PŘEPIS
ROZHLASOVÉ DISKUSE: CAUSA SOCIÁLNĚ DEMOKRATICKÝ MINISTR ZAHRANIČÍ
A
KOORDINÁTOR ČESKÝCH TAJNÝCH SLUŽEB JAN KAVAN „KATO“:
JAN ČULÍK,
BRITSKÉ LISTY kontra EDITOR KNIHY PŘEMYSL VACHALOVSKÝ
Český rozhlas –
Radiožurnál – sobota 20. května 2000 – pořad Duel
Ivan Hofman (IH) - V tomto týdnu vyvolalo pozornost
zveřejnění svazku, který na Jana Kavana, dnešního ministra zahraničních věcí
vedla StB. Jedním z autorů knihy „KATO – Příběh opravdového člověka“ je
publicista Přemysl Vachalovský (PV). Naším druhým hostem je publicista a
vydavatel internetových Britských Listů Jan Čulík(JČ), který případu Jana
Kavana věnoval jednu z kapitol knížky „Jak Češi jednají..“, která shodou
okolností vyšla právě nyní.
Jeden z majitelů vydavatelství Votobia říká, že soud
rozhodl na základě materiálů ze svazku StB v tom smyslu, že Jan Kavan
nespolupracoval vědomě s kontrarozvědkou a vydavatelství že připadlo prospěšné,
aby si ze stejných textů udělali o Kavanově nevědomé spolupráci obrázek další
lidé. Jaký obrázek si z těchto textů udělal Přemysl Vachalovský?
PV – Já bych vaší verzi poopravil. My nejsme s Johnem
Bokem autoři. Autory té publikace byla prakticky pouze Státní bezpečnost a její
spolupracovníci, takže tohle je nutné říct hned na počátku. Říkáte jaký dojem,
nebo jaké důvody. Já jsem ten svazek měl pochopitelně k dispozici dávno
předtím, než publikace vyšla. Tuším, že to bylo poprvé někdy v r. 1991. Pro
mě tam byly některé věci šokující, a to z toho prostého důvodu, protože jistý
student Jan Kavan nás navštěvoval 21. a 22. ledna 1969 u rampy Národního Muzea,
kde jsme drželi hladovku proti sovětské okupaci a kde nás v prvním případě
žádal, abychom hladovku přerušili, že by jsme mohli způsobit komplikace,
ale to bylo tehdy běžné, to se na nás obracelo více, v té době činovníků
studentských i státních a vládních.
IH – Takže jste staří známí?
PV – Dá se říct. Ale klíčový byl 22. leden, kdy
ten mladý student za námi přišel s tím, že bude odjíždět do Anglie, abychom mu
dali naše kontakty a indicie kdyby se nám něco stalo, tak aby se o nás mohli z
Anglie postarat. Tehdy došlo k tomu, že mi jsme byli upozorněni kolegy
abychom se s ním moc nestýkali atd. Takže pro mne potom když jsem měl možnost
nahlédnout do tohoto svazku, tak se tam cosi naplňovalo z toho, co nám kdysi
bylo řečeno a předčím jsme byli varováni
IH – To je důvod vaší nedůvěry?
PV – To není nedůvěra. V tom není nic osobního, pro
mě je důležitá jedna věc. Ten svazek má vypovídací hodnotu a ta publikace
také. Pan Kavan je dnes ministr zahraničních věcí a já si myslím, že je
povinností každého kdo získá jakékoliv informace podobného druhu, aby o nich
informoval veřejnost.
IH – Říká Přemysl Vachalovský, stejná otázka pro Jana
Čulíka
JČ – Mě fascinovalo, že v závěru té publikace, kterou
jsem si koupil, Kato – Příběh opravdového člověka, je série fotografií z toho
videa, které pořád hrála televize Nova, jak si Jan Kavan připíjí s estébáky,
někdy v listopadu, během toho výslechu, druhého, kterým byl podroben když sem
přijel z Británie. Těch pár fotografií vybraných z pásku, který má víc než dvě
hodiny a podle svědectví Petra Uhla, když ten videopásek, který nebyl nikdy
zveřejněn, hodnotila komise, vysoký činitel komise 17. listopadu, tak pravil,
že z toho záznamu celá více než dvouhodinová je údajně vidět, že Jan Kavan byl
v tom rozhovoru spíše protivníkem, než naopak spojencem. Prostě zdá se mi
trošku možná neetické, že z toho bylo vybráno jenom ta krátká pasáž v televizi,
a teď jsou z toho vybrány prostě série fotografií bez jakékoliv mluvy. Učím na
vysoké škole, bez jakýchkoliv referencí, bez jakéhokoliv udání, co to je
vlastně za materiály. Jinými slovy, jestli je tam arbitrárně náhodně vybrány
tyto fotografie, tak já nemohu být přesvědčen, jestli podobným způsobem ten
svazek taky není….
