Pochybný Čínský zázrak aneb Schizofrenní Říše středu.

U většiny článků - opěvujících technický rozvoj a pokrok v Číně, resp. strašících nás tím jak nás rychle se rozvíjející Čína převálcuje - mám dojem, že autoři jednak v Číně nikdy nebyli, jednak jejich naivní a zkreslené závěry jsou postaveny jen na povrchních a jednostranných informacích ačkoliv budí zdání fundovaného a objektivního stanoviska.
(Většina z těchto pisálků ostatně ani netuší, že existují de facto "4 ČÍNY", které mají 4 odlišné peněžní jednotky / měny [čínský jüan, macauská pataca, hongkonský dolar a tchajwanský dolar - které nejsou víceméně vzájemně směnitelné a platí jen v příslušných čínských teritoriích!] a vydávají vlastní poštovní známky atd ...)
Sám se rovněž nepovažuji za odborníka na Čínu a vůbec ne čínskou ekonomiku, ale na rozdíl od většiny zmiňovaných pisálků jsem po Číně aspoň najezdil několik tisíc kilometrů
(viz http://www.facebook.com/photo.php?fbid=341046119268808&set=oa.364719333538994&type=1&theater )
... a hlavně jsem se tam setkal a mluvil s množstvím místních lidí z rozličných sociálních skupin: s podnikateli i dělníky, učiteli i studenty, vědeckými pracovníky i umělci, lékaři i mistry bojových umění, s milionáři i nezaměstnanými, s křesany, taoisty i buddhistickými mnichy, mezi mé přátele patří bývalý důstojník speciálních jednotek, děkan university, ctihodný taoistický kněz i mladá policajtka. (Kromě toho se o asijskou kulturu, historii a politiku zajímám nějaký ten rok)
Moje názory se tudíž opírají o dosti rozsáhlé a různorodé poznatky a informace. Ze všech mi vyplývá obraz zcela odlišný od většiny publicistických článků a rádobyodborných analýz vznikajících někde u zeleného stolu.
Technický pokrok v ČLR je nepopiratelným faktem, nutno však podotknout, že to je pouze jedna strana mince (ta nejviditelnější, nejoblíbenější a tudíž nejfrekventovanější), která není totožná s reálnou charakteristikou Číny. Zatímco totiž Peking , Šanghaj, Hongkong a řada dalších velkoměst se stávají k nerozeznání podobnými světovým metropolím (od skleněných mrakodrapů, přes fast-foody a luxusní autosalony po butiky světových značek, bující sí prostitutek a životní styl i odívání mládeže), tyto trendy se vesměs netýkají vnitrozemí a venkova pak obecně.
Když jsem projížděl centrálními provinciemi a viděl život místních rolníků, vzpomněl jsem si jednak na vládní kampaně o dobývání kosmu, jednak na někdejší komunistické propagandistické filmy zobrazující kolektivizaci čínského venkova, kde desítky kombajnu a traktorů obdělávají širé lány. Přestože od vzniku oněch záběrů uplynulo snad 50 let, např. v celé provincii Šan-si (Shanxi) jsem viděl na polích 1 (slovy jeden) traktor! Všude obdělávali rolníci pole v lepším případě za pomoci koní a soumarů, v horším případě měli zapřaženou ženu a děti.
Abyste však viděli rozdíl mezi Čínou oficiálně prezentovanou (vládou i cestovkami) a tou odvrácenou , nemusíte v podstatě ani vytáhnout paty z Pekingu, stačí, máte-li zájem tu druhou Čínu vidět - což většina zahraničních turistů, obchodníků, politiků a žurnalistů ani nemá … a pak se podílejí na šíření mystifikací a nesmyslů. Já osobně mám např. v Pekingu 2 přátele žijící v diametrálně odlišném světě: 1. je mladý milionář obývající se ženou byt o rozloze 350 m ve Fénix City, stráženém soukromou bezpečnostní službou; 2. je inženýr-elektrotechnik, čínský křesan, jenž bydlí s rodinou v nuzném bytě na předměstí v domě jako vystřiženém z reportáže o mosteckém Chánově či košickém Luníku, kde potmě zakopáváte na schodech o slepice a nesmíte se dotknout zábradlí, které nikdo neumyl od chvíle co dům před desítkami let postavili.
Problém je, že kdekdo, poté co proběhl náměstí Tiananmen, Zakázané město a vyšplhal na Velkou zeï, se považuje za kompetentního znalce Číny a málokdo stojí o to poznat realitu. Samozřejmě, že v centru Pekingu, kde hlídkuje snad každých 50 metrů policajt, nenarazíte na hordy žebráků (jako třeba v muslimské čtvrti a na předměstích) a proslulé hutongy (sple křivolakých uliček a domků splácaných od oka z kdečeho - jako jihoafrické slumy) se úřady snaží co nejrychleji odstranit z očí turistů (kteří ani netuší, že ony buldozery planýrované ruiny jsou pozůstatky obydlí ubožáků, jež odtud vyhnali bez nároku na náhradní ubytování a odškodnění, jak bývá zvykem v naše zatracovaném kapitalismu). Ale i tak je běžnou realitou čínských měst kontrast mezi skleněnými mrakodrapy a chatrčemi a rozpadávajícími se činžáky okolo.
Je mi záhadou, jak je možné, že se naivní ekonomové rozplývají nad tzv. Čínským zázrakem a většina čtenářů je bere vážně!? Vždy každý trochu lépe informovaný člověk, natož "odborník na asijskou ekonomiku" si musí uvědomovat, že Čína je obr na hliněných nohou (jak si dovoluji zřejmě výstižně parafrázovat), navíc obr, jenž má u každé nohy jednu časovanou bombu! Těmito "časovanými bombami", které absolutně zpochybňují či relativizují všechny krátkozraké prognózy a diagnózy, jsou:

