Kolem guvernéra se stahuje smyčka
Vážená redakce, obracím se na Vás jménem našeho sdružení. Reaguji na Váš článek otištěný 31. 1. 2000.
V tomto článku byla zásadní, a to lživá informace. O toto lživé tvrzení se snaží celou dobu právě ČNB, aby oklamala veřejnost. Pevně doufám, že jste je napsali pouze z neznalosti. Proto Vás žádáme o opravu!
Jde o to, že Ústavní soud vůbec nic ČNB neposvětil. ČNB lživě informuje, zrovna tak jako lživě informovala veřejnost svého času i veřejnoprávní televize ČT 1, zřejmě na zakázku právě guvernéra Tošovského. Šlo o stížnost našeho sdružení Ústavnímu soudu a ten ji nezamítl! Ústavní soud ji odmítl, což je z právního hlediska obrovský rozdíl! Důležité je proč! Znamená to, že se touto stížností vůbec nezabýval, a to z důvodu aktivní legitimace. Což dále jen potvrzuje, že způsob výkonu nucené správy v Agrobance je v ČR v rozporu se zákony.
ČNB nejenže neměla svoji činnost nikým posvěcenou, ale porušila při výkonu nucené správy v Agrobance Praha zákony ČR a v souvislosti s tímto se dopustila nezákonného jednání a dá se předpokládat, že i přímo trestné činnosti!
Není tudíž divu, a lze to pouze kladně hodnotit, že se tímto problémem konečně začala zabývat Policie ČR. Jednání guvernéra Tošovského v poslední době pouze jasně dokazuje, že si je až příliš dobře vědom případné trestní odpovědnosti představitelů ČNB. Proto také nyní do tohoto problému zatáhl svého přítele (?) prezidenta Havla. Ten, místo aby se zajímal o zjištění pravdy a potrestání viníků, nechává se zřejmě zatahovat do krytí nezákonného jednání. Je již skutečně tak mimo realitu? Kredibilita ČNB není ohrožována vyšetřováním policie! Kredibilita ČNB je ohrožována jejím vedením, je ohrožována činy tohoto vedení v čele s guvernérem Tošovským! Chce snad prezident Havel, aby se pod záminkou neohrožování kredibility ČNB zakrývala a maskovala neschopnost, případně i trestná činnost lidí, které on sám osobně jmenoval do Bankovní rady ČNB? Chce to snad právě proto, aby nemusel eventuálně přiznat svůj omyl při výběru těchto lidí? Nebo má jiný důvod?
Prezident Havel je ale prezidentem deseti milionů občanů ČR, jak sám tvrdí, právního a demokratického státu. Jeho povinností není krýt ani chybné, natož pak nezákonně jednání, byť i ústavní instituce. Bylo by to jasné opovrhování principy demokracie, ale také všemi občany této země, jejíž je prezidentem! Prezident Havel má naopak vyzvat Policii ČR k maximální činnosti, k vyšetření a objasnění celého případu Agrobanky Praha! Pokud se dopustí nezákonného jednání ústavní instituce a toto nebude řádně vyšetřeno, je ohrožen samotný základ právního a demokratického státu! Jde o mnohem horší zločin než jakýkoli zločin nějaké soukromé osoby! Pokud toto prezident nečiní, nepatří na místo, na kterém sedí.
Nyní je vytvářen ze strany ČNB a jí poslušných politiků, novinářů a tak dále obrovský tlak (i politický), který není nic jiného než pouhé vydírání vlády a Policie ČR. Bude zajímavé, zda se vláda premiéra Zemana nechá vydírat, ať už guvernérem ČNB, či samotným prezidentem ČR.
Jestli je něco v zájmu ústavních institucí, v zájmu státu, v zájmu občanů ČR, tak to rozhodně není ututlání činnosti ČNB. V zájmu všech (těch slušných!) je naopak celou kauzu Agrobanky došetřit a vyvodit důsledky bez ohledu na koho dopadnou.
V zájmu všech je nutno konečně už začít s uplatňováním zodpovědnosti i u nejvyšších představitelů ústavních institucí. Jen tak si tyto instituce mohou zachovat autoritu!
