Medusa
| Medusa | |
 | |
| Partner(ka) | Poseidón |
|---|---|
| Děti |
Chrýsáór Pegas |
| Rodiče | Forkýs a Gorgon a Kétó |
| Příbuzní | Géryonés a Echidna (vnuci) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Medusa byla jediná smrtelná z trojice Gorgon, obludných dcer boha Forkýna a jeho manželky Kéty. Robert Graves překládá její jméno jako Lstivá.
Podrobnosti o postavě[editovat | editovat zdroj]
Byla nadmíru ošklivá, stejně jako její sestry Sthenó a Euryalé, ale ne od narození. Protože ji Poseidón v Athénině chrámu znásilnil, proměnila ji bohyně v obludu s blýskavýma očima, obrovskými zuby, mosaznými drápy a hady místo vlasů.
Jiná verze líčí Medusu jako obludu „s rozšklebenou tváří, promáčknutým nosem, ohyzdnými tesáky, zvířecíma ušima, kovovými pěstmi, svištícími křídly, hadím tělem a zmijemi místo vlasů“ a podobně prý vypadaly i její sestry. Kdo pohlédl Meduse do očí, zkameněl.
Když ji později zabil Perseus, měl ku pomoci okřídlené sandály a kouzelnou přilbu, která ho učinila neviditelným. Na Medusu zaútočil z výšky, díval se na ni svým štítem, který nastavil jako zrcadlo, a usekl jí hlavu.
Po její smrti vyskočil z jejího těla obr Chrýsáór a okřídlený kůň Pégasos. Z kapek její krve byli jedovatí hadi.
Medusina hlava byla strašnou zbraní, která protivníky proměnila v kámen. Perseus ji použil prý třikrát:
- na obra Atlanta
- na mořskou obludu zvanou Kétos, jež měla zahubit Andromedu
- proti králi Polydektovi za násilnosti vůči jeho matce
Potom Perseus odevzdal hlavu Medusy bohyni Athéně, která si ji připevnila na svůj nezdolný štít aigidu (egidu).
Odraz v umění[editovat | editovat zdroj]
Podoba Medusy se objevuje na velkém množství vyobrazení. Mezi nejznámější patří
- reliéf Medusa Rondanini z počátku našeho letopočtu
- obraz v Casa della Medusa v Pompejích
- jeden z nejstarších reliéfů Smrt Medusy, jehož kopie je v Národním muzeu
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky
- Publius Ovidius Naso, Proměny
- Rudolf Mertlík, Starověké báje a pověsti
- Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
- Jan Bažant, Perseus a Medusa. Zobrazení mýtu od počátku do dneška. Academia 2017, ISBN 978-80-200-2658-3
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Medusa ve Wikimedia Commons - Galerie Medusa ve Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Medusa ve Wikislovníku- Medusa - sexy netvor a ženský hněv