To, co předvádějí naši politici svým voličům již dvacet let, je opravdu velmi kvalitní divadlo, za které by se nemuseli stydět ani profesionální herci.  Nejsmutnější na tomto divadelním partu  je, že národ bezmocně zírá na zadlužování a rozkrádání našeho společného majetku a nikdo neřekne dost. Voliči s poslušnou důvěrou každé čtyři roky zvolí jednou pravici, podruhé zase levici a ono je to pořád stejné, ne-li horší. Politici se na postech členů vlády, premiérů a  předsedů stran střídají jak na běžícím pásu a jejich odchody jsou téměř vždy provázeny skandálem a politickou neschopností. To, co lidé vnímají negativně, je fakt, že drtivá většina z nich přichází do politiky  nemajetná a když skončí svoji, většinou krátkou, politickou kariéru, jsou z nich milionáři.   Důvěra v zákonodárnou moc klesá a klesá a klesá. Někam se nám u těch našich politiků vytratily pozitivní vlastnosti, ale těmi negativními dokážou vládnout velmi vehementně a obratně.

No dobrá, ale co s tím?  Demokracie jako taková má ve své podstatě mnoho předností, které přináší lidem zajištění lidských práv a svobod. Jenže demokracie má, bohužel, i svá slabá místa a těch se nečestní politici snaží vždy a všude využívat ve svůj vlastní bezohledný prospěch.

 Ve chvíli, kdy občan není spokojen s morálkou politiků, činností orgánů veřejné správy a se správou veřejných statků, má neodnímatelné právo se opřít o demokratické principy zakotvené v ústavě ČR a listině základních práv a svobod, které mu dávají do rukou moc se domáhat nápravy na základě svých zákonodárných občanských práv. Na základě těchto skutečností může  občan nebo společnost podat oprávněnou žalobu na stát.

Protože se již delší dobu zabývám touto myšlenkou, shrnul jsem základy těch nejbolavějších problémů našeho státu, za podpory občanů, kterým není lhostejný osud a prosperita naši země, do uceleného materiálu, který je třeba předložit   ústavnímu soudu k projednání. V žádném případě si nemyslím, že mám patent na rozum, a proto tento předběžný návrh předkládám cestou tohoto  blogu  vám, občanům, abyste jej i vy podrobili vaší kritice a vzájemnou diskuzí pomohli doplnit tento navržený materiál.   Jen společně vypracovaný dokument podporovaný širokou veřejností může pomoci našemu státu k nápravě níže vyjmenovaných problémů, kterými náš stát již dlouhodobě trpí.
 
 

Veřejná žaloba na stát


My, občané České republiky, žalujeme náš stát v souladu s ústavou České republiky a listiny základních práv a svobod za porušení řádného spravování veřejných statků státními orgány veřejné správy a byrokratického aparátu a za špatné nakládání a hospodaření se svěřenými prostředky lidu České republiky.

Dluh státu: 1 402 000 000 000,-Kč

Svoji žalobu opíráme o neutěšený současný stav veřejných financí, ve kterém se náš stát již dlouhodobě  nachází. Chceme zejména poukázat na nekoncepční, nehospodárné a velmi krátkozraké a trvalé zadlužování státu ve všech ekonomických oblastech a záměrné dlouhodobé neřešení tohoto nezodpovědného jednání. Dále chceme poukázat na nesprávná rozhodnutí a řízení státu v níže uvedených oblastech.

