Ministerstvo školství
Karmelitská 7
110 00 PRAHA 1 - Malá Strana
 

Dovoluji si požádat Ministerstvo školství o prošetření a nápravu postupu vedení Hudební fakulty a Katedry kompozice a dirigování Janáčkovy akademie múzických umění v Brně a o pomoc při sporu se zaměstnavatelem.

V květnu 1992 byl děkanem HF JAMU zveřejněn konkurs na místo pedagoga pro výuku elektroakustické a počítačové hudby. Protože bývá obvyklé vypisovat konkursy na přímé pedagogické místo (asistenta, docenta apod.), domníval jsem se podle předběžných informací bývalého vedení Katedry kompozice a dirigování, že konkurs bude řešit mou již dříve podanou a stále odkládanou žádost o povolení habilitace.

Proto jsem se přihlásil ke konkursu pouze na místo docenta pro výuku elektroakustické a computerové hudby. Již v roce 1971 jsem totiž úspěšně vykonal na JAMU konkurs na místo odborného asistenta stejného zaměření a od října 1971 jsem byl zaměstnán v hlavním, interním zaměstnání na JAMU. Pracovní smlouva zněla na "pracovní poměr odborného asistenta pro obor skladby se specializací na hudbu elektronickou a konkrétní na Katedře skladby, hudební teorie a dirigování na JAMU". Předtím jsem byl od září 1969 zaměstnán jako lektor na téže katedře.

Tento pracovní poměr se rozhodnutím vedoucích pracovníků JAMU změnil od října 1973 na dlouhých 17 let ve formu Dohody o pracovní činnosti se všemi důsledky na nedůstojnou výši platu s neplacenou dovolenou. Rehabilitační komise JAMU, na niž jsem se obrátil v prosinci 1989, plně doporučila mou rehabilitaci v dopise z 23.2.1990, podepsaném prof. J. Doleželem. Po nově vypsaném konkursu, jehož jsem se úspěšně zúčastnil v červnu 1990, jsem byl od října téhož roku přijat na JAMU do pracovního poměru formou pracovní smlouvy na dobu určitou. Moje námitky proti ustanovení smlouvy na dobu určitou byly vyvraceny vedením katedry a JAMU s tím, že se vše brzy "upraví". Na ostatních vysokých školách byli všichni rehabilitovaní přijímáni do pracovních poměrů na dobu neurčitou. Tak se dělo i v jiných případech na JAMU. Byl jsem tedy již po rehabilitaci oproti jiným diskriminován při opětovném přijetí do zaměstnání na JAMU. Obdobně dopadla moje pozdější žádost o habilitaci. Rovněž na jiných vysokých školách dostávali rehabilitovaní automaticky vyšší pedagogické postupy, které dřívější režim pozastavil. Bylo mojí chybou, že jsem kategoricky svoje nároky nevyžadoval a věřil v čestnost nového vedení JAMU.

Prodlužované pracovní smlouvy vyvrcholily výše uvedeným vypsáním dalšího konkursu s termínem nástupu 1.9.1992. Termín konkursu ani termín nástupu nebyl dodržen. Informace z vedení katedry, že konkurs je vypisován na místo dalšího vyučujícího tohoto oboru byly nepravdivé. Žádné další místo se nenašlo. Konkurs byl zřejmě záměrně vypsán proto, aby byl na moje, řádně dřívějším konkursem získané místo přijat jiný vyučující a abych byl tak zbaven možnosti výuky na JAMU. Tento záměr podporuje i znění poslední pracovní smlouvy, která byla se mnou uzavřena tak, že termín skončení zaměstnání na JAMU byl 31.12.1992. Bylo to během výuky v zimním semestru stud. roku 1992/3.

Již koncem stud.roku 1991/2 došlo na Katedře kompozice a dirigování JAMU k přijetí návrhů ing. Medka na zavedení nových předmětů, které se dotýkaly výuky jiného směru elektroakustické hudby a zrušení předmětů, které jsem já dosud vyučoval. Můj návrh na reorganizaci výuky nebyl vedením KKD akceptován. Přitom ing. Medek se zaměřuje na tvorbu elektroakustických a computerových skladeb jen okrajově a kompozici autonomních artificiálních čistě elektroakustických skladeb se nevěnuje, tento obor nikdy nevyučoval, naopak počítačovou kompozici vždy odmítal. Jeho návrh nových předmětů upřednostňuje nonartificiální, často jen doprovodnou elektroakustickou hudbu, vznikající jen za pomoci syntetizérů a počítačů. Moje námitky a protesty proti zavedení výlučně tohoto typu výuky, které jsem podpořil svými uměleckými výsledky a pedagogickými zkušenostmi, nebyly rovněž akceptovány. Medkův návrh byl přijat bez mého vědomí. Objevila se tak snaha zlikvidovat výuku, kterou se již pokoušelo likvidovat za totalitního zřízení bývalé vedení JAMU za pomoci KSČ (Šolc, Burjanek, Kohoutek).

