Délka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Délka
Obecné
Název, značka Délka, l
Hlavní jednotka SI metr
Značka hlavní jednotky SI m
Rozměrový symbol L
Dle transformace složek skalární
Zařazení v soustavě SI základní
Tento článek je o fyzikální veličině. Další významy jsou uvedeny na stránce Délka (rozcestník).

Délka je jedna ze základních fyzikálních veličin. Pomocí délky se vyjadřuje vzájemná poloha a rozprostraněnost objektů v prostoru. Délka jako fyzikální veličina vychází z geometrického pojmu délky jako míry ohraničené části křivky. Závisí však také na fyzikálním chápání prostoru a jeho relativnosti.

V běžném nefyzikálním použití se délkou charakterizuje velikost nejdelšího rozměru určitého tělesa či abstraktního objektu, tedy přímou vzdálenost dvou jeho krajních bodů. Ostatní délkové charakteristiky mají speciální názvy.

Délka v běžném použití[editovat | editovat zdroj]

U jednorozměrných objektů (např. úsečka, spojnice bodů; strana, úhlopříčka, těžnice nebo jiná významná úsečka plošného útvaru; hrana, tělesová úhlopříčka, těžnice nebo jiná významná úsečka tělesa apod.) je délka jeho jediným rozměrem. U vícerozměrných objektů (dvourozměrných ploch a trojrozměrných těles) je jako délka označován zpravidla větší resp. největší rozměr. V praxi se pak uplatňuje rozlišení rozměrů těles na

podle různých kriterií:

  • poměrů rozměrů,
  • orientace stran tělesa vůči pozorovateli a
  • orientace stran tělesa vůči zemi.

O "délce" nehovoříme v případě shody všech kolmých rozměrů objektu (např. čtverec, kruh, krychle nebo koule) nebo u tělesa s nepříliš větším třetím rozměrem ("výškou") , než dva shodné.

Délka v geometrii[editovat | editovat zdroj]

Délkou úsečky je vzdálenost jejich koncových bodů. Délku křivky lze určit jako limitu délek lomených čar složených z úseků. Pro se délka každé úsečky lomené čáry blíží nule.

Vzdáleností se nazývá délka nejkratší spojnice dvou objektů, např. mezi dvěma body, mezi bodem a přímkou, dvěma rovnoběžnými přímkami apod.

Délku obvykle vztahujeme k charakteristickým bodům či hranicím určitého plošného útvaru nebo tělesa, např. délka úsečky, délka strany krychle apod.

Délka jako fyzikální veličina[editovat | editovat zdroj]

Délku jako fyzikální veličinu lze v nejobecnějším smyslu chápat nejen jako skalární veličinu, ale v některých významech, kdy charakterizuje přímou orientovanou vzdálenost, jí lze přiřadit vektorový charakter. Pak má zpravidla i speciální název (polohový vektor). Na rozdíl od geometrického, absolutního pojetí délky, zohledňuje fyzikální chápání délky její relativnost a kvantová omezení.

Jednotky a značení[editovat | editovat zdroj]

  • Značka: normy a učebnice doporučují různá označení, přesněji charakterizující „druh“ délky, např. l, d, x (v kvantové mechanice), a, b, c,… (délky úseček/hran těles); vizte též oddíl Příbuzné veličiny níže
  • Základní jednotka v SI: metr, značka m

Měření délky[editovat | editovat zdroj]

Měřicí nástroje a přístroje délky jsou

Příbuzné veličiny[editovat | editovat zdroj]

Stejný charakter jako délka má mnoho fyzikálních veličin (v závorce doporučené značky):

a mnoho dalších.

Relativnost délky[editovat | editovat zdroj]

Současná fyzika nechápe délku jako veličinu absolutní, tedy v čistě geometrickém smyslu, ale jako veličinu závislou na pohybovém stavu vzhledem k soustavě pozorovatele a na gravitačním poli. Již speciální teorie relativity vysvětluje tzv. kontrakci délky či jev zvaný aberace, obecná teorie relativity pak přidává závislost na zrychlení a gravitaci a vysvětluje např. tzv. gravitační rudý posuv elektromagnetického vlnění.

Délka v kvantové fyzice[editovat | editovat zdroj]

V klasickém případě lze délku vyjádřit změnou polohového vektoru. V kvantové mechanice je obdobou vektor polohy (obvykle značený x či X) resp. jeho tři složky (souřadnice) v daném vztažném systému. Souřadnice jsou vzájemně kompatibilní pozorovatelné, tedy lze u kvantových systémů principiálně změřit všechny tři. Naopak nelze určit danou složku polohy částice s odpovídající složkou její hybnosti – tyto dvě veličiny jsou nekompatibilní a jejich určitelnost podléhá Heisenbergovu principu neurčitosti.

Přenesený význam[editovat | editovat zdroj]

Slovo se používá i v přeneseném významu pro

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]