A BUDOUCÍCH „NEZÁVISLÝCH“ MINISTRŮ A MINISTERSKÝCH PŘEDSEDŮ…

Václav Fischer: Nevolte ODS a ČSSD!

OKRES (eye) – „Nezávislý“ senátor České republiky a podnikatel Václav Fischer (viz. „ZÁPADNÍ ORIENTACE ČR A NAŠE ČLENSTVÍ V NATO OPĚT OHROŽENY“ v NN 22/2000, strana 09 – 10) před volbami zásadně nedoporučoval lidem, aby dali své hlasy v podzimních volbách některému z kandidátů ODS a ČSSD. Důvod je podle něho jednoznačný: Strany uzavřely opoziční smlouvu, která prakticky zamezuje demokratickému vývoji ve společnosti. (Nositelem toho správného „demokratického vývoje ve společnosti“ jsou podle pana „nezávislého“ senátora Václava Fischera zřejmě jemu nejbližší zbývající parlamentní strany, tedy komunisté a čtyřkoalice Jana Rumla, Cyrila Svobody a Josefa Zielenience …)

Jak známo, rychlokvašený miliardář a horkou jehlou spíchnutý politik Václav Fischer se nedávno rozhodl podporovat celou řadu podobně „nezávislých“ politiků (na kom nebo na čem v minulosti byli, jsou, popřípadě budou tito političtí vůdci v případě svého zvolení nezávislí nám bohužel zatím ani v jednom případě nesdělil…), v listopadových volbách do senátu jich bylo dokonce 14 (z 27 volebních obvodů, což mohlo jedním rázem změnit politickou mapu země!!!), na jejichž podporu dokonce založil „nadační fond na podporu nezávislých kandidátů“.

Aby bylo každému jasné, kdo nám bude v příštích letech na českém politickém trhu nabízen ve zbrusu novém a ještě neohmataném balení „nezávislého politika bez bázně a hany“, seznamme se s jedním takovým vítězným koněm z politické stáje „nezávislých“ Václava Fischera:

Senátor Václav Fischer, přestože byl o komunistické superkarieře svého „nezávislého“ senátorského kandidáta dostatečně informován, ještě 16. října 2000, ve svém rozhovoru na objednávku s Pavlem Šnajdrem pro Hospodářské noviny, čtenářům HN nestydatě tvrdil: „Chci být pouze jedním z mnoha nezávislých politiků a osobností Senátu. Tito (nezávislí) kandidáti se obrátili na moji senátorskou kancelář. Hovořili nejdříve s mými spolupracovníky a později se mnou. Setkali jsme se již několikrát, vyměnili si názory na celou řadu věcí a ujasnili jsme si, že kráčíme všichni obdobným směrem, tedy směrem pravicové politiky.“

