Za agenta bývalé StB Miroslava Provoda ml. veřejně poprvé označil Petr Cibulka ve stati Bůh sirotky neopustí (Necenzurované noviny, č.18/1993, str. 14). Nazval ho hlavou tehdejšího podsvětí, organizující nelegální obchody s valutami, pašování a prodeje úzkoprofilového elektro-nického zboží s operační základnou v pražském hotelu Admirál. Připomíná, že po zátahu kriminalistů proti Provodově skupině se mezi obhájci vazebně stíhané skupině obviněných objevil Tomáš Sokol. Popisuje roli přednosty interny Šašvaryie v pankrácké vězeňské nemocnici v dosažení úlev pro vězněnou Provodovu skupinu a pů-sobení jeho dcery Renaty v nadaci Interpo. Z rozhodnutí soudu vrátit případ k došetření Cibulka dovozuje napojení skupiny na vysoké vládní a komunistické činitele a důstojníky StB. Tvrdí, že Provod pro StB zařizoval pašování zpravodajské techniky. Neklade si otázku po osobách, které pro německou Stasi obstarávaly českou drogovou stezku, po níž proudila do západo-evropských zemí narkotika, vyráběná pod dozorem Stasi v chemických labo-ratořích v Halle.

Provod na stať reagoval protiútokem v Kolínských novinách, kde Cibulku označil za případ pro psychiatra. O tři roky později obvinění ze spolupráce s StB zopakoval Respekt v článku Foto s Václavem Klausem. Tvrdí se v něm, že čtyři pašeráci spotřebního zboží a starožitností Miroslav(??) Shrbený, František Mrázek, Jan Urbánek a Miroslav Provod byli agenty StB. Je zde připomenuto odsouzení Provoda a Shrbeného k šesti letům vězení a pře-rušení výkonu trestu na základě amnestie prezi-denta Václava Havla. Urbánek podle Respektu českým orgánům unikl do Kanady, kde ho policie vedla na seznamu osob podezře-lých z drogových obchodů. Po listopadu 1989 se stal prostřednictvím rodinné firmy Delta Climatizer v Brandýse nad Labem spoluvlastníkem televizní hry Bingo, pražské Tržnice a věřitelem ODS. U Mrázka Respekt uvádí, že se v létech 1987 až 1990 ukrýval (??) v Jugoslávii. Článek obsahuje několik věcných chyb. Přesto Provod nezopakoval doporu-čení k psychiatrické léčbě.

Oběma statím je nutné vytknout neuvedení agentur-ních krycích jmen, evidenčních čísel svazků, správ StB, pro které měli pracovat, a jmen řídících důstojníků. Ke škodě věci nebyly rozkryty vazby mezi skupinou prezidentů nadace Interpo a příslušníky StB, kteří po odchodu z činné služby přešli do bankovního sektoru roz-sáhle tunelovaném podvod-nými úvěry. V případě Res-pektu, který měl od počátku blízko k Janu Rumlovi a Martinu Fendrychovi, nejsou udivující jen hrubé nepřesnosti v citovaném článku.

Vedení Respektu překvapivě nenastolilo téma Mrázka, Urbánka, Shrbeného, Provoda a dalších společníků jako možných předlistopa-dových občanů "se statutem státně důleži-tých osob". A navazu-jící téma tzv. speciální likvidační skupiny, chránící státně důleži-té osoby a zájmy. Do-sud nikdo nedefinoval personální složení této skupiny, operace a rozsáhlé spektrum jejího působení od fabrikace podvrhů po odstraňování nepohodl-ných osob.

V polovině devadesátých let média zveřejňovala různá obvinění z finančních a úvěrových machinací směřující proti Provodovým společnostem ORLÍK s.r.o. a ORLÍK a.s., proti Mrázkovi a lidem z jejich okruhu (bílým koním). Oba obviněním čelili kombinací žalob na Českou televizi (redaktor Ovečka), TV Nova (Tomáš Smrček) a poslance Jaroslava Baštu. Na stránkách tisku se Provod nechal představovat jako úspěšný, vrahy a závistivci pronásledovaný podnikatel (Blesk). Publicitu o podez-řelých finančních machi-nacích neváhal, spolu s tiskovým mluvčím minis-terstva vnitra Janem Šu-bertem, označit za "útoky na ministra Jana Rumla a jeho náměstka Martina Fen-drycha". Bagatelizoval zprávy o podezření z Mrázkova úvěrovém podvodu na bance Bohemia výroky o "nevyplněné kolonce na žádosti o úvěr".

Souběžně s tím se média v jakémsi kombinovaném pro-tiúderu zaplnila aférami policistů obviněných z korupce, vydírání a zneužívání pravomocí. Za účasti tiskových odborů policie a ministerstva vnitra odvedly pozornost veřejnosti od nadace Interpo. Významnou roli v tomto obratu sehrál Miloslav Tikovský.