--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Kořínek Marek
Název: Kde bere Judr. Antoš odvahu žalovat tisk ?
Zdroj: NN Ročník........: 0006/013 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1996
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Kde bere JUDr. Antoš odvahu žalovat tisk?

V lednu 1994 generální sekretář Svobodných demokratů Jiří Müller faxem zaslal na všechna okresní ředitelství Policie ČR výzvu k sesazení posledního slušného a nezkompromitovaného policejního prezidenta Mgr. Stanislava Novotného z funkce. Na tuto nehoráznost jako první reagovaly Vyškovské noviny. Jejich šéfredaktor napsal, že panu Novotnému vděčíme za to, že vyškovským policistům nevládne lhář a podvodník Jiří Antoš.

Jak to obvykle bývá, i tentokrát potrefená husa zakejhala. JUDr. Antoš podal u Krajského soudu žalobu na ochranu osobnosti.

Citujeme z žaloby: "JUDr. Jiří Antoš podal dne 1. února 1994 u Krajského soudu v Brně žalobu na ochranu osobnosti a uložení povinnosti uveřejnit tiskovou opravu proti odpůrci spol. MINT - Vyškovské noviny, zastupované šéfredaktorem Josefem Špidlou. Důvodem sporu je článek "Svobodní demokraté (OH) svobodně a demokraticky iniciují další dobře (ne)připravovaný puč na policejním prezídiu" ze dne 21. ledna 1994, jehož autorem je p. Josef Špidla. V článku se mj. uvádí, že díky panu Novotnému nevládne vyškovské policii lhář a podvodník JUDr. Jiří Antoš, který mimochodem neprošel občanskou komisí v Brně v květnu 1990 a přesto se ocitl ve Vyškově ve funkci náčelníka OS SNB. JUDr. Antoš mj. v žalobě uvádí, že uvedené tvrzení je urážející a hluboce se dotýká cti jeho osoby (!) a cti jeho rodiny (!), která celým životem prošla poctivě (!) a pravdomluvnost brala za jednu z nejvyšších hodnot morálky člověka (!). Jednáním p. Josefa Špidly hrubě utrpěla jeho čest (!). Navrhovatel JUDr. Antoš kromě tiskové opravy a veřejné omluvy žádá zaplacení soudních poplatků a náhradu nemajetkové újmy v částce půl miliónu Kčs.

Jiří Antoš tvrdí, že je čestný člověk, který byl jmenován ředitelem k vůli svým odborným a organizačním schopnostem. "Propustili mě od policie z politických důvodů, protože jsem nechtěl poslouchat pokyny nového vedení" napsal soudkyni Antoš.

19. dubna jsem byli s kolegy Kristianem Chalupou (Telegraf) a Radkem Bartoníčkem (MF DNES) v jednací síni při druhém jednání sporu mezi bývalým ředitelem OŘP Vyškov JUDr. Antošem a týdeníkem "Vyškovské noviny!. Jediný svědek - bývalý předseda občanské komise v Brně a zároveň i bývalý ředitel Úřadu pro ochranu demokracie a ústavy (předchůdce dnešní BIS) Petr Zeman prohlásil, že komise v květnu 1990 nedoporučila další setrvání Antoše u policie. "Nebylo dobré, aby reprezentanti minulého režimu zůstali ve funkcích" řekl Zeman.

Právní zástupce žalovaného šéfredaktora Špidly JUDr. Machourek předal soudkyni důkaz, že tomu tak nebylo. Doporučil, aby se k důkazu vyjádřil bývalý ředitel PČR jihomoravského kraje

Sikora, pakliže se tak nestane, je možno si na Policejním prezídíu, dle jednacího čísla PPR - 292/K-St-93, ověřit pravost předkládaného důkazu. Důkazem byl "Závazný pokyn k přijetí nápravných personálních opatření" ze dne 17. března 1993, který policejní prezident plk. JUDr. Ivan Vyleta zaslal řediteli Správy Jihomoravského kraje mjr. Petru Sikorovi, v němž se mj. píše: "Obdržel jsem cestou kanceláře pana ministra závěry inspekčního šetření stížnosti vyškovského občana pana Karla Höfera, kterou podal v měsíci srpnu minulého roku prostřednictvím kanceláře předsedy ČNR pana Uhdeho. Stížnost je uzavřena jako oprávněná...

