UCEBNICE KONTRAROZVEDKY STATNI BEZPECNOSTI
CESKOSLOVENSKE SOCIALISTICKE REPUBLIKY
101-1, kap.1, Pojem a obsah KR cinnosti - str. 1-42
------------------------------------------------------------
S. HUSAK ve zprave UV KSC na XIV sjezdu.... Pri ochrane naseho
soc. zrizeni maji vyznamnou ulohu organy Bezpecnosti. V boji
proti rozvratnym zivlum, proti kriminalite, pri ochrane VP a prav
obcanu i pri ochrane soc. zrizeni, proti podvratne cinnosti
imperialismu vykonavaji zasluznou praci, ktera se soustavne
zdokonaluje.
StB je jednou ze soucasti celeho mechanizmu. Zvlastni
postaveni vyplyva ze zvlastnich forem a metod prace, byly ji
svereny zvlastni prostredky. Zajistuje bezpecnost republiky
provadenim opatreni.
1/ zamerenych na vcasne odhalovani a mareni zameru a planu imper.
statu ve vsech oblastech jejich podvratne cinnosti odhaluje
zamery a plany smerujici k priprave valky proti zemim soc.
tabora. Zjistuje snahy nepratel k vyvolavani ruznych nalad uvnitr
zeme.
2/ Opatreni zamerena na odhalovani, predchazeni a zamezeni PC R
org. protivnika.
3/ Opatreni smerujici k odhaleni protisoc. elementu uvnitr statu,
zbytku tridniho nepritele a jinych rozvratnickych zivlu.
Podvratna cinnost je charakterizovana tim, ze:
- je provadena tajne
- konspirativne vyuziva sil a prostredku
- vyuziva posic, ktere zaujima nepritel uvnitr zeme.
K ucinne ochrane pred PC musi byt vytvoren odpovidajici organ.
Vznika KR jako organ protiakce, ktery vede boj proti nepratelskym
R, organizaci a osob. Musi rovnez pracovat utajene, vyuziva
specificke sily a prostredky a pouziva zvlastnich forem prace.
Protivnik z hlediska R a KR - R a KR organy a jine spec.
sluzby kap. statu, protisoc. elementy uvnitr zeme.
Protiakce - cinnost org. StB smerujici k ziskani poznatku o
PC, k predchazenim a zamezeni utoku vedenym proti bezpecnosti
CSSR.
Objektem, jehoz ochranu KR provadi rozumime nejruznejsi
zarizeni mater. chrakteru, voj. objekty, dulezite podniky, ST,
organizace atd.
Operativni cinnost - zpusob cinnosti org. StB uskutecnovany
zpravidla tajne, provadeny za pomoci spec. sil a prostredku. Nema
pravni charakter, neni spojena se vznikem, zanikem prav. vztahu s
objekty oper. cinnosti. Pcedchazi budoucimu vzniku prav. vztahu a
tedy nemuze byt provadena v rozporu s pravnimi normami.
KR soc. statu je nastrojem politickeho boje proti tridnim
nepratelum.
Pojem KR cinnosti: cinnost vedena proti podvratnym akcim R
organu imper. statu a jimi vyuzivanych organizaci a osob, jakoz i
cinnost zamerena na odhalovani pokusu vnitrniho nepritele o
podvraceni nasi republiky, konecnym cilem KR cinnosti je
nepripustit, aby protivnik mohl zpusobit ujmu CSSR.
KR soc. statu ma pokrokovy charakter:
- je nastrojem politickeho boje proti tridnim nepratelum
- slouzi k ochrane vskutku vselidovych a vsenarodnich zajmu
- pusobi v souladu se zajmy mezinarodniho delnickeho hnuti
- brani politickou jednotu soc. zemi
Misto KR cinnosti v systemu opatreni zamerenych na ochranu statni
bezpecnosti v CSSR:
-----------------------------------------------------------
KR cinnost provadena org. StB je zakladnim clankem celkoveho
systemu opatreni na ochranu soc. statu pred PC protivnika. Pusobi
aktivne na protivnika s cilem odhalit jeho tajne zamery, snizit
ucinnost jeho akci. Ma k dispozici spec. sily a prostredky, ktere
ji umoznuji proniknout do center protivnika a vest proti nemu boj
zevnitr, z jeho vlastnich pozic.
Ukoly KR cinnosti spocivaji v ziskavani poznatku o podvratnych
akcich protivnika, v predchazeni a zamezovani teto cinnosti.
Specifika je urcovana tim, ze je provadena v podminkach
skryteho boje probihajiciho podle zvlastnich zakonu.
KR umeni je tvurcim, praktickym uplatnenim nashromazdenych
zkusenosti z KR cinnosti.
Zakladnimi prvky KR cinnosti jsou:
a/ objekt - PC protivnika zamerena na zpusobeni ujmy soc. statu,
ma protipravni charakter, ktery nuti protivnika, aby ji provadel
skryte. PC provadi R KS, protisoc. organizace, ideocentra,
revansisticke a jine organizace.
Individualnim objektem je osoba nebo skupina, ktera PC
provadi.
b/ cil a ukoly - predchazeni cinnosti protivnika, kterou by mohl
zpusobit ujmu CSSR .
Zakladni ukoly:
- odhalovat PC protivnika
- predchazet jeho podvratnym akcim
- zanezovat PC
Pomocne ukoly: - pronikani k protivnikovi
- vytvareni priznivych podminek pro realizaci
vlastnich oper. akci
c/ subjekt - konkretni osoby bezprostredne realizujici tuto
cinnost. /oficielni pracovnici - prisl. StB, utajovani
pracovnici, OP/
d/ prostredky - TS /A+D/
- oper.tech.prostredky/sledovani,radioKR atd/
- materialne-technicke prostredky /tech. zarizeni/
e/ druhem KR cinnosti rozumime cast KR prace, ktera ma sve urcite
cile i specificke metody a postupy reseni ukolu. Rozeznavame 4
druhy KR cinnosti:
1/ zjistovani-odhalovani PC protivnika
2/ oper.predchazeni PC - zbavit protivnika moznosti PC zahajit
- prekazit mu provedeni planovanych akci
3/ oper.zamereni PC - zbaveni moznosti pokracovani v realizaci
zameru - oper. opatrenim
- administrativnim donucovacim opatrenim, ktere provadi
ruzne organy soc. statu
4/ vytvareni podminek pro odhalovani, predchazeni a zamezeni
PC, tzn. zajistovani uspesneho vykonu KR cinnosti. Rozumime: -
pripravu spec. sil a prostredku
- agenturni a technicke proniknuti k protivnikovi
- skryte pusobeni na protivnika s cilem primet ho k jednani
v prospech KR.
f/ metody - souhrn postupu jez zabezpecuji plneni KR ukolu.
1/ odhalovani PC se uskutecnuje temito metodami:
- oper. pozorovani
- oper. experiment
- oper. vyzvidani
- oper. vytezovani
- oper. prohlidka
- oper. modelovani
2/ oper. predchazeni PC se dosahuje temito metodami:
- zdrzovani protivnika od podvratnych akci
- zavedeni protivnika na nevhodny objekt
- ztizeni podminek protivnikovi pro jeho podvratne jednani
- zbaveni protivnika prostredku PC
3/ v procesu oper. zamezovani PC pouzivame tyto metody:
- privedeni protivnika k tomu, aby upustil od provadeni PC
- kompromitace podrizene casti protivnika pred jeho
nadrizenym
- rozlozeni organizaci a skupin protivnika
- verejne odhaleni PC protivnika pred jeho okolim
4/ cinnost zamerena na vytvoreni podminek nutnych k
odhalovani, predchazeni a zamezeni PC protivnika zahrnuje tyto
metody:
- proniknuti k protivnikovi /A + oper.tech.prostredky/
- oper. kombinace
- oper. dezinformace
V procesu KR cinnosti pouzivame uvedene metody v ruznych
kombinacich.
g/ formy KR cinnosti - struktura teto cinnosti podminena urcitym
obsahem organizacni ramec urceny podkladem pro jeji vedeni a
charakterem resenych oper. ukolu. Rozlisujeme 5 forem KR
cinnosti:
1/ ziskavani a proverovani poznatku je prvotni informace o
skutecnostech, ktere se podle svych priznaku shoduji
s tr. cinnosti a jez nam signalizuji, ze muze dochazet
k pachani PC. Nutno predbezne proverit.
2/ oper. proverka - cilem je zjistit zda proverovana osoba ci
skupina se zabyva PC.
3/ oper. rozpracovani - pouziva se vuci osobam, skupinam a
org. o jejichz podvratnych akcich maji org. StB verohodne udaje.
4/ oper. pozorovani - statobezpecnostni dohled nad osobami,
ktere vzhledem ke sve minulosti, nebo puvodu se mohou stat
predmetem zajmu protivnika.
5/ oper. patrani - provadi se vuci osobam, ktere se dopustili
zavaznych protistatnich PC a skryvaji se,
nebo jsou na uteku.
h/ Organizace a rizeni KR cinnosti.
Je vytvoreni, priparava a uvedeni v cinnost systemu opatreni
sil a prostredku jez zabezpecuje plneni KR ukolu. Zahrnuje v
sobe:
- vytvoreni struktury KR aparatu, jejich mat. tech.
zabezpeceni a vytvoreni optimalnich podminek pro praci
- zajisteni spolehlive vzajemne vazby mezi soucastmi a
sluzbami KR
- urceni organizacnich forem cinnosti KR aparatu
- priprava a rozmisteni jejich oper. sil a prostredku
K temto organizacnim formam patri:
1/ KR opatreni - system KR akci zamerenych na splneni jednoho
ukolu taktickeho razu /napr.sledovani, zapojeni A do rozpracovani
atd/
2/ KR operace - system KR opatreni a akci spojenych jednotnym
zamerem na dosazeni celkoveho cile strategickeho, nebo taktickeho
razu. /Napr.operace k A proniknuti do R organu protivnika/.
Podle ukolu, ktere plni KR soucasti je delime na:/uplatneno na
S-StB/
1/ - liniove - pracuji v urcitych smerech KR cinnosti
2/ - objektove - pracuji na urcitem useku, objektu KR
zabezpeceni rizeni KR cinnosti delime na:
strategicke - tyka se celku
takticke - tyka se jednotlivych oper. opatreni
3/ teritorialni
102-1, kap.2, Operativni situace, metody zkoumani a hodnoceni
str. 43 - 8
-----------------------------------------------------------
I/ Podstata OS a jeji vyznam:
----------------------------
Boj org. StB s PC protivnika je zalozen a podminen na poznani
OS. Kazdy OP ji hodnoti na konkretnim useku sve cinnosti
adekvatne k reseni ukolu jez ma plnit. OS je soucasti politicke
situace a bezprostredne z ni vychazi. Je ohranicena ramcem v nemz
org. StB uskutecnuji svoji cinnost. Je souhrnem podminek
vychazejicich z jednani protivnika, z cinnosti org. StB a
charakteru daneho prostredi. OS neni jednou pro vzdy dana,
nemenna, ale neustale se meni, rozviji, obnovuje.
Pojem OS - souhrn podminek, jez se vytvareji na konkretnim
useku KR cinnosti v urcitem case a jez maji vyznam pro organizaci
KR cinnosti org. StB, jakoz
i pro protivnika.
Organizace KR prace neni mozna bez dukladne analyzy vsech
podminek z nichz se sklada OS. Vsestranna analyza je zakl.
predpokladem pro planovani KR cinnosti, umoznuje vyjasnit
probihajici udalosti, vcas odhalit zmeny v situaci a korigovat
organizovani KR prace.
II. Zakladni skupiny prvku, tvoricich OS:
----------------------------------------
a/ prvky charakterizujici protivnika
Sem zahrnujeme zakl. doktriny z nichz protivnik vychazi pri
sve PC, strategicke cile, taktiku k dosazeni svych cilu a
objektu, prostredky a metody, vysledky, kterych se mu podarilo
dosahnout atd.
b/ prvky charakterizujici stav sil a prostredku org. StB
Zahrnujeme sem strategii a taktiku cs. KR, odbornou vyspelost
a technickou vyspelost vlastnich sil a prostredku, pocetni stavy
KR, dalsi organy, ktere je mozno pouzit k provedeni KR opatreni
/napr.VB, LM, SNV atd./ a uroven soucinnosti s nimi, stav a
rozlozeni A, D apod.
c/ prvky charakterizujici prostredi, v nemz je boj s protivnikem
veden
Vojensko-ekonomicke zvlastnosti mista, geograficke
zvlastnosti prostredi, socialne-politicke procesy probihajici ve
spolecnosti.
Ziskavani a hodnoceni informaci potrebnych pro analyzu a
prognostiku OS:
----------------------------------------------------------
Ziskavani se deje soucasne, nebo postupne, mnohdy dodatecne
ziskavame informace a jejich hodnoceni provadime opakovane.
1/ Ziskavani informaci:
Rozsah udaju potrebnych pro analyzu a prognostiku OS je
zavisly na cilech. Nejcenejsi poznatky o protivnikovi muzeme
ziskat utajenym zpusobem za pouziti specielnich sil a prostredku
a metod oper. cinnosti.
Prameny z nichz ziskavame informace delime:
a/ prvotni - zpravy A, D, oznameni obcanu, poznatky a
hlaseni sledovacky, zpravy oper. techniky apod., tedy vsech,
kteri bezprostredne pozoruji protivnika a vstupuji s nim do
kontaktu.
b/ druhotne - zdroje, jez obsahuji vseobecne udaje ziskane z
prvotnich udaju /smernice, rozkazy, instrukce apod./
Cenne udaje nutne pro analyzu OS obsahuji stranicke
dokumenty, rozhodnuti UV, vlady, materialy denniho tisku,
rozhlasu, televize, jak vlastni zeme, tak i jinych statu.
2/ Hodnoceni informace
Hodnotime podle techto hledisek:
a/ vcasnost ziskani informace
b/ hodnovernost informaci
c/ uplnost informaci
d/ zavaznost a dulezitost informace
III. Analyza operativni situace
-------------------------------
Znamena poznani podstaty a priciny zkoumanych udalosti, faktu,
odhalit zakonitosti a tendence vyvoje, poznat objektivne
vytvorene podminky v nichz probiha KR cinnost org. StB i PC.
Venujeme zvlastni pozornost faktum, ktere mohou mit souvislost s
nepr. jednanim, ktere ukazuji jeho silne a slabe stranky,
efektivnost opatreni, slaba a silna mista org. StB i protivnika.
Zakladni stadia analyzy operativni situace:
------------------------------------------
1/ Urceni problemove situace a cilu analyzy OS:
Vznika v procesu prakticke cinnosti org. StB. Vyplyva z
ukolu, ktere je nutno resit na stanovenem useku nebo linii StB
prace. Je charakterizovana poznanim toho, co je postacujici k
vytyceni problemu, ale nestaci na to, abychom uvedeny problem
mohli resit. Udaje byvaji casto neuplne, nedostatecne k tomu, aby
bylo mozno uplne vyresit vznikly problem. V takovem pripade
nedelame zavery, neprijimame opatreni. Cile analyzy mohou
formulovat OP, analytici, nacelnici useku a soucasti.
2/ Trideni a soustredovani udaju o OS, majici vliv na reseni
problemu.
OP vytriduje nutne poznatky z celeho souhrnu informaci jez ma
k dispozici. Nekdy je nutne provest preskupeni udaju,
zestrucneni, uceleni, zprehledneni /viz. minima/. Nekdy
sestavujeme grafy, schema, tabulky atd. pro nazornejsi predstavu.
Udaje ziskava OP sam. Pro lepsi orientaci je ucelne seskupovat
poznatky do urcitych skupin podle spolecnych znaku, nebo
pribuznych znaku. Poznatky takto davaji objektivnejsi predstavu o
situaci jako celku a je mozno vcas prijmout rozhodnuti.
Pri planovani analyzy vychazime z problemove situace a jejich
cilu.
Plan obsahuje: - cil analyzy - existujici udaje o situaci -
opatreni na ziskani chybejicich udaju o situaci - lhuty jejiho
uskutecneni.
3/ Metody analyzy OS:
Analyza OS vyzaduje dodrzovat zname principy a pouzivani
urcitych metod.
a/ Analyza a synteza
Pri zkoumani OS ji OP myslenkove rozdeluje na zakl. prvky
/napr. protivnik, nase sily, prostredky, okolni prostredi atd/ a
urcuje, jak muze ten ktery prvek pusobit na situaci. Pozornost se
soustreduje na urcity prvek situace nebo jev. Samotna analyzy
nepostacuje k prijeti rozhodnuti a musi se doplnit syntezou,
ktera spociva v myslenkovem spojeni jednotlivych udalosti, jevu,
casti situace a urceni vzajemneho spojeni mezi nimi.
b/ Indukce a dedukce
Indukce - myslenkovy zaver prechazejici od konkretniho k
obecnemu
Dedukce - myslenkovy zaver vytvoreny na zaklade
preneseneho obecneho poznani na dilci
c/ Analogie
Pri analyze OS pr. StB se opiraji o zkusenosti a poznatky,
jez ziskali v prubehu reseni jednotlivych pripadu, ktere pak
uplatnuji pri reseni soucasnych ukolu tzn. pouzivaji metody
analogie. Stupen hodnovernosti zavisi na rozsahu znalosti:
d/ Abstrakce
Podstata spociva v myslenkovem vydeleni podstatnych
vlastnosti a znaku analyzovane udalosti od vseho druhotneho,
nahodneho. OP vydeluje udalosti a nachazi mezi nimi vnitrni
spojitosti a vytvari si urcite mineni o jednani protivnika.
Pritom se vzdy opira o vedomosti ziskane jiz drive.
e/ Intuice
Vyzaduje odusevnelost, predstavivost a fantazii. Je
oduvodnena, jestli-ze ma OP urcite zkusenosti a souhrnne
znalosti.
f/ Metoda idealniho /myslenkoveho/ modelovani
Podstata spociva v tom, ze OP se vziva do postaveni
protivnika, jak by pokracoval v danych podminkach, vychazejice ze
znamych snah, taktiky, tech. prostredku jez pouziva apod. Takto
vytvoreny model porovnava OP s existujicimi moznostmi a prijima
zavery, kde je treba budovat novou A, jeji ukoly atd.
g/ Srovnavaci-historicka metoda
Vyuzivame, mame-li zjistit tendenci rozvoje jednotlivych
prvku OS, nebo jednotlivych stranek cinnosti org. StB.
h/ Metoda statisticke analyzy
Touto metodou zkoumame napr. konkretni nepr. projevy v
urcitem prostredi, objektech atd. Vysledky vyjadrujeme ve
vseobecne podobe.
IV/ Formovani zaveru a vytyceni operativnich verzi
--------------------------------------------------
Zavery mohou odhalit podstatu a priciny analyzovanych jevu,
procesu, faktu, podminek, ktere jsou znamy org. StB. Zavery se
mohou vztahovat k minulosti, soucasnosti, ale i budoucnosti
/prognostika/.
Oper. verze je takovym predpokladem, ktery je oduvodnen
hodnovernymi fakty, je dulezitym krokem na ceste k reseni ukolu.
Verze nesmi byt v rozporu se zjistenymi fakty a skutecnostmi
ziskanymi a potvrzenymi oper. praci.
Verze delime: a/ obecne - k objasneni cele udalosti
b/ dilci - k objasneni jednotlivych stranek
udalosti
Pro uspesny postup v oper. praci zpravidla nepostacuje jedna
verze. Verze proverujeme soucasne, coz umoznuje proverku nekolika
najednou.
V. Analyza jednotlivych druhu oper. situace
-------------------------------------------
Druhy OS: 1/ OS v objektech KR zabezpeceni a jejich okoli
2/ OS po jednotlivych liniich
3/ OS ve svazkovem pripadu
4/ OS v niz je uskutecnovana urcita KR operace,
opatreni
Kazdy z druhu OS ma svoje vlastnosti, zvlastnosti, obsah. Pri
analyze musime brat v uvahu podminky v nasi republice, ale i
podminky v KS.
Prognostika OS:
Prognostika-vedecky oduvodnena predpoved budouciho. Podstata
spociva v poznani zakonitosti a tendenci rozvoje jednotlivych
prvku OS, v predstave variant mozneho stavu v budoucnosti.
Prognostika v zemich ZST je organizovana v oddelenich
vedecko-vyzkumnych, kdezto v KS to jsou velke spec. instituce
zabyvajici se prognostikou.
102-2, kap.3 Zasady KR cinnosti str. 90-131
------------------------------------------------------------
Zasady KR cinnosti jsou vyrazem objektivnich zakonitosti boje s
protivnikem vyjadrene formou zakladnich pravidel jejiho vedeni.
Jsou to zakl. vudci ideje a jejich dusledne zabezpeceni nam
umoznuje spravne hodnoceni oper. situace a prijimani spravnych
rozhodnuti pri reseni KR ukolu. Z techto zasad jsou vyvozovana
vudci pravidla cs. KR upravujici cinnost cs. KR ve smernicich,
rozkazech atd.
Podle obsahu delime zasady /principy/ cs. KR do tri skupin:
1/ socialne politicke zasady
2/ organizacne-technicke zasady
3/ zasady KR umeni
I. Socialne-politicke zasady:
Do teto skupiny zasad radime predevsim:
a/ Vedouci ulohu KSC:
Je zakl. politicky proncip budovani a cinnosti soc. statniho
aparatu. KS na zaklade znalosti zakonu rozvoje spolecnosti
zabezpecuje spravne rizeni statu, cinnost st. organu. Teto
cinnosti dava organizovany, planovity a vedecky charakter.
Vedouci uloha je zalozena na jeji moralne-politicke autorite, na
jeji duvere v masach pracujicich. Strana je jadrem vsech st.
organu, ale nenahrazuje st. moc.
- Strana vytycuje vedecky zduvodnene ukoly, urcuje hlavni
smery cinnosti cs. KR, pricemz vychazi z ukolu dane etapy soc.
vystavby, tridniho a socialniho slozeni spolecnosti atd. Zakladni
otazky cs. Kr jsou posuzovany na UV-KSC a jejich usnesenich jsou
pak rozpracovana ve smernicich a planech cs. KR.
- Druhou formou str. rizeni je vyber, rozmistovani a
ideove-politicka vychova kadru cs. KR, KS podle nomenklatury
vybira a schvaluje do funkci.
- Treti formou str. vedeni cs. KR je kontrola a proverka.
Odhaluje nedostatky, pomaha je odstranit.
b/ Socialisticka zakonnost:
- bezpodminecne a presne dodrzovani zakonu a jinych prav.
aktu. Vsemi st. organy, jejich predstaviteli, spol. organizacemi
a osobami.
