V §en¡ pý tel‚,
dØkuji V m a pan¡
expedientce tak‚ za zasl n¡ po§adovan‚ho Ÿ¡sla 01/99. S d¡ky t‚§ kvituji pý¡jem
dopisu pan¡ Cibulkov‚, je to s tØmi zaslanìmi materi ly velmi pravdØpodobnØ
tak, jak bylo vysvØtleno. Pýesto se mi podaýilo jeçtØ nal‚zti jednu kopii, §el
pouze v "pracovn¡m" stavu, nen¡ to Ÿistopis, bohu§el.
Bude-li V mi /jako
mo§nì pý¡spØvek ve vhodnou dobu pou§itelnì) shled n jeçtØ dostateŸnØ aktu ln¡,
pou§ijte ho. Ruskì origin l m m u sebe.
Nyn¡ dokonŸuji katyåskou tragedii z pera rusk‚ historiŸky,
uveýejnØn‚ v novin ch Moskovskije novosti z roku 90. A§ bude vçe hotovo, poçlu
k posouzen¡, v ŸeçtinØ dosud nikdo tento Ÿl nek nepublikoval.
S pozdravem
Milan MinarŸ¡k
Jesenick 1796/14
755 01 Vset¡n
Jurij Tepljakov: Na druh‚ stranØ fronty:
-----------------------
(trag‚die zajet¡ se nekonŸ¡ ani dnes)
Moskovskije novosti Ÿ. 19, 13.5.1990, Pýeklad Milan MinarŸ¡k
Co je na v lce
nejstraçnØjç¡? I març l Ivan Bagramjan, i trojn sobnì hrdina A.A. Pokryçkin, i
prostì Nikolaj Romanov bez ý d… a hodnosti odpovØd¡ shodnØ jedn¡m slovem -
zajet¡.
StraçnØjç¡ ne§ smrt? ot zal jsem se voj ka N. Romanova, kdy§ pýed
Ÿtvrtstolet¡ v pam tnì den 9. kvØtna jsme pili s n¡m nahoýklou vodku na pam tku
ruskìch mu§ik…, kteý¡ se ji§ nikdy nevr t¡ do osiýel‚ vesniŸky na býehu Volhy.
- StraçnØjç¡! - Smrt, to je tvoje. A zajet¡ - to jest pohroma pro
mnoh‚...
Tenkr te,
v çedes t‚mp t‚m jsem si ani pýibli§nØ nemohl pýedstavit dosahy t‚to trag‚die,
kter postihla miliony a miliony, nevØdØl jsem, §e pý¡Ÿinou tØchto tragedi¡
bylo nØkolik ý dek Pravidel vnitýn¡ slu§by DØlnicko-rolnick‚ Rud‚ arm dy:
"SovØtskì voj k proti sv‚ v…li se nem…§e vzd t do zajet¡. A vzd -li se, je
to zr dce vlasti."
- Kolik bylo tØchto zr dc…?
- Ve v leŸnìch letech obl‚klo vojenskì pl çœ - sdØlil mnØ v
Podolsku z stupce n Ÿeln¡ka éstýedn¡ho archivu MNO SSSR plk. Ivan Jaçenko - 32
milion… lid¡. Z toho 5 734 528 bylo nepý¡telem zajato.
N slednØ jsem se
dozvØdØl, jak k tomu doçlo, a kdy. Tak nejv¡ce zajatc… Rud arm da ztratila v
n sleduj¡c¡ch bitv ch:
Bialystok-Mins.....srpen 1941....... 323 000
Umaå...............srpen 1941....... 103 000
Smolensk -Rostavl srpen 1941....... 348 000
Gomel srpen 1941....... 30 000
Demjansk z ý¡ 1941 ....... 35 000
Kijev z ý¡ 1941 ........665 000
Luga-Leningrad z ý¡ 1941 ....... 20 000
Melitopol ý¡jen 1941........100 000
Vjazma ý¡jen 1941........662 000
KerŸ listopad 1941.... 100 000
Izjum-Charkov kvØten 1942...... 207 000
MaÔarsko kvØten 1945.......100 000
V tomt‚§ archivu v Podolsku je shrom §dØno jeçtØ 2,5 milionu
kartiŸek "zmizel bez stopy". Dva a p…l milionu tØch, co se dom… nevr tili.