Na tuto nepříjemnou informaci a z ní vyplývající politické hrozby reagoval jako zkušený politický mafián nebo spíš vysoce protřelý estébák. Posuďte sami: „Ve čtvrtek 2. listopadu jsem se dozvěděl, že jeden z nezávislých kandidátů, p. Jaroslav Kubín (Vsetínsko), byl za minulého režimu členem KSČ. (Zřejmě tím úplně posledním… – NN). Zároveň jsem byl informován, že nikdy nikomu neublížil. (Kým informován a na základě čeho??? Právě naopak – na rozdíl od jiných, nestraníků a jakýchsi chartistů, JUDr. Jaroslav Kubín celý svůj život rozkládal KSČ zevnitř a ze všech svých sil bojoval jako komunistický právník za svobodu slova, tisku, shromažďování, spolčování, za právo na stávku, svobodu cestování, za propuštění politických vězňů a vůbec proti komunistické diktatuře a sovětské okupaci… K nespravedlnostem nikdy nemlčel, tak jako k nim mlčela tehdy mlčící většina, naopak hřímal a hřímal… - pozn. N.N.). Navíc se mi krajně nelíbí, že je tato kauza vytahována na světlo těsně před volbami. Považuji to za předvolební útok a pokus zvrátit na poslední chvíli volební výsledek v neprospěch pana Kubína. (Představte si to neštěstí pro lidi, kdyby se to pomlouvačným škůdcům podařilo!!! – N.N.). Navíc i celá řada členů a kandidátů jiných stran (zejména ČSSD a ODS) bývali též stejné strany (mimo jiné i protikandidátka, kterou proti mně vloni postavila ODS). (U kandidátů „nezávislých“ a čtyřkoalice – Rögnerová, Zieleniec, Pithart atd. se tohle „malé zaškobrtnutí“ samozřejmě nepočítá – pozn. N.N.). Přes své bývalé členství v KSČ je pan Kubín dnes moderním politikem, který ctí demokratické principy a se svojí minulostí se nejen rozešel, ale i vypořádal. (Ne náhodou dnes patří mezi ty, kteří, například jako samotný vůdce Václav Fischer, po celých 10 let vedou nekompromisně veřejný boj za postavení komunistických zločinců před spravedlnost, za konfiskování jejich majetků a za odškodnění jejich obětí, popravených nebo poslaných na léta a desetiletí do komunistických koncentračních táborů… – pozn. NN). Jsem přesvědčen, že pan Jaroslav Kubín zastoupí nejlépe zájmy Vsetínska v Senátu. (Možná, že nadaný milovník Mozarta a pracovitý organisátor Reinhard Heidrich by je dnes, samozřejmě hned potom, co by se rozešel a vypořádal se svou stranickou minulostí, zastoupil ještě lépe – N.N.). Přesto jsem se na základě pro mě do včerejšího dne neznámých skutečností (o čem tak strašně naléhavém asi spolu tolikrát museli jednat, když se Václav Fischer se svým týmem ani nestačili zeptat, jestli jejich „nezávislý“ kandidát JUDr. Jaroslav Kubín bojoval do roku 1989 na straně demokratické oposice nebo naopak na straně komunistických okupantů?!!! – NN) a zejména s ohledem na ostatní nezávislé kandidáty (TAK KONEČNĚ JE PRAVDA O DALEKOSÁHLÉ GLOBÁLNÍ STRATEGII A JEJÍ ČESKÉ EPISODĚ VENKU !!! – N.N.), rozhodl zachovat se do voleb ve volebním obvodě č. 77 zcela neutrálně a nadále nikoho nepodporovat. (Taková nadlidská oběť, sebezapření a vůbec popření sama sebe musí rvát i to nejotrlejší čtenářské srdce!!! – N.N.). Pokud však nezávislý kandidát pan Kubín zvolen bude, budu se velmi těšit na vzájemnou spolupráci v Senátu. Tolik Václav Fischer 3. listopadu 2000…

Tereza Vránková, šéfová senátorské kanceláře Václava Fischera, sdělila tři dny po oficiálním datu tohoto nebezpečného provalu, tedy 5. listopadu 2000, novináři Pavlovi Šnajdrovi a tím i Hospodářským novinám: „Po pozdě zjištěných skutečnostech o panu Kubínovi (Václav Fischer) od podpory upustil“. Tato informace byla zveřejněna necelý týden před volbami, masmédia, kontrolovaná zločinci a jejich tajnými službami (viz. články „Tajné služby organisovaly polistopadové sdělovací prostředky“ v N.N. 23/2000 na str. 06-07 a N.N. 24/2000 str. 8-9), na tak závažnou informaci tradičně nereagovala a ta na výsledek voleb neměla ke spokojenosti zločinců bohužel žádný vliv…

Rychlokvašený miliardář a senátor Václav Fischer, podezíraný z dlouholeté spolupráce s rozvědkou StB-KGB-GRU, však perlí ve stejném duchu i nadále. Jeho rozhovor pro Hospodářské noviny z 30. listopadu 2000 říká v tomto směru všechno a není ho nutno příliš komentovat: „Já jsem byl loni skutečně prvním kandidátem bez podpory některé z politických stran a nakonec jsem zvítězil. Totéž se letos povedlo historicky druhému nezávislému senátorovi Jaroslavu Kubínovi. Vnímám to (TENHLE PODVOD!!! dopl N.N.) jako obrovský úspěch, nicméně si myslím, že čas (MÝCH – dopl. N.N.) nezávislých senátorů teprve příjde.