Pokud se našli příslušnici policie, kteří se nelekli vlivu mocných v této zemi, je třeba vzdát jim úctu, a ne jim házet klacky pod nohy! V sousedním Německu se také našli, viz pan Kohl. (V případě skrytého ale nezadržitelně postupujícího státního převratu v Německu není těžké vystopovat analýzou série článků za vším rukopis Stasi a KGB. Stačí zadat do internetového vyhledávání „Kohl“ nebo „Merkelová“. Vaše analýzy rádi zveřejníme – pozn. N.N.). V takovém případě má snad i konec ten černý tunel, kterým prochází tato země posledních deset let. Právě jen díky těmto v podstatě řadovým občanům snad budou naše děti žít v lepším státě. Ne díky prezidentu Havlovi či guvernéru Tošovskému a jim podobným!
Jestli se někdo kauzu a vyšetřování Agrobanky snaží využít ve svůj prospěch, jak neustále rádoby tajemně zdůrazňují přisluhovači ČNB včetně prezidenta Havla, tak by za prvé měli tito hlasatelé říci, koho tím myslí (jinak je to pouze česká móda vytvářet různé blbé nálady a za nimi zakrývat své činy škodlivé této zemi), a za druhé je to nám, drobným akcionářům, úplně jedno. My chceme pouze dosáhnout spravedlnosti a návratu prostředků, o které jsme byli právě jednáním ČNB připraveni v rozporu se zákony ČR. Jde nám pouze o spravedlnost a pravdu. A jestliže je to pravda, pak je jen chybou ČNB a nikoho jiného, že dává svým eventuálním nepřátelům střelivo tím, co sama dělá.
Jménem sdružení a tisíců drobných akcionářů Agrobanky Praha (5800 malých akcionářů, důchodců, zemědělců...) Vás tímto žádám o otištění tohoto dopisu v plném znění. Všechna svá tvrzení jsme již dnes schopni u soudu prokázat, což také uděláme, což je také příčinou dnešního strachu představitelů ČNB.
JIŘÍ KELLNER,
předseda Sdružení menšinových akcionářů Agrobanky Praha
Euro 10/2000
Centrální bankéři kritiku rozhořčeně odmítají
Dopis Jiřího Kellnera, reagující na článek Kolem guvernéra se stahuje smyčka, otištěný v týdeníku EURO 5/2000 je snůškou ničím nepodložených, nepravdivých a primitivních pomluv, křivých obvinění a hrubých urážek, kterými se autor snaží poškodit dobré jméno prezidenta republiky, České národní banky a jejího guvernéra. Aby svým pomluvám dodal zdání pravdivosti, autor článku podsouvá ČNB neopodstatněně snahu směšování významu pojmů odmítnutí a zamítnutí ústavní stížnosti. I tento výchozí předpoklad uvedeného článku je však nepravdivý.
Vzhledem k uvedeným skutečnostem zvažuji též možnost podat příslušným státním orgánům podnět k prověření, zda autor uvedeného článku nenaplnil skutkovou podstatu trestného činu pomluvy, křivého obvinění, případně jiného trestného činu.
MILAN TOMÁNEK,
mluvčí ČNB
Euro 12/2000
Služby bankovních úředníků jsou nejen nekvalitní a nekritizovatelné, ale zřejmě i velmi drahé. Výše jejich příjmů a dalších požitků, na rozdíl třeba od mediálně neustále probíraných poslanců, však patří k „utajovaným skutečnostem“.
Drahá nezávislost ČNB
V současné době se velmi diskutuje o ČNB. V době, kdy jsou v bankách, podléhajících dozoru ČNB, hloubeny miliardové „tunely“ a kvalita života převážné části občanů klesá, tak „nezávislí“ úředníci si za své „dobré služby“ sami stanovují výrazně nadstandardní platy. Bankovní rada guvernérovi a guvernér potom na oplátku členům bankovní rady. Neděje se vlastně nic špatného, protože zákon o ČNB, který nemá ve světě obdoby, jim to umožňuje. O výši jejich platů se můžeme pouze dohadovat. Cosi bližšího o nich naznačil před časem viceguvernér ČNB Oldřich Dědek v rozhovoru pro Právo. Mimo jiné prohlásil, že pokud by Parlament jejich platy zredukoval na úroveň premiéra a ministrů vlády ČR (95 000 Kč), tak by svou práci v bance pokládal za jakousi formu „služby vlasti“. Vyjádřil také obavy z následného zdecimování „intelektuálního potenciálu centrální banky“.
Z Výroční zprávy ČNB za rok 1999 lze zjistit, že mzdy a platy zde činily 454 miliónů korun českých. Počet pracovníků ale banka pečlivě utajuje. Srovnatelná centrální banka v Maďarsku, která není tolik tajnůstkářská, si vystačila s 1501 pracovníky. Jestli má 1493 běžných pracovníků měsíční mzdu 23 000 Kč (což je dle statistiky průměrná mzda v bankovním sektoru, ovšem včetně vrcholového managementu!), pak si každý ze zbývajících sedmi členů bankovní rady přijde na pěkných 500 000 Kč každý měsíc.
