ALE NAOPAK STÁT PŘED VLASTNÍMI OBČANY

Zákon o ochraně osobních údajů je jedním z dalších zmetků, který vyšel z naší Poslanecké sněmovny. Pokud ho podepíše i prezident, pokusí se jej poslanci v co nejkratší době novelizovat.

O nutnosti ochránit běžného občana před zneužitím jeho osobních dat tak, jak je běžné všude v Evropě, se hovoří už mnoho let. Hlavním impulsem přitom, byly praktiky různých directmarketingových společností, které zasílají reklamní nabídky konkrétním lidem, aniž by bylo jasné, jak vlastně přišly k jejich adresám či dalším, ještě důvěrnějším informacím, například o jejich finanční situaci. Existovalo dokonce důvodné podezření, že s takovými databázemi obchodovali přímo státní úředníci.

Ovšem vládní návrh na ochranu osobních dat jako by počítal pouze s tímto způsobem zneužívání soukromých údajů a jeho sociálnědemokratičtí tvůrci (spolu s narudlým lidoveckým exministrem vnitra Cyrilem Svobodou - pozn. NN) v něm vytvořili další podmínky k tomu, aby stát mohl více znepřijemňovat život soukromým firmám či omezovat sdělovací prostředky.

Naopak státní orgány, jako je policie, Národní bezpečnostní úřad či onen problematický Analytický útvar ministerstva financí, mohou podle této normy nakládat s citlivými údaji bez jakékoliv kontroly, což nemá obdobu v žádné ze zemí Evropské unie.Přitom možné zneužití právě jimi shromažďovaných informací /o majetkových poměrech, trestné činnosti apod.) je daleko nebezpečnější než třeba v případě adres využívaných k zasílání reklamních letáků.

Podle nového zákona u nás vznikne skupina inspektorů (volených Senátem a jmenovaných prezidentem), kteří budou mít obrovské pravomoci: vstupovat do firem, redakcí a někdy i do bytů, tam kontrolovat počítače a dělat si kopie paměťových medií obsahujících osobní údaje. Vládní návrh šel až tak daleko,že by v jejich pravomoci byla například i kontrola seznamu jmen v mobilním telefonu či adres předplatitelů jednotlivých novin - tento paragraf byl naštěstí v průběhu schvalování změněn. Ovšem rovněž díky poslaneckým změnám vypadly se seznamu tzv. citlivých údajů například informace o majetku nebo o genetickém kódu.

Velké problémy mohou nastat také provozovatelům některých internetových serverů - nejznámějším případem budou asi tzv. Cibulkovy seznamy zaměstnanců a spolupracovníků StB, za jejichž shromažďování bez souhlasu všech jmenovaných mu bude moci být uložena pokuta až ve výši 20 milionů korun (a tři roky vězení - pozn. NN).

Podle doc. Vladimíra Smejkala, který se specializuje na legislativu informačních systémů a ochranu dat, je celý zákon špatně koncipován a nejhorší chyby jsou především ve vymezení kontrolního úřadu a jeho pravomocí a naopak nekontrolovatelnosti toho, jak s osobními údaji nás všech zachází stát. Právě on spolu s Vladimírem Mlynářem a skupinou dalších poslanců již nyní pracuje na změnách, které by v rámci novelizace dostaly zákon do souladu s normami EU.

Senát v případě špatného zákona skutečně zapracoval jako pojistka a vrátil návrh zpět do sněmovny s funkčními změnami, ten ale všichni - s výjimkou poslanců ODS - zamítli. Poslední nadějí je tedy prezident, který by právní normu v právě tak citlivé oblasti neměl podepsat. Ovšem vzhledem k politickým hrátkám a vzájemným animozitám je také možné, že zákon, proti němuž byla jenom ODS, hlava státu klidně podepíše. (Což se samozřejmě taky nakonec stalo - aktualisační poznámka NN).

Sylva Šporková

(Nedělní noviny,

neděle 16.dubna 2000,

č. 16, ročník II)