Maďarsko

Maďarsko Magyarország
vlajka znak
Hymna Himnusz
Motto Historický: Regnum Maria Patronae Hungariae (Království Marie, patronky Maďarska)
Geografie
Poloha Maďarska
Hlavní město	Budapešť
Rozloha	93 036 km² (106. na světě) z toho 0,74 % vodní plochy
Nejvyšší bod	Kékes (1 014 m n. m.)
Časové pásmo	+1
Poloha	47° s. š., 19° v. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	9 712 887 (91. na světě, 2017)
Hustota zalidnění	107,5 ob. / km² (93. na světě)
HDI	▲ 0,831 (vysoký) (37. na světě, 2012)
Jazyk	maďarština, jazyky nepočetných menšin
Národnostní složení	Maďaři, Němci, Rumuni, Romové, Slováci, Češi
Náboženství	římsko- a řecko-katolické (50%), kalvínské (30%), luteránské (5%)
Státní útvar
Státní zřízení	parlamentní republika
Vznik	16. listopadu 1918 (zánik Rakousko-Uherska)
Prezident	János Áder
Předseda vlády	Viktor Orbán
Měna	forint (=100 fillérů) (HUF)
HDP/obyv. (PPP)	25 799 USD (46. na světě, 2015)
Giniho koeficient	28 (2005)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	348 HUN HU
MPZ	H
Telefonní předvolba	+36
Národní TLD	.hu

Maďarsko (maďarsky Magyarország, v letech 1989–2011 oficiálně Maďarská republika, maďarsky Magyar Köztársaság), je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě. Maďarsko hraničí s Rakouskem (366 km) a Slovinskem (102 km) na západě, s Chorvatskem (329 km) a Srbskem (151 km) na jihu, s Rumunskem (443 km) a Ukrajinou (103 km) na východě a se Slovenskem (677 km) na severu. Maďarsko je členem OSN, NATO, OECD, WTO, Rady Evropy, EU, Schengenského prostoru a Visegrádské skupiny.

Maďarsko je mnoha lidmi vnímáno jako země lázní, vína, ostrých jídel a specifického jazyka. Dnešní tvář Maďarska vznikla kombinací mnoha vlivů, jak z původního domova Maďarů na Uralu, tak nejrůznějších vlivů evropských, a to jak z oblastí západních, více však z oblastí na jihovýchod od země, zvláště během dlouhé doby, kdy byla značná část Uherska obsazena Osmanskou říší. Asi nejtypičtějším znakem původu Maďarů je jejich jazyk. Maďarština, která patří k ugrofinské jazykové skupině, je vzdáleně příbuzná několika jazykům, kterými se mluví na severu a severovýchodě Evropy (finština, estonština, komi aj.). Nejpodobnější jazyky se dochovaly ve zbytcích v ruském Chantymansijském autonomním okruhu na západní Sibiři. Maďaři, vedení Arpádem, přišli do Evropy koncem 9. století. Od té doby jsou Maďaři a jejich Maďarsko nedílnou součástí Evropy. Novodobé dějiny Maďarska jsou například těsně spjaty s českými, slovenskými, rakouskými i balkánskými dějinami.

Dnešní Maďarsko je pouze část historického Uherska. Přes dvě třetiny území Uherského království totiž bylo po první světové válce v důsledku Trianonské mírové smlouvy připojeno k sousedním státům, většinou nově vzniklým. Zbytkové Uhersko je od té doby v českém a slovenském prostředí nově nazýváno jako Maďarsko, v chorvatském, bosenském a srbském Ugarska/Угарска a Mađarska/Мађарска a v slovinském Ogrska a Madžarska (jiné jazyky včetně maďarštiny tyto pojmy nerozlišují), po určitou dobu po první světové válce se např. v denním tisku používal také paralelní název Maďarie. Ztráta historických území zesílená o fakt, že vně nových hranic zůstalo několik milionů Maďarů, spolu s tradičním maďarským pocitem izolace a výlučnosti, dodnes do určité míry negativně ovlivňuje vztahy Maďarska s některými jeho sousedy a rezonuje i v maďarské domácí politice.

Dějiny

Podrobnější informace naleznete v článcích Dějiny Maďarska a Uhersko.

Starověk a středověk

Podrobnější informace naleznete v článku Maďarský vpád do Evropy.

Uherská koruna

Obránci Szigetváru vyrážejí do posledního útoku proti přesile Turků roku 1566

Nejstarší obyvatelé území dnešního Maďarska zde žili již před téměř půl milionem let. Nejvíce archeologických nálezů je hlavně ze severního Maďarska. Dalšími obyvateli se později stali i Keltové, Římané, ale také Ilyrové. Římané zde zřídili provincii Pannonia. Ve východní části Maďarska a severního Rumunska byla zřízena provincie Dacia. Provincie byly osídleny kolonisty z Itálie. V této době vznikla i pozdější maďarská města. Centrem Pannonie se stalo Aquincum (severozápadní část dnešní Budapešti), dále pak byla založena města Savaria (dnes Szombathely), Scarabantie (Šoproň), Arrabona (Győr), Gorsium (Tác) a Sopianae (Pécs). Po Římanech zdědili Maďaři například vinařství, které je také nedílnou součástí maďarské kultury. Germánské kmeny vytlačily Římany koncem 5. století. I přes to, že germánské kmeny nebyly křesťanské, zůstaly kostely, které zde zbyly po Římanech, stále v provozu. Během stěhování národů se v uherské nížině usadili kočovní Hunové a po nich v 6. století Panonii ovládli Avaři.

Na konci prvního tisíciletí byla země obydlena kočovnými maďarskými (uherskými) kmeny, které si podmanily usedlé slovanské obyvatelstvo. Po bitvě na Lešském poli se Maďaři vzdali výbojů a začali obdělávat úrodnou Panonskou pánev. Zhruba v této době také přijali křesťanství. Ve středověku se na tomto území vytvořilo Uherské království, jehož vlády se na krátko chopili i čeští králové z rodu Jagellonců Vladislav II. a Ludvík. Roku 1241 Uhersko zasáhl mongolský vpád do Evropy, který zemi silně zpustošil. Historické Uhersko zahrnovalo Panonskou nížinu, dnešní Slovensko, Podkarpatskou Rus, Slavonii, Vojvodinu, Banát a Sedmihradsko. Uherský král Matyáš Korvín na krátký čas ovládl také Moravu a Slezsko. Roku 1514 vypuklo v Uhrách Dóžovo povstání prostého lidu proti šlechtě, které bylo brutálně potlačeno.

Součást habsburské říše

Bitva mezi Maďary a Rakušany během maďarské války za nezávislost v letech 1848–1849

Budapešť v roce 1875

Od 15. století bylo Uhersko ohrožováno a načas i vyvráceno Osmanskou říší; turecká vojska obsadila nížinu a postoupila až k Vídni, kde byla poražena. Po bitvě u Moháče roku 1526 se Uhersko stalo na téměř 200 let bojištěm tureckých válek. V 17. století se Uhersko postupně stalo součástí Rakouské monarchie, v jejímž rámci bylo spíše zemědělskou zemí. Pokusy Habsburků prosadit absolutismus, katolictví a omezit moc uherské šlechty vyústily v protihabsburská stavovská povstání. Po tvrdě potlačené revoluci roku 1848 a zejména po prusko-rakouské válce z roku 1866 se Maďarům podařilo dosáhnout Rakousko-uherského vyrovnání (1867), čímž vzniklo vlastní Rakousko-Uhersko.

Po roce 1910 se celkově stupňovalo napětí v celé Evropě, 28. června 1914 spáchali srbští studenti v Bosně úspěšný atentát na Františka Ferdinanda d’Este. Rakousko-Uhersko poté vyhlásilo Srbsku ultimátum a zajistilo si pro případnou válku podporu Německa. Srbsko požadavky rakouského ultimáta téměř zcela přijalo, ale jelikož nebyly přijaty zcela, přerušilo Rakousko-Uhersko jednání (23. července) a vyhlásilo částečnou mobilizaci a poté (28. července) i válku. Tímto vyhlášením začala první světová válka, při které se dostala do konfliktu prakticky celá Evropa.

