MRTVOLY KOLEM CLINTONA

Ve čtvrtek 8. října 1998 prosadila republikánská většina s pomocí jednatřiceti demokratů v americké Sněmovně representantů, že president Spojených států William Clinton, zvaný Bill, bude podroben parlamentnímu vyšetřování. Je to již - nebo teprve, podle toho, jak se na to díváme - třetí případ v amerických dějinách, druhý v tomto století. Před dvaceti čtyřmi lety to byl republikánský president Richard Nixon, který před konečným rozhodnutím Senátu kvůli aféře Watergate odstoupil z funkce. Předmětem vyšetřování Billa Clintona před právním výborem nemá být ani tak dobře známá aféra s Monikou, jako spíš patnáct skutků, shrnutých právním výborem, ve kterých jde víc o to, zda může v USA stát někdo nad zákonem a existuje-li něco, o čem lze lhát pod přísahou.

Ani to však nemusí být všechno: Republikáni prosadili vyšetřování neomezené časem ani obsahem, tedy šetření i dalších Clintonových afér. Už dávno nejde jen o orální sex. Nemusíme také hned myslet na vysokou politiku a mocenskou hru uvnitř amerického establishmentu. Jde totiž o pouhých čtyřicet devět nevysvětlených úmrtí, ke kterým v Clintonově okolí došlo v uplynulých šestnácti letech, a o “čínskou spojku”. Případy shrnuje křesťansky pravicově orientovaný pařížský časopis Monde et vie v čísle 639, které vyšlo 1. října 1998, v dokumentaci Pierra de Villemaresta, nazvané stručně: Clinton. Bývalý zpravodajský důstojník hnutí odporu i poválečných služeb, poté dlouholetý novinář a publicista Villemarest otevřeně uvádí i své hlavní informační zdroje: Robert R. Goldsborough - bývalý novinář z New York Times a současný vydavatel listu Washington Dateline, bývalý poradce komise Senátu Clifford Kiracofe, další senátní zdroje.

Prý 68 % amerického veřejného mínění by si přálo, aby Clinton zůstal ve svém úřadě. Ale ano, a to z dvou hlavních důvodů. Prvním je, že letos v listopadu budou volby, a demokraty zachvátila panika z myšlenky, že veřejnost se dozví o dalších skandálech ještě přede dnem voleb. Republikáni nemají po ruce žádnou populární osobnost, kterou by mohli postavit proti Clintonovi. Navíc, republikánští členové Rady pro zahraniční vztahy (CFR) - skutečné moci za zády presidentů od dob F.D. Roosevelta - se dohodli s demokraty v CFR, že žádná krize by neměla ohrozit jejich zákulisní kombinace. Takový je “Systém” a jejich bratrstvo odleva doprava.

Druhou příčinou stavu amerického veřejného mínění je to, že obyčejná Amerika není informována. Buď proto, že nesleduje v médiích aféru Lewinská, neboť jí nepřijde, že sexuální úchylka by měla vést k odstranění presidenta. Nebo že ignoruje údaje, uvedené níže, neboť tam dole v Texasu nebo v jiných amerických státech nečtou podobné nezávislé tiskoviny jakéhokoli druhu.

podezřelých úmrtí

Čtyřicet devět nevysvětlených úmrtí v Clintonově okolí v uplynulých šestnácti letech? Máme jmenný seznam jedenácti presidentových ochránců od okamžiku, kdy opustil Arkansas, kde byl guvernérem, aby dobýval Bílý dům, kam byl zvolen v roce 1992 a znovu v roce 1996.

Je nepochopitelné, jak pět vysokých důstojníků a jejich podřízení “odešli”. Být to jedna nebo dvě, dejme tomu i tři “nehody”, dalo by se to vzít na vědomí, ale jedenáct je trochu moc. Navíc, vždy šlo o osoby, které znaly důvěrné informace o Hillary a Billovi, z nichž ne méně jak pět začínalo mluvit!

Byli tací, kteří se podivovali záhadným soukromým letounům, přilétajícím a odlétajícím obvykle v noci na arkansaské letiště Mena, na dohled od jejich rezidence. Policisté, kteří o tom nemohou říci více, potvrdili jen obchod s drogami. Možná Bill do toho nebyl zapleten. Ale věděl.

