Zvláštní světlo do záhad spojených s vyšetřováním trestné činnosti kolínského gangu vnáší okruh společníků Františka Mrázka. Podle obyvatel Úval u Prahy od mládí velmi často dojížděl za Antonínem Bělou, který měl hlavní slovo v komunitě tzv. světských, mezi pražskými taxikáři a v organizované prostituci. Před vzetím do vazby v roce 1986 Mrázek pracoval jako dělník v pražské pobočce přidružené výroby slovenského státního statku Senec s měsíčním platem okolo čtyř tisíc korun. Po propuštění policejními spisy prochází jako invalidní důchodce. Tento důchodce a konfident kolínské kriminálky udržoval na sklonku osmde-sátých let překvapivě vysoké osobní politické a společenské styky.

Personál restaurace u Zlatého soudku v pražské Ostrovní ulici měl ještě v roce 1991 v živé paměti zvláštní společnost, která se zde scházela. Na jejím upamato-vání se podílela bezvýznamná okolnost. Na pravidelných setkáních stolní společnosti se podávaly speciální uzeniny vyráběné Františkěm Mráz-kem st. Jako pozornost je přinášel František Mrázek ml. Před podáním se připravovaly v restaurační kuchyni.

Společnost U zlatého soudku kromě Mrázka tvořili pracovník ministerstva kultury Jiří Solil (otec člena první parlamentní Komise pro dozor nad vyšetřováním událostí na Národní třídě 17. listopadu 1989), plukovník StB Luděk Somol alias "generál", pracovník ÚV KSČ Antonín Hejtík, generál JUDr. Ján Kollár a JUDr. Milan Vlk (oba z Vyšší vojenské prokuratury v Praze). Čas od času do salonku restaurace do-cházel Čeněk Absolon, milovník automobilových veteránů, starožitností a kopané Jan Gottvald a další osobnosti z oficiálních i šedých zón pěrestroj-kového světa. A možná i polistopadového světa, neboť v Mrázkově okruhu se jako právní zástupce objevil bývalý vysoký činitel vojenské prokratury Jiří Kříženecký jako obhájce Mrázka a Miloše Březiny, rozeného Horáka (v kauze Liberta nyní patří Kříženecký do skupiny obhájců exministra Svobody a jeho spolupra-covnice Snopkové - poznámka vydavatele).

Zvláštní kapitolu v tématu Tichých a tajných společníků tvoří "ugaščenija" pořádaná pro vysoké důstojníky okupační Sovětské armády. Schůzky na "rybářských baštách" v jižních Čechách a na Nymbursku. Například občané v okolí rybníka Špulák si ještě v roce 1991 pama-tovali, že sem na akce podle jejich vyjádření dojížděl "major StB" František Mrázek v doprovodu krásné mladé ženy (manželky Čeňka Absolo-na).

Nekomunističtí členové Židovských náboženských obcí se Stolní společností od Zlatého soudku spojují předlistopadové obchody s židovskými náhrob-ními kameny a jejich zpracová-váním na dlažební kostky. Patří zřejmě k nejotrlej-ším kšeftům komunistic-ké éry. Byly založeny na pohrdání základními prin-cipy židovské náboženské víry a židovské úcty k mrtvým.