Úvodní část tohoto čísla Necenzurovaných novin s názvem "Tiší společníci" se podle prologu svého autora Pavla Blažka snaží odhalit jedno z temných zákoutí našich novodobých dějin. Nelze pochybovat o poctivém úmyslu Pavla Blažka: Jeho kriminální zápletka s mírným politickým podtextem obsahuje vzhledem k množství shromážděných faktů kus poctivé práce. Až na dvě maličkosti. Místy se totiž nedostává přehlednosti a ucelenosti, což při rozsahu a do jisté míry také různorodosti údajů dost znesnadňuje čtenářovu koncentraci. Mnohem víc však schází neúčast hlubšího pohledu, či spíše analýzy nastoleného problému. To, co Pavel Blažek předkládá, není vrchol pyramidy, ale pouze její podhoubí, jen jeden z mnoha základních kamenů celé stavby s názvem "česká" mafie: Bohužel, nikoli z těch nejzákladnějších.

Tiší společníci "bydlí" mnohem výš

Jistě, je důležité být informován o pikantnostech: Miroslav Provod ml. coby kriminálník a podnikatel počátkem devadesátých let společně s Karlem Gottem spoluzakládal nadaci INTERPO a zároveň u něj působil jako osobní tajemník. Stejně tak důležité je vědět, že v nadaci se angažovali např. někdejší ředitel Inspekce ministrů vnitra Tomáše Sokola a Jana Rumla JUDr. Boris Štefl či jeho zástupce JUDr. Milan Jungr. Zcela nepochybně jsou velmi zajímavé i údaje o existenci a vzájemném propojení různých firem podnikajících na bázi podivných machinací, často až za samou hranicí zákona. K atmosféře správné kriminálky mohou nemalou měrou přispět i vraždy a několik podivných sebevražd, tajné schůzky a vazby na mocné ještě v období "předlistopadového" režimu ...

To vše zcela určitě patří k dekoru "napínavého" čtení: Chybějí ovšem hlubší souvislosti, které by osvětlily přinejmenším použití lákavého titulu "Tiší a tajní společníci". Například. Miroslavové Provodové starší a mladší nedisponují jen velkým bohatstvím, ale desítkami svých firem jsou provázáni s takovými ekonomickými esy, jako např. podnikatelská impéria Pavla Sehnala (škoda, že to Pavel Blažek neví, protože pak by vysvětlil rovnici Pavel Sehnal & Jiří Sehnal), MOTOINVEST (škoda, že tady Pavel Blažek nemůže uvést souvislosti MOTOINVESTU s Agrobankou a některými dalšími finančními ústavy o nichž v textu mluví, protože pak by jeho závěry vypadaly poněkud jinak), ICEBERG Františka Chobota (škoda, že ani o tomhle Pavel Blažek nepíše, protože pak by musel uvést, že ICEBERG často sponzoroval Klausovu ODS a prostřednictvím Joachima Gerlacha se podílel na ilegálních obchodech se zbraněmi) .

Mnohem víc pozornosti by si v "Tiších a tajných společnících" zasloužili také Milan Jungr a Boris Štefl. Ti totiž nepatřili jen k "pou-hým" pra-covníkům Ministerstva vnitra či "spoluzakladatelům" Gottovy nadace INTERPO anebo nahodilým podnikatelům: Angažují se hlavně jako podílníci a spolumajitelé v mnoha dalších firmách "podivného" charakteru a "podivných" kontaktů, a to nejen v okruhu Provodova vlivu. Ostatně, otec a syn Provodové mají i jiné přednosti: Třeba blízké příbuzenské vztahy k dalšímu kriminálníku, agentovi StB, KGB, německých tajných služeb, BIS a bůhví čeho ještě, Mikuláši Nadašimu, který je dnes nejen "velkopodnikatelem" mezinárodního charakteru, ale také blízkým až důvěrným přítelem mnoha mocných a vážených politiků ...

Neméně důležitou součástí zmíněného materiálu "Tiší a tajní společníci" ovšem mělo být především i rozkrytí vazeb na někdejší StB. Jen tak totiž lze přesně definovat například bankrot některých bank. Hovoří-li Pavel Blažek o České bance, Bohemia bance, Agrobance a dalších, nemůže pominout, že v těchto peněžních ústavech na vedoucích místech pracovali někdejší důstojníci I., II., IV. a VI. správy StB. A bylo jich vskutku požehnaně. V Bohemia bance nejméně dva, v České bance hodně přes deset. Ostatně, sámi Provodové měli ve svých firmách jako podílníky příslušníky StB: Stačí jen porovnat výpisy z Obchodního rejstříku s databází StB ...

Jsou však další opomenutí, která by v materiálu takovéhoto charakteru neměla nacházet své místo. U causy tzv. "sebevraždy Tomáše Beneše bylo namístě zdůraznit, že šlo nikoliv o kriminalistu, ale "prověřeného" bývalého nadstrážmistra StB ze Správy StB hlavního města Prahy a Středočeského kraje (rok narození 1966). Pokud těsně před svou smrtí Beneš hovořil s Františkem Lázňovským, slušelo se uvést, že se jednalo o kapitána téže správy StB, který působil na 1. odboru (vnější nepřítel) jako náčelník oddělení, které pracovalo proti Německu a Rakousku. Nezemřel také na srdeční infarkt, jak tvrdí jeho někteří kolegové, ale "nepřirozenou" smrtí: Svého času Mikuláš Nadaši (viz dříve), u něhož Lázňovský po svém propuštění z StB (podle písmena G jako nezpůsobilý) pracoval, nabízel milión korun za dopadení a usvědčení vraha.

* * *

(Výčet dalších faktů, které mohly být v Blažkově materiálu uvedeny, by sice mohl ještě pokračovat, je to však zbytečné. Práce jako taková, přes ony nedostatky, svůj účel splnila: Přinejmenším poukázala na kriminální podhoubí, které které ve své podstatě vytvořilo podmínky k pronikání mafií do vyšších pater politického, společenského, finančního a hospodářského života České republiky. Tohle pronikání, či vlastně jakési mapování zmíněných vyšších pater, bude totiž obsahem dalších specializovaných čísel Necenzurovaných novin. Už jejich následující, čtvrté číslo, přinese např. podrobnou komentovanou databázi příslušníků StB a jejich agentů coby politiků, podnikatelů, finančníků, novinářů, spisovatelů, umělců, vědeckých pracovníků, policistů, státních úředníků ...)

Jiří F. PILOUS