Centrální banka by neměla být nekontrolovatelná

V bankovním sektoru se v průběhu transformace údajně „ztratily“ desítky miliard korun. (Dnes už víme, že to bylo mnohonásobně víc – viz. NN 24/2000, str. 02-07 „PRVNÍ ÚČET ZA REPRIVATISACI MAJETKU, ULOUPENÉHO KOMUNISTICKÝM STÁTEM, DO RUKOU JEHO DOSAVADNÍCH KOMUNISTICKÝCH SPRÁVCŮ“). To vše za bdělého dohledu státu, reprezentovaného v tomto případě zcela nekontrolovanou a nekontrolovatelnou centrální bankou. Nyní byl na post guvernéra prezidentem jmenován opět Josef Tošovský, který celou dobu, kdy k těmto „ztrátám“ docházelo, ČNB řídil. Jednalo se o laické a výlučně osobní rozhodnutí. Pan prezident to totiž Josefovi Tošovskému slíbil, když se uvolil převzít na svá bedra premiérskou funkci po „sarajevském atentátu“ . To, že Česká národní banka se ve své monetární politice řídí mylnou teorií, podle níž vysoká úroková míra může pozitivně ovlivnit míru inflace, což moderní ekonomická věda dávno vyvrátila, Václavu Havlovi nevadí. Díky tomu můžeme mít dalších šest let v čele tak životně důležité instituce, jakou emisní banka je, člověka, který aplikuje zjevně mylné teorie ve svých praktických ekonomických krocích (a za svá rozhodnutí nenese naprosto žádnou odpovědnost!!!). Poslanci by se nad tímto stavem měli vážně zamyslet. A aby neobjevovali Ameriku, mohli by vzít v úvahu i názory ekonoma formátu nositele Nobelovy ceny F. A. Hayeka, který doporučoval obohatit Ústavu následujícím dodatkem: „Parlament nevydá žádný zákon omezující komukoli právo držet, kupovat, prodávat nebo půjčovat jakýkoliv druh peněz, který si zvolí, uzavírat v něm smlouvy nebo vynucovat si jejich plnění, kalkulovat či vést v něm své účty.“ Taková Ústava by na závěr mohla být předložena občanům ke schválení v referendu.