Z provedených důkazních materiálů je mimo jakoukoliv pochybnost zjištěno, že v rámci prvotního šetření stížnosti z roku 1990 nebylo ze strany zainteresovaných služebních funkcionářů, mjr. Pořízky - nyní důchodce a mjr. JUDr. Jurtíka - nyní OŘP v Prostějově, postupováno objektivně, nýbrž se zjevnou snahou ve prospěch mjr. Vévody. Jde tedy o příkré porušení právních zásad pro šetření stížností. Navíc přímý nadřízený mjr. Vévody, tedy pplk. JUDr. Netrefa, vědomě nepravdivě a opakovaně podával informace nadřízeným služebním funkcionářům a tak se stalo, že byl uveden v omyl a tím podveden ministr vnitra a předseda ČNR pan Uhde, pomineme-li podvedení samotných vyškovských občanů.

Nelze v této souvislosti přehlédnout přímou odpovědnost ředitele OŘ PČR ve Vyškově pplk. Antoše.

* * *

Při cestě jedné z mých cest mezi Brnem a Prostějovem jsem se zastavil na posezení s naším bývalým redakčním kolegou Karlem Hôferem ve Vyškově. Co mi k výše uvedenému řekl?

Major JUDr. Jiří Anoš se k 1. únoru 1990 stal náčelníkem OS SNB ve Vyškově. Z funkce ředitele OŘ PČR byl v hodnosti podplukovníka odvolán k 1. červenci 1993 a za 4 měsíce byl civilistou.

Jeho případem se zabývali: Předseda ČNR PhDr. Milan Uhde, ministr vnitra ČR Jan Ruml, Občanská komise Vyškov, Pravicový blok Vyškov, Inspekce MV ČR, Odbor kontroly a stížností Policiejního prezídia, prezident Policie ČR plk. JUDr. Ivan Vyleta, krajský ředitel Policie ČR mjr. Petr Sikora (který svého podřízeného bránil a ze svého nadřízeného udělal hlupáka), někteří poslanci Parlamentu ČR, zvláštní "Rumlova komise" (náměstek MV Martin Fendrych, JUDr. Hrubeš, dr. Štumf, ing. Vlasta Chromá a Přemysl Vachalovský). Podplukovníka Antoše z funkce odvolal tehdy nový policejní prezident plk. Mgr. Stanislav Novotný, ministr Ruml placený dvouměsíční pobyt Antoše v zálohách pro nezařazené policisty o dva měsíce prodloužil, až nakonec policejní prezident Novotný pplk. Antoše i jeho chráněnce mjr. Miroslava Vévodu rozkazem poslal do civilu.

Jak údajně sám Jiří Antoš do svého životopisu v osobním spise uvedl, jeho otec byl pracovníkem KNV v Brně (snad tajemníkem pro okres Brno-venkov) a v době normalizace musel z funkce odejít. Bratr Jiřího Antoše také sloužil u SNB - po prověrkách musel z funkcí odejít (důvody jeho odchodu od SNB mi nejsou známy, zřejmě příliš aktivně "bojoval proti vnitřnímu nepříteli".) Jiří Antoš prošel mnohými politickými funkcemi, až se stal místopředsedou Celoútvarového výboru KSČ u SNB v Brně. Strana mu svěřila velení pořádkovým jednotkám. Pořádkové jednotky z celého kraje byly secvičovány pro několik variant zásahu na cvičišti v Brně na Jílové. Výzbrojí nebyly jen štíty, přilby a krátké obušky, ale také obušky velké (tzv. "federály) a dlouhé samopaly vzor 58. K zásahům proti demonstrantům

měl Antoš připravenu i motorizovanou jednotku.

MUSELI HO DRŽET, ABY SI NEUBLÍŽIL

Přišel listopad 1989. Jeden vysokoškolák z Prahy přijel brněnským studentům zvěstovat, co se v Praze 17. listopadu na Národní třídě událo. Následné pondělí se už nevyučovalo a na náměstí Svobody se uskutečnilo první malé shromáždění. V úterý už zde bylo lidí o něco více a ve čtvrtek už náměstí praskalo ve švech a sanitka, co přijela pro zkolabovaného policejního řidiče, měla velké problémy.