Přitom výuka kompozice artificiální autonomní elektroakustické tvorby má v celém civilizovaném světě, zejména v USA, jednoznačnou prioritu. Dokazují to také vítězné skladby ze světových skladatelských soutěží elektroakustické a computerové tvorby, které jsem předváděl i na kompozičních seminářích KKD JAMU. Za výuku artificiální autonomní elektroakustické hudby se formou písemného protestu adresovaného na JAMU postavila i řada institucí včetně Společnosti elektroakustické hudby se sídlem v Praze.

Průběh samotného konkursního řízení, konaného dne 25.11.1992 zřejmě pod vlivem nově navržené výuky a nových předmětů, byl prapodivný. Někteří členové před konkursem obdrželi od vedoucího konkursní komise doc. L. Faltuse písemné pokyny k hodnocení uchazečů. Tyto skutečnosti jsem se dozvěděl od člena konkursní komise Mgr. J. Jiráska, který se původně domníval, že pokyny sloužily především pro informaci uchazečů. Podle obsahu těchto kritérií došlo ke zřejmé snaze preferovat jednoho z uchazečů, což vedlo k neobjektivnímu a tím i k neregulérnímu průběhu konkursního řízení a zkreslilo výsledky konkursu. Přes můj ústní (vedoucímu KKD 14.12.1992) i písemný (děkanovi HF 5.1.1993) požadavek o předání kopií těchto utajovaných pokynů mně dosud nebylo vyhověno a neobdržel jsem dodnes žádnou písemnou odpověď. Odborné termíny, uvedené v těchto podmínkách, znal podle Jiráskova názoru jen K. Horký, další účastník konkursu, který údajně skončil v konkursu na prvním místě. Dále mně sdělil, že celý konkurs byl záměrně veden snahou o to, aby mně bylo znemožněno vyučovat na JAMU.

Další člen konkursní komise ing. V. Syrový mě informoval, že žádné pořadí v konkursních výsledcích nebylo během konkursu stanoveno, oba uchazeči konkurs úspěšně vykonali. Nebyl také podepsán protokol o průběhu konkursu, členové komise byli pouze požádáni o podpis na presenční listině před konáním konkursu.

Během konkursu jsem byl bezdůvodně několikrát přerušován zejména při sdělování závažných údajů o mé umělecké, vědecké a pedagogické činnosti s tvrzením, že komise to zná. Jsem přesvědčen, že někteří členové komise dosud neslyšeli ani jednu mou skladbu, o další mé práci ani nemluvě. Výsledek konkursu, podle kterého jsem "vyhověl podmínkám konkursního řízení jako druhý v pořadí", by bez těchto diskriminačních postupů byl jistě zcela jiný.

Už proto, že moje tvůrčí a umělecké úspěchy zejména v zahraničí (včetně vítězství v mezinárodních skladatelských soutěžích a členství v mezinárodních skladatelských porotách) a po roce 1990 i u nás (mj. mně byla 20.dubna tr. udělena prémie Českého hudebního fondu v Praze za nejlepší elektroakustickou skladbu za rok 1992, v červnu tr. zvláštní cena za Komorní koncert v soutěži Nadace Festivalu komorní hudby v Českém Krumlově a nedávno obzvláště významná Cena Masarykovy akademie umění v Praze za vynikající uměleckou činnost v oboru počítačové hudby, byl jsem zvolen předsedou Společnosti elektroakustické hudby na Moravě a jmenován předsedou jury mezinárodní skladatelské soutěže MUSICA NOVA v Praze), skripta vydaná na JAMU a ničím nenahraditelná více než dvacetiletá nepřetržitá pedagogická praxe by musela v konkurenci s kandidátem podstatně mladším a bez pedagogických zkušeností při legálním průběhu konkursu jednoznačně rozhodnout v můj prospěch.

Až na závěr konkursního řízení mně bylo sděleno, že konkursní komise se nebude zabývat habilitačním řízením na docenturu, kvůli němuž jsem se ke konkursu přihlásil. I toto jednání mohu považovat za záměrně předem připravené.

Požádal jsem proto dne 5.1.1993 vypisovatele konkursu, aby (cituji): "Z důvodu následných nenapravitelných rozhodnutí a jejich dopadů s okamžitou účinností pozastavil platnost výsledků konkursu na místo pedagoga pro výuku elektroakustické a počítačové hudby pro důvodné podezření z neregulérnosti průběhu konkursního řízení do doby vyřešení celého případu." Dosud na tuto žádost nikdo nereagoval a nedostal jsem ani odpověď. Naopak mně byl původní příslib vedoucího KKD o pokračování interního zaměstnání a opětovné další prodloužení pracovní smlouvy v průběhu ledna změněn na návrh externí výuky, obdobně jako jsem byl na JAMU zaměstnán za minulého režimu.