IH – Dobře, to jsou fotografie a vy jste četl i ten
text. Jak na vás působí ten text?
JČ – Počkejte, to je velmi důležité, jestli je to
otázka integrity, to znamená že co vidím a něco že bylo vybráno a něco zřejmě
účelově, protože nikdy nám nebyl dán k dispozici celý ten videopásek, tak mám
určité pochybnosti o tom, jestli integrita toho textu, prostě jak můžeme říct
vážně tento dokument, kde máme nějaké…
PV – Já jsem strašně rád, že to tady zaznělo. Bohužel
pan kolega neměl možnost záznam spatřit v celé té šíři, v celé té hloubce,
který má minutu padesát čtyři a my aby jsme byli objektivní, tak, pardon,
hodinu padesát čtyři minut. Já si také myslím, že by bylo dobré, aby se ten
pásek objevil v plné šíři aby tam nebyly účelové fotografie. Mezi námi, nenašel
jsem tam nikde, kde by si připíjeli..
JČ – Podívejte se. Je jedna věc. Já bych chtěl
předložit jednu věc. Neříkám nic o Janu Kavanovi jako politikovi, o tom bychom
mohli mluvit dlouze. O tom třeba, jaký má postoj k novinářům, jeho případné
aroganci atd. To jsou všechno jiné věci. Mě na panu Kavanovi vůbec nezáleží, já
tady mluvím o tom, co mě fascinuje, jako prostě osud obyčejného občana, prostě
této země. Jestli pane Vachalovský máte nějaké důkazy, že pan Kavan byl u
estébáků, prosím vás vyložte je, a já je jako první zveřejním a první to budu
teda ukazovat. Todleto jsou všecko, podívejte se v té mé knížce, jak Češi
jednají, je tady takový malý incident s panem Kurasem, k němuž došlo při
zveřejnění určitých skutečností, které tedy říkal o Janu Kavanovi a potom proti
tomu reagoval Benjamin Kuras v r. 92. Pan Kuras zveřejnil článek v Respektu,
kde citoval takový přehled disidentů ze svazku který se nedochoval o Janu
Kavanovi a ten zkreslil a teprve v roce 97 se ukázalo, že skutečně to byla
pravda, a pan Kuras se za to omluvil, ale bohužel týdeník Respekt nikdy toto
nezveřejnil, a že došlo na základě kdy ta kampaň proti Kavanovi, že nikdy, že
ta kampaň začala na základě zkreslených informací, které dvojitým způsobem
vytvářely dojem, že Kavan byl v sedmdesátých letech u policie. Pan Kuras říká
nyní, že nikdy netvrdil, že Kavan byl vědomým spolupracovníkem StB v
sedmdesátých letech. Zase je to otázka integrity, jestliže já mám od lidí,
kteří neustále pořádají tyto kampaně proti Janu Kavanovi, dva možná nepřímé
důkazy. Že zaprvé byly účelově vybrány fotografie do publikace, za druhé už v
roce devadesát dva, byly zreslené informace na kterých začala tato kampaň. Já
obávám se, nemám důkazy. Prosím vás dyť to je úplně směšné.
PV – Můžu do toho vstoupit, z jednoho prostého
důvodu. Vy jste mě vyzval, máte-li cosi, co by napovídalo o tom, že by pan
Kavan.. Já jsem tady trpěl, zatímco vy jste tady vyprávěl nějakou stóry
pětiletou. My jsme vydali.., kdyby jste se na nás obrátil, nemáte náhodou
svazek pod označením Kato, já bych ho rád v Británii vydal, my by jsme vám ho…
JČ – Jak dokážete, že ten svazek je autentický?
PV – Pane nechte mne domluvit prosím
JČ – Odpovězte na otázku. Dokažte, že ten svazek je
autentický.
PV – Já tady přece nejsem od toho, abych něco
dokazoval, a jestli se vám prosím vás na tom svazku nezdá, mé jméno je Přemysl
Vachalovský, adresu vám dám na visitce a podejte na mne trestní oznámení, anebo
žalobu. Já se budu zodpovídat před soudem a ne před vámi na rozhlasových
vlnách. Já vám chci říct jen jednu důležitou věc, jestli vy zpochybňujete tento
svazek…
JČ – Vy dokažte
PV – Můžu..
JČ – Nemůžete, protože tohle je důležitá věc,
podívejte se, jestli vy někoho obviníte..
IH – Udělejme to tak. Dovolte mi abych já podával
nějaké otázky, protože to bude asi lepší
PV – Mohl bych ještě doplnit pane kolego?
