Úvěr pro Novu

má i své velmi podivné účty …

Stránkování dokumentů určených poslanecké komisi vyšetřující pád Investiční a Poštovní banky došlo k číslu šest tisíc. V hoře papíru leží i krátkýpolicejní raport: upozorňuje na půjčku, kterou banka v létě 1999

poskytla televizi Nova na „novy“ rozjezd. Miliarda korun byla Železnému a jeho lidem poskytnuta za vskutku velkorysých podmínek. Šéfům banky stačil pouze slib dlužníka — zcela nové a neznámé firmy Česká produkční —, že peníze budou vráceny. A ručitel Železný se svou CET 21 měl tehdy pouze šestimilionový majetek a byl bez budovy, studia a techniky. Zpráva kriminální policie upozorňuje také na to, že velkorysost banky nebyla na místě — banka neměla dost hotovosti. Podle dokumentu si peníze na úvěr pro Českou produkční půjčila u firmy Interconex a tehdejší náměstek IPB Libor Procházka kvůli tomu podepsal Interconexu směnky ve vyši tří miliard korun.

Nic mi neřekli

Nového majitele IPB Československou obchodní banku (ČSOB) problém nijak nepálí. Nova vrací dluh přesně podle splátkového kalendáře a Interconex podle mluvčího banky Jana Stolára zatím směnky k proplacení nepředložil. V úvěru je ale zakopán jiny závažný problém, na který představitelé ČSOB nedokáží či nechtějí odpovědět. Společnost CET 21 totiž za úvěr možná ručila vysílací licencí. To je protizákonné a na tuto aktivitu existuje jediná reakce státu — odebrání licence. Takže: byla či nebyla ve hře o úvěr licence? „O tom dluhu s vámi nemohu hovořit,“ odpovídá Stolár, „jde o bankovní tajemství.“ Podle smlouvy byl úvěr otevřen v červnu 1999 — pár dnů poté, co američtí vlastníci TV Nova zbavili Železného kvůli „svévolnému nakládání s finančními prostředky“ funkce generálního ředitele. Jenže Železný držel v ruce vysílací licenci, a tak Američanům vytřel zrak: vzal jim „svou“ televizi a rozjel ji nanovo. Peníze sehnal u IPB. 15. července 1999 vznikla koupí malé a bezvýznamné reklamní agentury Bagasse společnost Česká produkční, které ale už — nepochopitelně — měsíc předtím půjčila Investiční banka miliardu. Smlouva o tomto úvěru má něco přes dvacet stránek, ale nenajdeme v ní zmínku o tom, kdo za půjčku ručí. Jméno ručitele je možné najít ve zprávě auditora o hospodaření firmy CET 21 v roce 1999. „Společnost CET 21 ručí za úvěrovy

Stručné odpovědi mluvčího ČSOB lze samozřejmě pochopit: jeho ústav nemá nejmenší zájem na tom, aby se tajemství kolem záruky na úvěr vysvětlilo. Nova peníze vrací, ale kdyby se zjistilo, že ručila licencí, přišla by jak o ni, tak o příjem z vysílání, a splácet by přestala. „Bez komentáře,“ odpovídá Stolár na otázku, jak moc bankéři po záruce pátrají. Společnost Česká produkční, která dnes funguje jako servisní organizace Novy, se nevyjádřila. „Tiskový mluvčí tu bude až příští týden,“ říká sekretářka. O pozadí půjčky vědí pry pouze dva jednatelé CET 21 – Vladimír Železný a Aleš Rozehnal. Ti se o půjčce odmítají bavit. Jejich „bobřík mlčení“ je tak

Tajemstvím je obestřeno i vydání směnek vystavenych Liborem Procházkou ve prospěch firmy Interconex. Mimochodem jde o společnost s desítkami dceřiných společností, suma jejich základního majetku před dvěma lety přesahovala dvacet miliard korun. Mezi zakladateli firem se to hemží bývalými estébáky či komunistickými rozvědčíky (například Igor Střelec byl špiónem v Beneluxu, Tomáš Hajlich byl zaměstnancem odboru boje proti vnějšímu nepříteli, Jiří Kovář členem technického zabezpečení StB) nebo lidmi napojenými na tajné služby Sovětského svazu — například Střelcova žena Taťjána je dcerou bývalého pracovníka sovětské vojenské rozvědky GRU. Existuje podezření, že šéfové Interconexu poskytli IPB peníze s jediným cílem — získat vliv na nejsledovanější českou televizi. Nikoho nezajímá, jestli se to bývalým estébákům podařilo.

„O směnkách Interconexu nic nevím,“ říká Stolár. „Nikdo nežádá jejich proplacení.“ Lidé od Interconexu už léta odmítají s tiskem mluvit — mimochodem v jedné z jejích společností (N.V. s.r.o.) najdeme jako spolumajitele místopředsedu ODS Miroslava Macka a jedna z hlavních postav Interconexu, Václav Jáchim, je členem dozorčí rady Nadačního fondu Václava Klause. „Ve firmě jsem fungoval kvůli jednomu jedinému podnikatelskému záměru, po kterém vám nic není,“ řekl Macek Respektu před dvěma lety a získat jeho čerstvější odpověd na otázku, co jej vedlo ke spojení s byvalymi estébáky, není možné: prý mu nefunguje mobilní telefon a jinak není k zastižení.

Zneužití televizní licence coby záruky na bankovní úvěr nebo hrozba tajnych mocenskych vazeb a kšeftů mezi vedením soukromé televize a vysoce postavenými politiky poslance z vyšetřovací komise nezajímá. Nakonec o propojení dvou jejích hlavních členů — předsedy Miroslava Kalouska a komisaře Vlastimila Tlustého — na IPB se v tisku napsalo hodně. A reakce obou zmíněnych je přímočará. „Máme vypátrat, jakou roli sehrál stát při vyhlášení nucené správy v IPB a následném prodeji. Nevzpomínám si, že bychom o půjčce pro Novu jednali,“ říká předseda komise Kalousek. „Nevím, že by v dokumentech něco podobného bylo, i když to nemohu vyloučit,“ říká další člen komise Tlustý. „Ale určitě jsme o tom nejednali, protože to není naše práce.“

převzato z časopisu Respekt