Letiště Václava Havla Praha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Letiště Václava Havla Praha
Mezinárodní letiště Václava Havla Praha
Mezinárodní letiště Václava Havla Praha
Základní informace
Typ letiště mezinárodní veřejné civilní
Provozovatel Letiště Praha, a. s.
Otevření 5. dubna 1937
Nejbližší město Praha, Kladno (obě 12 km)
Kód letiště ICAO LKPR
Kód letiště IATA PRG
Souřadnice 50°6′3″ s. š., 14°15′36″ v. d.
Letiště V. Havla
Letiště V. Havla
Letiště V. Havla, Praha
Nadmořská výška 1 234 ft / 376 m
Hub pro
Statistika (2019)
Cestujících ▲ 17 804 900[1]
Nákladu ▲ 80 915 290 kg
Pohybů ▼ 154 777[1]
Vzletové a přistávací dráhy
  • 06/24 – beton, 3 715×45 m
  • 12/30 – beton, 3 250×45 m
Odkazy
Web www.prg.aero
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Logo letiště
Státní civilní letiště Ruzyně (nyní Terminál Jih), plán (Letectví, prosinec 1936)

Mezinárodní Letiště Václava Havla Praha neboli Praha/Ruzyně (IATA: PRG, ICAO: LKPR)[2] je veřejné mezinárodní letiště umístěné na severozápadním okraji Prahy, v městské části Praha 6, katastrálním území Ruzyně, u Kněževsi. Letiště je určeno pro mezinárodní i vnitrostátní, pravidelný i nepravidelný letecký provoz. Leteckou základnu zde mají České aerolinie, Smartwings a Ryanair. Provozovatelem letiště je akciová společnost Letiště Praha, a. s., v jejímž čele stojí čtyřčlenné představenstvo, jehož předsedou je Václav Řehoř.[3]

V roce 2019 odbavilo rekordních 17,8 milionů cestujících při více než 154 tisících vzletech/přistání letadel.[4] Z Prahy se létá do řady destinací po celém světě, včetně Asie, Afriky či Severní Ameriky.[5] Jedná se o největší a nejrušnější letiště v Česku.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Letiště v Ruzyni bylo nově vybudováno ve třicátých letech jako náhrada za původní hlavní pražské letiště Kbely založené po vzniku republiky roku 1918. Nové letiště bylo postaveno v šedesátých letech v souvislosti s rozvojem letectví a proudových letadel. Další, podstatná rozšíření si vyžádalo otevření hranic a výrazné navýšení letecké dopravy po roce 1989.

Vznik a počátky (1933–1945)[editovat | editovat zdroj]

Původní řídicí věž z roku 1937 a gen. Eisenhower v roce 1945

Letiště bylo vystavěno na pláni zvané Dlouhá míle v letech 1933–1937. Konstrukce letiště vyprojektovaná arch. Adolfem Benšem byla na Mezinárodní výstavě umění a techniky v Paříži v roce 1937 oceněna zlatou medailí[6]. Doprovodné budovy navrhl Kamil Roškot. Provoz letiště byl zahájen 5. dubna 1937, kdy zde v devět hodin ráno přistál letoun Douglas DC-2 Československé letecké společnosti na letu z Piešťan přes Zlín a Brno, o hodinu později pak letoun Air France na trati z Vídně do Drážďan. Na letišti se nacházelo 5 travnatých vzletových a přistávacích drah. Během prvního roku odbavilo letiště téměř 14 tisíc cestujících, kteří mohli využít celkem 24 linek.[7]

Na letiště se přemístila veškerá civilní letecká doprava z letiště Praha-Kbely, kde zůstal pouze vojenský letecký provoz. Prudký rozvoj techniky a letecké dopravy si vynutil takřka okamžité rozšíření letiště z původních 80 ha na čtyřnásobek. Od 15. srpna do 22. prosince 1937 byly vybudovány zpevněné vzletové a přistávací dráhy 08/26 (délka 500 m) a 04/22 (délka 280 m) a pojezdová dráha (dnes P). V roce 1938 byla vybudována VPD 13/31 (nyní 12/30) o délce 1000 m a 17/35 délky 950 m, VPD 04/22 byla prodloužena na 1080 m, v roce 1941 VPD 08/26 prodloužena na 1300 m a VPD 04/22 v roce 1944 na 1800 m. Křižovatka drah 04/22, 13/31 a 17/35 bývala také nazývána „Velké náměstí“ – „Big square“.

Rozšíření a nové letiště (1945–1989)[editovat | editovat zdroj]

Hala Nového letiště, dnešního Terminálu 1, v roce 1985

Prvních úprav se letiště dočkalo po válce. V letech 1947–1956 doznalo rozšíření a vylepšení jeho technické zázemí. Konec padesátých let pak přinesl další úpravy v souvislosti s příchodem proudových letadel. Po válce byla zahájena stavba paralelní dráhy 04/22, která byla záhy zastavena.

V letech 1960–1968 bylo letiště rozšířeno o oblast označovanou dnes jako Sever na tzv. Nové letiště. V polovině 60. let byla vypsána další architektonická soutěž a podle vítězného návrhu byla vybudována nová odbavovací budova architektů Karla Filsaka a Karla Bubeníčka, sousedící hangár a nový systém tří vzletových a přistávacích drah (nejdelší z nich o délce 3200 m). Při té příležitosti byla plocha letiště rozšířena na 800 ha (což znamenalo rozšíření území hlavního města nejen o obec Ruzyně, ale také o části Kněževsi, Přední Kopaniny a Hostivice). Projekt nového letiště Ruzyně byl vypracován v letištním atelieru Vojenském projektovém ústavu vedeném pplk. Ing.arch. Vladimírem Conkem, CSc., členem katedry letištních staveb na ČVUT v Praze, který byl také hlavním inženýrem výstavby letiště.

Po roce 1989[editovat | editovat zdroj]

„Prst A“ terminálu T1

V letech 1989–1993 byla provedena rekonstrukce severní odbavovací budovy, také v tomto případě byla vypsána architektonická soutěž, ve které zvítězili Petr Franta a Michal Brix. Souběžně byly rekonstruovány vzletové a přistávací dráhy. Zároveň byl vypracován investiční záměr rozšíření odbavovacího prostoru v areálu Sever. K jeho uskutečňování se přikročilo v roce 1995 a jeho součástí je i terminál 2, otevřený 17. ledna 2006, který navrhl tým architektů Nikodem a Partner spol. s r. o. a Mansfeld IDC s r. o. Z nových staveb budí pozornost z architektonického hlediska rovněž budova energetického dispečinku od dvojice respektovaných architektů Zdeňka Jirana a M. Kohouta (2006).

Budova Terminálu 2 z roku 2006

Švýcarská federální prokuratura v roce 2008 požádala české úřady o právní pomoc ve věci privatizace státem ovládané společnosti Letiště Praha, která je vlastníkem letiště v Ruzyni. Švýcarská prokuratura měla zájem o informace z českých policejních spisů, které s prodejem letiště souvisí. Švýcarská prosba měla spojitost s podezřením na legalizaci peněz z nezákonné činnosti.[8]

V roce 2016 začal na Ruzyňské letiště denně létat největší dopravní letoun světa Airbus A380 letecké společnosti Emirates na lince z Dubaje. Na pražské letiště začaly létat také nové tři čínské letecké společnosti China Eastern (Šanghaj), Hainan (Peking) a Sichuan Airlines (Čcheng-tu). V létě byl na linku Korean Air ze Soulu nasazován nejdelší letoun světa Boeing 747-8, z Kanady nově začala v létě společnost Air Canada Rouge. Novou nákladní linku také zahájila společnost Qatar Airways.

Dne 16. února 2017 ve večerních hodinách anonym telefonátem nahlásil bombu na Terminálu 2 Letiště Václava Havla.[9] Budova byla evakuována a prostor prohledali pyrotechnici, kteří žádnou výbušninu ani bombu nenašli. V 22:30 téhož dne byl obnoven provoz.[10] Na jaře 2017 zde začaly platit ETD namátkové kontroly odbavených zavazadel, které se do té doby praktikovaly na letištích v Německu či v USA.[11]

Od ledna 2019 dochází k přestavbě a modernizaci systému pro nakládání zavazadel za celkem 1,47 miliard korun. Práce by měly zefektivnit a zkapacitnit systém odbavení kufrů a dokončeny budou do roka.[12]

Reakce na Covid-19 krizi v roce 2020[editovat | editovat zdroj]

  • Státní firma nevyužila podpůrných programů státu na podporu udržení zaměstnanosti a v souvislosti s Covid-19 a propustí 450 zaměstnanců z přibližně 2900 pracovníků.[13][14] [15]
  • V březnu 2020 zaznamenalo letiště propad odbavených cestujících o 64,7 %. [16]

Charakter letiště[editovat | editovat zdroj]

Plán letiště
Airbus A320-200 Českých aeroliní s nátěrem Prague Loves You v roce 2014

Letecký provoz[editovat | editovat zdroj]

Letiště je plně vybaveno pro lety za viditelnosti (VFR) i podle přístrojů (IFR) a umožňuje nepřetržitý provoz ve dne i v noci. Je plně koordinováno v rámci EUROCONTROL v Bruselu z hlediska přidělovaných časů vzletů (tzv. slotů).

Dráhový systém sestává ze dvou vzletových a přistávacích drah (VPD): Hlavní VPD je 06/24 (směr 062/242°, tzn. severovýchod-jihozápad, délka 3715 m), v obou směrech vybavená systémem ILS, druhou VPD je 12/30 (směr 124/304°, tzn. severozápad-jihovýchod, délka 3250 m), ve směru 30 vybavená systémem ILS. Dráha 06/24 byla do dubna 1993 značena jako 07/25 a dráha 12/30 do května 2012 jako 13/31. V důsledku změny magnetické deklinace byla označení změněna.[17] Letištěm vedou betonové a asfaltové pojezdové dráhy označené písmeny A–H, K–N, P, R, S, AA, FF a RR; jejich šířka je 22,5 m, kromě části dráhy P, která je široká 40 m. Na letišti jsou čtyři vyhrazená místa pro přistání vrtulníků (tzv. heliporty) označené H1–H4, umístěné na TWY G, P, S a RR.

Kolem letiště Praha-Ruzyně je vzdušný prostor koncová řízená oblast TMA Praha. Nad Ruzyní se v nízkém vzdušném prostoru kříží letové cesty M748, W32, L984 a v horním vzdušném prostoru letové cesty UN871 a UL984. Vedle jiných radionavigačních zařízení je na letišti radiomaják zařízení VOR/DME Praha (značka OKL), který vysílá na frekvenci 112,6 MHz a je umístěn poblíž středu dráhy 12/30.

Terminály[editovat | editovat zdroj]

Terminál Sever – letiště za soumraku

Letiště obsahuje tři dvojice terminálů rozdělené podle typu dopravy na pravidelnou osobní dopravu (severní), nákladní dopravu (cargo) a individuální a speciální doprava (jižní).

Nové letiště je označováno jako Terminál Sever.

  • Terminál T1 (dříve Sever 1) slouží letům mimo Schengenský prostor
  • Terminál T2 (dříve Sever 2) se využívá pro lety v Schengenském prostoru. Dne 1. září 2005 byl oficiálně otevřen, 2. září 2005 částečně pro veřejnost zpřístupněn a v lednu 2006 plně zpřístupněn. Počet nástupních mostů se tím zvýšil ze 17 na 27 a kapacita letiště (co do počtu odbavených pasažérů) se zvětšila o 30 %. Investice do nového terminálu dosáhly výše 9 miliard Kč. Oblast severního terminálu obsluhují ulice Aviatická a Schengenská. Nová estakáda mezi terminály 1 a 2 ulehčuje automobilové dopravě. U jednotlivých terminálů se nacházejí expresní parkoviště P1 a P2, zastávky MHD a kyvadlové dopravy, stanoviště taxislužby, v blízkosti pak několik dalších parkovišť a parkovacích domů, hotel, obchodně-administrativní budovy včetně správní budovy Českého Aeoroholdingu atd.