Zasada soc. zakonitosti ma dve stranky a jeji naplneni
vyzaduje:
- aby ani jedno poruseni TZ nezustalo neodhaleno
- aby ani jeden nevinny obcan nebyl bran k odpovednosti
V cinnosti cs. KR nema misto provokace, ani jine postupy, jez
by podnecovaly k TC.
c/ Zasada demokratickeho centralizmu:
- znamena kontrolu prace StB UV KSC a nizsimi st. organy.
Znamena rizeni z jednoho centra UV-KSC - MV - az po nejnizsi
soucast. Znamena podrizenost vyssim organum st. moci a rizeni.
Neomezuje iniciativu podrizenych soucasti. V souladu s touto
zasadou je stanovena shvalovaci pravomoc
jednotlivych funkcionaru StB pri reseni KR ukolu.
Dale sem muzeme zaradit zasadu spjeni org. StB a pracujicimi,
zasadu proletarskeho internacionalismu atd. /nutno si k tomu
kazdy sam neco vymyslit/.
II/ Organizacne - technicke zasady :
-------------------------------
a/ Teritorialni princip :
- spociva v tom, ze kazda S-StB v kraji zabezpecuje statni
bezpecnost v presne ohranicene oblasti /teritoriu/, podle
administrativniho deleni statu. V ramci S-StB existuji O-StB,
nebo skupiny StB na okresech. Teritorialni princip neznamena
autonomni izolaci, naopak predpoklada koordinaci, soucinnost a
pomoc pri reseni StB ukolu.
b/ Liniovy princip :
- spociva v tom, ze urcite useky StB, odbory, oddeleni se
specialzuji na urcitou, presne vymezenou sferu cinnosti KR. Prace
podle linii umoznuje lepe poznat protivnika, postupy a metody
jeho PC, jeho sily a prostredky organizovat nejefektivnejsi
opatreni, proti jeho PC.
c/ Objektovy princip :
- spociva v tom, ze se vydeli a vyuzivaji urcite casti oper.
sestava ke KR praci na dulezitych objektech. Toto je vyvolano
zajmem protivnika o oblekty, nutnosti zamezit uniku utaj.
skutecnosti z objektu, odvraceni moznych utoku nepratele na
objekty, odvraceni moznych politickych excesu v techto objektech
a predchazeni vzniku mimoradnych udalosti atd. Objektovy princip
je organizovan podle odvetvi /letecky, elektro, atd/. Nutno
vyuzit OP s patricnym vzdelanim a zkusenosti v oboru. Nedostatkem
je, ze nekdy OP zklouzava na resni organizacniho, ekonomickeho
charakteru, i kdyz jeho ukolem je odhalovani PC protivnika.
d/ Princip vzajemne soucinnosti :
- podstata spociva v koordinaci a spolecne cinnosti org.StB
pri reseni prakticke cinnosti. Znamena to planovani KR opatreni,
koordinace prace, vzajemnou vymenu informaci, manevrovani oper.
sila a prostredky v ramci dvou ci vice soucasti.
Ze zasady vzajemne soucinnosti vyplyva rada dilcich pravidel
a povinnosti, jako napr.:
- dokonale planovat opatreni operace
- zabezpecit centralizovane rizeni
- neustale koordinovat vsechny akce s prihlednutim k oper.
situaci
Pri upevnovani spoluprace mezi zememi ZST hraji dulezitou
roli org. StB. Dochazi stale k tesnejsi spolupraci, vzajemne
pomoci a koordinaci v boji proti spol. nepriteli. Vzajemna
soucinnost KR organu ZST spociva:
- vzajemna vymena informaci jez predstavuji zajem pro jednu
nebo vice zemi
- v planovani a koordinaci spolecnych operaci
- v manevrovani oper. silami a prostredky v ramci ZST
- ve spolecnem rozpracovani novych systemu a druhu oper.
techniky
- ve vzajemne vymene zkusenosti z KR prace atd.
e/ Princip planovitosti:
V organech StB rorozname plany: - strategicke, perpektivni a
kratkodobe /prubezne/.
1/ Strategicke - jsou v souladu s politickymi cily soc.
statu, vytycene KS a slouzi zajmum realizace techto cilu v
oblasti zahranicni a vnitrni politiky. Zpravidla se neuvadeji
lhuty ke splneni, ani jmena osob, ktere maji ukol splnit. Pokyny,
smernice aj. muzeme povazovat za strategicke plany prace.
2/ Perspektivni - vychazi ze strateg. planovani. Jsou
konkretnejsi. Vytycuji konkretni, predem promyslene
agenturne-operativni kombinace. Jsou uvedeny lhuty, sily a
prostredky, ktere budou pouzity pro realizaci.
3/ Kratkodobe - sestavuji vsechny oper. slozky i kazdy OP.
Vyhotovuji se na kratke obdobi ne delsi 3 mesicu. Vyhotovujeme
zejmena pri vyznamnych akcich-veletrhy, konference, volby atd.
Jsou presneji konkretizovany ukoly i lhuty plneni. Plan neni
dogma, ale neznamena, ze ho muzeme bezduvodne menit. Nutno, aby
plan odpovidal moznostem a silam, aby nebyl nad sily tech, co jej
budou muset plnit, musi odpovidat oper. situaci.
III. Zasady kontrarozvedneho umeni:
----------------------------------
1/ Zasada politicke bdelosti
Vyzaduje vcas poznat pripravy nepr. ukladu vuci soc. statu a
vymozenostem revoluce. Pravidla k naplnovani politicke bdelosti
- udrzovani prisne discipliny, organizovanosti na kazde KR
soucast
- systematicke zkoumani oper. situace predevsim z hlediska
politicke a odborne pripravy OP
- soustavne zkoumani taktiky protivnika
Byt pripraven znamena predvidat nebezpeci a predchazet ujme.
2/ Zasada efektivnosti, aktivity:
VIL: Rozhodnost a prubojnost - 3/4 uspechu
Jednat ofenzivne v podminkach KR znamena:
- byt si vedom moznosti vlastnich sil a prostredku
- z realne splnitelnych ukolu volit maximalni z nich
- predvidat mozne komplikace v oper. situaci
- praci radne planovat, pocitat s nahradnimi variacemi a
stanovene plany dusledne realizovat
Ofenzivni postup znamena zmocnit se iniciativy a zaujimat
nejvhodnejsi postaveni proti protivnikovi. Umoznuje to urcovat
prubeh boje, smer uderu, dobu atd. Je dovoleno opodstatnene
riskovat. Odmitame dobrodruzne, nepromyslene akce. Neriskovat
znamena v rade pripadu nedelat nic.
3/ Zasada konspirace:
Pozadavek, aby vsechny akce KR byly provadeny utajene, aby
byly skryty nase zamery. Smyslem je znemoznit protivnikovi
zkoumat nase sily, prostredky a plany. Zasada konspirace
predpoklada:
- vylouceni pristupu nepovolanych osob ke zdrojum informaci
o cinnosti organu KR
- informovanost o priprave a provadeni KR opatreni pouze
tech, kteri maji bezprostredni vztah k akci a v rozsahu
nevyhnutelnem pro splneni ukolu
- maskovani predmetu a osob zucastnenych na realizaci
opatreni
- dezinformovani protivnika o planech, silach, prostredcich
a metodach kr cinnosti
- zasifrovani nazvu objektu a zabezpeceni neporusitelnosti
dokumentu majici vztah ke KR cinnosti
4/ Zasada politicke ucelnosti:
Nutno videt zajem statu, ale i celeho soc. tabora a cele
zajmy MKDR. Nevhodne opatreni muze negativne pusobit proti temto
zajmum.
5/ Zasada racionalniho a hospodarneho vyuziti sil a
prostredku KR.
Aby k provedeni daneho ukolu bylo nasazovano minimum sil a
prostredku jejichz mnozstvi musi optimalne odpovidat stanovenemu
cili.
- pocty sil a prostredku musi byt urcovany skutecnou
potrebou
- nasazovat ty sily a prostredky s jejichz pomoci lze
dosahnout nejvetsiho efektu a vyzaduji co nejmene nakladu.
- zvysovat kvalitu a vyuzitelnost sil a prostredku
neustalym zvysovanim odborne a technicke urovne dle vysledku vedy
a techniky.
102 - 01 kap. 4 Obecna charakteristika sil a prostredku
---------------------------------------
str.132- 163
KR svoji cinnsot realizuje odpovidajicimi silami a prostredky.
1/ Sily systemizovane - kadrovi OP /prisl. StB/
a/ oficialni - vystupuji otevrene i na verejnosti. Vedou nebo
bezprostredne zajistuji KR cinnost /OST/. Navazuji nutne ofic.
kontakty s organizacemi a st. organy, vetsina styku s obcany ma
spec. Charakter. /Napr. narbovka/. Je zadouci utajeni pred
sirokou verejnosti.
b/ utajovane - pri sve cinnosti se dostavaji do styku s
nepr.ci podezrelymi osobami. Jsou to legalizovani prac. mimo
organ StB, dale prac. sledky, PK, oper. techniky, vybaveni
odpovidajicimi doklady. Na krajich konspirace nedoresena.
2/ Nesystemizovani pracovnici - v praci cs. KR se pouzivaji
zridka. Pracuji na zaklade spol. angazovanosti a ve volnem case
plni ukoly operativy. Nesmi navazovat A vztahy, pouze duvernicke.
Prostredky :
1/ Spolupracovnici - TS a D.TS delime :
a/ agent - neni org. StB, ale civilni osoba, ktera plni
ukoly ukladane OP StB. Vyjimecne jej lze zabezpecit z fondu FMV.
Utajeni je zajisteno :
- A je znam jen OP, ktery jej ridi a vyssim
nacelnikum
- pouziva kryci jmeno
- OP je povinnen odstranovat okolnosti, jez by
vedly k dekonspiraci A
b/ rezident - zvlast vybrany, spolehlivy a odborne zdatny
TS,jez ridi praci nekolika A.
c/ drzitel PB - TS ziskany s cilem propujceni bytu ci
mistnosti ke konspiracnimu styku OP s A.
Organizace A aparatu :
Podle linii KR cinnosti - v souvislosti s organizacnim
clenenim utvarum StB. Napr. boj s R imp. statu, emigr. centra
atd.
Objektovy princip - A sit budovana za ucelem
statobezpecnostniho zabezpeceni dulezitych objektu /vojenske,
hospodarske atd.
Uzemni princip - TS ziskani pro reseni ukolu v ramci oblasti
/pohr. oblast, mista casto navstevovana VC apod./ Pri organizaci
A site posuzujeme uvedene principy ve vzaj. souvislosti. Bereme v
uvahu urceni A, jejich stavy, kvalifikaci a oper. situaci.
Duvernici - spolupracovnik, ktery pomaha plnit KR ukoly,
predevsim proverkove a orientacni v souvislosti s vyhledavanim,
nebo objasnovanim protistatni cinnosti a organizovanim
agenturne-operativnich a technickych opatreni /nepatri do
kategorie TS, ale styk utajujeme za ucelem vyuzivani zprav a
popripade budouci verbovky./
2/ Operativne-technicke prostredky /zpravodajske/
------------------------------------------------
a/ Sledovani - utajovane, soustavne, vizialni pozorovani,
cinnosti a chovani rozprac. osob po dobu jejich pobytu venku, ve
verej. mistnostech a dopr. prostredcich. Resi ukoly:
- odhaluje a dokumentuje PC R a A protivnika a nepr.
element
- zajistuje provedeni opatreni OP nebo prac. oper.
techniky
- plni i jine oper. ukoly, napr. pri zabezpecovani
masovych shromazdeni obcanu apod.
b/ Operativni ustanovka - jednorazove, utajovane AO opatreni s
cilem ziskat zivotopisne, charakterizujici a jine udaje o osobach
zajimajicich org. StB. Provadi spec. prac. nebo OP. Pouziva se v
procesu OR, pri proverce signalu, patrani po pachatelich, KTS pri
proverce legend KB a PB.
c/ Operativne-technicke /OT/ opatreni - zpravodajsko tech.
ukon slouzi k odhalovani, zajistovani nebo dokumentaci TC k
doplneni cinnosti OP a AO cinnosti. Resi ukoly:
- proverka osob zajimajici org. StB
- zjistovani dokumentu, predmetu a podobne slouzicich k PC
- ziskani materialu R charakteru o praci protivnika
- proverka TS podezrelych z dezinformovani, dublovani a
pred nasazenim do dulezite akce
K OT opatrenim patri:
- odposlech a zaznam rozhovoru osob
- kontrola /odposlech/ telef. hovoru
- utajene ohledani, vyjem a fotografovani predmetu a
dokumentu
- PK utajena vyberova kontrola post. a list. zasilek za
ucelem ziskani poznatku k zajmovym osobam. Slouzi k zamezeni
vyuzivani spoj. kanalu pro cile nepr. R, vyzrazeni SR, atd.
- utajovane foto-cinnosti osob, provadi prac. O, S a OT
- tajne vizuelni pozorovani v uzavrenych mistnostech /byt,
hotel/
- RKR - odhaluje A, RDS protivnika, urcuje mista, kde se
nachazeji. Provadi spec. aparat v centrale jez plni tyto ukoly:
Odhaluje a vyhledava v eteru zda pouzivane s
nepratelskymi cili, zjistuje relace nepr. center, zjistuje
antikomunisticke relace, zachycuje informace oper. charakteru a
kontroluje ruseni atd.
d/ Oper. evidence - je organizovana podle jednotnych pravidel.
3/ Specielne-materielni technicke prostredky
--------------------------------------------
a/ Oper. technika - pristroje, zarizeni urcene k ziskani
zaznamu informaci. /radioaparatury, magnetofony, kino a
fotokamery, opticke pristroje a nastroje k otevirani zaviracich
mechanizmu/.
b/ Oper. vybaveni - spec. vybava a vystroj, kterou pouzivaji
OP a TS. /odev, obuv, predmety a jine, jez podporuji danou
legendu/.
c/ Zbrane - seriove, specialni, bezhlucne, kamuflovane
d/ Fingovane oper. doklady - zhotovene OT nebo ziskane
e/ Sifry a kody - pomucky a stroje
f/ Informacni technika - selektory, pocitaci dernostitkove a
elektronkove stroje, atd
Podminky efektivniho vyuziti prostredku:
Oper. prostredky-efektivni nastroj KR. Nutno vyuzivat uvazene
a komplexne. Vyber zavisi na charakteru ukolu a podminkach v
nichz akce probiha. R a A nepritele znaji prostredky a zpusoby
nasazeni a proto je nutno maskovat jejich pouziti. Pouzivat tam,
kde to nepritel neocekava, nebo vubec nepredpoklada. Opakovane
nasazeni a zpusob zvysuje nebezpeci dekonspirace.
ODHALOVANI PODVRATNE CINNOSTI /PC/ PROTIVNIKA
=============================================
Hlavni ukol StB je - odhalovat
- predchazet PC protivnika
- zamezovat
- pusobit preventivne
ODHALOVANI druh kontrarozvedne cinnosti, ktera zahrnuje sbirani,
kvalifikovane opatreni a hodnoceni udaju o protivnikovi (z toho
vyplyva - utajene zkoumat protivnika, zamerovat se na konkretni
situaci).
R Y S Y : poznatky o zajisteni bezpecnosti CSSR ziskavani
faktickych informaci a hodnoceni techto
cinnost v oboustrannem tr. boji - kvalifik. opatr.
inform.
P C jako OBJEKT odhalovani:
subjektivni stranka zahrnuje:
- zajmy - tj. kam je smerovana PC a jeji motivace
- cile a ukoly, ktere si protivnik klade
objektivni stranka zahrnuje:
- objekt utoku, sily a prostredky
- zpusoby uskutecnovani PC
SUBJEKTY odhalovani:
vsechny osoby, ktere se zabyvaji v te ci one mire odhalovanim
/nejdulezitejsim je oper. pracovnik StB/ sleduji operativni
situaci a informuji predstavitele statu.
OPERATIVNI INFORMACE /OI/
chapeme poznatky o politicke a operativni situaci, ktere byly
ziskany v procesu KR cinnosti pomoci specialnich metod.
Pozor! na podvrzene dezinformace, nutno peclive hodnotit a radne
proverovat.
D r u h y OI:
dle zpusobu ziskani:
Fakticke - jednotliva fakta, charakterizujici ruzne oper. situace
Svodne - po vyhodnoceni a shrnuti jednotlivych informaci
dle stupne hodnovernosti:
O faktech - primo svedci o PC, ma vztah pouze k ni
O priznacich - vztah jak na PC tak i na jine jevy primo
nesouvisici
podle fixace:
Popisna - predstavy a usudky vyjadrene pisemne nebo ustne
Hmotne zafixovane - zaznamenano v hmotne podobe /foto, film, mag.
pasek/.
dle dostupu:
Utajovane - specialne ochranovano protivnikem
Otevrene - neni specialni ochrana i kdyz maji dilci vyznamy
dle dulezitosti:
Strategicke - na jejim zaklade mozno planovat provadeni velkych
dulezitych operaci
Takticke - na jejim zaklade mozno planovat a provadet dilci
opatreni
P r a m e n OI:
- subjekt od nehoz operativni pracovnik informaci ziskava
(agent, duvernik, spec. sluzby - rad. kontrarozvedka, sledovacka
aj.).
PRVOTNI - samostatna PC, vnejsi projev (prac. postupy protivnika,
skryte fotografovani, vysilani, vizualni pozorovani aj.).
DRUHOTNE - ziskavame jiz jen ODRAZ stop, ktere byly zanechany ve
vedomi lidi, ve vnejsim svete.
H o d n o t a OI:
dana ulohou, kterou ma ve vztahu k zajisteni bezpecnosti statu.
Ma zakladni vlastnosti:
Dulezitost - zakladni, urcuje povahu cilu
Uplnost - jaka mira a konkretnost PC v ni je
Hodnovernost - stupen jistoty, ze je OI pravdiva, ten, ze
odpovida skutecnosti
Vcasnost - predurcuje moznost efektivniho vyuziti (starnutim se
stava malo pouzitelnou a mnohdy konstatujeme jen nasledek, nebyla
zde operativni obrana chraneneho zajmu).
M E T O D Y ziskavani OI:
odhalovani PC protivnika jsou podmineny predevsim
charakteristikou teto cinnosti, podminkami v nichz je odhalovani
provadeno a moznostmi, ktere jsou k tomu ucelu pouzivany - metody
mezi sebou navzajem uzce souviseji.
Zvlastni podminky, v nichz probiha boj, prot. opatreni ze strany
protivnika. Mely za nasledek vznik specifickych metod odhalovani
PC protivnika. Jsou to:
1/ operativni pozorovani
2/ operativni experiment
3/ operativni ohledani
4/operativni vytezovani, vyzvidani
5/ operativni modelovani
kap. 20
O P E R A T I V N I P A T R A N I /OP/
==========================================
Pojem, duvody a druhy OP:
Vyznamnou soucasti forem boje cs. KR proti protistatni
kontrarevolucni TC v CSSR je PATRANI TC, kteri se ukryvaji pred
odhalenim. Rychle vypatrani a zadrzeni hledanych osob prispiva k
objasneni spachane a zabraneni nove tr. cinnosti. Kladne vysledky
patrani a dopadene techto pachatelu prispivaji k upevnovani
duvery pracujicich a ke zvysovani autority Bezpecnosti.
Jsou-li pachatele TC neznami, je zahajovano po nich patrani,
ktere lze provadet soubezne s vysetrovanim jimi spachaneho
konkretniho protistatniho TC.
PATRANIM rozumime oper. opatreni a vysetrovaci ukony smerujici k
zajisteni mista pobytu osob, ktere spachaly, pripravuji se nebo
maji v umyslu spachat protistatni TC.
OPERATIVNI PATRANI = operativni cinnost pri patrani. Od ostatnich
forem se lisi ti, ze cilem je zjistit misto pobytu osob, ktere
jsou objektem zajmu StB.
Soucasne s ukoly, ktere bezprostredne smeruji k zjisteni mista
pobytu /sbirani informaci o osobe, pribuznych, mistech ukrytu
atd../ se provadi rada dalsich ukolu:
Mezi tyto ukoly patri:
- zjistovani a proverka skutecnosti, ktere svedci o TC hledane
osoby a jejich dokumentovani
- provadeni nezbytnych opatreni k predchazeni mozneho pachani TC
- priprava oper. a proces. opatreni pro pripad vypatrani osoby
- zjistovani spolupachatelu a svedku TC spachaneho hledanou
osobou
- ziskani udaju, ktere mohou slouzit jako duvody k zastaveni OP
DUVODY OP:
OP se provadi po:
vyzvedacich, diverzantech, teroristech, emigrantech, emigr.
center
valec. zlocincich /spolupr. byv.nem.zpravod.sluzeb/ agentech a
spolupracovnicich nepr. R
po osobach, ktere uprchly z vazby, nebo ozbroj. odsouzenych za
protistat. cinnost, kteri uprchli z vezeni
autorech protistat. anonymnich pisemnosti
osobach, jez se dopustily protistat. TC a skryvaji se pred
oper. rozpracovanim
K zahajeni OP u teto kategorie osob slouzi proverene poznatky
o priprave, pokusu spachat protist. TC.
Patraci opatreni jsou provadena v souvislosti se zmizenim
osob, jez mely pristup ke STaj., nebo po osobach o ktere
projevila zajem KRozv. - nezname pobyt.
Skutecnosti, ktere slouzi k zahajeni patrani:
- ag. zprava /AZ/
- poznatky z archivu 2.SV
- materialy z vysetrovani valec. zlocincu
- oznameni obcanu stat. instituci
- v rozsudcich vynesenych v nepritomnsoti /õ 109/
- v materialech KR RKR
- hlaseni PS a PVOS o naruseni SR
- v materialech SNV
Patrani se provadi v soucinnosti s organy VB. Zaklada se patraci
svazek na zaklade, ze byl spachan TC. V pr. zjisteni pachatele se
provadi rozpracovani dale jiz v osobnim svazku.
D R U H Y OP: 1/ M i s t n i
2/ C e l o s t a t n i
Mistni: na miste spachani TC, v drivejsim miste bydliste,
zamestnani, v mistech pravdepodobneho pobytu - teritorialne patri
uradovnam StB /O-StB a to i v nekolika okresech/.
Celostatni: tehdy, kdyz byly vycerpany vsechny moznosti mistniho
patrani.
Soucasne se provadi i blokovani osob v evidencich a na OPK.
P o s t u p pri zakladani patracich svazku:
Kazda soucast StB po ziskani poznatku o osobe vyhlasene k patrani
je povinna zaridit proverku techto poznatku a okamzite ucinit
opatreni k vypatrani teto osoby. Na kazdou osobu se zaklada p a t
r a c i s v a z e k /viz.cl.40 Smernice FMV A-oper.I-1/. Pri
ziskani poznatku o bezprostredne spachanem TC /teror, diverze,
naruseni SH/ se provadi patraci opatreni pred zalozenim svazku.
Na pribuzne a blizke styky jsou zakladany podsvazky, kdyz se u
nich predpoklada vyskyt osoby.