V Rakousku-Uhersku se v průběhu války projevily všechny jeho problémy. Jedním z největších problémů byla národní nejednotnost a špatná ekonomická situace, válka Rakousko-Uhersko vyčerpávala více než jiné země a to se bylo nuceno orientovat stále více na Německo, což vzbuzovalo nelibost u neněmeckých národů monarchie. Po smrti Františka Josefa I. (21. listopadu 1916), nastoupil na trůn Karel I., jeho politika však nedokázala najít cestu k novým národním snahám. V již zoufalé situaci se pokusil vyhlásit 16. října 1918 federaci, ještě v průběhu října se začalo Rakousko-Uhersko rozpadat a 1. listopadu zprostil Karel I. uherskou vládu přísahy věrnosti.

Meziválečná doba a 2. světová válka

Na základě Trianonské smlouvy získalo Maďarsko 28 % území Uherska, ale bez mořských přístavů a 3 425 000 etnických Maďarů se ocitlo mimo zemi

     Území s maďarskou většinou (podle sčítání lidu v roce 1910) odtržené od Maďarska

Po rozpadu Rakouska-Uherska (1918) byla v uherské části monarchie vyhlášena republika pod vedením Mihálye Károlyiho. Zároveň vznikaly v důsledku sebeurčování okolních národů jejich státy a od Maďarska se začala odtrhávat pohraniční území obydlená příslušnými etniky jako byli Slováci, Rumuni a Jihoslované. Roku 1919 se moci na tři měsíce chopili komunisté, kteří vyhlásili Maďarskou republiku rad. Ta se pokusila dobýt vojensky část Slovenska, byla však také s přispěním rumunského vojska poražena. Po ztroskotání tohoto pokusu bylo obnoveno uherské/maďarské království, jehož hlavou se jako regent stal bývalý rakousko-uherský admirál Miklós Horthy.

4. června 1920 bylo Maďarsko velmocemi přinuceno podepsat Trianonskou smlouvu, která v rámci Pařížských předměstských smluv určila poválečné uherské hranice. Podle této smlouvy byla severní část (tzv. Horní Uhersko), převážnou většinou obývaná Slováky, připojena k Československu (dnes Slovensko a Zakarpatská Ukrajina) a několik obcí k Polsku. Rozsáhlá východní část připadla Rumunsku. Jižní část a celé Chorvatsko-Slavonsko se staly součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (dnes jsou tato území rozdělena mezi Slovinsko, Chorvatsko a Srbsko). Poměrně malé západní pohraničí Hradsko (Burgenland) připadlo Rakousku. Zbytkové Uhersko/Maďarsko zahrnovalo pouze 29 % předchozí rozlohy (33 %, pokud nepočítáme Chorvatsko). Nové hranice byly vedeny v zásadě podle národnostního složení, ovšem mnohde byla uplatněna také strategická kritéria (hranice po řekách či na hřebenech hor) nebo dopravní hlediska, vesměs v neprospěch Maďarska. I proto zůstalo na mnoha místech bezprostředně za jeho hranicemi souvislé maďarské osídlení (nejmarkantněji na jižním Slovensku) a zhruba jeden milion maďarsky hovořících Sikulů uprostřed Rumunska.

Roku 1921 došlo ke dvěma pokusům sesazeného Karla I. (v maďarském číslování Karel IV.) získat zpět uherský trůn (který na rozdíl od rakouského formálně stále existoval), ale Miklós Horthy se přes původní příslib souhlasu pod tlakem vítězných velmocí první světové války postavil proti němu. Aby dále neeskaloval napětí (hrozila též intervence Malé Dohody), Karel nakonec ustoupil. V listopadu pak maďarský parlament definitivně sesadil Habsburky z trůnu. V následném meziválečném období, ve kterém byl Horthy regentem království, hledalo Maďarsko spojence ve svých snahách o revizi Trianonské smlouvy. To jej nasměrovalo hlavně k Itálii ovládané Benitem Mussolinim. Domácí politika se vyznačovala konzervatismem a perzekucí levice, od 30. let sílily fašistické tendence.

Územní rozsah Maďarského království během druhé světové války:

     Mađarské území po roce 1918

     Území získané v letech 1938-1941

V předvečer druhé světové války Maďarské království, stále pod vedením regenta Horthyho, udržovalo orientaci na Itálii a nověji i na nacistické Německo, od čehož si slibovalo zisk ztracených území. Dostávalo se tak do paradoxní situace, protože Slovenský stát, vzniklý 14. března 1939, a Rumunsko, na které zejména kladlo Maďarsko své územní nároky, byly také německými spojenci. Maďarsko však bylo Adolfem Hitlerem preferováno. V Maďarsku ale žilo mnoho židů, kteří byli ke konci války masově deportováni do vyhlazovacích koncentračních táborů. Romové měli osud podobný, i když ne v tak velké míře.

Zprvu maďarská zahraniční politika nesla dočasné dílčí úspěchy. V rámci takzvané první vídeňské arbitráže bylo k Maďarsku připojeno jihoslovenské pohraničí. Po rozbití Československa Hitlerem v březnu 1939 zabralo Maďarsko i celou Podkarpatskou Rus a ve druhé vídeňské arbitráži roku 1940 získalo pod německou patronací i severovýchodní Sedmihradsko. Přesto až do roku 1941 dokázalo Maďarsko udržovat zdání neutrality, teprve pak se připojilo k německým vojenským akcím, dobylo část jugoslávské Vojvodiny a účastnilo se invaze do Sovětského svazu. Němci a jejich místní pomahači z Šípových křížů zavraždili při holokaustu většinu maďarských Židů. Když se začala blížit definitivní porážka Německa, zahájil Horthy v polovině října 1944 jednání se Sovětským svazem. Nacisté ho však uvěznili a do čela vlády postavili nového vůdce maďarských fašistů Ference Szálasiho. V této době už byla před branami Budapešti Rudá armáda. Podle Hitlera byla Budapešť poslední překážka, která mohla zastavit Rudou armádu před příchodem do Vídně a pak do celého Německa. Hitler tedy nakázal bránit Budapešť do posledního muže. Pro Sovětský svaz bylo dobytí Budapešti otázkou prestiže a nároku na kontrolu nad Maďarskem při poválečném rozdělování Evropy. Obě strany vedly boje s velkým nasazením a nebraly ohled na počty padlých vojáků a civilistů. Odstupující německá armáda nasadila vzdušné síly a začala Budapešť bombardovat. Vyhodila do povětří všechny mosty přes Dunaj a zničila také mnoho domů. Po téměř stodenním boji bylo město plné trosek a mrtvol.

Socialistická éra

Zničený sovětský tank v Budapešti během povstání roku 1956; podle časopisu Time se osobností roku 1956 stal maďarský bojovník za svobodu

Pomník Maďarskému povstání v roce 1956 ve městě Kalocsa

Po druhé světové válce vznikla druhá Maďarská republika, která již byla v sovětské sféře vlivu. Pro socialistický vývoj země mělo význam sloučení Maďarské komunistické strany a Sociálně demokratické strany Maďarska v Maďarskou stranu pracujících (MDP). Dne 15. srpna 1949 byla vyhlášena Maďarská lidová republika a 20. srpna Národní shromáždění přijalo zákon o nové ústavě. Národní hospodářství bylo, podobně jako ve všech zemích tzv. východního bloku, z velké části zestátněno a podrobeno centrálnímu plánování pod sovětským vlivem.

Maďarskou politiku ovládli stalinisté v čele s Mátyásem Rákosim, který zastával funkci generálního tajemníka MDP. Začaly soudní procesy proti „nepřátelům lidu“, jenom v letech 1952 až 1955 bylo odsouzeno k různým trestům více jak 500 000 osob. Příslušníci ÁVH (tajná policie) rozhodovali o osudech a životech statisíců lidí. Po Stalinově smrti v březnu 1953 obvinilo nové vedení Sovětského svazu Rákosiho z podpory kultu osobnosti a novým maďarským premiérem se stal Imre Nagy.

V polovině padesátých let v Maďarsku sílilo protikomunistické cítění, které vyvrcholilo povstáním na podzim roku 1956. Shromažďovaly se velké zástupy lidí a protesty byly čím dál větší. Po velkých bojích, které proběhly u Maďarského rádia mezi demonstrujícími a policií, se zdálo, že komunisté ustoupí. Došlo však k vojenské intervenci Sovětského svazu. Maďarští politici se pokusili vyjednat odchod sovětských vojsk z území Maďarska a zaujmout pozici neutrálního státu po vzoru sousedního Rakouska. Imre Nagy vyhlásil vystoupení Maďarska z Varšavského paktu a jeho neutralitu. Podle maďarského zdroje byla však tehdy uzavřena tajná dohoda Sovětského svazu a Spojených států amerických o Suezském průplavu, kterou bylo údajně dohodnuto, že se Sověti vzdají vlivu na průplav, ale Západ nebude zasahovat do revoluce v Maďarsku.

