Proti Šubertem vedené mediální kampani se veřejně postavil Kolínův nadřízený ředitel středočeského Úřadu vyšetřování Josef Doucha. Potvrdil tisku rozhodnutí "nevyřadit vazebně stíhaného vyšetřovatele z policejního sboru", upozornil, že je nadřízeným "odříznut od informací o případu" a vyjádřil naději v objektivnost vyšetřo-vání slovy "doufám, že se to podaří".

Douchovo stanovisko zvýraznil jeho předchůdce ve funkci ředitele Pavel Kroulík. Událost s obálkou v bene-šovské restauraci označil za kvalifikovaně nastraženou past. Kolína charakterizoval jako "člověka velmi pracovi-tého, odpovědného a pocti-vého, který byl, bohužel, příliš horlivý a pro mladý věk nedostatečně vybavený odbornými a životními zkušenostmi".

Republikový šéf Úřadu vyšetřování Jan Kuběnka proti tomu médiím označil Kolína za "normálního takového průměr-ného vyšetřovatele, který selhal". Popřel názory, podle nichž se Kolín stal obětí předem připravené pasti. Shodně se Šubertem tvrdil, že Kolínem vyšetřovaná kauza pokusu Tikovského (a Čeňka Absolona) o pojišťovací pod-vod nemá žádnou souvislost s Provodovou společností ORLÍK, ani s vazbami na okruh nadace Interpo. Podobně jako Šubert, zkušený policista Kuběnka nečekal na výsledek vyšetřování, nedbal principu presumpce neviny, neměl ohled na to, že jeho podřízený je otcem dvou dětí, a již druhý týden po Kolínově zadržení bez jakýchkoliv skrupulí řekl médiím, že je přesvědčen o jeho vině(!), pro kterou jsou jasné a nezpochybnitelné důkazy.

Vysvětlením pro podivné chování Šuberta, Kuběnky a dalších a jejich projevy Dostojevskému, Čechovovi a Zamjatinovi důvěrně známé lokajské krutosti může být existenční strach a politický nátlak, pod kterým zřejmě jednali. Spekulace v médiích totiž v souvislosti s Kolínovým případem vtáhly do hry podezření z financování některých politických stran podsvětím a spoluúčasti ně-kterých politiků na úvěrových a dalších machi-nacích podsvětí. Velmi nebezpečné se staly pro některé ministry Klausovy vlády, kteří funkce využili k levným nákupům rozprodáva-ného majetku ministerstva vnitra. O jeho láci a újmě státní pokladny například svědčí nákupy pozemků na Ašsku, kde za metr čtvereční jeden z ministrů zaplatil pouhých sedmdesát haléřů.

Duchovní a morální samos-tatnost v kauze Kolína a dal-ších případech se nevyplatila řediteli středočeského Úřadu vyšetřování Douchovi. Byl po několika měsícících odvolán z funkce a profesionálně ve-dením ministerstva vnitra a Policejního prezídia pošpiněn obviněním z "udržování podezřelých styků s rusko-jazyčnými mafiemi".

Policista Kolín obhájil svou čest. Až na drobné výjimky to média neza-jímalo. Stejně jako Šuberta či Kuběnku. Žádný z nich se neomluvil Kolínovým dětem za zneuctění dobré pověsti otce, utrpení, které jim lokajským chováním způsobili, ani za Štědrý večer 1996 prožitý bez táty.