Wikipedista:Jan Travnicek/Pískoviště
Shifting (šifting) podporuje jednotlivce, páry a skupiny v posunu a vede k naplnění jejich představ. Vyjasňuje příčiny stagnace na vědomé i nevědomé úrovni a respektuje jejich aktuální potenciál. Název je odvozen z ang. slova shift (přesunout, posunout, pohnout, změnit, zařadit vyšší rychlostní stupeň).
Východiska Shiftingu[editovat | editovat zdroj]
Mezi základní stavební kameny shiftingu patří přístupy behaviorální ekonomie[1], současné poznatky o vývoji mozku[2], evoluční vývoj člověka, principy rodinných systémů[3], fungování pravé a levé hemisféry[4] a zlatý kruh[5].
Shifting nelze zaměňovat s koučingem[6], i když z jeho principů čerpá a navazuje na ně. Odlišnost je především v tom, že shifting směřuje k hlubšímu porozumění příčinám problémů s využitím nadstavbových technik uvědomění si přirozených behaviorálních návyků, odhalování skryté dynamiky skupiny a posouzení vlivů prostředí, ve kterém žijeme.
Proces Shiftingu[editovat | editovat zdroj]
Proces shiftingu se skládá ze tří fází: rozboru, akce a udržení změny.
- 1. fáze rozboru směřuje od uvědomění stagnace k pochopení jejích příčin v oblastech behaviorálních návyků, rodinných systémů a vlivů prostředí.
- 2. fáze akce podporuje akceschopnost prostřednictvím technik shiftingu (např. koučovací a mentorovací rozhovory, poradenství, workshopy, systém zpětných vazeb formou video-tréningů, podpora týmové spolupráce, firemní konstelace atp.).
- 3. fáze udržení změny směřuje k zakotvení v pozitivních návycích opakovanými cykly zpětných vazeb.
Formy Shiftingu[editovat | editovat zdroj]
1. Shifting jednotlivců[editovat | editovat zdroj]
Shifting jednotlivců podporuje posun a jeho následné udržení především v těchto oblastech:
- uvědomění si hodnot a smyslu v práci či v životě,
- vyváženost životních rolí (např. rovnováha mezi prací a rodinou),
- budování zdravé sebedůvěry,
- přijetí zodpovědnosti za vlastní jednání,
- přetvoření informací v dovednost a návyk,
- práce s překážkami a bloky jakými jsou např. strach či stres.
2. Shifting párů[editovat | editovat zdroj]
Shifting párů se věnuje rané, střední i zralé fázi vztahů a podporuje jejich kvalitu a stabilitu mezi partnery. Zaměřuje se především na tyto oblasti:
- nalezení vhodného partnera,
- uvědomění si vlastní hodnoty ve vztahu,
- uvědomění si společných hodnot a poslání mezi partnery,
- uvědomění si rozdělení rolí a funkcí ve vztahu,
- přijetí zodpovědnosti za rodinný rozpočet,
- plánování sdíleného času,
- schopnost přijmout spor jako přirozenou součást vztahu.
3. Shifting skupin[editovat | editovat zdroj]
Shifting skupin podporuje rozvoj společností především v těchto oblastech:
- znovuuvědomění přírodních zákonů ve firmě,
- přijetí přirozené odpovědnosti zaměstnanců za fungování firmy,
- vnímání zákazníků jako součásti firmy,
- vize živá v zaměstnancích, nikoliv jen na papíře,
- podnícení kreativity lidí ve firmách,
- zúročení myšlenkového bohatství vlastních lidí,
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ KAHNEMAN, Daniel. Myšlení – rychlé a pomalé. 1. vyd. Brno: Jan Melvil, 2012. 542 s. ISBN 978-80-87270-42-4.
- ↑ MEDINA, John. Pravidla mozku: nejnovější vědecké poznatky pro úspěch v práci, doma i ve škole. Brno: BizBooks, 2012. ISBN 978-80-265-0015-5.
- ↑ Bert Hellinger na stránce http://www.konstelace.eu/cz/o-metode.html
- ↑ PINK, Daniel H. Úplně nová mysl: proč budoucnost patří pravým hemisférám. 1. vyd. Praha: Ideál, 2008. 269 s. ISBN 978-80-86995-05-2.
- ↑ Simon Sinek: Start With Why. Dostupné na: https://www.youtube.com/watch?v=sioZd3AxmnE
- ↑ WHITMORE, John. Koučování: rozvoj osobnosti a zvyšování výkonnosti, metoda transpersonálního koučování. 3. dopl. a přeprac. vyd. Praha: Management, 2009. ISBN ISBN 978-80-7261-209-3.