Slovo je užitečný i nebezpečný nástroj

Řeč spoluvytvořila lidskou civilizaci a kulturu, ale mohla být i prostředkem její záhuby. Ve vývoji řeči se určitý zvuk stával slovem když nesl přesnou fyzickou informaci o zdroji potravy či nebezpečí. Člověk se pomocí slov a jejich kombinacemi stal schopným vyjádřit své pocity a předávat zkušenosti. Řeč umožnila abstraktní myšlení. Psaný jazyk dává po tisíciletech znalcům zprávu o fyzické i duchovní kultuře zaniklých národů. Jazyk se časem stává odrazem hodnotového prostředí i duchovních kvalit společenství, které jej užívá.

Přestává-li slovo být přesným označením fyzické entity nebo objektivního jevu, bývá to odrazem změn, kterými kultura prochází. Jako vše lidské i jazyk může být nástrojem zneužití. Slovo, věty i jejich znaky mohou zvučet stejně, mít i podobný písemný tvar. Význam může být ale jiný, nebo i opačný. Nesděluji již přesnou konkrétní informaci, matou - ve svém důsledku mohou vést ke zkáze dané kultury.

V dobré paměti máme jazyk partajních projevů a oficiálních komentářů, v době, kdy vše sloužilo předvoji pracujícího lidu. Obsah partajní novořeči byl jiný než zvuky, které jsme slyšeli a znaky, kterými byl zapsán.

Smutná je kontinuita zneužití jazyka, jak ji pozorujeme v projevech dnešních politiků. Nevyrovnání se se zločiny totalitního režimu se stalo udržením právního řádu a péčí o dodržování listiny lidských práv a svobod. Velkolepé rozkradení státního majetku a majetku slabších je legální, když právní rámec a zákon byly odsunuty stranou. Je pak i normální, že ministr spravedlnosti odůvodní promlčitelnost zločinů komunismu obtížnou doložitelností důkazů po deseti létech. Náš dnešní jazyk a řeč byl pozměněn implantovanou, cizí kulturou a dnes je již projevem kultury, která snad je již našemu společenství vlastní. Po letitých zkušenostech z české parlamentní politiky a jejího odrazu ve sdělovacích prostředcích, nemohu říci jinak.

Mezi ministry pera vyniká držitel ceny Egona Ervína Kische, kritický publicista Vladimír Just. Jazyk pro něj není nástrojem sdělení ověřené a podložené informace, či zkušenosti. Stal se zbraní, kterou je třeba ubít protivníka. Čtvrt pravdy nebo i celá lež je mečem , kopím nebo i oprátkou. Tržní prostředí určuje poptávku a dává minimální šanci napadeným k vyvrácení bludů a lží. Dále se mění jazyk, jeho sdělovací a informační hodnota.

Diskreditace a zneužití jazyka má horší důsledky než špatný ministr financí. Tragické na naší nepodařené revoluci je, že i ti lepší nebyli ochotni říct celou pravdu a na ní trvat. Sami sobě podtrhli židli. Přijali filozofii demoralizovaného společenství, že není objektivní pravdy. Stali jsme se peleší lotrovskou.

V Telči 28.9.1999

RNDr. Čestmír Hofhanzl,

ecoline@volny.cz