Turistika

Turista

Turistika je zájmová činnost (sport, koníček, hobby) spočívající v krátkodobém cestování a poznávání prostředí, krajiny, památek, zvyků a lidí. Pak se turista vrací na místa svého obvyklého pobytu. Klasická turistika je pěší a spíše individuální, počátkem 20. století přibyla cykloturistika, později mototuristika a od poloviny 20. století turistika skupinová a organizovaná. Tím vzniká turistický průmysl a cestovní ruch jako stále významnější odvětví hospodářství. V Česku je turistika od 19. století velice oblíbená a komunita turistů rozšířená. Od roku 1888 mají čeští turisté svoji organizaci, Klub českých turistů (KČT), který udržuje na území České republiky hustou síť značených stezek pomocí turistických značek.

Historie

Prinzessin Victoria Luise v Hamburku, první loď nabízející turistické vyjížďky

Turisté na Karlově mostě v Praze

Turisté pod Eiffelovou věží v Paříži

Pěší putování do vzdálených krajin začíná patrně náboženskými poutěmi často na velké vzdálenosti (Mekka, řeka Ganga, Santiago de Compostela, Jeruzalém, Řím aj.), při nichž poutníci zároveň sbírali zajímavé zážitky a někdy je pak i publikovali. V české literatuře jsou nejstarší cestopisy z poutí do Jeruzaléma od Martina Kabátníka (1492) nebo Oldřicha Prefáta z Vlkanova (1547). Jinou početnou skupinu poutníků tvořili pocestní studenti a řemeslní tovaryši na vandru.

Turistika v moderním smyslu slova vznikla koncem 18. století v souvislosti s romantismem a s objevem krás divoké přírody, zejména vysokých hor a přímořských krajů. Kolem roku 1800 se také poprvé objevuje slovo turistika, odvozené z francouzského tour, okružní cesta, putování. Jedním z prvních slavných turistů v Čechách byl Karel Hynek Mácha. K rozvoji turistiky významně přispěly železnice, které turistům umožnily dopravovat se do vysokohorských oblastí a jiných zajímavých krajin, kde pak začaly vznikat turistické ubytovny, hotely a počátky turismu jako hospodářského odvětví. V českých zemích hrála turistika významnou roli v poslední fázi národního obrození zejména ve vzdělaných vrstvách. K jejímu rozšíření přispělo i skautské hnutí.

V průběhu 20. století se nejdříve rozšířila turistika po vodě a na kolech, od 30. let i v autě a na motorce. V poválečných letech pronikla turistika i mezi dělníky a začala se organizovat v poznávacích zájezdech a exkurzích, z nichž vznikl masový turismus, dovolené v horách a u moře. Po roce 1989 se otevřely cesty do celého světa, pro organizované zájezdy a pobyty i pro individuální turisty.

Současné trendy

Od 60. let 20. století se organizovaný cestovní ruch stává masovým jevem a jen v mezinárodním cestovním ruchu cestuje ročně téměř miliarda lidí. Vedle toho však trvá i klasická individuální turistika, pěší, cyklistická, motorizovaná i vodní a vznikají i nové formy turistického cestování, například autostop. Masově se rozšířila turistika mladých lidí a studentů, kteří se snaží cestovat co nejlevněji, využívají veřejnou dopravu, nocují pod širým nebem, pod stanem nebo využívají levné ubytování (např. hostely). Protože si tito turisté obvykle všechno nosí na zádech, vžilo se pro ně označení batůžkáři (anglicky backpackers’').

Lidé také čím dál více využívají levných letenek jak po Evropě, tak po světě. Díky akcím leteckých společností a chybách v rezervačních systémech se dá i do exotických destinací dostat za pár tisíc korun. Akční ceny nabízí i autobusoví a železniční dopravci a cestování je tak dnes dostupné téměř každému.

Dalším trendem, který se v Česku rozšiřuje od roku 2013, je turistika naboso. Vznikají seskupení bosých turistů, spolek Bosá turistika, bosé parky či programy.