U těchto terminálů je hlavní odbavovací plocha (Apron North), vybavená také 17 stáními s tunely pro přímý nástup do letadla. V sousedství je nákladní terminál s odbavovacími plochami Apron Cargo 1 a Apron Cargo 2.

Skyport – terminál Cargo 1

Severovýchodně od severního terminálu, u ulice Laglerové, se nachází cargo zóna, kterou tvoří tři nákladní terminály:

  • Menzies Aviation – Cargo 2[18]
  • Skyport – Cargo 1[19]
  • Enes Cargo[20]

Mezi nimi se nachází menší budova oddělení pohraniční veterinární kontroly Městské veterinární správy v Praze. Na západním okraji cargo zóny se nacházelo gastrocentrum Gastro-Hroch, která poskytovala letecký i pozemní catering řadě významných společností. Ovšem tato společnost před lety[kdy?] zkrachovala. Od října 2018 je budova přestavěna na třetí cargo terminál, který provozuje společnost Enes Cargo.[zdroj?]

Budova starého letiště je označena jako Terminál Jih

  • Terminál T3 General Aviation (dříve Jih 2) obsluhuje soukromé lety (aerotaxi), business jety a charterové lety
  • Terminál T4 Military (staré letiště, dříve Jih 1)[21] slouží pouze pro státně důležité lety. Především pro přílety a odlety politiků a diplomatů. Terminál je ve správě ministerstva obrany.

Aerolinie a destinace[editovat | editovat zdroj]

Letním letovém řádu 2018 létalo z Letiště Václava Havla 67 dopravců do 157 destinací v Evropě, Severní Americe a Asii.

V zimním letovém řádu 2017/2018 létalo z Letiště Václava Havla 61 dopravců do 122 destinací v Evropě a Asii.[22] Největší expanzi zde na zimu provedl Ryanair, otevřel celkem osm linek, společnost China Eastern spustila novou dálkovou linku do Si-anu.

Po dobu platnosti letního letového řádu 2017 působilo na Letišti Václava Havla Praha celkem 67 dopravců. Cestujícím byla k dispozici pravidelná spojení do 155 v Evropě, Asii a Severní Americe. Nabídka byla rozšířena o 10 destinací (Aarhus, Almería, Jerevan, Londýn–Southend, Malmö, Menorca, Reykjavík, Stavanger, Trapani a Verona). Zároveň přibyli dva noví dopravci Flybe, Georgian Airways a Blue Air. Jedenáct aerolinií zajišťovalo dálkové linky, do Severní Ameriky a Asie.[23]

Po dobu platnosti zimního letového řádu 2016/2017 působilo na Letišti Václava Havla Praha celkem 58 leteckých společností (v sezónně 15/16 to bylo 54). Cestujícím byla k dispozici pravidelná spojení do 105 destinací ve 39 zemích světa (v sezóně 15/16 bylo 97 v 38 zemích).[24]

Pravidelní dopravci[editovat | editovat zdroj]

ikona
Tato část článku reaguje na aktuální nebo nedávné události.
Informace zde uvedené se vzhledem k neustálému vývoji mohou průběžně měnit. Je třeba je se zvýšenou péčí aktualizovat a doplňovat.

Dopravci létající pravidelně na pražské Letiště Václava Havla (aktualizováno v březnu 2020):[25]

O konkrétních linkách se lze více dozvědět na stránkách jednotlivých společností (pouze některých).

Letecká společnost Původ Destinace Terminál
Aegean Airlines ŘeckoŘecko Řecko Athény 2
Aer Lingus IrskoIrsko Irsko Dublin 1
Aeroflot RuskoRusko Rusko Moskva–Šeremeťjevo 1
Air Arabia Spojené arabské emiráty SAE Šardžá 1
airBaltic LotyšskoLotyšsko Lotyšsko Riga 2
Air Cairo EgyptEgypt Egypt Hurghada, Marsa Alam

Sezónně: Šarm aš-Šajch[26]

1
Air Canada Rouge KanadaKanada Kanada Sezónně: Toronto 1
Air Dolomiti ItálieItálie Itálie Mnichov 2
Air France FrancieFrancie Francie Paříž–Charlese de Gaulla 2
Air Malta MaltaMalta Malta Sezónně: Lqua 2
Air Serbia SrbskoSrbsko Srbsko Bělehrad 1
Air Transat KanadaKanada Kanada Sezónně: Montreal 1
Alitalia ItálieItálie Itálie Řím–Fiumicino 2
American Airlines USAUSA USA Sezónně: Filadelfie[27] 1
Arkia IzraelIzrael Izrael Sezónně: Tel Aviv[28]
Austrian Airlines RakouskoRakousko Rakousko Vídeň[29] 2
Azerbaijan Airlines ÁzerbájdžánÁzerbájdžán Ázerbájdžán Sezónně: Baku 1
Belavia BěloruskoBělorusko Bělorusko Minsk 1
Blue Air RumunskoRumunsko Rumunsko Bukurešť (od 28. března 2021)[30]
British Airways Spojené královstvíSpojené království Spojené království Londýn–Heathrow 1
British Airways operováno BA CityFlyer Spojené královstvíSpojené království Spojené království Londýn–City 1
Brussels Airlines BelgieBelgie Belgie Brusel 2
Bulgaria Air BulharskoBulharsko Bulharsko Sofie 1
Bulgarian Air Charter BulharskoBulharsko Bulharsko Sezónní chartery: Burgas, Varna 1
Croatia Airlines ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko Sezónně: Záhřeb 1
Cyprus Airways KyprKypr Kypr Larnaka[31] 1
České aerolinie ČeskoČesko Česko Amsterdam, Barcelona, Bejrút, Benátky, Bologna, Brusel, Budapešť, Bukurešť, Düsseldorf, Frankfurt, Göteborg, Hamburk, Helsinki, Kodaň, Košice, Kyjev–Boryspil, Londýn-Heathrow,[32] Madrid, Milán–Malpensa, Moskva–Šeremeťjevo, Nice, Oděsa, Paříž–Charlese de Gaulle, Reykjavík–Keflavík,[33] Řím–Fiumicino, Stockholm–Arlanda, Varšava–Chopina, Záhřeb

Sezónně: Bilbao, Malta, Porto[34]

1, 2
easyJet Spojené královstvíSpojené království Spojené království Amsterdam, Basilej, Belfast,[35] Benátky, Bristol, Edinburgh, Londýn–Gatwick, Londýn-Luton,[36] Londýn–Southend,[37] Londýn–Stansted, Manchester, Milán–Malpensa, Neapol, Ženeva[38]

Sezónně: Belfast

1, 2
El Al IzraelIzrael Izrael Tel Aviv 1
Emirates Spojené arabské emiráty SAE Dubaj 1
Enter Air PolskoPolsko Polsko Sezónní chartery: Catania, Madeira, Madrid, Malaga, Palma de Mallorca, Tirana
Eurowings NěmeckoNěmecko Německo Düsseldorf, Kolín/Bonn 2
Finnair FinskoFinsko Finsko Helsinky 2
flydubai Spojené arabské emiráty SAE Dubaj 1
Georgian Airways GruzieGruzie Gruzie Tbilisi[39] 1
HOP! FrancieFrancie Francie Lyon 2
Iberia ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko Madrid 2
Jet2.com Spojené královstvíSpojené království Spojené království Birmingham,[40] East Midlands, Glasgow, Leeds, Manchester, Newcastle 1
KLM NizozemskoNizozemsko Nizozemsko Amsterdam 2
KLM Cityhopper NizozemskoNizozemsko Nizozemsko Amsterdam 2
Korean Air Jižní KoreaJižní Korea Jižní Korea Soul–Inčchon 1
LOT PolskoPolsko Polsko Varšava–Chopin 2
Lufthansa NěmeckoNěmecko Německo Frankfurt, Mnichov 2
Luxair LucemburskoLucembursko Lucembursko Sezónně: Lucemburk 2
Norwegian NorskoNorsko Norsko Kodaň, Oslo, Stockholm–Arlanda 2
Pegasus Airlines TureckoTurecko Turecko Istanbul–Sabiha Gökçen 1
Qatar Airways KatarKatar Katar Dauhá[41] 1
Rossiya Airlines RuskoRusko Rusko Petrohrad 1
Ryanair IrskoIrsko Irsko Ammán,[42] Barcelona, Bari,[43] Beauvais–Tillé,[44] Bergamo, Billund,[45] Bologna, Bordeaux,[46] Bournemouth,[45] Budapešť, Dublin, Eindhoven, Göteborg,[45] Charleroi, Kodaň,[45] Korfu (od 4. června 2020),[47] Košice (od 3. srpna 2020),[48] Krakov, Madrid, Manchester,[49] Málaga, Marrákeš (končí v květnu 2020),[50] Marseille,[45] Liverpool, Londýn–Stansted, Paphos (od 1. srpna 2020),[51] Pescara,[52] Pisa, Rhodos (od léta 2020),[53] Riga,[45] Řím–Ciampino, Soluň (od léta 2020),[53] Stockholm,[45] Treviso,[54] Zadar[45] Sezónně: Ejlat-Ovda, Palma de Mallorca,[55] Trapani[56] (mnohé plány na rok 2020 nebyly z důvodu pandemie realizovány) 1, 2
S7 Airlines RuskoRusko Rusko Novosibirsk 1
Scandinavian Airlines ŠvédskoŠvédsko Švédsko

NorskoNorsko Norsko

DánskoDánsko Dánsko

Kodaň, Oslo,[57] Stockholm–Arlanda 2
SCAT Airlines KazachstánKazachstán Kazachstán Nur-Sultan[58] 1
Sichuan Airlines ČínaČína Čína Curych,[59] Čcheng-tu 1
SkyUp UkrajinaUkrajina Ukrajina Charkov, Lvov[60], Záporoží (od 29. března 2020)[61] 1
Smartwings ČeskoČesko Česko Dubrovník, Fuerteventura, Hurghada, Lanzarote, Gran Canaria, Kazaň, Málaga, Marsa Alam, Palma Mallorca, Petrohrad, Rostov na Donu, Samara, Split,[62] Tel Aviv, Tenerife–Jih, Valencie

Sezónně: Almeria, Antalya, Burgas, Cagliari, Catania, Dubaj (v zimě), Faro, Iraklio, Chania, Ibiza, Kefalonia, Karpathos, Korfu, Kos, Lamezia Terme, Larnaka, Madeira–Funchal, Menorca, Murcia, Mytiléna, Neapol, Olbia, Podgorica, Preveza, Rhodos, Samos, Soluň, Thira, Tirana, Varna, Zakynthos

Sezónní chartery: Agádír, Antalya, Akaba, Bodrum, Girona, Goa, Iraklio, Holguín, Hurghada, Marsa Alam, Mombasa, Monastir, Mykonos, Pafos, Preveza, Rhodos, Salála, Soči, Tel Aviv, Tenerife–jih, Varadero, Zanzibar

1, 2
SunExpress TureckoTurecko Turecko Sezónně: Antalya[63] 1
Swiss ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko Curych, Ženeva 2
TAP Portugal PortugalskoPortugalsko Portugalsko Lisabon 2
TAROM RumunskoRumunsko Rumunsko Bukurešť 1
Transavia NizozemskoNizozemsko Nizozemsko Eindhoven 2
Transavia France FrancieFrancie Francie Paříž–Orly 2
Tunisair TuniskoTunisko Tunisko Tunis 1
Turkish Airlines TureckoTurecko Turecko Istanbu[64] 1
Ukraine International UkrajinaUkrajina Ukrajina Kyjev–Boryspil 1
United Airlines USAUSA USA Sezónně: New York–Newark[65] 1
Ural Airlines RuskoRusko Rusko Jekatěrinburk, Krasnodar, Moskva–Žukovskij,[66] Perm[67] 1
Volotea ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko Benátky, Bordeaux, Lyon,[68] Marseille, Nantes, Toulouse

Sezónně: Cagliari[69]

2
Vueling ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko Barcelona, Florencie,[70] Paříž–Charles de Gaulle 2
Wizz Air MaďarskoMaďarsko Maďarsko Bari, Bukurešť (od 1. července 2020),[71] Kišiněv,[72] Kutaisi, Larnaka (od 1. srpna 2020)[73], Tirana (od 3. července 2020)[74], Varna (od 17. července 2020)[75] 1, 2

Nákladní dopravci[editovat | editovat zdroj]

Následující nákladní letecké společnosti létají pravidelně do Prahy.

