Jinì pohled na Stalina
To je n zev knihy,
kter u n s ned vno vyçla ji§ ve týet¡m vyd n¡ v ý¡Ÿansk‚m nakladatelstv¡
Orego. Jej¡m autorem je belgickì marxista-leninista Ludo Martens, vìraznì
pýedstavitel on‚ kategorie "u§iteŸnìch idiot…", kter je nesmrteln
ve sv‚m upocen‚m £sil¡ o ospravedlåov n¡ komunismu. Sveýepì neostalinista,
zamilovanì do "vìdobytk…" Velk‚ ý¡jnov‚ revoluce, se svìm Ÿeskìm
duchovn¡m spýe§enc…m pýedstavil ji§ knihou "SSSR a sametov
kontrarevoluce", kterou rovnا vydalo nakladatelstv¡ Orego. Veleben jako
"jeden z nejv §nØjç¡ch kandid t… na post v…dce nov‚ komunistick‚
internacion ly" vçak soudn‚mu Ÿten ýi sp¡çe pýipom¡n nØkter‚ho z tØch
japonskìch voj k… druh‚ svØtov‚ v lky, kteý¡ svou ztracenou vartu dr§eli ve
stavu tot ln¡ ment ln¡ devastace jeçtØ týicet let po skonŸen¡ v lky. B.
Enversov v pýedmluvØ k t‚to knize ji charakterizuje jako "knihu, kter je
rehabilitac¡ Stalina a z roveå smØlou ob§alobou revizionistick‚ho proudu, kterì
znetvoýil socialismus a vçechny komunistick‚ strany". Ve sv‚ pýedmluvØ
tak‚ cituje Martensovu vìmluvnou t‚zi, kter je pý¡mo kondenzac¡ jeho
splaçen‚ho myçlen¡: "Nen¡ mo§n‚ br nit socialismus, jestli§e nebr n¡me
soudruha Stalina, kterì socialismus realizoval v praxi. Nen¡ mo§n‚ cht¡t
budovat socialismus, jestli§e nebr n¡me soudruha Stalina, kterì socialismus
realizoval v praxi. Nen¡ mo§n‚ cht¡t budovat socialismus, jestli§e se nevr t¡me
k z kladn¡m z sad m - k diktatuýe proletari tu bØhem cel‚ho obdob¡ tý¡dn¡ho
boje", tj., dodejme, bØhem obdob¡ politick‚ho teroru. Belgickì
intelektu l-bolçevik na sam‚m zaŸ tku sv‚ho d¡la tuto t‚zi patýiŸnØ rozv¡j¡:
skoncovat se Stalinem, konstatuje s l¡tost¡, znamen tak‚ skoncovat s Leninem -
co§ zn¡ asi jako skoncovat s Himmlerem, znamen tak‚ skoncovat s Hitlerem -
neboœ "pýi pohýb¡v n¡ stalinismu zmizel pod zem¡ tak‚ leninismus".
Tak§e "pýijmout jinì pohled na Stalina, to znamen d¡vat se na historickou
osobnost Stalinovu oŸima protikladn‚ tý¡dy vykoýisœovanìch a utlaŸovanìch".
Martens zde cudnØ ponech v stranou ony miliony utlaŸovanìch a vykoýisœovanìch,
kteý¡ proçli stalinistickìm gulagem a zanechali sv‚ kosti v hromadnìch hrobech
po cel‚m, naçtØst¡ ji§ bìval‚m SovØtsk‚m svazu. Martens…v "jinì pohled na
Stalina" je drzìm pokraŸov n¡m jeho d¡lka o SSSR a sametov‚
kontrarevoluci, je bojem proti pravdØ o Stalinovi, objeven‚, podle Martense
odborn¡ky na "antikomunismus", "vedenìmi tajnìmi slu§bami
CIA" (str. 19). Ke sv‚mu d¡lku, kter‚ nen¡ biografi¡, nìbr§ obranou a oslavou
Stalina, zneuctØn‚ho v kampan¡ch demokrat… h…ýe ne§ v kampan¡ch vedenìch
nacisty, pýistoupil Martens jako k vysoce aktu ln¡ "obranØ Stalinova d¡la,
kter‚ je v podstatØ obranou marxismu-leninismu". Tato obrana je
"nal‚havØ aktu ln¡" v cel‚m svØtØ, "aby se mohlo Ÿelit realitØ
tý¡dn¡ho boje v podm¡nk ch nov‚ho svØtov‚ho ý du", jinìmi slovy, aby mohl
bìt ospravedlåov n politickì teror stalinismu a miliony jeho obØt¡.
