Vladim¡r JUST - Intelektu l naçeho Ÿasu

Deset popýevratovìch let bylo sondou do Ÿesk‚ povahy. Rozpad SovØtsk‚ ý¡çe otý sl vnitýn¡ strukturou ¬esko-Slovensk‚ satrapie. Rozpojil co umØle bez vnitýn¡ho srozumØn¡ bylo dr§eno pohromadØ. ¬as nemilosrdnØ odkryl nehlubok‚ koýeny naç¡ svobodomyslnosti i v…le k pravdØ. ¬asto jsem si v Parlamentu pýipadal jako £Ÿastn¡k tragikomedie.

¬eskì pýevrat zaŸal v divadlech. Autor divadeln¡ch her, intelektu l se stal prvìm mu§em nov‚ho Ÿesk‚ho st tu. Ji§ to mohlo bìt upozornØn¡m na pochybn‚ z klady Ÿesk‚ revoluce a reformy. ¦ivot je o principech a o z jmech. Stane-li se veýejn  sc‚na a politika divadlem, najde si sv‚ produkŸn¡. Chyba byla v n s, pades t let jsme nemØli zodpovØdnost za sebe i sv…j st t.

Pýi ofici ln¡ch n vçtØv ch pana prezidenta v poslaneck‚ snØmovnØ jsme m¡val intenzivn¡ pocit, §e ten malì mu§ se c¡t¡ bìt re§is‚rem t‚ velk‚ hry. HledØl jsem kolem a vidØl posmØçky a neteŸnost spoluhr Ÿ…. Celìch deset let bylo syst‚movou chybou. Snad to byla jen pý¡prava ke skuteŸn‚mu z pasu o smysl a smØrov n¡ Ÿesk‚ho st tu.

Selh n¡ vyrostlo z nedospØlosti Ÿesk‚ intelektu ln¡ elity. Re§ii nen padnØ pýevzali profesion lov‚, kteý¡ hr li ji§ v pýedch zej¡c¡m kuse. VyvØsili form ln¡ znaky a namalovali symboly svobodn‚ spoleŸnosti. Principy çly stranou, netrvalo se na nich. Nebyly ruŸeny Ÿiny a §ivotem akt‚r…. Dnes po deseti l‚tech je mo§no ý¡ct: V ¬esk‚ republice se podaýil uv‚st ve skuteŸnost sen podvodn‚ho m ga. Ve jm‚nu listiny pr v a svobod se vyhnuli potrest n¡ zloŸinci a lid‚ nemravn¡. Padouçi, kteý¡ se provinili na lidech i sv‚ zemi. Pod fr zi pýed n¡ majetku do rukou zodpovØdnìch vlastn¡k…, probØhla privatizace vØtçinovØ do rukou pochybnìch spoleŸnost¡ a lid¡. Pr vn¡ st t jsme se pokusili uskuteŸnit metodou kvadratury kruhu - nav z n¡m pr vn¡ kontinuity na pr vn¡ syst‚m peleçe lotrovsk‚.

Jan PatoŸka v sedmdes tìch letech pojmenoval rozd¡l mezi duchovn¡m ŸlovØkem a intelektu lem. Duchovn¡ ŸlovØk hled  pravdu v cel‚ jej¡ slo§itosti a na poznan‚m trv . Pozn n¡ garantuje svou existenci. Intelektu l ovl d  metodu. Sv‚ umØn¡ i pozn n¡ je ale schopen prop…jŸit i prodat. Intelektu l nen¡ hledaŸem pravdy, netrv  na n¡ i neruŸ¡ za n¡ svou existenc¡.

Vladim¡r Just ovl d  metodu. Slova mu nejsou n strojem, kterìm se propracov v  k pravdØ, kterou pak vyjevuje Ÿten ý…m. Slova neu§¡v  k pravdiv‚mu pops n¡ obrazu reality. Smyslem mu nen¡ pravda a jej¡ hled n¡. Slova pou§iv  £ŸelovØ a jsou mu prostýedkem.