Letecká
společnost 		Původ Destinace Poznámky Terminál
Letadlo Zahájení
Air Cargo Global SlovenskoSlovensko Slovensko Turkmenbaš, Hong Kong Boeing 747-400F 2017 [76] Cargo 1
FedEx Express (FedEx) IrskoIrsko Irsko Paříž–Charlese de Gaulla ATR 72-200F ? Do roku 2005 na lince sloužil Antonov An-26.[77][78] Cargo 1
UPS Airlines (UPS) ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko Kolín/Bonn, Budapešť Boeing 757-200F 2006 Na lince létal nejprve Fokker 27, dále ATR 72,

v roce 2016 byl nasazen Boeing 757-200.[79][78]

Cargo 2
Silk Way Airlines ÁzerbájdžánÁzerbájdžán Ázerbájdžán Letiště Hongkong, Baku Boeing 747-8 2016 [80][81] Cargo 1
Genex BěloruskoBělorusko Bělorusko Minsk Antonov An-26 ? Cargo 2
ASL Airlines BelgieBelgie Belgie Lutych Boeing 737-400F ? V minulosti na lince létal stroj Bae 146-300. Cargo 1
Turkish Airlines Cargo TureckoTurecko Turecko Instanbul, Riga Airbus A330-200F 2017 Při zahájení 1. července 2017 dvě frekvence týdně.[82] Cargo 1
Qatar Airways Cargo KatarKatar Katar Dauhá, Budapešť Airbus A330-200F 2016 Linka je operována třikrát týdně.[83] Od jara 2019 bude na lince Boeing 777F[84] Cargo 1
Ukraine International Cargo UkrajinaUkrajina Ukrajina Kyjev, Lutych Boeing 737-300F 2015 Operováno pro firmu FedEx[78][85] Cargo 1

Bývalí dopravci[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam dřívějších destinací z letiště Václava Havla Praha.

Od roku 1937 se na tomto letišti vystřídala řada leteckých společností i destinací po celém světě.

Statistiky[editovat | editovat zdroj]

Největší osobní letoun Airbus A380 společnosti Emirates, který na pravidelné lince z Dubaje létá od května 2016, samotná linka byla zahájena v roce 2010 (foto 2018)
Boeing 747-8 Korean Air, která zahájila pravidelné letecké spojení do Prahy v roce 2004

Počet přepravených cestujících[editovat | editovat zdroj]

V roce 2018 se jednalo o 36. nejrušnější letiště v Evropě podle počtu přepravených pasažérů, zároveň se jedná o nejrušnější letiště v České republice. Podobný počet pasažérů odbavily letiště v Ženevě nebo v Hamburku.

Rok Přepravení

cestující

Cestující

změna

Náklad

(tuny)

Náklad

změna

1999 4 830 000 ? ? ?
2000 5 550 000 ▲14,91 % ? ?
2001[86] 6 098 742 ▲ 9,89 % 29 571 ?
2002[87] 6 314 653 ▲ 3,54 % 34 829 ▲ 17,78 %
2003[88] 7 463 120 ▲ 18,19 % 41 440 ▲ 18,98 %
2004[86] 9 696 413 ▲ 29,92 % 46 885 ▲ 13,14 %
2005[86] 10 777 020 ▲ 11,14 % 46 002 ▼ -1,88 %
2006[89] 11 581 511 ▲ 7,46 % 54 972 ▲ 19,5 %
2007[90] 12 436 254 ▲ 7,38 % 55 179 ▲ 0,38 %
2008[91] 12 630 557 ▲ 5,6 % 47 870 ▼ -13,25 %
2009[92] 11 643 366 ▼ -7,82 % 42 476 ▼ -11, %
2010[93] 11 556 858 ▼ -0,74 % 58 275 ▲ 37,19 %
2011[94] 11 788 629 ▲ 2,01 % 62 688 ▲ 7,57 %
2012[95] 10 807 890 ▼ -8,32 % 52 977 ▼ -15,49 %
2013[96] 10 974 196 ▲ 1,54 % 51 902 ▼ -2,03 %
2014[97] 11 149 926 ▲ 1,60 % 50 897 ▼ -1,93 %
2015[98] 12 030 928 ▲ 7,90 % 50 595 ▼ -0,59 %
2016[99] 13 074 517 ▲ 8,67 % 71 091 ▲ 40,51 %
2017[100] 15 415 001 ▲ 17,9 % 81 880 ▲ 15,18 %
2018 16 797 006 ▲ 9 % 80 915 ▼ -1,18 %
2019 17 804 900 ▲ 6 % ? ?


Nejvytíženější linky[editovat | editovat zdroj]

Boeing 737-800 české společnosti Travel Service, která má na letišti Václava Havla hlavní základnu
Nákladní Boeing 747-400F společnosti China Airlines, který sem pravidelně létá od roku 2004

Letiště[editovat | editovat zdroj]

Letiště s největším počtem pasažérů z Letiště Václava Havla v Praze.

Roky 2017[101] 2018[102] 2019[103]
Pořadí Letiště Cestujících Změna

pořadí

Letiště Cestující Změna pořadí Letiště Cestující Změna pořadí
1 Rusko Moskva–Šeremeťjevo 748 955 +1 Rusko Moskva–Šeremeťjevo 755 935 0 Nizozemsko Amsterdam–Schiphol 759,011 +2
2 Francie Paříž–Charlese de Gaulla 744 312 -1 Francie Paříž–Charlese de Gaulla 712 414 0 Francie Paříž–Charlese de Gaulla 740,439 0
3 Nizozemsko Amsterdam–Schiphol 658 694 0 Nizozemsko Amsterdam–Schiphol 690 857 0 Rusko Moskva–Šeremeťjevo 696,232 -2
4 Německo Frankfurt nad Mohanem 521 008 0 Německo Frankfurt nad Mohanem 524 302 0 Německo Frankfurt nad Mohanem 527,836 0
5 Spojené arabské emiráty Dubaj 469 495 +1 Spojené arabské emiráty Dubaj 506 462 0 Spojené arabské emiráty Dubaj 469,029 0
6 Spojené království Londýn–Heathrow 440 370 -1 Spojené království Londýn–Heathrow 443 741 0 Spojené království Londýn–Heathrow 447,149 0
7 Izrael Tel Aviv–Ben Gurionovo 437 456 0 Španělsko Barcelona–El Prat 432 521 +4 Španělsko Barcelona–El Prat 440,222 0
8 Spojené království Londýn–Stansted 330 142 0 Spojené království Londýn–Stansted 408 188 0 Spojené království Londýn–Stansted 435,969 0
9 Belgie Brusel 327 557 +1 Izrael Tel Aviv–Ben Gurionovo 388 847 -2 Izrael Tel Aviv–Ben Gurionovo 381,488 0
10 Spojené království Londýn–Gatwick 326 412 -1 Belgie Brusel 329 181 -1 Dánsko Kodaň 346,447
11 Španělsko Barcelona–El Prat 320 896 +3 Finsko Helsinki–Vantaa 320 440 +1 Belgie Brusel 334,140 -1
12 Finsko Helsinki–Vantaa 318 366 -2 Španělsko Madrid 314 504 Itálie Milán–Malpensa 321,229 +2
13 Itálie Milán–Malpensa 295 687 -2 ŠvýcarskoCurych 304 880 Španělsko Madrid 316,856 -1
14 Itálie Řím–Fiumicino 272 460 -2 Itálie Milán–Malpensa 304 417 -1 Finsko Helsinki–Vantaa 311,596 -3
15 Turecko Istanbul–Atatürkovo 271 546 0 Turecko Istanbul–Atatürkovo 291 604 0 Turecko Antalya 298,212
Airbus A330-200 letecké společnosti Delta Air Lines, která do Prahy vypravuje denní sezónní linku z New Yorku–JFK

Státy[editovat | editovat zdroj]

Státy s největším počtem cestujících z Letiště Václava Havla v Praze, v letech 2011, 2016 a 2017:

Roky 2011 2016[104] 2017[100]
Pořadí Země Cestující Země Cestující Země Cestující
1 NěmeckoNěmecko Německo 1 162 114 Spojené královstvíSpojené království Spojené království 1 710 746 Spojené královstvíSpojené království Spojené království 1 823 812
2 Spojené královstvíSpojené království Spojené království 1 138 899 NěmeckoNěmecko Německo 1 158 984 ItálieItálie Itálie 1 354 101
3 FrancieFrancie Francie 1 017 899 ItálieItálie Itálie 1 044 801 NěmeckoNěmecko Německo 1 252 895
4 ItálieItálie Itálie 872 933 RuskoRusko Rusko 963 198 RuskoRusko Rusko 1 199 932
5 RuskoRusko Rusko 856 849 FrancieFrancie Francie 958 511 FrancieFrancie Francie 1 044 994

Porovnání roků[editovat | editovat zdroj]

Zachovalé Aero Ae-45 v Terminálu 1

Porovnání počtu destinací a dopravců na Letišti Václava Havla v letní sezóně:

Rok Počet destinací

celkem

Počet nových

destinací

Počet dopravců

celkem

Počet nových

dopravců

Počet

zemí

2013[105] 111 ? 51 ? ?
2014[106] 119 15 57 8 ?
2015[107] 138 29 ? 6 45
2016[108] 143 16 62 7 47
2017[23] 163 16 69 ? 51
2018[109] 157 7 67 3 51

Plánované stavby[editovat | editovat zdroj]

Paralelní dráha[editovat | editovat zdroj]

Odletová hala Terminálu 2 otevřená v roce 2006
Částečný pohled na letiště s přistávací dráhou

Plánuje se výstavba nové vzletové a přistávací dráhy rovnoběžné s dráhou 06/24. Ačkoli již v roce 2004 generální ředitel České správy letišť Martin Kačur uváděl plánovaný začátek stavby na rok 2007 a dokončení již o dva roky později,[110] získal projekt stavby teprve 27. 10. 2011 od Ministerstva životního prostředí souhlasné stanovisko EIA[111] (posouzení vlivu na životní prostředí, žádost byla podána 1. 9. 2005 a bylo k ní přes 3600 vyjádření). Součástí je ale 71 podmínek, mj. úplné zastavení leteckého provozu od 24:00 do 5:29 hodin.