Příslušníci SNB zasáhli a vytlačili demonstranty z náměstí Svobody do ulice Česká, kde museli demonstranti projít "uličkou" s rukama nad hlavou, při čemž křičeli "máme holé ruce".

Očiti svědkové - účastníci manifestace a také někteří z příslušníků jednotek dodnes mohou potvrdit, že velitel zásahu mjr. Antoš za pomoci velkého obušku dokonce chtěl demonstranty z náměstí vyhánět sám!!! Jeho podřízení museli tohoto rozvášněného bolševika násilím držet, aby si snad ještě neublížil. Informaci potvrdil policejní rada kpt. Ing. Michal Szabo, pracovník 2. kriminální služby Správy Policie ČR jihomoravského kraje (tel. č. 41162426), dne 12. 6. 1995.

V období kolem velikonočních svátků roku 1993 získával ve Vyškově informace redaktor Reflexu dr. Boh. Pečinka. V té době hovořil s přednostou OÚ ing. Pavlem Vašíčkem, ptal se exministra vnitra dr. Hrazdíry na akci NORBERT a také hovořil s policejním ředitelem pplk. Antošem. O velikonoční neděli mne Pečinka navštívil. Jeli jsme k mjr. Josef Bigasovi na Jarní 5/571 Vyškov. Následně nás mjr. Bigas zavedl v autě šéfredaktora VN Josefa Špidly do bytu policisty Josefa Roučky v Bučovicích. Pan Roučka čtyřem návštěvníkům vyprávěl:

Byl příslušníkem vyškovské jednotky, která přijela do Brna pomoci potlačit demonstraci. Posily z okresů byly i s technikou shromážděny na dvorku v ulici Příční, nestačily záchodky, chyběla kantýna. Příslušníci reptali. Major Antoš je nechal nastoupit do jakéhosi pokrouceného trojřadu a seřvával je: "Tady jde o život a vy myslíte na žrádlo!" Příslušníci dostali rozkaz uzavřít náměstí Svobody tak, aby se demonstrace nemohla konat. Byl to nesmyslný rozkaz, na takovou akci bylo příslušníků málo, posily z některých okresů nedojely včas. Většina příslušníků tedy rozkaz nebrala vážně a chovala se apaticky. Jen politruk Stloukal (z Vyškova) se příkladně snažil. Nařídil v úzké uličce vzpříčit autobus - ve vzniklé tlačenici mohla být umačkána matka s malým děckem. Příslušníci odmítli poslušnost, maminku obstoupili a vyvedli ji na volné prostranství. V tomto chaosu nevydržely nervy mladého řidiče autobusu (byl zřejmě z Prostějova) a on zkolaboval. Vysílačkou byla přivolána sanitka. Starší příslušníci pak opatrně autobus posouvali, až jej srovnali podél chodníka.

V příkrém rozporu s těmito svědectvími je ovšem tvrzení Antoše, který se již v únoru prostřednictví Vyškovského tisku prezentuje jako úžasný demokrat. K citátu z článku s poněkud zavádějícím a tendenčním nadpisem "Rodí se nová struktura SNB" netřeba dalšího komentáře: "Mým osobním krédem je vrátit úctu, čest a autoritu českému policistovi" ... "Mně se např. doneslo, že o mně koluje informace, že jsem během listopadových událostí velel v Brně pořádkovým jednotkám. Dovolte, abych se k tomu vyjádřil prostřednictvím místního tisku: Ano, velel. Snad také proto pořádkové jednotky nezasáhly. Stačí?"

V první dekádě prosince 1989 se z komunisty JUDr. Antonína Hrazdíry, posledního totalitního předsedy ONV ve Vyškově, stal ministr vnitra České republiky. Takto jej pravděpodobně za zásluhy ocenil soudruh Ladislav Adamec. Dnes již ovšem víme, že jmenování Hrazdíry ministrem mělo pravděpodobně mnohem širší souvislosti. ONV ve Vyškově měl v rámci akce NORBERT postavit v areálu vojenského prostoru koncentrák pro politicky nepohodlné a Hrazdíra toto funkci zřejmě obdržel proto, aby musel i nadále o stavbě tohoto lágru mlčet. (Viz č. 12 NN, kde jsou uveřejněny fotografie těchto objektů.)