Chodil jsem s Vladim¡rem Justem po æumavØ. üady kl d pod‚l cest v urŸitìch Ÿ stech N rodn¡ho parku byly v letoçn¡m roce realitou. V zimØ l998 - 99 padlo v les¡ch pýes sto tis¡c kubickìch metr… vØtrnìch i snØhovìch polom…. Vçechny ty stromy musely bìt do poŸ tku kvØtna vyta§eny z lesa a rozlo§eny na vhodnìch m¡stech pod‚l cest. Ve smrkovìch les¡ch n rodn¡ho parku d‚le ne§ deset rok… trv  k…rovcovì po§ r. Stromy kolem cest byly polo§eny jako n vnada (lap ky) pro lìko§routa. V Ÿervnu - Ÿervenci musely bìt nakladan‚ stromy v pr…bØhu tý¡ - Ÿtyý tìdn… vyvezeny z lesa. Ponech n¡ popadanìch strom… - ide ln¡ potravy pro namno§en¡ brouka, by znamenalo v pý¡çt¡m roce pro lesy parku pohromu. Vçe bylo panu Justovi vysvØtleno - nebyl to pro nØho argument. Pýi maxim ln¡ snaze o pou§it¡ nejçetrnØjç¡ch prostýedk… a technologi¡, nen¡ mo§no v pý¡rodn¡m prostýed¡ nezanechat stopu. Intelektu l Just nehledal pravdu a m¡ru mo§nosti.

VØci, kter‚ napadal a kritizoval byly v rozmØru probl‚mu malichernost¡. StejnØ jako se bاnØ dØje v Ÿesk‚ politice, Vladim¡r Just odv d¡ pozornost od skuteŸnìch probl‚m… na podru§n‚ maliŸkosti. Tvrdit a dokl dat fotografiemi, §e naaran§ovanì kus k…ry z…stal na stejn‚m m¡stØ a poloze po dobu dvou mØs¡c… je nevØrohodn‚.

PietnØ bych pomlŸel, bìt Vladim¡rem Justem, o bratrsk‚ spolupr ci antikomunisty ¬estm¡ra Hofhanzla" se s¡t¡ bìvalìch agent… i ý¡d¡c¡ch d…stojn¡k… StB v N rodn¡m Parku æumava. V dubnu 1999 mi Vladim¡r Just pýisl¡bil do tìdne poslat doklady. Dnes je tØch tìdn… ji§ nØkolik des¡tek. Nejv¡ce zmiåovanì ý¡d¡c¡ d…stojn¡k v Cibulkovìch seznamech nen¡. DotyŸnì pr vn¡k byl sekret ýem krajsk‚ho n Ÿeln¡ka veýejn‚ bezpeŸnosti - to je pravda. Jako ve vçem co jsem od V. Justa v kauze æumava slyçel i Ÿetl - nehled  pravdu a pý¡Ÿiny. Hled  z minku.

Vladim¡r Just se vyd v  za milovn¡ka a ochr nce çumavskìch les…. Kdy§ se rozhoýŸuje nad t¡m, §e pen¡ze z prodeje kalamitn¡ho dýeva z…st vaj¡ v parku , je to v lepç¡m pý¡padØ pokrytectv¡. Ty pen¡ze jsou vynakl d ny na obnovu les…, na ochranu pý¡rody a na infrastrukturu £zem¡ parku. Vladim¡ru Justovi nevad¡ co se odehr lo v transformaci les… na cel‚m £zem¡ st tu. Nevad¡ mu, §e vØtçina les… v ¬esk‚ republice, se z principu "lesn¡ transformace" stala zdrojem a penØzovodem do rukou lid¡, kteý¡ nemaj¡ ze z kona za les § dnou zodpovØdenost. Vad¡ mu, nadçen‚mu ochr nci pý¡rody, §e v N rodn¡m parku æumava se hospodaý¡ se zodpovØdnost¡ k lesu i pý¡rodØ.