  • Stát dlouhodobě nevykazuje výnosové přebytky, a přesto neustále navyšuje svoje výdaje.
  • Stát se i přes varování renomovaných ekonomických kruhů neustále více a více zadlužuje. Tímto jednáním způsobuje lidu České republiky obrovské škody a ztráty.
  • Stát dopustil nebývalý nárůst byrokratického státního aparátu, a to téměř na všech řídících úrovních, který neodpovídá skutečným potřebám státu, a tím nehospodárně odčerpává obrovské ekonomické prostředky, které mohou sloužit v mnoha potřebných oblastech lidu České republiky.
  • Stát nevytváří potřebné podmínky a prostor pro tvorbu nových pracovních míst,
  •  nebo nepodporuje dostatečně a cílevědomě podnikovou sféru. Naopak vysoké daňové a byrokratické zatížení vyčerpává tuto oblast, která jediná vytváří základní ryzí příjem státu a je hlavním tvůrcem materiálních hodnot a pracovních míst.
  • Stát svojí nečinností a liknavostí zapříčinil, že občan ztrácí víru ve spravedlnost a slušnost. Tento stav je patrný z procentuální účasti na volbách, kde občan pohrdá svým právem volit, nebo nevěří ve svůj vlastní stát.
  • Stát zcela selhává v oblasti spravedlivého dělení daňových výnosů státu mezi obyvatelstvo. Lidé jsou si rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné. Přesto jsou obce a menší města diskriminovány špatným nastavením rozpočtového určení daní, kdy na občana z velkého města připadne cca 35 000,- Kč a na stejného občana žijícího na venkově připadne pouhých cca 7000,-Kč. Důsledky této diskriminace jsou obrovské, chybí infrastruktura, je potlačen rozvoj bytové a rodinné výstavby, kulturních tradic, památkové péče, rozvoje a tvorby pracovních míst, zaniká oblast služeb, ruší se školky, školy, mladí lidé odcházejí, vesnice se vylidňují. 
  • Stát svým občanům nezaručuje tolik potřebnou právní jistotu a vymahatelnost práva. Naopak dopustil totální chaotickou a pro občana zcela nesrozumitelnou tvorbu stovky zákonů a právních norem, které dávají prostor nepoctivcům k jejich zneužívání ve svůj prospěch. 
  • Stát i přes to, že se zavázal podpisem Kjotského protokolu, že bude vytvářet podmínky pro ochranu životního prostředí, tak nečiní. Státu za porušení svého závazku hrozí sankce ze strany Evropské unie, čímž může občanům České republiky způsobit další obrovské ekonomické ztráty, ale hlavně svojí nečinností může způsobit nezvratné škody na lidském zdraví, které je s kvalitou životního prostředí neodmyslitelně spjato.
  • Stát svým liknavým postojem přispívá k růstu tvorby nekontrolovatelné korupce, která je lidem České republiky a okolními vyspělými státy vnímána jako jeden ze zásadních negativních projevů neschopnosti státu ochránit veřejné prostředky, které stát spravuje.
  • Stát dlouhodobě nevytváří podmínky a prostor pro etickou a morální výchovu mládeže, a tím narušuje základní povinnosti a potřeby Českého národa na dobrou a správnou výchovu budoucích generací.
  • Stát nevytváří potřebné podmínky pro nastavení právních norem pro hmotnou a morální zodpovědnost státních zaměstnanců a úředníků, ale i zákonodárců. Tím vytváří prostor pro nezodpovědná a špatná rozhodování, za což nenese nikdo žádnou zodpovědnost. Tento stav následně vytváří obrovské škody na všech úrovních rozhodování a vede k nepostihnutelnosti úředníka, ale mnohdy i politika. Imunita je ostudným nástrojem, za kterým se skrývá takzvaná elita národa. Cožpak pro ty, co zákony tvoří, ty samé zákony neplatí?
  • Stát nevytváří dostatečné podmínky pro výzkum a vývoj nových netradičních energetických zdrojů, zejména v oblasti výrobních závodů, které by umožnily decentralizaci stávajících zdrojů tak, aby mohla vzniknout zdravá konkurence, která by následně stlačila ceny na rozumnou hranici. Místo toho stát preferuje miliardové investice do centrálních výroben energií jen pro to, aby si udržel monopol a mohl diktovat přemrštěné ceny občanům.
  • Stát v oblasti zdravotnictví není schopen účinné kontroly a vytvoření nástrojů a potřebných zákonných norem, které by vedly k vytvoření hospodárného a funkčního zdravotního systému a to tak, aby zdravotnictví dosahovalo trvale vysoké úrovně  a sloužilo co nejefektivněji českému lidu. Současný systém občanovi nezaručuje hospodárné nakládání s financemi poskytnutými do tohoto systému občanem a následný adekvátní servis a potřebné zdravotnické výkony.   
  • Stát přestává svojí podstatou sloužit svým občanům. Politici zaštítěni svými stranami přestávají hájit zájmy občanů, nebo jsou zahleděni do svých vlastních scestných ideologií, které mají jen jediný cíl, udržet se co nejdéle u plného koryta. Zcela zapomněli na svoje poslání služby národu a svoji energii převážně vyčerpávají na ostudné a nechutné stranické šarvátky směřující na znevážení a pomluvu opozice.
  • Stát nečinně přihlíží tomu, jak bankovní sektor bezohledně skrytou lichvou ožebračuje občany, rodiny, firmy, ale dokonce i samotný stát. Stát nečiní nic, aby lidem v tomto státě řekl: „Pozor, občane,  bankovní sektor zde není proto, aby někomu pomáhal, ale aby tvrdě a nekompromisně na Tobě, občane, vydělával“.
  • Stát nehospodaří s prostředky, které mu lid České republiky svěřil, hospodárně. Rozdává politickým stranám peníze, které následně politici použijí na svoje bombastické volební negativní kampaně. Rozdává sociální podpory nepotřebným a nepřizpůsobivým občanům,  aniž by požadoval jejich sebemenší angažovanost, a tím diskriminuje drtivou většinu slušné, poctivé a pracovité populace.
  • Stát není schopen ochránit občana a jeho majetek před zloději, podvodníky a tuneláři. V oblasti policie, ale i justice a orgánů činných v trestním řízení, náš stát zcela selhává. Politický nebo korupční vliv je schopen eliminovat jakékoliv právo občana, firmy a dokonce i státu.
  • Stát se v oblasti průmyslu dopustil několika závažných chyb, které vedly k zániku tradičních průmyslových oblastí, které byly stříbrem a chloubou České republiky. Na druhou stranu se rozhodl podporovat zahraniční kapitál, který se skládá převážně z montoven a obchodních společností, které nikdy nemohly našemu státu přinést prosperitu a očekávané příjmy tak, jak toho je schopen český kapitál, nebo tyto společnosti odvádí daně v zemích, kde mají svoje sídla, nikoliv v České republice.
  • Stát svým nepromyšleným jednáním vyhání podnikatelskou sféru do cizích zemí, kde následně odvádí příznivější daňové limity, a tím způsobuje naší zemi nenapravitelné ztráty na výnosech.
  • Stát není schopen rozeznat, kde má svůj majetek úzkostlivě chránit a kde má být naopak štědrým a rozumným dárcem. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových se chová k obcím a k dalším neziskovým organizacím, jako by tato oblast nebyla součástí státu a chce na ní nekompromisně vydělávat. Příkladem tohoto tvrzení je, že stát žaluje tělovýchovnou jednotu Sokol za neoprávněné využívání pozemků, o které se ale nikdy sám nestaral, přitom se jedná o pozemky, na kterých je hřiště a kde si hrají děti.  
  • Stát vynakládá nesmyslně vysoké částky na údajnou obranu státu, kterému ale žádný vojenský konflikt nehrozí. Vyhozené miliardové prostředky na bojové letouny, obrněné transportéry a řadu dalších vojenských nesmyslů, které slouží k zabíjení lidí. Velkorysost a neopodstatněnost těchto investic silně zavání korupcí a lobistickou machinací. Všechny tyto nesmyslné investice prolobované zbrojařskými společnostmi způsobují občanům ČR jen snížení úrovně lidského života.
  • Stát se v sociální oblasti chová nezodpovědně, nespravedlivě a neměří všem stejným metrem. Na jedné straně rozdává státní prostředky lidem, kteří je evidentně nepotřebují nebo si je prostě nezaslouží, protože nejsou ochotni akceptovat základy lidské slušnosti, morálky, zavedených pravidel a zákonů lidské společnosti. Na druhé straně stát mnohdy selhává v podpoře ve zcela základních a přirozených oblastech podpory postiženým a hendikepovaným občanům.  
  • Stát se zcela odvrátil od zodpovědnosti výchovy, výuky a podpory řemesel. Tradiční učňovské obory zanikají a stát dělá mrtvého brouka a tváří se, že se ho to netýká. Přitom podpora této oblasti je základem každého státu a ČR obzvláště, nebo po celá staletí byl český národ uznávaným a ceněným v šikovnosti a dovednosti v rámci všech řemesel. Pořekadlo „zlaté české ručičky“ bude za pár let jen vzpomínkou na časy dávno minulé.
  • Stát dopustil svojí nezodpovědnou a hloupou politikou devastaci zemědělské výroby, kterou vystavil nerovné konkurenci silně dotovaných produktů ze zahraničí. Tím dopustil pokřivení cen potravin ve vztahu k nákladům a zapříčinil razantní pokles zemědělské výroby v mnoha oblastech, které byly po desetiletí tradicí českého národa. Stát nedokázal dojednat při vstupních jednáních do evropské unie potřebné podmínky k zachování tradičních zemědělských produktů, a tím způsobil lidu České republiky velké ztráty v oblasti zaměstnanosti a ohrozil náš stát ve vztahu k možnosti samozásobování a výroby potravin. 
  • Daňové zatížení firem a občanů je neúnosné, nebo stát dopustil obrovský nárůstu neúměrné a nepotřebné administrativy, která je nákladovou položkou a stát již tuto zátěž nezvládá financovat. Dopustil že pouhých cca 20% obyvatel je tvůrcem skutečných materiálových hodnot, ze kterých je následně živen celí náš stát