Odborn¡ci odhaduj¡: Asi dva miliony a§ do dneçn¡ch dn… le§¡ po les¡ch a
ba§in ch cel‚ho Ruska a
200 000 nutno opØt zaýadit mezi zajatce. D…kazy? Do archivu jeçtØ
obŸas pýijde zpr viŸka odnØkud z Austr lie nebo USA:"byl jsem zajatì,
pros¡m potvrdit, §e jsem se z£Ÿastnil boje proti façismu". Tak ten mØl
çtØst¡-pýe§il. U vØtçiny byl vçak osud jinì.
NØmeck statistika
registruje: 286 000 zemýelo v internaci, 1 030 157 zastýeleno na £tØku, zemýelo
v tov rn ch a çacht ch v NØmecku.
Mnoho naçich
voj k… a d…stojn¡k… skosil hlad jeçtØ na cestØ do t bor…. Pouze za listopad a
prosinec 1941 zahynulo v¡ce jak 400 000 lid¡. Srovnejme (copak lze srovn vat?):
za celou dobu v lky v NØmecku bylo 235 473 anglickìch a americkìch voj k…
zajato, zemýelo 8 348 lid¡. MØli snad naçi chatrnØjç¡ zdrav¡ nebo byli slabç¡?
Ale kde§e. Pý¡Ÿiny jsou jin‚.
Na z padØ ud vaj¡:
miliony naçich zajatc…, kteý¡ zahynuli, jsou obØtmi nejen façismu ale sam‚ho
stalinsk‚ho syst‚mu. Polovinu zemýelìch hladem (nejm‚nØ) by bylo lze zachr nit,
kdyby je Stalin nenazval zr dci a nezak zal jim poslat pomoc pýes Mezin rodn¡
Ÿervenì ký¡§. Je mo§no se pý¡t, kolik by pýe§ilo, ale to, §e jsme se od svìch
zajatc… odvr tili - to je fakt. ¦enevskou konvenci, je§ vymezovala pr vn¡ postaven¡
zajatc… - SovØtskì svaz nepodepsal. Forma odm¡tnut¡ byla zcela v duchu
jezuitsk‚ho charakteru "v…dce n rod…". Ze Stalinova hlediska ýada
Ÿl nk… konvence neodpov¡dala tØm z sad m, je§ byly vlastn¡ "nejsvobodnØjç¡
zemi" na svØtØ. Konvence, bylo poukazov no, negarantuje pr va zajatc… coby
pracuj¡c¡ch, n¡zk mzda za pr ci, neexistence volnìch dn¡, nedefinuje d‚lku
pracovn¡ doby. Neobsahuje ani vìsady pro nØkter‚ skupiny zajatc…. Kr tce chyb¡
samotn humanita.
VØtç¡ licomØrnost
si nebylo lze snad ani pýedstavit. Jak‚§e to vìsady po§¡valy v tut‚§ dobu
mili¢ny lid¡ v t borech nucenìch prac¡ GULAGu? Jak‚ tam byly z ruky a kolik
volnìch dn¡?
V srpnu 1941
Hitler dovolil delegaci ¬erven‚ho ký¡§e navçt¡vit t bor sovØtskìch v leŸnìch
zajatc… v Hammerstadtu. Na z kladØ tØchto kontakt… byla smØrov na vìzva
sovØtsk‚ vl dØ poslat potravinovou pomoc pro sovØtsk‚ v leŸn‚ zajatce.
"Jsme pýipraveni sledovat dodr§ov n¡ z sad §enevsk‚ konvence" - naŸe§
pýiçla z Moskvy pýibli§nØ takov odpovØÔ, §e "poslat potravinovou pomoc v
dan‚ situaci by bylo tot‚§, jako poslat d rek façistick‚mu nepý¡teli."
Tato odpovØÔ udivila. Pýedstavitel‚ Mezin rodn¡ho Ÿerven‚ho ký¡§e toti§ neŸetli
vìznamnì rozkaz Stalina Ÿ. 270 ze 16. srpna 1941. Jinak by pochopili, jak naivn¡
jsou jejich prosby a jak obrovsk je nen vist Stalina v…Ÿi tØm, co se ocitli na
druh‚ stranØ fronty.
