Hoý¡ m  panenko

D -li se trpkì dar pozn n¡ tak nazvat, mØl jsem v §ivotØ çtØst¡. V posledn¡ch týiceti l‚tech jsem se opakovanØ nach zel ve vhodnì Ÿas na nevhodn‚m m¡stØ. VidØl jsem vìvoj i metody rozmachu Sluçovic. Kdy§ byl pou§itì i na mnØ, vzepýel jsem se a v roce 1983 çel dØlat n den¡ka.

Na jaýe 1990 mne pýevratov  vlna, kdy jeçtØ vçechno nebylo v re§ii, vyplavila do ¬esk‚ n rodn¡ rady. Profes¡ i duç¡ biolog jsem se stal Ÿlenem parlamentn¡ho vìboru pro §ivotn¡ prostýed¡. Zaujala mne tehdy tak zvan  transformace lesn¡ho hospod ýstv¡. Brzy jsem pochopi, §e pod ctihodnou n lepkou jsou skryty z jmy, kter‚ odporuj¡ princip…m dlouhodob‚ zodpovØdnosti za les a jeho udr§en¡. Pýekvapen¡m bylo, kdy§ za modelem tunelu, kterì vedl ke dýevu v Ÿeskìch les¡ch, jsem naçel lidi, kteý¡ byli pý¡Ÿinou m‚ho odchodu ze Zl¡na.

Psal jsem do novin o z mØrn‚m zloŸinu, kterìm je prosazov n¡ transformace lesn¡ch z vod… na akciov‚ spoleŸnosti. Interpeloval v parlamentu. MarnØ, nemØl jsem çanci. Slupka mrtv‚ ideologie nejdokonalejç¡ho lidsk‚ho ý du spadla. Z jej¡ formy vyrazili umØl¡ lid‚, jejich hodnotovì syst‚m a sch‚mata jedn n¡ vytvoýil demoralizovanì komunismus osmdes tìch let.

Smyslem Ÿesk‚ho pýevratu se nestala mor ln¡ obnova spoleŸnosti, pr vn¡ reforma a koncepŸn¡ pýestavba hospod ýstv¡. üeditel‚ komunismu zatou§ili po blahobytu s nejmenç¡ n mahou a v co nejkratç¡ dobØ. Prostýedkem byla privatizace a "tak zvan‚" tr§n¡ hospod ýstv¡. Bohatìýi nechtØli slyçet o zodpovØdnosti, br nila by jim v rozletu.

Na jaýe 1991 jsem st l u zakl d n¡ a vyhl çen¡ N rodn¡ho parku æumava. Bylo to pr vØ vŸas, ne§ se zformovala dýevaýsk  loby a v pln‚ s¡le rozbØhl lov na majetek. O rok pozdØji bylo pozdØ. Pamatuji, jak se hlavn¡ protagonist‚ "velk‚ lesn¡ loupe§e" s potØçen¡m poçkl¡bali prosazovan‚ bezz sahov‚ koncepci managementu v n rodn¡m parku. Dobýe vØdØli, §e malì hnØdì brouŸek ve smrkovìch les¡ch æumavy pracuje v jejich z jmu. Tvrd¡m a na tom trv m, cel  devades t  l‚ta trvaj¡c¡ spor o k…rovce, je spor umØle udr§ovanì. Biologie lìko§routa a dynamika k…rovcovìch kalamit.

K…rovcov  destrukce smrŸin na ModravØ, ¬ern‚ hoýe a dnes jej¡ z klad, polo§enì na Trojmez¡, je jedineŸnìm argumentem pro Ÿekatele exploatace çumavsk‚ho parku. Je pro veýejnost neznalou komplexu pý¡Ÿin, dokladem neschopnosti ochrany pý¡rody a Spr vy parku, peŸovat o svØýen‚ £zem¡. I blok dy k cen¡ k…rovcovìch strom… jsou souŸ st¡ sc‚n ýe hry o çumavsk‚ bohatstv¡. VidØl jsem metody i pr…bØh tak zvan‚ "lesn¡ transformace" v cel‚m st tØ, po deset popýevratovìch let. StejnØ jsem sledoval vytv ýen¡ n stupn¡ch prostor… a aktivit k cestØ za çumavskou bonanzou.

Prvì v §nì pokus o demont § çumavsk‚ho n rodn¡ho parku byl uŸinØn v loåsk‚m roce poslaneckìm n vrhem z kona o prodeji st tn¡ p…dy. V n vrhu byl zamontov n, jen tak mimochodem "tunel" k prodeji p…dy v parku. V blokaŸn¡m paragrafu byl u n rodn¡ch park… odkaz, §e ýeç¡ z kon o ochranØ pý¡rody (Ÿ. 114/1991 Sb.) Tento "Ÿirou n hodou" neýeçil, chybØla v nØm dvØ slova - ostatn¡ pozemky. Podaýilo se mi otevý¡t probl‚m v m‚di¡ch. Pýed pouhìm rokem jeçtØ nemØly z jmov‚ loby odvahu pýes z stupce lidu odhlasovat rozprodej p…dy v parku. Manipulac¡ s poýad¡m hlasovac¡ch n vrh… odsouhlasili jen prodej p…dy v týet¡ch z¢n ch.