Občanská komise v Brně při svém zasedání 10. 5. 1990 nedoporučila mjr. Jiřího Antoše k další službě o čemž existuje písemný dokument. V té době však byl již mjr. Antoš "uklizen" do Vyškova, kde po příslušníku StB mjr. Zdeňku Fritzovi převzal post náčelníka OS SNB.

"ŽE NENÍ RADĚJI ZTICHA. TAKTO SI PROSÍ O DALŠÍ OSTUDU",

komentuje počínání JUDr. Antoše náš bývalý kolega. Podplukovník JUDr. Jiří ANTOŠ podal dne 18. 2. 1993 na Karla Hôfera - člena Občanské komise ve Vyškově, trestní oznámení pro podezření z trestného činu pomluvy, kterého se měl dopustit dne 16. února 1993 předáním 61 otázek pracovníku Inspekce MV mjr. JUDr. Zdeňku Sládkovi. Otázky se týkaly převážně problematiky OŘ Policie ČR Vyškov, které tehdy pplk. Antoš řídil. Jeho trestní oznámení údajně sepsal pracovník 2. kriminální služby mjr. Mudra. I on podal na Karla Hôfera trestní oznámení za článek s pravdivým obsahem s názvem "Puškař".

Karel HÔFER se prohrabuje stohami dokumentů a dále vypráví: "Třetím nestydou, který na mne podal trestní oznámení, byl ředitel OŘP v Prostějově pplk. Jurtík. Ten navíc v "Prostějovském týdnu" zveřejnil jakési fantasmagorie. Šéfredaktorku tohoto týdeníku Anežku Polákovou - bývalou předlistopadovou redaktorku komunistické Stráže lidu, jsem žádal o tiskovou opravu - ona mé žádosti nevyhověla a tím se vlastně postavila na obranu jednoho ze svých předlistopadových chlebodárců a ukázala svoji pravou tvář. Od té doby se po stránce vyšetřování tzv. "trestného činu", spáchaného řádným plněním povinností člena Občanské komise, nic nedělo kromě toho, že pplk. Antoš se ocitl i se svým chráněncem mjr. Vévodou ke dni 1. 11. 1993 v civilu. Major MUDRA pak svoje trestní oznámení vzal zpět. Také prostějovský policejní ředitel se patřičně uklidnil.

NAHLÍŽENÍ DO KARET?

Dne 5. 4. 1996 jsem obdržel Předvolání svědka. Dostavit jsem se měl 11. 4. 1996 ve 12.00 hod. na MÚV Brno, Veveří 47/49 (budova OO PČR), předmětem svědectví mělo být podezření z trestného činu pomluvy p. JUDr. Antoše.

Předpokládal jsem, že jde o tu tzv. "p o m l u v u", o které psal navrhovatel JUDr. Jiří Antoš dne 1. února 1994 ve své žalobě podané u Krajského soudu v Brně na základě článku p. Josefa Špidly ve Vyškovských novinách.

Optal jsem se pana Špidly co se děje a on informoval, že občanskoprávní spor na základě žaloby pana Antoše začal 8. března 1996, další soudní jednání se uskuteční 19. dubna, kam budu předvolán jako jeho svědek.

Tušil jsem v tom čertovinu a tak jsem na OÚV do Brna napsal, že se 11. 4. k podání svědectví nedostavím, protože si myslím, že pan Antoš chce vědět, jaké trumfy u Krajského soudu na něj vytáhnu.

Nakonec jsem ze zvědavosti přece jen k tomu výslechu jel, byl jsem zvědav, co jsou to za zmatky.

Vyšetřující poručice Jurková se omluvila. Prý nejde o svědectví ke sporu mezi JUDr. ANTOŠEM a šéfredaktorem Špidlou, prý se poručice Veselá zmýlila, když vypsala špatný formulář.