T A K T I K A operativniho patrani:
Prvotni patraci opatreni:
- zjistovani vsech pribuznych, znamych, styky aj.
- duvody odstehovani osoby
- lustrace ve vsech oper.evidencich, evid.VB, PaV, archivech aj.
- porovnavani udaju uvedenych pri vyhlaseni patrani-doplnovani
- opatrovani foto, pisemnosti, daktyl. stop aj.
- u valec. zlocincu a gestapa, osoby, ktere v lagrech byly
vezneny a dalsi protokoly - archiv
- popis osoby
- poznatky o pachani TC
Rekognice pred zahajenim tr. stihani, neni vysetrovani, ale oper.
ukon za pomoci TS, D, fotografie atd. - provadena zpravidla
neoficialne - u t a j e n e !
Zapojeni verejnosti a mistniho obyvatelstva do patrani:
OP je zpravidla provadeno konspirativnim zpusobem. Vyskytuji se
ty pripady, ktere vyzaduji zapojit do patrani po hledanych
osobach zcela verejne. /osoba se skryva v ukrytu v lese - patrani
se nezverejnuje, protoze osoba nemusi dlouhou dobu navazovat
styk/.
Patrani zverejnujeme v techto pripadech:
patrani jiz veslo ve znamost napr. pri patrani po vyzvedacich a
diverzantech v blizkosti SH
pri patrani po valecnych zlocincich
kdyz hledana osoba je znama StB pouze podle popisu a ukryva se
na urcitem miste /okres, kraj/ a pokud lze predpokladat, ze
udrzuje styky s mistnim obyvatelstvem
vyuziva se hromadnych sdelovacich prostredku
Soucasne se pouzivaji tajne prostredky StB /TS, D atd./ k
zjistovani osob, ktere znaji hledaneho.
Zamereni: misto pobytu hledane osoby lze vypatrat na zaklade:
- stop, zbytku, podle znaku, ktere jsou typicke pro
tuto osobu, vyuzitim jmennych evidenci.
Patrani podle stop - procesavani terenu viz. Patraci akce /vojna/
Patrani po hledanych osobavh prostrednictvim jejich zbytku:
- stanoveni okruhu zbytku /pribuzni znami atd./
- vyuziti ostanovky, sledovani, oper. techniky
- zbytky na pracovisti
- osoby /styky/, ktere mohou byt nakontaktovany osobou -
zavadi se oper. pozorovani - D
- lze pouzit i A /nebezpeci dekonspirace, skrytejsi
ukolovani
- proverka PK, pouziti odposlechu
- provedeni pohovoru na VB, StB nebo jinych uradovnach
OP lze provadet i v zahranici za pomoci vhodne A nebo vytezovanim
vyjizdejicich osob pri navratu.
Patrani podle priznaku, ktere individualizuji osobnost
hledaneho:
- trvale rysy osob: vyska, tetovani, stopy po operacich, vady
mluvy, rukopis, otisky, znaky vnejsi
- promenlive rysy: vlasy, vousy aj.
Patrani s vyuzitim ruznych druhu jmennych evidenci:
viz. evidence v XX tzn. OP, RP, PaV, evidence obyvatel aj.
SKONCENI OPERATIVNIHO PATRANI
=============================
prichazi v uvahu v techto pripadech:
pri zjisteni pobytu hledaneho a ucineni prislusnych
opatreni
poznatky o TC hledaneho nebyly potvrzeny nebo jsou mene
zavazne
TC hledaneho ztratila na spolec. nebezpecnosti
osoby v KS zanechaly nepratelske cinnosti /vyuziti malo
pravdepodobne/, nemo, stari atd.
ziskany dokumenty o umrti cloveka
Opatreni vuci osobam, jez byly vypatrany na uzemi CSSR:
Patrani po vetsine osob vrcholi zpravidla jejich zadrzenim a
zatcenim
- odhalit spolupachatele
- mozno oper. vyuziti /konspirativni dopadeni/
- organizovane lecky v miste predpokladaneho vyskytu
Jestlize nebyla TC dostatecne prokazana prevadi se patraci svazek
na osobni, provadi se rozpracovani.
Opatreni vuci osobam, ktere byly vypatrany v cizine:
1/ V ZST cestou prokuratury pozadany prislusne organy o zatceni a
predani FMV CSSR.
Neni-li duvod k zatceni informuje se stat.
2/ V KS - paralizovat cinnost osoby
- kompromitaci
- vylakat do CSSR nebo jine ZST - zatknout
- pusobit na osobu ideologicky - oper. vyuziti StB
kap. 21
OPERATIVNI POZOROVANI : / OP /
==============================
Pojem: OP je formou KR cinnosti organu StB, jejiz cilem je vcasne
odhalovani pripadu obnoveni PC osob, ktere se ji zabyvaly v
minulosti, tzn.:
aktivni ucastnici PC /dalsi vliv zap. ideologie/
predstavitele a aktivni clenove reakcnich nepovolenych a
zakaz. organizaci organizatori letak. akci, osoby, ktere spachaly
TC podle I.hl.TZ aj/.
Cilem OP je vcasne odhaleni recidivy tr. cinnosti, provadeno
formou nepravidelne konspirativni kontroly chovani techto osob.
Duvody:
a/ k OP nad urcitou osobou slouzi hodnoverne udaje o jeji
nepratel. cinnosti v minulosti /obsah i povaha nevylucuji
obnoveni/
b/ muze dojit k pokusu protivnika vyuzit takovouto osobu k podvr.
akcim /PC/ namirenym proti nasemu statu
U vytypovanych osob techto kategorii se provadi aktivni oper.
pozorovani.
OP se kvalitativne odlisuje v jednotlivych etapach vyvoje soc.
spolecnosti v CSSR. Periodisaci vyvoje budovani soc. spolecnosti
a statu odpovida operativni zamereni StB.
1/ 44-48 - pristup k soc.revoluci, vyvrcholeni NOB a vznik
lid.demok.
2/ 48-60 - prechod obdobi unor 48 - prijeti soc. Ustavy r.60
3/ 60-71 - vybudovani zakl. socializmu - krizova leta
- nyni, vystavba rozvin. spol. social. od 14.sj.KSC +
15. KSC
Cile a ukoly OP:
Hlavni cil: vcasne zjisteni, zda pozor. osoba se nepokousi
obnovit nepr. cinnost, zda o ni neprojevuje zajem protivnik aj.
Cil je predurcen rovnez specifickymi u k o ly:
vcasne ziskani poznatku na jejichz zaklade lze podezrivat
pozorovanou v ramci OP osoby z pripravy spachani ci umyslu
spachat zvlaste nebezpeceny protistatni tr. cin.
proverit podezreni tykajici se dane osoby
Krome uvedenych ukolu nutno resit v ramci OP tez ukoly:
- operativni predchazeni
- operativni zamezeni opakovani nepr. cinnosti
- preventivni opatreni
Na OP osoby je treba neustale ideolog. pusobit v ramci OP a tim
je zdrzet od polit. skodliveho jednani, ktere by mohlo mit za
nasledek obnoveni nepr. cinnosti.
OP se lisi od jinych forem KR cinnosti svym cilem, ukoly a
duvody.
Objekt OP je zpravidla velmi dobre znam - musi se postupovat
opatrne, mnohe osoby znaji do urcite miry zpusoby a metody
cinnosti StB a mohou nam zpusobit skodu tim, ze odhali agenta
nebo provadene oper. opatreni - diskreditace StB v ocich
verejnosti.
OP je pomerne stabilni a zpravidla trva delsi dobu - neustala
ostrazitost nad osobami /kde nepusobime my, tam se rychle zabydli
nepritel/.
- vsechny osoby evidovany - rozpracovavane osoby vedeny v oper.
svazku, ktery se vede na jednu osobu s radnym oduvodnenim - typ:
osobni svazek - mezi operativci znam jako sv. NO /nepr. osoby -
prevazne/
Taktika OP: /OP a PO/
a/ zamereni pozorovani:
Vychazime ze snah protivnika, z forem, metod a prostredku jak
PC. i z konkretni situace.
Je nutno prostudovat vsechny materialy, dle kterych dospet k
predbeznym zaverum - mohou se tykat nasledujicich otazek:
- zda k obnoveni nepr. cinnosti PO muze dojit z jeji iniciativy
nebo ovlivneni protivnikem
- jake priciny mohou prispet k tomu, ze PO bude pokracovat v
nepr. cinnosti
- jakym smerem se bude nepr. cinnost vyvijet
- jake konkretni formy a zpusoby mohou byt pouzity PO k provadeni
PC a jejimu maskovani
- osoby. ktere mohou byt pripojeny k provadeni PC /? z prostredi
aj/
b/ zjistovani skutecnosti, ktere primo ci neprimo nesvedcuji o
obnoveni PC operativne pozor. osobou:
- ziskani faktickych poznatku o PC / priprava, pokus aj./
- zajem protivnika o OP, napojeni na VC
- nelegalni navazovani styku, ktere jsou pod kontrolou StB ?
- negativni ovlivnovani mladeze
V ramci OP je vhodne provadet Oper. e x p e r i m e n t !!!
SKONCENI OP:
===========
OP provadeno do te doby, dokud je to v zajmu zajisteni stat.
bezpecnosti.
OP mozno ukoncit: - jsou-li ziskany hodnoverne udaje o tom, ze se
OP osoba zabyva PC - vede to k oper. rozpracovani
- jevi-li se jako bezucelne
Po skonceni OP materialy predat do archivu. Osoby, ktere byly
aktivne pozorovany jsou ponechany v oper. evidenci.
KOLEKTIV TVURCU PREJE VSEM MNOHO ZDARU V UCENI A VE ZKOUSKACH !!
1) OPERATIVI POZOROVANI:
=======================
= organizovane, systematicke a konspirativni zobrazeni vnejsich
projevu PC protivnika v dobe jejiho pachani.
T a k t i k a :
prime proniknuti k protivnikovi - dotyk (kontakt) - jedno z
nejlepsich opatreni
Efektivnost podminena urovni konspirace, aktivitou a dostatecnou
uplnosti.
- konspirace = nejdulezitejsi, at jiz ve vztahu k maskovani
pozorovatele v nepr. prostredi nebo pouzivanym techn. prostredkum
- aktivita = ucastnik pozorovani se neustale snazi zjistovat
urcite vnejsi projevy PC
- uplnost = dosahneme kombinaci ruznych prosredku pozorovani.
Hlavnim v taktice v oper. pozorovani je vyvolani ILUZE bezpeci u
protivnika (tzn. mylny dojem protivnika, ze jeho cinnost neni
sledovana organy StB aj. operat. slozkami).
P r o s t r e d k y operativniho pozorovani :
delime dle hmotne povahy, jimiz je informace o cinnosti
protivnika prenasena a jez se odrazi v procesu pozorovani.
D r u h y : operativni odposlech (akusticke)
vizualni (opticke)
vyuziti infratechniky a radiac. zareni /snizena
viditelnost/
radiokontrarozvedka
Operativni odposlech : tajne odposlouchavani rozhovoru - vnimani
zvukovych signalu a zaznamenavani
skryte zabudovani : - dlouhodobe
- kratkodobe protivnik zna, snazi se
rusit /voda/
Efektivni je odposlech prenosny, ktery objekt pozorovani s
sebou prenasi aniz o tom vi.
Telefonni odposlech - bezne vyuzivan /velmi dobre
protivnikovi znam, proto sdeluje minimalne utajenych informaci/.
Vizualni : zrakem nebo pomoci optickych pristroju /filmovani,
foto apod.
Pomoci infratechniky a radiac. zareni : prostrednictvim
infracervenych paprsku, pouziva se za snizene viditelnosti
Radiokontrarozvedka : slouzi ke kontrole radiotech. prostredku a
radioveho spojeni protivnika /Mazanek vi vic !! /
OPERATIVNI EXPERIMENT : (OE)
pozorovani objektu v umele vytvorenych nebo zamerne pozmenenych
realne existujicich podminkach - ocekava se projev objektu, ktery
skryva /jeho vlastnosti, zamery a cile/.
* jedna se o aktivni metodu zjistovani PC
* poskytnuti nejnovejsich, uplnejsich a hodnovernejsich
informaci
* pouzivan pro proverky osob /konkretni podezreni o PC/
* zkouseji se dilci prvky PC /cile, prostredky, zpusoby/
T a k t i k a OE :
jsou sem zaneseny takove zmeny, k nimz by mohlo dojit v jine dobe
a na jinem miste, i bez zasluhy organu StB, takze StB tyto pouze
zmeny urychli bez vedomosti protivnika, a to formou :
* Vytvareni umelych podminek
* obohaceni prirozenych podminek
O b e c n e rysy OE :
Organove StB provadeji zmeny v souhrnu podminek, ve kterych
protivnik pusobi - cimz je vytvarena do urcite miry umela
situace.
U s p e c h zavisly na utajeni operativnich ukonu, jez souvisi s
jeho provadenim.
D r u h y OE :
1) E smerujici k vytvoreni domenky o priznivych okolnostech pro
moznost uskutecnit PC.
2) E, ktery brani teto cinnosti (vytvoreni prekazek).
3) Smiseny E (existence priznivych i nepriznivych okolnosti).
T a k t i k a pravni odpovednosti za jednani v podminkach OE
Nutno postupovat velmi opatrne - neprime podnety k jednani,
ktere je v rozporu se zakonem /nebezpeci vyprovokovani organy/
StB k PC - obtize pri dokazovani pred soudem/.
Na tomto pristupu je zavisly problem cistoty OE, ktery nesmi
budit dojem ciziho zasahu, hlavne ne StB.
OPERATIVNI OHLEDANI (str. 45) :
rozumime zjistovani a zaznamenavani materialnich stop v cinnosti
osoby (skupiny) jez je predmetem zajmu StB.
P r a m e n e m Oper. informace o PC mohou byt zanechane stopy v
podobe dokladu, nastroju a prostredku k pachani TC
S l o u z i k ziskani prehledu o fakticke operativni situaci.
Provadeno ve vetsine pripadu KONSPIRATIVNI formou s prekonanim
protiopatreni ze strany protivnika.
Ziskani materialnich stop znamena :
a) zjistit misto vysktu hmotnych nositelu stop
b) zajistit hmotne stopy i s jejich nositeli a nebo opatrit si
jejich hmotne zafixovany odraz (dukaz).
c) vyhledat a zaznamenat skryte stopy (tajnopis, znaky aj.).
d) zajistit popis jez nelze ziskat v jejich prirozene poloze,
prip. jejich zafixovanou podobu.
O b j e k t e m Operativniho ohledani :
1) teren mistnosti, kde se mohou nachazet hmotne stopy po PC
2) predmety, nastroje , dokumenty ktere svedci o PC
T a k t i k a Operativniho ohledani :
v konkretnim pripade je stanovena cilem, kterym je dane opatreni
sledovano.
taktika ma sve ZASADY :
1) priprava a vlastni oper. ohledani, ktere je nutno provadet
tak, aby byla vyloucena moznost objeveni se protivnika pripadne
jinych osob na miste, kde je ohledani provadeno
2) operativni ukony, ktere jsou v ramci oper. ohledani provadeny
a po nichz nesmeji zustat zadne stopy
3) nutno prostor zajistit proti nahodnym svedkum oper. obhlidky
nebezpeci prozrazeni cele akce nezasvecenym osobam
Operativni vyjem = opatreni, ktere smeruje k seznameni se ze
zkoumanym predmetem (pripadne i bez seznameni se).
M e t o d i k a provadeni oper. vyjmu ma 3 faze:
1/ vytvoreni podminek, ktere umoznuji pristup k predmetum, jez
maji byt vynaty,
2/ zmocneni se predmetu, ktery ma byt ohledan
- event. vytvoreni situace ktera: ztezuje poznani protivniku,
ze
predmet zmizel
nasvedcuje tomu, ze se ztratou nema StB nic
spolecneho (fingovane vloupani aj.).
3/ vraceni predmetu zpet na puvodni misto a v puvodnim stavu (po
vlastnim ohledani)
Experimentalni zkoumani hnotnych stop:
dle povahy pusobeni na nositele zjistovanych stop rozeznavame
- nahrivani zkoumanych predmetu (zjisteni tajnopisu)
- chemicke rozbory a pokusy (zjisteni tajnopisu)
- vyuzivani luminiscence (u padelani dokladu, stopy po gumovani
aj.)
- technicke pokusy (vlastnosti a stav zbrani, radiovych zarizeni)
- biologicke pokusy (overeni si jedovatosti latek apod.).
OPERATIVNI VYTEZOVANI A OPERATIVNI VYZVIDANI:
============================================
Vytezovani podniceni protivnika nebo jinych osob, ktere maji
vedomosti o jeho PC k vedomemu sdeleni faktu o teto cinnosti
osobam, ktere provadeji odhalovani (ucastnici PC, pribuzni, osoby
jez se staly objektem zajmu pachatele, nahodili svedkove aj.).
T a k t i k a: s prihlednutim k roli, v jake vystupuje osoba
zucastnena na odhalovani rozeznavame OFICIALNI
NEOFICIALNI
vytezovani.
Oficialni: vysetrujici vystupuje jako organ StB nebo jineho
organu (napr.VB - StB muze pozadat i skutecne predstavitele
statnich organu).
Neoficialni: vytezovani provadi agent, duvernik nebo OP pod
vhodnou legendou (nutna znacna ostrazitost, aby nebyl vyzrazen
zajem StB).
Nejefektivnejsi je tzv. Informativni vytezovani provadene
experimentalne (vytvorenim umele situace).
Jednim z techto druhu je REKOGNICE (zde moznost urcit objekt ve
skupine stejnorodych objektu) !!! urceni otce matkou POZOR !!!
Vyzvidani : podniceni protivnika nebo osob majicich vedomosti o
jeho PC k nepredpokladanemu eventualne nedostatecne motivovanemu
sdeleni utajovanych faktu (vyuziti upovidanosti, vychloubani se,
slabe stranky osob aj.).
znacne rozsireno v operativni praxi (opakovane vyzvidani od
teze osoby muze vyvolat podezreni se spojeni s organy StB, toto
ihned vyvola u protivnika protiopatreni a je zde mozne provadet v
tomto pripade i castecne dezinformace ve prospech protivnika.
OPERATIVNI MODELOVANI:
rozumime zkoumani PC protivnika na umelych hmotnych objektech -
modelech, ktere imituji (predstavuji) zkoumany proces a davaji
moznost neprimo ziskat nektere fakticke poznatky o protivnikovi.
Jako metoda zkoumani zahrnuje
* stanoveni ukolu, jehoz vyreseni neni mozne pri zkoumani
originalniho objektu
* vytvoreni (volba) modelu objektu analogickeho s originalem a
tim vhodneho k jeho nahrazeni pri odhalovani PC
* experimentalni zkoumani modelu a zaznamenavani jeho vysledku
* aplikace ziskanych poznatku z modelu na original
OBJEKTEM muze byt PC protivnika a procesy jejiho odrazu.
D r u h y a cile modelovani
1) Modelovani PC protivnika (proverka existujicich predpokladu k
ziskani novych poznatku o PC).
- osoby zucastnene na odhalovani figuruji misto protivnika a
skutecne vykonavaji misto neho vse, co by delal on - provadi se s
malymi odmenami a proveruji se verze.
2) Modelovani procesu jejiho odrazu (proverka vysledku urciteho
procesu odrazu PC na zaklade znovuobnoveni jeho mechanizmu).
- neni-li zcela jasny mechanizmus procesu odrazu - dle povahy
rozlisujeme:
a) oper. model procesu odrazu PC protivnika ve vedomi lidi
b) oper. model procesu odrazu PC na predmetech okolniho sveta
ad a)
- pouzit jak ve vztahu k cinnosti osob zucastnenych na
odhalovani tak i ve vztahu k osobam, jez jsou informovany o PC
/tj.prameny OI/
ad b)
- zda reprodukuji organy StB zjistenou nebo predpokladanou
cinnost protivnika a to na zaklade zanechanych hmotnych stop.
KOMBINACE ruznych zpusobu ziskavani OI:
Uvedene zpusoby ziskavani OI mohou zajistit ziskani dostatecne
uplnych a hodnovernych poznatku o cinnosti protivnika. Kombinace
je efektivnejsi - proto se plne vyuziva vcetne ruznych obmen.
HODNOCENI OI:
Predmety hodnoceni jsou jak jednotlive zpravy tak i veskery
souhrn informaci tykajici se zkoumane cinnosti protivnika.
Hodnoceni se provadi dle vpredu uvedenych kriterii tj.
dulezitosti, uplnosti, hodnovernosti a vcasnosti.
METODY hodnoceni OI: str. 68
Operativni informace reseny za pomoci metod myslenkove, logicke
cinnosti, k temto patri: * zobecnovani
* analyza a synteza
* indukce a dedukce
* analogie
* modelovani
* abstrahovani a konkretiõ
zace
Z o b e c n e n i m rozumime poznani obecneho v individualnim
zjisteni a eliminovani v urcitem jevu takovych vlastnosti, jimiz
se vyznacuje nejen tento jev, nybrz cela trida jevu, k nimz tento
jev patri.
Uspesne pouziti metody je zavisle na:
- rozsahu teoretickych znalosti o podstate a formach PC
- priz..... jednotlivych podvratnych akci
Velmi obtizne je zobecnovat fakticke poznatky, jsou-li
nedostatecne uplne a hodnoverne - lze vyvodit pouze DOMENKU.
Jestli-ze na zaklade prvotniho zobecneni bude ucinen zaver o tom,
ze v ziskanych faktickych poznatcich se pravdepodobne odrazi
urcita PC - pak se pristoupi k provedeni analyzy a syntezy.
ANALYZA = myslenkove rozcleneni jednotneho celku na casti a to za
ucelem jejich oddeleneho zkoumani.
SYNTEZA = opacny proces tj. z casti se sestavuje celek
V y s l e d k e m analyzy je skutecnost, ze prvopocatecni
predstava o PC je vystridana konkretnim myslenkovym obrazem, v
nemz mensi nebo vetsi vyraznosti vystupuji do popredi jeji
jednotlive prvky.
Synteza naopak z jednotlivych prvku sestavuje
predstavu o cele PC - umoznuje nam racionalne nasadit sily a
prostredky - OP si musi umet predstavit a vyvodet PC jako celek.
Pri reseni tohoto ukolu pouziva OP dalsi metody tj.
INDUKCE A DEDUKCE
tim, ze OP postupuje od dilcich faktu k obecnemu zaveru (indukce)
za pomoci obecnych znalosti, kterymi jiz disponuje, objasnuje
zkoumany pripad, pricemz v nem nachazi touto cestou nove
vlastnosti (dedukce), ziskava i nove znalosti.
I a D umoznuje v ramci hodnoceni OP zjistit souvislosti pricin a
dusledku mezi ruznymi skutky PC.