Mezinárodní neutralita Maďarské lidové republiky nemohla být tehdy pro Sovětský svaz přijatelná, a tak po zdánlivém odchodu ze země sovětská vojska již po několika dnech opět vstoupila na území Maďarska. Sovětské letectvo začalo bombardovat Budapešť a v ulicích vypukly opět boje mezi povstalci a sovětskou armádou vyzbrojenou tanky a jinými těžkými zbraněmi. Povstání bylo potlačeno a nová, Sověty dosazená maďarská vláda v čele s Jánosem Kádárem vrátila zemi do sféry tzv. východního bloku. Sen o neutrálním demokratickém Maďarsku se rozplynul a sovětská armáda zůstala na území Maďarska až do roku 1991, stejně jako v ČSSR po roce 1968.

Ve dnech 9. a 15. června 1958 se konal proces s Imre Nagyem a jeho spolupracovníky. Všichni byli shledáni vinnými ze spiknutí, jehož cílem bylo svrhnout lidově demokratický režim, a odsouzeni k trestu smrti. Bývalý premiér Imre Nagy, jeho poradce Miklós Gimes a ministr obrany Pál Maléter byli popraveni 16. června 1958. Ostatní vládní spolupracovníci byli uvězněni.

Nový režim pod vedením Jánose Kádára zejména od 60. let zavedl některé liberální prvky především v ekonomické oblasti („gulášový socialismus“). Během 80. let se Maďarsko mohlo vydat cestou pozvolných reforem. Moc tehdy postupně převzaly reformní síly uvnitř vládnoucí socialistické strany.

Od pádu socialismu dodnes

Po pádu komunismu bylo v Maďarsku, v zásadě poprvé v jeho dějinách, ustaveno demokratické státní zřízení. V roce 1999 se Maďarsko stalo členem NATO, po průběhu úspěšných reforem v roce 2004 členem EU.

Premiér Maďarska v letech 2004–2009 Ferenc Gyurcsány

Na podzim 2006 proběhlo po celém Maďarsku několik protivládních demonstrací za odstoupení premiéra Ference Gyurcsánye z MSZP, který veřejnosti přiznal, že v zájmu vítězství své strany lhal před volbami o státním rozpočtu a skutečném stavu maďarské ekonomiky. V rámci reforem zavedl Gyurcsány poplatky za školství a zdravotnictví, které však byly později v referendu odmítnuty. Demonstrací se vedle opoziční strany Fidesz a demonstrujících Maďarů zúčastnili i maďarští nacionalisté. V ulicích visely staré maďarské (Arpádské) červeno-bílé vlajky.

Nespokojenost s levicovou vládou nepřímo přidávala na popularitě nacionalistické skupině tzv. „Maďarské gardě“. Její členové volají po znovunabytí území, která před Trianonskou smlouvou patřila k Maďarsku (Uhersku) a byla tehdy získána okolními státy. Kromě demonstrací proběhlo v letech 2006 až 2008 také několik stávek požadujících většinou vyšší platy (např. třídenní stávka železničářů společnosti MÁV). Těmto potížím přidala na síle také finanční krize, která na podzim roku 2008 silně zasáhla maďarskou ekonomiku.

V parlamentních volbách 2010, které proběhly ve dvou kolech 11. dubna a 25. dubna 2010, získaly politické strany následující mandáty: Fidesz-KDNP 263 mandátů, MSZP 59 mandátů, nacionalistická strana Jobbik 47 mandátů a LMP 16 mandátů. Dále byl zvolen poslancem nezávislý kandidát Oszkár Molnár.

Po volbách 2010 vznikla v Maďarsku pravicově zaměřená nová vláda, někdy také nazývaná Vláda národní spolupráce, vedená Viktorem Orbánem. Je u moci od 29. května 2010 a tvoří ji zástupci vítězných stran Fidesz a KDNP, které pro tyto volby sestavily společnou kandidátku. Vláda se v parlamentu opírá o ústavní více než dvoutřetinovou většinu, což jí umožnilo dalekosáhlé změny ústavního a právního pořádku, které však postupně narážejí na odpor i ze strany EU.

Jako jedno ze zásadních opatření schválilo Národní shromáždění dne 18. dubna 2011 novou ústavu nahrazující dotud platnou starou ústavu z roku 1949. Platnost nové ústavy započala 1. ledna 2012. Název státu se změnil z Maďarská republika (Magyar Köztársaság) na jednoslovné Maďarsko (Magyarország).

Geografie

Podrobnější informace naleznete v článku Geografie Maďarska.

Orientační mapka Maďarska

Typická rovina jižního Maďarska

Zadunají

Maďarsko je převážně rovinatá nebo mírně zvlněná země, a to díky poloze v Panonské pánvi. Relativně hornaté je pouze severní pohraničí, kam zasahují Vnitřní Západní Karpaty. Zde v pohoří Mátra se nachází i nejvyšší bod Maďarska, hora Kékes (1015 m). Asi polovinu Maďarska na jihovýchodě a východě vyplňuje Velká uherská nížina (Alföld), která zasahuje i do sousedního Rumunska, Srbska, na Slovensko a na Ukrajinu. Plochá krajina Velké uherské nížiny je z velké části přeměněna na zemědělskou, zachovaly se ale zbytky původní středoevropské maďarské stepi, označované jako puszta. Tato krajina je ochraňována např. v národním parku Hortobágy.

Jihozápad Maďarska je zvlněný až pahorkatý. Lemuje ho Zadunajské středohoří, jehož nejznámější součástí je Bakoňský les. Jižně od této linie probíhá tektonický zlom, zčásti vyplněný jezery Balaton a Velence. V okolí města Pécs se rozkládá pohoří Mecsek. Severozápadní Maďarsko v okolí města Ráb (Győr) je opět ploché, rozkládá se zde Malá uherská nížina (Kisalföld), zasahující i na Slovensko jako Podunajská nížina.

Vcelku asi 89 % území nepřesahuje nadmořskou výšku 200 m, nad 400 m n. m. leží jen asi 2 %. Různorodost reliéfu lze zaznamenat i v hlavním městě. Západní část Budapešti (Budín) je lesnatá a kopcovitá (Budínské vrchy, Piliš), východní Pešť leží oproti tomu v ploché kotlině.

Vodstvo

Dunaj pod hradem Visegrád

Hlavním tokem maďarského vodního systému je Dunaj (Duna), do jehož povodí celé Maďarsko spadá. Dunaj nejprve tvoří severozápadní hranici Maďarska se Slovenskem a teče na jihovýchod a posléze východ. Nad Budapeští u města Vác ostře otáčí svůj směr k jihu a protéká napříč maďarským územím, které opouští u městečka Moháč a pokračuje do Srbska. Na Dunaji leží město Budapešť, ale i řada dalších měst, například Esztergom, Komárom, Dunaújváros, Kalocsa a Baja; na vedlejším rameni Dunaje leží Ráb.

Druhou nejdůležitější řekou je Tisa (Tisza), která je osou východního Maďarska a Alföldu, jímž protéká nejprve na severozápad, ale na maďarsko-slovensko-ukrajinském trojmezí se obrací na jihozápad a nakonec na jih. Tisa se do Dunaje vlévá až na území Srbska severně od Bělehradu; její výtok z Maďarska u Segedína je nejnižším bodem státu (79 m). Dalšími významnými městy na Tise jsou Szolnok a Tokaj.

Další významné řeky:

• Dráva – přitéká z Alp, tvoří na jihozápadě hranici s Chorvatskem;
• Rába – osa severozápadního Maďarska, vlévá se do Dunaje v Rábu;
• Ipeľ (Ipoly) – tvoří střední část maďarsko-slovenské hranice;
• Bodrog, Slaná (Sajó) – pravostranné přítoky Tisy odvodňující východ Slovenska;
• Kriš (Körös) – levostranný přítok Tisy v Alföldu;
• Maruše (Maros) – velký přítok Tisy ze Sedmihradska;
• Sió – odvodňuje Balaton do Dunaje.