Jde jen o podání vysvětlení k údajně mnou spáchaného trestného činu pomluvy na základě tr. oznámení pplk. Antoše ze dne 18. 2. 1993 (ta rychlost!) Je však záhadou, proč spis trestního oznámení z roku 1993 má číslo ČVS: MVV-423/30-94 tedy z roku 1994 ?

Skoro to vypadá, že si JUDr. Antoš moje svědectví u svých bývalých spolupracovníků skutečně objednal, aby věděl, jaké důkazy proti němu mohu u soudu předložit.

VYŠKOVSKÁ RARITA MEZI OBČANSKÝMI

KOMISEMI

Máme tedy dostatek důkazů pro to, abychom mohli JUDr. Antoše usvědčit ze zásadních lží a překrucování faktů.

A nyní ještě něco k jeho podvodům: Major Antoš v tom samém článku, ze kterého jsme již citovali, poněkud po svém "upravil" rozkaz federálního ministra Richarda Sachra slovy: "Bude ustavena tzv. OBČANSKÁ KOMISE ze zástupců všech hlavních politických stran + Občanského fóra." Takže soudruh Antoš si vyložil rozkaz tak, aby ve Vyškově byla Občanská komise sestavena z tří zástupců NF + jednoho zástupce OF ? Dle součásti rozkazu - dle statutu Občanská komise měla být složena nejméně z devíti a maximálně patnácti občanů (s lichým počtem), v níž mohli být i zástupci dosavadních politických stran. Prověrková komise (Prověrková komise měla jiný statut a není totožná s občanskou komisí) měla být čtyřčlenná a jejím členem nesměl být předseda Občanské komise.

V článku z 9. března 1990 s názvem "Začínají prověrky s příslušníky SNB" (příloha č. 4) znovu major Antoš lže: " V souladu s pokynem MV ČSSR byla politickými stranami a OF okresu Vyškov ustavena občanská komise." O nějakém souladu s uvedeným pokynem nemohlo být ani řeči, šlo nejen o PODVOD, ale i o nesplnění rozkazu federálního ministra, za což plnou odpovědnost nese právě JUDr. Antoš. V článku "Začínají prověrky..." mjr. Antoš neprozřetelně předkládá důkazy: "V OK za ČSL je pan Miloš HANÁK, za ČSS pan Jaromír KREMLIČKA, za KSČ pan Vladislav RAČANSKÝ a za OF pan Miroslav BLÁHA." Čtyřčlenná OK složená ze tří zástupců Národní fronty + jednoho zástupce OF byla v tehdejší ČSSR raritou uskutečněnou jen v Hrazdírově a Grebeníčkově okrese! Podobně to bylo i s komisí prověrkovou, která dle statutu měla být čtyřčlenná, ale ve Vyškově byla pouze tříčlenná a protiprávně jejím členem byl předseda OK p. Miloš Hanák.

Podle toho dopadly i prověrky - v okrese, který se připravoval na akci NORBERT, z cca 155 příslušníků SNB prověrkami neprošli 3 estébáčtí "pěšáci" - ale bývalý náčelník OS SNB estébák mjr. Zdeněk Fritz, který byl za přípravu akce NORBERT zodpovědný, se svým "prvním náměstkem" politrukem Stloukalem prověřován asi vůbec nebyl. Fritz oklikou přes Brno šel sloužit na kriminálku do Prostějova a Stloukal šel sloužit na OO SNB v Brně - Komárově.

V článku "Začínají prověrky s příslušníky SNB" mjr. Antoš mj. napsal: " ...vyzýváme občany okresu Vyškov k zaslání případných připomínek k práci, a to jak současné, tak i minulé i k jednotlivým příslušníkům OS SNB a na členy komise." Přišla anonymní stížnost na často opilého kpt. Miroslava Vévodu, který na mítinku 1. 12. 1989 sprostě vyřvával po herečce Mileně Dvorské a u auta ji šikanoval. Výsledek šetření byl zvrácen, k výslechu byli pozváni svědci z KSČ, taktéž policista kpt. Jindřich Fiala křivě svědčil. Ze sprosťáka byl učiněn vzor policisty a z herečky Mileny Dvorské nervózní žena, která si nic nepamatuje. Pod prolhaným dílem nebyli podepsáni jen major Pořízka a mjr. Jurtík, ale parafoval ji i náčelník OS SNB mjr. Antoš.