Nebylo d…le§it‚, kdo, kde, kdy a proŸ! Tak‚ mrtv¡ byli poŸ¡t ni
mezi zr dce!
"Gener l-poruŸ¡k Vladim¡r KaŸalov" Ÿteme v rozkaze
"nach zej¡c se spoleŸnØ se çt bem skupiny vojsk v obkl¡Ÿen¡, projevil
zbabØlost a vzdal se do zajet¡ nØmeckìm façist…m. æt b skupiny KaŸalova z
obkl¡Ÿen¡ unikl, probily se z obkl¡Ÿen¡ Ÿ sti skupiny KaŸalova, ale gener l
KaŸalov dal pýednost zajet¡, chtØje dezertovat k nepý¡teli".
A zat¡m gener l
KaŸalov ji§ dvan ct dn… le§el uhoýelì v tanku u smolensk‚ vesniŸky Starinka,
neprobivçe se ke svìm. Ale to nikoho nezaj¡malo!
Byli zajati -
stali se obØtn¡mi ber nky a aby bylo na kom si vyb¡t vçechnu tu zlobu, dostalo
se jim n lepky vrah… n roda, kteý¡ zradou a zbabØlost¡ pýekazili v¡tØzn‚ pl ny
velik‚ho "v…dce pluk…". A tehdy n s st le a st le
"pýesvØdŸovali" o jak‚koli nepravosti, o jak‚koliv trag‚dii, aœ to
bylo zhroucen¡ pl n… l. pØtiletky, nebo z huba 100 000 voj k… na DnØpru - vyçç¡
garnitura zemØ - v…dcov‚ - §e nenesou § dnou zodpovØdnost! Marnost, u tØchto
neçtØst¡ nemohou bìti objektivn¡ pý¡Ÿiny. Pouze intriky çk…dc… a protivn¡k…
tohoto zý¡zen¡. Des¡tky let, od týic tìch let do dneçka, neust le nejenom hled me,
ale v§dy nach z¡me obØtn¡ ber nky.
Tehdy, prvn¡ rok
v lky se jich naçlo dostatek. T¡m l‚pe. 4. Ÿervna 1940 byly v Rud‚ arm dØ
zavedeny gener lsk‚ hodnosti. Dostalo je 966 lid¡. V¡ce ne§ 50 jich v prv‚m
roce v lky padlo do zajet¡. Mnoz¡, opravdu mnoz¡ z nich budou z vidØt tØm 150,
co padli pozdØji v boj¡ch!!! Muka zajet¡ se uk zala bìti temnØjç¡ hrobu.
Vrchovat m¡ra osudu gener l… Pavla PonØdØlina a Nikolaje Kirilova, jmenovanìch
v tomt‚§ rozkaze Ÿ. 270, n s o tom pýesvØdŸuj¡. Pýe§ili roky nØmeckìch
koncentr k…, nezachvØli se a nesklonili. V dubnu 1945 je spojenci osvobodili a
byli pýed ni sovØtsk‚ stranØ.
Zd lo se, §e vçe
pominulo, ale srpen 1941 jim nezapomnØli. Po st tn¡ provØrce je zavýeli. PØt
let politick‚ho vØzen¡ v LeforovØ (moskevsk‚ vØzen¡ Lefortovo). A pak 25. srpna
1950 - poprava.
"Posledn¡m tragickìm akordem tohoto vztahu ke k dr…m, kter‚
se u Stalina projevovalo do v lky, bylo obvinØn¡ ze spolupr ce a çpion §e,
vznesen‚ proti velitel…m Z padn¡ho frontu gen. Pavlovovi a gen. Klimovskich a
ýadØ dalç¡ch gener l…, mezi nimi§, jak se pak uk zalo, byli lid‚, kteý¡ se
zoufale dr§eli co nejd‚le v zajet¡". Tato pozn mka vìteŸn‚ho v leŸn‚ho
romanopisce Konstantina Simonova. Objevila se v çedes tìch letech a odv §n¡
voj ci nezvratnØ vØýili: zajatci (voj ci i gener lov‚) jsou na vinØ. Jin‚ ne§
toto mØý¡tko neexistovalo.
