| Zatah na hackery
| Rad a chaos v elektronickem pohranici
|
| Bruce Sterling | 5
| prelozil: Vaclav Barta, 2:423/59.1 nnn
nnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnn
Nas pribeh nas nyni vede od Atlantske trojky a jejich
konfrontace se zakonem v lete 1989. Musime opustit Atlantskou
trojku "plne spolupracujici" se svymi cetnymi vysetrovateli.
A vsichni tri spolupracovali, jak vyplyva z oduvodneni jejich
rozsudku Statnim soudem Severniho distriktu Georgie - az do
prosince 1990, kdy byli vsichni tri odsouzeni do ruznych
federalnich veznic.
Ted se musime venovat jinym aspektum valky s LoD. Valka
s Legii byla totiz valkou v siti, konkretne v siti tri siti,
komplexnim zpusobem propletenych a navzajem se ovlivnujicich.
Sama Legie, vcetne Atlantske trojky, a jejich obdivovatel Fry
Guy, byla prvni siti. Druhou siti byl casopis *Phrack*, jeho
redaktori a prispevatele. Treti siti byla elektronicky
spolupracujici skupina kolem hackera jmenem "Terminus".
Valka proti temto hackerskym sitim byla uskutecnovana
policejni siti. Atlantska trojka a Fry Guy byli pronasledovani
agenty Tajne sluzby USA a federalnimi prokuratory z Atlanty,
Indiany a Chicaga. Terminus zjistil, ze mu je na stope Tajna
sluzba a federalni prokuratori z Baltimore a Chicaga. A valka
proti *Phracku* byla temer vyhradne zalezitosti Chicaga.
Vysetrovani pripadu Terminus bylo venovano mnoho energie,
zejmena Chicagskou operacni skupinou, ale tato operace je tou
nejmene znamou a nejmene zverejnovanou z celeho Zatahu na
hackery. Terminus, zijici v Marylandu, byl unixovsky programator
a konzultant, pomerne znamy a uznavany (pod svym rodnym jmenem)
v unixovske komunite jako expert na minipocitace AT&T. Terminus
obdivoval AT&T, zejmena Bellcore, a zakladal si na sve reputaci
unixovskeho experta; jeho nejvyssi ambici bylo pracovat pro
Bellovy laboratore.
Ale Terminus mel podivne pratele a temnou minulost. Jednou
byl objektem obdivneho interview ve *Phracku* (svazek 2, cislo
14, soubor 2, datovany kveten 1987). V tomto clanku ho jeden ze
sefredaktoru *Phracku* Taran King popsal jako inzenyra, vyska 5
stop a 9 palcu, hnede vlasy, narozen 1959. Osmadvacet let je na
hackera pomerne vysoky vek.
Terminus byl kdysi sysopem telefandovsko-hackerskeho
undergroundoveho boardu "MetroNet", beziciho na Apple II. Pozdeji
nahradil MetroNet undergroundovym boardem "MegaNet",
specializovanym na IBM. V dobach sveho mladi napsal Terminus
program na systematicke zkouseni pristupovych kodu pro IBM PC,
jeden z uplne prvnich a velice elegantni. Tento program byl
v undergroundu siroce rozsiren. Nepocitane telefandu a hackeru
vlastnicich PC ho pouzivalo ke kradezim telekomunikacnich kodu.
Tento uspech neunikl pozornosti bezpecnostnich odborniku
telecomu; stezi ji mohl uniknout, protoze drivejsi handle
Terminuse, "Terminal Technician", byla hrde vepsana do programu.
Kdyz se stal pocitacovym specialistou na plny uvazek
(specializujicim se na programovani telekomunikaci), prijal
handle Terminus ("Konecny"), ktera mela vyjadrit, ze jako hacker
dosahl konecneho, dokonaleho stadia. Poridil si unixovsky board
"NetSys" na pocitaci AT&T, se ctyrmi telefonnimi linkami
a pusobivymi 240 megabyty mista na disku. Na NetSysu byl dostupny
kompletni *Phrack* od prvniho cisla a Terminus udrzoval pratelske
styky s jeho sefredaktory, Taran Kingem a Knight Lightningem.
Pocatkem 80. let byl Terminus stalym hostem na Plovernetu,
Pirate-80, Sherwood Forestu a Shadowlandu, coz vsechno byly zname
piratske boardy, casto navstevovane cleny Legion of Doom.
Terminus vlastne formalne nikdy nebyl "clenem LoD", protoze nikdy
nedostal oficialni, obradne pozehnani od velkeho nacelnika Legie
Lexe Luthora. Terminus se nikdy fyzicky nesetkal s nikym z LoDu.
Ale to stezi melo nejaky vyznam - ani sama Atlantska trojka
nebyla Lexem nikdy formalne uznana. Z hlediska policie byl pripad
jasny. Terminus byl dospely profesional, zivici se programovanim
a se specialnimi znalostmi softwaru a hardwaru AT&T - a pritom
byl Terminus jedna ruka s Legion of Doom a undergroundem.
1. unora 1990 - ctrnact dni po kolapsu telefonni site AT&T
- se agenti Tajne sluzby USA Tim Foley z Chicaga a Jack Lewis
z Baltimore, doprovazeni bezpecnostnim odbornikem AT&T Jerry
Daltonem, vydali do Middle Town v Marylandu. Terminus byl
vyslychan ve svem dome (k hruze sve manzelky a malych deti)
a jeho pocitace byly, jak bylo zvykem, zabaveny.
Zjistilo se, ze pocitac NetSysu obsahuje spoustu
specializovaneho unixovskeho softwaru - copyrightovane zdrojove
texty programu patricich AT&T. Napriklad: UNIX System Five
Release 3.2 (vlastni operacni system); UNIX SV Release 3.1;
komunikacni software UUCP; KORN shell (rozhrani pro ovladani
systemu z klavesnice); RFS; IWB; WWB; DWB; programovaci jazyk
C++; PMON; TOOL CHEST; QUEST; DACT; S FIND.
Podle starych piratskych tradic undergroundu poskytoval
Terminus tento ilegalne zkopirovany software malemu okruhu svych
znamych unixovskych programatoru. Velmi nemoudre skladoval na
pocitaci NetSysu sedm let sve elektronicke posty, dokumentujici
vsechny jeho pratelske transakce s ruznymi kolegy. Terminus
nezpusobil kolaps z 15. ledna. S potesenim ale ridil neziskovou
piratskou sit sirici software AT&T. To nebylo nic, co by AT&T
delalo radost. Bezpecnostni odbornik AT&T Jerry Dalton ocenil
"ukradeny" software na vice nez trista tisic dolaru.
Vstup AT&T do areny volneho trhu byl komplikovan novymi
a neurcitymi pravidly informacni ekonomiky. Az do rozdeleni Ma
Bell z rozhodnuti soudu bylo AT&T zakazano prodavat hardware nebo
software. Ma Bell byla telefonni spolecnost; nesmela pouzit sve
ohromne zisky z telefonu k financovani vstupu na pocitacovy trh.
Nicmene AT&T vyvinula operacni system Unix. A podarilo se ji
vydelat na nem nejake penize. Je ponekud absurdni, ze Unix nebyl
prodavan jako pocitacovy software, ale podle obskurni vyjimky
v regulacnich omezenich povolujici prodej prebytecneho vybaveni
a odpadu. Jakykoli velkorysejsi pokus udelat Unixu reklamu
a prodavat ho ve velkem by vyprovokoval zaloby pocitacovych
spolecnosti. Misto toho byly licence na Unix za mirne poplatky
prenechany univerzitam, kde kyseliny akademickych svobod
systematicky rozpoustely copyrightova prava AT&T.
Po rozdeleni si v AT&T byli vedomi, ze Unix je potencialni
zlaty dul. V te dobe uz existovaly velke kusy unixovskeho kodu,
ktere nepatrily AT&T a byly prodavany jinymi. Cely konkurencni
unixovsky operacni system byl vyvinut v Berkeley v Kalifornii
(jednom z nejdulezitejsich zdroju hackerske ideologie na svete).
