Óm
Óm též Aum, (v písmu dévanágarí औम् nebo ॐ) je posvátná slabika známá z Véd. Vyskytuje se jak v hinduismu, tak i v džinismu, buddhismu a sikhismu. Touto slabikou začínají četné hinduistické texty a mantry. Její význam je podrobně vysvětlen v Mándúkja upanišad.
| „ | Aum itjétad akšaram idam sarvam, tasjópavjákhjánam bhútam bhavad bhavišjad iti sarvam ómkára éva jač čánjat trikálátítam tad apjómkára éva. | Slabika óm je vpravdě všechno minulé, přítomné i budoucí i všechno jiné, co přesahuje trojí čas je vpravdě slabika óm. | “ |
|---|---|---|---|
| — Mándúkja upanišad 1 | |||
Rovněž sikhská dharma používá slova Óm jako názvu jediného božství. Božství slova Óm v sikhismu je mimo jiné vyjádřeno v múl mantře, kterou začíná sikhská posvátná kniha Guru Granth. Tato mantra začíná veršem:
- Ikk ÓM kár
což se dá přeložit jako: „Existuje (pouze) jediné Jsoucno“, nebo „Jedno Jsoucno jest“, případně „Existuje jediné Bytí“. Mantra dále pokračuje:
- sat nám, kartá purakh, nirbhau, nirvair, akál múrat, adžúni, saibhang, gur prasád
což v překladu znamená: Jeho jméno je Pravda, stvořitel všeho, bez bázně, bez zášti, věčné a bez podoby, nezrozené, jsoucí samo o sobě, objevené darem Učitele.[1]
Zápis „Ikk ÓM kár“ v paňdžábském písmu bývá sikhy uctíván jako symbol samotného božstva.
Slabika bývá považována za projev duchovní síly a jako taková tedy většinou nebývá vnímána jako slovo.[2] Touto slabikou též začínají téměř všechny mantry.
Asi k nejznámějším příkladům z mahájánového a vadžrajánového buddhismu patří Avalókitéšvarova mantra óm mani padmé húm.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Nikky-Guninder Kaur: Sikhismus. Praha 1998, Nakladatelství Lidové noviny, edice Světová náboženství, ISBN 80-7106-189-1, str. 45
- ↑ Lexikon východní moudrosti. Překlad Jan Filipský, Helena Heroldová, Josef Kolmaš, Vladimír Liščák, Stanislava Vavroušková. Olomouc: Votobia, 1996. ISBN 80-7198-168-0. S. 321.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Óm ve Wikimedia Commons