Po mizerně provedených prověrkách SNB ve Vyškově a po prapodivné návštěvě u herečky Mileny Dvorské byl člen Prověrkové komise a dosavadní šéf vyšetřovačky mjr. František Jurtík převelen do Prostějova na post náčelníka Okresní správy SNB v Prostějově.

Když bylo po mizerně provedených prověrkách a v podstatě už nebylo o čem se bavit, původní Občanská "minikomise" ve Vyškově byla vystřídána komisí početnější. Z původní minikomise zůstal v OK jen předseda Miloš Hanák a komunista Račanský. Domnívám se, že to byl další podvod v podobě pokusu o krytí podvodu původního.

UDAVAČ SOKOLŮ SE JMENOVAL ANTOŠ

Při mé druhé účasti na jednání OK si před zahájením pořadu přisedl ke mně mjr. Antoš a začal se mnou rozmlouvat o mém seriálu "Dědictví otců", který z jara 1991 otiskly Vyškovské noviny. Ptal se, kde jsem k tomu posbíral podklady a řekl, že jsem tam psal i o jeho otci (???). Prý major Antoš vozíval noviny z Vyškova svému tátovi, který to rád četl a potvrdil, že to tak v osmačtyřicátém doopravdy bylo. Při této debatě se mi mjr. Antoš také svěřil, že jeho bratr musel od policie odejít do civilu.

Nikdy by mě nenapadlo, že udavač Antoš ze "sokolského procesu" v roce 1948 by mohl být otcem policejního ředitele mjr. Antoše. Když jsem byl jím samotným na to upozorněn, začal jsem se o věc zajímat.

Cituji část 4. dílu seriálu (příloha č. 5), ve kterém jsem líčil události z roku 1948: "Nicméně manželé Švarcovi, soudružka Václavíková, soudruh Lstibůrek, major Vosejka a štábní rotmistr Antoš mají neoddiskutovatelnou "z á s l u h u" na faktu, že se záhy cvičitelské sbory rozpadly a tělocvična osiřela."

Nyní cituji informaci sokolského funkcionáře Jaromíra Kremličky: "Udavač Simeon Antoš byl člověk menší postavy, nosil brejličky a uniformu štábního rotmistra. Byl typickým písařem. Bydlil v ulici Dr. Kramáře (později Švermova) v prvním vchodě po pravé straně. Pokud paměť neklame, jeho dcera chodívala cvičit k sestře Veverkové (a odpoledne vozívala kočárek s malým bratrem). Po několika "vítězných krocích" Vítězného února se rodina udavače Antoše z Vyškova odstěhovala a nějaký Antoš se stal funkcionářem na KNV". A nyní výpis z kroniky vyškovského Sokola:

str. 91.: " 15. 10. 1948 - schůze místní očistné komise. Návrhy členů k vyloučení, k zbavení funkcí, k důtkám. Návrhy byly na základě písemných udání Berty Schvarzové, Květy Procházkové, Milady Václavíkové, Františka Máchy, Simeona Antoše a Libora Gregora.

str. 93.: 27. 10. schůze vyšetřující komise, na ni předvoláni udaní členové ke konfrontaci s udavači, aby se vyjádřili k obvinění. Korunní svědek br. A n t o š usvědčen obviněnými bratry ze lži !" (Správnost údajů si můžete ověřit u Ing. Miroslava Kupky, starosty sokolské župy Dr. Bukovského ve Vyškově.) Na tiskovce krajského ředitele PČR Sikory dne 27. 4. 1993 jsem se od jedné dámy dověděl, že tajemník pro Brno-venkov s. Antoš nebyl člověkem malé postavy, byl to prý pěkně urostlý chlap. Je tedy otázkou, zda otec Jiřího Antoše má křestní jméno Simeon a zda vůbec ve Vyškově bydlil. Každopádně mohu dokázat další lež JUDr. Antoše: Otec jmenovaného je čistý za předpokladu, že mi JUDr. Antoš z nepochopitelných důvodů lhal když tvrdil, že jsem v seriálu psal o jeho otci. Pak je ale záhadou, proč se tak moc 17. února 1993 na schůzce OK rozčiloval a vyhrožoval, že mě bude žalovat pro pomluvu jeho otce? Stačilo přece dokázat, že jeho otec v roce 1948 ve Vyškově nebydlil, že ano? Ale to jsem předběhl události....