A N A L O G I E
znamena podobnost, soulad mezi jevy, predmety, pojmy. Porovnani v
urcitych aspektech dvou podobnych jevu umoznuje vyslovit
predpoklad, ze tyto jevy jsou podobne tez v jinych aspektech.
P o u z i t i : nikoliv oddelene od jinych metod, nybrz ve
vzajemne souvislosti s nimi.
U p l a t n e n i vyzaduje:
- klade vysoke naroky na odbornou pripravenost OP
- znalost konkretnich faktu o cinnosti protivnika v PC /ne
povrchne/
M O D E L O V A N I PC
zakladem jsou ukoly, ktere je nutno resit touto metodou, tzn.
vytvoreni si modelu obdobneho zkoumaneho objektu (originalu),
operovani s timto modelem a prenaseni ziskanych poznatku na
original (vyzkouseni si a overeni si postupu sve prace, verzi, a
moznosti cinnosti protivnika v PC).
ABSTRAHOVANI A KONKRETIZACE
pro ucely organizovani myslenkoveho procesu. Zakladem =
myslenkova cinnost zamerena k cili, ktery nelze dosahnout
prostrednictvim pouze jedne operace.
V abstrahovani - studium shromazdenych faktickych poznatku ke
stanoveni cile protivnikovi cinnosti, prip. P akce. (uvazovat o
zajmech, motivaci, sily a prostredky jez ma k dispozici protivnik
aj.).
vse davat do konkretnich podminek s vytvorenim
si predstavy o moznosti ochrany chraneneho zajmu.
I N T U I C E a jeji uloha pri hodnoceni OI:
Intuice znamena schopnost bezprostredne postihnout pravdu bez
predchozi logicke uvahy.
Intuitivnim zaverum je prikladan dosti dulezity vyznam. Nelze je
vsak povazovat za dostatecne hodnoverne i kdyz jsou subjektivne
presvedcujicim, tyto nutne proverit, bez proverky realizovat jen
tehdy, kdyz situace zcela jasne smeruje k urcite PC, kterou
intuice rovnez predpoklada.
Jednotlive faze hodnoceni OI
1/ Vytyceni problemu:
v ramci odhalovani PC spociva ve zhodnoceni ziskane informace
z hlediska jejiho mozneho realneho doplneni. Zavery jez jsou
vyvozovany musi byt - konkretni
- realne
Nutno si uvedomit a ujasnit:
- zda OI neni zastarala
- zda se v ni realne odrazi skutecny stav veci nebo budouci
cinnosti protivnika
V tomto vsem spociva vytyceni problemu vcasnosti OI.
- konkretne urcime, v cem spociva neuplnost dane informace
V podstate ve vytyceni problemu se jedna o stanoveni
nedostatecnosti hodnoty OI z hlediska zavaznosti, vcasnosti,
uplnosti a hodnovernosti.
2/ Vytycovani operativnich verzi:
Zakladem operativvni verze = objasneni ustanovenych faktu a
predpokladu o jejich podstate a pricine.
Verze obsahuje udaje:
a) predpokladane objasneni zjistenych udalosti
b) domenky o existenci dalsich, dosud nezjistenych skutecnostech
(moznost vyskytu v budoucnu)
c) domenky od pramene informace ve vztahu k temto udalostem
b a c umoznuji vypracovani planu cilevedome proverky - vysledek
potvrdi nebo vyvrati nasi domenku.
Operativni v e r z e - d r u h y :
OBECNA - obsahuje predpokladanou podstatu zkoumani cinnosti jako
celku a dava celkove zamereni.
DILCI - konkretizuje obecne cerze a tyka se jednotlivych prvku
udalosti.
SYSTEMATIZACE OI:
Oper. pracovnik zkouma ziskane poznatky vztahujici se k dane
skutecenosti - tridi si je podle vztahu k urcitemu prvku zkouma
cinnosti (tyto hleda v archvech a dalsich poznanych materialech,
mohou podstatene urychlit rozpracovani akce, signalu aj.).
ZAVERECNE HODNOCENI :
---------------------
Vysledkem jsou konecne zavery pro danou etapu odhalovani, ktere
slouzi jako vychodisko k zahajeni nove etapy tj. planovani
kontrarozvednych opatreni.
(nutno zde poznamenat fakticne, overene poznatky, ze kterych se
da dale prijmout konkretni plan cinnosti).
V l a s t n i d o p l n k y :
-----------------------------
OPERATIVNI PREDCHAZENI A ZAMEZOVANI PC PROTIVNIKA
=================================================
Legenda: OP = oper. predchazeni OZ = oper. zamezovani
PC = podvr. cinnost PA = podvr. akce
Pojmy:
Podvratna akce je dilci cast /ukon/ z podvratne cinnosti.
OP druh KR cinnosti organu StB, ktery je zameren na zabraneni
spachani PA protivnikem.
OZ druh KR cinnosti organu StB, zamereny na zamezeni, nedopusteni
pokracovani v PC pachane protivnikem.
Okruh osob (organizaci) jejichz cinnost ma byt OBJEKTEM OP je
mozno rozdelit z hlediska opatreni na:
OBECNA - OP PC neurciteho okruhu osob
DILCI - smeruji proti PC konkretnich osob (organ.) znamych org.
StB.
Potreba predchazet PA protivnika vznika i v tech pripadech, kdy
mame poznatky o PC konkretnich osob, avsak nemuzeme ucinit
opatreni k jejimu zamezeni.
SPOLECNE R Y S Y OP A OZ:
1) je jim vlastni spolecny cil (odvratit hrozici ujmu StB zajmum)
2) maji spolecny objekt pusobeni (PC, PA protivnika)
3) OZ PC jednem osobam se jevi soucasne jako opatreni na
predchazeni PC osob, ktere se k ni teprve pripravuji.
OP A OZ se L I S I : - bezprostrednimi ukoly
OP - znemoznuji protivnikovi spachani jednotlivych PA
OZ - nepripustit protivnikovi moznost pokracovat v PC
P o d k l a d y :
v OP - fakticke poznatky o tom, ze dosud neznamy protivnik vyviji
cinnost, nebo o tom, ze urcita osoba /skupina/ M U Z E provadet
PA (povaha PREDSTIHU)
v OZ - hodnoverne poznatky (i nasledky) o tom, ze urcita osoba
/skupina/ se ZABYVA PC /povaha PROTIOPATRENI/.
OP a OZ je provadeno zpravidla skrytou formou. Je ovsem mozno
vyuzit i jine st. organy oficialne, vcetne jednotlivych obcanu.
Navic tyto osoby by nemely mit zrejmy vztah k organum StB, cimz
je ucast StB maskovana - vyuziti pravnich norem je v mnohych
pripadech rovnez velmi vyhodne.
Objektivni predpoklady OP a OZ PC protivnika:
Mira uspechu protivnika zavisla na urcitych subjektivnich a
objekt. moznostech.
S u b j e k t i v n i - kvality vykonavatele (nezbytne k
provedeni konkretni PC).
O b j e k t i v n i - kontakt s objektem PC a existence
material. prostredku a vzajemneho
styku mezi ucastniky PC.
S O U H R N objektivnich a subjektivnich moznosti tvori komplex
PRIZNIVYCH PODMINEK, ktere smeruji a umoznuji protivnikovi
uspesne plnit vytycene zamery.
Priznive podminky delime na:
- podminky, ktere ovlivnuji jednotlive akce
- podminky, jez ovlivnuji veskerou cinnost jako celek
Protivnik pristupuje k realizaci podvr. zameru tehdy, kdyz se
domniva, ze ma pro to priznive podminky (nejsou-li, snazi se je
vytvorit nebo ocekava, ze vzniknou sami - zde moznost provest
oper. experiment od StB.).
OP z a l o z e n o :
Vyloucime-li podminky, ktere jsou na prekazku jednotlivym akcim
protivnika, bereme mu moznost uskutecnit jeho podvratne zamery a
po urcitou dobu tim ztraci moznost dosahnout konkretniho uspechu
v PA.
OZ z a l o z e n o :
Vyloucime-li podminky, ktere jsou nezbytne pro pokracovani v PC
jako celku, nebo vytvorime-li priznive podminky jez by vylucovaly
moznost pokracovani v teto cinnosti, bude protivnik donucen
ustat.
V obou pripadech chceme vyvolat u protivnika dojem, ze zde
existuji urcite prekazky pro jeho cinnost.
M E T O D Y OP:
OP je provadeno cestou pusobeni na podminky, jez protivnik
nezbytne potrebuje pro pachani PA.
Podminky: NUTNE - takove, bez kterych nelze uskutecnit akci
ZADOUCI - takove, ktere umoznuji dosazeni cile a bez
nich by byla cinnost komplikovana /ne mozna/
Ne kazda z priznivych podminek muze byt nami odstranena
/pr.zkusenosti, navyky, vrozena inteligence, postreh aj./
1) Zdrzovani protivnika od PA:
podstatou je, ze org. StB pusobi na vedomi a vuli protivnika s
cilem upustit, zanechat provadeni PA
Lze pusobit:
zmenou vhodneho okolniho prostredi v nemz se nachazi /zmeny
vnima a uvedomuje si je/
protivnik se zdrzi sam, je-li to nevhodne a pro nej nevyhodne
presvedcime jej o nedostatecne pripravenosti /utek pres SH/
2) Upoutani pozornosti na nevhodny objekt:
podstatou je, ze org. StB pusobi na vedomi protivnika, provadi
jeho dezorientaci a usmernuje jej na takovy objekt, ktery mu
umoznuje dosazeni zadanych vysledku. K tomu je nutno zvolit
takovy objekt, ktery by upoutal pozornost protivnika a provest
takova opatreni, aby protivnik povazoval tento objekt za predmet
sveho zajmu.
Podstavovany objekt musi mit takove vlastnosti, ktere by
vylucovaly moznost skodlivych nasledku a soucasne vhodne upoutaly
pozornost protivnika. /neni vhodne u predchazeni Teroru a
zaskodnictvi/.
3) Ztizeni protivnikovi provadeni PA:
protivnikovo jsou vytvareny prekazky, ktere mu znemoznuji
pristup k objektum jez jsou v jeho zajmu.
Zpusoby :
- protivniku neni umoznen pristup k objektu PA
- StB vytvori prekazku k navazani konspirativniho styku s
objektem za pomoci A, sledky apod.
4) Zbaveni prostredku pro PA:
StB vytvari skryte prekazky, aby nemohl, ziskat prostredky
potrebne k pachani TC, odnimaji mu je nebo znehodnocuji.
Zpusoby :
- zbavuji moznosti ziskat prostredky - tj. specif naradi a
prostredky jez nejsou vseobecne ziskatelne (viz. zbrane jedy -
povoleni).
- odneti prostredku - pokud mozno konspirativne, pr. fingovat
vloupani aj.
- znehodnoceni prostredku - bez zrejmeho zasahu na prvni
pohled - utajene provest zmeny /vymontovat udernik/
- vymenit za jine, temer shodne jez by protivnik mel
za skrytou zavadu, ktera zajisti nepouziti.
M E T O D Y Oper. zamezovani:
==============================
1) Dovedeni prtivnika k tomu, aby ustal v provadeni PC:
Podstatou je , ze org. StB pusobi na vedomi a vuli protivnika
a podnecuje jej tak aby ustal v PC. Pomoci prostredku a sil
ukazuje na moznost postihu za cinnost aj.
2) K o m p r o m i t a c e protivnika:
spociva v narusovani organickeho spojeni mezi samotnym a
zavislym clankem protivnikovych sil a to tim zpusobem, ze
samostatnemu clanku jsou dodavany takove informace, ktere
zadavaji PODNET k tomu, aby prerusil spolupraci se zavislym
clankem.
Zpusobem:
shromazdovanim kompro materialu
dodani informaci osobam na nichz jsou kompromitovane osoby
zavisle
Pozadavky na kompro-material:
-----------------------------
musi svedcit o nevhodnosti partnera samostatneho clanku a
pritom jej musi kompromitovat z hlediska protivnika
nesmi byt tak zavazne, aby samoatatny clanek nabyl presvedceni
o nemoznosti dalsi spoluprace se svym partnerem
nesmi vejit ve znamost predcasne k tem osobam, pro ktere jsou
urceny
3) R o z l o z e n i nepratelskych organizaci, skupin protivnika:
naruseni organizacniho spojeni mezi ucastniky, z cehoz vyplyva
naruseni jejich organizovane ucasti
Zanaseny ideove rozpory, diskutovany jejich akce, zesilovany
rozpory mezi vedoucim a radovymi prislusniky
vyvolavani neduvery mezi vedoucimi - specificke rysy
Zvlastnosti je : rozlozeni NELZE provest najednou, nutno
postupne odtrhavat jeden clanek za druhym
4) O d h a l e n i protivnika:
podstatou je, ze StB skryte /v pozadi akce/ znemoznuje
protivnikovi nadale skryvat jeho pravou tvar v prostredi, ktere
je mu cizi a v nemz je nucen vyhledavat styk k provedeni PC.
/pr. provedeni podnikove kontroly, pusobeni A jako radoveho
pracovnika pprovozu s dobrou zasadovou cinnosti - nenecha nic bez
povsimnuti, zde plne odkryva pred dalsimi cinnost protivnika -
neni zrejmy zasah StB/.
Uloha v ramci odhalovani a kompromitace je ruzna.
pri odhalovani - dezinformace pouzivana pro ucely prikryti ucasti
org. StB na tomto opatreni.
pri kompromitovani - muze dezinformace slouzit jako zaklad celeho
opatreni.
Lisi se i .......... u protivnika:
----------------------------------
zkompromitovany clovek /A rozvedcik/ ztraci duveru svych
predsdtavenych, z cehoz mnohdy vyplyva preruseni styku s nim
odhaleny clovek zdaleka vzdy neztraci duveru, mohl byt odhalen po
male chybe ve sve praci /clovek je tvor chybujici/
2. Operativni kombinace /OK/
---------------------------
1. Pojem operativni kombinace
2. Mechanismus a meze pusobeni na protivnika v rramci OK.
3. Zakl. podminky pro uspesne provedeni OK.
1. Pojem OK - souhrn opatreni podrizenych jedinemu zameru,jejichz
obsahem je pusobenim na protivnika nebo na jeho styky, s cilem
privest ho k takovemu jednani, ktere by umoznilo uspesne reseni
operativniho ukolu.
- Uspesne provedeni je podmineno souhrnem prihodnych podminek,
jez vznikaji prirozenou cestou nebo umelou /zamernym pusobenim
OP/ a to bud zcela nebo zcasti.
- nekdy se stava, ze protivnik takove podminky vytvari sam.
vetsinou vsak dela vse proto, aby jej KR neodhalila.
V takovem pripade my musime jeho jednani ovlivnit tak, aby
prispel k vyhodnemu vyuziti OK.
- O OK se bude jednat tehdy, jesltize vyuzijeme jako metody -
souhrn opatreni.
Kombinaci resime dulezite operativni ukoly v rozhodujici
etape pripadu. /Dokazat, vyvratit, zadokumentovat/.
- Kazda operativni kombinace ma sve zvlastnosti - kazda resi jine
ukoly /nelde o stereotyp/.
Znaky OK :
* vzajemna souvislost a zavislost a podrizenost jednomu cili
* skryte pusobeni na protivnika nebo na styky
1/ Soucinnost vsech opatreni
2/ Pusobeni na protivnika musi byt : skryte, musi mit schopnost
vyvolat reakci a musi byt usmernujicim cinitelem.
Provadeni OK : je vlastne uplatnenim zasady ofenzivnosti v
------------ ramci KR.
OK se pouziva : pro ukoly smerujici k - odhaleni
------------- - predchazeni
- zamezeni
Skupiny ukolu, ktere OK resi :
1) Smerujici k odhaleni PC protivnika /sledovani, vyjmy, techn.
opatreni/.
2) Smerujici k predchazeni a zamezovani PC protivnika.
3) Smerujici k reseni zamezeni PC protivnika a oficialnich
priprav k zadrzeni.
4) Smerujici k priprave novych podminek pro dalsi kombinace.
/Rozsirujici nase operativni moznosti/.
2. Mechanismus a meze pusobeni na protivnika v ramci OK :
---------------------------------------------------------
Kazdemu jednani predchazi urcita psychicka cinnost sestavajici se
z techto casti :
1/ Formovani motivace
2/ Prijeti rozhodnuti
3/ Volni usili smerujici k provedeni prijateho rozhodnuti
Proto i nase pusobeni musi smerovat k temto fazim u protivnika.
Ovlivnit vuli lze na zaklade pozmeneni okolniho prostredi
/skutecna nebo domnela zmena/.
Usmernujici pusobeni /dvojiho druhu/ :
a/ podniceni - objektem jsou v souladu s potrebami vytvareny
takove podminky, aby urcite jednani uskutecnil v dane chvili -
snazi se pak teto situace vyuzit a v danem case, coz je pro nas
vyhodne, o cemz on ale nesmi vedet, jinak by to neudelal.
b/ donuceni - OP vnasi do situace takove zmeny, ktere nuti
protivnika jednat a to smerem pro nas vyhodnym. vyuzije se ulohy
/usmernujici/ norem pravnich, socialnich, moralnich a jinych.
Zalezi na vhodnosti zaminky k donuceni /vyvarovat se ruznemu
predvolavani na OPV apod./.
Jednotlive druhy maji sve vyhody a nevyhody.
Provokace - spociva v navadeni, podnecovani popr. donucovani k
tr. jednani. Je nepripustna z nasi strany. Je nutno presne
dodrzovat meze stanovene trestnim pravem, aby k provokaci
nedoslo. nelza vnaset zmeny takove, jimiz by doslo ke zmene
pravni kvalifikace TC.
3. Podminky pro uspesne provedeni OK:
-------------------------------------
1/ Nezbytne zakladni informace o objektu /musime dukladne znat
operativni situaci - proverene/
- Musime vedet, ktere podminky lze vyuzit, a co je v nas
neprospech
- Poznatky musi byt fakticke /pravdive/ ne jenom predpoklady
2/ Musime mit nezbytne prostredky a musime je umet vyuzit
/odpovidajici sila a prostredky - zejmena to bude agentura/
3/ Prihlizet k reagovani /jednani/ objektu na jehoz cinnost
pusobime
Operativni prostredky nasazujeme v komplexu, pri kombinaci je
nutno provest dukladnou konzultaci mezi vsemi zucastnenymi
slozkami. Vyznam zpracovani planu, takoveto OK /urceni uloh, styk
a spojeni/.
3. Operativni dezinformace
--------------------------
1. Pojem dezinformace
2. Formy a prostredky dezinformovani
3. Zasady a podminky uspesneho provadeni dezinformacni cinnosti
Pojem : Dezinformace /OD/ v oblasti KR cinnosti jsou udaje, ktere
ve vetsine pripadu neodpovidaji skutecnosti a jez jsou vyuzivany
k vyvolani takovych predstav u protivnika, jez jsou ve prospech
socialisticke spolecnosti.
Patri sem nejen obsah zprav, ale i rozsifrovani a cely proces
dezinformace protivnika.
Zaklad informace a dezinformace = oblasnuji urcity zaklad pro
adresata, ktery tento drive neznal.
Informace - pravdivy zaklad
Dezinformace - nepravdive, pozmenene, nebo i pravdive udaje,
ktere neodpovidaji predstave protivnika. Cilem je dezorientace
protivnika o jednotlivych prvcich operativni situace. Neni
samoucelna, ale slouzi k uspesnemu provadeni jednotlivych
planovanych opatreni.
Deleni informaci :
* startegicka - pomahapomaha pri reseni celostatnich ukolu, patri
do kompetence i ostatnich centralnich organu.
* takticka - pomaha resit dilci ukoly - vytvari hlavni obsah
dezinformacni cinnosti organu StB.
Cilem je privest protivnika k jednani vyhodnemu pro nas.
Priprava dezinformace :
---------------------
- pozmenuje uplne nebo castecne poznatky o oper. situaci jez byly
ziskany protivnikem.
3 zpusoby :
- falsovani /uplne pozmeneni/, nema-li protivnik moznost overeni
- obehravani - je li treba zavest snazeni protivnika na jiny cil
- dezinformace opaku - pravdiva, kterou davame protivnikovi za
predpokladu, ze ji bude povazovat za nepravdivou.
Okolnosti tvorici zaklad dezinformace:
- zveliceni nebo zlehceni urcite veci
- skutecne udaje /pri dezinformaci opaku/
- zmena povahy udalosti nebo modifikovani okolnosti
- zamena jedne skutecnosti druhou
- zmeny udaju tykajici se doby udalosti /pritomnost, minulost,
budoucnost vzhledem k udalosti, konkretni doba/
- zmena v miste a smeru cinnosti udalosti
2. Formy a prostredky dezinformovani
------------------------------------
* pisemna, ddokumentacni - musi byt odpovidajici podminky
* ustni /napr.odposlech - telefon, radiodepese/
* demonstracni /na efekt vypocitana/ - je cosi predvedeno a
protivnik ma moznost neco videt, sledovat, pozorovat /fingovane
objekty, fingovane radiospoje/
Prostredky k doprave dezinformace:
utajovane ¯¯ agenti
- vyuziti odhalenych agentu protivnika jako nastroje
- vyuziti agentu dvojniku
- vyuziti preverbovanych agentu /protivnik o tom nesmi vedet/
3. Zasady a podminky uspesneho provadeni dezinformacni cinnosti
-----------------------------------------------------------
- pozadavek kombinace ruznych zpusobu dezinformace
- dodani na sobe nekolika nezavislych kanaly s vyuzitim
nejruznejsich zpusobu
- centralizace cinnosti na useku dezinformace. Umoznuje planovat
a prihlizet k moznostem jednotlivych soucasti, umoznuje vyuzivat
rozlicne kanaly na ceste k protivnikovi a soulad materialu temito
dodavanych.
Podminky uspesnosti:
1/ Dovedne pouziti, vhodne maskovani
2/ Dezinformace musi vychazet z pravdivych pramenu
3/ Dodani dezinformace protivnikovi soucasne nekolika kanaly
4/ Otazka centralizace na useku dezinformace
Obsah planu dezinformace:
- realny cil opatreni
- znalosti protivnika a jeho overovaci moznosti
- co je mozno docilit dezinformaci
- sily, prostredky, soucinnost
- dokonala znalost protivnika z hlediska pouziti dezinformace
102-9, kap. 14
Preventivni cinnost
-------------------
Prevence v sirsim slova smyslu predstavuje mnohostrannou
cinnost soc. statu a spolecnosti zamerenou na postupne vykoreneni
tr. cinnosti jako spolecenskeho jevu. Zahrnuje komplex opatreni
politickeho, ekonomickeho, pravniho a kulturne-vychovneho
charakteru, napomahajicich odstraneni pricin a podminek tr.
cinnosti a vykoreneni prezitku minulosti ve vedomi a chovani
lidi. Je uskutecnovana stat. organy, stranickymi, spolecenskymi
organizacemi, podniky a institucemi v tesne spolupraci s
Verejnosti a jednotlivymi obcany.