IH – Pokuste se dvěmi větami
PV – Vy na mě chcete abych dal důkazy a já teď budu
žádat na vás, protože jsem si přečetl v Britských listech důležitou věc. Vy
tvrdíte, že Kavanův spis je živý. Já bych velice rád věděl odkud vy máte tyto
informace, protože ty nemohou být z toho spisu. Odkud vy máte informace, že
Kavanův spis je živý. Mám si to vysvětlit tedy tím, že pan Kavan nadále
spolupracuje s nějakou rozvědkou, protože tak já si vysvětluji živý svazek.
Něco o té problematice vím, šest let jsem pracoval v Občanských komisích a
pracoval jsem se svazkami. Mám tomu rozumět tak, že pan Kavan, vy tvrdíte, že
jeho svazek je živý, že došlo k ohrožení NATO, že jsme vyzradili státní
tajemství….
JČ – Ten svazek já nechci komentovat, na jaké úrovni
jsou svazky, které jsou na první správě, ale svazky z první správy podle mých
informací, prosím doložte jestli to není pravda, podle mých informací svazky,
které jsou na první správě, jsou považovány za svazky živé, protože tam jsou
podle informací, které mi byly sděleny, svazky na lidi, které už se nepovažují
za součásti rozvědky, ale zároveň jsou tam také svazky na lidi, kteří dále
působí jako aktivní členové rozvědky a podle zákona svazky které patří pod
první správu, jsou považovány za svazky živé. Jistě u případu tohoto spisu Jana
Kavana, který tady v různých formách koluje už deset let je to absurdní říkat,
že už to dávno nebylo známo. Ale striktně, právně řečeno by si někdo mohl
stěžovat, že tím, že byl jako zveřejněn, otištěn svazek který patří mezi svazky
první správy, které mají být utajovány, si ten může na to stěžovat, že byla
porušena bezpečnost členského státu NATO.
PV – Jestli o tom nevíte, tak 15. února roku 1990,
tedy už před deseti lety, byla zrušena státní bezpečnost. Pokud se týká tohoto
svazku, tak tento svazek byl rok poté odtajněn. Navíc odtajněn byl potom
několikrát, protože proběhlo několik soudních řízení a vždy z něj bylo
citováno. To znamená, že tento svazek byl ministrem Langošem odtajněn. Já jenom
prosím vás se vrátím k tomu. Vy tvrdíte, že první správa, vždyť tady žádná
první správa neexistuje, ta byla zrušena prosím vás 15. února 1990..
JČ – Rozvědka existuje a kontinuita není?
PV – Ne, není kontinuita
IH – Já bych položil další otázku. Jan Kavan je
držitelem negativního lustračního osvědčení, na druhé straně jsou lidé, kteří
jej nadále podezírají, že přeci jenom něco s StB měl. Jakou váhu má v případě
vysokého ústavního činitele, kterým ministr zahraničí jistě je výrok soudu, a
jakou váhu má podezření.
PV – Já se zeptám. Vy jste viděl negativní
lustrační osvědčení Jana Kavana? Já jsem viděl pouze pozitivní.
JČ - Já viděl, že soud mu vydal..
PV – Soud nevydává bohužel. Vydává ministerstvo
vnitra. Soud nevydává žádné osvědčení. Já jsem viděl pouze pozitivní,
negativní lustrační osvědčení pana Kavana jsem neviděl. Viděl jsem pouze
pozitivní a jenom bych byl velice rád…
IH – Jinými slovy, podle vás je možné, aby někdo
byl v tak vysoké funkci a neměl negativní lustrační osvědčení?
PV – No vzhledem k tomu, že se tady vede polemika
nad tímto spisem, tak asi to možné je.
IH – Jakou váhu má u vysokého politika podezření,
PV – No tak, obrovskou. Já se vrátím k Británii,
protože pan Čulík v Británii žije, a jestli se nemýlím, tak před sedmi lety se
tam objevil nějaký problém s jedním konzervativním politikem, tuším s Atkinsem,
ten v současné době má problémy s….
JČ – Nevím o tom
PV – Já říkám, že tohleto jsem jenom slyšel
JČ – To je nějaké zkreslené něco
PV – Ale řeknu jednu důležitou věc. Třeba v Británii.