Václav Fischer: „To musím zásadně odmítnout… Paní Rögnerová svou kandidaturu na vstup do komunistické strany těsně před REVOLUCÍ 1989 nikde zásadně netajila. To, že ji nepovažovala za nutnou součást svého velmi krátkého životopisu na Internetu, mě neudivuje … v jejím případě to nepovažuji za pochybení, protože její kandidatura byla spojena s nutností uhájit svou existenci. Na rozdíl od ní pan Kubín byl v KSČ, zastával funkci předsedy městského národního výboru a všichni občané jeho volebního obvodu to velmi dobře věděli a přesto pro něj rozhodli velmi výrazným rozdílem. A to je nejdůležitější.“

Václav Fischer: Přestože já rozhodně nemám žádný důvod dívat se positivně na členství v komunistické straně, v budoucnu bychom měli odhlédnout od skandalisace těch, kteří byli kandidáty nebo řadovými členy KSČ. K tomu totiž není důvod. Na druhé straně bychom se měli rozhodně s komunistickou minulostí vypořádat, a sice s vysokými funkcionáři (v tom případě tedy i s „nezávislým“ senátorem JUDr. Jaroslavem Kubínem ! – dopl. N.N.) a lidmi, kteří skutečně a prokazatelně ostatním škodili. To jsme do dneška neudělali. (V tomto momentě měla následovat na OBČANA, MILIARDÁŘE a „NEZÁVISLÉHO“ POLITIKA Václava Fischera série logických otázek: Co jste VY OSOBNĚ udělal po 17. listopadu 1989 pro denacifikaci komunistického Československa, tedy pro potrestání komunistických zločinců, pro zabavení jejich majetků, pro jejich vytlačení ze sdělovacích prostředků, pro jejich vyřazení z mocenské hry? Koho jste v tomto boji podpořil veřejně nebo alespoň finančně? Co jste jako občan a politik udělal pro spravedlivé odškodnění politických vězňů a jejich rodin po 17. listopadu? Co jste udělal proti komunistické diktatuře a sovětské okupaci své země jako dolarový milionář před 17. listopadem 89? Kolikrát jste se v té době postavil za propuštění politických vězňů? Kolik z nich jste po jejich propuštění z komunistických věznic a koncentračních táborů podpořil alespoň finančně? Kolika rodinám politických vězňů jste finančně pomohl v době věznění jejich živitelů? Kolik tun zakázaných knih, časopisů a nahrávek jste jako majitel obrovské celosvětové cestovní kanceláře nechal propašovat do okupovaného Československa? Kolik rozmnožovacích přístrojů, počítačů, tiskáren, vázacích knihařských automatů jste sem nechal propašovat bojovníkům proti komunismu a sovětské okupaci? UDĚLAL JSTE NĚKDY VE SVÉM ŽIVOTĚ NĚCO, CO BY VYVRÁTILO INTENZIVNÍ A STÁLE SÍLÍCÍ PODEZŘENÍ, ŽE JSTE STÁL VŽDY NA STRANĚ KOMUNISMU A V JEHO SLUŽBÁCH?

A úplně na závěr opět otázka Pavla Šnajdra na „nezávislého“ senátora Václava Fischera: Kdo by měl být podle vás předsedou horní komory parlamentu? Vy jste veřejně vyjádřil politickou podporu Heleně Rögnerové ze čtyřkoalice…

5) Považujete své současné angažmá v politice jako „nezávislá“ senátorka a z toho vyplývající „službu občanům“ pro vás za dostatečně výhodné a budete občanům sloužit stejně oddaně, jako jste sloužila komunistické straně?