Preventivni cinnost organu cs. KR je v podstate aktivni a
cilevedoma cinnost zamerena na zjistovani, poznavani a
odstranovani pricin napomahajicich a umoznujicich pachani
protistatni tr. cinnosti.
Operativni predchazeni a operativni zamezovani je na rozdil od
preventivni cinnosti uskutecnovane proti ustanovenemu
protivnikovi, zpravidla jen preventivni opatreni maji zpravidla
oficialni raz - neutajovany charakter, nejsou uskutecnovany vuci
zjevnemu protivnikovi, jako je tomu u predchazeni a zamezovani.
Druhy prevence:
- obecna
- individualni
Obecna prevence
je system pravnich, vychovnych a organizacnich opatreni,
zamerenych proti nepratelskemu vlivu protivnika na cs. obcany,
likvidaci prezitku minulosti v jejich vedomi, jakoz i
odstranovani a likvidaci pricin a podminek podminnujici trestnou
cinnost.
1/ Pravni opatreni
a) ucast organu StB na tvorbe a prijeti zakonu, predpisu,
smernic, narizeni a zakonnych norem
b) ustanoveni administrativni zodpovednosti za jednani, ktere
muze prerust v trestnou cinnost
c) vytvoreni specialnich rezimu v objektech (ST, OSH)
d) vcasne odhalovani a objasnovani protistat. TC a aktivni pomoc
stat. organu pri realizaci represivnich opatreni.
2/ Vychovna opatreni
a) vychova obcanu k uvedomelemu a dobrovolnemu dodrzovani
pravnich norem
b) zvysovani politicke ostrazitosti obyvatel
c) vyuziti represivnich opatreni jako prostredku pusobeni na
mysleni, chovani a jednani obcanu.
3/ Organizacni opatreni
a) aktivni pusobeni proti nepratelskemu vlivu na cs. obcany ze
strany rozv. a propag. center imperialismu
b) prokazovani pomoci stranickym a statnim organum pri vychovnem
pusobeni na obcany
c) odhalovani a odstranovino pricin a podminek napomahajicim tr.
cinnosti
Obecna prevence je tedy system oficialnich a
zpravodajsko-taktickych aktivnich a represivnich opatreni,
zamerenych na predchazeni a postupne vykoreneni tr. cinnosti.
Individualni prevence
=====================
predstavuje system utajovanych nebo oficialnich opatreni
vychovneho pusobeni na konkretni jednotlive obcany nebo skupiny
osob, s cilem odvratit a predejit jejich politicky skodlivemu
jednani, ktere by mohlo prerust v TC.
Obsah a smysl ind. prevence spociva v zamernem pusobeni
org. cs. KR na vedomi, mysleni a jednani konkretnich osob, ktere
se dopustily skodliveho jednani, ktere dosud nenaplnuje skutkovou
podstatu TC. Organy StB uskutecnuji opatreni s timto souvisici
bud samostatne, nebo spolecne s jinymi statnimi organy.
Individualni prevence ma za cil predejit zapoceti a vubec
vzniku TC. Podstata a cil zamezovani PC spociva v preruseni
zapocate trestne cinnosti, ve znemozneni jejiho pokracovani a
dovseni. Operat. predchazeni je zamereno proti ustanovenemu,
zjevnemu protivnikovi a ma za cil predejit jeho jednanim a akcim.
Organy StB jsou opravnene uskutecnovat prevent. opatreni
jen vuci tem osobam, ktere se dopustily politicky skodliveho
jednani, majiciho tendenci prerust v protistatni TC,avsak, ktere
jeste nenaplnuje skutkovou podstatu TC, nebo pricinu. Indiv.
prevence se uskutecnuje v tech pripadech, kdyz jsou zjisteny,
hodnoverne a potvrzene poznatky o tom, ze konkretni osoba, nebo
skupina osob se dopustila pol. skodliveho nebo protispolecenskeho
jednani, ktere muze prerust v protistatni TC, zejmena :
- osoby, ktere se dopousteji politicky skodlivych vyroku
- osoby, ktere udrzuji kontakty z VC z KS
- osoby, ktere jsou pod vlivem protisocialistickych elementu
- ucastnici ruznych protispolecenskych skupin
- osoby, narusujici rezimy utaj. skutecnosti
- autori anonymnich, politicky skodlivych pisemnosti
Podstata individualni prevence spociva v utvareni, formovani a
upevnovani spravneho politickeho presvedceni techto osob,
odstranovani jejich negativnich rysu cestou pusobeni na jejich
vedomi, chovani a jednani.
Metody individualni prevence :
Zakl. metodami prevence a vychovneho procesu je
presvedcovani a donuceni.
1/ Metoda presvedcovani = sklada se ze ctyr casti :
a) objasneni osobe protispolecensky charakter jejiho jednani
/nutno vytvorit ovzdusi vzajemne duvery a otevrenosti/
b) odsouzeni takoveho jednani /objasneni protispol. charakteru
takoveho jednani/
c) varovani osoby o nepripustnosti takoveho jednani /chovani/
d) vychovne pusobeni na vedomi osoby /upevneni pozitivnich
odstraneni negativnich vlastnosti/
2/ Metoda donuceni
Pouziva se v tech pripadech, kdy cil ind. prevence nemuze
byt dosazen jen pouzitim metody presvedcovani.
Podstata donuceni spociva v pouziti administrativnich,
disciplinarnich, nebo jinych opatreni vuci osobe. Volba a pouziti
nektereho tohoto druhu opatreni je primo zavisla na charakteru
protispolecenskeho jednani a jeho zavaznosti. Zde organy StB
spolupracuji s jinymi statnimi organy a organizacemi.
Formy individualni prevence:
Pod formou IP rozumime urcity postuo - system uskutecneni
prevent. opatreni, podminenych charakterem pouzitych sil a
prostredku.
Zakl. formy IP:
utajovane
neutajovane
Utajovana IP je uskutecnovana org. StB samostatne, bez ucasti
jinych stat. organu a organizaci. K utajovanym formam IP radime :
1/ Vychovne pusobeni na osobu za pomoci A a D org. StB
2/ Vychovne pusobeni na osobu primo OP, nevystupujicim jmenem
org. StB.
Neutajovana (oficialni) IP je na rozdil od prvni formy
uskutecnovana org. StB bud samostatne, nebo v soucinnosti s
jinymi stat. org. a spol. organizacemi.
Neutajovana IP ma sve specificke formy :
a) projednava protispol. jednani osoby na stranickych,
mladeznickych a odborovych schuzich, kolektivech pracujicich
b) beseda OP s osobou ve jmenu org. StB /mozno za ucasti
prokuratora, rodicu, ucitelu apod./
c) beseda uskutecnovana samostatne s osobou, vedenim podniku,
spol. organizacemi atd.
d) vychovne pusobeni na osobu prostrednictvim tisku, rozhlasu a
televize
e) vychovne pusobeni na osobu vysetrovatelem pri vysetrovani
Zakladni pozadavky pri uskutecnovani preventivnich opatreni
Je nutno vychazet z techto zasad :
- dodrzovani socialisticke zakonnosti
- soulad prev. opatreni s vecnou prislusnosti a vymezenou
pusobnosti utvaru StB
- uplnost a hodnovernost podkladovych informaci
- objektivni zhodnoceni protispolcenskeho jednani z hlediska
spolecenske nebezpecnosti
- vcasnost a pprimerenost prev. opatreni
- dodrzovani zasad konspirace
- planovitost, systematicnost a organozovanost prev. opatreni
- zajisteni kontroly ucinnosti prev. opatreni
- zajisteni kontroly reagence osob na prev. opatreni
Schvalovaci pravomoc :
1/ Navrhy na uskutecneni IP opatreni v pripadech majicich vyznam
nebo dopad presahujici ramec :
a) okresu - schvaluje nacelnik S - StB
b) kraje - " " centraly FMV
c) statu - " ministr vnitra nebo 1.nam. min. vnitra
2/ Navrhy na uskutecneni obecne prevence schvaluje :
a) v okres. meritku - nac. O - StB
b) v kraj. " - nac. S - StB
c) v celostat. " - 1.nam. ministra vnitra CSSR
1 02-2 kap.5 Agenturni aparat, str.1-47.
--------------------------
CS. KR se ve sve cinnosti opira o pomoc cs. obcanu, kteri
jsou ochotni a mohou pomahat KR pri mareni podvratne cinnosti
vnejsiho a vnitrniho nepritele
A - je TS, ktery plni ukoly pri vyhledavani, rozpracovani a
dokumentovani protistatni trestne cinnosti a ukoly smerujici k
predchazeni a zabraneni TC. A - lsou hlavnim prostredkem cinnosti
KR.
A - operativni sit, ktera je pripravena a cilevedome rizena
muze uspesne pronikat i do rozvednych a KR organu nepritele.
Specificka role A spociva ve vytvareni priznivych podminek pro
reseni KR ukolu, kdy A ziskava primy pristup k utajovanym
skutecnostem a muze ovlivnovat i cinnost protivnika.
Efektivnost vyuziti A se projevuje v moznosti proniknuti do
nepr. prostredi, v navazovani dotyku s protivnikem cimz ziskavime
presne udaje o stycich, zpusobech zivota, sklonech a zajmech
rozpracovavane a proverovane osoby a odhalujeme jeji podvratnou
cinnost /PC/. Pomoci A muzeme vcas pochytit akce protivnika,
vytvaret pprekazky nebo znehodnocovat prostredky, marit pokusy o
provadeni ideodiverze a uplatnovat nas ideovy vliv.
Podle zakl. poslani lze relativne rozdelit A do nekolika
kategorii :
a/ A - s urcenim odhalovat podvratne akce protivnika /s
proniknutim do jeho prostredi ci blizkeho okoli. Resi ukoly:
- pronika do A site R-organu imp. statu
- pronikani do R a ideocenter imp. statu, emigrantskych a
krajanskych center, spolku, antisoc. organizaci apod.
- odhalovani a zamezovani provadenych a pripravovanych akci ze
strany nepr. rozvedciku a A
- odhalovani nepr. A a jinych pachatelu protistatni cinnosti z
rad cs. obcanu
- patrani pozvlast nebezpecnych pachatelich TC /navazovani
vztahu s osobami nebo pribuznymi apod./
- zkoumani procesu probihajicich v radach nepr elementu
/pravice,cirkev, sekty, BO ,byvale polit. strany atd./
A - vybirame zpravidla z rad cs. obcanu, na ideovem principu,
prihlizime jake maji vztahy k rozprac. osobam ci skupinam, zda
nezaujimaji vedouci postaveni avsak musi mit styky a duveru.
b/ A - kteri plini predevsim informativni funkci a odhaluji fakta
a okolnosti nebezpecne soc. statu. Resi tyto ukoly :
- proverka VC u KS
- zabezpeceni dodrzovani ST, hosp. taj. a sluz. taj.
- sledovani oper. situace v oblastech s dulezitymi objekty
- prechazeni mimoradnym udalostem /havarie, vybuchy,
pozary/
- proverka osob s pristupem k PT materialum a pracem, nebo
osob pripravujicim se k vyjezdu do KS
A - uvedene skupiny se vybiraji a ziskavaji z rad cs.
obcanu vzhledem k zamestnani, mistu pobytu a stykum, z cehoz
vyplyvaji prrozene podminky plneni techto ukolu.
c/ A - pro protidiverzni akce plni ukoly v podminkach, kde je
mozno pouzit zbrane, vybusniny apod. Ziskavame zpravidla z cs.
obcanu ve vyjimecnych pripadech zadrzene a preverbovane cleny
diverz. skupin. Jsou urceni jako rezerva pro boj s
diverzne-rozvednymi skupinami nepr. R v obdobi vyhlaseni
mimoradneho stavu a za valky. Pouziti pro diverzni cinnost v
jakychkoli jinych opatrenich na uzemi statu je nepripustne.
d/ A - jako verbovcici k ziskavani A z rad obcanu KS nebo pri
poskytnuti soucinnosti s OP. Zpravidla cs. obcan, ale i cizinec,
vystupujici jmenem sve zeme, nebo pod cizi vlajkou, vyjimecne
jmenem cs. KR.
e/ A - spojky k uskutecneni spojeni s jinymi A. Pouzivaji se
zcela vyjimecne, kdy nelze uskutecnit osobni styk.
f/ A operativne technickych soucasti k zavadeni technickych
ukonu.
A g e n t u r n i v z t a h
-----------------------------
Jsou zpecificke vztahy, ktere vznikaji a existuji mezi OP,
StB a A, po vzajemnem souhlasu obou stran. K vytvoreni dobrych
vztahu je nutna ochota TS. Tyto vztahy mohou byt kdykoliv jednou
ze stran preruseny at si to druha preje ci nikoliv. Pri jejich
vytvareni a udrzovani vychazi OP z normativnich aktu FMV,
predevsim AO smernic pro praci s TS.
Specifickym rysem A vztahu je, ze souhlas ke spolupraci
nezaklada TS pravni povinnost a nema za nasledek vznik zakonnych
prav, ktera by odpovidala prav. povinnostem prac. StB.
Obe strany vystupuji jako nositele moralnich zavazku a ridi
se zasadami komunisticke moralky. U osob z nepr. prostredi nebo
cizincu z KS se ridi zasadou burz. moralky jez ma charakter
obchodniho ujednani. Moralni pravidla v A vztazich vyzaduji od TS
aby nehlede na obtize a prekazky plnil sve ukoly cestne,
spolehlive a iniciativne. OP je povinnen dbat o maximalni
bezpecnost a ochranu cti TS. Moralni charakter nezbavuje org. StB
moznosti pusobit na TS ve smeru zajisteni spolehlivosti techto
vztahu /prostredky vychovy, presvedcovani, hrozba trestniho
stihani, hrozba zbaveni vyhod apod./
A vztahy maji specifickou povahu. TS je spojen s org. StB pouze
moralnimi zavazky a nicim jinym. /neni vazan zadnymi pravnimi
povinnostmi/. OP je vazan pozadavkem soc. moralky, ale i pravnimi
normami jez upravuji jeho sluzebni cinnost.
Zasady a principy tajne spoluprace v agenturne oper. situaci
------------------------------------------------------------
1/ Zaklady spoluprace :
==================
a/ na zaklade ideove pohnutky - charakteristicky princip
dobrovolnosti vychazi z presvedceni prace odpovida spolecenskym
zajmum. Tato zasada spoluprace je nejrozsirenejsi a
nejefektivnejsi. TS muze sdilet vedecky svet. nazor, podporuje
politiku soc. statu, projevuje solidaritu s vedenim strany a
statu v mirove otazce, vlastenectvi atd.
b/ princip hmotne zainteresovanosti na materialnich nebo
jinych osobnich vyhodach. Casto pri ziskavani cizincu z KS.
c/ na zaklade kompromitujicich okolnosti. Spociva v zavislosti
TS na org. StB. Jde o vztah prinuceny. Zpravidla osoby z nepr.
prostredi. Muze jit o TC podlehajici zakonum, sluzebni nebo
moralni poklesky, jejich zverejneni by ohrozilo postaveni A. TS
muze odmitnout navrzene podminky ke spolupraci, avsak nemuze
potom odvratit prislusne dusledky. Zavislost musi byt skutecna,
nikoli domela a kompro poznatky musi byt dukladne provereny a
podchyceny. Rozhodnuti o ziskani osoby, ktera spachala TC, ke
spolupraci je ucelne tehdy, kdyzjeji prinuceni k plneni oper.
ukolu poslouzi zajmum soc. spolecnosti vice nez jeji potrestani.
Takto ziskana osoba muze plnit poslani rezidenta, majitele KB a
PB. Casto spolupracuje zpocatku na kompro, pozdeji dusledkem
vychovy na ideo-politickem poddklade. Opacne zridka.
2/ Motivy spoluprace
=================
Spoluprace predpoklada u TS urcity motiv, ktery je
pevnym zakladem spoluprace a vyplyva ze zpusobu ziskani /napr.
ideo-polit. zaklad/. Skala motivu je pestra a nektere motivy jsou
pevne, nektere nahodne. Hlavni ulohu nesou motivy spolecenske
prospesnosti. Mohou se objevit i motivy podnecujici TS k upusteni
spoluprace, nebo prechodu na cestu dublerstvi ci zrady. Odmitnuti
spoluprace vetsinou nastava u TS ziskanych na zaklade zavislosti
nebo prinuceni v rozporu s jejich skutecnymi politickymi nazory.
Take nespravne moralni hodnoceni spoluprace s StB, nepochopeni
vyznamu spoluprace, podlehani vlivu prostredi, spatne vztahy s OP
zavinene nespravnym rizenim mohou vyvolat negativni motivaci. V
ramci rizeni a vychovy TS nutno upevnovat kladne motivy.
102-2 kap.6 Vyber, proverka a ziskavani A
-----------------------------
I. Formy a metody ziskavani A
--------------------------
a/ Ziskavani - soubor opatreni provadenych s cilem vytypovat a
ziskat pro taj. spolupraci s org. StB CSSR takove osoby, ukterych
mame oduvodneny predpoklad, ze se svym souhlasem a za ucitych
objektivnich /moznosti/ a subjektivnich /schopnosti/ podminek
mohou poskytovat pomoc v plneni KR a jinych oper. ukolu.
Obdobi ziskavani lze rozdelit :
-----------------------------
1/ priprava vazani - typovani a vyber KTS, proverovani a
zkoumani jeho osobnosti a vytvareni podminek vazani. /A vztahu/
2/ vlastni vazani - proces aktivniho pusobeni na osobu
ziskavanou k TS s cilem vytvoreni motivace.
Pri ziskavani se ridi OP zakladnimi pozadavky :
- cilevedomost - A jsou ziskavany ke konkretnim ukolum
- nezbytnost vazani - ukol lze resit jinym oper. prostredkem
nez A
Jsou-li splneny oba pozadavky dochazi OP k oduvodnenemu
zaveru, ze je nezbytne ziskat A a stanovi idealni model budouciho
A.
b/ Podklady vazani - jako podklad k vazani TS slouzi fakticke
vztahy, objektivni predpoklady, ktere pak stimuluji ziskavanou
osobu, aby na spolupraci vedome pristoupila. Charakterem rechto
vztahu jsou stanoveny podminky vazani, ktere soucsne tvori zaklad
spoluprace. /Ideo-pol. princip, zavislost, zainteresovanost,
kompro/.
Podkladovy material posuzujeme jako moznost k navazani A
vztahu. Ziskavany musi projevit souhlas, jehoz predpokladem je
vytvoreni konkretni motivace. Chybi-li motivace, a nelze-li
dosahnout jejiho vzniku, pak existujici podklad zustane
nerealizovan.
c/ Formy vazani - je organizace vlastniho procesu smerujiciho k
ziskani osoby k TS. Podle doby delime na :
1/ jednorazova - prima /zpravidla v prubehu jedne besedy, na
podklade zavislosti.
2/ postupne ziskavani - OP udrzuje kontakt, uklada osobe ukoly
a po urcite dobe vznikne spoluprace sama. /Lze zafixovat/.
Podle zpusobu vazani delime :
1/ otevrena - OP nebo A vystupuje jmenem cs. KR
2/ pod "cizi vlajkou" - vystupuje jmenem KR ciziho statu.
d/ Metody vazani - souhrn ukonu pusobicich na psychiku osoby aby
si uvedomila nezbytnost a moznost taj. spoluprace.
1/ Presvedcovani - vysvetleni nutnosti a ucelnosti spoluprace.
Smeruje k vyvolani vnitrnich ponutek k tomu aby osoba vyslovila
souhlas. Presvedcovani musi byt vecne, rozumove uvazene, zalozene
na dostatku argumentu, dusledne a aktivni.
2/ Donuceni - zalozeno na pohruzce, ze v pripade odmitnuti
dojde k donucovacimu opatreni. /Represe, kompromitace, zbaveni
vyhody ap./ Dochazi k vyvijeni dostatecne silneho psychickeho
tlaku a osoba si zpravidla sama uvedomi jak se vyhnout nezadoucim
nasledkum. Metoda se pouziva zpravidla pri vazani na podstate
zavislosti.
II. Priprava vazani str. 60 - 99
---------------
a/ Vyber kandidata vazani /KTS/
----------------------------
Z rozlisnosti povahy ukolu plynou i rozlicne pozadavky na KTS.
Spolecne pzadavky jsou :
- spolehlivost - nejdulezitejsi zaruka, ze TS nezradi a bude
dobre pracovat. Posuzuje se z hlediska cile vazani ale i dalsiho
vyuziti. /Perspektivnost/.
- oper. moznosti - osobni vlastnosti K k plneni ukolu, postaveni,
povolani, pamet aj.
Postup pri vyberu Ka: Je stanoven okruh osob prichazejicich v
uvahu. OP vylucovaci metodou okruh zuzuje na 2 - 3 osoby a
pristupuje k provedeni hloubkove proverky.
b/ Zkoumani osobnostu kandidata vazani
-----------------------------------
Cil: zda je vhodny pro A praci, stanovit odklad vazani a podminky
pro uspesne provedeni.
Vychazi z polit. presvedceni K, jeho TC, charakteru, zajmu na
spolupraci, osobnich vlastnosti napr. vynalezavost, oper.
mysleni, pamet, pozorovaci schopnosti, psych. vlastnosti,
koumani se musi opirat o overena fakta. Prameny z nichz zkoumani
vychazi delime:
- oficialni = lustrace, evidence MV, MNO, kadrovy material na
pracovnika.
- neoficialni = pozorovani OP ci A, A nebo D zpravy, sledovani,
PK, OT /oper. tech./ ustanovka.
Metody zkoumani osobnosti K
---------------------------
1/ Seznameni s ruznymi materialy, jez obsahuji poznatky ke K.
2/ Pozorovani K. Nejlepe je provadet pozorovani aktivni. V
cinnosti se nejlepe rozpoznaji charakt. rysy. Provadi OP sam nebo
pomoci oper. prostredku. OP muze ale nemusi udrzovat osobni styk
s K.
3/ Stanoveni denniho rezimu a vysledku denni cinnosti a vysledku
denni cinnosti. Umozni nam ziskat prehled styku i mimo
pracoviste, rozdeleni volneho casu, pracovni zatizenost atd.
4/ Beseda s K - pohovor zpravidla provadi budouci RO. Uspech
zavisi na priprave a zvoleni tematu. OP muze vystupovat podle
okolnosti pod legendou. Zjistujeme styky vztahy k osobam a p.
5/ Ukladani dilcich ukolu informacniho charakteru. Zpravidla jen
u K z rad cs obcanu. Metoda nam umoznuje na K pusobit psychicky,
zvykat jej na cinnost kterou dosud navykonaval, odstranovat oba
pred nezdarem a pripadnou dekonspiraci. OP ma moznost kontroly.