"Stalinovo d¡lo je svrchovanØ aktu ln¡ pro vçechny n rody, kter‚ zah jily
boj za osvobozen¡ z imperialistick‚ nadvl dy" (str. 22). Term¡ny jako
"potlaŸov n¡ svobody", "n siln kolektivizace" apod.,
vçechny tyto, podle Martense, "r doby kritiky Stalina", nejsou niŸ¡m
jinìm, ne§ opakov n¡m starìch "antikomunistickìch £tok… soci ln¡
demokracie". Ale nejde tu jen o Frontu osvobozen¡ Palestiny a jin‚
revoluŸn¡ organizace, j¡m§ je Stalinovo d¡lo st le §ivìm poselstv¡m, ale tak‚ o
to, §e "Stalinovo d¡lo dost v tak‚ novì vìznam v situaci, kter se
vytvoýila v EvropØ od t‚ doby, kdy byl na VìchodØ restaurov n kapitalismus"
(str. 24).
Po tØchto £vodn¡ch
nehor znostech, pýipom¡naj¡c¡ch bl boly soudruh… çkolitel… na veŸern¡ch kurzech
marxismu-leninismu, se zan¡cenì obdivovatel nejvØtç¡ho vraha v dØjin ch lidstva
pouçt¡ do vpravdØ vØdecko-komunistick‚ expert¡zy jeho d¡la. Hrdinn‚ a nadçen‚
budov n¡ socialismu v zemi sovØt… je konfrontov no se "zr dnìm napaden¡m
Stalina ChruçŸovem" r. 1956. Dny budov n¡ byly "dny vpravdØ
romatick‚ho a opojn‚ho obdob¡". Martens t¡m ovçem nemysl¡ proslulì
sovØtskì alkoholismus, nìbr§ pracovn¡ nadçen¡. Objevily se vçak "r doby
humanistick‚ argumenty proti tý¡dn¡mu boji a ti, kteý¡ se bouýili proti nucen‚
industrializaci zapom¡nali na milionov‚ obØti kapitalismu (60 milion…
americkìch indi n…, 210 milion… AfriŸan… atd.). Obdob¡ n siln‚ kolektivizace
zemØdØlstv¡ je popisov no, stejnØ jako industrializace, jako "ekonomickì
z zrak" uskuteŸåovanì navzdory odporu zr dc… a zlìch kulak…. Ani slovo o
hr…znìch n silnìch deportac¡ch, o zotroŸov n¡ venkovsk‚ho obyvatelstva, kter‚
bylo znovu uvr§eno do nevolnictv¡. "Hlavn¡ podnØt k n silnìm epizod m
kolektivizace vyçel z nejutlaŸovanØjç¡ch rolnickìch mas...", tedy nikoli
partajn¡ funkcion ýi a surov politick policie, ale vesnickì proletari t s m
organizoval likvidaci kulak… a jen sem tam nØjak‚ to zvØrstvo pýiçlo na vrub
m¡stn¡ stranick‚ organizaci, k velk‚ l¡tosti kremelsk‚ho Hospod ýe, kterì se
pokusil napravit "chyby rozkulaŸov n¡". Probl‚m kulak… nepodn¡til
§ dn‚ krutosti, jen "rozs hl‚ diskuse ve stranØ". Antikomunist‚ vçak
pýiŸ¡taj¡ Stalinovi i "£mrt¡, kter byla zp…sobena zloŸinnou Ÿinnost¡
kulak…", ale Stalin svìm z sadn¡m Ÿl nkem "Z vraœ z £spØch…"