Organizované turistické trasy na konkrétní témata získávají popularitu, napr. Stezka „Po stopách dobrého vojáka Švejka“, Cesta česko-polského přátelství, Hradní stezka a Evropská cesta cihlové gotiky. Poskytují snadný přístup k turistickým informacím.

Druhy turistiky

Batůžkáři (backpackers) ve městě

Turistika má mnoho různých podob, lze je dělit například obecně na rekreační a poznávací nebo na tuzemskou a zahraniční. Níže jsou uvedeny specializovanější odvětví turistiky dle různých aspektů, která ale nemusí být ostře vymezena a mohou se různě kombinovat.

Podle způsobu dopravy

• autostop
• cykloturistika
• mototuristika
• pěší turistika – tramping, dálkové pochody a jiné outdoorové aktivity
• vodní turistika – sjíždění řek

Podle cílové oblasti

• Alpinismus a horská turistika – výlety do hor
• Agroturistika a ekoturistika – turistika spojená s venkovem
• Vesmírná turistika – komerční lety do vesmíru
• Výměnný pobyt – poznání konkrétního místa s ubytováním u místních obyvatel

Návštěva konkrétních míst

Muzeum historie města Štětína na Starém Městě; Polsko

• Církevní turistika – navštěvování církevních památek a poutních míst
• Městska turistika
• Hřbitovní turistika
• Korupční turistika – cestování za „korupčními památkami“
• Temná turistika – navštěvování míst, kde došlo k tragédiím nebo kde trpělo mnoho lidí, a válečná turistika coby cestování do válečných zón

Za konkrétní činností

• Geocaching – turistika spojená s pátráním po schránkách ukrytých účastníky hry
• Extrémní turistika – cestování za extrémními sporty nebo jako výzva pro přežití v přírodě
• Sexuální turistika a LGBT turistika – cestování za dostupnějším sexem
• Medicínská turistika – cestování do jiné země za lepšími, levnějšími nebo legislativně otevřenějšími léky nebo lékařskými zákroky (potratová turistika)
• Konferenční a kongresová turistika - cestování za účelem setkání na konferenci či kongresu
• Incentivní turistika - zaměstnanců placená firmou

Další druhy cestování

V angličtině je ustáleno několik dalších termínů, rozdělených do několika skupin:

• cestování za dobrodružstvím a extrémy
• cestování do zemí s jinými zákony – příklad: tzv. birth tourism – cestování za účelem porodu (aby se dítě narozením v této zemi stalo tzv. přirozeným občanem a získalo určitou výhodu)
• cestování za kulturou, náboženstvím nebo uměním
• specifický turismus jako cestování za jediným konkrétním fenoménem – například modelem Hobitína na Novém Zélandu
• cestování za konkrétní událostí – například za sportovním utkáním
• kulinářský turismus – cestování za jídlem a pitím (např. víny)
• cestování za účelem nočního života a večírků
• turismus s nízkou zátěží na životní prostředí
• turismus za účelem lékařského vyšetření
• voyeristický turismus a „katastrofický“ turismus (disaster tourism) – za místy katastrof, utrpení, války, bídy, atd.
• turismus spojený s vodou, např. cestování na výletních lodích nebo za mořským životem (za velrybami, žraloky, podmořskou faunou)
• herní turismus - cestování za reálnými lokacemi viděnými předtím virtuálně ve hře

Přenesený význam

Slovo turistika lze najít i v několika neologismech nebo spojení s přeneseným významem:

• Politická turistika – pejorativní označení pro častou změnu politické příslušnosti

Odkazy

Literatura

• Ottův slovník naučný, heslo Turistika. Sv. 25, str. 931

Související články

• horská chata
• turistická ubytovna
• turistická značka
• turistická mapa
• turistická známka
• Turistické značení v Česku a na Slovensku

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu turistika ve Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo turistika ve Wikislovníku
• Téma Turistika ve Wikicitátech
• Klub českých turistů
• (anglicky) United Nations World Tourism Organization

Portály: Sport

Autoritní data: AUT: ph116506 | GND: 4018406-7 | PSH: 9976 | LCCN: sh85136255 | WorldcatID: lccn-sh85136255