1) Všudypřítomná korupce a byrokratický systém, jež znemožňují efektivní řízení ekonomiky, uplatňování vědecko-technických poznatků a de facto představují jakési rakovinné bujení uvnitř mocenského / administrativního aparátu
I díky vlastní byrokracii nás Čína ještě nepřeválcovala (např. jen výměna 50 € bankovky v bance trvá cca 20-30 minut a na transakci se podílí min. 2 pracovníci; v sobotu v bankách vyměňují jen USD, ne €! Nemluvě o šílených procedurách při zřizování obchodních poboček, vývozu, vědecko-technické spolupráci, komunikaci s vládními úřady atd. … )


2) Doutnající společenské napětí pramenící ze sociální nerovnosti, projevující se již dnes častými nepokoji a revoltami (zatím lokálního či regionálního charakteru), podněcované prohlubující se nespravedlností, bezohledností a mafiánskými praktikami vládnoucí garnitury, stejně jako propastnými rozdíly majetkovými. Stejně rychle jako až pohádkově bohatnou rodiny a přátelé mocenské kliky, upadají do nepředstavitelné bídy snad stamiliony čínských obyvatel, kteří nemají ani tušení co to je sociální a zdravotní pojištění, podpora v nezaměstnanosti anebo příbytek v osobním vlastnictví. Prohlubují se i rozdíly mezi obyvateli jednotlivých regionů, propastný rozdíl je např. i mezi životní úrovní průměrného Číňana z východního pobřeží a běžného obyvatele centrální Číny nebo Sin-iangu. Čína v současnosti údajně zažívá pět set protestů denně, což představuje 180 000 demonstrací a společenských konfliktů za rok




viz např. http://www.velkaepocha.sk/V-Cine-dochazi-k-peti-stum-protestum-denne-varuje-stranicky-expert.html ;
http://www.velkaepocha.sk/Cina-Nepokoje-ve-Wu-kchanu-se-rozsirily-do-Kuang-cou-a-na-internet-video.html ;
http://www.velkaepocha.sk/Cinska-media-priznavaji-existenci-rozsahlych-protestu.html