Současná dráha 06/24 je hlavní dráhou letiště a odehrává se na ní více než 80 % provozu letiště. Vedlejší dráha 12/30 smí být pro provoz využita pouze v případě, kdy není z technických či meteorologických důvodů možné používat dráhu 06/24. To znamená, že ačkoli má letiště Praha-Ruzyně dráhy dvě, používá se vždy pouze jedna. Hodinová kapacita této jediné dráhy je 46 (maximálně 48[112]) pohybů (vzletů a přistání) letadel, což řadí Ruzyni mezi absolutní evropskou špičku podle intenzity provozu na jedné dráze (absolutní jedničkou je letiště Londýn/Gatwick s kapacitou 46–50 pohybů v závislosti na poměru vzletů a přistání[113]). Ani to však již provozu nestačí a dráhový systém letiště a je v současnosti přetížen[zdroj?].[114]

Řešením problému je výstavba nové paralelní dráhy 06R/24L. Ta má být umístěna v prostoru původní dráhy 04/22, 1525 metrů jižně od stávající dráhy 06/24, která bude přeznačena na 06L/24R. Nová dráha bude mít rozměry 3550 × 60 m. Bude vybavena jako přístrojová dráha pro přesné přiblížení zařízením ILS CAT IIIB v obou směrech (ILS CAT IIIB umožňuje např. automatické přistání při nulové dohlednosti až do dotyku země).[zdroj?] Investice na novou paralelní dráhu bude 9 miliard korun.[zdroj?]

Pozemky pro paralelní dráhu přes jejich dlouho známý strategický záměr prodal v roce 2003 státní Pozemkový fond soukromým vlastníkům za cenu zemědělské půdy.[115] Více než 70 ha těchto pozemků nakoupila investiční skupina Penta Investments v roce 2005, když nabídla lepší cenu než stát (500–1000 Kč/m²). Státní Letiště Ruzyně tyto pozemky získalo až na konci roku 2008. Pozemky byly považovány za klíčové pro cenu Letiště Praha, které bylo připravováno k privatizaci. Čistý zisk transakce ve prospěch Penty měl činit údajně 3 až 3,5 mld Kč, cena za metr čtvereční pozemku dosáhla přibližně 5500 Kč.[116] Podle týdeníku EURO s odkazem na důvěryhodné zdroje žádala přitom skupina za metr čtvereční deset až dvanáct tisíc korun (celkově více než sedm miliard korun). Spolumajitel Penty Marek Dospiva cenu za čtvereční metr potvrdil jako cenu k jednání, stále výhodnou pro stát.[117] Transakce nakonec proběhla ne jako odkup pozemků, ale přes nákup akcií společnosti Realitní developerská, což umožnilo snížení odvodu daní pro ČR.[118]

V roce 2005 Parlament ČR schválil zvláštní zákon č. 544/2005 Sb. o výstavbě vzletové a přistávací dráhy 06R – 24L letiště Praha Ruzyně, který deklaroval veřejný zájem paralelní dráhy a možnost přistoupit k vyvlastnění potřebných pozemků. Zákon v březnu 2009 prohlásil Ústavní soud ČR za protiústavní a zrušil jej, vyhověl tak návrhu 17 senátorů, ke kterým se později připojil další senátor Karel Schwarzenberg.[119]

Nezákonnosti v rozhodování a odpor občanů[editovat | editovat zdroj]

Proti výstavbě dráhy vystupuje řada sdružení místních obyvatel z okolí letiště, kteří se obávají zhoršení prostředí, ve kterém žijí. Jedná se např. o Občanské sdružení pro Nebušice.[120] Kritikům výstavby letiště se podařilo úspěšně u Nejvyššího správního soudu napadnout nezákonnost rozhodování orgánů hlavního města Praha při projednávání územního plánu.[121]

Zastupitelstvo hl. m. Prahy se následně pokusilo neúspěšně rozsudek správního soudu napadnout stížností u Ústavního soudu. Ten v rozhodnutí ze dne 28. listopadu 2006 stížnost zamítl a definitivně tak potvrdil nezákonnost postupu při přípravě stavby nové přistávací dráhy.[122]

Zastupitelstvo následně přijalo novou změnu územního plánu. Byla opět napadena u Nejvyššího správního soudu a ten podanou kasační stížnost zamítl. Ústavní soud dne 25. 3. 2009 rozhodl, že se Nejvyšší správní soud musí tímto případem znovu zabývat, protože rozhodl „příliš formalisticky“ a „takový postup neshledal senát Ústavního soudu jako ústavně souladný“.[114] Verdikt soudu však nemá na projekt dráhy bezprostřední vliv.

Řídící věž[editovat | editovat zdroj]

Kromě paralelní dráhy je plánovaná výstavba i nové řídící věže, která má díky své vyšší výšce zajistit lepší výhled dispečerům. Její cena vyjde přibližně na 380 milionů korun. Půjde-li vše podle plánu, začne se stavět v roce 2021 a uvedena do provozu bude o dva roky později. Počítá se, že její výška bude asi 75 metrů, tedy o 30 metrů více než má současná věž. Ta nebude zbourána, ale využije se jako testovací a záložní pracoviště.[123]

Doprava u letiště[editovat | editovat zdroj]

Nová řídicí věž

Autobusové linky[editovat | editovat zdroj]

Dne 16. července 1938 byla v trase Vozovna Vokovice – Letiště zavedena autobusová linka označená písmenem I. V roce 1952 byla přečíslována na 108.

Rychlíková autobusová linka 225, provozovaná z náměstí Republiky k letišti od 3. října 1960, byla v poválečné době jednou z prvních třech městských autobusových linek s jednoslužným provozem, tedy bez průvodčího. Zpočátku zde platilo dvojnásobné jízdné oproti běžným městským linkám, což vyjadřovala i dvojka na začátku čísla linky. Později byla tato linka přečíslována na běžnou linku 119.

Pro cestu na letiště nebo z letiště existuje mnoho možností:

  • Městské autobusové linky za běžný přestupní městský tarif pražské integrované dopravy, provozované Dopravním podnikem hl. m. Prahy. Základní přestupní jízdné na 90 minut činí 32 Kč, dalších 16 Kč se platí za každé zavazadlo, při nákupu jízdenky u řidiče je jízdné dražší (40/20 Kč) a nelze koupit levnější, půlhodinovou jízdenku.
  • Přímá autobusová linka Airport Express (AE, 103120) do zastávky Hlavní nádraží (ve směru z letiště staví též na náměstí Republiky a u Masarykova nádraží) je provozovaná DPP ve spolupráci s Českými drahami za zvláštní nepřestupní tarif Pražské integrované dopravy. Kromě jízdenky zakoupené u řidiče platí na této lince i železniční jízdenky ČD a mezinárodní železniční jízdenky vystavené do stanice nebo ze stanice „Praha-letiště (NAD)“ nebo „Praha Airport“, zvýhodněné jízdenky na tuto linku nabízí svým zákazníkům i RegioJet. Doba jízdy je kolem 33 minut a interval 30 minut, v sezóně zkrácený až na 10 minut. Základní jízdné činí 60 Kč, zavazadla se však přepravují zdarma.
  • Minibusová městská linka 103102 společnosti CEDAZ jezdí do centra do ulice V Celnici, mezi náměstím Republiky a Masarykovým nádražím, před kancelář ČSA. Jízdné v roce 2015 činí 150 Kč za osobu, standardní počet zavazadel se přepravuje zdarma.
  • Z nástupiště pod estakádou odjíždějí příměstské a meziměstské autobusové linky: linky PID 319 dopravce ČSAD MHD Kladno do vesnic v okolí letiště (Kněževes, Dobrovíz, Hostouň, Jeneč) a 322 (Kněževes, Středokluky, Běloky, Makotřasy, Buštěhrad, Hřebeč, Kladno), neintegrovaná linka ČSAD Slaný do Slaného (220059) a dálková linka RegioJet 141103 na Karlovarsko. Student Agency na své dálkové lince přepravuje i frekvenci z letiště na ÚAN Florenc, a to za základní jízdné 60 Kč.
  • Ze zastávky U Hangáru odjíždí linky PID 322 směr Kněževes, Hřebeč, Kladno, 323 směr Zákolany, Koleč a 324 směr Buštěhrad, Kladno (po D7) a neintegrované linky 220058, 220059 a 220089 do Slaného.

Městské autobusové linky severní terminál při příjezdu i při odjezdu objíždějí stejným směrem, zastávky u terminálu se jmenují Terminál 1 a Terminál 2, zastávka v otočce se jmenuje Letiště a nácestná zastávka v blízkosti otočky se jmenuje Schengenská. Dále zastávkové linky zastavují v zastávkách U Hangáru, Na Padesátníku, Terminál 3 a K Letišti.

V minulosti byla na kladenské výpadovce (Lipská, dříve Evropská) u odbočení Aviatické ulice, kde přechází v dálnici D7, zastávka „Praha, Aviatická“ pro linky a spoje, které k letišti nezajížděly. Pro linku 220100 ČSAD Slaný byla zrušena od 18. 7. 2004,[125] pro linku 220078 ČSAD Slaný od 14. 12. 2014,[126] též ji užívaly linky DPÚK, z nichž pro linku 570040 Litvínov–Praha byla zrušena k 29. září 2013 a pro linku 560010 Louny–Praha byla již jako nepoužívaná vypuštěna z jízdního řádu k 1. lednu 2011.[127] Původní umístění zastávky má být dotčeno přestavbou mimoúrovňové křižovatky.

Poptávková doprava[editovat | editovat zdroj]

Je možné využít také vozidel taxislužby. Stanoviště taxislužby přímo u terminálů využívají výhradně taxikářské společnosti, které mají smlouvu s provozovatelem letiště. Kromě taxislužby zajišťují individuální poptávkovou dopravu též vozidla smluvní dopravy pod označením FIX. Autobusové nádraží Florenc nabízí pro spojení s letištěm smluvní transfery ve svém informačním centru.[128] Kromě toho existuje v areálu letiště kyvadlová minibusová doprava k parkovištím a poptávková doprava k některým hotelům stojícím v komplexu letiště.

Individuální a hromadná doprava[editovat | editovat zdroj]

K letišti vede od sjezdu z dálnice D7 (Lipské ulice) nedlouhá Aviatická ulice, která oblast Nového letiště (severního terminálu) prochází velkou smyčkou. Ke starému letišti (jižnímu terminálu) vede ulice K letišti od mimoúrovňového křížení Evropské ulice, Pražského okruhu a dálnice D7. Na přímé propojce mezi starým a novým letištěm je veřejný provoz omezen, jezdí tudy však městské a regionální autobusové linky.

Silniční provoz před terminály je přísně regulován, dokonce i řidiči linkových autobusů si musejí při každé jízdě čipovou kartou otevírat vjezdovou a výjezdovou závoru. Poplatková politika letiště motivuje řidiče k co nejrychlejšímu odbavení – na expresních parkovištích P1 a P2 v blízkosti terminálů 1 a 2 je pobyt vozidla do 15 minut zdarma, na delší dobu nejméně za 100 Kč.[129]

Pro celodenní parkování je určen parkovací dům PCComfort a venkovní parkoviště PBEconomy, pro vícedenní parkování parkovací domy PDHoliday, PASmart i PCComfort. Další parkoviště patří ke zdejším hotelům. Na letišti je též půjčovna automobilů.

Přes oblast dnešního letiště vedla významná stará Slánská silnice od Ruzyně směrem na Středokluky, Slaný. V její stopě vedou dnešní ulice Drnovská a starší část ulice K letišti, za letištěm pak v Kněževsi ulice Na Staré silnici. Toto dálkové spojení nahradila dnešní dálnice D7, která letiště obchází východní stranou. U letiště směrem od Hostivice se nachází také zbytek zrušeného úseku bývalé okresní silnice Sobín – Hostivice – Kněževes, který dnes slouží jako polní cesta (pokračování ulice K Višňovce).

Železniční vlečka[editovat | editovat zdroj]

Dnešní železniční trať 121 původně vedla jako pokračování dnešní větve trati 122 od Hostivice ke Kněževsi (stanici Středokluky) přímo přes západní část dnešního letiště. Kvůli rozšiřování letiště však byla v roce 1960 přeložena do trasy kolem vesnic Hostouň a Dobrovíz. Část původní větve ve směru od stanice Středokluky však zůstala zachována jako železniční vlečka, která slouží k zásobování letiště leteckým palivem.