Dnes "hackeri" zpravidla povazuji "Berkeley Unix" za technicky
pokrocilejsi nez "System V Unix" od AT&T, ale AT&T nenechala
pouhou technickou eleganci zasahovat do racionalniho byznysu
prodeje copyrightovaneho softwaru. AT&T umyslne odstranila
kompatibilitu sveho vlastniho kodu s Unixem jinych lidi a napsala
kod, o kterem muze dokazat, ze je copyrightovany, i kdyz tento
kod je ponekud nemotorny a "drevorubecky". Uzivatelske licence
AT&T jsou dukladne obchodni smlouvy, plne jasnych upozorneni na
autorska prava a zakazu sireni tretim osobam.
AT&T neudrzela Unix uplne pod poklickou, ale aspon v hrnci.
Vzhledem k tomu, jak vsudypritomne a nekontrolovane je softwarove
piratstvi, je zdrojovy kod Unixu AT&T silne copyrightovany, dobre
strezeny a poskytovany za prisnych podminek. Unix se tradicne
pouzival pouze na salovych pocitacich, patricich velkym skupinam
profesionalu s kravatami, a ne na strojich umistenych v loznici,
kde lide snadno dostavaji zlomyslne napady.
A zdrojovy kod Unixu AT&T je opravdove programovani na
vysoke urovni. Pocet schopnych unixovskych programatoru, kteri
maji motiv ke kradezi zdrojoveho kodu Unixu, je maly. Velmi maly
ve srovnani s desitkami tisic lidi ochotnymi ziskat bez placeni
napriklad popularni hry na PC jako treba "Leisure Suits Larry".
Ale v roce 1989 se ukazalo, ze piratsky underground,
konkretne Terminus a jeho pratele, vztahl ruku na Unix AT&T.
A vlastnictvi, o ktere slo, nebylo prodavano za dvacet dolaru
v mistnim supermarketu Bill; byl to komplexni, sofistikovany,
viceuzivatelsky a viceulohovy kod za desetitisice dolaru.
Na tomto miste je treba zduraznit, ze Terminus a jeho udajna
skupina softwarovych piratu ve skutecnosti ze zlocinu, ze kterych
byli obvineni, neziskali zadne penize. Zduraznovana suma 300 000
dolaru, udavana jako cena obsahu pocitace NetSysu, neznamenala,
ze Terminus skutecne ziskal nezakonnym zpusobem trista tisic
dolaru patricich AT&T. Terminus poskytoval a prijimal software,
soukrome, svym znamym, a zdarma. Nekradl programy, aby je mohl
prodavat. Nezadal o penize a nedostaval je. Zil docela skromne.
Zamestnanci AT&T - a take nezavisli unixovsti konzultanti,
jako byl Terminus - bezne pracovali s "copyrightovanym" softwarem
AT&T, a to v kancelari i doma na svych soukromych pocitacich.
AT&T zridkakdy vysilala sve bezpecnostni odborniky, aby procesali
pevne disky jejich konzultantu. Lacini nezavisli najemni
programatori byli pro AT&T velmi uzitecni; nemeli zdravotni
pojisteni ani duchodove programy a uz vubec nebyli cleny
Odboroveho svazu americkych pracujicich v telekomunikacich. Byli
to namezdni poskokove, uklizecky ve Velkem technologickem chramu
AT&T; ale kdyz se Tajna sluzba USA porozhledla po jejich
domovech, zdalo se, ze jedi na stribre spolecnosti a spi na
jejich poduskach! Meli tu drzost chovat se, jako kdyby jim veci,
se kterymi pracovali kazdy den, patrily!
A nebyli to zadni nezletili hackeri tahajici papiry
z popelnic, s nosy pritisknutymi k oknum mrakodrapu vrcholoveho
managementu. Tihle mladici byli unixovi magove, a nejen ze meli
data AT&T na svych pocitacich a ve svych hlavach, ale s elanem se
spojili k jejich studiu, a vyuzili k tomu pocitacu mnohem
silnejsich nez cokoli, co bylo predtim predstavitelne
v soukromych rukou. Jak zajistite, aby lide, kteri nejsou stalymi
zamestnanci, meli uctivy respekt k vasemu vlastnictvi? Bylo to
dilema.
Rozsahle casti unixovskeho kodu nebyly copyrightovany a daly
se legalne ziskat zadarmo. Rozsahle casti "copyrightovaneho"
unixovskeho kodu byly dukladne prepracovany, zmeneny mozna
natolik, ze se staly zcela novym produktem - nebo mozna ne.
Intelektualni vlastnictvi softwarovych vyvojaru bylo, a je,
neobycejne slozite a zmatene. A "softwarove piratstvi", podobne
jako amaterske kopirovani videokazet, je jednim
z nejrozsirenejsich "zlocinu" tohoto sveta. Agenti Tajne sluzby
USA nebyli odbornici na Unix a nebyli obeznameni se zvyklostmi
v jeho pouzivani. Tajna sluzba USA, jako organizace,
nezamestnavala ani jednu osobu, ktera by dokazala programovat
v prostredi Unixu - ne, ani jedinou. Tajna sluzba bohate
vyuzivala sluzeb *externich* expertu, ale "experti", ktere si
vybrala, byli bezpecnostni specialiste AT&T a Bellcore, tedy
prime *obeti* vysetrovanych zlocinu, lide, kteri meli maximalni
zajem na ochrane "copyrightovaneho" softwaru AT&T.
6. unora 1990 byl Terminus zatcen agentem Lewisem. Nakonec
byl odsouzen do vezeni za ilegalni uzivani softwarovych produktu
AT&T.
Otazka piratskeho sireni softwaru AT&T byla pritomna
v pozadi behem cele valky s Legii. Asi pul tuctu lidi, se kterymi
Terminus udrzoval elektronicke kontakty - lidi zijicich
v Illinois, Texasu a Kalifornii - bylo dukladne vyslychano Tajnou
sluzbou USA ve spojitosti s ilegalnim kopirovanim softwaru. Ale
Terminus zustal jedinym, kdo z nej byl obvinen. Nikdo z ostatnich
nemel jeho prominentni postaveni v hackerskem undergroundu.
To ale neznamenalo, ze tito lide nemeli potize nebo se jim
mohli vyhnout. Transfer ilegalnich dat je v cyberspace mlhava
a spatne popsatelna cinnost, plna neocekavanych nebezpeci pro
vsechny zucastnene: hackery, majitele prenosovych kapacit,
majitele boardu, policisty, verejne zalobce i nahodne
kolemjdouci. Dobre minena snaha vyhnout se potizim ci potrestat
porusovani zakona muze nekdy zpusobit vice skody nez obycejna
pasivita, lhostejnost nebo nekorektnost.
NetSys nebyl obycejny "spotrebni" board, ackoli mel vetsinu
obvyklych funkci BBS. NetSys nebyl izolovany pocitac, ale cast
celosvetove spolupracujici site "UUCP". Sit UUCP pouziva sadu
programu Unixu, zvanou "Unix-to-Unix Copy", umoznujici unixovskym
systemum vymenovat si data vysokymi rychlostmi prostrednictvim
verejne telefonni site. UUCP je radikalne decentralizovana,
neziskova sit unixovskych pocitacu. Techto pocitacu existuji
desitky tisic. Nektere jsou male, ale mnoho z nich je velkych
a vykonnych a take propojenych s jinymi sitemi. Existuji jiste
pomerne komplikovane vazby mezi UUCP a rozsahlymi sitemi jako je
JANET, EasyNet, BITNET, JUNET, VNET, DASnet, PeaceNet a FidoNet
a take giganticky Internet. (Takzvany Internet neni ve
skutecnosti ani tak sit sama o sobe, ale spise standard rozhrani
mezi ruznymi sitemi, umoznujici mnoha celosvetovym pocitacovym
sitim komunikovat mezi sebou. Ctenari, ktere zajimaji slozite
a fascinujici propletence modernich pocitacovych siti, mohou
ocenit autoritativni 719-strankovy vyklad Johna S. Quartermana
*The Matrix* ("Vzor"), vydany Digital Press v roce 1990.)
Schopny uzivatel unixovskeho NetSysu mohl posilat a prijimat
elektronickou postu temer z kazde vyznamne pocitacove site na
svete. NetSys nebyl nazyvan board, ale spise "node" ("uzel").