napravoval chyby a stal se lidovìm hrdinou. StejnØ nevinnì vych z¡ Stalin i z
"ukrajinsk‚ho holocaustu", z mØrnØ vyvolan‚ho hladomoru týic tìch
let, kter‚mu padly za obØœ miliony lidskìch §ivot…. Fotografie vyz blìch
mrtvolek ukrajinskìch dØt¡ jsou souŸ st¡ "podvodn‚ kampanØ", na n¡§
spolupracoval Hearst…v tisk s nacisty. Znovu se k n¡ vr til Reagan r. 1983,
"aby podpoýil sv‚ nov‚ antikomunistick‚ ta§en¡ a ospravedlnil sv‚ ç¡len‚
zbrojn¡ z vody". Materi l mu poskytli nacist‚ a ukrajinçt¡ kolaboranti. K
ReganovØ protikomunistick‚ kampani vìznamnØ pýispØl R. Conquest knihou
"Velkì strach" (1973), zn mì u n s jako jeden z vydavatel… dvousvazkov‚ho
d¡la ZloŸiny komunismu (1998). Martens tuto zloŸinnou epochu dØjin bolçevismu
uzav¡r t¡mto podivuhodnìm zjiçtØn¡m: "V letech 1932-1933 existoval na
UkrajinØ skuteŸnì hladomor, ale ten byl vyvol n pýedevç¡m on¡m bojem na §ivot a
na smrt, kterì vedla ukrajinsk krajn¡ pravice proti socialismu a proti
kolektivizaci zemØdØlstv¡" (str. 136).
Ve zcela stejn‚m
r mci l§¡ pod v Martens pýehled stalinistickìch Ÿistek, zejm‚na tØch, kter‚
byly uskuteŸnØny po zavra§dØn¡ Kirova "nepý teli bolçevik…". OpØt ani
sebemenç¡ stopa zloŸinnosti, naopak: "Ve dvac tìch a týic tìch l‚tech vedl
Stalin a ostatn¡ bolçeviŸt¡ Ÿinitel‚ boje proti oportunistickìm smØr…m ve
stranØ. éstýedn¡ m¡sto zde zauj¡m vyvr cen¡ protileninskìch myçlenek Trock‚ho,
potom ZinovØva a KamenØva a nakonec Bucharina. Tyto ideologick‚ a politick‚
boje byly vedeny korektnØ, podle leninskìch z sad, pevnìm a trpØlivìm
zp…sobem" (str. 159). O tom, §e boje byly vedeny podle leninskìch z sad
nen¡ pochyb, neboœ konŸily popravami obvinØnìch. O konci r. 1934, kdy doch zelo
k hromadnìm poprav m "vragov naroda", jak prok zaly exhumace lidskìch
poz…statk… z hromadnìch hrob…, kterìch se na £zem¡ bìval‚ho SovØtsk‚ho svazu
nach z¡ stovky, Martens uv d¡: "V zemi nastalo citeln‚ spoleŸensk‚ a
hospod ýsk‚ uvolnØn¡". Nen¡ to vçak jedinì kopanec, kterì tento, jak by
ýekl Lenin, "inkoust", zasazuje s rozbØhem do zadku historie. Dalç¡m
je jeho vyl¡Ÿen¡ moskevskìch proces… proti "kontrarevoluŸn¡ skupinØ
ZinovØva, KamenØva a Smirnova", procesu s "bucharinovskou soci lnØ
demokratickou skupinou" a dalç¡mi. Stalin, tentoparanoidn¡ psychopat, prì
"vìslovnØ varuje pýed tendenc¡ sv‚volnØ rozçiýovat rozsah Ÿistek a
