Prohlášení sdružení akcionářů IPB
při příležitosti návštěvy Jeho Veličenstva
belgického krále Alberta II. v České republice
V rámci hodnocení působení belgických investorů v České republice je označována angažovanost banky KBC jako nejúspěšnější belgická kapitálová investice v České republice. Při příležitosti návštěvy Jeho Veličenstva belgického krále Alberta II. v ČR bychom rádi seznámili českou i belgickou veřejnost s našimi názory na působení KBC v ČR, zejména podivný průběh privatizace ČSOB a následné, z hlediska akcionářů IPB nepřátelské, převzetí IPB touto bankou za velice nejasných okolností, které jsou dnes předmětem vyšetřování parlamentní komise a žalob akcionářů IPB. KBC zahájila svoji činnost v ČR ještě jako Kredietbank (před sloučením Kredietbank a Cera bank). Její první akvizicí byl kapitálový vstup do Banky Haná v roce 1995. V této době a následujících dvou letech KBC byla největším akcionářem Banky Haná. Její pozice se odrazila v celkové situaci Banky Haná tak, že v roce 1997 musela být tato banka zařazena do stabilizačního programu ČNB. Přesto ČNB (vedená v té době Josefem Tošovským) přistupovala k působení KBC i k vlastní situaci v Bance Haná velmi benevolentně a to až v rozporu se zákonem o bankách i zákonem o ČNB. Např. ČNB připustila, aby Banka Haná měla takřka rok zápornou kapitálovou přiměřenost -8,8%, záporné vlastní jmění 1,038 miliardy Kč. Podle dohody měli akcionáři jako východisko z tohoto stavu proporčně navyšovat základní jmění Banky Haná, což ovšem KBC, ač měla obsazenu dozorčí radu banky i místo generálního ředitele, odmítla. Lidé odpovědní za tento stav - pánové Luc Flammée, Patric Daems a Pavel Strnad se po převzetí ČSOB přesunuli do orgánů této banky, kde dosud působí. (V této souvislosti je zvláště zajímavé spojení Pavla Strnada přes firmu APP GROUP s osobou, spojovanou s mezinárodními operacemi ruského státního organisovaného zločinu, vystupující pod jménem Parad Yury, nar. 27.02.1948 a dalšími vysoce zajímavými osobami, operujícími v mezinárodním prostředí, rovněž ruského původu – viz. internetová databáze www.cibulka.com).Dalším krokem KBC v ČR byla její účast na privatizaci ČSOB. Do tendru, který byl vyhlášen ministerstvem financí ČR na prodej státního podílu v ČSOB se kromě KBC přihlásila také největší světová banka - Deutsche Bank a dále HypoVereinsbank.
Celá privatizace byla předmětem podrobného rozboru českého tisku. Nabídka, která byla předložena ze strany Deutsche Bank byla hodnocena z hlediska dalšího rozvoje bankovního sektoru perspektivnější a pro český stát výhodnější.
Zvítězila nabídka KBC poté, co byla na nátlak tehdejšího místopředsedy vlády Pavla Mertlíka dvakrát změněna komise, rozhodující o prodeji ČSOB. Tato nabídka byla opticky ze strany KBC formulována jako výhodnější o jednu miliardu Kč oproti nabídce Deutsche Bank. KBC však požadovala po státu vyšší objem záruk, takže výsledek byl pro ČR takřka o jednu miliardu Kč nižší, než v případě nabídky Deutsche Bank.Neméně závažným argumentem proti prodeji KBC byly, již v této době známé, problémy jak hospodářského, tak kriminálního charakteru KBC v Belgii a v Lucembursku a dále pouze (ve srovnání s Deutsche Bank) regionální zaměření KBC a její kapitálová slabost. Dodnes není zcela jasné, jakým způsobem bylo za ČSOB ze strany KBC zaplaceno, podle některých názorů v tisku byla částka 40 mld Kč půjčena z ČSOB do KBC a to proti směnce, takže mohlo dojít ke kuriózní situaci, kdy objekt koupě zaplatil sám za sebe, což by odporovalo českým zákonům… Posledním krokem KBC ve spolupráci především s Ministerstvem financí ČR Pavla Mertlíka a ČNB vedenou Josefem Tošovským bylo podivné - během dvou dnů – uskutečněné převzetí IPB, některými českými politiky označené jako „krádež za bílého dne“.
Lze jen spekulovat o skutečných důvodech tohoto velkorysého daru soukromému subjektu, aniž by byly, byť jen naoko, naplněny základní právní normy a zachována pravidla hospodářské soutěže. Podle všeho tento krok byl zahájen vstupem KBC do ČSOB, neboť vybudování pobočkové sítě potřebné pro retailovou klientelu je nesmírně drahou záležitostí. Byla převzata největší pobočková síť, zároveň zlikvidována konkurence. To vše za přímé účasti státu, na úkor akcionářů IPB a v rozporu se zájmy občanů. Podmínky smlouvy eliminují jakákoliv rizika vyplývající pro kupujícího.
Lze se oprávněně domnívat, že opět zvítězil tolik přetřásaný klientský přístup - tentokrát ze strany KBC k nejvyšším představitelům MF ČR a ČNB a to proti zájmům občanů České republiky, neboť dar v podobě ČSOB a IPB na úkor akcionářů bude beze zbytku dotován z veřejných zdrojů ve formě 100% garancí na všechna aktiva těchto bank.
Sdružení akcionářů IPB
PRAHA 25. října 2000
Kopie tohoto prohlášení byla dnes doručena belgickému králi prostřednictvím belgické ambasády.
Kontaktní adresa:
Ing. Jaroslav Šafařík, Nuselská 26, Praha 4,
140 00, tel. 0602-138111