Metodu nepouzivame: - k vazani na podkladu zavislosti
------------------ - osoba neprodlane pristupuje k plneni
ukolu a materialy jsou v poradku
- u duverniku
Pozadavky na ukladane ukoly:
---------------------------
- cilevedomost
- neprozrazovat dulezite oper. poznatky a zajmove
osoby
- ukol musi resit problemy z kompetence StB
- ukol musi odpovidat predpokladum K
Ukoly smerujici ke: - zjistovani faktu oper. zajimavych
------------------ - zjistovani chovani osob zasluhujicich
pozornost StB.
- konkret. osobam /napr. informace od
zahranicniho odbornika, VC atd./
c/ Priprava k vazani a souhlas k vazani
------------------------------------
Do pripravy podminek vazani, krome jiz uvedeneho spadaji
zvlastni opatreni jejichz povaha zavisi na druhu podkladu pro
vazani. Pri podkladu:
- ideo-pol. spociva na ideovem pusobeni /provadi OP, A, D,/
- zavislosti spociva na opatreni ziskani kompro materialu
Pri volbe mista a casu vazani prihlizime k: podkladu a cili
vazani, stat. obcanstvi, pohlavi, povolani, veku atd. Zpravidla
volime mistnosti uradu, instituci hotely, KB a PB apod. Zakaz
provadet v objektech patricich organu lidu /NV, ROH, soudy aj./
Priprava je ovlivnena ter okolnosti zda OP K zna ci nikoli.
Nutno stanovit zaminku k predvolani a legendu pro K na dobu
vazani.
Vyzadani souhlasu k provedeni vazani
------------------------------------
Dospeje-li OP po prostudovani a vyhodnoceni materialu k
zaveru, ze K je vhodny, vypracovava navrh verbovky. V navrhu
uvadi: - zduvodneni nutnosti ziskani TS
- predpokladani vyuziti /perspektivnost/
- oper. situace /konkret. akce/
- konkretni ukoly pro TS
- charakteristiky
- polit. nazory a presvedceni
- misto a cas vazani
- zaminka a zpusob predvolani
- zpusob fixace
- opatreni pri odmitnuti
USKUTECNENI VAZANI
==================
a/ Psychologicke aspekty v prubehu vazani :
Obsah vazani zpociva va vytvareni motivace u verbovane
osoby, ktera by jiz stimulovala v projevu souhlas se stimulaci.
Vlastni vazani tedy spociva v psychologickem pusobeni na
verbovanou osobu. Jakekoli mvolni jednani zpociva z techto fazi :
* uvedomeni si cile
* boje motivu
* udelani rozhodnuti
* uskutecneni tohoto rozhodnuti
Uvedomeni si cile jednani znamena, ze OP musi verbovane
osobe vysvetlit ucel spoluprace jako i realne moznosti, ktere ma
pro splneni ukolu, protoze clovek si pri uvedomovani cile
zvazuje, zda je tento dosazitelny. Ziskavane osoby nejsou
obeznameny zpravidla s praci StB, proto i lide oddani socialismu
odmitaji spolupraci, kdyz nejsou pred nimi vytyceny konkretni
cile a neni jim vsechno vysvetleno tak, aby to pochopili.
Konspirace vsak umoznuje ihned je seznamit se skutecnymi cili pro
ktere jsou ziskavany. Volbu pocatecnich cilu je treba vytvaret
tak, aby se osoby presvedcily o nutnosti poskytovat pomoc StB. I
kdyz si osoba uvedomuje cil a tento je pro ni jasny o pritazlivy,
dusledne zvazuje zda ma pristoupit na spolupraci, porovnava klady
i zapory a az potom udela rozhodnuti. Tuto fazi nazyvame bojem
motivu. Dochazi tu k rozporum mezi zajmy a potrebami verbovane
osoby, rozporum mezi chapanim nutnosti poskytovat pomoc StB a
neochotou stat se agentem StB, rozporum mezi zakonnym vztahem k
cilum teto cinnosti v roli agenta a moznosti ziskat touto cestou
osobni vyhody. Boj motivu vyustuje nekdy v boj pocitu (pocit
moralni odpovednosti, vlastenectvi, sympatie, strachu apod.) OP
se musi snazit v prubehu vazani zmirnit nevhodne pocity a upevnit
ty, ktere podnecuji spolupraci. K tomuto ucelu by mel mit
zajisteny urcite oklonosti, ktere mohou mit nejvetsi vyznam pro
upoutani verbovane osoby.
Boj motivu konci prijetim urciteho rozhodnuti. Osoba prijme
nebo odmitne podle toho, ktery motiv sehraje rozhodujici ulohu.
Rychlost s jakou se osoba rozhodne zavisi od ruznych okolnosti,
(zavaznost nejdulezitejsiho motivu, situace pri vazani, vyspelost
mysleni, temperament, ucnnost pusobeni OP). Nekdy souhlas se
spolupraci muze byt pokusem dostat se z obtizne situace nebo
pokusem ziskat cas. Nekdy dochazi ke zmene puvodniho souhlasu a
to tahdy, kdyz osoba nedostatecne zvazila sve rozhodnuti, zmenily
se podminky, jeji citovy stav apod.
Dalsi fazi je projev verbovane osoby pri plneni udelaneho
rozhodnuti. Clovek vzdy nesplni to co si presdevzal. Udelane
rozhodnuti je jen predpokladem probudouci jednani. Osoba muze
souhlas dat ale plneni uluh se bude vyhybat. Po vazani je
dulezite se usilovat o to, aby osoba pristoupila k plneni
povinnosti. Uz v prubehu vazani je treba pripravovat podklady a
vytvaret stimuly, ktere budou ziskanou osobu nabadat k prakticke
cinnosti. Uspesne provedeni vazani predpoklada dokonalou znalost
mechanissmu psychologickeho pusobeni a vyuzivani prostredku a
metod tohoto pusobeni.
b/ Taktika ziskavani agenta :
------------------------
Jde o system metod, kterymi OP pusobi na ziskavanou osobu s
cilem primet ji k pristoupeni na tajnou spolupraci.
Zakladni pozadavky taktiky: ofenzivnost a pruznost.
* Ofenzivnost : znamena optimalni vyuziti metod a technik
pusobeni na verbovanou osobu. Predpokladem je vytvoreni a vyuziti
nejpriznivejsi situace a spravna volba forem vazani.
* Pruznost : znamena vcasne prizpusobeni taktiky k menici se
situaci a reakci ziskavaneho.
Volba taktiky je ovlivnena: cilem a podkladem vazani,
osobnimi vlastnostmi verbovane osoby, jejim vztahem k tajne
spolupraci, mistem vazani apod.. Hlavni vyznam ma podklad vazani.
I.Taktika vazani na podklade ideove politickem
Volba taktikyzalezi od toho, zda je pouzita forma
jednorazoveho aktu nebo postupneho zapojovani do spoluprace.
Jednorazove vazani vyzaduje, aby OP v prubehu jednoho pohovoru
ziskal osobu ke spolupraci. Pouziva se zpravidla tehdy, kdyz OP
udrzuje s osobou osobni styk. Jestli tento styk neexistuje,
beseda zacina vysvetlenim, pod urcitou legendou ucelu predvolani.
Po vysvetleni beseda pokracuje vyjasnovanim si operativnich
moznosti (napr. kandidat chodi do kap. ciziny - OP zajistuje
okruh osob se kterymi tam prijde do styku). OP se muze ptat
prostrednictvim ktere osoby by se daly zjistit urcite
skutecnosti, to privadi verbovanou osobu na to, ze navrhne, ze
nejvhodnejsi by bylo, kdyby to ucinila sama. Takovyto postup nam
potom dava moznost navrhnout ji tajnou spolupraci.
Jestli se ukaze, ze vytypovana osoba neni vhodna pro
spolupraci, beseda se omezi na projednani otazky souvisici se
zaminkou pcedvolani.
Beseda muze zacit i primym navrhem pomoci organum StB, musi
jit o reseni konkretniho problemu, ktery spada do kom petence
verbovane osoby. Po tomto navrhu OP vysvetli osobe ucel a moznost
spoluprace.
Osoby mohou z ruznych duvodu odmitat spolupraci (odporuje
to jejich moralnim zasadam, nechapou v cem konkretne bude
zpocivat jejich uloha, neuvedomuji si ucel spoluprace apod.) Po
zjisteni duvodu musi OP presvedcit je o neopodstatnenosti jejich
rozhodnuti.
Na ideove politickem podklade formou jednorazoveho aktu se
provadi i vazani osob, se kterymi OP udrzoval styk za ucelem
jejich proverky pri plneni jednotlivych operativnich ukonu.
Zvlastnost pohovoru je v tom, ze se v tomto pripade jevi
verbovane osobe jako logicky zaver cele predchazejici prace sni.
(OP konstatuje, ze ukoly plnene osobou byly splneny uspesne a ze
dalsi ukoly si yvzaduji, aby vztahy mezi osobou a StB byly
zafixovany.)
Na ideove politickem podklade muzeme ziskavat i osoby, na
ktere mame kompromaterial (jde obycejne o osoby politicky
neuvedomele). Pohovor v techto pripadech je veden tak, aby osoba
pochopila, ze jednani, ktereho se dopustila, ji kompromituje pred
spolecnosti a spoluprace s StB muze prispet k zahlazeni viny vuci
nasemu .statu
2) Vazani formou postupneho zapojovani do spoluprace se pouziva
hlavne kdyz jde o obcany z kap. ciziny. Vychazime z toho, ze tyto
osoby ne vzdy souhlasi s politikou soc. statu a jsou pod vlivem
burzoazni propagandy. Ziskavani delime na dve faze :
V prvni fazi OP pod legendou navazuje styk a upevnuje
vztahy k ziskavane osobe.
Ve druhe fazi uklada osobe jednotlive ukoly a postupne ji
zapojuje do spoluprace.
Kontakt s cizincem navazuje OP primo nebo prostrednictvim
agentu nebo duverniku. Zakladem dalsiho rozvoje vztahu jsou
spolecne zajmy (hudba, kultura, konicky apod.), pripadne pomoc v
pripadech osobnich nebo sluzebnich zalezitosti kandidata.
Dulezita je spravna volba legendy OP (novinar, vedecky pracovnik
apod.) Po upevneni vztahu pozada OP osobu o drobne sluzby
(odpovidajici legende). Pozadavky stale stupnuje a tim ho
pripravuje na plneni rozvednych a kontrarozvednych uloh. Styk
vyuziva k systematickemu ideovemu pusobeni a k posilovanipodkladu
vazani.
Touto formou je mozno ziskavat i cs. obcany. OP vystupuje
otevrene, pozaduje od osoby pomoc pri osvetleni urcitych
problemu. Je treba volit vzdy takove ulohy, aby je kandidat
splnil.
Pri ziskavani TS z rad osob, ktere si odpykaly trest za
protistatni cinnost je treba postupovat obezretne. OP se nejprve
zajima o osoby, se kterymi si kandidat odpykava trest, poskytuje
mu pomoc v osobnich zalezitostech, vysvetluje mu politiku strany
a vlady. Jestli osoba projevi k nemu kladny vztah, nebo z vlastni
iniciativy oznami dulezite operativni poznatky, potom muze OP ji
ukladat postupne ukoly a zapojovat ji do agenturni cinnosti. Kdyz
se presvedci, ze ukoly plni poctive, provede vazaci akt.
II.Taktika vazani na podklade zavislosti :
Nejcasteji se provada formou jednorazoveho aktu a je v
jednotlivych pripadech formou postupneho zapojovani. Tato metoda
zpociva v donuceni a jako prostredek pusobeni na verbovanou osobu
slouzi pohruzky zpusobeni ujmy jeich osobnim zajmum.
1) Jednorazove vazani ma dve faze:
* V prvni fazi je ulohou donutit verbovanou osobu k tomu, aby
se priznala ke spachani TC nebo kompromitujicimu jednani a aby si
uvedomila, ze je zavisla na StB. Potom je dan podnet, aby osoba
hledala vychodisko z dane situace. Toto smeruje k tomu, aby bylo
mozne navrhnout osobe spolupraci nabo vyvolat jeji iniciativu,
aby se ke spolupraci sama nabidla. Jestli jde o rozvedciky nebo
pracovniky zastupitelskych uradu, je mozne pohovor zacit primo
predlozenim kompro materialu a vysvetlenim dusledku, jestli budou
tyto materialy zverejneny. Temto osobam je jasne, ze vyhnot se
nasledkum mohou jen pristoupenim ke spolupraci.
* Ve druhe fazi besedy je osoba presvedcovana o tom, ze
souhlas se spolupraci je pro ni nejprijatelnejsim vychodiskem ze
vznikle situace. Soucasne jsou u ni formovany motivy, ktere ji
stimuluji ke spolupraci.
2) Forma postupneho zapojovani se pouziva zpravidla u cizincu z
kap. statu a to tehdy, kdyz nejsou k dispozici dostatecne zavazne
kompromaterialy. OP vystupuje pod legendou vlivne osoby a
navazuje operativni kontakt, udrzuje pratelske styky a ovlivnuje
osobu z ideologickeho hlediska. Kdyz se osoba dopusti zavadoveho
jednani provadi se opatreni na jeji zadrzeni v dobe, kdy ma u
sebe kompromitujici dukazy. Kdyz se dostane do obtizne situace je
nucena obratit se na nekoho o pomoc. Toto vyuzije OP a pomuze ji.
Situaci je treba vyvinout tak, aby se musela osoba znovu a znovu
obracet o pomoc u OP. O poskytnute pomoci ji OP po urcite dobe
pozada o protisluzbu ve forme ziskani urcite informace a tak
postupne osobu ziskava ke spolupraci.
Kdyz se vztahy upevni, OP se pred sebou odhali a udrzuje s ni
styky uz jako predstavitel StB.
Taktika vazani na podklade zainteresovanosti na ziskani hmotnych
nebo jinych vyhod :
------------------------------------------------------------
Ziskavaji se tak zpravidla vizovi cizinci a to formou
postupneho zapojovani do spoluprace. Volba prostredku a postupu
pusobeni zavisi od vyhody na ktere ma osoba zajem jako i na jejim
vztahu k moznosti tuto vyhodu ziskat v dusledku spoluprace.
V dusledku provedenych operativnich opatreni se kandidat
dostava do situace, ktera vyzaduje znacne financni vydaje a tento
je nucen hledat dostatecny zdroj financnich prostredku. OP nebo
agent vystupuje pod vhodnou legendou a doporuci znameho, ktery by
za nejakou sluzbu hmotnou pmoc mohl poskytnout. Timto znamym je
OP nebo agent a za urcitou informaci dava kandidatovi odmenu.
Verbovana osoba si postupne navykne na tento prijem a upada do
zavislosti. Tim je vytvoren predpoklad pro jeji ziskani.
Pri ziskavani obchodniku se vyuziva jejich
zainteresovanosti na uskutecneni urcitych pro ne dulezitych
transakci s nasimi podniky. Na tomto podklade je mozno provest i
vazani formou jednorazoveho aktu. Toto se vyuziva jestlize je
osoba zadrzena s dukazy na miste cinu a jsou u ni nalezeny
usvedcujici materialy (napr. dukazy o provadeni ruznych
machinaci).
U rozvedciku a cizincu z kap. statu u kterych mame zjisteny
poznatky o jejich zameru navazat styk s StB ze ziskuchtivych
pohnutek, se ziskavani provadi formou otevreneho obchodu. Osobe
je primo navrzena odmena za ziskani urcitych materialu.
V praxi se pouziva zpravidla kombinace ruznych podkladu.
c/ Fixace vazani. Prvotni instruktaz agenta.
----------------------------------------
Pod pojmem fixace rozumime vytvoreni zaruk pro cestne
plneni povinnosti ze strany agenta, ktere na sebe prevzal.
Zakladni zpusoby fixace :
* Pisemny zavazek nebo ustni souhlas (v tom pripade, kdyby popis
mohl ohrozit dobry vztah kandidata ke spolupraci).
* Prevzeti informace, ktera je z operativniho hlediska zajimava,
od verbovane osoby. (Ma zvlast vyznam u cizincu).
* Podepsani prohlaseni o mlcenlivosti o spolupraci (vyzadujeme
jen individualne - neni prvnim zavazkem).
* Potvrzeni o prevzeti odmeny poskytnute za urcitou informaci.
Pri ziskavani agentu z rad cs. obcanu oddanym socialismu
vyzadujeme pisemne prohlaseni, jenkdyz jsou jim ukladany zvlast
zavazne ukoly jsou sireji obeznamovani s metodami a prostredky
StB. Muze se vyzadovat i tehdy, kdyz jsou poznatky o
nedisciplinovanosti verbovane osoby. Forma prohlaseni muze byt
libovolna.
Fixace potvrzenim o prevzeti odmeny se pouziva zpravidla
vuci cizincum ziskanym na podklade zavislosti a zainteresovanosti
na ziskani materialnich vyhod. Muze se tu pouzit, i fotografovani
nebo magnetofonovy zaznam pohovoru provadeneho v prubehu vazaci
besedy.
A - Prvotni instruktaz :
Ziskany agent si zpravidla zvoli sam kryci jmeno, v opacnem
pripade mu ho urci OP, ktery mu zaroven zdurazni proc je nutne,
aby ho mel. Jestli kryci jmeno agent odmita, neni nutne na nem
trvat, je mozno se k teto otazce vratit pozdeji. Prvotni
instruktaz ma obecny charakter. Agentovi jsou vysvetleny
nejblizsi ukoly, zpusob konspirace, uskutecnovani schuzek apod.
Potom OP dava agentovi konkretne ukol a vysvetli mu zpusoby jeho
spolneni. Na zaver se dohodnou na legende na dobu po kterou
probihal vazaci pohovor. O provedenem vazani provede OP zaznam,
ve kterem :
* zhodnoti prubeh besedy, * chovani kandidata, * podstatu
informaci poskytnutych TS, * kryci jmeno, * uloha kterou dostal,
* termin prvni schuzky apod. Kdyz nedoslo k zavazani, tak ve
zprave uvede okolnosti a priciny neuspechu vazani. Tato zprava i
s dalsimi dokumenty z neuskutecneneho vazani se uklada do archivu
operativni evidence.
B - Rozbor prubehu vazani :
V analyticke praxi se provadi soubor cinnosti v oblasti
ziskavani TS. Soucasti teto analyzy jsou :
- Cile uskutecnenych vazani (jestli odpovidaji situaci a rozkazum
FMV)
- Potreba uskutecneni vazani (jestli se nedaly k reseni vyuzit
sily a prostredky, ktere byly k dispozici)
- Opodstatnenost prognozy OP o vhodnosti kandidatu
- Taktika uskutecneneho vazani (jestli byla volba taktiky spravna
vzhledem k dane situaci).
K obecnym ukazatelum cinnosti smerujici k ziskani TS, ktere
je nutno pdrobit rozboru patri :
* pocet Ag, kteri byli ziskani ve zkoumanem obdobi
* pocet Ag vynatych z agenturni site, nebot nemeli operativni
moznosti
* rozdeleni Ag podle cilu vazani
* rozdeleni Ag podle skutecneho zamereni (vyuzivani)
* pocet osob, ktere odmitly pristoupit na tajnou spolupraci
Porovnani cile vazani Ag se stavem jejich skutecneho
vyuziti umoznuje posoudit, jestli byly cile dostatecne zvazeny a
zformilovany. Porovnani poctu ziskanych Ag a vynatych pro
nedostatek moznosti umoznuje zhodnotit jestli byly spravne
prognozy o vhodnosti kandidatu.
Po provedenem rozboru jsou vysledky zobecnovany a vyvozuji
se obecne zavery ve kterych ma byt obsazena odpoved na
nasledujici otazky :
* jestli cile vazani odpovidaji operativni situaci a konkretnim
uloham KR
* jestli nove vazani Ag maji operativni moznosti
* jestli cinnost souvisejici se ziskavanim TS umoznuje resit
hlavni operativni ukol - pronikani do rozvedek organu protivnika,
emigrantskych a ideodiverznich center, protistatnich skupin apod.
* jestli kvalita TS zajistuje stabilitu agenturni site
Tyto zavery potom slouzi jako zaklad pro doporuceni
smerujici ke zdokonaleni cinnosti ziskavani TS.
C - Obsah rizeni agentu :
Budovani agenturni site ma dve casti :
1/ Vyber, proverovani a ziskavani agenta
2/ Rizeni agenta - je to vyznamna cast
Proces rizeni je tvoren tremi nedelitelnymi castmi :
1/ Ukolovani Ag
2/ Vychova AG
3/ Odborna priprava a vycvik Ag
Slozitost rizeni Ag dana utajenym charakterem teto prace a
odlisnosti vlastnosti a charakteru jednotlivych agentu. Ridit Ag
znamena :
1) Spravne mu stanovovat ukoly
2) Vysvetlit moznost splneni ukolu
3) Stanovit mu spravnou taktiku jednani
4) Soustavne zkoumat, proverovat Ag
Ag mohou byt spolehlivymi pomocniky StB jen kdyz maji
odpovidajici moralni a politicke vlastnosti. To muzeme docilit
jejich vychovou tj. systematickym pusobenim na Ag, rozvijenim
takovych vlastnosti, ktere je nutne pro plneni uloh a
odstranovani nedostatku a navyku, ktere jsou na prekazku
agenterni praci. Specialni znalost si agent osvojuje v prubehu
skoleni a vycviku, ktere se provada :
- prizpusobovanim jeho zivotnich zkusenosti k podminkam agenturni
cinnosti
- vytvarenim specialnich navyku, ktere jsou nutne pro plneni
kontrarozvednych uloh
Vysledky vycviku je mozno lehko proverit, jinak je vsak
tomu pri vychove. Tu nestaci Ag hodnotit podle jednotlivych
vyroku, skutku a jednani. Je potreba vsak zkoumat motivaci,
kterou se Ag v prakticke cinnosti ridi.
Zakladni formou rizeni Ag jsou agenturni schuzky.
Bezprostredni styk OP a Ag vytvari optimalni podminky pro rizeni
cinnosti Ag, vychovu, vstepovani nutnych moralnich, politickych a
volnich kvalit pro organizovani specialniho skoleni, vycviku,
jako i zkoumani a proverku Ag.
D - Ukolovani agentu :
Jednim ze zakladu rizeni Ag je planovani jejich cinnosti,
ktere zajistuje cilevedomou aktivitu Ag a spravne ho usmernuje a
dava mu moznost projevit vlastni iniciativu.
Pri zpracovani planu cinnosti je nutne vychazet z dane
operativni situace (povaha PC protivnika, formy, metody, stupen
informovanosti apod.) Tez je nutne brat do uvahy operativni
moznosti Ag jako i vyuziti dalsich prostredku pri reseni ukolu.