Záměry zavedení osobní kolejové dopravy[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Rychlodráha Praha – letiště Ruzyně – Kladno.

Od 90. let 20. století spolu soupeřily koncepce, zda k letišti prodloužit linku metra A (případně linku metra B), nebo modernizovanou železniční dráhu do Kladna, tradičně označovanou za rychlodráhu, či její odbočku, popřípadě více variant současně, a obě investice byly dlouho oddalovány. Zastupitelstvo hl. m. Prahy schválilo projekt železniční „rychlodráhy“ společnosti PRaK usnesením č. 13/21 ze dne 11. 1. 1996, zprovoznění bylo v té době plánováno na roku 2004. Prodloužení metra A ze stanice Dejvická nebo metra B ze stanice Zličín k letišti bylo v té době hodnoceno jako nevýhodné a jako nehospodárný souběh dvou páteřních kolejových systémů. V roce 1999 Česká správa letišť objednala vypracování projektu úseku z centra Prahy na letiště s tím, že prodloužení do Kladna by bylo až dodatečnou fází – takto pojímaly priority i České dráhy v roce 2001. V té době se hovořilo o tom, že v relaci na letiště a z letiště mělo platit speciální vysoké jízdné. V Praze 6 vzniklo a vyvíjelo aktivitu občanské sdružení „Chceme metro, nechceme rychlodráhu“, jemuž se podařilo přípravu zablokovat. Přibližně v roce 2004 vydaly Středočeský kraj a hlavní město Praha memorandum, v němž modernizaci železniční tratě označily za prioritu. Pilotní projekt ministerstva dopravy doporučilo ministerstvo financí vládě v rámci programu PPP a ta jej projednávala na zasedání 12. ledna 2005.

Městské části Praha 6 a Praha 7 měly v té době k projektu negativní stanovisko, Praha 6 preferovala metro před modernizací železnice. Pražský radní Radovan Šteiner i náměstek primátora Jan Bürgermeister tou dobou uvedli, že výstavba železniční trati není v rozporu s prodloužením metra, Šteiner však očekával alespoň 50% finanční podíl státu na financování nového úseku metra. Vláda 19. ledna 2015 vzala návrh ministerstva financí na vědomí, ale žádným způsobem projekt nepodpořila.

V dubnu 2005 město Praha rozhodlo, že bude na letiště prodloužena linka metra A, přičemž se se počítalo s vybudováním dopravního terminálu na Dlouhé míli, kde by byl možné přestup z modernizované kladenské železnice. Kvůli odkladům výstavby této části trasy A i železniční tratě se na přelomu července a srpna 2011 objevila zpráva, že autobusový terminál a parkoviště P+R budou místo Dlouhé míle vybudovány u stanice Nádraží Veleslavín. V konceptu územního plánu hlavního města Prahy, zveřejněném v listopadu 2009, byly obě uvažované větve linky A Motol – Letiště Ruzyně i Motol – Zličín vedeny jako územní rezerva. 6. dubna 2015 byla linka metra A prodloužena do stanice Nemocnice Motol a městské i regionální autobusové linky od letiště byly ukončeny v novém terminálu u stanice metra Nádraží Veleslavín.

O modernizaci železniční tratě je dlouhodobě sváděn politický boj zejména s městskou částí Praha 6, která původně preferovala, aby k letišti bylo prodlouženo metro, a po opuštění této varianty prosazuje, aby z urbanistických a hygienických důvodů byla co nejdelší část modernizované trati přes obydlené území vedena pod zemí, zatímco investoři se snaží prosazovat levnější varianty.

25. října 2007 zastupitelstvo města Prahy schválilo do konceptu změny územního plánu, aby k letišti téměř souběžně s železniční rychlodráhou vedla i trasa metra s rokem dokončení asi 2018, proti prodloužení metra byla Strana zelených, která tento souběh označila za plýtvání. V prosinci 2007 Dopravní fakulta ČVUT dokončila na základě zadání ministerstva dopravy studii „Posouzení variant železničního spojení Praha – Letiště Praha-Ruzyně – Kladno“, kde porovnala čtyři varianty řešení. V únoru 2008 Praha 6 oznámila změnu stanoviska a začala železniční rychlodráhu podporovat, zejména s odvoláním na studii provedenou ČVUT a na rozhodnutí, že bude prodlouženo i metro, a za podmínek, že některé úseky budou vedeny pod zemí a že trať bude sloužit jen osobní dopravě. Strana zelených však byla proti souběhu a preferovala před metrem na letiště železnici.

29. dubna 2008 vydali ministr dopravy, středočeský hejtman, pražský primátor, starostové městských částí Praha 7 a Praha 6 (starosta Prahy 6 podmíněně) a 1. náměstek primátora města Kladna společné memorandum k realizaci stavby. Podpořili trať dvoukolejnou, elektrizovanou, ve stopě Buštěhradské dráhy s odbočkou na letiště, s konečnou stanicí v centru Prahy. Realizována měla být do konce roku 2013. Měla být plně zařazena do systému Pražské integrované dopravy. Otázka financování výstavby zůstala v deklaraci otevřená. Projekt pod názvem Modernizace trati Praha – Kladno s připojením na letiště Ruzyně objednala státní organizace Správa železniční dopravní cesty. V květnu 2008 byla přípravná dokumentace předložena k veřejnému projednání, se zapracovanými připomínkami měla být k dispozici do konce března 2009. V lednu 2009 se objevila zpráva, že termín 2013 se nepodaří dodržet a kvůli nevyřešenému financování a územnímu plánu se nejméně o dva roky odloží. V září 2009 ministerstvo dopravy oznámilo, že se projekt pozastavuje kvůli napjaté situaci státního rozpočtu a úsporným opatřením vlády Jana Fischera, deník Blesk však přišel se spekulací, že stavbu blokuje sám ministr dopravy Gustáv Slamečka z důvodu, že má vést v blízkosti domu, kde bydlí. Středočeský hejtman David Rath navrhl zlevnit projekt o deset miliard tím, že na území Prahy 6 bude upuštěno od hloubené varianty, ale to by odporovalo požadavku Prahy 6. 11. listopadu 2011 média referovala, že se ministr dopravy Pavel Dobeš a středočeský hejtman David Rath dohodli, že jako první bude postaven úsek z Veleslavína k letišti do Ruzyně, a to tak, aby byl zprovozněn současně s prodloužením tratě A metra z Dejvic přes Veleslavín do Motola, které mělo být dokončeno v roce 2015. Správy železniční dopravní cesty Pavel Halla upřesnil, že v té době by měl být železniční úsek alespoň rozestavěn. Výstavba úseku z Veleslavína na Masarykovo nádraží byla odložena na neurčito. Výstavba žádného úseku však zahájena dosud nebyla.

Další uvažovanou variantou je napojení letiště na systém vysokorychlostních tratí, kdy by přes letiště procházela trať Praha – Plzeň (– Norimberk) a Praha – Ústí nad Labem (– Berlín).[zdroj?] Vzhledem ke stavu rozpracovanosti těchto tratí ČR nelze předpokládat realizaci před rokem 2020.[zdroj?]

Název letiště[editovat | editovat zdroj]

Ronalda Reagana[editovat | editovat zdroj]

V únoru 2011, při příležitosti oslav 100. výročí narození 40. amerického prezidenta Ronalda Reagana, napsala skupinka aktivistů ministrovi financí Miroslavu Kalouskovi otevřený dopis, v němž žádali, aby bylo letiště pojmenováno po tomto americkém prezidentovi, který se zasloužil o pád železné opony a totalitních režimů ve východním bloku.[130] Za návrhem stála společnost Opona.[131]

Václava Havla[editovat | editovat zdroj]

Feničova výzva a petice pro přejmenování[editovat | editovat zdroj]

Po úmrtí Václava Havla, 19. prosince 2011, vydal Fero Fenič prohlášení s výzvou přejmenovat letiště Praha-Ruzyně v Praze-Ruzyni na Letiště Václava Havla. Název Ruzyně podle Feniče připomíná spíše známou pražskou věznici. Podle Feniče by se nejednalo o přejmenování, ale o pojmenování letiště, protože v názvu "Letiště Praha" podle něj není žádné jméno. Jako vzory uvedl mimo jiných i letiště Johna F. Kennedyho v New Yorku a Charlese de Gaulla v Paříži.[132]

Reklamní a marketingová agentura Graffitti Networks pro prezentaci a podporu návrhu zřídila webovou stránku na doméně www.letiste-vaclava-havla.cz a www.letistevaclavahavla.cz.[133] O výzvě opakovaně referovala významná média, podepsali ji například Jiří Bartoška, Jaroslav Brabec, Tereza Brdečková, Martin Bursík, Věra Čáslavská, David Černý.[134] Do 29. prosince 2011, za 10 dní, se pod internetovou peticí objevilo asi 70 tisíc podpisů.

Kroky k přejmenování[editovat | editovat zdroj]

Společnost Letiště Praha podala 23. prosince 2011 žádost Úřadu průmyslového vlastnictví o registraci slovních ochranných známek ve znění "Mezinárodní Letiště Václava Havla v Praze"[135] a "Vaclav Havel Prague International Airport".[136] Dagmar Havlová, manželka zesnulého prezidenta Václava Havla, dala vládě ČR v polovině ledna 2012 souhlas s tím, že letiště může přejmenovat po jejím zesnulém manželovi.[137] Vláda tak na jaře 2012 měla o přejmenování letiště Praha hlasovat.

Petice výtvarníka Kellnera proti přejmenování[editovat | editovat zdroj]

V sobotu 25. prosince 2011 se na internetu objevila též anonymní petice proti přejmenování letiště.[138] Parlamentní listy její autorství nejprve v pondělí 27. prosince přiřkly miliardáři Petru Kellnerovi,[139] jehož společnost však vzápětí oznámila, že akcionář PPF Petr Kellner nemá s peticí nic společného a text prohlášení žádným způsobem nepodporuje. Zároveň vyjádřil podezření, že nejde-li o náhodnou shodu jmen, může se jednat o podvrh či provokaci, které hrubým způsobem zasahuje do práv akcionáře PPF Petra Kellnera.[140] Do 29. prosince 2011, za 4 dny, se pod ní objevilo asi 7 tisíc podpisů. Na konci článku Britských listů Na prahu autoritativního režimu z 13. ledna 2012[141], její autor Petr Kellner[142] odkázal na petici, v tu dobu s něco přes 19 tisíci podpisů. V tu dobu stránky petice uváděly k autorovi:

Autor petice: narozen 1956, nebyl členem pionýra SSM, KSČ, ani jiné politické strany, nebyl v disentu, je odpůrcem všech totalitních systému, pravicových i levicových.
Od roku 1985 do současnosti vykonává svobodné povolání, výtvarník malíř.
Petr Kellner[138]

Na konci ledna 2012 Petr Kellner zveřejnil Otevřený dopis vládě České republiky ze 30.1.2012, v kterém se přimlouvá "při nejmenším o určitou zdrženlivost a to zejména k památce zesnulého exprezidenta pana Václava Havla, který sám před rokem 1990 byl tvrdým kritikem a odpůrcem vytváření jakýchkoliv kultů osobnosti" a prosí "vládu, aby zvážila a přehodnotila tento krok, který by mohl působit jako velice špatný signál směrem k občanské společnosti a svým důsledkem vytvořil precedens, který připomíná principy rozhodování daleko před rokem 1989, kdy mocenské aparáty bývalého režimu určovaly autoritativním způsobem, kdo je, nebo naopak není vhodný obdivu občanů naší země".[143] V té době pod peticí proti přejmenování stály podpisy více než 22 tisíc podporovatelů (pod peticí Fera Feniče za přejmenování přes 81 tisíc).