Nezanedbatelnou část plochy Maďarska tvoří jezera. Kromě již zmíněných Balatonu (největší jezero ve střední Evropě) a Velence v Zadunají zasahuje na maďarské území stepní Neziderské jezero (Fertő) u Šoproně (většina v Rakousku) a v suchých nížinách se nachází mnoho dalších menších poloslaných jezírek.

Klima

Maďarské podnebí je kontinentální s chladnými zimami a horkými léty. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 10 °C, v létě 27 až 35 °C, v zimě přibližně 0 až -15 °C. Ve výjimečných případech se vyskytují i extrémy o teplotě od 42 °C v létě do -29 °C v zimě. Průměrné roční množství srážek je asi 600 mm. Rozložení deště nad Maďarskem je většinou nepředvídatelné. Západní části Maďarska se obvykle dostává více srážek ročně než východní části, kde se často vyskytují velice suchá léta.

V osmdesátých letech 20. století se začaly v krajině projevovat účinky znečišťujících látek. Zejména herbicidy používané v zemědělství a řada dalších průmyslových škodlivin. Nejvíce bylo znát znečištění vodních ploch, což ohrožovalo nejen vodní živočichy, ale i volně žijící zvěř. Přestože se o tomto problému v Maďarsku ví, nebyla zatím vládou přijata potřebná opatření.

Budapešť – podnebí
Období	leden	únor	březen	duben	květen	červen	červenec	srpen	září	říjen	listopad	prosinec	rok
Průměrné denní maximum [°C]	2	5	11	17	22	25	27	27	22	16	8	3	15
Průměrné denní minimum [°C]	−3	−1	3	7	12	14	16	16	12	8	3	−1	7
Průměrné srážky [mm]	40,6	30,1	33,0	40,6	61,0	68,6	45,7	55,9	38,1	33,0	58,4	48,3	553,3
Zdroj: The Weather Channel

Města

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam měst v Maďarsku.

Hlavním městem Maďarska je Budapešť, která vznikla spojením Budína (západní část), Pešti (východní část) a Starého Budína (maďarsky Óbuda), rozkládajícího se v severozápadní části dnešního hlavního města. Druhým největším městem je v současnosti Debrecín, nacházející se na východě země nedaleko hranic s Rumunskem. Dále následuje Miskolc, severomaďarské město, které je spíše průmyslovým centrem; za socialistické éry v něm vyrůstala sídliště a průmyslové podniky.

	Maďarský název	České exonymum	Počet obyvatel	Budapešť Debrecín Segedín
1	Budapest	Budapešť	1 740 041
2	Debrecen	Debrecín	204 333
3	Miskolc	Miškovec	162 905
4	Szeged	Segedín	161 889
5	Pécs	Pětikostelí	147 719
6	Győr	Ráb	129 526
7	Nyíregyháza	–	118 1189
8	Kecskemét	–	111 869
9	Székesfehérvár	Stoličný Bělehrad	99 526
10	Szombathely	Kamenec	78 884
11	Szolnok	–	72 953
12	Tatabánya	–	67 154
13	Kaposvár	–	65 954
14	Békéscsaba	Békešská Čaba	61 091
15	Zalaegerszeg	–	59 029
16	Veszprém	–	60 131
17	Érd	–	63 546
18	Sopron	Šoproň	60 526
19	Eger	Jager	54 115
20	Dunaújváros	Dunajské Nové Město (Nové Město na Dunaji)	47 652

Politika

Podrobnější informace naleznete v článku Politický systém Maďarska.

Současný premiér Viktor Orbán

Prezident republiky je volen parlamentem v tajných volbách na 5 let a může být zvolen na dvě po sobě následující období. I přesto, že má pravomoc jmenovat předsedu vlády a vyhlašovat datum parlamentních voleb, je jeho funkce převážně reprezentativní.

Ministerský předseda vybírá ministry a má právo odmítnout je. Každý kandidát předstoupí před jeden nebo více parlamentních výborů v poradních otevřených slyšeních a musí být formálně schválený prezidentem. Jediným zákonodárným orgánem je jednokomorový parlament – Országgyűlés o 386 poslancích, volených každé čtyři roky. Parlament je nejvyšší orgán státní moci, který zavádí a schvaluje legislativu navrhovanou ministerským předsedou.

Složení parlamentu

Demonstrance na podporu vlády Viktora Orbána a proti útokům zahraničního tisku, 29. března 2014

V parlamentních volbách 2010, které se konaly 11. dubna a 25. dubna 2010, došlo k drtivému vítězství pravicové strany Fidesz – Magyar Polgári Szövetség. Ta (v koalici s KDNP) se ziskem 263 mandátů porazila levicovou Maďarskou stranu socialistickou, která v zemi vládla dvě uplynulá volební období a nyní získala jen 59 mandátů (v předchozích volbách jich měla 190). Do parlamentu se dále se ziskem 47 mandátů dostala krajně pravicová strana Jobbik Magyarországért Mozgalom a nově vzniklá zelená strana Lehet Más a Politika, která má 16 mandátů. Poslední mandát má nezávislý Oszkár Molnár.

Po těchto volbách však také parlament opustily dvě tradiční politické strany, které byly jeho součástí nepřetržitě od roku 1990. Jedná se o konzervativní MDF a liberální SZDSZ. Paradoxně před 20. lety to byly dvě nejsilnější politické strany v zemi.

Vítěz voleb Fidesz-KDNP má v parlamentu ústavní dvoutřetinovou většinu nutnou ke změně ústavních zákonů a má tedy otevřenou cestu k reformám. Prezident republiky László Sólyom následně pověřil sestavením vlády Viktora Orbána.

Na prvním zasedání nového parlamentu dne 14. května 2010 byl novým předsedou parlamentu zvolen Pál Schmitt (Fidesz). Dne 29. května 2010 parlament schválil program vlády a Viktor Orbán se oficiálně ujal funkce premiéra Maďarské republiky.

Sestavení parlamentu (volby 2010)
Strana	Český překlad	Počet mandátů	Předseda
Fidesz – Magyar Polgári Szövetség (Fidesz)	„Fidesz – Maďarská občanská unie”	227	Viktor Orbán
Magyar Szocialista Párt (MSZP)	„Maďarská socialistická strana”	59	Attila Mesterházy
Jobbik Magyarországért Mozgalom (Jobbik)	„Hnutí za lepší Maďarsko”	47	Gábor Vona
Kereszténydemokrata Néppárt (KDNP)	„Křesťanskodemokratická lidová strana”	36	Zsolt Semjén
Lehet Más a Politika (LMP)	„Je možná jiná politika”	16	není (András Schiffer)
Független	„Nezávislí”	1	Oszkár Molnár

Administrativní dělení

Podrobnější informace naleznete v článcích Administrativní dělení Maďarska a NUTS:HU.

Maďarsko je rozděleno na 19 žup (megyék) a území hlavní města Budapešti, které má zvláštní statut. Župy se dále dělí na okresy (maďarsky kistérségek, doslovný překlad znamená malooblast; viz Seznam maďarských okresů), kterých je celkem 168. Významné postavení také mají tzv. Města s župním právem, kterých je 23. Jedná se o města s větším počtem obyvatel, která mají stejná nebo podobná práva jako župy, ve kterých se nachází.

Podle NUTS:HU se Maďarsko dělí ve třech stupních na statistické regiony. První stupeň zemi dělí na tři tzv. části státu (Országrész). Ve druhém stupni na sedm regionů (Régió) a ve třetím na devatenáct žup a hlavní město (Megyék és a főváros).

Župy

Podrobnější informace naleznete v článku Maďarské župy.

Župa	Župní sídlo
Bács-Kiskun	Kecskemét
Baranya	Pécs
Békés	Békéscsaba
Borsod-Abaúj-Zemplén	Miskolc
Csongrád-Csanád	Segedín
Fejér	Székesfehérvár
Győr-Moson-Sopron	Győr
Hajdú-Bihar	Debrecín
Heves	Eger
Jász-Nagykun-Szolnok	Szolnok
Komárom-Esztergom	Tatabánya
Nógrád	Salgótarján
Pest	Budapešť
Somogy	Kaposvár
Szabolcs-Szatmár-Bereg	Nyíregyháza
Tolna	Szekszárd
Vas	Szombathely
Veszprém	Veszprém
Zala	Zalaegerszeg

Ekonomika

Podrobnější informace naleznete v článku Ekonomika Maďarska.

