Pavel Postyšev

Pavel Postyšev
	Pavel Postyšev
Stranická příslušnost
Členství	Komunistická strana Sovětského svazu
Narození	6.jul. / 18. září 1887greg. ; Ivanovo
Úmrtí	26. února 1939 (ve věku 51 let) ; Moskva
Místo pohřbení	Donský hřbitov
Profese	státník a politik
Ocenění	Leninův řád; Řád rudého praporu
Podpis
Commons	Kategorie Pavel Postyshev
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pavel Petrovič Postyšev (rusky Павел Петрович Постышев; 6. září^jul./ 18. září 1887^greg., Ivanovo, Ruské impérium – 26. února 1939, Moskva, SSSR) byl sovětský státní i stranický činitel, organizátor stranické propagandy a publicista.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině tkalce. Roku 1904 vstoupil do Ruské sociálně demokratické dělnické strany a ztotožnil se s jejím bolševickým křídlem. Později byl zatčen a vyslán na Sibiř. Stal se jedním z propagátorů bolševismu na Sibiři.

Politika[editovat | editovat zdroj]

V roce 1923 byl vyslán z Dálněvýchodní republiky, aby dohlížel na organizování výboru komunistické strany v Kyjevě. V roce 1925 se stal členem ústředního výboru komunistické strany na Ukrajině.

Za své vlády dohlížel na tvorbu kolchozů a industrializaci na Ukrajině. V roce 1933 se stal prvním ministrem Charkova a Charkovské oblasti.

Kaganovič, Stalin, Postyšev a Vorošilov v přátelském objetí v lednu 1934

Roku 1934 se stal tajemníkem strany regionálního výboru v Kujbyševě. Zde získal nechvalnou proslulost např. tím, že zastavil výdej školních sešitů jen proto, že byl na jejich deskách vyobrazen Lev Trockij, nebo že na čas zastavil dodávky jídla do města jen z toho důvodu, že v obchodě s potravinami byla objevena klobása, na níž byla vyříznuta svastika.

Pavel Postyšev na sovětské poštovní známce z roku 1968. Datum úmrtí je uvedeno chybně.

Pád[editovat | editovat zdroj]

Roku 1938 byl odstraněn ze všech vládních funkcí a byl zatčen. Byl držen ve vězení Butyrka, kde byl 26. února 1939 zastřelen ve spánku ve své cele. Tělo bylo zpopelněno v Donském klášteře.

V roce 1956 byl v rámci destalinizace rehabilitován. Zřejmě mu pomohly sympatie ze strany Nikity Chruščova. Ten se o něm vyjadřoval jako o "poctivém zásadovém bolševikovi".

Hladomor[editovat | editovat zdroj]

V USA bylo publikováno, že byl jedním z organizátorů uměle vyvolaného hladomoru na Ukrajině. Jelikož byl jedním z nejmocnějších mužů Ukrajiny, tato myšlenka se v osmdesátých letech přenesla i do SSSR.

Podle názoru Ukrajinské státní bezpečnosti byl jedním z organizátorů hladomoru. Dne 13. ledna 2010 uznal Kyjevský soud Postyševa, Stalina, Kaganoviče a Molotova vinnými z organizování genocidy na Ukrajině.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pavel Postyshev na anglické Wikipedii.