Další reakce[editovat | editovat zdroj]

Pochyby k přejmenování letiště vyjádřil 27. prosince 2011 bývalý Havlův tajemník Vladimír Hanzel, podle nějž letiště je příliš komerční subjekt a navíc Havel létání bytostně nesnášel. Navrhl, aby byla po Havlovi pojmenována spíše instituce, která by mohla nést Havlův duchovní odkaz – divadlo, knihovna, univerzita, koncertní sál.[144][145]

Podle průzkumu CVVM mezi lidmi převažovali kritici přejmenování nad příznivci.[146]

Souhlas vlády a přejmenování[editovat | editovat zdroj]

Název letiště nad vchodem do terminálu 2

Dne 21. března 2012 vláda odsouhlasila návrh na přejmenování Letiště Ruzyně na „Letiště Václava Havla Praha“, v angličtině „Prague Airport - Vaclav Havel“.[147][148]

Ještě téhož dne se objevila řada kritických ohlasů upozorňujících na chybný slovosled. Václav Pinkava, syn spisovatele Jana Křesadla, upozornil redakci iDNES.cz i Lidové noviny, že v tomto slovosledu název znamená, že se Václav Havel stal letištěm, tedy „Pražské letiště Vaclav Havel“, a pozastavil se i nad chybějící čárkou v Havlově jménu. Název označil za paskvil. Nesmyslnost schváleného názvu redakci potvrdil i překladatel a publicista František Fuka a Pavla Pohořálková z jazykové školy Glossa. Ministerstvo dopravy uvedlo, že s návrhem názvu přišlo samo Letiště Praha a že na problém nikdo dosud ministerstvo neupozornil. Mluvčí letiště Eva Krejčí se pokoušela název hájit tím, že v Paříži se někdy používá zkrácený název „Paris – Charles de Gaulle“ místo „Paris – Charles de Gaulle Airport“. Přislíbila však, že společnost má ještě několik měsíců na přípravu definitivní verze nového názvu a nejvhodnější anglický ekvivalent doladí.[149][150] Dne 4. června 2012 mluvčí letiště oznámila, že jeho anglický název byl po konzultaci s jazykovými experty přepracován a bude mít podobu „Václav Havel Airport Prague“.[151]

5. října 2012, v den výročí narození Václava Havla, proběhl přejmenovací ceremoniál.[152] Společnost Letiště Praha, a. s. svůj název nezměnila.

9. prosince 2012, v předvečer Světového dne lidských práv a devět dní před prvním výročím úmrtí Václava Havla, byla za účasti Dagmar Havlové a ministra zahraničí Karla Schwarzenberga v Terminálu 2 odhalena tapiserie k poctě Václava Havla s názvem Poslední audience, vytvořená ve Francii podle návrhu výtvarníka Petra Síse; obrázek byl původně použit po Havlově smrti pro titulní stránku Hospodářských novin. Vznik díla inicioval Bill Shipsey, zakladatel organizace Art for Amnesty International. Dílo v ceně 1,5 milionu korun zaplatili hudebníci Bono a The Edge ze skupiny U2, Peter Gabriel, Sting a Yoko Ono. Nástěnný tkaný koberec o rozměrech 5×4,25 metru zobrazuje na tmavomodrém pozadí hejno bílých ptáků ve tvaru člověka vznášejícího se nad řekou a siluetou města.[153]

Karla Gotta[editovat | editovat zdroj]

Bezprostředně po smrti českého popopvého zpěváka 1. října 2019 vznikla nová petice za přejmenování pražského letiště po Karlu Gottovi.

Životní prostředí[editovat | editovat zdroj]

Jelikož je letiště umístěno poblíž obydlené zástavby, nad kterou přelétají přistávající a vzlétající letadla, uplatňuje Letiště Praha, s. p. (správce letiště) některá opatření, sestávající jednak z omezujících pravidel (např. omezení vzletů a přistání ve směrech k obydlené části města, omezení nočních letů, nepřetržité monitorování leteckého hluku, vyhlašování hlukově chráněných oblastí v okolí letiště, vyhlašování povinných protihlukových postupů pro letadla apod.), jednak uplatňováním poplatkové (penalizační) politiky v přímé závislosti na způsobeném leteckém hluku.

V rámci mezinárodního programu Airport Carbon Accreditation letiště v roce 2016 obdrželo certifikát třetí úrovně. Snížilo tak opět oproti minulým roku emise skleníkových plynů.[154]

Filmy[editovat | editovat zdroj]

Ruzyňské letiště se objevilo v několika filmech. Patří mezi ně i Casino Royale, ve kterém Ruzyně představuje společně s Airbusem A340-600 společnosti Virgin Atlantic mezinárodní letiště Miami. Ze starších filmů je možné jmenovat např. Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky.