Citace z ústavy a listiny základních práv a svobod 

Každý, „kdo byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, může se obrátit na soud, aby přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí. Z pravomoci soudu však nesmí být vyloučeno přezkoumávání rozhodnutí týkajících se základních práv a svobod podle Listiny. Každý má právo na náhradu škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem.“ 1)

Na základě těchto uvedených skutečností se občané ČR obrací na širokou veřejnost o podporu této iniciativy, která má nastavit zrcadlo pravdy našim politikům a současným i budoucím zákonodárcům. Jedině cestou občanské soudržnosti můžeme dosáhnout změny současného neutěšeného celkového stavu naší země. Politická moc, která vzejde z dalších voleb, musí vědět, že zde jsou občané České republiky, kteří jsou jedinými vlastníky našeho státu a že jim občané nedovolí, aby hazardovali s jejich majetkem, ale budou žádat, aby napravili nešvary a nedostatky způsobené minulými nezodpovědnými vládami.

Za společnost Pozitivní svět zakladatel Petr Havlíček

Tento dokument byl vypracován za podpory široké veřejnosti a na základě spolupráce řady zkušených odborníků disponujících zdravým rozumem, dále zkušených lidí z právní, ekonomické a sociální sféry, z oblasti filozofie a dalších autorit v oblasti humanizmu a sociálních věd.

   

Použitá literatura:

1) Listina základních práv a svobod. http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html