Ka§dì si p¡çeme §ivotopis s m

V Necenzurovanìch novin ch mi vyçel Ÿl nek "Vladim¡r Just, intelektu l naçeho Ÿasu", dØkuji za otiçtØn¡. Nevytiskly ho Liter rn¡ noviny, kam byl p…vodnØ zasl n jako reakce na Ÿl nek V . J. æ‚fredaktor Jakub PatoŸka, zap lenì ochr nce pý¡rody, otiçtØn¡ odm¡tl se slovy, cituji: "Text nezveýejn¡m, proto§e s n¡m nesouhlas¡m".

Vladim¡r Just na text a jeho obsah zareagoval zp…sobem sobØ vlastn¡m, nekorektnØ. NeodpovØdØl na konkr‚tn¡ napsan‚ slovo. Vlo§il mi do pera nebo do £st, co jsem nenapsal nebo neýekl. Roky p¡çe o N rodn¡m parku æumava nepravdy nebo polopravdy, vytr§en‚ ze souvislosti. KlidnØ na patØ otoŸ¡ a ze dne na den zaŸne ps t opak toho, co tvrdil roky. ("vysok‚ hry Ÿesk‚ medi ln¡ mafie" - Lidov‚ noviny, 27. ledna 2000). L‚ta bouýil proti huben¡ hodn‚ho brouŸka v N rodn¡m parku æumava a pak n hle to byla çikovnØ veden  medi ln¡ kampaå, kter  odvedla veýejnou debatu na faleçnou stopu". Nebudu s n¡m diskutovat odborn‚ vØci, co p¡çe ji§ l‚ta kolem NP æumava, jsou nesmysly. Kampaå, kter  se v m‚di¡ch odehr v  od poloviny devades tìch let, je c¡len  na diskreditac¡ veden¡ N rodn¡ho parku æumava. VØdeck‚ poznatky a zkuçenosti s biologickou dynamikou lìko§routa smrkov‚ho jsou dobýe zn my ji§ nejm‚nØ dvØstØ let. Hr tky v m‚di¡ch jsou dØlostýeleckou pý¡pravou na koneŸn‚ dobyt¡ çumavsk‚ bonanzy. Argumentace s vØdeckou frontou a £stavy akademie vØd je znamen¡ doby. VØtçina vØdc… a odborn¡k… po roce 1948 dr§ela hubu a pýiklonila se k bolçevik…m. Dnes nØkolik sna§ivc… chce udØlat kari‚ru a ostatn¡, bohu§el, aby si neuçkodili, opØt dr§¡ hubu. Kdy§ nedr§¡, nikdo jim jejich Ÿl nky neotiskne.

Dvacet let se neýekla veýejnosti cel  pravda, jak a proŸ odeçly lesy v naçich nejvyçç¡ch pohoý¡ch. Dnes se stejn‚ odehr v  na æumavØ a hraj¡ se kolem zpravodajsk‚ hry.

Just…v "dýevaýskì lobista Miloç Ku§vart" jako prvì popýevratovì ministr §ivotn¡ho prostýed¡ vzal na sebe zodpovØdnost a postavil se za postup Spr vy parky. AŸ s m vyçel z ochran ýskìch nevl dn¡ch iniciativ a je soci ln¡ demokrat, mØl tu odvahu. Je vìborn‚, kdy§ mne V.J. d v  dohromady s Habesbergrem, jedn¡m z tØch, kteý¡ zniŸili ODA. SvØdŸ¡ to o Ÿistìch £myslech jeho pera.M  pravdu, §e kolem parku jsou ji§ usazeny jist‚ dýevaýsk‚ spoleŸnosti, pýed kterìmi jsem l‚ta varoval a prod v  se jim dýevo vytاen‚ v parku. Nejsem majitelem parku ani jeho ýeditelem, jsme u§ v tØsn‚m obkl¡Ÿen¡. Takov  je, bohu§el, dneçn¡ realita. Nerozhoduji o tom, komu se vytاen‚ dýevo prod  a nem m na to vliv.

Nejsem antikomunista, komunismus byl a je jen jednou formou lidsk‚ho zla. Týi prv‚ roky jsem ve snØmovnØ § dal z kaz komunistick‚ strany a exempl rn¡ potrest n¡, podle z kona, vin¡k…. Dod val jsem: "Ne§ d m pomstu, § d m spravedlnost". ¦ d m ji proto, aby ti kteý¡ dnes nastupuj¡ k moci vØdØli, §e je pýi pýekroŸen¡ jist‚ hranice ruka spravedlnosti dostihne. Jak snØmovna reagovala si mus¡ ŸlovØk za§¡t. Nen¡ to ji§ o komunismu, co dnes §ijeme, je to o nepýeruçen¡ kontinuity se zlem, kter‚mu komunismus vykopal hlubok‚ z klady.

Justovo "nejlepç¡ nakonec". AŸ nemus¡m m¡t nØkoho r d, nebo se mi nel¡b¡, co p¡çe, mØl bych citovat pravdivØ a pýesnØ. Nikde jsem pana Borovku neobhajoval. Napsal jsem jen to, co jsem zjistil a co mi sl¡bil Vladim¡r Just a nesplnil. Nerozum¡m tomu, proŸ mi £daje, kter‚ cituje dnes o spisu JUDr. Borovky, neposkytl pýed rokem. Pana Borovku jsem nepýij¡mal a nem m vlivu na jeho p…soben¡ na Spr vØ parku. Kdy§ V.J. p¡çe o vyhazovech nepohodlnìch oponent… a zvl çtØ se zmiåuje o skand ln¡m vyhazovu zkuçen‚ho lesn¡ka P. Jeç tka, ujiçœuji ho, §e kdybych o tom rozhodoval j , "zkuçenì lesn¡k" P. Jeç tko by urazil nejm‚nØ dva rohy, jak by nedok zal vybrat zat Ÿku. Podrazy, kter‚ s tv ý¡ jehnØte vykl d  dnes v poýadu "Nedej se", se staly pod jeho veden¡m, vØtçinou na jeho pracoviçti. Ivan ¦l bek zde skl¡z¡ ovoce sv‚ ned…slednosti a bohu§el i çpatnìch rad pana JUDr. Borovky.

Nikdy jsem nepou§¡val podp sovìch argument…, "divadeln¡ vzdØl n¡" jsem musel konstatovat v cel‚m kontextu minul‚ho Ÿl nku. V.J. hraje divadlo a £Ÿastn¡ se zpravodajsk‚ hry o çumavsk‚ bohatstv¡. Z jeho hlediska a jemu podobnìch jsem smutn  postava. U§ v parlamentu mne mnoz¡ lid‚ otevýenØ nazìvali Donem Quichotem, ti tam sed¡ dodnes. Bylo mi smutno na podzim 1990, kdy§ jsem si uvØdomil, §e zase budu disidentem a ned  se nic dØlat. Vladim¡r Just a jemu podobn¡ jsou fenom‚nem tohoto Ÿasu. Aœ ji§ vØdomØ, Ÿi nevØdomØ, svou nekorektnost¡ zpochybåuji vçe a navyçuj¡ entropii syst‚mu.

¬as nemilosrdnØ uk §e, kdo mØl pravdu.

Ve Vimperku 15.3.2000 RNDr. ¬estm¡r Hofhanzl