Mezin rodn¡ pr vo
ý¡k , §e vojensk‚ zajet¡, to nen¡ zrada, v leŸnì zajatec m…§e bìti
nedotknutelnì jako suverenita n roda, m…§e bìti svØtcem, jako§ i neçtØst¡m. To
platilo pro druh‚, ale pro n s byl z kon jinì - stalinskì rozkaz Ÿ. 270.
(Citace:)
"Jestli§e jednotka rudoarmØjc…, m¡sto organizov n¡ odporu
proti nepý¡teli uvede sebe vØdomØ do zajet¡, pak zniŸit ji vçemi prostýedky
pozemn¡mi i leteckìmi, rodiny zajatc… pak vydØlit z p‚Ÿe st tu a jeho
pomoci." "Velitele a politruky, kteý¡ se vzdali do zajet¡, pova§ovat
za dezert‚ry, jejich rodiny uvØznit, jako§to rodiny poruçivç¡ pý¡sahu a vydavç¡
svou vlast dezert‚rovi". 1)Bl¡§e: Sol§enicyn: Souostrov¡ Gulag, sv.
I.-III.
Pouze nØkolik
ý dek, a za nimi statis¡ce starc… a dØt¡, zahynuvç¡ch hladem pouze proto, §e
jejich otec nebo syn padl do zajet¡. Pouze nØkolik ý dek, ale vìstraha tØm, kdo
by jenom pomìçlel na pýestupek, kdo§ pouze tou§ili po zpr v ch z fronty.
¬ta tyto vØty,
pochopil jsem, jak‚ hoýe nesli niŸ¡m se neprovinivçi lid‚, pochopil jsem
utajenou hrozbu tØchto slov, kter‚ mnØ pýed Ÿtvrt stolet¡m ýekl ýadovì voj k Nikolaj
Romanov:" Tv‚ zajet¡ - b¡da mnohìch". Pochopil jsem, proŸ naçim
voj k…m nebylo nejtØçç¡ zemý¡t, ale zaýadit se mezi"nezvØstn‚", a
proŸ pýed ka§dìm bojem, zvl çtØ pak pýed n silnìm pýechodem ýek, prosili druh
druha: "bratku, utonu-li ýekni, cos vidØl, jak jsem skonŸil".
Vstupuj¡ce na
vratkì ponton a uvØdomuj¡ce si, §e do zajet¡ se mohou dostat pouze svìm
zavinØn¡m, se v myçlenk ch ohl‚dali nazpØt, ne ze strachu, ale z obav o osud
tØch, kter‚ zanechali doma.
A tu n hle jsou na
vinØ ti, co z…stali v kotli pod Vjazmou, kdy§ Hitler zaŸal operaci Taifun, pochod
na Moskvu.
"Nejd…le§itØjç¡ je neopouçtØt pozicie" - pýikazovalo naý¡zen¡
Nejvyçç¡ho velitele. A arm da horeŸnØ ryla z kopy Ÿelem k z padu, i kdy§ ji u§
tankov‚ kl¡ny obkliŸovaly od vìchodu.
N Ÿeln¡k çt bu
pozemn¡ch vojsk gen. Wehrmachtu Halder pak nap¡çe k tomuto pý¡padu do sv‚ho
den¡ku: "4. listopad, 105. den v lky. Protivn¡k pokraŸuje v dr§en¡
meatakovanìch Ÿ st¡ frontu, v d…sledku Ÿeho§ se perspektivnØ dost v do
hlubok‚ho obkl¡Ÿen¡".
K d o byl povinen
vidØt tyto tankov‚ kl¡ny? Voj k z mØlk‚ho okopu nebo Stalin z hlavn¡ho stanu? A
v d…sledku? Kdo z…stal v zajet¡? Kdo zaprodal vlast? Voj k.
207 047 lid¡ (posledn¡ £daje) se dostaly do obkl¡Ÿen¡ pod
Charkovem v kvØtnu 1942. Kdy§ byl u moci ChruçŸov, vinen byl Stalin. Kdy§
pýiçel Bre§nØv, vinen byl znova ChruçŸov, kterì za tu por §ku, je§ otevýela
cestu k Volze, dostal od Stalina pouze "napomenut¡". A kdo tehdy
zaprodal vlast? Kdo z…stal v zajet¡? Voj k.
19.5.1942 - datum katastrofy naç¡ arm dy na Krymu.