repres¡". Pýesto ovçem padaj¡ dalç¡ hlavy. Martens bere za pravdiv
vçechna dozn n¡, kter byla na obvinØnìch v tØchto procesech vynucena. Odvol v
se pýitom na jin‚ho "u§iteŸn‚ho idiota", J. Daviese, bìval‚ho
americk‚ho velvyslance v MoskvØ, jeho§ "svØdectv¡" o procesech
"sd¡leli vçichni kompetentn¡ zahraniŸn¡ pozorovatel‚", pý¡tomn¡ pýi
procesech, §e "Bucharin mluvil dobrovolnØ a §e jeho dozn n¡ bylo
upý¡mn‚". Od Bucharinova "kontrarevoluŸn¡ho spiknut¡" vede
ostatnØ podle Martense, pý¡m cesta ke GorbaŸovovi, kterì "pýejal starì
Bucharin…v program" - objev, z nØho§ budou m¡t jistØ vçichni poz…stal¡
vØdeck‚ho komunismu radost. Dokrvava zkopan historie pak u§ jen pl Ÿe nad
Martensovìm vyl¡Ÿen¡m procesu s març lem TuchaŸevskìm a "antikomunistickìm
spiknut¡m v arm dØ". Poznamenejme, §e TuchaŸevsk‚ho netýeba litovat, neboœ
krvavØ potlaŸoval zoufal rolnick povst n¡, vzpouru krondçtatskìch n moýn¡k… a
podstatnØ pýispØl k v¡tØzstv¡ bolçevik… nad b¡lìmi gardami. Lze jen litovat
historika, kterì, pokud se ment lnØ prodral a§ do tØchto m¡st Martensovìch
rudìch bajek, se nyn¡ mus¡ prob¡rat splet¡ "d…kaz…" o TuchaŸevsk‚ho
pý¡prav ch st tn¡ho pýevratu, k nim§ patý¡ i vìrok belgick‚ho façisty L.
Degrella. Stalin neslìchanìm vyvra§dØn¡m velik‚ Ÿ sti "zr dcovsk‚ho"
velitelsk‚ho sboru Rud‚ arm dy, podle Martense, vlastnØ zabr nil obrovsk‚mu
poŸtu obØt¡ ve v lce s nacistickìm NØmeckem, kterì vz pØt¡ pýiçla. Rozs‚v n¡
smrti v ýad ch nejvyçç¡ch d…stojn¡k… Rud‚ arm dy, kter‚ ji pro veden¡ v lky
t‚mØý ochromilo, hodnot¡ Martens v souhlase s jinìm expertem na sovØtsk‚
skuteŸnosti jako Ÿ¡stku zamØýenou proti "profesionalistickìm" a
"bonapartistickìm" tendenc¡m "mezi vysokìmi d…stojn¡ky".
Svou çpatnou zn mku z marxisticko-leninskìch mrav… si pýitom odn ç¡ ChruçŸev…v
chr nØnec març l ¦ukov i "zr dce" gener l Vlasov. Zcela nedostateŸnou
si ovçem odn ç¡ "caristickì liter t" a "hl sn trouba pØti
procent carist…, bur§uj…, spekulant…, kulak…, kupl¡ý…, mafi n… a vlasovc…,
kter‚ po pr vu st¡hala socialistick moc", Alexandr Sol§enicyn.
"U§iteŸnì idiot", napØchovanì pap¡rovìmi pouŸkami a kav renskìm
nadçen¡m zde drze hanob¡ jednoho z nejodv §nØjç¡ch a nejz sadovØjç¡ch
pýedstavitel… boje proti stalinismu, kterì je vedle Sacharova nejvìmluvnØjç¡m
hlasem rusk‚ho svØdom¡.