JČ – V Británii se tyto věci padesát let utajují
PV – Třicet let jsem slyšel
JČ – Ne rozvědky
PV – MI5 třicet let, takže dnes jsou odtajněny
JČ – Kdyby jste toto zveřejnil v Británii tak vás
zavřou, a byl byste hrdinou jako svobody projevu,. Protože byste byl souzen,
protože jste porušil zákon, a pak poté co jste byl odsouzen by vznikla debata,
jestli ten zákon byl správný, nebo ne a přispělo by to k demokracii
PV – To jsem rád že jste to řekl
IH – Já se zeptám pana Čulíka, do jaké míry má váhu
podezření u takto vysokého ústavního činitele a jakou váhu má výrok soudu
JČ – Výrok soudu pokud vím jak napsali Lidové noviny,
byl osvobozen dvakrát, já jsem slyšel hlasy, že je dobře že ta knížka vyšla, protože
si lidi můžou usoudit, na jakém základě s tím bude pan Vachalovský také
souhlasit, na jakém základě ten soud k tomu rozhodnutí dospěl. Já znovu musím
opakovat, že pro mě to průkazné není, teda vůbec není
IH – Má pro vás nějakou váhu to podezření?
JČ – Jistě, je však otázka, je problém podezření u
politika, je vždycky vážná věc jenže jestli tohleto není součástí víceúčelových
kampaní. Petra Buzková kampaň „olovo“ a všechno tohleto najednou, to všecko se
dává dohromady, to je totiž taky otázka novinářské soudnosti, do jaké míry já
rozhodnu to co mě PR agentury předkládají. Jestli pro to udělám kampaň, prostě
ano, jistě podezření jako takové má váhu velkou. Jenže otázka je, jaké kvality
je ten materiál, který to podezření zakládá a dále podívat se na kontext jestli
nevznikají tlaky PR agentur, kterýmiž se stává obětí sdělovacích prostředků
IH- Přemysl Vachalovský jednou větou
PV – Já velice krátce. Mohu vyloučit, že cokoliv bylo
účelové. Bohužel neštěstí bylo, že v okamžiku kdy vyšla knížka, tak se objevila
nějaká informace o paní Buzkové, myslím tím tu akci „olovo“…
JČ – Takže s panem Šloufem to nemá nic společného
IH – Já se vás zeptám ještě na jednu otázku
JČ – Neříkám, že hájím pana Šloufa
PV – Počkejte to jako znamená, že my jsme dělali něco
pro pana Šloufa
JČ – Ne naopak proti, ale kdybyste na něho útočili,
že má blbý politický program, co všechno dělá špatně, ale dělat nějaké kampaně
skrz to, že co byla paní Buzková, to se netýká vás, ale jaksi kupodivu dát
všechno dohromady
IH – Dobře ještě jednu otázku, jestli dovolíte. Část
veřejnosti vnímá materiály StB jako závažné důkazy, jiná část je toho názoru,
že materiály StB vypovídají spíše o práci myšlení této instituce, než o lidech,
které StB sledovala. Já se vás úplně v závěru zeptám, jakou vypovídající
hodnotu mají spisy StB podle vás. Ptám se Jana Čulíka
JČ – Já už jsem to opakoval, že nelze dokázat zvlášť
u tohodle případu. Já bych opravdu velmi rád chtěl vidět sakra nějaké důkazy,
že ten Kavan u těch estébáků byl. Druhá věc je, co se názoru veřejného mínění
týče, byl průzkum nedávno veřejného mínění, že lidi jaksi už nechtějí moc
prodlužování lustračních zákonů, že je to nezajímá, že je to nudí, asi dvacet
procent názorů….
IH – No tak tady jde spíš o pravdu, než o veřejné
mínění…
JČ – No ne, jde právě o to, že některým lidem se zdá,
že lidem uchází ty věci, jako lustrační zákony z paměti, a že je potřeba to
trošku obnovit a trošku ta obava, takže se zdá, že to veřejné mínění trošku
ovlivní..
IH – Já nevím. Já se zeptám v závěru na stejnou
otázku pana Přemysla Vachalovského, jakou vypovídající hodnotou podle vás mají
spisy StB?
PV – Takhle. Různou. Jedná se skutečně o to o jaké
spisy se jedná. O jaké svazky atd. Sám musím říct, že mnoho svazků na mne
nepůsobilo věrohodně, že jsem neměl možnost.
JČ – Kriteria, měřítka, co způsobuje, odpovězte na
to..
PV – Můžu? Vždyť vy jste profesorem na fakultě
žurnalistiky ale nechováte se jako novinář
JČ – Ale vždyť já se chovám jako novinář, vy nevíte
jak se chová normální novinář
PV – Dobře, tak já bych to rád dopověděl. Takže mají
různou vypovídací hodnotu, ty které já nedokážu osobně posoudit, určité data,
určité události, tak pochopitelně mohou být zavádějící.
V tomto případě já mám hned v samém začátku tohoto
spisu několik konkrétních, nejenom já, těch lidí kteří ty poznatky mají, těch
je pochopitelně více. Je tam skutečně cosi související s určitými aktivitami
tehdejšího studenta Jana Kavana…..