Nody jsou vetsi, rychlejsi a sofistikovanejsi nez pouhe boardy,
a pro hackery je pritomnost na mezinarodne propojenych nodech
symbolem mnohem vyssiho statusu nez pritomnost na pouhych
mistnich boardech. Terminus mel pres svuj node NetSys v Marylandu
mnoho primych spojeni k jinym, podobnym nodum UUCP, vedenych
lidmi, kteri meli stejne zajmy a aspon castecne stejne
svobodomyslne nazory jako on. Jednim z techto nodu byl Jolnet,
vlastneny Richardem Andrewsem, ktery byl stejne jako Terminus
nezavislym unixovskym konzultantem. I Jolnet pracoval pod Unixem
a dalo se s nim spojit vysokou rychlosti ze saloveho pocitace
kdekoli na svete. Jolnet byl z technickeho hlediska pomerne
sofistikovany, nicmene stale byl rizen jednou osobou, jako
soukromy, neziskovy konicek. Vetsina uzivatelu Jolnetu byli
unixovsti programatori - pouzivali ho pro postu, ukladani dat
a pristup k sitim. Jolnet zprostredkovaval pristup k siti
priblizne dvema stum lidi a take mistni stredni skole. Mezi svymi
ostatnimi sluzbami nabizel Jolnet i casopis *Phrack*.
Ze svych vlastnich duvodu pojal Richard Andrews podezreni,
ze s jeho novym uzivatelem "Robertem Johnsonem" neni vsechno
v poradku. Richard Andrews se rozhodl podivat se, co "Robert
Johnson" v Jolnetu skladuje. A nasel Dokument 911.
"Robert Johnson" byl Prophet z Legion of Doom, a Dokument
911 byl jeho koristi ilegalne ziskanou z pocitacu BellSouth.
Dokument 911, specialne ilegalni kousek digitalniho
vlastnictvi, se opet pohnul po sve dlouhe, slozite
a katastroficke ceste.
Andrewse zarazilo, ze nekdo, kdo neni zamestnancem telefonni
spolecnosti, ma dokument zabyvajici se systemem 911. I na
dokumentu samem bylo jasne upozorneni: "POZOR: NEPOUZIVAT
A NEZVEREJNOVAT MIMO BELLSOUTH A JEJI DCERINNE SPOLECNOSTI BEZ
ZVLASTNIHO PISEMNEHO POVOLENI."
Tato standardni varovani jsou casto pripisovana na vsechny
mozne obchodni materialy. Zvlaste spojari jako zivocisny druh
jsou znami svou vasni orazitkovat vsechno, co se jim dostane pod
ruku, jako "duverne". Ale prece jen, tento dokument se zabyval
systemem 911. Richovi Andrewsovi se to nechtelo libit.
Andrews nebyl ochoten ignorovat mozne potize. Rozhodl se, ze
by bylo rozumne poslat tento dokument jednomu priteli a znamemu
z unixovske site a konzultovat ho s nim. Takze nekdy v zari 1988
poslal Andrews elektronicky dalsi kopii Dokumentu 911 jistemu
zamestnanci AT&T, Charlesi Boykinovi, ktery vedl unixovsky node
"attctc" v Dallasu v Texasu.
"Attctc" patril AT&T a byl umisten v jeho "Customer
Technology Center" ("Zakaznicke technologicke centrum") v Dallasu
- odtud "attctc". "Attctc" byl spise znam pod jmenem "Killer"
("Zabijak"), coz bylo jmeno stroje, na kterem system bezel.
Killer byl velky, silny model AT&T 3B2 500, viceuzivatelska,
viceulohova unixovska platforma s 32 megabyty operacni pameti
a obtizne predstavitelnymi 3,2 gigabyty mista na disku. V roce
1985, kdy Killer prisel do Texasu, byla rada 3B2 jednou ze
zarivych nadeji AT&T v pripravovane bitve s IBM o trh pocitacu
pro velke spolecnosti. Killer byl umisten v Zakaznickem
technologickem centru v dallaskem Nakupnim centru informatiky,
coz byl v podstate luxusni obchodni dum nabizejici technologicke
novinky, a pouzivan jako demonstracni vzorek.
Charles Boykin, dlouholety zamestnanec AT&T a specialista na
hardware a digitalni komunikace, byl clenem mistniho tymu
technicke podpory pro systemy 3B2. Jako demonstracni vzorek
v obchodnim dome nemel Killer mnoho co na praci, a byla ostuda
nechat jeho kapacitu zahalet. Takze Boykin dostal chytry napad
- napsal pro Killera unixovsky BBS software a zapojil stroj do
mistni telefonni site. Svym debutem koncem roku 1985 se Killer
stal prvnim verejne pristupnym unixovskym pocitacem ve state
Texas. Siroka verejnost byla vitana.
Stroj okamzite vyvolal vznik elektronicke komunity. Zapojil
se do site UUCP a nabidl spojeni na vice nez osmdesat dalsich
pocitacu, jejichz pristup do neomezeneho cyberspace zavisel na
Killerovi. A neslouzil jen velkym zviratum; i uzivatele osobnich
pocitacu skladovali v jeho ohromnych 3200-megabytovych prostorach
volne siritelne programy pro pocitace Amiga, Apple a IBM. Sveho
casu mel Killer nejvetsi knihovnu volne siritelneho softwaru pro
Apple Macintosh v Texasu.
Casem Killer pritahl kolem patnacti set zive komunikujicich
uzivatelu, uploadujicich a downloadujicich programy, posilajicich
si postu, vymenujicich si klepy a pripojujicich se k tajemnym
vzdalenym sitim.
Boykin nebyl za vedeni Killera nijak placen. Povazoval to za
dobrou reklamu pro system AT&T 3B2 (zisky z jeho prodeje
nedosahovaly zrovna zavratnych vysek), ale take se mu proste
libila ziva komunita, kterou svymi schopnostmi vytvoril.
Zverejnil svuj unixovy BBS software a dal ho zdarma k dispozici
pripadnym zajemcum.
Mezi unixovskymi programatory mel Charlie Boykin reputaci
sympatickeho, uprimneho a rozumneho cloveka. V roce 1989 ho
skupina unixovskych profesionalu z Texasu zvolila "Systemovym
administratorem roku". Byl povazovan za muze, jehoz radam je
mozno duverovat.
V zari 1988 vtrhl Dokument 911, poslany Richardem Andrewsem,
do Boykinova zivota. Boykin okamzite pochopil, ze dokument je
kradeny. Nebyl odbornik na hlasovou komunikaci a neznal neverejne
detaily o naslednickych spolecnostech AT&T, ale velmi dobre
chapal, co je to system 911, a rozcililo ho, ze se duverne
informace o tomto systemu dostaly do nepovolanych rukou. Tato
zalezitost jasne spadala do naplne prace bezpecnostniho odboru.
Takze 21. zari 1988 poridil Boykin *dalsi* kopii Dokumentu 911
a poslal ji svemu znamemu z prace, jistemu Jerome Daltonovi
z Odboru AT&T pro informacni bezpecnost. Jerry Dalton byl tentyz
clovek, ktery se pozdeji zucastnil razie v dome Terminuse.
Z bezpecnostniho odboru AT&T byl Dokument 911 poslan do Bellcore.
Bellcore neboli "BELL COmmunications REsearch" ("Belluv vyzkum
komunikaci") byl kdysi ustredni laboratori Bellovy spolecnosti.
Zamestnanci Bellovych laboratori vyvinuli operacni system Unix.
Nyni byl Bellcore formalne nezavislou spolecnosti s vice
vlastniky, fungujici jako vyzkumne stredisko vsech sedmi
naslednickych spolecnosti Bellu. Bellcore mel vyhodnou pozici
i pri koordinaci bezpecnostnich technologii a konzultaci pro
naslednicke spolecnosti; muz povereny vedenim techto snah byl
Henry M. Kluepfel, celozivotni zamestnanec Ma Bell, pracujici pro
ni pres ctyriadvacet let.
13. rijna 1988 predal Dalton Dokument 911 Henrymu
Kluepfelovi. Kluepfel, zkuseny odborny svedek obzaloby
v pripadech telekomunikacni a pocitacove zpronevery, videl uz
mnohem vetsi potize nez tuto. Prijal dokument jako to, cim
skutecne byl: jako trofej z hackerskeho pruniku.
Ovsem at uz onen prunik zpusobil jakekoli skody, byl to
nejspis lonsky snih. Vypadalo to, ze se v dane fazi celkem neda
nic delat. Kluepfel si peclive poznamenal okolnosti pripadu
a problem zalozil.
Uplynulo nekolik mesicu.
Byl unor 1989. Atlantska trojka se prohanela v ustrednach
BellSouth a nic netusila o svem brzkem konci. Legie jen kvetla.