Rozeznavame dva druhy planu cinnosti agenta :
- perspektivni plan
- dilci plan
Perspektivni plan stanovi Ag nejvhodnejsi ulohu, ve ktere
bude vystupovat pred protivnikem, taktiku jednani a chovani, cil
vyuziti agenta, ukoly agenta v jednotlivych fazich a zpusoby
jejich plneni, moznou reakci protivnika a protiopatreni agenta.
Plan se podle potreb zavislosti na operativni situaci muze
upravovat a doplnovat. ento plan obsahuje nekolik dilcich,
postupnych planu. Kdyz k dosazeni hlavniho cile neni treba aby Ag
plnil dilci ukoly, neni treba ani perspektivni ani dilci plan.
Formulace ukolu Ag je celkem jednoznacna, napr. zjisteni, ktere
osoby projevuji zajem o dulezity objekt.
I kdyz davame Ag konkretni ukoly, neznamena to, ze jim
nedavame i ukoly obecne povahy. Kazdy agent musi byt ukolovan,
aby si vsimal vsech podezrelych jevu kolem sebe.
E - Stanoveni cile vyuziti agenta :
Ukolovani Ag musi byt v souladu se zamerenim KR a
stanovenymi zakladnimi ulohami pro cinnost jednotlivych organu
KR. OP pri urcovani cile vychazi z obecnych uloh boje s
protivnikem, z poznatku o zamerech, formach a metodach PC a
specializuje je na svoje pracoviste. Prihlizi i k operativnim
moznostem, schopnostem a zkusenostem Ag. Cil musi mit vzdy
konkretni formu.
F - Taktika agenta :
Agent se pri plneni ukolu dostava dop ruznych situaci. To
vyzaduje od Ag, aby vedel situaci spravne zhodnotit a prizpusobit
tak svoje jednani, aby dosahl stanoveneho cile. Cil je stejny,
meni se vsak postup - taktika Ag.
Taktikou (pouziva se i termin linie chovani) rozumime
system zpusobu, postupu a celkove jednani Ag smerujici ke
splneni operativnich ukolu. Taktika je podrizena ukolum, ktere Ag
plni a je zavisla na podminkach stretnuti s protivnikem a
protivnikovi. Smysl taktiky spociva v tom, aby se Ag vedel
vyhnout protiakcim protivnika a dosahl zadane vysledky. To
vyzaduje, aby Ag maskoval vse co souvisi s plnenim KR uloh.
Maskovani Ag spociva v tom, ze:
- skryva svuj vztah k StB
- skryva svoje skutecne kvality
- predstira vymyslene kvality, zajmy, zamery
- jestli jsou jeho kvality zname mohlo by to ovlivnit plneni
uloh, musi je vhodne zduvodnit.
Maskovani je nutnym a rozhodujicim cinitelem taktiky a
pomaha k ziskani duvery u protivnika. Co vsechno musi Ag
maskovat, zalezi na konkretni situaci. Role, ve kterych Ag
vystupuje pred protivnikem jsou ruznorode, ale obecne jich muzeme
rozdelit do dvou skupin:
1/ role osob, s nimiz protivnik udrzuje kontakty, ktere nesouvisi
s jeho podvratnou cinnosti (vecny nebo osobni podklad - muzeme
tak zjistovat jeho zaliby, nazory, rezim, apod.)
2/ role osob, ktere protivnik vyuziva nebo muze vyuzivat k
uskutecneni svych podvratnych zameru (jsou tu vetsi perspektivy k
reseni operat. ulohy jako u predchazejici skupiny). U teto
skupiny rozlisujeme dva zpusoby:
* Ag vystupuje v roli osoby, kterou protivnik vyuziva jako
zivy nastroj
* Ag vystupuje v roli osoby, kterou protivnik vyuziva
otevrene (je to narocne na rizeni i psychiku Ag). V tomto pripade
se trestne cinnosti muze Ag zucastnit jen se souhlasem
odpovednych predstavitelu StB a to jen vyjimecne v pripadech, ze
neni jina cesta k odhaleni PC. Tehdy je treba zvazit a pripravit
vyvedeni Ag z pripadu, aby nedoslo k trestnemu stihani nebo
dekonspiraci.
Ag muze pri urcitych jazykovych znalostech, schopnostech i
vybaveni vystupovat pred protivnikem v roli cizince.
V praxi se mohou vyskytovat kombinace uvedenych roli. Role
je zavisla na cili rozpracovani. Tento se muze menit a tak se
meni i role agenta. Maskovani je vlastne dezinformovani
protivnika, podle toho jake podklady pouzivame k dezinformovani
delime maskovani na:
- prirozene
- umele
O prirozenem maskovani hovorime tehdy, kdyz pri nem
vyuzivame okolnosti vznikle prirozenou cestou a ktere jsou
protivnikovi zname. Ag hraje vlastne sam sebe, maskuje vsak cil a
duvody sveho jednani.
O umelem maskovani hovorime tehdy, kdyz Ag vyuziva pri svem
vystupovani pred protivnikem umele vytvorene okolnosti (Ag se
vydava za cloveka, ktery ma pristup k utajovanym skutecnostem a
je schopen svou nepozornosti je prozradit). Takovato dezinformace
je dodavana hodnovernym zpusobem do protivnikova vedomi. Musi byt
logicka, pravdepodobna a musi mu byt dana moznost, aby si ji
overil. ve skutecnosti se vsak jedna o legendu. Prirozene i umele
maskovani je zpravidla vyuzivano ve vzajemne kombinaci, to
znamena, ze do prirozenych podminek jsou zavadeny umele prvky a
okolnosti.
Metody a postupy ziskavani informaci:
1/ Ziskavani poznatku zpravodajskou, rozvednou cestou (vyzvidani)
2/ Dotazovani (vytezovani)
3/ Pozorovani
4/ Operativni ohledani
5/ Experiment
1/ Ziskavani poznatku zpravodajskou cestou-vyzvidani:
Ag povzbuzuje objekt k neumyslnemu, neuvedomelemu nebo malo
motivovanemu sdeleni informace, ustni, pisemnou nebo jinou
formou. Objekt si neni vedomy, ze k oznameni byl priveden
cilevedomym postupem. Toto se muze dit ruznou cestou:
* predlozeni konkretnich predmetu (odevy, alba, fotografie,
knihy), ktere vybavuji v pameti objektu urcite pro nas zadouci
situace a povzbuzuji ho k mimovolnemu oznameni veci, ktere nas
zajimaji. Toto vsak se musi provest jen v urcite situaci, aby to
vypadalo prirozene, aby to nevyvolalo o objektu pochybnosti nebo
podezreni.
* zavedeni rozhovoru na blizke tema. Ag nesmi klast otazky
ani na objekt nelehat, aby odpovedel. Tema nesmi byt ani moc
blizke, ani moc vzdalene zakladnimu problemu, o kterem chceme
zaskat informaci.
* polozeni prime otazky zamaskovanym zpusobem. Ag klade
otazku, ktera zajima StB primo, ale maskuje skutecny duvod, proc
se o vec zajima.
* priprava objektu k rozhovoru na dane tema. Ag v prubehu
rozhovoru vytvari takovy psychicky stav a vyvolava takove pocity
(uspokojeni, samolibost, hrdost), pod vlivem kterych zacne objekt
sdelovat podrobnosti, o kterych by jinak nemluvil.
2/ Dotazovani-vytezovani
Ag klade otazky, kterych charakter nemaskuje. Je to mozne
tam, kde polozeni otazky je oduvodnene roli agenta (napr. objekt
ziskava Ag ke spionazi, Ag je opravneny zeptat se v cem ma jeho
cinnost spocivat, komu maji jeho zpravy slouzit apod.).
3/ Pozorovani
Ag systematicky a cilevedome vnima jevy ve skutecnych
podminkach, tj. v miste a case, kdy objekt uskutecnuje akce
spojene s jeho PC.
4/ Operativni ohledani
Ag utajene odhaluje a ziskava materialy, ktere svedci o PC
objektu. K tomu musi mit vhodne podminky a musi byt zajistene
utajeni provedeneho opatreni (napr. Ag si vytvori moznost
prohlednout zapisnik objektu s adresami).
5/ Experiment
Ag umele navodi urcite podminky a pozoruje jak na ne
reaguje objekt a jak odhaluje sve vlastnosti, schopnosti a
umysly. (napr. Ag oznami objektu, ze jeho znamy cestuje do
zahranici a sleduje zda objekt neprojevi zajem neco po nem
poslat).
Metody agenturniho predchazeni a zamezovani podvratnym akcim
protivnika :
Ulohou StB je nejen odhalovat a dokumentovat PC, ale
soucasne s tim i predchazet a zamezovat podvratnym akcim. K tomu
se pouziva techto metod :
1/ Zadrzovani rozpracovavanych nebo proverovanych osob od
uskutecnovani podvratnych akci (Ag presvedci protivnika vhodnym
zpusobem o nevhodnosti zamyslene akce, o nebezpeci provalu atd.)
2/ Odvedeni techto osob od objektu na ktere smeruje jejich PC.
(Ag vhodnym a presvedcivym zpusobem zameruje pozornost protivnika
na mene dulezite nebo fingovane objekty).
3/ Ztezovani podvratnych akci (Ag klade objektovi nejruznejsi
prekazky, navstivi ho v dobe, kdyz chce realizovat svuj zamer
apod.)
4/ Zbaveni protivnika nastroju, ktere pouziva k provadeni PC
(odnetim, znehodnocenim, znemozni mu je ziskat apod.).
Taktika musi byt :
- ofenzivni - aktivni vliv na rozpracovavanou osobu (nema to nic
spolecneho s provokaci)
- pruzna - Ag musi vcas reagovat na akce protivnika a prizpusobit
se zmenene situaci
Toto predpoklada :
- vcasne vyuziti moznosti povzbuzeni protivnika k akcim, ktere
odhaluji jeho plany a spoluucastniky
- spravne vyuziti vhodne doby k provedeni zpravodajskych akci
- rozumne riskovani pri plnem zabezpeceni konspirace
- ovlivneni a usmerneni akci protivnika ve smeru vyhodnem pro StB
Ukolovani, vytezovani a proverka agentu :
Uspech rizenim agenta zavisi na spravnem ukolovani,
vytezovani Ag a na tom, jak je provadena jeho prverka. Pri
ukolovani musi OP Ag nalezite vysvetlit podstatu cile, ktery je
pred neho postaven a objasnit taktiku dosazeni tohoto cile. OP
musi Ag oznamit nutne udaje o protivnikovi se kterym bude ve
styku. Podil Ag na planovani sve cinnosti ma byt aktivni, proto
je treba s nim spolecne rozpracovavat detaily planu postupu,
upresnovat taktiku jednani. V procesu ukolovani vyvstava otazka
do jake miry je nutne obeznamit Ag s konkretnimi cili
rozpracovani, operativni situaci apod. Zavisi to predevsim od
spolehlivosti, proverenosti a celkove pripravenosti Ag, jako i od
toho, jaky ukol a v jakych podminkach bude plnit. Ag ma miat
informace v takovem rozsahu, ktery je nutny k uspesnemu reseni
dane ulohy.
Instruktaz Ag se dela zpravidla ustne na schuzce. Jestli
neni mozny osobni styk Ag a OP, provadi se pomoci rezidenta nebo
pisemne instruktaze. Pokyny OP jsou pro Ag zavazne. Pri zmene
situace muze jednat vsak iniciativne, ale v souladu se stanovenym
cilem.
Neoddelitelnou soucasti prace s agenturou je kontrola.
Agent se seznemuje s udaji, ktere jsou v StB zajmu utajovane a to
si vyzaduje jeho soustavnou kontrolu. Cilem kontroly je ziskani
optimalnich zaruk, ze Ag plni sve ukoly cestne, podava pravdive
udaje, neni dekonspirovan, neprovokuje k nepratelske cinnosti a
plni ukoly zpusobem jemu stanovenym. V prubehu kontroly
zjistujeme :
1) Spolehlivost
2) Uroven KR pripravy
3) Skutecne motivy spoluprace
4) Chovani agenta pri plneni uloh
Kontrola musi byt uplna, objektivni, aktivni, cilevedoma,
planovita, vcasna a konspirativni. Pri kontrole pouzivame obecne
metody, ktere rozpracovava obecna psychologie jakoz i specialni
KR metody :
1/ Metody shromazdovani a zobecnovani poznatku charakterizujicich
AG (utajovane shromazdovani udaju o Ag ziskanych z ruznych mist,
od ruznych osob apod. Takto proverujeme osobni vlstnosti Ag).
Dõlezita je analyza vyslednosti prace Ag. Slaba vyslednost
svedci bud o nizke priprave Ag, spatnem rizeni, nedostatku
operativnich moznosti, dekonspiraci nebo zrade.
2/ Pozorovani agenta v ruznych podminkach jeho cinnosti. Toto
provadi jednak sam OP na schuzkach a jednak pomoci operativnich
prostredku (agentura, sledovani, technika, PK, ustanovka apod.).
V prubehu takoveto kontroly muzou vzniknout pochybnosti o
serioznosti Ag apod. Potom je treba Ag proverit v celem rozsahu.
3/ Metodou takoveto proverky je operativni experiment. Vytvarime
podminky, ve kterych Ag musi projevit sve skutecne vlastnosti.
Takto muzeme zjistit jeho skutecny motiv spoluprace, jeho postup
pri plneni uloh apod.
4/ Operativni modelovani poizivame tehdy, kdyz vznikne nutnost
proverit praci Ag pri plneni minuleho ukolu a to v situaci, kdy
vzniknou pochybnosti, jestli mohl Ag vubec vnimat nebo pozorovat
urcity fakt o kterem hovori ve sve zprave. Model se musi postavit
tak, aby co nejvic odpovidal skutecne situaci.
Podle smernic je povinnosti nacelniku podilet se na
kontrole vyslednosti prace s agenturou. Nacelnici se maji
zucastnovat kontrolnich schuzek. Na tyto schuzky je treba se
radne pripravit. Schuzku muze vest nacelnik, nebo ji muze vest OP
a nacelnik zasahuje jen do jednotlivych bodu. V zadnem pripade
nacelnik nesmi snizit autoritu OP pred jeho Ag.
Jestlize OP zjisti poznatky o nespravnem postupu Ag,
upozorni ho na nevhodne jednani a rozebere s nim priciny a
okolnosti.
Kdyz mame dukazy o zrade Ag nebo o tom, ze spachal TC, je
treba zvazit, zda s nim ukoncit spolupraci. Nekdy je vyhodne
nedat najevo zmenu naseho vztahu, ale vyuzit situaci k
urychlenemu odhaleni nebo dokumentaci TC.
V urcitych pripadech je mozne zvolit cestu "preverbovky"
Ag. To vyzaduje usvedcit ho ze zrady a pod hrozbou trestniho
stihani pokracovat ve spolupraci, ale na jinem podklade.
Vysledky proverky se podchycuji pisemne a zakladaji do
osobniho spisu agenta.
Zpracoval: inspektor Colombo na zaklade zobecneni svych
dlouholetych praktickych operativnich zkusenosti.
T - 8. Spojeni s agenturou
Spojeni OP s agenturou - jeho vyznam
Pojem: spojeni OP s agenturou, jejich vzajemny konspirativi a
trvaly kontakt, ktery umoznuje vzajemnou vymenu informaci v ramci
vychovy A, jeho odborne pripravy, vycviku a plneni ukolu. Je to
hlavni naplni OP.
Pozadavek na spojeni - zasady spojeni:
a/ KONSPIRACE - tj. zajisteni utajeni faktu navazani styku s A a
utajeni povahy tohoto styku. Povinnosti OP je vypracovani "planu
spojeni". Jde o predem pripravene vhodne legendy pro verohodne
prikryti skutecne podstaty styku s A.
b/ STALOST STYKU - permanentni pripravenost navazat a udrzovat
styk s agenturou. Vyvolano nutnosti neustaleho rizeni A z duvodu:
- A se setka s fakty, ktere vyzaduji okamzity zasah org. StB
- nutnost resit problemy, ktere se A vyskytly pri plneni
ukolu
- rychla, necekana zmena v OS vyvolava nutnost zmeny nebo
zruseni ukolu, ktere mel A plnit.
Formy a zpusoby spojeni a agenturou
OP pri rozhodovani o zpusobu spojeni vychazi ze zasad
stanovenych Smernicemi pro praci s TS a prihlizi k osobe
spolupracovnika a ukolum, ktere bude plnit. Konecne rozhodnuti
prijima po dohode s A.
Formy spojeni: 1/ bezprostredni styk
2/ zprostredkovane spojeni
Bezprostredni styk: je to zakladni s nejrozsirenejsi forma. V
max. mire umoznuje plneni zasad stalosti a konspirace spojeni.
a/ Osobni styk - schuzka:
Cilem je dukladne vytezeni A k plneni ukolu ziskane informace
zaznamenavat, ulozit novy ukol, instruovat jej k plneni ukolu a
vychove na neho pusobit. Nejefektivnejsi zpusob spojeni.
b/ Tajna schranka:
TS = zvlast zvolene a zarizene misto pro bezpecne ulozeni
mater. taj. charakteru, za ucelem jejich vymeny mezi OP a A bez
osobniho styku. TS slouzi pro obsluhu pouze jen jednoho agenta.
Pozadavky na tajnou schranku:
- budovat v mistech, kde A nemusi legendovat svoji pritomnost
- cinnost pri obsluze taj. schr. musi zustat utajena
- musi byt zabezpecena pred nahodnym objevenim, pred
povetrnostnimi vlivy a nahodnym poskozenim
- doba naplnovani a vybirani musi byt predem dohodnuta, nebo
se OP a A navzajem dohodnutym zpusobem pro vybrani nebo naplneni
vyrozumi
- nutna zajistovaci opatreni pro pripad odhaleni TS
nepovolanou osobou (tajnopis, sifra apod.)
c/ Spojeni pomoci radiotech. prostredku, telefonem, telegramem,
pisemne
Na uzemi CSSR vyuziva se zridka. Zpravidla je jednostranne.
Casteji pouzivan telefon a pisemny styk. Vyuzivani tzv.
"agenturnich telefonu" - A musi znat zasady pro jeho uziti.
Zprostredkovane spojeni: mezi OP a A je zprostredkujici
meziclanek. V teto uloze vystupuji A - spojka nebo osoby
obhospodarujici konspiracni predavaci body.
a/ Agent spojka: je tajny spolupracovnik predavajici inf. nebo
materialy mezi OP a A. Musi byt dukladne informovany o vsech
podrobnostech tykajicich se prevzeti, uschovy, prepravy a
doruceni materialu, jakoz i zpusobu provedeni schuzky s
obsluhovanym A.
b/ Konspiracni odevzdavaci body: jde o osoby, ktere prebiraji a
nebo na jejich adresu jsou A zasilane dohodnutym zpusobem zpravy
a informace pro OP. nebo osoby, ktere za timto ucelem propujcuji
svuj telefon.
c/ Prepazka - je bod, kam A dopravuje zpravy a odkud prebira
pisemne instrukce od OP (zamestn. inform. kancelari, post,
knihoven atd.)
d/ Kryci adresa - na bod, kam A odesila zpravy a material pro OP
prostrednictvim posty - obsah musi zustat pred drzitelem kryci
adresy utajen - zpetna adresa A je vymyslena, nebo se neuvadi.
Nutna legenda pro A pisemny styk s drzitelem kryci adresy.
e/ Konspiracni telefon - OP a A si vymenuji informace
prostrednictvim telefonu, jehoz drzitelem je treti osoba. Nutny
dukladny dohovor o zpusobu pouziti. A musi zustat pred drzitelem
utajen.
V praxi je mozna a osvedcuje se ruzna kombinace zpusobu a
nebo forem spojeni - viz potreba vyvolani neplanovaneho styku.
Schuzka
- konspirativni pracovni styk OP s A s cilem prevzit od neho
informace nebo jine materialy, ulozit mu nove ukoly, instruovat
jej k jejich plneni a vybavit ostatnimi nalezitostmi
vyplyvajicimi ze spoluprace.
Klady:
- nejpriznivejsi podminky pro celkovou praci s agenturou
- umoznuje prebirani AZ primo z ruk A - jejich utajeni
- zuzuje se okruh osob, kteri vedi o spolupraci A s org. Stb
Nedostatky:
- moznost naruseni konspirace - nutnost podrobnych a realnych
legend
- moznost sledovani A nepovolanou osobou
Pozadavky:
- pravidelnost, cilevedomost a neformalnost
- o obdobi nevytizenosti A styk min. 1x za 3mesice
Prubeh schuzky:
Je vhodna pisemna priprava na schuzku. Rizeni A v ramci schuzky
tj. vychova, odbor. priprava a vycvik musi tvorit uceleny proces.
Schuzka musi mit atmosferu otevrenosti a vzajemne duvery.
UVODNI CAST: - zjisteni, zda A nebyl sledovan
- neformalni beseda (zaliby,zajmy,aktualnosti)
PRACOVNI CAST: - zjisteni plneni ukolu, ktere byly A zadany,
jejich rozbor
- dotezeni A
- pisemne vyhotoveni agenturni zpravy
- zadani noveho ukolu, instruktaz k jeho plneni,
taktika
ZAVERECNA CAST: - dohovor dalsi schuzky, nahr. termin, misto a
pod.
102 - 3, Kap. 7 Vychova agentu
=================================
Vychovou agentu rozumime cilevedomy a systematicky vliv operat.
pracovnika s cilem vytvaret u neho ideove politicke a moralni
vlastnosti, jez jsou nezbytne k uspesne spolupraci s organy StB.
Vychova agentu musi byt: a) promyslena
b) systematicka
c) konkretni
Vychovna prace s agentem probiha neustale, a to od jeho
ziskani ke spolupraci az do jejiho ukonceni.
Zasady vychovy:
Uspesna vychova agentu vyzaduje od OP veliky pedagogicky
takt a umeni dovedne vyuzivat zakladni principy vychovne prace.
Je to:
a) politicka operativni cilevedomost
b) individuelni pristup
c) duraz na kladne vlastnosti agenta
d) ucta k osobnosti A a pece o neho
Metody vychovy:
a) presvedcovani
b) osobni priklad OP
c) odmenovani a pokarani
Formy odmen:
1) hmotne
2) moralni
Politicka, odborna priprava a vycvik agenta:
POLITICKA PRIPRAVA je zakladem vychovy agenta. Utvari jeho ideove
presvedceni, upevnuje politicke nazory a vyzbrojuje agenta, aby
byl schopen paralizovat nepr. pusobeni protivnika a jestli-ze je
to nezbytne aby sam umel politicky ovlivnovat.
Politicka vychova A neni samoucelna, ale je dulezitym
prostredkem jejich pripravy k uspesnemu plneni rozvednych a
kontr. ukolu.