Právě pocit beznaděje a nemožnosti dovolat se práva u úřadů je - vedle obecně rozšířeného materialistického nihilismu - i jedním z hlavních podnětů náboženského revivalu, včetně masového nárůstu členů hnutí Falun Gong, a to navzdory cenzuře, persekuci a drastickým opatřením proti těmto věřícím. Hnutí bylo původně - hlavně pro údajné účinky praxe Falun Gong / Dafa na zdraví - doporučováno i vládními organizacemi. Jeho podporovatelé byli příslušníci armády, policie a některých vědeckých institucí a čínská televize o něm přinesla několik pořadů.. Počátkem konfrontace byl oficiálně inspirovaný novinový článek kritizující přehnané nároky jeho léčebných praktik. Zástup jeho následovníků se shromáždil k protestu před redakcí časopisu, byl však rozehnán policií, podle komunistických zvyklostí s jistou dávkou brutality. Nato se 25. dubna 1999 shromáždilo před sídlem představitelů vlády v Pekingu na deset tisíc následovníků v tichém protestu vsedě v meditativních pozicích. Demonstrace nasvědčovala tomu, že hnutí má účinnou vnitřní organizaci s vedoucími kádry ve městech i na venkově. Jde tedy o ideologickou a snad i politickou hrozbu monopolnímu postavení komunistické strany. Hnutí Falun Dafa bylo poté prohlášeno za zlovolný kult a zakázáno. Množství čelných představitelů bylo uvězněno a pronásledování pokračuje. Počet příznivců Falun Gongu se i tak nadále zvyšoval, v r. 2000 vláda odhadovala počet stoupenců hnutí na 70 milionů.(Přitom v té době byl počet členů komunistické strany jen 60 milionů!) Hnutí nebylo těmito drastickými zásahy potlačeno, ale pouze zahnáno do podzemí, nebo zprávy o dalších zatčeních a krutostech se strany státu pokračují. (Mao Ce-tung se asi v hrobě obrací, když vidí - 60 let po "komunistické revoluci" a nastolení beztřídní společnosti (vyvražděním kněží, statkářů, podnikatelů a inteltuálů) - narvané kostely, mešity, pagody a poutní místa po celé Číně.







3) Separatistické a secesionistické tendence čínských menšin. Protičínské nálady a odpor vůči centrální vládě, proti násilné kulturní asimilaci a náboženským represím narůstá - kromě Tibetu (Tibetské AO a okolních provincií, představujících tibetské historické území) - i ve Východním Turkestánu (dnes severozápadní provincie ČLR). Nejmilitantnější jsou muslimské komunity inspirované radikálními a extrémistickými skupinami ze S.Východu a sousedních muslimských států. Vládní čísla o počtu muslimů a různé odhady se různí, pohybují se od 20 do 60 milionů (podle čínských oficiálních údajů žije v ČLR 20 mil. muslimů, kteří mají k dispozici přes 40 000 kněží [imámů].) Většinu z nich tvoří Chuejové, Kazaši a Ujgurové (hlásící se k sunnitskému islámu), dále je islám rozšířen mezi Tádžiky, kteří se vesměs hlásí k ší'itské sektě ismá'ilitů. (V ČLR je dnes přes 30 000 mešit, z toho jenom v Ujgurské AO Sin-iang je jich okolo 23 000.) Islámská hnutí a časté muslimské nepokoje však dělají čínské vládě čím dál větší starost. Místní protičínské skupiny jsou podporovány exilovými organizacemi jako je např. Národní kongres Východního Turkestánu se sídlem v Mnichově, Kazašská regionální ujgurská organizace v Almaty nebo Kyrgyzská ujgurská jednota sídlící v Biškeku. Panturkická hnutí, jako např. Strana Východního Turkestánu (Tengri Tag) a Ujgurská osvobozenecká organizace, patří mezi nejvíce strukturované organizace působící především ve městech Ghuldža, Urumči (Wu-lu-mu-čchi), Korla (Kchu-er-le) a Kuča (Kchu-čche). Nejvíce nábožensky orientovaných skupin se nachází v jižní části Sin-iangu, zvláště v Kašgaru (Kcha-š') a Chotanu (Che-tchien; např. 18. července 2011 zaútočila v Chotanu skupina útočníků na policejní stanici, kde zajali rukojmí, zabili několik policistů a zapálili budovu).. Skupiny jako Strana Alláhova nebo Ujgurská islámská strana otevřeně propagují vznik islámského státu na území Sin-iangu a odmítají striktně čínskou nadvládu. Přepady policejních stanic a útoky na vládní úřady jsou už dávno na denním pořádku