A stejne tak casopis *Phrack*. Uplynulo dobrych sest mesicu od
Prophetova pruniku do AIMSX. Propheta, jak je u hackeru obvykle,
omrzelo sedet na svych vavrinech. Knight Lightning a Taran King,
sefredaktori *Phracku*, po nem neustale loudili material vhodny
k publikaci. Prophet se rozhodl, ze uz nehrozi zadne podstatne
nebezpeci a ze se klidne muze zacit vychloubat, chvastat
a naparovat.
Takze poslal kopii Dokumentu 911 - dalsi kopii - ze stroje
Jolnetu patriciho Richardu Andrewsovi na ucet Knight Lightninga
v BITnetu na Univerzite v Missouri. Zopakujme si nyni, kde vsude
se nachazi Dokument 911.
0. Originalni dokument 911. Ten je v systemu AIMSX na
salovem pocitaci v Atlante a je dostupny stovkam lidi, kteri by
ale vsichni meli byt zamestnanci BellSouth. Nekteri z techto lidi
- neni znamo kolik - mohou mit sve vlastni kopie tohoto
dokumentu, ale vsichni jsou profesionalni spojari a maji duveru
telefonni spolecnosti.
1. Prophetova ilegalni kopie, u nej doma na jeho osobnim
pocitaci v Decaturu v Georgii.
2. Prophetova zalozni kopie, ulozena na pocitaci Jolnetu
Riche Andrewse ve sklepe jeho domu blizko Jolietu v Illinois.
3. Kopie Charlese Boykina na Killeru v texaskem Dallasu,
zaslana Richem Andrewsem z Jolietu.
4. Kopie Jerryho Daltona v Odboru AT&T pro informacni
bezpecnost v New Jersey, zaslana Charlesem Boykinem z Dallasu.
5. Kopie Henryho Kluepfela na reditelstvi bezpecnostniho
odboru Bellcore v New Jersey, zaslana Daltonem.
6. Kopie Knight Lightninga, zaslana Prophetem ze stroje
Richarda Andrewse, v Columbii v Missouri.
Je zrejme, ze "zabezpeceni" tohoto duverneho dokumentu,
jakmile byl vyloven z AIMSX, se rychle stalo dosti pochybnym. Bez
jakychkoli financnich transakci a bez jakekoli zvlastni snahy
byla tato data nejmene sestkrat reprodukovana a rozsirila se po
celem kontinentu. Ovsem to nejhorsi melo teprve prijit.
V unoru 1989 se Prophet a Knight Lightning elektronicky
dohadovali, co s touto trofeji podniknou. Prophet se chtel
vytahnout, ale zaroven si samozrejme nepral byt chycen.
Na druhe strane Knight Lightning byl odhodlan publikovat
z dokumentu co nejvice. Knight Lightning studoval spolecenske
vedy a zejmena se zajimal o otazky svobody slova. Rad publikoval
prakticky cokoli, co ukazovalo v priznivem svetle schopnosti
undergroundu a zahanbovalo telekomunikacni spolecnosti. Ale
Knight Lightning mel i kontakty s bezpecnostnimi experty, se
kterymi cas od casu konzultoval, zda material, ktery ziskal, neni
prilis citlivy pro zverejneni.
Prophet a Knight Lightning se rozhodli, ze Dokument 911
proskrtaji a odstrani tak vetsinu priznaku, podle nichz ho bylo
mozno identifikovat. Nejdrive ze vseho zmizelo napadne varovani
"NEPOUZIVAT A NEZVEREJNOVAT". Odstranili i dalsi kriticka mista,
napriklad seznam pracovnich telefonnich cisel specialistu
BellSouth na system 911 na Floride. Kdyby byla tato telefonni
cisla publikovana ve *Phracku*, byli by tito zamestnanci
BellSouth velmi pravdepodobne obtezovani telefandy, coz by
BellSouth poradne nadzvedlo a predstavovalo by jak pro Propheta,
tak pro *Phrack* vazne riziko.
Takze Knight Lightning zkratil Dokument 911 temer na
polovinu a odstranil telefonni cisla a nektere citlive specificke
informace. Pak ho elektronicky vratil Prophetovi; Prophet mel
stale obavy, takze Knight Lightning vypustil jeste neco. Nakonec
se shodli, ze dokument je pripraven k publikaci a ze bude
zverejnen ve *Phracku* pod pseudonymem "Eavesdropper"
("Naslouchac").
K publikaci doslo 25. unora 1989.
Ctyriadvacate cislo *Phracku* obsahovalo rozverne interview
se zastupcem sefredaktora, telefandou "Chanda Leirem" ("Lustr"),
tri clanky o BITnetu a jeho propojeni s jinymi pocitacovymi
sitemi, clanek o cislech s predvolbami 800 a 900 (tato cisla si
pronajimaji obchodni spolecnosti pro reklamni kampane, souteze
apod.) od "Unknown Usera", clanek "VaxCata" ("Dorustajici kocka")
o zakladech telekomunikaci, elegantne nazvany "Ma Bell za zavojem
tajemstvi" a obvykle "Phrack World News".
V teto sekci byla, ironickou nahodou, i rozsahla zprava
o odsouzeni osmnactileteho hackera z Chicaga jmenem "Shadowhawk",
ktereho dostal do federalni veznice sam William J. Cook.
A toto cislo obsahovalo i dva clanky od "Eavesdroppera".
Prvni byl upraveny Dokument 911, nazvany nyni "Struktura
Kontrolniho odboru pro rozsirene sluzby zvlastnim sluzbam
a vyznamnym zakaznikum 911". Eavesdropperuv druhy clanek byl
glosar terminu, vysvetlujici zaplavu spojarskych akronym
a zargonu v Dokumentu 911.
Nestastny dokument byl nyni distribuovan na vice nez sto
padesat mist, ktera pravidelne dostavala *Phrack*. Ne sto padesat
*lidi*, nenechte se mylit - sto padesat *mist*, z nichz nektere
byly unixove nody nebo boardy, samy o sobe majici desitky,
dokonce stovky uzivatelu.
To bylo v unoru 1989. Bezprostredne se nic nestalo. Prislo
leto, a Atlantska trojka byla zadrzena Tajnou sluzbou USA. Byl
dopaden Fry Guy. Ale *Phracku* se nic nestalo. Vyslo dalsich sest
jeho cisel, celkem tricet vicemene kazdy mesic. Knight Lightning
a jeho zastupce Taran King nemeli zadne problemy.
*Phrack* mel ve zvyku prikrcit se, kdyz zacaly letat trisky.
Behem letnich zatahu v roce 1987 (k zatahum na hackery dochazi
zpravidla v lete, mozna proto, ze hackery je snazsi najit doma
nez na koleji) nevydal *Phrack* nove cislo nekolik mesicu a drzel
se stranou. Bylo zatceno nekolik lidi kolem LoDu, ale redakci
*Phracku*, elitnim reporterum undergroundu, se nic nestalo.
V roce 1988 prevzal *Phrack* novy sefredaktor "Crimson Death"
("Cervena Smrt"), nevazany mladik se zalibou v anarchistickych
souborech.
Rok 1989 vypadal pro underground plodne. Knight Lightning
a jeho zastupce Taran King se znovu ujali vlady a *Phrack* se po
cely rok uspesne rozvijel. Atlantsky LoD v lete 1989 neslavne
skoncil, ale *Phrack* pokracoval vesele dal. Nezdalo se, ze by
Prophetuv Dokument 911 mel *Phracku* zpusobit nejake potize.
V lednu 1990 byl ve *Phracku* dostupny uz temer rok. Kluepfel
a Dalton, zastupci bezpecnostniho odboru AT&T, meli dokument
sestnact mesicu - dostali ho jeste drive nez samotny Knight
Lightning - a nevyvinuli zadnou snahu zastavit jeho distribuci.
Dokonce ani nerekli Richi Andrewsovi a Charlesi Boykinovi, aby
smazali kopie na svych unixovskych nodech, na Jolnetu
a Killerovi. Ale pak, 15. ledna 1990, v den vyroci smrti Martina
Luthera Kinga, doslo k monstroznimu kolapsu.