Na podzim pýedlo§enì n vrh novely z kona o majetku obc¡ (Ÿ. 172/1991 Sb.) pokroŸil d le. OpØt, jako mimochodem, k z kladu novely bylo pýid no nØkolik slov, v õ 4 odst. 1 se zruçuje p¡smeno d) (blokace vyd n¡ les… v n rodn¡ch parc¡ch). Zaj¡mav‚ je, §e pýedkladateli jsou stejn¡ lid‚, jako u poslaneck‚ho n vrhu prodeje st tn¡ p…dy, nav¡c jsou zde i nØkteý¡ soci ln¡ demokrat‚.

Jednal jsem s vØtçinou starost…, zvl çtØ se starostou Kaçperskìch Hor ing. Markem. Bìval‚ lesy mØsta Kaçpersk‚ Hory tvoý¡ absolutn¡ vØtçinu n rok…. Vyd n¡ tØchto les… by rozdØlilo park na dvØ Ÿ sti. VysvØtlil jsem panu starostovi, §e Spr va parku i Ministerstvo ¦P ¬R budou prosazovat vyd n¡ n hrady mimo £zem¡ n rodn¡ho parku v tØsn‚m okol¡, ze st tn¡ho majetku. Zd lo se, §e souhlas¡. Po schv len¡ takov‚ n hrady v garanŸn¡m rozpoŸtov‚m vìboru snØmovny jsem o tom pana starostu informoval. P r dn¡ pot‚ mne ing. Marek vyk zal z jedn n¡ v Kaçperskìch Hor ch pod pohr…§kou vyveden¡ polici¡. Jednalo se o £zem¡ n rodn¡ho parku a jeho z stupce se nesmØl z£Ÿastnit. Podobn‚ se stalo ýediteli parku ing. Ivanu ¦l bkovi o tìden pozdØji pýed jedn n¡m stejn‚ z jmov‚ loby s poslanci v Parlamentu. Oba jsme h jili z jem st tu a domn¡v m se, §e i vØtçiny obŸan… proti £zk‚ skupinØ, kter  m  z jem na exploataci £zem¡.

Postup projedn v n¡ v poslaneck‚ snØmovnØ a manipulace kolem zruçen¡ blokace zcizen¡ les… v n rodn¡ch parc¡ch mi pýipadla stejnØ d…le§it , jako hr tky s rozpoŸtem. Proti vyd n¡ n hrady mimo £zem¡ parku byla ODS jako jeden mu§. Zaj¡mav  je vØtçina poslanc… KS¬M. Proti hlasovala i Ÿ st poslanc… KDU-¬SL, Unie svobody, Ÿtyýi poslanci ¬SSD a poslankynØ Machat . K Ÿemu nebyla odvaha jeçtØ pýed rokem, stalo se dnes.

Nejde o kýivdu nevyd n¡ les… obc¡m v n rodn¡ch parc¡ch. Jak se uk zalo i pýi projedn v n¡ novely, je to z stupnì probl‚m. Jsou zde vØtç¡ z jmy. Zlato v okol¡ Kaçperskìch Hor, i na £zem¡ dneçn¡ho parku. Ot zka tاby bude s odstupem let znovu otevýena. Tاko by se prosazovala na £zem¡ a v okol¡ mezin rodnØ uznan‚ho n rodn¡ho parku evropsk‚ho vìznamu.

Z kon otev¡r  cestu ke zruçen¡ parku v Ÿ sti u ¦elezn‚ Rudy. Lanovky a ly§aýsk‚ sjezdovky na SmrŸinØ budou dalç¡m krokem. Ceny lukrativn¡ch pozemk… v pýedpoli u Lipensk‚ n dr§e nØkolikan sobnØ vzrostou v pý¡padØ omezen¡ parku v jeho ji§n¡ Ÿ sti. V t‚to oblasti jsou z soby dýeva nejlepç¡ch sortiment… v cel‚ ¬esk‚ republice. Argumenty usilovnØ pýipravuj¡ a dod vaj¡ aktivist‚ Hnut¡ Duha. Such‚ lesy na SmrŸinØ a Trojmez¡ budou dokladem neschopnosti ochrany pý¡rody a argumentem, §e zde nen¡ co chr nit.

VidØl jsem, jak a proŸ se nepýeruçila kontinuita s minulìm totalitn¡m re§imem. Po roce 1948 muselo bìt vçe zest tnØno, v ¬ech ch nesmØl z…stat soukromì çvec. Po roce 1990 stejn¡ lid‚ a jejich duchovn¡ bratýi rozbØhli opaŸnì proces - vçe mØla vyýeçit privatizace a trh. Bez mor lky, pr va a ohledu k budoucnosti. Dnes se ji§ hraje o posledn¡ nerozkraden‚ £zem¡, o N rodn¡ park æumava. Naçe zemØ je obrovskou sc‚nou hasiŸsk‚ho b lu, jak ji na filmovì p sek zachytil Miloç Forman ve filmu "Hoý¡ m  panenko". Ot zkou je, zda jeçtØ zbìv  nadØje a ti kteý¡ maj¡ n‚st zodpovØdnost, jsou ochotni nØco pochopit.

Ve Vimperku 14. býezna 2000

RNDr. ¬estm¡r Hofhanzl