Florence Martinová, zaměstnankyně CIA pracující poblíž Meny, byla zabita třemi ranami do hlavy. Dva zvědaví kluci, kteří tam vnikli v noci a později řekli svým rodičům, co viděli, byli nedlouho poté nalezeni na nedalekých železničních kolejích, rozmačkáni vagóny. Pár dní před jejich výpovědí před velkou porotou, kam byli předvoláni. Arkansaský guvernér buď zablokoval jakékoli vyšetřování, nebo v něm nedovolil pokračovat. Jmenoval se Clinton. Proč? Tu otázku nikdo nepoložil... A pak je to stále tak. Místní vyšetřovatel jiných záležitostí s drogami a prostitucí James Bunch “spáchal sebevraždu”. Skoro stejně jako o dva roky později Vince Foster, právní poradce Clintonových v Arkansasu a poté během prvních měsíců Clintona v Bílém domě. Znal všechny případy Clintonových s nemovitostmi v Arkansasu. Stejně jako James Wilson, účastník Whitewateru a jiných “záležitostí”, byl nalezen u sebe doma oběšen. Bezdůvodně. Jiný přítel Clintonových, Gandy Baugh, právník, v lednu 1994 proskočil oknem... Ed Wiley “spáchal sebevraždu” téhož dne, kdy se mu jeho manželka Kathleen v listopadu 1993 přiznala, že “udržovala vztah” s Billem Clintonem...

Ron Brown (člen CFR a Trilaterální komise), Clintonův ministr obchodu, zahynul s řadou svých pomocníků a podřízených v leteckém neštěstí v Jugoslávii. Jeho tělo však nalezli... a zjistili, že zemřel ještě před havárií... s kulkou v hlavě... Jeho sekretářka, napojená jako on na “Číňana” Johna Huanga (viz dále) “náhle zemřela” 29. listopadu 1995. Nalezli ji nahou v její kanceláři na ministerstvu obchodu... Je třeba pokračovat? Opravdu, kolik “náhod”! Copak manželé Clintonovi přinášejí “smůlu”? Aniž by chtěli? Na každý pád, aniž by nevěděli! A proč nikdy nebyla vyšetřování pečlivá a dovedená do konce?

Čínská spojka

A teď John Huang. Tento americký Číňan byl jedním z asistentů ministra obchodu Rona Browna. A také přítel “Charlieho” Triea, který byl jako on jedním z výběrčích fondů pro Clintona a Demokratickou stranu od roku 1992 až dodnes. Podle Hillary “Trie byl jen malý restauratér v Little Rocku v Arkansasu”, jak řekla loni. Opravdu? V roce 1996 daroval Clintonovi 646 000 dolarů, a pokladně Demokratické strany dalších 360 000 dolarů. Prostřednictvím Daihatsu International, holdingu s 23 společnostmi se sídlem v Hong Kongu, v poslední době zmnohonásobil své obchody , směřující do Pekingu. A Peking obdržel v letech 1995 až 1997 cokoli si přál v oblasti technologií. To se jako náhodou shoduje s okolností, že vedle Johna Huanga se objevuje Johnny Chung, sběratel fondů pro Clintona a jeho kliku v letech 1995 až 1996. A s pozváním šesti generálních ředitelů - z nich dvou generálů - čínských státních podniků do Washingtonu, všech spjatých s dvěma špičkovými čínskými zbrojařskými firmami Poly Technology a Norinco, vyrábějícími mimo jiné motory pro mezikontinentální balistické střely. Rovněž se to shoduje s prodejem sto tisíc kalašnikovů AK 47 Spojeným státům, via Long Beach a Oakland, z nichž na dva tisíce zabavili celníci 18 března 1996.

Tento profesionální lhář - který umí křivě vypovídat ve všech svých odpovědích a dívat se Vám přitom zpříma do očí - uvízl ve své skutečné minulosti, což vysvětluje, proč šedesát sedm osobností z celého světa, všech levicových, abychom netvrdili více, ho nyní podporuje.

Je to solidarita jeho “kruhu”, který byl trockistický, antimilitaristický, protinárodní. Clinton se vyhnul vojenské službě ve Vietnamu v roce 1966 a uklidil se na universitu v Anglii, aby pokračoval ve studiích. Odtud vycestoval do Norska, pak do Moskvy - v zimě 1969-1970 - s Janem Kopoldem, židovským českým přítelem, jehož rodiče byli zakladateli komunistické strany ve své zemi a agenty komunistické tajné služby. Kdo platil jeho cesty, jeho pobyt v Moskvě za vlády Brežněva, jeho odbočku do Prahy ke Kopoldům? Pokladna sovětské komunistické strany. Kromě toho, Bill v té době manifestoval na ulici s členy sítě na podporu zběhů a sabotérů spojeneckých armád...

A přitom vycházejí týdně desítky stran textů o Monice a jejích klintoniádách! Nic víc... Pro zamaskování? Hillary mlčí, protože byla po šestnáct let či déle jeho komplicem.