Maďarský forint

Maďarská ekonomika se v současné době nachází ve velmi vážném stavu a země se ocitla na pokraji státního bankrotu. Důsledky života na dluh negativně zasáhly všechny vrstvy obyvatel. Celá země je dnes doslova frustrovaná. Na běžné lidi velmi silně dopadá recese, země zažívá hromadné propouštění, znehodnocuje se maďarský forint a desítky tisíc rodin jsou neschopné splácet úvěry a hypotéky. Celkové zadlužení domácností překročilo hranici 350 mld. Kč. Zadluženost státu se vyšplhala na astronomických 73 procent HDP, v ČR a SR je to asi 40 procent.“.

Privatizace a modernizace hospodářství po pádu komunismu proběhly bez větších problémů na rozdíl od jiných zemí východního bloku. Ekonomická situace Maďarska se v 90. letech razantně zlepšila. Tento úspěch je způsobený řadou faktorů. Jedním z nich je reformované hospodářství Maďarska již od 60. let, které se již soustředilo zejména na export. Existoval zde i soukromý sektor, což pomohlo k hladkému přechodu na současný ekonomický systém. V první dekádě 21. století vykazovalo Maďarsko silný růst a ekonomika země byla v průměru Evropské unie. Tento růst se v roce 2006 zastavil. Zaprvé politickou krizí, způsobenou přiznáním premiéra Ference Gyurcsánye ke lži o ekonomické situaci Maďarska. Zadruhé v roce 2008 dolehla na Maďarsko světová finanční krize. Následky patřily k nejhorším v Evropě, hned po Lotyšsku a Islandu. Nezaměstnanost po silném poklesu opět rostla. Hospodářský růst se zastavil a státní kasa utrpěla velký otřes. Problémy Maďarska odradily zahraniční investory od investování. Místní vláda problém začala řešit příliš pozdě, což situaci také neprospělo. Cizí vlastnictví a investice do maďarských firem jsou větší, s nárůstem cizích investic, tvořících víc než 23 miliard dolarů od roku 1989. Soukromý sektor zahrnuje přes 80 % HDP. Maďarsko získá téměř jednu třetinu cizích investic přicházejících do střední Evropy. Maďarskou měnou je forint. Vláda uvažuje kvůli finanční krizi o rychlém vstupu do eurozóny, od které si slibuje zastavení ekonomického propadu a stabilní měnu.

Cestovní ruch

Budova Parlamentu

Széchenyiho termální lázně v Budapešti

Maďarsko bylo v roce 1998 se 14,6 miliony turistů čtrnáctou nejnavštěvovanější zemí světa. Turisté mají z velké části zamířeno k Balatonu a do hlavního města Budapešti. Mezi nejznámější památky hlavního města patři budova parlamentu (Országház), Budínský hrad, Rybářská bašta, Matyášův chrám, Bazilika svatého Štěpána, Széchényiho národní knihovna, Maďarská státní opera, Památník tisíciletí na Náměstí hrdinů nebo Sándorův palác, kde dnes sídlí maďarský prezident. Ovšem to nejsou zdaleka všechny památky v Budapešti. Díky velké roli v době před první světovou válkou byla Budapešť centrem kulturního dění Uherska. Už v polovině 19. století zde byla vybudována zoologická zahrada. Začátkem 20. století pak zábavní park Vidám park s horskou dráhou. Budapešť je považována za jedno z největších lázeňských měst na světě. Lázeňství má v Maďarsku bohatou historii. Všudypřítomné termální prameny jsou způsobeny zvláštním geologickým složením Karpatské kotliny, kde se nachází velice slabá zemská kůra. Lázeňství přinesli do tehdejší Pannonie Římané. Maďarskými prameny se léčil i Marcus Aurelius či Traján. Místní termální prameny objevil už pravěký člověk. Počátkem 4. století př. n. l. se Keltové usadili v blízkosti termálních pramenů na území dnešní Budapešti a založili opevněné město (oppidum) s názvem Akvinkum (v doslovném překladu „Hojná voda”). I Římané se později na území hlavního města usadili a založili centrum Pannonie s názvem Aquincum. I zde archeologové nalezli pozůstatky bývalých lázní. Lázeňství se rozvíjelo nejvíce za turecké okupace v 16. a 17. století. Proto má mnoho lázeňských domů orientální nádech. Mimo Budapešť patří k nejvýznamnějším památkám Pannonhalmské arciopatství založené již roku 996 a zapsané na seznam Světového dědictví UNESCO.

Doprava

Podrobnější informace naleznete v článku Doprava v Maďarsku.

Severní dunajský most dálnice M0

Silniční doprava, stejně jako v ostatních postkomunistických zemích, zažívá obrovský rozmach. Staví a plánují se nové dálnice a urychluje se provoz na silnici. Hlavní úseky tvoří pět dálnic, směřujících do Budapešti. Všech pět je propojeno budapešťským obchvatem M0, který je stále ve výstavbě. Jeho plánované dokončení je v roce 2015. Nejstarší z dálnic je M7 vedoucí z Budapešti, kolem Balatonu, až k chorvatským hranicím. Výstavba této dálnice byla zahájena v roce 1964 a dokončena až v roce 2008. V Chorvatsku se napojuje na dálnici A4, vedoucí do Záhřebu. Dálnice M1 vede směrem Budapešť-Vídeň. U obce Levél je odbočka na M15 vedoucí do Bratislavy. Dále pak dálnice M5 z Budapešti k srbským hranicím přes Segedín a Kecskemét, dálnice M3, M30 a M35 do Debrecína a Miskolce a dálnice M6, která vede do Pécse přes Dunaújváros.

Téměř každá obec a město je spojeno autobusovou dopravou. Na rozdíl od železniční sítě mají autobusy větší pokrytí a proto ji denně použije kolem 1,6 milionu cestujících. Největší autobusovou společností v Maďarsku je Volán.

Obyvatelstvo

Podrobnější informace naleznete v článcích Obyvatelstvo Maďarska a Maďaři.

Vývoj počtu obyvatelstva pouze na území dnešního Maďarska

Maďaři přišli na území dnešního Maďarska koncem 9. století. Bylo jich kolem 250 000–500 000. Před jejich příchodem byla země obývána Slovany, zejména Bílými Chorvaty. Vyskytovaly se zde i keltské a ilyrské kmeny, později sem přišli Římané. Během 300 let už žilo v Panonské pánvi a Sedmihradsku kolem 2 miliónů Maďarů. V roce 1910 mělo Uhersko 18 240 000 obyvatel, z toho 54 % Maďarů. Rozpadem Uherska po první světové válce se národnostní pestrost uskromnila. V roce 1920 žilo již v Maďarsku pouze 7,5 miliónu obyvatel, z čehož bylo 90 % Maďarů. Početná židovská komunita z Maďarska odešla během druhé světové války a těsně po ní.

Maďarsko zaznamenává už od roku 1981 trvalý úbytek obyvatelstva (z 10 707 000 v roce 1980 na 9 960 000 v listopadu roku 2011, což je pokles o 7 %), který je způsoben hlavně výrazným poklesem porodnosti. Ta poklesla z hodnoty 1,92 živě narozených dětí na matku (což znamenalo 148 673 živých novorozenců) v roce 1980 přes několik výkyvů až k velmi nebezpečné hodnotě 1,26 (90 335 novorozenců) v roce 2010. Pokles porodnosti ale pokračoval i v roce 2011. Úbytek obyvatelstva, což je rozdíl mezi živě narozenými a zemřelými plus mezi imigrací a emigrací, byl v roce 2010 celkem 40 121 lidí, tedy 0,4 %.

Dodnes žije velká maďarská komunita hlavně v Sedmihradsku (kolem 1,5 milionu), na jižním Slovensku (450 tisíc Maďarů, viz Maďarská menšina na Slovensku), ale i ve Vojvodině, v Zámuří (dnešní Slovinsko) nebo na Podkarpatské Rusi. Maďarská komunita je zejména v Rumunsku a na Slovensku velice kontroverzní politické téma. V Rumunskom parlamentu je obsažena i strana zaměřující se na maďarské obyvatelstvo (rumunská UDMR) V národní radě Slovenské republiky již maďarská menšina zastoupení od voleb v roce 2020 nemá. Proti nim jsou většinou tamější nacionálně zaměřené strany (v Rumunsku Strana velkého Rumunska, nebo na Slovensku Slovenská národná strana známá hlavně svým bývalým předsedou Jánem Slotou, ktoré již také není v NRSR). Vzájemné vztahy Maďarska a Ukrajiny jsou negativně ovlivněny zhoršujícím se^[zdroj?] postavením maďarské menšiny na Ukrajině.

