Sametov‚ paradoxy I.
Pýed n vratem ke
komunistickìm praktik m varoval v televizn¡ "SedmiŸce" 20. £nora £ p
l n Ø v § n Ø (mimochodem u§ po nØkolikat‚ ) ing. Vlastimil Tlustì, pýedseda
poslanc… ODS, v letech 1988-89 Ÿlen KS¬. Pýes proslul‚ sv ry mezi ODS a Uni¡
svobody) je§ vznikla odçtØpen¡m od klausovy strany) se s n¡m jeho partner v
diskuzi Vladim¡r Mlyn ý (US) v tomto bodØ ztoto§nil. Pokud by nØkdo p tral po
(neexistuj¡c¡ch) mor lnØ- politickìch rozd¡lech mezi obØma
"osobnostmi", pak by je nalezl snad v jejich komunistick‚ minulosti.
V. Tlustì ne tak ned vno obhajoval sv…j vstup do KS¬ t¡m, §e by jinak nebyl
pýipuçtØn ke kandid tstv¡ vØd. Vl. Mlyn ý zase nØkolikr te tvrdil, §e jeho otec
ZdenØk Mlyn ý, kdysi Ÿlen sekretari tu éV KS¬ , opustil rodinu, kdy
Vladim¡rkovi byly asi dva roky a §e s n¡m tedy nem nic spoleŸn‚ho. Po kom asi
pýedstavitel US zdØdil svou povØstnou aroganci a uçtØpaŸnost se ho zapomnØla
zeptat moder torka "SedmiŸky" Jitka Obzinov , pro zmØnu bìval snaha
bìval‚ho m¡stopýedsedy vl dy a Ÿlena éV KS¬ ( a tak‚ nØjakou dobu bìval‚ho
ministra vnitra ) soudruha Obziny.
Nelze pýehl‚dnout
ani jinou zn mou tv ý z televizn¡ch obrazovek, toti§ Michala Prokopa, pýed
Listopadem rockov‚ho zpØv ka, po roce 1990 Ÿlena ODA, n mØstka ministra
kultury, dnes moder tora televizn¡ho poýadu "nic ve zlìm". I tento
"bojovn¡k proti komunismu", jemu§ se za tuto udatnost kupodivu nikdy
nic nestalo, r d kritizuje bìvalì re§im. S oblibou si zve hvØzdy z hereck‚ho,
politick‚ho a medi ln¡ho svØta, jim§ d v r…zn‚ ot zky "na tØlo" -
bohu§el nikdy " na duçi a mor lku". S mnohìmi se zn osobnØ jeçtØ ze
70 . a 80. let, kdy tyto osobnosti £Ÿinkovaly v ZelenkovØ ¬ST, jemu§ dØlal
n mØstka Prokop…v tch n - Vladim¡r Diviç, jinak t‚§ plukovn¡k StB...
"Stoj¡ za to,
zalistovat nØkdy i ve zd nlivØ nepolitickìch tiskovin ch, napý¡klad v §ensk‚m
mØs¡Ÿn¡ku Woman, v jeho§ loåsk‚m 5. Ÿ¡sle se objevil jinak ban ln¡ rozhovor s
dalç¡mi "disidentem", baviŸem Martinem Dejdarem. UmØlec, jen§
vstoupil do naç¡ kultury jeçtØ v 80. letech, v nØm - jistØ nerad - prozradil
sv…j pozoruhodnì k drovì p…vod. Otec byl n moýn¡kem na Ÿs. z moýsk‚ lodi a
"bolçevik mne s matkou za n¡m pustil a§ koncem 70. let, " vyl¡Ÿil
Dejdar sv‚ "£trapy". A dodal, §e se pak s matkou plavili p r tìdn… na
otcovØ lodi z Jihoafrick‚ republiky do jihovìchodn¡ Asie a §e leccos
atraktivn¡ho shl‚dli. Dejdar, jeden z propag tor… ODS (viz. jeho £Ÿinkov n¡ na
pýedvolebn¡m m¡tinku na StaromØstsk‚m n mØst¡ v Praze v Ÿervnu 1998 po boku
Klause, Tlust‚ho, Zedn¡Ÿka, Ros ka) jeçtØ prokecl, §e jeho (nevyhnutelnØ
est‚b ky provØýenì) tat¡Ÿek smØl v 80. letech p…sobit i v Ÿs. zahraniŸn¡ slu§bØ
v Jihovìchodn¡ Asii.
Ned vn vìmØna ve
funkci gener ln¡ho ýeditele Ÿesk‚ £Ÿasti pro SvØtovou vìstavu v Hannoveru, kde
bìval‚ho ýeditele ¬esk‚ho rozhlasu Vl. Je§ka nahradil jeho pý¡tel, bìvalì
studentskì v…dce V clav Bartuçka, umo§nila nov‚mu ç‚fovi na sebe upozornit
pý¡mo st tnickìm vìrokem. Pot‚ co Karel Gott, jinak evidovanì v seznamu StB
jako jej¡ spolupracovn¡k, z vØrem loåsk‚ho roku uva§oval o zruçen¡ sv‚ho
vystoupen¡ v Hannoveru v reakci na slovn¡ £tok jist‚ho publicisty, nasadil
Bartuçka, £dajnì antikomunista, veçker‚ £sil¡, aby Mistra pýesvØdŸil o zmØnØ
stanoviska. Argumentoval jinak nespornou Gottovou popularitou mezi nØmeckìmi
fanouçky, zýejmØ neznalìmi Mistrovu minulost, i t¡m, §e ohlas na Gottovu
ne£Ÿast vynesl ¬esku z d a r m a
na Z padØ obrovskou reklamu, kterou bychom jinak museli platit miliony.
Pozoruhodn mor lka naçich stateŸnìch studentskìch v…dc… z listopadu 1989,
kteý¡ sice pýed v¡ce ne§ deseti lety protestovali proti komunismu (kdy§ u§ byl
stejnØ na kolenou), ale na druh‚ stranØ jim jeden ze signat ý… Anticharty a
symbol… kolaborace s Hus kem a Jakeçem v…bec nevad¡. ¦e by se zde nechtØnØ
projevilo i çpatn‚ svØdom¡ retroaktivnØ rychlokvaçenìch disident… kv…li vlastn¡
minulosti, kdy se d¡ky loajalitØ svìch rodiŸ… i sv‚ vlastn¡ poplatnosti a
mor ln¡ pýizp…sobivosti dostali v 80. letech na vysok‚ çkoly?
- Moc mne dojalo stanovisko nØkterìch mluvŸ¡ch vl dy a dalç¡ch
instituc¡ vŸetnØ novin ý…, podle nich§ prì nen¡ £Ÿeln‚ zav‚st vize pro obŸany
balk nskìch a postsovØtskìch zem¡, dov §ej¡c¡ch k n m ve velk‚m kriminalitu,
neboœ mafie si prì viza v§dycky nØjak opatý¡. M tomu n ç obŸan, ohro§ovanì
st le drzejç¡ a brut lnØjç¡ zloŸinnost¡, rozumØt tak, §e n ç st t m na naçich
konzul tech £platn‚ £ýedn¡ky, kteý¡ za patýiŸnì obulus udØl¡ podezýelìm §ivl…m
vizum?
Jan PRAVDA