MUSÍ BÝT VRÁCENO
NA SLOVENSKU STEJNĚ JAKO V ČR
EXIL DEFENCE ASSOCIATION
RNDr. Katarína Radvaková
P.O.Box 26 18
D-55515 Bad Kreuznach
Tel./Fax: 0049/6753/5780
e-mail: kradvak@t-onnline.de
16.6.2000
Priatelia,
v rámci nášho boja za zrušenie oboch diskriminačných podmienok zákona č. 87/1991 Zb. o mimosúdnych rehabilitáciach som sa zase raz, a síce na sklonku minulého roku, obrátila s Výzvou 99 na politických predataviteľov Slovenskej republiky. V zastoupeních snáď všetkých odpovedala ministerka financií SR Brigita Schmognerová spôsobom, ktorý ma nútil okamžite reagovať. Dostalo sa mi druhej, ešte tvrdšej odpovede, ktorej je pocit k hlubokému obsahu pojmu „ľudské práva a základné slobody“ úplne cudzí a celková reakcia tejto ministerky SR je ich výsmechom. Výsmechom je aj reakcia zodpovedného pracovníka Ministerstva vnútra SR Lišku, podľa ktorého daný zákon je „satisfakcou občanom, ktorí na Slovensku stále žili, respektíve sa vrátili“.
Dospela som k záveru, že je jedno, aká vláda Slovenskom vládne. Pre nás - slovenských exulantov - nieto rozhodného pochopenia, ktoré by iniciovalo novelizáciu hore spomenutého zákona. Ako sa v odpovedi ministerky Schmognerovej spomína: „ministerstvo financií ako gestor tohto zákona neuvažuje o rozšírení okruhu osôb, ktoří by si mohli súdne nárokovať vrátenie im skonfiškovaného majetku. Ide o udržanie právnej istoty pre osoby podľa tohoto zákona povinné vydať majetok“. Teda všetky reči o snahe odškodniť čo največší okruh poškodených, ako sa to píše v preambule zákona, boli a sú veľkou lžou. Je klamstvo, keď spomínaná ministerka uvádza, že ide o odškodnenie slovenských štátnych občanov s trvalým pobytom na Slovensku. Sledujeme osobne niekoľko prípadov našich re-emigrantov. Deväť rokov po termíne sú na tom tak, ako na začiatku. Či zo strany súdu, či zo strany diverzných štátnych orgánov, niekedy žiaľ aj zo strany vlastného právneho zástupcu (!) je uplatňovaná široká paleta trikov, len aby sa v majetkovo-právnych vzťahoch predmetného skonfiškovaného majetku nič nezmenilo. Teda žiadna satisfakcia pre navrátilcov, ale druhá, nová konfiškácia pre všetkých.
Hoci v Čechách je situácia o „polovicu“ lepšia (podmienka trvalého pobytu v ČR bola zrušená), predsa väčšina českých exulantov je na tom tak, ako pred zrušením, tzn. sú vylúčení z reštitúcie kvôli nevlastneniu českého štátneho občianstva.
Podľa najčerstvejších správ od českých priateľov sa na Európskom súde pre ľudská práva vo Štrasburgu nashromaždilo toľko sťažností proti Českej republike, že sa súd rozhodol ich prejednať hromadne. Predbežné jednanie súdu je dôverné, ale predpokláda sa, že sa bude jednať o zákone č. 119/1990 Zb., ktorý zrušil všetky komunistické rozsudky ku dňu, kedy boli vyslovené a o praktickom dopadu tohto zákona, kedy tisíce rehabilitovaných ľudí zhabaný majetok nemôžu dostať späť. Bude sa iste jednať i o diskriminácii tých, ktorí stratili počas komunizmu občianstvo a boli preto z restitúcie vylúčení, hoci i ich rozsudok bol zrušený. Súd by sa mal konať v jeseni 2000.