Protože jsem byl na základě pedagogických úvazků požádán vedoucím KKD o dokončení zimního semestru, účast a vystoupení na semináři a udělení zápočtů i po 31.12.1992, žádal jsem JAMU podle zákoníku práce o změnu pracovního poměru na dobu neurčitou. V odpovědi, podepsané děkanem HF doc. Skovajsou bylo uvedeno, že za: "činnost, kterou jste v lednu dokončoval, nebylo možno provést v prosinci, lze uzavřít dohodu o provedení práce s jednorázovou finanční úhradou." Přijetí tohoto návrhu by mě finančně poškodilo. Poněvadž byl pedagogický úvazek na začátku studijního roku 1992-93 v rozsahu 12 hodin určen pro celý rok, docházeli studenti s vědomím vedení JAMU do výuky i v letním semestru, ve kterém obdrželi klasifikaci a zápočty (výuky se zúčastňovali také studenti z Divadelní fakulty JAMU). Moje pedagogická čest mně neumožňovala jim odmítnout výuku s odůvodněním, že není zaplacena, obzvlášť když v jednom případě šlo o přípravu na mezinárodní skladatelskou soutěž. Na závěr děkanova dopisu je uvedeno: "V případě pochybností o správnosti tohoto rozhodnutí máte možnost se obrátit k soudu."

Protože na zdlouhavá soudní řízení a placení advokátských a soudních poplatků při zastavení platu za pedagogickou činnost na JAMU nemám, o vlivu postupu JAMU na moje duševní a tělesné zdraví ani nemluvě, požádal jsem 27. února tr. písemně odborovou organizaci na JAMU o pomoc při vyřešení sporu. Zejména článek 3, odst. 2 a 3 a čl. 21, odst. 2 kolektivní smlouvy mně dával naději, že oproti praxi odborů v totalitním zřízení mně Vysokoškolský odborový svaz na JAMU pomůže a postaví se na stranu zaměstnance a jeho pracovních práv.

Závodní rada VOS na JAMU se plně postavila na mou stranu a zaslala vedení JAMU dopis, v jehož závěru se píše: "...ZR se domnívá, že by bylo v neprospěch školy dovést záležitost až do fáze soudního sporu. ZR navrhuje, aby došlo ke smírnému řešení s tím, že HuFa s R.Růžičkou uzavře pracovní poměr na dobu neurčitou k datu 1.1.93 a dále bude postupovat podle kolektivní smlouvy čl.9 odst.2". Protože vedení JAMU na návrh Závodní rady nepřistoupilo a následné jednání odborů s vedením JAMU bylo neúspěšné, předal jsem odborům i vedoucímu Katedry kompozice a dirigování návrh na řešení sporu spolu s mými ústupky (kopie návrhu přiložena). Z vedení katedry ani z vedení JAMU jsem dosud neobdržel žádnou odpověď.

Představitelé VOS JAMU se obrátili na Právní poradenské středisko Odborových svazů v Brně, aby zahájilo soudní spor s JAMU ve výše uvedené záležitosti tak, jak to navrhl děkan HF JAMU. V současné době již byla podána soudní žaloba v zastoupení odborové právničky dr. L. Smejkalové, která obdržela od Závodní rady VOS JAMU plnou moc k právnímu sporu s JAMU.

Při projednávání podrobností sporu jsem byl upozorněn odborovými právníky, že vypsání konkursu na moje místo, které jsem po řádném konkursu od r. 1971 zastával, je protiprávní a odporuje § 37, odst. 1 platného Zákona o vysokých školách. Návrh ani souhlas s vypsáním konkursu totiž nedal ani Akademický senát JAMU ani Akademický senát Hudební fakulty. Žádné důvody, uvedené v zákoně pro uskutečnění konkursu, nejsou akceptovatelné.

Žádám Ministerstvo školství o prošetření a nápravu chybného, nedemokratického a protiprávního postupu vedení Hudební fakulty a Katedry kompozice a dirigování Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Trvám na tom, že jako nejvýznamnější odborník v oblasti elektroakustické a computerové hudby v České republice s nejvyššími uměleckými oceněními v zahraničí a v současné době i u nás a s nejdelší pedagogickou praxí v tomto oboru, jsem především já oprávněn rozhodovat o náplni výuky elektroakustické a computerové hudby na vysokých hudebních školách. Toto právo i povinnost včetně možnosti vyučovat mně bylo odepřeno zásluhou nezákonně vypsaného konkursu a podvodnými machinacemi před a při konkursním řízení.

Současné vedení KKD JAMU potlačuje alternativní směry ve výuce hudební kompozice, bez jejichž akceptování se nedostane naše tvůrčí hudební umění na vyšší uměleckou úroveň, srovnatelnou s úrovní v kulturně vyspělých zemích. Studenti nejsou a ani nemohou být informováni, že existují jiné druhy kompozice, čímž úroveň výuky a význam studia kompozice klesá a tím i pověst JAMU a celého našeho hudebního školství.

Žádám proto MŠ, aby svými pravomocemi prosadilo realizaci mého návrhu na výuku elektroakustické a computerové hudby na JAMU a zastavilo tak nesmyslný soudní spor.

 
odborný asistent Mgr. Rudolf Růžička
Šeříková 32, 637 00 BRNO
 

 Příloha: kopie Návrhu řešení pracovního sporu a pracovní činnosti

 V Brně dne 15.7.1993