Ve svìch
nen vistnìch vìpadech oproti vçemu, co ohro§uje povØst jeho idolu,pou§¡v
Martens takovìch obrat… jako "zloŸinnì podvod, jeho§ se dopustil
ChruçŸov" ve sv‚ tajn‚ zpr vØ na XX. Sjezdu komunistick‚ strany SovØtsk‚ho
svazu, "nepý tel‚ lidu, kteý¡ se vloudili do org n… NKVD",
"pomluvy o poŸtech politickìch vØzå…" v sovØtsk‚m gulagu (mimochodem
komunist‚ pojem politick‚ho vØznØ v SovØtsk‚m svazu odm¡tali - ti byli jen na
Z padØ, doma to byli obyŸejn¡ zloŸinci, kteý¡ vystupovali proti komunistick‚mu
zý¡zen¡), Brzezinski je oznaŸov n jako "z ludnì nepý¡tel bolçevismu"
- tyto a dalç¡ Martensovy vìrazy osvاuj¡ pamØœ pro slovn¡k stupidn¡ch politickìch
çkolen¡ v obdob¡ "re lnØ socialistick‚" minulosti.Nikoli tedy zloŸiny
stalinismu, tj. Stalina pýedevç¡m, ale pýinejlepç¡m "novØ definovan
je§ovçtina", pomluvy slouh… kapitalismu, "Conquestovo falçov n¡"
sovØtsk‚ skuteŸnosti, "provokace ve slu§b ch nacist…" a
"zr dc…" atd.
Celou tuto sn…çku
fantasmagori¡ na t‚ma Stalin a jeho "socialismus" korunuje fotografie
zamìçlen‚ §eny, pod n¡§ stoj¡ naps no: Stalin zemýel. Jak §¡t d l?!! -
politickì kìŸ nejodpornØjç¡ kategorie. Na konci sv‚ pracnØ, z velk‚ Ÿ sti z
r…znìch cit t… sestaven‚ apologie Stalina, Martens jeçtØ "vyvrac¡"
m¡nØn¡, §e Stalin byl dikt torem, §e byl hysterik, §e mØl podpr…mØrnou
inteligenci a zd…razåuje, ani§ by mØl smysl pro Ÿernì humor, "Stalinovy
vojensk‚ z sluhy". KoneŸnØ kostrbatìmi tahy vykresluje Stalina jako
nejvyçç¡ho pýedstavitele "boje proti imperialismu a boje za m¡r".
"Stalin vedl boj proti svØtov‚mu kapitalistick‚mu ý du na Ÿtyýech
front ch: posiloval obranyschopnost SovØtsk‚ho svazu, z kladny mezin rodn¡ho
komunistick‚ho hnut¡, pom hal n rod…m, kter‚ se rozhodly pro cestu lidov‚
demokracie a socialismu, podporoval kolonizovan‚ n rody usiluj¡c¡ o nez vislost
a povzbuzoval çirok‚ mezin rodn¡ hnut¡ za m¡r proti novìm v leŸnìm
dobrodru§stv¡m imperialismu (str. 284). Nicm‚nØ i jako skaln¡ stalinista,
Martens uzn v , §e nØkter‚ Stalinovy ideologick‚ slabiny analyzoval Mao
Ce-tung, kterì formuloval teorii pokraŸov n¡ revoluce. Zcela na z vØr pak
Stalin um¡r jako obØœ Berijova spiknut¡.
Inzerce tohoto
liter rnØ-politick‚ho zmetku, propaguj¡c¡ho skaln¡ stalinismus a nestoudnØ
obhajuj¡c¡ nejvØtç¡ho vraha lid¡ vyvol v celou ýadu opr vnØnìch ot zek. Jednou
z nich je ot zka, zda by byla tolerov na kniha "Jinì pohled na
Hitlera", kter by fìrera velebila nem‚nØ zvr cenØ jako Martens veleb¡
Stalina. Zat¡mco se u zadr§enìch skin… s pomoc¡ znalc… zkoum zda jejich
odzn Ÿky nenesou nacistickou symboliku, m agitaŸn¡ çkv r ortodoxn¡ komunismus
zelenou. Gottwaldovy pohrobky jistØ potØç¡, §e si mohou a jistØ i budou moci
obohatit svou knihovniŸku klasik… marxismu - leninismu. ¬eskì politickì
liberalismus je na nezadr§iteln‚m postupu.
Milan NakoneŸnì