Pouhe tri dny na to, 18. ledna, prisli do domu studentskeho
bratrstva, kde bydlel Knight Lightning, ctyri navstevnici. Byli
to Timothy Foley a Barbara Goldenova, agenti Tajne sluzby USA
z chicagske uradovny, spolu s bezpecnostnim specialistou
Univerzity v Missouri a Reedem Newlinem z bezpecnostniho odboru
Southwestern Bellu, naslednicke spolecnosti Bellu v Missouri.
Foley obvinil Knight Lightninga, ze zpusobil celostatni kolaps
telefonni site.
Knight Lightning byl timto obvinenim zdesen. Na prvni pohled
takove podezreni nebylo uplne nepravdepodobne - ackoli Knight
Lightning vedel, ze on sam to neudelal. Ale na druhe strane
spousta hackeru vytahujicich se svymi schopnostmi tvrdila, ze
dokazou shodit system. Napriklad Shadowhawk, chicagsky hacker,
ktereho William Cook nedavno dostal do vezeni, se na boardech
nekolikrat chlubil, ze umi "zastavit verejnou sit AT&T". A ted se
neco takoveho, nebo prinejmensim neco, co presne tak vypadalo,
doopravdy stalo. Kolaps nasadil Chicagske operacni skupine
ostruhy. A dosud okolkujici Bellcore a AT&T byly nyni pripraveny
k akci. Bezpecnostni odbornici telekomunikaci - jiz predtim
zdeseni schopnostmi hackeru v teritoriu BellSouth - se shodovali
v tom, ze digitalni underground se vymkl kontrole. LoD
a *Phrack* museli byt odstraneni.
A publikovanim Dokumentu 911 poskytl *Phrack* policii
vytouzenou prilezitost k legalnimu zasahu. Foley se dotazal
Knight Lightninga na Dokument 911.
Knight Lightning ztratil nervy. Okamzite zacal "plne
spolupracovat", jak bylo v digitalnim undergroundu tradici.
Dal Foleymu vsechna cisla *Phracku*, vytistena a svazana
v krouzkovych blocich. Predal svuj elektronicky seznam stalych
odberatelu *Phracku*. Foley a jeho pomocnici vyslychali Knight
Lightninga ctyri hodiny. Knight Lightning priznal, ze Dokument
911 mu predal Prophet, a pripustil, ze vedel, ze byl ukraden pri
hackerskem pruniku do systemu telefonni spolecnosti. Knight
Lightning podepsal v tomto smyslu prohlaseni a pisemne potvrdil,
ze bude spolupracovat s vysetrovateli.
Dalsi den - 19. ledna 1990 - se agenti Tajne sluzby USA
vratili s povolenim k domovni prohlidce a dukladne procesali
pokoj Knight Lightninga v dome jeho studentskeho bratrstva.
Sebrali vsechny jeho diskety, ale kupodivu mu nechali jeho
pocitac i modem. (Pocitac nemel zadny pevny disk a nemohl tedy
podle Foleyho nazoru obsahovat zadny dukazni material.) Ale pro
Knight Lightninga to byl jen velmi maly jasny bod uprostred
rychle rostoucich neprijemnosti. Mel potize nejen s federalni
policii, ale take se starsimi sveho studentskeho bratrstva, ktere
rozcilila predstava, ze nevedomky poskytovali utociste
federalnimu pocitacovemu zlocinci.
V pondeli byl Knight Lightning predvolan do Chicaga, kde byl
opet vyslychan Foleym a zkusenou agentkou Tajne sluzby USA
Barbarou Goldenovou, tentokrat za pritomnosti advokata. A v utery
byl formalne obvinen federalni velkou porotou.
Proces Knight Lightninga, ktery probihal 24. az 27. srpna
1990, byl klicovym soudnim sporem Zatahu na hackery. Dukladne se
mu budeme venovat ve ctvrte casti teto knihy. Nyni odhodlane
pokracujme po stope Dokumentu 911.
V lednu 1990 uz muselo byt jasne, ze Dokument 911, ve verzi,
kterou publikoval *Phrack* v unoru 1989, se rozsiril rychlosti
svetla nejmene sto padesati ruznymi smery. Pokouset se nacpat
tohoto elektronickeho dzina zpatky do lahve bylo proste nemozne.
Nicmene Dokument 911 byl z formalniho pravniho hlediska
stale *kradeny*. Jakykoli elektronicky prenos tohoto dokumentu,
kymkoli, kdo nebyl autorizovan k manipulaci s nim, mohl byt
interpretovan jako zpronevera s pouzitim telefonu. Preprava
kradeneho materialu mezi staty USA, vcetne elektronickeho
materialu, je federalnim zlocinem.
Chicagska operacni skupina proti pocitacove zpronevere
a zneuziti pocitace byla ujistena, ze Dokument 911 ma velkou
financni cenu. Presneji receno, meli od bezpecnostnich odborniku
BellSouth konkretni sumu: 79 449 dolaru. Takove penize
ospravedlnovaly rozsahlou akci. I kdyby spachane skody uz nemohly
byt napraveny, byla tak velka castka prinejmensim dobrym
pravnickym argumentem pro exemplarni potrestani zlodeju. Bylo
pravdepodobne, ze udela dojem na soudce a poroty. Mohla byt
vyuzita ke zlikvidovani Legion of Doom.
Atlantske kridlo bylo uz v dobe, kdy se Chicagska operacni
skupina dostala k *Phracku*, vykazano do patricnych mezi. Ale
Legion of Doom byl jako hydra. Koncem roku 1989 zahajil provoz
zbrusu novy board Legie, "Projekt Fenix" v Austinu v Texasu.
Sysopem Projektu Fenix nebyl nikdo mensi nez sam Mentor, jemuz
byl schopnym pomocnikem student Texaske univerzity a ostrileny
clen LoDu "Erik Bloodaxe" ("Krvava sekyra"). Jak jsme videli
z jeho manifestu ve *Phracku*, byl Mentor hackersky fanatik,
povazujici pronikani do pocitacu za cosi jako moralni povinnost.
A projekt Fenix byla ambiciozni operace; jejim cilem bylo ozivit
digitalni underground do toho, co Mentor povazoval za jeho slavne
doby pocatku 80. let. Fenix mel take poskytnout elitnim hackerum
forum pro otevrene diskuse se spojarskou "opozici". Na Fenixu
meli nejchytrejsi hackeri Ameriky rozdrtit predpotopni nazory
spojarskych tradicionalistu a treba je i presvedcit, ze elita
z LoDu jsou ve skutecnosti sympaticti kluci. *Phrack* udelal
premiere Projektu Fenix dukladnou reklamu a Projekt Fenix mel
vsechna cisla *Phracku*, vcetne Dokumentu 911 ve verzi, kterou
*Phrack* publikoval.
Projekt Fenix byl pouze jednim z mnoha - mozna stovek - nodu
a boardu po cele Americe, ktere ilegalne prechovavaly Dokument
911. Ale Fenix byl kazdym coulem boardem Legion of Doom. Pod
Mentorovym vedenim systematicky provokoval bezpecnostni odborniky
telekomunikaci. A co horsiho, aktivne se pokousel *ziskat je na
svoji stranu*, udelat z nich sympatizanty elity digitalniho
undergroundu. Na Fenixu nebyla zadna cisla kreditnich karet ani
pristupove kody. Hackerska elita jeho uzivatelu ho povazovala za
prinejmensim technicky legalni. Ale Fenix mel spatny vliv; jeho
hackerska anarchie rozezirala slaba mista obchodniho vlastnictvi
jako kyselina. Chicagska operacni skupina proti pocitacove
zpronevere a zneuziti pocitace byla nyni pripravena zahajit
operaci v texaskem Austinu.
Kupodivu nikoli jedna, ale *dve* stopy vedly vysetrovani
Chicagske operacni skupiny smerem k Austinu. Mesto Austin,
podobne jako Atlanta, se stalo vyznamnym centrem na informaticke
mape americkeho jihozapadu, se silnym univerzitnim vyzkumem
a sidlem mnoha technologicky vyspelych elektronickych firem,
napriklad Motoroly, Dellu, CompuAddu, IBM, Sematechu a MCC.
Kde se rozvinul pocitacovy prumysl, objevili se zpravidla
brzy i hackeri. Austin se mohl pochlubit nejen Projektem Fenix,
v teto dobe nejvlivnejsim undergroundovym boardem LoDu, ale
i mnozstvim unixovskych nodu.