Vlajka Východního Turkestánu



Čínsko-ujgurský dialog


Západní tajné služby tvrdí, že v Sin-iangu má své odnože i al-Kájda a že mnozí ujgurští extremisté prošli teroristickými výcvikovými tábory v Afghánistánu a Pákistánu. Jedno z těchto radikálních siniangských muslimských hnutí, Islámské hnutí východního Turkestánu, zařadily na seznam teroristických organizací po 11. září i Spojené státy. Čínské úřady tvrdí, že ujgurští muslimští separatisté ze Sin-iangu chystali sérii teroristických útoků v Pekingu během olympiády v r. 2008.




Tibetská vlajka




Protičínská demonstrace v Tibetu


V poslední době narůstá separatismus i v tzv. Vnitřním Mongolsku, severní provinci ČLR, jež byla po zániku čínského císařství (1911) a bolševické revoluci opět začleněna do Čínské republiky a poté i do komunistické ČLR jako autonomní oblast a utrpělo jako Tibet "kulturní revolucí", náboženským útlakem a osidlovací politikou.


Vlajka Vnitřního Mongolska

Ostatně někdejší nadšení části obyvatel Hongkongu z návratu pod správu Číny již dávno také vyprchalo a většina z nich připojení k ČLR považuje přinejmenším za veliký omyl, ne-li za tragedii (prostí hongkongští starousedlíci - stejně jako futienští a kantonští Číňané - se ostatně s pekingskými Číňany ani nedomluví).
Kromě separatismu panuje v mnohých etnických komunitách rovněž pocit odcizení, kdy považují ústřední vládu za nutné zlo, cosi cizorodého, a identifikují se plně jen se svým etnikem, kmenem či regionem. I tento fenomén výrazně oslabuje sílu režimu, jelikož čím méně obyvatel je skutečně loajálních s režimem, tím menší je pravděpodobnost, že jej budou bránit v době krize. Čím větší část obyvatel postrádá pocit sounáležitosti se státem v němž žije (čím víc se jich považuje za občany 2. kategorie či cizince), tím je pravděpodobnější, že se takový stát zkolabuje anebo se rozpadne při prvním náznaku geopolitické či jiné katastrofy. Jestliže je režim postaven víceméně jen na útlaku a strachu obyvatel, pak jsou jeho dny sečteny jakmile strach poleví, jelikož tím se vytrácí jediný motiv občanů, aby režim akceptovali.
Když si uvědomíme, že národnostní menšiny představují i podle oficiálních odhadů minimálně 10 % celkové čínské populace (okolo 100-150 milionů lidí; jen mezi lety 1990 a 2000 zaznamenaly národnostní menšiny v Číně početní nárůst ze zhruba 80 na více jak 100 milionů lidí ) a že v Číně dnes žije okolo 60 etnik, náležejících k různým jazykovým skupinám a obývajících asi 64 % čínského území (především v západní části státu), a vzpomeneme-li si, jak rychle vzalo za své ono "bratrské soužití" národů SSSR, jakmile se zhroutil mocenský aparát - neměl by nám vůbec připadat jako přitažený za vlasy obdobný scénář v ČLR. Právě ve světle osudu, jenž postihl ono proklamované "věčné a nerozborné" soužití národů SSSR, považuji za zcela legitimní brát do úvahy možnost, že podobný osud dříve či později postihne i onen nesourodý slepenec nesčetných etnických a společenských skupin naprosto se vzájemně lišících po stránce kulturní, historické, náboženské i jazykové (značná část nečínského obyvatelstva žijícího v autonomních oblastech - Kuang-si, Ning-sia, Sin-iang (Ujgurská AO), Tibetská AO a AO Vnitřní Mongolsko - neumí ani čínsky!), zvaný Čínská lidová republika.
Vzhledem k výše uvedeným faktům [ad 2) a 3)] jsem přesvědčen, že dnes vůbec nestojí otázka tak, ZDA v komunistické Číně dojde či nedojde k pokusu o "kontrarevoluci" (možná v návaznosti na puč uvnitř silových složek establishmentu) či zhroucení režimu v důsledku masového povstání v kombinaci s odbojem etnických skupin, přerůstajícího takřka určitě v občanskou válku, nýbrž KDY K TÉTO KATASTROFĚ DOJDE ! (Bohužel, pozitivní východisko / alternativu nevidím)