"KeýŸenskou operaci mo§no pova§ovat za skonŸenou. 150 000 zajatìch a velk
koýist" - to je dokument nØmeck‚ strany.
A zde je dokument
sovØtsk‚ strany, citov no s Konstantinem Simonovem: "Byl jsem ve 42. roce
na KerŸsk‚m poloostrovØ. Je mnØ zn ma pý¡Ÿina t‚to por §ky. Naprost ned…vØra
velitel…m arm d a front…, nadutost a zv…le gener la Mechlise. Zak zal rìt
z kopy, aby prì nepodrìval £toŸn‚ho ducha vojsk". Stalin…v ŸlovØk, tehdy
n Ÿeln¡k Hlavn¡ politick‚ spr vy, prvn¡ komisaý arm dy a n moýnictva Lev Mechlis
se po por §ce vr til do Moskvy. A voj k? Voj k z…stal v zajet¡.
Nikdo se nepýe, jak koliv v lka beze zrady nen¡ v lka. Byli i mezi
zajatci takov¡. Ve srovn n¡ s miliony spolubojovn¡k… v zajet¡ - kapka v moýi.
Ale byla. Ta kapka. Nikam se neschov ç. NØkter‚ z nich pýesvØdŸily let ky
napý¡klad tohoto typu:
Vra§edn bilance
komunismu.
Za l‚ta revoluce a obŸansk‚ v lky bylo zabito 2 200 000 lid¡.
Za l‚ta hladu a epidemi¡ 1918-1921, 1932-1933 zemýelo
14 500 000 lid¡.
V t borech nucenìch prac¡ zahynulo 10 000 000 lid¡".
NØkteý¡ mluvili
takto: " nejdu proti n rodu, jdu proti Stalinovi". Mnoho vstupovalo
do façistickìch jednotek s jedinou nadØj¡ - zaŸne se prvn¡ boj a pýebØhnu ke
svìm.
Ne vçem se to
podaýilo, i kdy§ je zn m i takovìto pý¡pad. 14.9.1943 kdy§ se rozeb¡raly
vìsledky kursk‚ bitvy, vysvØtloval Hitler por §ku zradou pomocnìch £tvar…. A
skuteŸnØ, na stranu Rud‚ arm dy pýeçlo na ji§n¡m ký¡dle 1300 lid¡, prakticky
celì pluk.
"U§ mnØ doçla trpØlivost, ýval Hitler, naýizuji odzbrojit
vçechny jednotky a celou tu bandu poslat do dol… ve Francii".
Nutno uznat,
nejd‚le odm¡tal n vrhy na vytvoýen¡ vojenskìch Ÿ st¡ ze zajatc… s m Hitler, i
kdy§ v z ý¡ 1941 plk. von Tretschkow vypracoval pl n na vytvoýen¡ 200 000 rusk‚
protisovØtsk‚ arm dy. Teprve, kdy§ v pýedveŸer staligrad. bitvy poŸet zajatc…
dosahoval u§ miliony, fìrer nakonec souhlasil. Bylo týeba vytvoýit v¡ce ne§ 180
jednotek. A z nich: ruskìch ..... 75
kub åskìch, donskìch a terskìch koz k… .... 21
turkest nskìch a tatarskìch (vŸ. krymskìch tatar…) - 42
gruz¡nskìch ...11
n rod… Severn¡ho kavkazu ...12
azerb jd§ nskìch ...13
arm‚nskìch ... 8
PoŸty tØchto
£tvar… podle n rodnost¡ (£daje z 24.1.1945):
Litevci....104 000, Lotyçi...36 800, Azerb jd§ nci...36 500,
Gruz¡nci...19 000, ze Sev. Kavkazu....15 000, Tataýi...
10 000, Estonci...10 000, Arm‚ni...7 000, Kalmyci...5 000.
A Rus…? Podle ofici ln¡ch £daj… adm. D”nitze ke dni 20.5.1945
existovala 599. rusk brig da v poŸtu 13 000 lid¡, 600. brig da - 12 000 lid¡,
650. brig. v poŸtu 18 000 lid¡. M…§eme-li to shrnout (jak dnes jinak), mnoho
jich slou§ilo na druh‚ stranØ. Je týeba pýipomenout, §e pouze 20 % tØchto sil
se £Ÿastnilo bojovìch operac¡, podotknout, §e je to n bor z milion… zajatc…, §e
tis¡ce jich pýeçlo linii fronty, pak se Ÿ¡slo zjevnØ sni§¡. Jeden detail. Spec.