Jednim z techto nodu byl "Elephant" ("Slon"), vedeny
unixovskym konzultantem Robertem Izenbergem. Izenberg, ocenujici
neuspechany jizansky zivotni styl a nizsi bezne naklady, se
nedavno prestehoval do Austinu z New Jersey. V New Jersey
pracoval Izenberg pro malou dodavatelskou spolecnost, vyvijejici
unixovske programy primo pro AT&T. Terminus byl castym hostem na
Izenbergove soukromem nodu Elephant.
Po vyslechu Terminuse a prozkoumani zaznamu NetSysu byli
clenove Chicagske operacni skupiny presvedceni, ze odhalili gang
unixovskych softwarovych piratu, zjevne vinnych transportem
ilegalne zkopirovaneho zdrojoveho kodu AT&T pres hranice statu
USA. V siti zatazene kolem "dokonaleho unixovskeho hackera" uvizl
i Izenberg.
V Austinu se Izenberg pustil do prace pod Unixem pro
texaskou pobocku IBM. Nepracoval uz na zakazkach pro AT&T, ale
stale udrzoval kontakty se svymi prateli v New Jersey
a prihlasoval se k tamnim unixovskym pocitacum AT&T v podstate
kdy se mu zachtelo. Izenbergova cinnost pripadala Chicagske
operacni skupine vysoce podezrela. Izenberg mohl docela dobre
pronikat do pocitacu AT&T, krast jejich software, ktere od nej
prostrednictvim site unixovskych nodu prebiral Terminus a mozna
i dalsi spolecnici. A tato data nestala jen 79 449 dolaru, ale
statisice!
21. unora 1990 se Robert Izenberg vratil domu z prace v IBM
a zjistil, ze vsechny pocitace v jeho byte v Austinu zahadne
zmizely. Prirozene predpokladal, ze byl okraden. Jeho node
Elephant i ostatni stroje, poznamkove bloky, diskety, pasky,
vsechno pryc! Ale pritom se zdalo, ze nic jineho nechybi
- a v byte nebyl neporadek. Asi po peti minutach se zahada dale
zkomplikovala. U dveri Izenbergova bytu se objevil agent Tajne
sluzby USA Al Soliz z uradovny v Austinu, doprovazeny
bezpecnostnim specialistou Texaske univerzity Larrym Coutoriem
a vsudypritomnym Timem Foleym. Byli v civilu: dziny, tricko.
Pozadali o rozhovor, a Tim Foley obvinil Izenberga, ze je clenem
Legion of Doom.
Izenberg odpovedel, ze o zadne "Legii soudneho dne" v zivote
neslysel. A co takhle o jistem ukradenem Dokumentu 911,
predstavujicim prime ohrozeni policejnich linek nouzoveho volani?
Izenberg prohlasil, ze ani o tom nic nevi.
Vyslychajici tomu nemohli uverit. Co mu rika jmeno Terminus?
Kdo?
Rekli mu jeho prave jmeno. Ale ano, odpovedel Izenberg.
*Tohohle* chlapka zna docela dobre - vede na Internetu diskuse
o pocitacich AT&T, zejmena o AT&T 3B2.
AT&T si dala zalezet na uvedeni tohoto pocitace na trh, ale
jako mnoho jinych velkorysych pokusu teto spolecnosti
o proniknuti mezi vyrobce pocitacu, nemel ani 3B2 zrovna skvely
uspech. Izenberg sam kdysi pracoval na zakazce pro odbor AT&T
zajistujici technickou podporu 3B2. Cely tento odbor byl zrusen.
Tou nejlacinejsi a nejrychlejsi cestou, jak ziskat pomoc pri
zvladani tohoto zlomyslneho kusu zeleza, nyni bylo pripojit si
jednu z diskusnich skupin, ktere vedl Terminus na Internetu,
a ziskat expertni pomoc zdarma od privetivych hackeru.
Prirozene, konverzaci v techto skupinach by si AT&T nedala
za ramecek... *tohle* byl problem?
Foley rekl Izenbergovi, ze Terminus ziskava kradeny software
pres jeho, Izenberguv pocitac.
Izenberg pokrcil rameny. Pres jeho node UUCP proudilo
dobrych osm megabytu dat denne. Nody UUCP je chrlily jako pozarni
hadice vodu. Elephant byl primo pripojen k NetSysu - prirozene,
vzdyt Terminus byl expert na 3B2 a Izenberg pro tento pocitac
programoval. Izenberg byl pripojen i k "attctc" a k Texaske
univerzite. Terminus byl znamy unixovsky expert a mohl si na
Elephantu delat prakticky co chtel. Izenberg s tim nemohl nic
delat. Technicky to bylo nemozne - jehla v kupce sena.
V prubehu ctyrhodinoveho vyslechu vyzval Foley Izenberga,
aby se priznal, ze Terminus a on se zucastnili spiknuti a ze je
clenem Legion of Doom. Izenberg to odmitl. Nebyl zadny blaznivy
nezletily hacker - bylo mu dvaatricet a nemel ani vlastni
"handle". Izenberg byl byvaly televizni opravar a specialista na
elektroniku, ktery se zacal zivit Unixem az jako dospely.
Izenberg a Terminus se nikdy fyzicky nesetkali. Pravda, jednou od
nej lacino koupil vysokorychlostni modem.
Foley mu rekl, ze tento modem (Telenet T2500, s prenosovou
rychlosti 19.2 kilobaudu, ktery prave opustil Izenberguv byt do
uschovy Tajne sluzby USA) byl pravdepodobne kradeny. Izenberga to
zarazilo; ale na druhe strane, vetsina jeho vybaveni, jako
vybaveni skoro kazdeho jineho nezavisleho pocitacoveho
profesionala, byla zakoupena se slevou, prodavana z ruky do ruky
v serii vymennych obchodu, z nichz ne vsechny by snesly oficialni
pozornost. Neexistoval zadny dukaz, ze modem je kradeny,
a i kdyby byl, Izenberg stejne nemohl pochopit, proc by mu kvuli
tomu meli sebrat veskerou elektroniku v dome.
Nicmene, pokud Tajna sluzba USA usoudila, ze potrebuje jeho
pocitac pro zajisteni narodni bezpecnosti - nebo tak neco - byl
Izenberg ochoten se prizpusobit. Odhodlal se obetovat sve
profesionalni vybaveni za dvacet tisic dolaru, v duchu ucinne
spoluprace s ochranci zakona a moralnich zavazku radneho obcana.
Robert Izenberg nebyl zatcen. Nebyl obzalovan ze zadneho
zlocinu. Jeho node UUCP - s priblizne 140 megabyty souboru, posty
a dat, patricich jemu a asi tuctu jeho naprosto nevinnych
uzivatelu - byl zabaven jako "dukaz". I s disky a paskami prisel
Izenberg asi o 800 megabytu dat.
Uplynulo sest mesicu, nez se Izenberg rozhodl zatelefonovat
do uradovny Tajne sluzby a zeptat se, jak se jeho pripad vyviji.
Tehdy poprve uslysel jmeno William Cook. Jeste v lednu 1992, dva
roky po domovni prohlidce, bloudil Robert Izenberg, stale
neobzalovany ze zadneho zlocinu, labyrintem soudu ve snaze
zachranit sve profesionalni vybaveni za tisice dolaru.
Izenberguv pripad si neziskal naprosto zadnou pozornost
tisku. Tajna sluzba USA prisla do domu v Austinu a odnesla si
unixovsky board. Operace se nesetkala s zadnym odporem.
Ale zprava o ni se rozsirila mezi cleny Legion of Doom.
Mentor dobrovolne zastavil svuj Projekt Fenix. Byla to skoda,
zvlaste proto, ze na Fenixu se skutecne objevili bezpecnostni
experti telekomunikaci, jak Mentor doufal - spolu s obvyklym
nesourodym davem spicek, znamych a obdivovatelu LoDu, telefandu
a hackeru. Mezi uzivateli byl "Sandy" Sandquist z bezpecnostniho
odboru US SPRINT a nejaky Henry Kluepfel primo z Bellcore!
Kluepfel privetive konverzoval s hackery na Fenixu od 30. ledna
(ctrnact dni po kolapsu telefonni site AT&T). Pritomnost takove
spojarske hvezdy byla pro Projekt Fenix velkym povzbuzenim.
Nicmene Mentor citil potize. Atlanta v troskach, *Phrack*
v nebezpeci, podivne udalosti kolem unixovskych nodu - to vse
nabadalo k opatrnosti. Projekt Fenix byl zastaven.
