Perseus
| Perseus | |
|---|---|
| 1. mykénský král | |
| |
| Nástupce | Élektryón |
| Potomci | Gorgofona, Perses, Alkaios, Élektryón, Heleus, Méstor (syn Persea), Autochthe, Cynurus, Sthenelos, Erythra a Erythras |
| Otec | Zeus |
| Matka | Danaé |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Perseus (řecky Περσεύς, Περσέας), syn Dia a Danaé, je bájná postava a jeden z nejznámějších hrdinů řecké mytologie a zakladatel Mykén. Je taky předkem nejslavnějšího řeckého hrdiny Hérakla.
Původ[editovat | editovat zdroj]
Králi Akrisiovi z Argu předpověděla věštba, že ho zabije jeho vlastní vnuk. Král se o svůj život bál, a tak poručil, ať jeho dceru Danaé zavřou do sklepení, kde nebude v kontaktu s žádným mužem. Ale Diovi bylo Danaé líto, a tak se do sklepení dostal v podobě zlatého deště. Danae oplodnil a po čase se jí narodil syn, který dostal jméno Perseus.
Když se Akrisios o vnukovi dozvěděl, společně s Danaé ho zavřel do sudu, který pustil na širé moře. Dopluli na ostrov Serifos a tam je našli rybáři, kteří je odvedli ke králi ostrova Polydektovi. Král si je v zámku ponechal.
Dobrodružství s Gorgonami[editovat | editovat zdroj]
- reliéf z mramorového sarkofágu, umístěný v Maďarském národním muzeu v Budapešti
(polovina 2. století)
Když Perseus vyrostl, byl silný, a tak se král obával o svůj trůn. Proto ho poslal za Medusou, strašlivou ženou Gorgonou s hady místo vlasů a ohavným obličejem. Medusa je smrtelná, ale její sestry jsou nesmrtelné. Král řekl Perseovi, aby přinesl její hlavu, ale ať se má na pozoru, protože kdo se na ní podívá, ihned hrůzou zkamení.
Cestou mu Athéna dala meč z adamantinu, kterým lze Medusu zabít, a štít tak lesklý, že se v něm vše odráží jako v zrcadle, kterým se může na Medusu podívat, aniž by zkameněl. Od nymf dostal kouzelnou mošnu, která se přizpůsobí velikosti věci vložené v ní, okřídlené střevíce, pomocí kterých může uletět jejím sestrám a Hádovu přílbu neviditelnosti. Když přišel na místo, uťal Meduse hlavu a ostatním dvěma Gorgonám zmizel.
Cestou zpět zabloudil a potkal Titána Atlanta, který držel nebeskou klenbu. Nevěřil Perseovi, že má Medusinu hlavu a tak mu jí Perseus ukázal. Atlás padl na zem a od té doby leží na tom místě pohoří se jménem Atlas.
Andromeda[editovat | editovat zdroj]
Dále se cestou zastavil v Aithiopii, kde vládl král Kéfeus a královna Kassiopeia. Posedion vyhrožoval, že obří mořský had zaútočí na jejich území. Podle věštby bylo nutné hadu obětovat královu dceru Andromedu, a proto ji nechali přivázat na pobřeží. Perseus ji našel, porazil obludu s pomocí Medusiny hlavy a Andromedu dostal za ženu. Andromedin bývalý nápadník Fíneus se na Persea rozzlobil, a tak ho Perseus nechal zkamenět. Společně s Andromedou odplul zpět na ostrov, kde vyrůstal. Král nevěřil, že hlavu přinesl, a tak mu ji Perseus ukázal. Perseus se společně s Andromedou stali vládci této posvátné říše.
Odkazy v kultuře[editovat | editovat zdroj]
Film[editovat | editovat zdroj]
- Souboj Titánů (film, 1981) – britský fantasy film z roku 1981[1]
- Souboj Titánů (film, 2010) – americký fantasy film z roku 2010[2]
Opera[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Souboj Titánů (Clash of the Titans), csfd.cz
- ↑ Souboj Titánů (Clash of the Titans), csfd.cz
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
- Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
- Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, ISBN 80-7309-153-4
- Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, ISBN 80-7234-287-8
- Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky
- Jan Bažant, Perseus a Medusa. Zobrazení mýtu od počátku do dneška. Academia 2017, ISBN 978-80-200-2658-3
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Perseus (opera)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Perseus ve Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Perseus ve Wikislovníku
Encyklopedické heslo Perseus v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