O úctě k svobodě a majetku spoluobčanů se v tomto případě dá hovořit jen velmi obtížně. „Hledání cest k obratu“, ke kterému často vyzývá prezident Václav Havel, nebude snadné, neboť jakoukoliv diskusi na toto téma pracovníci ČNB považují za „brutální omezování své nezávislosti“ s „nedozírnými následky“ pro celou naši republiku.
MILAN ROKYTKA, Praha
Právo 13.7. 2000
Administrativní manipulace s kurzem koruny, do kterých se dobře placení bankovní úředníci čas od času prostřednictvím našich devizových rezerv v zájmu „obecného blaha“ pouštějí, neměly pro bezmocné občany zatím nijak příznivé dopady...
Ropa je ropa
Červencový nárůst schodku zahraničního obchodu na čtrnáct miliard Kč je nepříjemný. Vznikl tím, že vzestup cen vstupů, ovlivněný poklesem kursu koruny, převážil nad efektem růstu vývozu. Důsledky všichni pociťujeme na vlastní kapse, zvláště při plnění nádrží automobilů. Tuto situaci někteří sýčkové předvídali již na přelomu března a dubna 2000, kdy ČNB intervenovala za snížení kursu koruny. Věděli totiž, že je obtížné předem odhadnout kvantitativní poměr účinku podpory vývozu k dopadům následků dražších dovozů. V tomto případě se ČNB asi opět zmýlila v odhadu proporcí. Mýlit se je lidské, takže tento lapsus bychom mohli přejít mlčením. Jenže některé pražské redakce dostaly před několika týdny elektronickou poštou z Německa podivné materiály, které nasvědčují tomu, že intervence proti koruně mohla mít špinavé pozadí a možná ještě i jiné motivy než ty oficiálně uváděné. Podle těchto podkladů vrhla ČNB na měnový trh několik desítek miliard korun se značným diskontem, který posloužil jako příjemná odměna jak subjektům, které zlevněnou korunu nakoupily za dolary (které si zase výhodně nakoupili za silné koruny těsně před její devalvací), tak mezinárodní sítí poradců a s nimi svázaným tuzemským prominentům, kteří našli zdroje dolarů. Je zde ještě jedna vskutku pikantní podrobnost, která ČNB ti neslouží ke cti, je-li pravdivá. Z dokumentů lze usuzovat, že akci se nepodařilo utajit a vybraní lidé, mezi nimiž neměli chybět nejen někteří méně významní politici, ale především bývalí příslušníci východoevropských tajných služeb, s informací pracovali ke svému obohacení s velkým časovým předstihem. Je skutečně s podivem, kdo všechno se v této souvislosti chlubil „přímým zmocněním pražské vlády“ a spoluprací s vlivnými českými osobnostmi. Tyto poznatky ovšem zasévají podezření, že intervence nebyla spuštěna kvůli podpoře exportu, ale kvůli ziskům spekulantů. Zní to divně? Možná, ale mohl-li vydělat Soros (už dlouho podezíraný z práce pro KGB – pozn. N.N.) miliardy na pádu britské libry, proč by finanční experti STASI a StB nemohli přijít na nápad, vydělat na pádu české koruny? Kdybychom připustili, že v kapsách zprostředkovatelů a poskytovatelů USD skončil diskont z celého objemu intervence, šlo by patrně o jeden z největších „tunelů“ v polistopadové historii. Nemuselo tomu ovšem tak být. K úniku informací asi skutečně došlo, ale přesto je možné, že hra s diskonty se uplatnila jen u omezené sumy, kterou do bezpečné a lukrativní spekulace vložila některá ze silných investičních společností.
Je podezření, že se hrálo s veřejnými prostředky, a dopad této akce je široký. ČNB by proto měla vystoupit před veřejnost a nalít jí čistého vína o bilanci operace. Daňovým poplatníkům by také mělo být svěřeno sladké tajemství o kapsách, do kterých zmizely zisky z tohoto „kšeftu století“, a určitě by se mělo zkoumat, jak se informace dostala ven.
Euro 36/2000,
PAVEL JONÁK,
e-mail: pauljonak@hotmail.com
pro Necenzurované noviny připravil
Milan Rokytka,
nezávislý publicista