ý¡çsk tajn slu§ba se nejv¡ce starala o formov n¡ jednotek nerusk‚ n rodnosti,
prostØ vØdØli: jsou zvl çtØ potýebn¡ po v lce, kdy se z kolaborace znaŸnou
obviåovat cel‚ n rody, od vzrostlìch ml denc… a§ po starce. A neodliçovali pak,
zda jsi sedØl nebo slou§il - vçe rovnovrah! Ale samotn¡ zajatci toto vçe
tenkr te neznali - to bylo teprve pýed nimi. Ta hoýk chuœ svobody pýijde
teprve pozdØji. Pro ty, kdo sami uprchli z t bor… (dle ministra v lky Speera 50
000 v roce 1944) , tak i pro ty, kdo po osvobozen¡ jednotkami Rud‚ arm dy (v¡ce
ne§ 1 000 000 voj k… a d…stojn¡k…) znovu bojovali v jejich ýad ch.
Dlouho, velice
dlouho jsme o jaru roku 1945 soudili pouze podle rozkaz… vŸera jeçtØ hroznìch
gener l… a març l…: vyŸlenit ml‚ko pro dØti v Berl¡nØ, nasytit §eny a starce.
VØýte, Ÿta tyto dokumenty a pamØti, uvØdomuj¡ce si, §e s m jsem v t‚ dobØ m¡sto
chleba se pokouçel §vìkat spaýen‚ §ito, jedl pol‚vku ze psa (teprve tØsnØ pýed
svou smrt¡ se babiŸka pýiznala, §e chytala psy, aby n s ochr nila od hladu) pak
hle, Ÿta tyto rozkazy, se mi chtØlo zaplakat dojet¡m: jak to çlechetnost - tak
myslet a peŸovat o nØmeckì n rod! A kdo z n s vØdØl, §e v tut‚§ dobu k març l…m
pýich zely z Kremlu jin‚ pý¡kazy:
"Velitel…m vojsk 1.a 2. BØlorusk‚ho frontu, 1.,2., 3., 4.,
Ukrajinsk‚ho fr., s Berijovi, s. Merkulovovi, s Abakumovovi, s Golikovovi, s.
Chrulevovi, s. GolubØvovi.
Vojenskìm rad m
front… - zformovat v tìlovìch prostorech t bory pro roztý¡dØn¡ a shrom §dØn¡
bìvalìch v leŸnìch zajatc… a repatriovanìch ruskìch obŸan… po 10000 lid¡ na
ka§dì t bor. Celkem zformovat: v 2. BØlorusk‚m frontu - 15, v 1. BØl. frontu -
30, v 1. Ukraj. ff. - 30, ve 4. Ukraj. fr. - 5, ve 2. Ukr. fr. - 10, v 3. Ukr. frontu
- 10 t bor….
ProvØrku prov‚st: bìval‚ pý¡sluçn¡ky RA - org ny kontrarozvØdky,
- civiln¡ osoby - komise :NKVD, NKGB.
J. V. Stalin"
Vol m n Ÿeln¡kovi éstavu v leŸnìch dØjin Ministerstva obrany SSSR
genplk. Dmitriji Volkogonovovi: kde jste naçli ten rozkaz? MnØ na KGB i na Min,
zahr. vØc¡ ýekli - my nic takov‚ho nem me.
"Tento jsme naçli ve Zvl çtn¡m archivu Stalina. T bory byly,
tzn. jsou i pap¡ry, ze kterìch lze poznat, kdo kdy, co jedli, o Ÿem pýemìçleli.
Nejd…vØryhodnØjç¡ jsou dokumenty Ministerstva vnitýn¡ch vØc¡. Transportn¡
vojska byla zý¡zena pro tyto vØci. Tam bylo i oddØlen¡ pro vØci bìvalìch
zajatc…. Hledejte".