Oficiálním jazykem Maďarska je maďarština. Jedná se o jazyk ugrofinské větve. Je tedy příbuzný například s finštinou nebo estonštinou. Maďarštinu považuje za svůj mateřský jazyk přibližně 95 % obyvatel republiky. Zbylé procento jsou například Němci. Jedná se většinou o potomky tzv. Švábských Němců, kteří přišli do Uher koncem 18. století. Dále v Maďarsku žijí Romové, zejména na severovýchodě země nedaleko slovenských hranic. Reálný počet Romů v Maďarsku je sporná otázka. V roce 2001 při sčítání lidu se k Romům hlásilo jen 190 000 lidí, ale sociologické odhady dávají mnohem vyšší čísla (5–10 procent veškerého obyvatelstva). Od druhé světové války množství Romů rychle stoupá. Dnes každé páté nebo šesté novorozené maďarské dítě patří k romské menšině. Odhady založené na aktuálních demografických trendech prohlašují, že v roce 2050, 15–20 procent populace (1,2 miliónu) budou Romové. Rumunská menšina žije převážně na východě země. Dále v Maďarsku žijí Slováci, Chorvati a Srbové. Právě Srbové tvořili v 17. až 18. století velkou část obyvatelstva a to nejen na území pozdějšího Srbska, ale i v Budapešti. Počet Srbů v centrálním Uhersku se zvýšil zejména po dlouhých bojích habsburské monarchie s osmanskými nájezdníky, kdy Srbové odcházeli do relativně bezpečnějšího vnitrozemí. Kumáni a Jasové se usadili v Uhersku ve 13. století na území tzv. Kumánie a postupně splynuli s maďarským etnikem.

Náboženství

Podrobnější informace naleznete v článku Náboženství v Maďarsku.

V Ostřihomi je největší křesťanský chrám v zemi.

Nábožentsví v Maďarsku (sčítání 2011)

     Římskokatolická církev (37,2 %)

     Řeckokatolická církev (1,8 %)

     Kalvinismus (11,6 %)

     Luteránství (2,2 %)

     Ostatní (1,9 %)

     Bez vyznání (18,2 %)

     Bez odpovědi (27,2 %)

Náboženství se v Maďarsku začalo vyvíjet již před příchodem Maďarů. Později pak bylo přijato západní křesťanství a začala christianizace, především za vlády Svatého Štěpána v 10. století, a to i přesto, že Štěpánova matka Sarolt byla pokřtěna východním rituálem. Obyvatelstvo Uherska bylo křesťanské až do 16. století. Když se Uhersko dostalo do osmanské nadvlády, začaly se ve městech stavět mešity. Asi nejznámější je mešita v Pécsi. V 16. století proběhla reformace církve a v důsledku nových změn se v Maďarsku stalo luteránství, později kalvínství, dominujícím náboženstvím. V druhé polovině 16. století pak jezuité založili vzdělávací centra, včetně nejstarších univerzit v Uhersku, a obyvatelé se opět obrátili ke katolickému vyznání.

Sčítání lidu v roce 2011 ukázalo, že většinu obyvatel tvoří křesťané (54,2%), přičemž římští katolíci (Katolikusok) (37,1%) a maďarští reformovaní kalvinisté (Reformátusok) (11,1%) tvoří většinu z nich spolu s luterány (Evangélikusok) (2,2) %), řeckými katolíky (1,8%) a dalšími křesťany (1,3%). Židé tvoří přibližně 1 % populace, okrajově (0,6 %) je zastoupen islám. 25 % populace jsou ateisté. Na jihu a východě země žije početná komunita obyvatel pravoslavného vyznání. Jde zejména o Rumuny, Rusíny a Srby.

Kultura

Podrobnější informace naleznete v článku Maďarská kultura.

Hollókő, ukázka lidové architektury severního Maďarska

Maďarská kultura je velmi rozmanitá. Maďarsko (Uhersko) bylo v minulých staletích jakýmsi kulturním hegemonem celé jihovýchodní Evropy. Maďarská kultura ovlivnila zejména kulturu rumunskou, ale i slovenskou či srbskou. Centrem maďarského kulturního dění je v současnosti Budapešť. Ne vždy tomu bylo tak. Například v 10. a 12. století byla Ostřihom jednoznačně nejdůležitější město celého Uherska. Mezi kulturní centra patří i město Debrecín, které hraje velkou roli v maďarském náboženském životě, nebo město Pécs.

Maďarskou kulturu můžeme regionalizovat do několika oblastí. První skupinu tvoří oblast severního Maďarska, zejména župa Borsod-Abaúj-Zemplén nebo Heves. Zde je tradiční pěstování vína, jako je například známý Tokaj. Druhou skupinu tvoří jihovýchodní Maďarsko v oblasti tzv. puszty. Dodnes zde převažuje zemědělství a chov dobytka. K místní kultuře patří jídla, jako jsou pravý maďarský guláš nebo debrecínka. Další specifickou skupinou jsou Maďaři žijící v Sedmihradsku, tzv. Sikulové (Székely), nebo Csángó, což jsou Maďaři žijící v oblasti historické Moldávie ve východním Rumunsku a v Moldavsku. Csángové mluví jazykem, který se dá srovnat se středověkou maďarštinou. Dalším kulturním okruhem může být oblast Západního Zadunají či okolí Balatonu.

Literatura

Podrobnější informace naleznete v článku Maďarská literatura.

Sándor Petőfi

Po přijetí křesťanství v karpatské kotlině byla snaha místní obyvatele pořímštit. Úředním jazykem se tudíž stala latina. Počátek maďarské latinské literatury nacházíme v 11. století: Legenda o svatých Zoerardovi a Benediktovi (1060), Legenda o svatém Štěpánovi (1096). Z doby kolem roku 1200 pochází kronika Gesta Hungarorum. Budínská kronika z roku 1473, taktéž psaná latinsky, je první tištěnou knihou v Uhrách. Královský dvůr zval do Uher umělce z celé Evropy. Na dvoře Matyáše Korvína působili humanisté Janus Pannonius či Antonio Bonfini, jenž sepsal významné historiografické dílo Rerum Ungaricarum decades (1497). Kulturní rozmach Uher byl veliký, avšak maďarština byla jako literární jazyk latinskou kulturou zatlačována do pozadí.

První věta v maďarštině je známá ze zakládací listiny tihanyského opatství z roku 1055. Z doby kolem roku 1200 pochází Pohřební řeč a modlitba, první souvislejší literární text v maďarštině. První kniha v maďarštině je Jókaiho kodex z doby kolem roku 1380. Rozmach maďarské literatury začal paradoxně největší zkázou pro všechny obyvatele Uherska, a to vpádem Turků v 16. století. Osmanská říše chtěla přetnout vazby na Habsburskou monarchii a křesťanství, proto potlačila němčinu a latinu, což otevřelo cestu maďarštině. Epištoly svatého Pavla z roku 1533 jsou první tištěnou knihou v tomto jazyce, první úplný překlad Nového zákona byl vydán v roce 1541, v roce 1627 vyšla Bible katolická. První velká originální díla v maďarštině sepsal na konci 16. století Valentín Balaša (psal i slovensky, jak bylo objeveno roku 1949), jenž založil maďarskou milostnou lyriku, Sebestyén Lantos Tinódi, který napsal veršovanou kroniku, v níž zaznamenal boje s Osmany, nebo Mikuláš Zrinský, který roku 1647 napsal první epickou báseň v maďarštině nazvanou Szigeti veszedelem, v níž oslavuje hrdinství svého předka Mikuláše Šubiče Zrinského.