Prikladám „Oznámenie“ vydané štrasburgským súdom, ktoré vysvetľuje podmienky, podľa ktorých sa majú sťažnosti súdu predkladať. Sťažnosť na Európsky súd možno písať slovensky i česky. Podľa bodu 8b/ tohto Oznámenia sa majú uviesť práva zaručené Evropskou dohodou o ľudských právach, ktoré boli vo vašom prípade porušené. Vo väčšine sťažností našich ľudí pôjde o:
1/ Článok 8 Dohody, podľa ktorého má každý právo na svoj súkromný a rodinný život, na svôj domov a korešpondenciu.
2/ Článok 13 Dohody, podľa ktorého každý, ktorého práva a slobody, vymenované v tejdo Dohode, sú porušené, má zaručenú nápravu u svôjho štátu, i keď toto porušenie bolo spôsobené niekým, kto tak urobil vo svojej oficiálnej funkcii.
3/ Článok č. 1 Protokolu č. 1, ktorý hovorí, že každá fyzická alebo právnická osoba má právo k pokojnému užívaniu svojho majetku.
Postkomunisti v Čechách akoby tušili, že súd prehrajú. Ináč sa nedá vysvětliť zvýšené úsilie privatizovať, tzn. rozpredať neprávom držený majetok. Obce vydávajú zoznamy a snažia sa predať, čo síce držia, ale čo im podľa práva nepatrí. Na stovku okresných a katastrálnych úradov, na ministerstvá a do českých novín v ČR i v zahraničí, bolo rozposlané od Czech Coordinating Office „Upozornenie“, v ktorom sa varujú kopci a predávajúci neprávom zhabaný majetok pred neskoršími následkami.
Medzináordný tlak na uplatnenie práva v Českej republike presadil reštitúciu židovského majetku. Príslušný zákon bol schválený bez toho, aby sa v ňom vyskytovali podmienky trvalého pobytu, občianstva a iné, ktoré sú v reštitúčnych zákonoch /Mladá Fronta Dnes z 25.5.2000/.
Teda zdá sa, že balvan práva, ktorý českí priatelia spoločne váľali do kopca, sa začína kotúľať samospádom.
Priatelia a všetki poškodení, bojujte za svoje práva a pište na Európsky súd podľa priloženého vzoru. Boli sme obete za komunizmu, sme obete i dnes. Prečo?
Srdečne zdraví
Katarína Radvaková
S D Ě L E N Í
určené těm,
kdo se chtějí obrátit na EVROPSKÝ SOUD
PRO LIDSKÁ PRÁVA
I. JAKÉ ZÁLEŽITOSTI MŮŽE SOUD PROJEDNÁVAT?
1. Evropský soud pro lidská práva je mezinárodní institucí, který za určitých podmínek může přijímat stížnosti osob dovolávajících se porušení práv zaručených Evropskou úmluvou o lidských právech. Tato Úmluva je smlouvou, jíž se velký počet států zavázal zachovávat určitá základní práva jednotlivce. Tato práva jsou formulována jednak v Úmluvě samotné, jednak ve čtyřech protokolech (Dodatkovém protokolu o protokolech č. 4, 6 a 7), které členské státy podepsaly. Přikládáme vám tyto texty i s poznámkami o výhradách.
2. Domníváte-li se, že jeden ze států, které úmluvu podepsaly, porušil k Vaší újmě některé ze základních práv, můžete se obrátit na Soud. Tento se však může zabývat jen stížnostmi na porušení práv zakotvených v Úmluvě nebo v Protokolech. Soud není odvolacím soudem ve vztahu k národním soudům, sám nemá pravomoc rozsudky národních orgánů rušit ani je měnit. Nemůže ani přímo ve Váš prospěch intervenovat u orgánu, jehož rozhodnutí napadáte.
3. Soud nepřijímá stížnosti, pokud směřují proti jednomu ze států, které Úmluvu nepodepsaly anebo pokud se týkají skutečností, které nastaly před pevně stanoveným datem. Toto datum se různí podle státu, který výhradu učinil a podle toho, zda se stížnost týká práva zakotveného v samotné Úmluvě či v některém z Protokolů.
4. Soudu můžete předložit stížnost směřující proti aktu státního orgánu (parlament, správní orgán, soud aj.) některého ze smluvních států. Soud se nemůže zabývat stížnostmi vedenými proti jednotlivcům nebo nestátním institucím.