Hledal jsem. Prvn¡
n mØstek n Ÿeln¡ka souŸasn‚ hlavn¡ spr vy vìchovnìch t bor… MV SSSR Petr
MiçŸýenko se srdeŸnØ divil: poprv‚ slyç¡m, r d pomohu, ale v Ÿem? V¡m, §e byla
v ¬unsk‚m rajonu Irkutsk‚ oblasti jedna kolonie. Tady skuteŸnØ pýich zeli po
provØýen¡ ve filtraŸn¡ch t borech, o nich§ je ýeŸ ve StalinovØ rozkazu. Vçichni
odsouzeni podle Ÿl. 58 - vlastizrada. Jedna kolonie... Kam se podØli ostatn¡
lidi... V§dyœ pracovalo 100 t bor…. Jedin‚, co se podaýilo objevit a objasnit:
k 1. ý¡jnu 1945 "profiltrovali"
5 200 000 lid¡, ruskìch obŸan…. Profiltrov n¡ byli zýejmØ
postý¡leni jeçtØ v EvropØ v provozovanìch t borech bìv. ü¡çe dle stavu k
1.10.1945. Jak se postupnØ vyjevuje (dle zpr v tisku) bude tomu tak. V
Sachsenhausenu naçli dalç¡ masov‚ hroby (RP.24.9.1992) Berl¡n - V bezprostýedn¡
bl¡zkosti nØkdejç¡ho nacistick‚ho koncentraŸn¡ho t bora Sachsenhausenu u
Berl¡na bylo objeveno 50 masovìch hrob…. T bor po skonŸen¡ druh‚ svØtov‚ v lky
d le "provozovala" sovØtsk tajn slu§ba NKVD. Jde o mrtv‚ z t‚ doby.
Braniborsk‚ ministerstvo vnitra ve stýedu d le ozn milo, §e tam po konci v lky
pýiçlo o §ivot asi 12 500 lid¡. Hroby jsou zhruba sedm metr… dlouh‚ a Aç,5
metru çirok‚ a mrtv¡ jsou v nich pohýbeni v nØkolika vrstv ch na sobØ a§ do
hloubky pØti metr…. 2 034 000 sem pýedali spojenci - 98 % tØch, co se nach zeli
v z padn¡ zonØ NØmecka, pýev §nØ zajatci. Kolik se jich vr tilo dom…? A kolik
jich odeçlo v souladu s rozk. Ÿ. 270 ze sov. konc. t bor…? Pr…kazn‚ dokumenty
dosud v ruce nem m. Pouze poznatky Z padu podle jednotlivìch svØdectv¡ §ij¡c¡ch
svØdk…. S jedn¡m z nich jsem si pov¡dal na KolymØ. Bìvalì "zr dce
vlasti" nyn¡ knihovn¡k Viktor Masol mnØ vypr vØl, jak v Ÿervnu 1942 v
donskìch step¡ch, po katastrofØ u Charkova je neozbrojen‚, hladov‚, otrhan‚
rudoarmØjce nØmeck‚ tanky sehnaly do jednoho tis¡cihlav‚ho st da jako ovce. Pak
transport do NØmecka, m¡chal beton, za týi roky pak transport z NØmecka pýes
cel‚ Rusko. K Tich‚mu oce nu. V pý¡stavu Vanino do podpalub¡ parn¡ku Felix
Dzer§inskij, patý¡c¡ho NKVD. Kurs-Magadan. Za tìden cesty pouze jedno j¡dlo.
Pýes mý¡§e spouçtØli n dobky s moukou, zalit‚ horkou vodou. A oni, p l¡ce si
ruce, maŸkaj¡ce se, vyb¡rali tuto smØs, a cpali ji dychtivØ do £st. Lid‚
ponejv¡ce ztr cej¡ rozum od hladu. Na rejdØ z livu Nagaev, toho, kdo cestou
zemýel, hodili pýes palubu, kdo pýe§il, odeçel do tajgy, opØt za ostnatì dr t,
tentokr te vlastn¡ho t bora. Pýe§ili, vr tili se jedinci. Byli zbØdovan¡.
Vyhnanci. Kolikr t slyçeli, §e si nevp lili radØji kulku do hlavy...O kulce do
hlavy uva§ovali tenkr t mnoz¡ zajatci. I tenkr t ve 40. a 50. letech. Kdy§
upozoråovali z milice: Ji§ dva dny zameçkal...vçichni zajatci byli na
zvl çtn¡ch seznamech s povinnou zn mkou s pý¡snØ evidovanìm Ÿ¡slem, i tehdy,
kdy ti mohl kdokoliv beztrestnØ vm‚st do tv ýe: Ty mlŸ, prosedØl jsi zajet¡ ve
façistick‚ hospodØ... A oni mlŸeli.