Viz:
http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku&artclID=449
http://www.npr.org/2012/02/21/147170229/protests-self-immolation-signs-of-a-desperate-tibet
http://severozapadnicina.blogspot.com/
http://www.nwoo.org/view.php?nazevclanku=boje-pekingu-s%C2%A0protestujicimi-hori-na-vsech-frontach&cisloclanku=2011060052
http://www.theaustralian.com.au/news/world/beijing-battling-protest-fires-on-all-fronts/story-e6frg6so-1226075255343
http://zpravy.idnes.cz/cinska-policie-zbourala-mesitu-na-severu-zeme-muslimove-se-bouri-pyf-/zahranicni.aspx?c=A120103_082533_zahranicni_aha





Etnická mapa Číny

zdroj: http://www.msdchina.org/userfiles/file/map-L.gif

http://www.chinamaps.org/images/china-map/maps-of-china/china-ethnic-population.jpg

4) Absence ochrany životního prostředí a ohledů na bezpečnost práce, jež může - vzhledem k rozsahu čínského průmyslu a propojenosti biologických procesů - zapříčinit i katastrofu regionálního až globálního dopadu. Právě díky masivnímu ničení životního prostředí, přírody a zdraví lidí, znečišování vody, půdy a vzduchu, ignorováním bezpečnosti práce a využíváním dětské práce dosahují čínské firmy výsledků, které opěvují dotyční naivní či cyničtí odborníci a novináři, aniž by si uvědomovali, že tento přístup může kdykoliv nastartovat katastrofickou reakci, jejímž výsledkem nakonec bude nejen zhroucení obdivovaného hospodářského zázraku, nýbrž možná i dalekosáhlejší následky i pro nás. (Asi každý, kdo pobýval déle v Pekingu,Šanghaji,Wuhanu či další velké aglomeraci, se setkal s tím,že za nepříznivé inverzní situace je v těchto megapolích klima jako v Ostravě; kvůli smogu nelze dýchat a viditelnost je tak 100 metrů, což svědčí o úrovni průmyslového znečištění vzduch zcela jasně!)

(Jen do čínské řeky Jang-c'-iang je ročně vypuštěno asi 14 miliard tun odpadních vod.; Viz např. také http://www.velkaepocha.sk/Cina-Expanze-papirenskeho-prumyslu-nici-zivotni-prostredi.html )


S ignorováním ekologie a bezpečnosti práce úzce souvisí i zoufalá úroveň hygieny a veřejného zdravotnictví mimo velkoměsta, resp. v sociálně slabých vrstvách (vesnické chudiny a sezónních dělníků ve velkoměstech), jež může kdykoliv vyústit nejen v rozsáhlou epidemii, nýbrž i v celosvětovou pandemii, pro niž by byly přelidněné čínské mega-konglomerace a komunita putujících sezónních dělníků a bezdomovců (několik set milionů lidí bez přístupu k lékařské péči a základní hygieně) opravdu ideálním inkubátorem pro množení infekčních nemocí jako je týfus, cholera či dýmějový / plicní mor (vyskytující se nejčastěji v provinciích Sin-iang a Čching-chaj).


