V létě 1996 kriminalista, šetřící trestnou činnost osob z okruhu nadace Interpo, Roman Pavlík, potřeboval nutnou půjčku ve výši třiceti tisíc korun. Mezi kolegy v době nadcházejících dovolených neuspěl. Peníze mu po náhodném setkání zapůjčil bývalý policista Vladimír Nešpůrek z Lysé nad Labem. Oba se znali ze společné operativní činnosti na Kolínsku. Nešpůrek po sebevraždě Pav-líkova kolegy Beneše převzal i šetření podezřelých machinací okolo nadace Interpo. V době setkání byl Nešpůrek na základě informací médií spolu s kolegou Sladkovským postaven pro podezření z korupce mimo službu a vyšetřován. Obvinění prostřednictvím Mladé fronty Dnes vznesl bývalý ředitel České banky Ivan Fišer. V tisku událost informacemi doplňoval advokát a bývalý vojenský prokurátor Jiří Kříženecký.

Peníze Nešpůrek zapůjčil Pavlíkovi proti podpisu směn-kového formuláře s dvouletou lhůtou návratnosti. O pět měsíců později byla kopie směnky přiložena k dopisu Miloslava Tikovského jako důkaz vydírání Pavlíkem. Dopis Tikovský zaslal ministrovi vnitra Grulichovi, šesti policejním funkcionářům, Blesku, MF Dnes, Rudému právu a TV Nova. Pisatel v něm tvrdil, že se na něm Pavlík domáhal osm-desáti tisíc korun. Z nich padesát tisíc označil jako osobní spon-zorský dar a chtěl vrácení peněz uvedených na směnce.

Tikovského veřejnost znala jako hlavního svědka proti vazebně stíhanému benešov-skému policejnímu vyšetřovateli Evženu Kolínovi, který stejně jako Pavlík šetřil Tikovského pro podezření z úvěrových a majet-kových podvodů i ve vztahu k členům prezídia nadace Interpo.

Obvinění bylo pro média tučným soustem. Pro vyšetřo-vatele důvodem k důkladným výslechům Pavlíka. Proti tomu Nešpůrek, využil právo svědka odepřít výpověď, která by mohla vést k jeho trestnímu stíhání. Šetření ukázalo, že Pavlík nedostal k podpisu přísně zúčtovatelnou ceninu, nýbrž propagační materiál vydaný Ekoagrobankou. Tikovský při výslechu nebyl schopen uvést, jak k formuláři směnky - propagačnímu materiálu přišel. Policejní vyšetřující orgány a státní zastupitelství usnesením věc odložily s odůvodněním, že "nejde o podezření z trestného činu" a prohlásilo Tikovského stížnost za nedůvodnou. Pro hromadné sdělovací prostředky to bylo nezajímavé. Pro Tikovského výhodné proto, že se mu podařilo Pavlíka vyřadit z vyšetřování svého případu a eliminovat hrozbu, kterou tento kriminalista představoval pro Tikovského společníky.