Turci byli ze střední Evropy vytlačeni až v 17. století a Maďarsko bylo integrováno do Habsburské monarchie. To znamenalo nový tlak na přijímání němčiny, případně latiny. To způsobilo i politické pnutí, takže na začátku 18. století přišlo první protihabsburské povstání vedené Ferenczem Rákoczim (1703–1711), které ovšem neuspělo, což mělo nepříznivý dopad i na literaturu. Centrem literatury v maďarštině se pak staly periferní Košice (maďarsky Kassa), kde bylo založeno první maďarské divadlo. Základy moderního maďarského dramatu v 18. století položil György Bessenyei, na počátku 19. století na něj navázal zejména József Katona (historické drama Bánk bán). Básnickou osobností počátku 19. století byl Ferenc Kölcsey, autor textu současné maďarské hymny, jež je de facto jeho básní Himnusz z roku 1823.

V roce 1848 přišla dlouho očekávaná druhá revoluce a boje za nezávislost na Habsburské monarchii. Tato doba je právem označována jako vrchol maďarské literatury. Největším autorem národních básní, podporujících národní hnutí, je Sándor Petőfi. K dalším podporovatelům revoluce patřili básníci János Arany a Mihály Vörösmarty či prozaik Mór Jókai. Na pád revoluce reagoval skepticky Imre Madách, svou známou básní Tragédie člověka.

Začátek 20. století přinesl spoustu nových úspěšných autorů: v poezii to byl zejména Endre Ady, průkopník modernismu, v próze Géza Gárdonyi, Zsigmond Móricz nebo Kálmán Mikszáth, který se proslavil románem „Černé město”. I po světových válkách maďarská literatura plodila další osobnosti: Attila József, Mihály Babits, Sándor Márai, Frigyes Karinthy, Antal Szerb, Dezső Kosztolányi, George Tabori, Magda Szabóová, Péter Esterházy. V poezii pak Miklós Radnóti nebo Tibor Déry. Dramatik István Örkény se poslavil zejména tragikomedií Kočičí hra. Nejvyššího ocenění se dostalo spisovateli Imre Kertészovi, a to Nobelovou cenou za literaturu. Ze současných autorů lze vzpomenout Pétera Nádase nebo László Krasznahorkaie, který roku 2015 získal Mezinárodní Man Bookerovu cenu.

V oblasti populární literatury se prosadila autorka série o detektivovi Červeném bedrníkovi Emmuska Orczy. Ference Molnára proslavil román pro mládež Chlapci z Pavelské ulice. V Maďarsku se narodila rovněž švýcarská spisovatelka Agota Kristofová, tvůrce populárního Bambiho spisovatel Felix Salten, humorista Ephraim Kishon, nebo slavný americký vydavatel Joseph Pulitzer.

Hudba

Podrobnější informace naleznete v článku Maďarská hudba.

Ferenc Liszt

Maďarská lidová hudba tvoří nedílnou součást národní identity a hraje významnou roli i v maďarské moderní hudbě. Maďarská hudba je oproti ostatním v Evropě velice výjimečná, stejně jako maďarský jazyk. V historii byla často zaměňována s hudbou cikánskou, která maďarskou národní hudbu velice ovlivnila. V průběhu staletí byla hudba, stejně jako literatura, ovlivňována západní kulturou. Až v 19. století se začal hledat typický maďarský hudební styl. Mezi největší skladatele, kteří hledali národní identitu, patří Zoltán Kodály a Béla Bartók, který se inspiroval nejen maďarskou lidovou hudbou, ale i slovenskou či rumunskou. Nejuznávanějším maďarským skladatelem se stal ovšem Ferenc Liszt. Dalšími významnými autory vážné hudby jsou Ernő Dohnányi, Ferenc Erkel, György Kurtág, Miklós Rózsa či György Ligeti. Králem světové operety se stal Franz Lehár. Mezi interprety vynikli houslisté Joseph Joachim a Leopold Auer. Mezi dirigenty Georg Solti, Arthur Nikisch, George Szell a Eugene Ormandy.

Po druhé světové válce, kdy se Maďarsko stalo součástí komunistického bloku, se písně s nevhodnou tematikou, či třeba zpívané anglicky, zakazovaly. Koncem 50. let se však situace uvolnila a maďarský hudební průmysl zažil velikou slávu i ve světě. Mezi nejslavnější maďarské rockové skupiny všech dob patří Illés, Metro a Omega. Dodnes jsou velice populární nejen v Maďarsku, ale i v Německu či Polsku. Jejich písně se ve světě dočkaly mnoha coververzí, včetně českých (např. Dívka s perlami ve vlasech Aleše Brichty).

Rudolf von Laban byl průkopníkem moderního výrazového tance, psychologie pohybu a pohybové terapie.

Výtvarné umění

Ve výtvarném umění lze jmenovat malíře a člena Bauhausu László Moholy-Nagye, představitele hyperrealismu Istvána Sándorfiho a představitele op-artu Victora Vasarelyho. Žánrovými obrázky a biblickými malbami proslul Mihály Munkácsy.

Proslulí jsou fotografové André Kertész, Robert Capa a Brassaï (původním jménem Gyula Halász).

Významným představitelem modernismu v architektuře je Marcel Breuer, secese pak Ödön Lechner.

Film

Nejúspěšnějšími maďarskými filmovými režiséry jsou István Szabó, Miklós Jancsó a Béla Tarr. Michael Curtiz se prosadil v Hollywoodu, natočil kupříkladu romantickou klasiku Casablanca. Alexander Korda byl zakladatelem britského filmového průmyslu. Z herců se v Hollywoodu prosadili Peter Lorre, Paul Lukas či herečka a skandalistka Zsa Zsa Gaborová. Hvězdou hororových filmů se stal Bela Lugosi. Ilona Stallerová známá jako Cicciolina byla jednou z prvních pornohvězd. Harry Houdini patří k symbolům kouzelnické profese. V modelingu se prosadila Barbara Palvinová.

Gastronomie

Související informace naleznete také v článku Maďarská kuchyně.

Guláš

Neopomenutelnou součástí maďarské kultury je také maďarská kuchyně. Snad nejznámějším prvkem maďarské kuchyně je paprika, která se ale rozšířila až v 17. století. Bez ní by byla nepředstavitelná gulášová polévka, perkelty, paprikáš, tokáň, rybářská polévka „halászlé”, nebo čabajka. Stejně tak důležité prvky jsou i cibule a vepřové sádlo, které dohromady tvoří základ maďarských masitých jídel. Nejvíce používaná masa jsou vepřové, hovězí a skopové a ve velkém množství i ryby. Přílohou k masitým pokrmům jsou nudle a halušky. Kromě červené papriky (neznamená pouze pálivou) jsou časté i zelené papriky a rajčata. Jako zeleninová příloha se nejčastěji používají okurky. Z polévek je častá fazolová s uzeninou, slepičí vývar s nudlemi, dále studené ovocné polévky se smetanou, zejména višňová. Polévky jsou husté a vydatné, a proto po nich často následují už jen moučníky. Nejznámější jsou štrúdly s tvarohovou, višňovou a makovou náplní, koláče, langoše a hlavně palačinky. Z nápojů je nejznámější maďarské víno, hlavně tokajské.

Sport

Podrobnější informace naleznete v článku Sport v Maďarsku.

Ferenc Puskás

Maďarský sport se celkově dlouhodobě pohybuje na vysoké úrovni. Dokazuje to i historický úspěch maďarské výpravy na olympijských hrách v Londýně roku 2012, která se umístila na 9. místě v medailovém žebříčku. Na počet obyvatel má tedy Maďarsko jedny z nejúspěšnějších sportovců na světě. Velice oblíbené jsou vodní sporty, zejména plavání. Pět olympijských medailí má plavkyně Krisztina Egerszegiová, čtyři plavec Tamás Darnyi. Už vůbec první plaveckou medaili na olympijských hrách ostatně získal Maďar: Alfréd Hajós. Populární jsou také vodní pólo nebo rychlostní kanoistika. V roce 1956, kdy probíhala v Maďarsku revoluce, porazili maďarští vodní pólisté v legendárním zápase Sovětský svaz na olympijských hrách v Melbourne. Celý turnaj nakonec i vyhráli. Oporami tohoto týmu byli především Dezső Gyarmati a György Kárpáti. Tyto olympijské hry Nizozemsko, Španělsko a Švýcarsko bojkotovaly, právě kvůli sovětské okupaci Maďarska. K vodním sportům mají sportovci díky průtoku velkých řek Maďarskem a přítomnosti četných jezer skvělé přírodní podmínky. Proto Maďarsko patří např. v rychlostní kanoistice mezi sportovní velmoc (na LOH 2012 bylo medailově druhé).