Kluepfel samozrejme monitoroval board LoDu pro sve vlastni
cile - a pro cile Chicagske operacni skupiny. Uz v cervnu 1987 se
Kluepfel napojil na texasky undergroundovy board "Phreak Klass
2600". Na nem nasel chicagskeho mladika jmenem "Shadowhawk"
("Stinovy jestrab"), ktery se vychloubal svymi vypravami za
soubory AT&T a plany proniknout do pocitacu Bellcore uzivanych
AT&T pomoci trojskych konu. Kluepfel o tom informoval Cooka
v Chicagu, Shadowhawkuv pocitac byl zabaven Tajnou sluzbou USA
a Shadowhawk sam skoncil ve vezeni.
Nyni byl na rade Projekt Fenix. Projekt Fenix se zastitoval
recmi o "legalite" a "pouze akademickem zajmu", ale byl citit
undergroundem. Byl na nem *Phrack*. Byl na nem Dokument 911. Byla
na nem spousta podezrelych reci o pronikani do systemu, vcetne
dalekosahlych a nebezpecnych planu na jakousi "desifrovaci
sluzbu", kterou chtel Mentor se svymi prateli zalozit pro podporu
ziskavani zasifrovanych hesel z "nabouranych" pocitacu.
Mentor byl dospely. Tam, kde pracoval, byla BBS. Kluepfel se
pripojil i k tomuto boardu a zjistil, ze se jmenuje "Illuminati".
Vlastnila ho jakasi firma jmenem "Steve Jackson Games". 1. brezna
1990 se masinerie austinskeho zatahu rozjela.
Rano 1. brezna - ve ctvrtek - byl jednadvacetilety student
Texaske univerzity "Erik Bloodaxe", co-sysop Projektu Fenix
a aktivni clen Legion of Doom, probuzen hlavni policejni pistole
na svem spanku.
Nervozni Bloodaxe sledoval, jak agenti Tajne sluzby USA
zabavuji jeho 300-baudovy terminal a v jeho souborech nalezaji
drahocenny zdrojovy kod nechvalne znameho "Internet Worma"
Roberta Morrise. Ale Bloodaxe, zkuseny veteran, mel podezreni, ze
k necemu takovemu muze dojit. Vsechno jeho nejcennejsi vybaveni
bylo ukryto nekde jinde. Navstevnici nicmene sebrali veskerou
elektroniku vcetne telefonu. Odolala jim jen jeho robustni
videohra Pac-Man, prilis tezka, nez aby se s ni dalo hybat;
nechali ji tedy na miste.
Bloodaxe nebyl zatcen. Nebyl obzalovan ze zadneho zlocinu.
Nicmene po vice nez dvou letech policie stale nevratila nic
z toho, co mu bylo zabaveno.
Mentor nebyl tak opatrny. Ranni razie vyhnala jeho i jeho
manzelku z postele ve spodnim pradle a sest agentu Tajne sluzby
USA, doprovazenych austinskym policistou a samotnym Henrym
Kluepfelem, melo bohaty lov. V bile dodavce Chevrolet patrici
Tajne sluzbe USA zmizely: klon IBM PC-AT se ctyrmi mega pameti
a stodvaceti megabytovym pevnym diskem, laserova tiskarna
Hewlett-Packard LaserJet II, naprosto legalni a velice drahy
operacni system SCO-Xenix 286, diskety s programem PageMaker
a dokumentace k nemu a textovy editor Microsoft Word. Mentorova
manzelka mela na pevnem disku nedokoncenou diplomovou praci;
i o tu prisla, stejne jako o telefon. Jeste o dva roky pozdeji
zustavaly vsechny tyto veci v uschove policie.
Mentor zustal pod dozorem ve svem byte, zatimco se agenti
pripravovali k razii ve Steve Jackson Games. Nijak jim nebranila
skutecnost, ze slo o reditelstvi podniku a nikoli o soukromy dum.
Stale jeste bylo brzy rano; v praci dosud nikdo nebyl. Agenti se
chystali rozbit dvere, ale Mentor, odposlouchavajici vysilacky
Tajne sluzby, je poprosil, aby to nedelali, a nabidl svuj klic
k budove.
Detaily dalsiho prubehu operace jsou nejasne. Agenti
nenechali nikoho jineho vstoupit dovnitr. Povoleni k prohlidce,
ktere posleze predlozili, nebylo podepsano. Zjevne snidali
v mistnim stanku s obcerstvenim, protoze uvnitr byly pozdeji
nalezeny papirove obaly hamburgeru. Dukladne take okusili gumove
medvidky ze sacku jednoho ze zamestnancu SJG. Nalepka "Dukakis
for President" byla strzena ze zdi.
Zamestnanci SJG, prichazejici do zamestnani a ocekavajici
normalni pracovni den, byli zastavovani u dveri a kratce
vyslychani agenty Tajne sluzby USA. V uzasu sledovali, jak
agenti, vyzbrojeni pacidly a sroubovaky, vychazeji se zajatymi
pocitaci. Dvere venkovnich skladu otevreli rezackou. Agenti byli
obleceni v modrych vetrovkach s napisem "TAJNA SLUZBA" na zadech,
teniskach a dzinach.
Jacksonova spolecnost prisla o tri pocitace, nekolik pevnych
disku, stovku disket, dva monitory, tri modemy, laserovou
tiskarnu, ruzne elektricke snury, kabely a adaptery (a kupodivu
i o maly pytlik sroubku, maticek a podobnych drobnosti). Zabaveni
BBS Illuminati pripravilo SJG o vsechny programy, textove soubory
a soukromou elektronickou postu na boardu. Ztrata dalsich dvou
stroju byla pro firmu stejne zavazna, protoze na nich byly
elektronicky zaznamenane smlouvy, financni rozbory, seznamy
a adresare odberatelu, udaje o zamestnancich, obchodni
korespondence a nemene dulezite koncepty novych her a hernich
knih.
Nikdo ze Steve Jackson Games nebyl zatcen. Nikdo nebyl
obzalovan ze zadneho zlocinu. Nebylo vzneseno vubec zadne
obvineni. Vsechny odnesene veci byly oficialne zadrzeny jako
"dukaz" zlocinu, ktere nebyly nikdy specifikovany.
Po precedencnim procesu s *Phrackem* byl skandal kolem Steve
Jackson Games tim nejbizarnejsim a nevice znepokojujicim
incidentem Zatahu na hackery v roce 1990. Razie Chicagske
operacni skupiny ve vydavatelstvi vedecko-fantastickych her
vyprovokovala bzucici roj sporu kolem obcanskych prav a stala se
zarodkem zasadniho stretu, jehoz rostouci dusledky se neustale
komplikovaly jeste o dva roky pozdeji.
Pronasledovani Dokumentu 911 skoncilo s razii ve Steve
Jackson Games. Jak jsme videli, byly v Americe stovky, mozna
tisice uzivatelu pocitacu, vlastnicich Dokument 911. Teoreticky
byla Chicagska skupina ze zakona naprosto opravnena provest
domovni prohlidku u kterehokoli z techto lidi a legalne zabavit
pocitac kazdeho odberatele *Phracku*. Ale na Jacksonove boardu
Illuminati nebyla zadna kopie Dokumentu 911. A tam chicagsti
vysetrovatele skoncili; od te doby zadnou razii neuskutecnili.
Dalo by se predpokladat, ze Rich Andrews a Charlie Boykin,
kteri upozornili bezpecnostni odborniky telekomunikaci na
Dokument 911, nebudou oficialnimi organy nijak podezrivani. Ale
jak uz jsme videli, ochota "plne spolupracovat" nabizi malou,
pokud vubec nejakou zaruku pred stihanim federalnimi lovci
hackeru.
Richard Andrews mel kvuli Dokumentu 911 velke potize.
Andrews zil v Illinois, na domacim hristi Chicagske operacni
skupiny. 3. a 6. unora byl jeho dum i jeho pracoviste
prohledavano Tajnou sluzbou USA. I on prisel o sve pocitace a byl
dukladne vyslychan (zatcen nicmene nebyl). Andrews mel
prokazatelne ve svem vlastnictvi udajne ilegalni kopie
nasledujiciho softwaru (mimo jine): UNIX SVR 3.2; UNIX SVR 3.1;
UUCP; PMON; WWB; IWB; DWB; NROFF; KORN shell '88; C++; QUEST.