Intelektu l Just ý¡k , jsme Kafkovou zem¡. V roce l99l jsem byl jedn¡m z tØch, kteý¡ proti velk‚mu odporu prosadili Z kon o St tn¡m fondu §ivotn¡ho prostýed¡. Tehdy vØdomi si mor ln¡ho i ekonomick‚ho stavu zemØ, jsme z konem prosadili, §e poplatky za zneŸiçtØn¡ ovzduç¡, vody, za odpady a z bory p…dy budou odv dØny do zvl çtn¡ho fondu. Pen¡ze z fondu budou vynakl d ny na odstranØn¡ pý¡Ÿin zneŸiçœov n¡. VØdØli jsme, §e ti, kteý¡ povedou st t v t‚to dobØ, nebudou osv¡cen¡ a d…sledn¡. Zabr nili jsme rozkraden¡ nebo zneu§it¡ tØch penØz. Byly za nØ postaveny stovky ŸistiŸek odpadn¡ch vod, plynofikov ny obec, vykoupeny pozemky.

¬esk  republika je Kafkovìm "Z mkem". StejnØ, jako pýi vzniku Fondu §ivotn¡ho prostýed¡, nØkolik lid¡ dnes nastavuje vlastn¡ k…§i pro z chranu £zem¡ æumavsk‚ho parku. Vladim¡r Just v "Z mku" vykon v  funkci "Kontrolora". Realita nen¡ jeçtØ dokonal , jeçtØ nemaj¡ "Kontroloýi a Spr vci" vçe ve sv‚ re§ii. OdpovØÔ "k…rovec §ere" je vìrazem zoufalstv¡. ¬lovØk zodpovØdnì za tis¡ce hektar… lesa pochopil, §e nem  smysl diskutovat s "Kontrolorem" pojmy, o kterìch Ÿinovn¡k nic nev¡, nav¡c vØdØt nechce. V¡, §e nic nevysvØtl¡, trv  na prvotn¡m probl‚mu. Na samì konec "Just…v paradox". N rodn¡ park je zaý¡zen¡m ministerstva ¦ivotn¡ho prostýed¡. To , §e inspekce je org nem ministerstva a t¡m kontroluje samo sebe je n sledkem p…vodn¡ch pý¡Ÿin dneçn¡ kafki dy. St tn¡ spr vu nad lesy v ¬esk‚ republice (vyjma n rodn¡ch park…), podle lesn¡ho z kona (Ÿ. 289/1995 Sb.) m  ministerstvo zemØdØlstv¡. Absurdita prv  a z kladn¡. Hospod ýsk  lesn¡ politika, byla realizovanou lesn¡ transformac¡ postavena proti z sad m dlouhodob‚ zodpovØdnosti za les. Kdyby s kontrolou dodr§ov n¡ z kona (st tn¡ spr vou) spadala pod hospod ýk‚ ministerstvo , jeçtØ Inspekce §ivotn¡ho prostýed¡ (lesn¡ inspekce je souŸ st¡ ) byl by zloŸin dovrçen. Byl jsem u vçech akt…, kterìmi se ten absurdn¡ syst‚m uskuteŸåoval. Z sadnØ a tvrdØ jsem oponoval a prohr l. V¡m o Ÿem mluv¡m. Vçe nav¡c je prov z no osobn¡mi vazbami. Podaýilo se n m lesy v N rodn¡ch parc¡ch uchr nit, §e transformaŸn¡ "loby" na nØ nedos hla.

Pro neskuteŸnou divadeln¡ hru, kter  se kolem N rodn¡ho parku æumava dnes odehr v  je symbolick‚ - i Vladim¡r Just je divadelnØ vzdØl n. AktivnØ pýijal svou roli "Kontrolora" v "Sametov‚m Z mku". Je intelektu lem naçeho Ÿasu.

V TelŸi 25.12.1999 ¬estm¡r Hofhanzl

biolog Spr va NP a CHKO æumava, cestmir.hofhanzl@npsumava.cz