V 1956 roce po projevu ChruçŸeva o Stalinovi bylo jim dovoleno
mluvit. Zajatci u§ nebyli vrazi n roda, ale tak‚ ne docela obr nci vlasti -
nØco mezit¡m. Na pap¡ýe tak - v §ivotØ celkem jinak.
Pýed dvØma lety
jsem v pýedveŸer slavn‚ho 9. kvØtna dØlal rozhovor s pýedsedou sovØtsk‚ho
Vìboru v leŸnìch veter n…. S genplk. Alex ¦eltovem. A n hle jako by mnØ Ÿert
napovØdØl: ".... a co bìval¡ zajatci -veter ni v lky?"
- Ne, nejsou veter ni. Nen¡ o kom ps t. V§dyœ kolik je u n s
budouc¡ch voj k…....
Lidsk krev nen¡
voda. Uk zala se vçak bìti kr snìm konzervantem stalinsk‚ mor lky. ZahuçtØn .
Pýes nØkolik pokolen¡ neprokapala, §ije. Zkus vzpomenout nØkdy probl‚m zajatc…,
odpovØÔ bude v§dy tat § - radØji o jin‚m.... Neuslyç¡ç, mo§no i okýiknout
ý¡znìm velitelskìm hlasem: netýeba! Pýed kìm se tlouci do hlavy? Pýed vl dou,
pýed Nejvyçç¡m sovØtem? Na kterou rudou stØnu Kremlu zatlouci: vraœte zajatc…m
Ÿest voj ka, vraœte Ÿ st jejich jm‚n…m... Doklepeç se. Zeptaj¡ se:"na co
si stاujete? kterì pýedpis v s neuspokojuje?" Ach, nen¡ pýedpis. Pouze
uspokojit minulost? Hmm, podivn‚..." No, nejv¡ce podivn‚ je, §e dosud jsou
u n s b u d o u c ¡ v o j c i, b u d o u c ¡
h r d i n o v‚ , a znamen to, jsou i nebudouc¡. Do tØchto chvil
je n ç §ivot jako fronta ve v lce, podle naçeho zvyku dodnes pokraŸujeme na
rozdØlov n¡ kdo na t‚, kdo na on‚ stranØ.... Nen¡ z kon, nen¡ rozkaz Ÿ. 270,
nen¡ s kìm ani s Ÿ¡m bojovat.... vsjo ravno: co bylo nazìv no Ÿernìm, lze v
lepç¡m pý¡padØ nazvat çedìm, ale nikdy ne b¡lìm.
Je zase 9. kvØten. Pl Ÿe i raduje se zemØ. Navl‚kaj¡ si mu§¡ci
ý dy, nal‚vaj¡ v¡no, vzpom¡naj¡ce soudruh…. A v tomto kruhu nejposlednØjç¡
pozved svoji sklenici bìvalì zajatec, jako s posledn¡m se prohod¡ i
slov¡Ÿko...
C o d Ø l a t?
J a k d o s t a t z e s e b e t o h o
s t a l i n i s t i c k ‚ h o o t r o k a?
P.S. DØkuji doktoru historickìch vØd Michailu Semirjagovi, kterì
mnØ poskytl obç¡rnì materi l z nØmeckìch archiv…. Co se tìŸe dokument… o
sovØtskìch sbØrnìch t borech, budu v p tr n¡ pokraŸovat. Snad mnØ v tom pomohou
zahraniŸn¡ Ÿten ýi.
Jurij Topljakov
Pýeklad Milan MinarŸ¡k, 8.7. 1990
2.3.2000: jedin p…vodn¡, stylisticky neupraven kopie. Z toho byl
pýeps n v roce 1996 Ÿistopis, odesl n do NN, ztraceno. (DØkuji za vysvØtlen¡ v
dopise Vaçem ze dne 3.£nora t.r.)
podpis
2 034 000 sem
pýedali spojenci - 98 % tØch, co se nach zeli v z padn¡ zonØ NØmecka, pýev §nØ
zajatci.