5.Než se na Soud obrátíte, musíte vyčerpat všechny opravné prostředky, které zákonodárství daného státu předepisuje a které by mohly zabránit stavu, kvůli němuž se na Soud chcete obrátit. Je třeba se odvolat až k nejvyšší soudní instituci daného státu příslušné v dané věci (např. u stížnosti týkající se porušení základních lidských práv je to Ústavní soud ČR). Pokud ovšem napadáte rozsudek, zejména odsuzující, není nutné žádat o obnovu řízení po vyčerpání řádných opravných prostředků. Při podání těchto opravných prostředků byste měli znát procesní předpisy, zejména lhůty, které jsou v nich předepsány. Pokud bylo například Vaše podání zamítnuto jako opožděné či z důvodu nerespektování procesní připomínky, Soud se nebude pravděpodobně Vaší stížností zabývat ve věci samé.
6. Jakmile nejvyšší příslušná instance rozhodne, náleží Vám šestiměsíční lhůta, během které máte možnost obrátit se se svou stížností na Soud. Směřuje-li Vaše stížnost proti odsouzení, běží tato lhůta od doručení konečného rozhodnutí a nikoli od zamítnutí eventuálního návrhu na obnovu řízení. Soud se nebude moci Vaší záležitostí zabývat, pokud před uplynutím šestiměsíční lhůty nepředložíte, alespoň ve stručné formě, jasný výklad Vaší stížnosti.
II. JAKÝM ZPŮSOBEM SE NA SOUD OBRÁTIT?
7. Domníváte-li se, že Vaše stížnost směřuje proti porušení jednoho z práv zaručených Úmluvou nebo jedním z Protokolů a že jste zároveň splnili všechny předepsané podmínky, zašlete vedoucímu kanceláře Soudu dopis, obsahující níže uvedené informace. Váš dopis adresujte na:
Au Greffier de la
Cour européanne des Droits de l Homme
Conseil de l Europe
F - 67075 Strasbourg Cedex
8. Váš dopis by měl obsahovat:
a) krátké shrnutí předmětu Vaší stížnosti
b) uvedení práv zaručených Úmluvou, jejichž porušení se dovoláváte
c) výčet vyčerpaných odvolání
d) seznam rozhodnutí státních orgánů vztahujících se k Vaší záležitosti, jejich datum, stručný obsah a orgán, který je vydal. K dopisu přiložte kopie těchto rozhodnutí. (Dokumenty, které předložíte, Vám nebudou moci být vráceny. Je tedy ve Vašem zájmu zasílat kopie, ne originály.)
9. Vedoucí Kanceláře Soudu Vám odpoví. Je možné, že si od Vás vyžádá další dokumenty, informace nebo doplňující vysvětlení týkající se Vaší stížnosti. Bude Vás informovat o tom, zda se Komise již podobným případem zabývala. V případě, že by přípustnost Vaší žaloby narážela na evidentní překážku, upozorní Vás na ni. Nemůže Vás však innformovat o právních předpisech státu, proti kterému je Vaše stížnost namířena.
10. Pokud z Vaší korespondence s vedoucím kanceláře Soudu vyplyne, že Vaše podání bude moci být u soudu zaregistrováno jako stížnost a pokud s tímto faktem budete souhlasit, budou vám zaslány formuláře nezbytné pro oficiální podání stížnosti. Jakmile tyto materiály vyplníte, zašlete je vedoucímu kanceláře Soudu. Vaše stížnost bude předložena Soudu.
11. O průběhu jednání Vás bude vedoucí kanceláře Soudu informovat. Úvodní část jednání je písemná, proto není potřebné, abyste osobně navštívili sídlo soudu.
12. Bude-li to možné, pověřte sepsáním stížnsoti advokáta nebo komerčního právníka. V pozdější fázi jednání, pokud nebudete mít prostředky na úhradu výdajů v souvislosti s právním zastoupením, budete moci požádat o bezplatnou právní pomoc. Tato pomoc Vám však nemůže být poskytnuta v okamžiku podání Vaší stížnosti Soudu.