Ostatně nebylo by to poprvé co celosvětová pandemie vyrašila právě v Říši středu (a to nebyl tehdy ještě svět tak globalizovaný jako dnes):
První zprávy o vypuknutí moru pocházejí z Číny z počátku r. 1330, jako první zasáhl provincii Chu-pej ve střední Číně, odkud se rozšířil do jižních i severních provincií. Odtud se vojenskými přesuny a cestami kupců po karavanních stezkách šířil mor dále na západ. Ze západních asijských stepí se rozšířil jednak do Mezopotámie, Sýrie, arabského poloostrova a severní Afriky, jednak do Evropy.
V Číně vznikla I Třetí morová pandemie, jež zachvátila celý svět v letech 1855-1910 (počet obětí: asi 100 milionů mrtvých). Epidemie se postupně šířila z Číny a Indie přes Rusko do Evropy a pak i do Ameriky. V Evropě, kde už ve městech existovala kanalizace, byly ztráty minimální.
V Číně vznikla i Asijská chřipka - H2N2, jež zachvátila celý svět v letech 1957-1958 (počet obětí: asi 1,5 milionu mrtvých). Nemoc se šířila z Číny do jv. Asie, odtud pak do Ameriky a Evropy.
V Číně má svůj původ i cholera, odtud se dále rozšířila do dalších zemí. Na choleru tak můžete narazit v Indii, Jihovýchodní Asii, Africe, Jižní Americe, Středním Východě i Oceánii.














Jinak, když už jsem v tom výčtu mystifikací a omylů týkajících se Čínské lidové republiky, je třeba objasnit jednu zásadní premisu, a to, že snad ČLR je socialistická (či komunistická) země! Je to sice absurdní, ale faktem je, že ČLR sice vládne Komunistická strana, ale fakticky jde o jakousi syntézu kapitalismu a orientální despocie ze které by klasiky marx-leninismu ranila mrtvice (na druhou stranu bych přál našim neobolševikům krátkou stáž v této zemi, aby aspoň ti mladí měli šanci ztratit iluze o realizovatelnosti vysněných ideálu). Pro mne zosobňuje tento hybrid následující situace:
"Je 17.oo a z brány základní školy v Pekingu vybíhají pionýři a pionýrky s rudými šátky na krku, na které čekají na ulici v naleštěných mercedesech a bavorácích maminky ověšené zlatem".
Běžná scénka ze současné "komunistické" Číny, kde Komunistická strana (připomínající spíše mafiánskou strukturu než politickou stranu) představuje jen jakousi oligarchii či nomenklaturu, tj. víceméně uzavřenou společenskou skupinu disponující enormním majetkem, resp. vlivem a neomezenou mocí, jejíž členové stojí nad zákonem (pokud neporuší vnitřní pravidla svého společenství). Pro čínské oligarchy je komunismus pouhou nálepkou, kterou nikdo nebere vážně; zástěrkou, resp. programem určeným výlučně pro "vyvolené", kteří v komunismu skutečně žijí ... jedinou "ideologií" KS Číny je udržet si moc. Jelikož i řadový občan ČLR takto podobně situaci vidí, výsledkem je běžný postoj většiny tamních občanů - pokud jsou vůbec ochotni na toto téma mluvit - v tom smyslu, že "Komunistická strana se nestará o nás a my o ni, máme svých starostí dost…" A KS ČLR skutečně nechává občany postarat se o sebe, nevyžaduje od nich nic než jakousi "mlčenlivou loajálnost" (po našem "držet hubu a krok"). A si budují třeba kapitalismus; pokud neohrožují mocenské postavení oligarchie, nenarušují zdání společenského smíru a nevzpírají se odvádění všemožných "desátků", strana jim do života nezasahuje. Samozřejmě občas se vyskytnou výjimky, např. když některý funkcionář či jeho kamarád dostane zálusk na vaši nemovitost, firmu nebo dceru; anebo rozhodne-li úřad na místě vašeho domu postavit věžák či hotel, pak vám prostě oznámí, že to toho a toho dne si máte spakovat svých pět švestek a zmizet, jelikož váš dům se bude bourat. Budete-li se domáhat odškodnění či zrušení rozhodnutí, skončíte v base nebo v nemocnici, protože strana rebelanty netrpí.
Stejně tak se obvykle přistupuje k "živlům", kteří si dovolí kritizovat činnost či nečinnost policie a úřadů, anebo otravovat úřady stížnostmi na narušování životního prostředí ze strany průmyslových podniků, kritizovat otrávené ryby v řece či rozviřovat aféru kolem tisíců dětí otrávených jedovatým mlékem s melaninem anebo zahynuvších při zemětřesení v lajdácky postavených školách !