V roce 2013 natočila Česká televize dokument Runway 06-24 o dráze 06/24 a zároveň její generální rekonstrukci, která proběhla u 50. výročí její existence. K 80. výročí letiště ČT natočila dokument Příběh letiště Praha, kde popisuje historii a fungování zdejšího leteckého provozu.[155] Na YouTube kanálu Letiště Václava Havla vychází videa o provozu na letišti, praktických informacích a zdejších letadlech.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b [1] - Letiště Václava Havla, tisková zpráva
  2. ↑ Piloty nové jméno ruzyňského letiště nezajímá. Havel nemá na let vliv. iDNES.cz [online]. 2012-10-08 [cit. 2017-09-22]. Dostupné online. 
  3. ↑ Předsedou představenstva Letiště Praha se stal Václav Řehoř. Pražský deník. 2017-02-08. Dostupné online [cit. 2017-07-16]. (česky) 
  4. ↑ Letiště Václava Havla Praha odbavilo za rok 2019 rekordních 17,8 milionů cestujících. Letiště Praha, a. s. [online]. 2020-01-16 [cit. 2020-01-16]. Dostupné online. (česky) 
  5. ↑ Direct flights from Prague (PRG). direct-flights.com [online]. [cit. 2019-10-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Výstavba ruzyňského letiště začala před osmdesáti lety Archivováno 6. 5. 2016 na Wayback Machine, prg.aero, 23.7.2013
  7. ↑ Prague Airport - Letiště Praha. www.facebook.com [online]. [cit. 2019-11-13]. Dostupné online. (česky) 
  8. ↑ Švýcaři chtějí informace o privatizaci Ruzyně, ČTK, 9.12.2008
  9. ↑ Anonym nahlásil bombu na ruzyňském letišti, do Schengenu nesmí odlétat letadla. Zprávy E15.cz. 2017-02-16. Dostupné online [cit. 2017-02-17]. 
  10. ↑ Policie kvůli hrozbě evakuovala část ruzyňského letiště, bombu nenašla. iDNES.cz [online]. 2017-02-16 [cit. 2017-02-17]. Dostupné online. 
  11. ↑ Na Ruzyni doposud prozkoumali dvě zavazadla, obě byla bezpečná. Deník.cz. 2017-05-15. Dostupné online [cit. 2017-05-17]. (česky) 
  12. ↑ ŠINDELÁŘ, Jan. Letiště Praha rozjíždí projekt desetiletí, nová třídírna kufrů vyjde na 1,5 miliardy [online]. Zdopravy.cz, 2018-12-12 [cit. 2018-12-13]. Dostupné online. (česky) 
  13. ↑ Letiště Praha propustí kvůli krizi okolo koronaviru 450 zaměstnanců, jde o zhruba 15 procent personálu
  14. ↑ [Letiště Praha propustí stovky zaměstnanců, virus jej vrací o 15 let zpět | Odkaz na článek na zdopravy.cz]
  15. ↑ Letiště Praha začne propouštět, o práci přijdou stovky lidí
  16. ↑ Pražské letiště v březnu odbavilo o téměř 65 pct méně cestujících
  17. ↑ Ruzyňská dráha 13/31 se přejmenuje na 12/30, planes.cz, 12.10.2011
  18. ↑ http://www.menziesaviation.cz/
  19. ↑ Archivovaná kopie. www.skyport.com [online]. [cit. 2015-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-26. 
  20. ↑ Enes Cargo – Komplexní logistický servis. enescargo.cz [online]. [cit. 2019-04-11]. Dostupné online. 
  21. ↑ Letištní terminály v Ruzyni se přejmenují Archivováno 19. 10. 2010 na Wayback Machine, praha.eu, 11.10.2007
  22. ↑ Slavnostní zahájení nových linek z Prahy. prg.aero [online]. 2017-10-30 [cit. 2017-11-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-11-03. 
  23. ↑ a b Nový letní letový řád přinese 9 nových destinací a přímé spojení do 154 míst po celém světě [online]. prg.aero, 2017-03-22 [cit. 2017-03-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-25. 
  24. ↑ Letiště Václava Havla Praha bude v zimní sezóně spojeno přímou linkou se 105 destinacemi [online]. prg.aero, 2016-10-26 [cit. 2017-03-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-25. 
  25. ↑ Aerolinky a destinace | Letiště Václava Havla Praha, Ruzyně. www.prg.aero [online]. [cit. 2016-11-11]. Dostupné online. 
  26. ↑ Air Cairo S17 Europe service additions. Routesonline. 2017-04-20. Dostupné online [cit. 2017-04-21]. (anglicky) 
  27. ↑ American Airlines otevře novou linku Praha - Philadelphia – happyfly.cz. happyfly.cz. 2017-08-16. Dostupné online [cit. 2017-08-17]. (anglicky) 
  28. ↑ Nová linka izraelské společnosti Arkia z Prahy do Tel Avivu [online]. happyfly.cz, 2019-08-20 [cit. 2019-08-20]. Dostupné online. (česky) 
  29. ↑ BOCEK, Ondřej. Austrian Airlines oficiálně potvrdil obnovení letů od 15. června [online]. happyfly.cz. Dostupné online. 
  30. ↑ BOCEK, Ondřej. Aerolinka Blue Air bude létat z Bukurešti do Prahy [online]. happyfly.cz, 2020-08-23 [cit. 2020-08-23]. Dostupné online. 
  31. ↑ Cyprus Airways budou létat z Prahy do Larnaky celoročně. Zdopravy.cz. 2018-07-27. Dostupné online [cit. 2018-08-11]. (česky) 
  32. ↑ BOCEK, Ondřej. Podrobnosti o lince ČSA z Prahy do Londýna Heathrow [online]. happyfly.cz, 2020-06-01 [cit. 2020-06-01]. Dostupné online. 
  33. ↑ SŮRA, Jan. ČSA budou létat na Island celoročně, v zimě přes Kodaň [online]. Zdopravy.cz [cit. 2019-09-10]. Dostupné online. (česky) 
  34. ↑ SŮRA, Jan. ČSA a Smartwings postupně do pondělí zastaví provoz letů z Česka [online]. Zdopravy.cz, 2020-03-13 [cit. 2020-03-22]. Dostupné online. (česky) 
  35. ↑ easyJet se vrací na linku mezi Prahou a Belfastem, bude létat dvakrát týdně. Zdopravy.cz. 2018-07-11. Dostupné online [cit. 2018-07-11]. (česky) 
  36. ↑ easyJet bude nově létat z Prahy na letiště Londýn Luton [online]. happyfly.cz, 2019-08-08 [cit. 2019-08-08]. Dostupné online. (česky) 
  37. ↑ Nová linka easyJetu z Londýna(Southend) do Prahy – happyfly.cz. happyfly.cz. 2017-12-12. Dostupné online [cit. 2017-12-12]. (anglicky) 
  38. ↑ EasyJet obnoví po jedenácti letech spojení Prahy s Ženevou [online]. Zdopravy.cz [cit. 2019-07-09]. Dostupné online. (česky) 
  39. ↑ Georgian Airways upravily plány linky do Prahy, létat budou z Jerevanu. www.planes.cz [online]. 2017-05-22 [cit. 2017-05-22]. Dostupné online. (česky) 
  40. ↑ Nová linka Jet2 z Prahy do Birminghamu – happyfly.cz. happyfly.cz. 2017-03-11. Dostupné online [cit. 2017-03-11]. (anglicky) 
  41. ↑ SŮRA, Jan. Další omezení letů do Asie. Qatar Airways do června přeruší spojení s Dauhá [online]. Zdopravy.cz, 2020-03-21 [cit. 2020-03-21]. Dostupné online. (česky) 
  42. ↑ Ryanair začne létat z Prahy do Jordánska | Airways.cz. www.airways.cz [online]. [cit. 2018-02-04]. Dostupné online. (česky) 
  43. ↑ Ryanair otevře nové linky z Prahy do Benátek, Bari a Pescary – happyfly.cz. happyfly.cz. 2018-09-25. Dostupné online [cit. 2018-09-25]. (anglicky) 
  44. ↑ Ryanair přidá od konce října linku z Prahy do Paříže Beauvais, z Bratislavy bude na stejné letiště létat celoročně. www.planes.cz [online]. [cit. 2018-01-18]. Dostupné online. (česky) 
  45. ↑ a b c d e f g h Velká expanze Ryanairu v Praze: 11 nových linek, mezi nimi Zadar i Marseille. Zdopravy.cz. 2018-09-26. Dostupné online [cit. 2018-09-26]. (česky) 
  46. ↑ Nová linka Ryanairu z Prahy do Bordeaux [online]. www.happyfly.cz, 2019-02-20 [cit. 2019-02-20]. Dostupné online. (česky) 
  47. ↑ Ryanair ohlásil další linku z Prahy na Korfu a přidá na základnu páté letadlo. Planes.cz [online]. [cit. 2019-12-21]. Dostupné online. 
  48. ↑ BOCEK, Ondrej. Ryanair otevře novou linku z Prahy do Košic [online]. happyfly.cz, 2020-06-26 [cit. 2020-06-26]. Dostupné online. 
  49. ↑ SŮRA, Jan. Ryanair začne létat z Prahy do Manchesteru. Chce být českou jedničkou [online]. Zdopravy.cz, 2019-03-13 [cit. 2019-03-13]. Dostupné online. (česky) 
  50. ↑ SŮRA, Jan. Konec letů z Prahy do Maroka. Ještě před Ryanairem zruší linku Air Arabia [online]. Zdopravy.cz, 2020-01-24 [cit. 2020-01-24]. Dostupné online. (česky) 
  51. ↑ BOCEK, Ondrej. Ryanair hlásí novou linku z Prahy do Paphosu [online]. happyfly.cz, 2020-06-26 [cit. 2020-06-26]. Dostupné online. 
  52. ↑ Ryanair otevře nové linky z Prahy do Benátek, Bari a Pescary – happyfly.cz. happyfly.cz. 2018-09-25. Dostupné online [cit. 2018-09-25]. (anglicky) 
  53. ↑ a b SŮRA, Jan. Ryanair začne z Prahy létat do Řecka, otevírá dvě linky na příští léto [online]. Zdopravy.cz [cit. 2019-10-15]. Dostupné online. 
  54. ↑ Ryanair otevře nové linky z Prahy do Benátek, Bari a Pescary – happyfly.cz. happyfly.cz. 2018-09-25. Dostupné online [cit. 2018-09-25]. (anglicky) 
  55. ↑ PRG: airside. Facebook.com [online]. [cit. 2019-02-15]. Dostupné online. (česky) 
  56. ↑ Ryanair oznámil další expanzi v Praze, od zimy nabídne 5 nových linek [online]. airways.cz, 2017-02-15 [cit. 2017-02-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-16. 
  57. ↑ SAS spojí od 29. března Oslo s Prahou. planes.cz [online]. 2017-10-18 [cit. 2017-10-18]. Dostupné online. 
  58. ↑ ŠINDELÁŘ, Jan. Praha bude mít přímé spojení s Kazachstánem, SCAT Airlines budou létat do Astany [online]. Zdopravy.cz, 2019-03-07 [cit. 2019-03-07]. Dostupné online. (česky) 
  59. ↑ Sichuan do Curychu přes Prahu. www.planes.cz [online]. 2018-01-30 [cit. 2018-01-30]. Dostupné online. (česky) 
  60. ↑ SkyUp v zimě do Prahy a Pardubic. Planes.cz [online]. [cit. 2019-07-31]. Dostupné online. 
  61. ↑ BOCEK, Ondrej. Ukajinský lowcost SkyUp otevře novou linku z Prahy do Záporoží [online]. happyfly.cz, 2020-02-05 [cit. 2020-02-05]. Dostupné online. 
  62. ↑ Travel Service začne létat do Chorvatska celoročně. Přes zimu s ATR od ČSA. Zdopravy.cz. 2018-09-04. Dostupné online [cit. 2018-09-04]. (česky) 
  63. ↑ SŮRA, Jan. Do Prahy začne létat SunExpress, nabídne spojení do Antalye [online]. Zdopravy.cz, 2018-12-10 [cit. 2018-12-10]. Dostupné online. (česky) 
  64. ↑ SŮRA, Jan. Emirates příští týden přestanou létat do Prahy, nejméně čtvrt roku. Lety přeruší i Turkish Airlines. Zdopravy.cz [online]. 2020-03-19 [cit. 2020-03-20]. Dostupné online. 
  65. ↑ United spustí příští rok přímé lety Newark – Praha. Zdopravy.cz. 2018-08-30. Dostupné online [cit. 2018-08-30]. (česky) 
  66. ↑ Centaureax. www.facebook.com [online]. [cit. 2018-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  67. ↑ SŮRA, Jan. Další linka do Ruska. Ural Airlines otevírají spojení do Permu [online]. Zdopravy.cz [cit. 2019-07-31]. Dostupné online. 
  68. ↑ Volotea přidává další linku z Prahy do Francie, začne létat do Lyonu. Zdopravy.cz. 2018-12-03. Dostupné online [cit. 2018-12-03]. (česky) 
  69. ↑ Volotea bude létat z Prahy na Sardinii - Budou letenky za 1 EURo? – happyfly.cz. happyfly.cz. 2018-10-23. Dostupné online [cit. 2018-10-23]. (anglicky) 
  70. ↑ Praha bude mít po šesti letech přímé letecké spojení do Florencie. Zdopravy.cz. 2018-11-30. Dostupné online [cit. 2018-11-30]. (česky) 
  71. ↑ SŮRA, Jan. Wizz Air začne létat z Prahy do Bukurešti, začne s třemi spoji týdně [online]. Zdopravy.cz, 2019-12-04 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. (česky) 
  72. ↑ SŮRA, Jan. Praha bude mít letecké spojení s Kišiněvem, zajistí ho Wizz Air [online]. Zdopravy.cz [cit. 2019-07-18]. Dostupné online. 
  73. ↑ BOCEK, Ondrej. Wizz Air otevře novou linku z Prahy do kyperské Larnaky [online]. happyfly.cz, 2020-06-24 [cit. 2020-06-24]. Dostupné online. 
  74. ↑ BOCEK, Ondřej. Nová linka Wizz Air z Prahy do albánské Tirany [online]. happyfly.cz, 2020-05-29 [cit. 2020-05-29]. Dostupné online. 
  75. ↑ BOCEK, Ondrej. Wizz Air od 17. července z Prahy do Varny [online]. zletectvi.eu, 2020-06-09. Dostupné online. 
  76. ↑ PRG: airside. www.facebook.com [online]. [cit. 2017-05-14]. Dostupné online. (česky) 
  77. ↑ EI-FXB - ATR42-320(F) - Praha - Ruzyně (PRG/LKPR). planes.cz [online]. 2005-05 [cit. 2017-01-26]. Dostupné online. (česky) 
  78. ↑ a b c Největší zásilková služba začala létat do Prahy. Letecké cargo začalo růst. iDNES.cz [online]. 2016-01-12 [cit. 2017-01-26]. Dostupné online. 
  79. ↑ Větší letadlo na letech UPS do Prahy. www.planes.cz [online]. 2015-06-26 [cit. 2017-01-26]. Dostupné online. (česky) 
  80. ↑ Zajímavosti: Na „Hedvábné stezce“. www.letistecr.cz [online]. Magazín Letiště České republiky, 2016-12-10 [cit. 2016-12-10]. Dostupné online. 
  81. ↑ Společnost SW Italia uzavřela smlouvu na pravidelnou přepravu zboží mezi Hongkongem a Prahou. www.planes.cz [online]. [cit. 2016-12-05]. Dostupné online. 