PSYCHOLOGICKA PRIPRAVA je uplna jedine tehdy zahrnuje-li i
vytvareni volnich vlastnosti, jez jsou nezbytne pro jeho jeho
rozvednou a kontrarozvednou praci, jakoz nauci-li ovladat ho plne
emoce, bez cehoz nemuze uspesne plnit operativni ukoly.
Psychologicka priprava agenta ma dva druhy:
1/ pripravu obecnou - dlouhodoba
2/ pripravu konkretni - na urcitou situaci
Psychologicka priprava A k plneni operat. ukolu smeruje v
zaklade k tomu:
1/ aby si A uvedomil zvlastnosti ukolu, ktere pred nim stoji,
operativni situaci v niz bude jednat
2/ aby si A byl jist svymi silami a moznostmi uspesne splnit dane
ukoly
3/ aby si A zdokonalil pohybove navyky zajistujici klid a jistotu
pri provadeni akce
4/ aby si A umel skryt pred protivnikem vypracovane kontr.
vlastnosti
Skoleni agenta: ma za ukol vyzbrojit agenty odpovidajicimi
znalostmi a na jejich zaklade vytvorit u nich dovednosti spravne
jednat v kenkretni situaci.
V procesu skoleni i praktickeho plneni StB ukolu A ziskava
specielni dovednosti a navyky, rozvedne a kontr. znalosti. System
techto dovednosti a navyku muzeme obecne clenit na:
1/ dovednosti a navyky skryteho ovlivnovani protivnika
2/ -"- -"- navazovani a upevnovani kontaktu s protivnikem
3/ -"- -"- konspirativniho styku s oper. pracovnikem
4/ -"- -"- provadet analyzu ziskane informace
Principy skoleni: 1/ ideovost a stranickost
2/ politicka orientace
3/ navaznost
4/ systematicnost a postupnost skoleni
5/ uvedomely vztah skolenych agentu ke
zvladnuti operativnich znalosti
6/ prihlizeni k individ. zvlastnostem
skolenych A
Metody skoleni: 1/ ustni vyklad proskolovane latky,ktery provadi
operativni pracovnik
2/ demonstrace studovaneho predmetu nebo akce
3/ samostatne studium stanovene literatury A
4/ provadeni specielnich cviceni
Analyza a hodnoceni cinnosti operat. prac. pri vychove a skoleni
A:
Analyza cinnosti OP pri rizeni A ma odpovedet na otazku:
- zda opr. pracovnik vyuziva A cilevedome
- zda spravne planuje jejich postupy, pri plneni ulozenych
kontrarozvednych ukolu
- zda operat. pracovnik efektivne provadi kontrolni cinnost
Pri hodnoceni cinnosti oper. pracovnika pri rizeni a vyuzivani
agentu v kontrarozvedne cinnosti si stanovime tato kriteria:
- konkretnost cilu vyuziti A a soulad techto cilu s danou
operativni situaci
- stanoveni spravnych ukolu ukladanych A a spravne urceni zpusobu
jejich plneni
- do jake miry A chapou cile sveho vyuziti a ukoly, jez maji
resit pro dosazeni techto cilu
Pri analyze cinnosti oper. pracovnika v oblasti skoleni A:
1/ charakter ukolu, rozsah special. znalosti, dovednosti a navyku
2/ nakolik oper. pracovnik spravne stanovil uroven spec. pripravy
A
Pri analyze urovne planovani prace:
1/ hlavni cil, na jehoz dosazeni je A rizen
2/ dilci ukoly, ktere resi dosazeni konecneho cile
3/ role ve ktere A vystupuje pred protivnikem
4/ zpusoby postupu vnejsiho vyjadreni teto role
5/ zpusoby a postupy reseni ukolu, ktere byly pred agenta
postaveny
Pri analyze v oblasti kontroly:
1/ spolehlivost agenta
2/ zda byla ucinena konkretni opatreni k proverce agenta, jak
kvalifikovane byla tato opatreni realizovana i vysledek a zavery
teto proverky
102/4, kap. 9 R E Z I D E N T I str. 84 - 122
==================================================
I.
1. Rezidentura a jeji uloha:
V boji proti nepratelske cinnosti, organy kontrarozvedky
zrizuji a vyuzivaji i rezidentury.
Pouziti rezidentu je podmineno urcitou specifikou vyvoje oper.
situace.
Cil - utajit a zefektivnit tajnou spolupraci A s cs. KR.
Slozeni rezidentury - rezidentura se sklada z rezidenta a z A,
kteri mu byli predani k bezprostrednimu rizeni.
Hlavni ukoly: hlavni uloha spociva v tom, ze plneni
kontrarozvednych ukolu, stanovenych ridicim organem a vyplyvajici
z oper. situace - zalezi na chranenem objektu, nebo useku
kontrarozvedne cinnosti
2. Okolnosti,ktere vyvolavaji nutnost vytvoreni rezidentury:
Okolnosti jsou dany opr. situaci, sily, prostredky, formy a
metody prace cs. KR, sily a prostredky a samotny charakter
nepratelske cinnosti protivnika.
Z toho vyplyva, ze rezidentury se buduji hlavne v konkretnich
objektech, a tam, kde podminky pro obsluhu agentu OP jsou
stizeny, nebo je zvysene nebezpeci dekonspirace /velke podniky,
VU, instituce, hotely atd./. Jde o velky pocet A a vzhledem k
jejich rozmisteni je zvysene nebezpeci dekonspirace.
II.
1/ Rezident s jeho funkce:
Rezident je zvlast vybrany, naprosto spolehlivy, zivotne
zkuseny a z hlediska kontrarozvedneho odborne pripraveny TS,
ktery pod vedenim OP ridi praci tech A, ktere mu k rizeni sveril
OP.
Hlavni naplni prace rezidenta je udrzovani konspiracniho styku
s A, kteri podle zamereni OP plni kontr. ukoly, prebira od nich
pisemne zpravy nebo ustni, ktere po vyhodnoceni predava OP.
Rezident se podili i na vychove, vycviku, kontrole TS.
2/ Pozadavky kladene na rezidenta:
Zvysene pozadavky: R musi byt naprosto politicky spolehlivy s
dobrymi organizacnimi vlastnostmi /schopnostmi/, musi mit znacne
zkusenosti z prace s lidmi a musi mit vypestovany cit
zodpovednosti. Dale musi mit oper. moznosti, ale i KR zkusenosti
a navyky. Celkove musi prevysovat obsluhovane A i v ostatnich
oblastech /mez. politik./.
Rezident musi byt i dostatecne sebekriticky, disciplinovany,
kriticky pri hodnoceni faktu a svych zaveru.
3/ Operativni moznosti nutne pro rezidenta:
Operativni moznosti jsou nevyhnutelnym predpokladem pro praci
R pri zajistovani uspesneho vycviku, odborne priprave, vychove a
kontrole A.
- predevsim dostatek casu pro praci s A
- vhodne podminky pro konspirativni styk s A
- v pripade, ze R nema tyto moznosti je povinnost OP provest
takove opatreni, aby je mel
4/ Vyber a zhodnoceni kandidata na rezidenta:
- jasna a konkretni predstava OP o pozadavcich, ktere ma
kandidat na R plnit
- v dulezitych obrannych nebo prumyslovych objektech jsou
vybirani kandidati na R zpravidla osoby z rad tech pracovniku,
kteri jsou nositeli stat. tajemstvi, aby s A, ktery je nositelem
ST mohl rozebirat veskere ukoly
- R muze byt i byv. spolehlivy pracovnik MV, ktery pracuje v
civilu, za podminky, ze o jeho byvalem zarazeni u slozek MV je
znam jen malemu poctu osob
- R muze byt i byv. naprosto spolehlivy TS
- R muze byt i clenem KSC - nesmi zastavat vedouci funkce ve
stranickem aparate
- pri vyberu R se musi posuzovat individualne a zaroven v
komplexu /do vsech podrobnosti i soukromi/. Na prvnim miste je
vsak nekompromisne politicka spolehlivost. Pozor na podrizenost
na pracovisti a pripadne neshody - vede to k dekonspiraci.
5/ Ziskavani rezidentu :
- ziskavani R provadi zkuseny OP za pritomnosti nadrizeneho
nacelnika, metoda vazaci besedy je adekvatni zakladu verbovky. To
znamena, ze vazani kandidata je uskutecnovane s pouzitim
presvedcovaci metody a prisneho dodrzeni zasady dobrovolnosti.
- oduvodneni nutnosti uvedene spoluprace
- co je od neho pozadovano, jake ma k tomu moznosti
- zaruky utajeni spoluprace
- provedeni instruktaze o zakladnich formach a metodach i naplni
jeho prace, zasada konsoirace pri styku A s OP
- ......... k dulezitosti a povinnostem R se vyzaduje pisemny
slib o spolupraci
6/ Formalni nalezitosti osobniho svazku rezidenta :
- za ucelem presne evidence a kontroly prace je na kazdeho R
veden osobni svazek
- podle potreby se vedou i dalsi casti svazku - vedeni
vlastnorucnich zprav R, financni naklady korespondence a pomocne
pisemnosti
III.
1/ Organizace rezidentury :
- Rezidentury se buduji hlavne v konkretnich objektech.
Zakladni podminky :
a/ Dokonala pripravenost R zvladnout ukoly, dokonala priprava,
zejmena odborna.
b/ Dostatecne vysoka odborna uroven jednotlivych A, kteri budou
odevzdani do rezidentury a jejich naprosta spolehlivost. Toto
snizuje fluktuaci A v rezidenture.
2/ Vyber agentu pro rezidenturu :
- OP pripravuje A pro zarazeni do rezidentury
- zvlast je potrebne prihlednout k tomu, aby R nebyl primo
podrizenym jemu svereneho A a aby R svymi schopnostmi, vzdelanim,
inteligenci a pilitickou urovni vzdy prevysoval A.
- do rezidentury neni vhodne vybirat A, kteri jsou s R v
pribuzenskem vztahu
- zjistit jake existuji vztahy mezi A a R pred zavedenim /urcit
charakter techto vztahu/
- pri pohovoru s A nebo R musi OP postupovat velmi takticky a
opatrne je treba vytvorit pracovni vztah
- POZOR na psychologicke zvlastnosti A a R /rozdil povah,
charakteru, nesympatie atd./
- do rezidentur se vybiraji a zarazuji jen A, kteri jsou dukladne
provereni, ukazneni a seznameni se zasadami konspirace, kteri si
osvojili navyky nevyhnutne pro plneni KR ukolu
- v pripade nesrovnalosti provadi napravu OP
3/ Predani agentu k obsluze rezidentovi :
- prichazi az tehdy, kdyz OP dukladne proveril a prezkoumal
vsechny okolnosti, ktere mohou mit vliv na charakter spoluprace
mezi R a A a R a OP
- predani je podmineno oboustrannym souhlasem
- v pripade nesouhlasu se proveruji OP okolnosti, zda je mozne
priciny odstranit. Kdyz to nejde, k predani se nepristoupi.
- OP pred odevzdanim A ¯ R provede instruktaz R i A
- R je seznameno se schopnostmi A, jeho kvalitami, vysledky
spoluprace, se schuzkovou mpralkou, atd.
- A je instruovany o charakteru budouci spoluprace s R a osobni
plneni ukolu a zpusobu spojeni s R
- vlastni akt se vetsinou provadi v KB nebo PB
- vedouci uloha pri schuzce ppatri OP
- predani se provadi postupne
IV.
1/ Rizeni prace rezidenta :
- OP organizuje systematickou praci s R a take praci R s A
- prace R je organizovana v podstate na stejnych zakladech jako
prace s A
- nejdulezitejsi ukol v rizeni prace R spociva v tom, aby se R
naucil pracovat s A, aby dovedl A spravne ridit a vychovavat
- rizeni prace R je provadeno v ramci schuzek OP s R, a to formou
jeho instruktaze a usmernovani cinnosti
- vychazi se z ukolu, ktere plni jednotlivi A
- OP na schuzce s R zajistuje plneni ukolu ulozenych jednotlivym
A, samotnemu R z hlediska dodrzovani zasad konspirace
- OP s R upresnuji okolnosti z AZ od A
- OP provadi i instruktaz i R
- OP provadi informovani R v patricnem rozsahu
- OP zajistuje spojeni mezi R a OP a R a A
- prekryti vzajemneho syku mezi R a A je individualni dle objektu
2/ Vychova a vycvik rezident :
- OP kontroluje zda R udrzuje svoji ideopolitickou uroven
- prakticky vycvik R zacina jeste pred ziskanim
- odborna priprava diferencovana
- OP provadi vycvik s perspektivou, postupne, cilevedome,
systematicky
3/ Vytvoreni nutnych podminek k praci s agenturou rezidenta,
ktera mu byla sverena k obsluze :
- vychazet z pracovniho zaneprazdneni R
- vybrat mista pro schuzky R s A /sluzebni mistnosti, v kterych
pracuje R nebo A - musi odpovidat pozadavkum konspirace/
- moznost vyuzit i soukrome byty - pozor na rodinne prislusniky
RB a PB
Kap. 10 D U V E R N I C I str. 123 - 161
-----------------
I.
1/ Pojem duvernika :
D je spolupracovnik, ktery pomaha kontrarozvedce plnit
predevsim pomocne, orientacni a proverkove ukoly v souvislosti s
vyhledavanim nebo objasnovanim protistatni cinnosti s
organizovanim prislusnych agentur - operativnich a technickych
opatreni.
Je to spolupracovnik poskytujici na pozadani organu StB
informace o osobach a skutecnostech, dulezitych z hlediska
zajistovani ochrany stat. bezpecnostnich zajmu, podileji se na
plneni jednotlivych konspirativnich ukolu.
2/ Pomoc D - dulezita forma ucasti pracujicich pri ochrane bez.
statu
Jednou z forem spojeni organu StB s pracujicimi je
navazovani duvernickych vztahu s obcany. Prestoze D jsou soucasti
tajneho aparatu organu StB, tvori aktiv pracujicich.
3/ Rozliseni duvernickych vztahu a oficialnich styku s
predstaviteli podniku, uradu, spolecenskych a jinych organizaci :
Duverne vztahy s obcany se lisi od oficialnich styku OP s
vedoucimi predstaviteli podniku, organizaci, uradu, instituci,
apod. se kterymi jsou ve styku z titulu jejich sluzebniho
postaveni. D jsou spolupracovniky StB.
4/ Rozdil mezi duvernikem a agentem :
Vztahy mezi D a organy StB jsou na vlasteneckem podklade.
Presto je podstatny rozdil mezi D a A. Spociva predevsim v
odlisnosti konkretnich ukolu.
Proniknuti do nepratelskeho centra protivnika smi byt svereno jen
A. /A - specialni skoleni/
- D plni ukoly bez proniknuti do bezprostredniho nasazeni
blizkosti protivnika
- pozorovani protivnika, zabranit bezprostrednim skodam
- poznatky o zpusobu zivota rozpracov. osoby, kdo ji navstevuje,
vytvorit podminky k proniknuti do bytu. atd.
- A vetsi duslednejsi aktivita pri odhalovani, predchazeni,
zamezovani
- zakladni rozdil mezi D a A je v tom, ze D jsou vyuzivany k
plneni dilcich ukolu
- seznamuji se s metodami prace StB jen v omezenem rozsahu
5/ Charakter ukolu, ktere resi organy StB za pomoci D :
D plni jen okrajove ukoly. Neplni tedy ukoly tykajici se
rozpracovani StB pripadu a takovych ukolu, kdy je zapotrebi
rozkryt operativni zajmy, metody, formy prace KR. Pokud maji
predpoklady k plneni techto duvodu mohou se ziskat jako A - StB.
Zasady OP pro navazovani duvernych styku :
a) sdelovat poznatky o jevech a skutecnosteh signalizujicich
neprat. a trestnou cinnost
b) sdelovat poznatky charakterizujici oper. situaci
c) poskytovat informace souvisejici s procesem vyhledavani
zdroju, pramenu, kanalu pronikani a rozsirovani nepratel.
ideologie,... nalady mezi obcany a cizinci.
d) upozornovat na podezrely zajem VC a csl. obcanu o dulezite
objekty
e) upozornovat na moznost naruseni technologickych postupu,
mimoradne udalosti
f) doplnovat udaje k proverovanym osobam
g) plnit jine ukoly pro operativni soucast na zaklade potreb dane
oper. situace.
Mimo toho D pouzivame pri plneni ukolu : patrani po pachatelich
protistatni trestne cinnosti, letaku, pri ochrane SH, pri
zajistovani PK,oper. techniky, sledovacky a ustanovky. Mohou byt
vyuzity i pro kompromitaci VC. Ovlivnovat cs. obcany od
nespravnych nazoru.
II.
1/ Zaklady a uprava duvernych vztahu :
Duvernicke vztahy mezi organy StB a cs. obcany jsou tedy
vyjadrenim projevu moralne - politicke jednoty pracujicich,
jejich uvedomelost, vlastenectvi, bdelosti a semknutosti kolem
KSC.
Jsou budovani vylucne na zaklade dobrovolnosti, vzajemne ucty.
OP je pro ne predstavitelem organu statni moci.
Podle povahy ukolu muze jit o vztahy dlouhodobe a kratkodobe.
- dlouhodobe - ochrana objektu, SH, PK, atd...
- kratkodobe - jednotlive akce na zavode, odhaleni pisatele
letaku, ...
- Jde o utajovany styk pred verejnosti.
III.
1/ Vyber kandidata na duvernika :
Duvernici jsou vybirani v soulade s potrebami a ukoly
vyplyvajicimi z oper. situace.
- pri styku s pracujicimi OP ziskavaji nezbytne poznatky o
osobach, s kterymi chteji navazat D styk
- je treba prihlizet i ke schoponostem a vhodnostem kandidata
- OP musi byt presvedcen o politicke spolehlivosti kandidata
- vyber je spjat s plnenim ukolu
- OP provadi zakladni proverku kandidata, presvedci se o jeho
spolehlivosti, duveryhodnosti, po souhlase nacelnika oddeleni s
nim navaze styk
- v ramci osobniho seznameni vystupuje OP oficielne jako organ
StB /NE pod legendou/
- Stupne utajeni vyberu, zkoumani a proverky kandidata zavisi od
cile, ktery sledujeme pri ziskavani osoby za D.
2/ Pravidla navazovani styku s D :
- rozhodujicim cinitelem pro navazani D styku je v prvni rade
presvedceni OP, ze kandidat plni dane ukoly. /schopnosti,
moznosti, ochota poskytovat informace StB/
- predem souhlas nacelnika. Potom OP vypracuje postup vazani -
besedy. /misto, cas, spojeni/
- beseda muze byt provedena : na praovisti, bydlisti, atd..
- pozor na dekonspiraci
- potom na besede provede instruktaz
- navyzaduje se pisemny souhlas ke spolupraci
IV.
I. Organizace prace s D :
Zahrnuje : rizeni, vychovu, kontrolu
Ridit praktickou cinnost D znamena :
a Spravne urcit cil jeji vyuzivani na zaklade analyzy a poznani
oper. situace
b konkretne formulovat ukladane ukoly
c ukazat cesty a zpusoby jejich plneni
- prace s D je prisne individualni
- OP pri vyuziti informace musi dbat na utajeni
- pri zverejneni je nutno nejdrive projednat s D
Pri plneni ukolu OP muze dojit k predani objektu jinemu OP nebo
problematiky se D predavaji osobne novemu OP.
2/ Vychova a vycvik D :
- provadi se diferencovane
- vychova a vycvik musi byt systematicky - dle urovne D
- predevsim polit. vychova na schuzkach
- vycvik dle plneni ukolu - napr. instrukce o provokacich vuci
nasim obcanum v KS
- informovat D o situaci v dane problematice - v nutnem rozsahu
3/ Odmenovani D :
- dary za praci /moznost vyuzit vsechny formy odmen/
- moznost udelit statni vyznamenani
4/ Spojeni s D :
- styk se provadi nepravidelne
- ke schuzce muze dojit na podnet obou stran
- frekvence schuzek je dana oper. situaci
- pri moznosti navazani spojeni s RO s D instruuje, aby navazal
kontakt s nejblizsim oddelenim StB
- pri vybirani mista schuzky se musi prihlizet na utajeni
schuzky, moznost neruseneho prubehu schuzky
- POZOR pri vyberu mista schuzky je treba brat v uvahu
spolecenske postaveni, sluzebni a pracovni zarazeni, verejnou
cinnost, atd,...
- neni pripustne provadet schuzky s D v KB a PB
- schuzky se vetsinou provadeji ve spolecenskych mistnostech,
knihovnach, nebo v miste bydliste D, a nebo primo na jeho
pracovisti
- v pripade, kdy D plni ukoly v ramci proverky duleziteho
poznatku, a nebo si D vyslovne preje, aby se o jeho spojeni s OP
nedovedelo okoli, je nutne provadet schuzky konspirativne.
Konspirativni schuzky se tajne provadeji s D, o kterem se uvazuje
jako o moznem kandidatu na TS v nejblizsi dobe.
Kontakt D se provadi pri siroke stykove bazi na zavode, v
objektu, atd..., nebo pomoci sluzebniho soukromeho telefonu
predem dohodnutym heslem.
5/ Spisovy poradek s D, evidence prace s D :
- OP pred navazanim styku /duvernych vztahu/ s K na D co nejdrive
provede lustraci na SEO
- po navazani duvernickych vztahu OP vyhotovi pisemny zaznam, ve
kterem uvede prubeh a cely vysledek pohovoru - besedy s D
- D jsou v seznamu u nacelnika oddeleni a evidovani v oper.
evidenci ve forme blokace k objektovemu svazku
- pro soustredeni pisemnosti o D jsou vedeny osobni spisy, ke
kterym v pripade potreby se pripoji i slozky spisu pro evidovani
vlastnorucnich zprav /pokud D podavaji pisemne zpravy/
- v pripade zruseni duvernickych vztahu s D po splneni ulozeneho
ukolu, nebo z jinych duvodu, nevyzaduje se od D zadna pisemne
prohlaseni
V.
1/ Kontrola prace s D :
- OP jsou povini provadet kontrolu prace s D systematicky a ne
nahodile
- jde hlavne o proverku hodnovernosti a objektivnosti poznatku
ziskanych od D, ale zaroven jde o kontrolu celeho vztahu D k org.
StB
- OP provadi zvysenou pozornost D, kteri plni dilci ukoly ke
konkretnim osobam, a to jednak z hlediska zpusobu ziskavani
informaci, dodrzovanim zasad konspirace pri plneni ukolu i z
hlediska utajovaneho vztahu k StB
- dale OP prveruje i spolehlivost D, jeho schopnosti, jak se
projevuje na pracovisti, v miste bydliste, charakter styku, zda
se nesnazi nektere poznatky zamlcovat
- kontrola plneni ukladanych ukolu
Cilem kontroly je co nejefektivnejsi zabezpeceni ochrany
socialistickeho statu.
Back - to Necenzurovane
noviny