Proslulá je rovněž maďarská šermířská škola: Aladár Gerevich má sedm zlatých medailí z olympiád, Pál Kovács šest. Gymnastka Ágnes Keletiová pět, boxer László Papp tři. Mistrem světa v závodech silničních motocyklů se stal Gábor Talmácsi.

Za národní sport je považovaný fotbal. V posledních letech se Maďarsku nedaří, ale v 50. letech 20. století prožil maďarský fotbal svou zlatou éru. Ikonou této doby je jeden z nejznámějších maďarských sportovců Ferenc Puskás. Dal celkem 83 gólů v maďarském národním týmu a 512 gólů v 528 zápasech v maďarské a později španělské lize.. V roce 1958, po maďarské revoluci, emigroval do Španělska, kde hrál za Real Madrid. Páteř slavného reprezentačního týmu, který nebyl v 50. letech 20. století poražen čtyři roky, tvořili krom Puskáse ještě Sándor Kocsis, Zoltán Czibor, Gyula Grosics, Nándor Hidegkuti či József Bozsik. V roce 1967 získal Zlatý míč pro nejlepšího fotbalistu Evropy Flórián Albert.

Bojana Radulovicsová, Erzsébet Kocsisová, Anita Kulcsárová a Anita Görbiczová byly vyhlášeny nejlepšími házenkářkami světa.

Známí jsou i někteří maďarští šachisté, zejména Péter Lékó, Arpad Elo, Andor Lilienthal a Judit Polgárová.

Věda a školství

Rubikova kostka

Do roku 2007 získalo Nobelovu cenu v různých oborech celkem 13 Maďarů žijících v zemi a 8 Maďarů žijících v zahraničí. Nobelovu cenu za chemii získali Richard Adolf Zsigmondy, George de Hevesy a George Andrew Olah, za fyziologii objevitel vitamínu C Albert Szent-Györgyi, Robert Bárány a Georg von Békésy. V Maďarsku se narodil i izraelský nositel Nobelovy ceny za chemii Avram Herško i nositel Nobelovy ceny za fyziku z roku 1963 Eugene Paul Wigner.

Maďarsko je slavné svou matematickou tradicí. Mezi nejvýznamnější maďarské matematiky patří János Bolyai, průkopník neeukleidovské geometrie, Pál Erdős, který proslul objevy v oborech teorie grafů, kombinatoriky, teorie množin a teorie pravděpodobnosti, a John von Neumann, průkopník digitálních počítačů. Matematici Peter Lax a Endre Szemerédi získali prestižní Abelovu cenu. K dalším slavným matematikům patří George Pólya, Farkas Bolyai, Rudolf Emil Kálmán, Frigyes Riesz nebo László Lovász.

Ke světoznámým osobnostem patří i legendární vynálezce hlavolamů Ernő Rubik, proslulý porodník Ignác Filip Semmelweis či fyzik Loránd Eötvös. Mnoho maďarských židovských vědců, včetně Erdőse, Leó Szilárda (návrh urychlovače částic) či Edwarda Tellera (tzv. vodíková bomba), emigrovalo v důsledku rostoucího antisemitismu v zemi ještě před druhou světovou válkou do Spojených států.

Mezi maďarské vynálezy patří elektrický generátor (Ányos Jedlik) a telefonní ústředna (Tivadar Puskás). József Galamb z firmy Ford byl průkopníkem masové průmyslové výroby. Ottó Bláthy a jeho tým ve firmě Ganz započali v roce 1885 výrobu transformátorů. Bláthy pak ještě sestrojil turbogenerátor a wattmetr. I otec nadzvukového letu Theodore von Kármán je původem z Maďarska. K dalším patří Dénes Gábor (objevitel holografie), László Bíró (kuličkové pero) a John George Kemeny (Kemény János György), který ve spolupráci s Američanem Kurtzem vytvořil programovací jazyk BASIC.

V sociálních vědách se výrazně prosadil marxistický filozof György Lukács či filozof vědy Imre Lakatos. Také významný sociolog Karl Mannheim se narodil v Budapešti. Karl Polanyi napsal přelomové dílo Velká transformace, originální výklad vzniku kapitalismu. Jeho bratr Michael Polanyi proslul kritikou pozitivismu. Důležitými představiteli psychoanalýzy byli Melanie Kleinová a Sándor Ferenczi. Osobitým myslitelem a kritikem komunismu byl Arthur Koestler. Věhlas získal též filolog a orientalista Sándor Kőrösi Csoma. Také britský archeolog Aurel Stein se narodil v Maďarsku.

Odkazy

Literatura

• FALLON, Steve; BEDFORD, Neal. Maďarsko. Praha: Svojtka & Co., 2007. ISBN 978-80-7352-475-3. 
• IRMANOVÁ, Eva. Maďarsko a versailleský mírový systém. Ústí nad Labem: Albis international, 2002. 409 s. ISBN 80-86067-62-9. 
• IRMANOVÁ, Eva. Maďarsko v éře sovětizace: mezinárodní a politické aspekty. Ústí nad Labem: Albis international, 2008. 378 s. ISBN 978-80-86971-99-5. 
• IVANKA, Milan. Čo nám Maďari ukradli: Slováci a Maďari. Bratislava: Eko-konzult, 2006. ISBN 80-8079-056-6. (slovensky) 
• KONTLER, László. Dějiny Maďarska. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 613 s. ISBN 978-80-7106-616-3. 
• PRAŽÁK, Richard. Dějiny Uher a Maďarska v datech. Praha: Libri, 2010. 536 s. ISBN 978-80-7277-391-6. 
• PRAŽÁK, Richard. Maďarsko. Praha: Libri, 2005. 141 s. ISBN 80-7277-269-4. 
• TOMÁŠEK, Dušan. Nevyhlášená válka: boje o Slovensko 1918-1920. Praha: Epocha, 2005. ISBN 80-86328-68-6. 

Související články

• Maďaři
• Maďarština
• Maďarský parlament
• Prezident Maďarska
• Politický systém Maďarska
• Státní symboly Maďarska
• Státní hranice Maďarska
• Třetí Maďarská republika
• Administrativní dělení Maďarska
• Maďarské župy
• Města s župním právem
• Seznam měst v Maďarsku
• Seznam maďarských okresů
• Římskokatolická církev v Maďarsku
• Židé v Maďarsku
• Islám v Maďarsku
• Dějiny Maďarska
• Uhersko
• Rakousko-Uhersko
• Trianonská smlouva
• Sedmihradsko
• Podkarpatská Rus
• Vojvodina
• Maďarská lidová republika
• Média v Maďarsku

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Maďarsko ve Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Maďarsko ve Wikislovníku
• Kategorie Maďarsko ve Wikizprávách
• Maďarsko na OpenStreetMap
• (maďarsky) (anglicky) (německy) Oficiální stránky státní správy
• (česky) Česká stránka zaměřená na turistiku v Maďarsku
• (česky) (maďarsky) (anglicky) Velvyslanectví České republiky v Budapešti
• (maďarsky) (anglicky) Velvyslanectví Maďarska v Praze
• (česky) (maďarsky) Maďarské kulturní středisko v Praze
• (česky) Turistický průvodce Maďarskem
• (maďarsky) (anglicky) Odkazy na maďarské firmy a instituce podle regionu
• Hungary - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 
• Hungary (2011) [online]. Freedom House [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 
• Bertelsmann Stiftung. BTI 2010 — Hungary Country Report [online]. Gütersloh: Bertelsmann Stiftung, 2009 [cit. 2011-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-21. (anglicky) 
• Bureau of European and Eurasian Affairs. Background Note: Hungary [online]. U.S. Department of State, 2011-05-19 [cit. 2011-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-02. (anglicky) 
• CIA. The World Factbook - Hungary [online]. Rev. 2011-08-16 [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 
• Zastupitelský úřad ČR v Budapešti. Souhrnná teritoriální informace: Maďarsko [online]. Businessinfo.cz, 2011-08-01 [cit. 2011-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-11. (česky) 
• BARANY, George, a kol. Hungary [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 

Portály: Maďarsko

Autoritní data: AUT: ge129985 | GND: 4078541-5 | ISNI: 0000 0001 2254 0380 | LCCN: n79053090 | VIAF: 128544491 | WorldcatID: lccn-n79053090