  82. ↑ Další cargo widebody pravidelně v Praze. www.facebook.com [online]. [cit. 2017-06-15]. Dostupné online. (česky) 
  83. ↑ Qatar Airways Cargo zahájí lety do Prahy. www.prg.aero [online]. 2016 [cit. 2017-01-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-02. (česky) 
  84. ↑ PRG: airside. www.facebook.com [online]. [cit. 2019-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  85. ↑ Do Prahy začaly létat Ukraine International Airlines Cargo. www.planes.cz [online]. 2015-08-03 [cit. 2017-01-26]. Dostupné online. (česky) 
  86. ↑ a b c Prague Airport Traffic Report 2005. www.prg.aero [online]. [cit. 20-01-2017]. Dostupné v archivu pořízeném dne 16-03-2016. 
  87. ↑ 2002. www.prg.aero [online]. [cit. 20-01-2017]. Dostupné v archivu pořízeném dne 16-03-2016. 
  88. ↑ Prague Airport Traffic Report 2003. www.prg.aero [online]. [cit. 20-01-2017]. Dostupné v archivu pořízeném dne 16-03-2016. 
  89. ↑ Prague Airport Traffic Report 2006. www.prg.aero [online]. [cit. 20-01-2017]. Dostupné v archivu pořízeném dne 21-03-2016. 
  90. ↑ Prague Airport Traffic Report 2007. www.prg.aero [online]. [cit. 20-01-2017]. Dostupné v archivu pořízeném dne 16-03-2016. 
  91. ↑ Prague Airport Traffic Report 2008. www.prg.aero [online]. [cit. 18-07-2012]. Dostupné v archivu pořízeném dne 04-01-2014. 
  92. ↑ Prague Airport Traffic Report 2009. www.prg.aero [online]. [cit. 20-01-2017]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-08-2017. 
  93. ↑ Prague Airport Traffic Report 2010. www.prg.aero [online]. [cit. 20-01-2017]. Dostupné v archivu pořízeném dne 16-03-2016. 
  94. ↑ Prague Airport Traffic Report 2011. www.prg.aero [online]. [cit. 12-06-2012]. Dostupné v archivu pořízeném dne 04-01-2014. 
  95. ↑ Prague Airport Traffic Report 2012. www.prg.aero [online]. [cit. 04-02-2013]. Dostupné v archivu pořízeném dne 17-03-2016. 
  96. ↑ Prague Airport Traffic Report 2013. www.prg.aero [online]. [cit. 20-01-2017]. Dostupné v archivu pořízeném dne 17-03-2016. 
  97. ↑ Prague Airport Traffic Report December 2014. www.prg.aero [online]. [cit. 20-01-2017]. Dostupné v archivu pořízeném dne 16-03-2016. 
  98. ↑ Prague Airport Traffic Report December 2015. www.prg.aero [online]. [cit. 24-01-2016]. Dostupné v archivu pořízeném dne 11-10-2016. 
  99. ↑ Prague Airport Traffic Report December 2016. www.prg.aero [online]. [cit. 20-01-2017]. Dostupné v archivu pořízeném dne 01-02-2017. 
  100. ↑ a b Počet odbavených cestujících na Letišti Václava Havla Praha vloni vzrostl o téměř 18 %. prg.aero [online]. 2018-01 [cit. 2018-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-17. 
  101. ↑ Traffic report 2017 [online]. Prague Airport, 2018 [cit. 2019-01-13]. Dostupné online. 
  102. ↑ https://www.prg.aero/sites/default/files/obsah/B2B/Files/Statistics%20and%20reports/Prague%20Airport%20Traffic%20Reports/Traffic_report_2018_annual_public.pdf
  103. ↑ https://www.prg.aero/sites/default/files/obsah/B2B/Files/Statistics%20and%20reports/Annual%20Traffic%20Reports/Traffic_report_2019_public.pdf
  104. ↑ K 13 milionům letišti pomohly větší a obsazenější letadla i novinky v nabídce destinací. www.prg.aero [online]. Letiště Václava Havla Praha, Ruzyně, 2017-01-17 [cit. 2017-01-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-01-31. 
  105. ↑ Nejdále přímou pravidelnou linkou do Soulu, nejblíže do Mnichova. Lety podle letního řádu na Letišti Václava Havla Praha startují tuto neděli [online]. prg.aero, 2013-03-29 [cit. 2017-03-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-25. 
  106. ↑ Letní letový řád na Letišti Václava Havla přináší řadu novinek, včetně spojení do patnácti nových destinací [online]. prg.aero, 2014-03-26 [cit. 2017-03-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-25. 
  107. ↑ Letní letový řád na Letišti Václava Havla přináší řadu novinek, cestující budou mít k dispozici rekordních 138 přímých spojení do celého světa [online]. prg.aero, 2015-03-19 [cit. 2017-03-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-25. 
  108. ↑ Letní letový řád na Letišti Václava Havla překoná rekord z minulého roku, cestující budou mít k dispozici 143 přímých spojení do celého světa [online]. prg.aero, 2016-03-29 [cit. 2017-03-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-25. 
  109. ↑ Nový letní letový řád přinese 6 nových destinací a přímé spojení do 157 míst po celém světě. Letiště Václava Havla Praha, Ruzyně [online]. [cit. 2018-04-14]. Dostupné online. (česky) 
  110. ↑ Ing. Martin Kačur (ČSL) pro DN: „K výstavbě paralelní dráhy RWY 06R/24L bychom mohli přikročit v polovině roku 2007“ [online]. Dopravní noviny, 2004/20 [cit. 2013-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-06. (česky) 
  111. ↑ Informační systém EIA: Záměry na území ČR. tomcat.cenia.cz [online]. [cit. 2011-10-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-10-28. 
  112. ↑ Historie dráhového systému [online]. prg.aero. Dostupné online. (česky) 
  113. ↑ Gatwick Airport, Summer 2009 Report [online]. Airport Coordination Ltd., 2009 [cit. 2010-05-08]. Kapitola Renway Scheduling Limits. Formát pdf. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-06. (anglicky) 
  114. ↑ a b Ústavní soud rozhodl: Plán kvůli nové ranveji v Ruzyni se musí přezkoumat [online]. iHned.cz, 2009-03-25 [cit. 2010-04-26]. Dostupné online. 
  115. ↑ WANATOWICZOVÁ, Krystyna. Jak stát přišel o 4 miliardy: kdo může za to, že si Letiště Praha neohlídalo pozemky? [online]. iDNES.CZ, 2009-01-27 [cit. 2013-08-19]. [Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/jak-stat-prisel-o-4-miliardy-kdo-muze-za-to-ze-si-letiste-praha-neohlidalo-pozemky-gpe-/kavarna.aspx?c=A090127_120548_kavarna_bos Dostupné online]. 
  116. ↑ PŠENIČKA, Jiří. Zlatonosná ranvej [online]. EKONOM.IHNED.CZ, 2008-05-15 [cit. 2013-08-19]. Dostupné online. 
  117. ↑ PŠENIČKA, Jiří. Klondike na Ruzyni [online]. E15/Euro č. 46, 2007-11-08 [cit. 2013-08-20]. Dostupné online. 
  118. ↑ PŠENIČKA, Jiří. Ekonom: Penta prodala pozemky letišti tak, že nemusí platit daně [online]. EKONOM.IHned.CZ, 2009-01-07 [cit. 2013-08-19]. Dostupné online. 
  119. ↑ Nález Ústavního soudu ze dne 17. března 2009 č. 124/2009 Sb.
  120. ↑ oficiální stránky Občanského sdružení pro Nebušice
  121. ↑ rozsudek Ústavního soud ČR ze dne 18. července 2006
  122. ↑ text rozhodnutí Ústavního soudu o stížnosti zastupitelstva hl. m. Prahy
  123. ↑ Ruzyně je vyčerpaná, potřebuje novou ranvej i věž, tvrdí šéf řízení letového provozu [online]. Novinky.cz, 2018-03-23 [cit. 2019-01-13]. Dostupné online. 
  124. ↑ Trvalé změny PID od 29. dubna 2017, Dopravní podnik hlavního města Prahy
  125. ↑ ČSAD Slaný, a.s. (do 1. 9. 2004), Trvalé změny autobusových linek mimo PID na území Prahy a Středočeského kraje, web Autobusová zastávka, Filip Drápal
  126. ↑ ČSAD Slaný, a.s., Trvalé změny autobusových linek mimo PID na území Prahy a Středočeského kraje, web Autobusová zastávka, Filip Drápal
  127. ↑ Změny linek DPÚK a.s., Trvalé změny autobusových linek mimo PID na území Prahy a Středočeského kraje, web Autobusová zastávka, Filip Drápal
  128. ↑ Transfery, Praha-Florenc
  129. ↑ Chci parkovat max. 15 minut Archivováno 26. 6. 2015 na Wayback Machine, Letiště Praha
  130. ↑ http://www.novinky.cz/domaci/224437-prejmenujte-ruzynske-letiste-na-reaganovo-pisi-aktiviste-kalouskovi.html
  131. ↑ http://www.reflex.cz/clanek/dokument/39947/navrh-prejmenujte-letiste-praha-na-letiste-ronalda-reagana.html
  132. ↑ Fenič: Nejde o přejmenování letiště, chceme ho pojmenovat Archivováno 21. 9. 2013 na Wayback Machine, TV Metropol, 22. 12. 2011, aktualizováno 27. 12. 2011
  133. ↑ Letiště Václava Havla, prohlášení s výzvou, Fero Fenič, v Praze 19. 12. 2011, veřejná petice je součástí webu
  134. ↑ Přejmenujme Ruzyni na Letiště Václava Havla, navrhuje Fenič, Lidovky.cz, 19. 12. 2011
  135. ↑ Databáze Úřadu průmyslového vlastnictní, číslo spisu 491358
  136. ↑ Databáze Úřadu průmyslového vlastnictví, číslo spisu 491357
  137. ↑ Letiště Praha Ruzyně - přeprava osob [online]. 2012-01-30 [cit. 2012-02-11]. Kapitola Bude se Letiště Praha Ruzyně jmenovat Mezinárodní letiště Václava Havla v Praze?. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-03. 
  138. ↑ a b Petice proti přejmenování letiště Ruzyně na letiště V. Havla.
  139. ↑ Petr Kellner: Nesouhlasím s přejmenováním ruzyňského letiště na Letiště Václava Havla. Petice proti přejmenování letiště Ruzyně na letiště V. Havla., Parlamentní listy, 27. 12. 2011
  140. ↑ Miliardář Kellner se ohrazuje ve věci Havlova letiště, Parlamentní listy, 28. 12. 2011, autor: jih
  141. ↑ Na prahu autoritativního režimu, Petr Kellner, Britské listy, 13.1.2012
  142. ↑ Petr Kellner – Autor petice proti přejmenování ruzyňského letiště na Letiště Václava Havla., k autorovi petice na Britských listech
  143. ↑ Otevřený dopis vládě České republiky, Petr Kellner, Britské listy, 1.2.2012
  144. ↑ Jan Jiřička: Havel nerad létal, raději po něm pojmenujte divadlo, míní extajemník, iDnes.cz, 27. 12. 2011
  145. ↑ Prý to hrozí: Nekalé kšefty na letišti pod jménem Havla, ParlamentniListy.cz, 29.12.2011
  146. ↑ Ruzyně poslechla výtky: Bude se jmenovat Václav Havel Airport Prague, Parlamentní listy, 4. 6. 2012. joh
  147. ↑ BŘEZINOVÁ, Markéta. Vláda souhlasila, v Ruzyni bude Letiště Václava Havla. iDNES.cz [online]. 2012-03-21 [cit. 2012-10-08]. Dostupné online. 
  148. ↑ Usnesení vlády České republiky ze dne 21. března 2012 č. 198 k návrhu na využití jména Václava Havla ve spojení s letištěm Praha – Ruzyně[nedostupný zdroj]
  149. ↑ Letiště Praha - Václav Havel. Ruzyně nezvládla překlad nového názvu, iDnes.cz, 21. 3. 2012, abr (Anna Brandejská)
  150. ↑ Sranda z Havla: Všichni jste blázni, jen já jsem letiště, Parlamentní listy, 28. 3. 2012, pal
  151. ↑ BRANDEJSKÁ, Anna. Ruzyně vyslyšela kritiky, bude se jmenovat Václav Havel Airport Prague. iDNES.cz [online]. 2012-06-04 [cit. 2012-10-15]. Dostupné online. 
  152. ↑ Z letiště Ruzyně je Letiště Václava Havla Praha. Novinky.cz [online]. 2012-10-05 [cit. 2012-10-08]. Dostupné online. 
  153. ↑ Tapiserie k poctě Václava Havla byla odhalena na pražském letišti, Novinky.cz, 9. 12. 2012 ČTK
  154. ↑ Prague Airport - Letiště Praha – Timeline | Facebook. www.facebook.com [online]. [cit. 2016-11-11]. Dostupné online. 
  155. ↑ Příběh letiště Praha (TV film) (2017). [s.l.]: [s.n.], 2017. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Letiště v Česku
Mezinárodní veřejná
S pravidelným provozem
Bez pravidelného provozu
Mezinárodní neveřejná
Vnitrostátní
  • Bohuňovice
  • Broumov
  • Břeclav
  • Bubovice
  • Cheb
  • Choceň
  • Chomutov
  • Chotěboř
  • Chrudim
  • Česká Lípa
  • Dvůr Králové
  • Erpužice
  • Frymburk
  • Frýdlant nad Ostravicí
  • Hodkovice
  • Hořice
  • Hořovice
  • Hosín
  • Hranice
  • Jaroměř
  • Jeseník-Mikulovice
  • Jičín
  • Jihlava
  • Jindřichův Hradec
  • Kladno
  • Klatovy
  • Kolín
  • Krnov
  • Kroměříž
  • Křižanov
  • Kříženec
  • Kyjov
  • Medlánky
  • Mladá Boleslav
  • Moravská Třebová
  • Most
  • Nové Město nad Metují
  • Nymburk
  • Panenský Týnec
  • Písek
  • Plasy
  • Plzeň-Letkov
  • Podhořany
  • Prostějov
  • Příbram
  • Přibyslav
  • Rakovník
  • Raná
  • Rokycany
  • Sazená
  • Skuteč
  • Slaný
  • Soběslav
  • Staňkov
  • Stichovice
  • Strakonice
  • Strunkovice
  • Šumperk
  • Tábor
  • Tábor-Všechov
  • Tachov
  • Praha-Točná
  • Toužim
  • Ústí nad Labem
  • Ústí nad Orlicí
  • Velké Poříčí
  • Vlašim
  • Vrchlabí
  • Vyškov
  • Zábřeh
  • Zbraslavice
  • Zlín
  • Znojmo
  • Žamberk
  • Žatec-Macerka
    		•
    Vojenská
    Zaniklá
    Autoritní data: AUT: kn20051006066 | LCCN: n2009071830 | VIAF: 144724597 | WorldcatID: lccn-n2009071830
    Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Letiště_Václava_Havla_Praha&oldid=19035620“