Andrews ziskal tento copyrightovany kod - AT&T si ho cenila na
vice nez 250 000 dolaru - prostrednictvim unixovske site,
vetsinou jako osobni darek od Terminuse. Co bylo mozna jeste
horsi, Andrews pripustil, ze tuto laskavost oplatil a predal mu
kopii zdrojoveho kodu programu STARLAN, copyrightovaneho AT&T.
Dokonce i Charles Boykin, zamestnanec AT&T, mel problemy.
V roce 1990 uz temer zapomnel na Dokument 911, o kterem podal
zpravu v zari 1988; ostatne od te doby predal Jerrymu Daltonovi
dve dalsi varovani, tykajici se veci, ktere Boykin povazoval za
mnohem vetsi bezpecnostni hrozbu nez Dokument 911.
Ale v roce 1990, v dobe Zatahu na hackery, ztratil
bezpecnostni odbor AT&T s Boykinovym "Killerem" trpelivost. Tento
stroj neprinasel AT&T zadny primy zisk a navic poskytoval
utociste a pomoc mraku podezrelych texaskych buranu, kteri nemeli
s AT&T nic spolecneho a nekteri z nich dokonce aktivne ohrozovali
jeji vlastnictvi a obchodni zajmy. At uz Killer ziskal pro AT&T
jakoukoli publicitu a popularitu mezi svymi patnacti sty oddanych
uzivatelu, nebylo to nadale povazovano za dostatecnou protivahu
bezpecnostnich rizik jeho provozu. 20. unora 1990 prijel Jerry
Dalton do Dallasu; jednoduse vytahl telefonni linky ze zastrcek
a postavil tak prekvapene uzivatele pred hotovou vec. Provoz
Killera definitivne skoncil a ohromne knihovny programu a velke
mnozstvi elektronicke posty bylo ztraceno. Killer nebyl nikdy
obnoven. AT&T neprojevila zadne zvlastni ohledy na "vlastnictvi"
jeho 1500 uzivatelu. At uz skladovali na pocitaci AT&T jakekoli
"vlastnictvi", proste o nej prisli.
Boykin, ktery sam na Dokument 911 upozornil, se ocitl
v mracnu podezreni. V groteskni reprize razii Tajne sluzby USA,
uskutecnene soukromou bezpecnostni sluzbou, byl jeho dum
navstiven bezpecnostnimi specialisty AT&T a jeho vlastni pocitace
odneseny.
Ale Boykinuv pripad mel vyrazne specificke rysy. Boykinovy
diskety a jeho osobni pocitace byly jeho zamestnavatelem
urychlene prozkoumany a po nekolika dnech zdvorile vraceny (na
rozdil od veci zabavenych Tajnou sluzbou USA, ktere bezne
zustavaji v uschove mesice ci leta). Boykin nebyl obvinen
z zadneho zlocinu ani neetickeho chovani a zustal zamestnan
u AT&T (byt uz v zari 1991, v 52 letech, odesel do duchodu).
Je zajimave vsimnout si, ze Tajna sluzba USA neodnesla
Boykinova Killera a nezabavila pocitac patrici AT&T. Neprohledali
ani Boykinuv dum. Zjevne jim naprosto stacilo slovo
bezpecnostniho odboru AT&T, ze zamestnanec AT&T a node AT&T
neobsahuji zadny hackersky kontraband a jsou v uplnem poradku.
Dnes uz to jsou digitalni lonske snehy, protoze Killerovych
3200 megabytu texaske elektronicke komunity bylo v roce 1990
smazano a Killer sam byl odvezen ze statu Texas.
Ale zkusenosti Andrewse a Boykina, stejne jako uzivatelu
jejich systemu, zustaly vedlejsimi. Nezacaly nabyvat spolecenske,
politicke a pravni dulezitosti tech sporu, ktere se rozvinuly,
pomalu, ale nezadrzitelne, kolem razie ve Steve Jackson Games.
Musime nyni obratit svoji pozornost na samotne vydavatelstvi
Steve Jackson Games a vysvetlit, jaky to byl podnik, co ve
skutecnosti delal a jak se mu podarilo prilakat sve nekonvencni
a nebezpecne potize. Ctenar si mozna vzpomene, ze toto neni
poprve, ale podruhe, co se spolecnost SJG objevila v tomto
pribehu; hra od Steve Jackson Games zvana GURPS byla oblibenym
konickem Urvila, hackera z Atlanty, a Urvilovy
vedecko-fantasticke poznamky byly volne smichany s poznamkami
o jeho skutecnych prunicich do pocitacu.
[...]
Profesionalni autori her se chopili nove prilezitosti.
Jednim z nich byl i Mentor, ktery byl velkym priznivcem
cyberpunku, podobne jako vetsina jeho pratel z Legion of Doom.
Mentor byl presvedcen, ze nastal cas napsat *opravdovou*
cyberpunkovou hraci knihu - takovou, kterou budou moci hrat
titani pocitacoveho zlocinu z Legion of Doom, aniz by se ji
museli smat. Tato kniha, *GURPS Cyberpunk*, bude mit autentickou
on-line kulturu.
Mentor byl pro tento ukol vyjimecne dobre kvalifikovan.
Vedel prirozene o pronikani do pocitacu a soubojich po siti
mnohem vic nez kterykoli cyberpunkovy autor pred nim. Ale nejen
to, byl i dobry spisovatel. Bohata predstavivost, zkombinovana
s instinktivnim citem pro to, jak pracuji systemy a zvlaste kde
jsou jejich slaba mista, to jsou pro profesionalniho autora her
velmi uzitecne kvality.
1.brezna byl *GURPS Cyberpunk* uz temer hotov, pripraveny
k tisku a k expedici. Steve Jackson ocekaval, ze se bude velmi
dobre prodavat, a doufal, ze jeho spolecnost financne zabezpeci
na nekolik mesicu. *GURPS Cyberpunk*, stejne jako ostatni
"moduly" GURPS, nebyla "hra" jako treba "Dostihy a sazky", ale
*kniha*: paperback silny jako tlusty casopis, s vyraznou barevnou
obalkou a plny textu, ilustraci, tabulek a poznamek. Byl
propagovan jako hra a mel slouzit jako pomucka pri hrani her, ale
byla to kniha, s cislem ISBN, publikovana ve state Texas,
copyrightovana a prodavana v knihkupectvich. A nyni byla tato
kniha, ulozena v pocitaci, zabavena do uschovy Tajnou sluzbou
USA.
Den po razii navstivil Steve Jackson mistni uradovnu Tajne
sluzby USA v doprovodu pravnika. Vyzadal si rozhovor s Timem
Foleym (ktery byl jeste stale v Austinu) a chtel svoji knihu
zpet. Ale to nebylo tak jednoduche. *GURPS Cyberpunk*, jak rekl
agent Tajne sluzby uzaslemu podnikateli, byla "prirucka pro
pocitacove zlocince".
"Je to sci-fi," tvrdil Jackson.
"Ne, je to prave." Toto tvrzeni bylo ruznymi agenty
mnohokrat opakovano. Jacksonova zlovestne presna hra se presunula
ze sveta ciste, tajemne, privatni fantazie do sveta velke, mlhave
a vysoce medializovane fantazie Zatahu na hackery. O pravem
duvodu domovni prohlidky nepadla ani zminka. Podle povoleni k ni
vysetrovatele ocekavali, ze najdou na Jacksonove boardu Dokument
911. Ale toto povoleni bylo zapeceteno, coz je procedura, ke
ktere se policiste zpravidla uchyluji jen tehdy, hrozi-li zjevne
ohrozeni zivota. Skutecny duvod k prohlidce nebyl zjisten, dokud
se Jacksonovym pravnikum nepodarilo povoleni odpecetit o mnoho
mesicu pozdeji. Agenti Tajne sluzby USA ani clenove Chicagske
operacni skupiny proti pocitacove zpronevere a zneuziti pocitace
nerekli Stevu Jacksonovi naprosto nic o nejakem ohrozeni
policejnich linek systemu 911. Nezminili se o Atlantske trojce,
*Phracku*, Knight Lightningovi ani o Terminusovi.
Jackson byl ponechan v predstave, ze jeho pocitace byly
zabaveny, protoze mel v umyslu publikovat vedecko-fantastickou
knihu, kterou policie povazovala za prilis nebezpecnou, nez aby
mohla byt vydana.
[...]
- pokracovani -