Havlovy problémy
25 % podpory nikdy nezíská Havel od grebeníčkovců ani od bývalých komunistů, nyní přívrženců jiných názorů, pro které Havel (a byl by kdokoliv jiný) ji symbolem jejich odstavení od moci v roce 89.
Na druhé straně se může pan prezident spolehnout na podporu 25 % populace která ho miluje, jakož bude milovat kohokoliv jiného - také jako symbol.
20 % populace ho podporuje, protože je přesvědčena, že Havel představuje image ČR, ctí jeho charizma, tvorbu, nebo činnost před i po 89. atd.
Zbylých 30 % si prezident získává svými postoji a službou lidu. Anebo nezískává. Některé postoje a služby pana prezidenta Havla se nejeví vůbec pozitivně.
Na samém začátku stojí otázka, proč prezidentem zrovna Havel, proč ne např. Batěk, Benda, Kroupa, Dubček atp?
Rozdílné je Havlovo posuzování nařčených ze spolupráce s StB, např. Bartončík, Zilk proti Kavanovi či Junkovi apod.
V r. 1990 se nechal prezident slyšet, že umí také kousat (rozuměj komunisty), aby posléze v podstatě souhlasil s realitou zapomínání na zločinnou a netrestanou činnost komunistů.
Havel byl pasivní k diskriminačním opatřením proti emigrantům stran, uznání jejich českého občanství a tím i práva na restituce. Návrat emigrantů by totiž bezpochyby zásadně ovlivnil vývoj ČSFR, ČR i SR.
O neodpustitelném vztahu čestného člena Konfederace politických vězňů a prezidenta ke zbytku politických vězňů - obětí komunistického režimu, se již dlouho smutně diskutuje. Vahou své osobnosti i funkce se Havel nezasadil o důstojné ocenění a dožití lidí, kteří zůstanou posledním svědomím českého národa.
Prezident Havel se stal garantem realizace kontinuity bývalé komunistické a současné postkomunistické moci. Garantem deklarace o naplnění svobod a stejných práv pro všechny občany této země. Bohužel, pouze deklarace.
Prezident Havel po deseti letech v Lánech je prostě cosi jiného, než Havel se šálou kolem krku před půl milionem lidí na Letné 89. Bude patrně "odejit", protože tak to chodí a někoho to zarmoutí. Daleko smutnější je, že odešly ideje událostí 89, bohužel i přičiněním jejího tehdejšího prvího muže. Prezident se nakonec najde, třeba v ODS. Důležitější však je, najít ty ztracené nebo umlčené ideje.

V Praze 29. 9. 1999
Jiří Sucharda
Ohradní 1345
Praha 4