Nutno poznamenat, že čínská mocenská struktura je značně nevypočitatelná, právě proto, že jde o strukturu pseudo-mafiánského typu, která nestojí ani na ideologických, ani na racionálně-ekonomických základech a v níž mají dominantní roli osobní, klanové a skupinové zájmy. V tomto tajemném mocenském konglomerátu panuje neustálý skrytý vnitřní boj o vliv a moc (a mnohdy i o přežití). A v tom, že jde o složitou proměnlivou strukturu - v jejímž formování hrají důležitou roli nejrozličnější osobní, subjektivní a iracionální představy, preference a animozity - spočívá i její relativní nebezpečnost!
Osobně mám obavy, že díky této nevypočitatelnosti (zahrnující nespočet neznámých a iracionálních aspektů, včetně výše uvedených faktů - 4 rizikových faktorů) je jakákoliv prognóza ohledně ekonomického a politického vývoje ČLR velice problematická, ne-li pofidérní!
Nebýt toho, že má ČLR 1,5 milardy obyvatel, 2.největší armádu světa a jaderné zbraně, by nám to mohlo být fuk, ale takto je třeba brát tyto skutečnosti do úvahy, jelikož v jejich světle bude mít jakýkoliv zásadní problém ČLR potenciál přerůst v problém či katastrofu globální, a již půjde o ekologickou katastrofu, ekonomický kolaps či sociální nepokoje. Ani nemluvě o možném puči nebo "kontrarevoluci", jež by vyústily v občanskou válku.
Čínská realita totiž obsahuje ve více či méně latentní podobě zárodky VŠECH těchto nebezpečí!!!
...
Doporučuji i články:
http://www.novinky.cz/zahranicni/svet/262796-boj-o-moc-otrasl-vedenim-rude-ciny-spekuluje-se-o-pokusu-o-puc.html
http://www.taipeitimes.com/News/taiwan/archives/2012/03/23/2003528497
http://chinhdangvu.blogspot.com/2012/03/china-coup-rumors-may-be-wild-but.html
http://www.chinadailyapac.com/article/empower-elderly-be-active-participants
Čínská policie může od teï zadržovat podezřelé až půl roku na tajném místě
Čínští námořníci se připravují na válku. Urychlete modernizaci, vzkázal jim prezident
http://www.novinky.cz/zahranicni/svet/267171-cinanka-se-na-urade-vyhodila-do-povetri-kvuli-demolici-sveho-domu.html
http://english.peopledaily.com.cn/90780/7760967.html
http://english.peopledaily.com.cn/90786/index.html
http://ajw.asahi.com/article/asia/china/AJ201203190112
http://www.manilatimes.net/index.php/sunday-times/front-pages/19460-the-ideological-debate-on-the-chongqing-model