Francie: Prezidentovi nic nebrání, aby nezneužíval svoji moc
Petr Zídek, dopisovatel LN z Paříže
Fakt, že bývalý prezident Francois Mitterrand zřejmě přímo řídil speciální oddělení, které na jeho příkaz pr ovádělo nelegální odposlechy a sledování, dnes již ve Francii vzrušuje málokoho. Mitterrand je mrtev, mitterrandismus je mrtev a Socialistická strana, kterou založil, je v rozkladu. Poslední léta Mitterrandova života byla navíc tak bohatá na různé aféry (připomeňme odhalení prezidentových styků s kolaborantským režimem ve Vichy či nemanželské dcery), že něco tak banálního jako nelegální odposlechy už nemůže více pošramotit pověst boha, jak byl Mitterrand přezdíván za své vlády. Celá aféra má přesto určitý význam, který překračuje samu Mitterrandovu osobu. O co v celé aféře jde? V srpnu 1982 oznámil tehdejší prezident Francois Mitterrand vytvoření koordinační, informační a výkonné protiteroris tické mise podřízené jeho osobě. Již o deset dní později byli zatčeni tři irští teroristé. Za rok a půl tisk nicméně odhalil, že důkazy proti Irům byly vykonstruovány a na výrobě důkazů se podíleli právě příslušníci protiteroris tické mise. Její velitel Christian Prouteau byl v souvislosti s aférou tří Irů v roce 1991 odsouzen na 15 měsíců podmíněně pro navádění ke křivému svědectví, nicméně po odvolání byl osvobozen. V roce 1993 začalo nové vyšetřování činnosti protiteroristické buňky po odhalení nezákonných odposlechů, které prováděla. Odhalené odposlechy nebyly zaměřeny proti teroristům, jako spíše proti Mitterrandovým odpůrcům. Cílem odposlechů se stal například spisovatel Jean-Edern Hallier, který chtěl odhalit existenci prezidentovy nevlastní dcery, nebo novinář Edwy Plenel, který se zabýval aférou tří Irů a případem lodi Greenpeace, potopené v roce 1985 francouzskou tajnou službou na Novém Zélandě. Vyšetřování aféry provází celá řada nejasností. Některé klíčové důkazy o činnosti buňky byly vyšetřujícímu soudci zaslány anonymní osobou, jiné byly objeveny ve venkovské garáži patřící veliteli buňky teprve v únoru tohoto roku. Právě dokumenty nalezené nedávno v garáži ukazují, že za odposlechy stál sám Mitterrand, který ve zprávách o jejich provádění připisoval vlastnoručně viděl. Bývalý velitel buňky Christian Prouteau byl minulý čtvrtek osm hodin vyslýchán vyšetřujícím soudcem Valatem. Během výslechu přiznal, že mu provádění některých odposlechů bylo známo a že je možná využíval. Prouteau však nadále popírá, že by odposlechy nařizoval. Podobně jako někteří další vyšetřovaní v aféře nelegálních odposlechů požadoval Prouteau, aby byl zbaven mlčenlivosti, což mu úřad předsedy vlády již několikrát zamítl. I kdyby dnes Mitterrand žil, nemohl by být za nařizování nelegálních odposlechů ani vyšetřován, ani souzen. Podle francouzské ústavy (čl. 68) není prezident republiky odpovědný za akty spojené s výkonem úřadu, vyjma případu velezrady . Velezrada není přitom nikterak definována. Tento článek spolu s článkem 16, který dává francouzskému prezidentovi možnost za široce definovaných podmínek zavést v podstatě diktaturu, jsou základem zcela neobvyklé moci hlavy Francouzské republiky, která bývá přirovnávána často k volené monarchii. Nic tedy nevylučuje, aby podobné praktiky jako nelegální odposlechy nepoužívali i Mitterrandovi nástupci.