Někdy v průběhu jara 1992 donesl Martin Lang do OK zvěst, že v civilním šatu opilý šéf hospodářské kriminálky Miroslav Vévoda v restauraci Besedního domu šikanoval jednoho slušně chovajícího se mladého muže. Chtěl, aby se mu legitimoval. Když mladík odmítl legitimovat se opilci, "vzorný policista" jej chtěl zatknout. Svědkem byl JUDr. František Čepán (právník Úřadu práce ve Vyškově) se svými kolegy z kapely. Případ se jako obvykle "okecal" s tím, že není pravdou, že by M. Vévoda obtěžoval JUDr. Čepána. Občanská komise se k tomuto případu vracela a později nějaký policista svědectví od JUDr. Čepána požadoval. Faktem však je, že sprostý opilec - zeťáček bývalého šéfa StB pplk. Drápala, byl stále vzorným policistou a nenahraditelným odborníkem.

Krátce před parlamentními volbami v r. 1992 pánové Hanák a Haukvic informovali ostatní členy OK, že policejní ředitel Antoš má vzhledem ke své minulosti svoje místo nejisté a že by bylo vhodné včas si najít za Antoše náhradu. Uvedli, že je možno na místo policejního ředitele navrhnout vysokoškolsky vzdělaného civilistu a uváděli příklad ze Zlína, kde už byl ředitelem ing. Koutný. Schůzka OK končila požadavkem, aby příště každý do OK přinesl návrh kandidáta, ze kterých bude ten nejlepší vybrán.

Dnes si nejsem jist, zda jsem učinil dobře, (nejsem spokojen s prací policistů ve Vyškově), ale faktem je, že jsem byl jediným z OK, kdo předložil návrh. Ano, podal jsem návrh na nynějšího ředitele OŘ P ČR ve Vyškově ing. Jiřího Dokoupila, (návrh by měl být založen v dokumentaci OK Vyškov), který tehdy pracoval v opravně elektrických lokomotiv v Brně a za ODS kandidoval na poslance v parlamentních volbách. Ve volbách neuspěl a Stanislavu Haukvicovi dalo hodně práce, než u krajského policejního ředitele pana Vladimíra Turka a jeho následovníka mjr. Petra Sikory dotáhl věc do té fáze, že byl ing. Dokoupil k policii vůbec přijat, protože pplk. Antoš neměl o "pravičáka" zájem. Ing. Dokoupil byl zařazen na 2. oddělení kriminální služby, které tehdy řídil mjr. Vévoda, - ten, který 1.12.1989 pořvával po herečce Mileně Dvorské slovy: "Ty krávo! Ještě jednou zkus přijet do Vyškova!"

Mnoho a mnoho dalších zajímavých informací a svědectví má k dispozici náš bývalý kolega Karel Hôfer. O tom, jak neutěšeně vypadá dnešní situace ve Vyškovské policii pod vedením Ing. Dokoupila, svědčí nejen fakt, že na důležitých místech dodnes udržují své pozice bývalé "osvědčené" kádry, které byly v minulosti silnou oporou zločinecké KSČ, ale i brutální policejní zásah proti demokratickým silám na vyškovském náměstí na podzim 1995 a naopak absolutní nečinnost a přihlížení k vandalskému řádění anarchistů na jaře letošního roku. Tyto všechny okolnosti nasvědčují tomu, že město Vyškov zasluhuje pozornost nejen jako rodiště komunistického pučisty Gottwalda a sídlo vysoké školy pozemního vojska ale zejména jako dodnes fungující, pevná bašta podobných sil, kterým se podařilo uchvátit moc v roce 1948 a snaží se o to i dnes. Proč byl odvolán Mgr. Stanislav Novotný z funkce krátce poté, co zahájil činnost směřující k očištění policie a to nejen vyškovské? K tomuto tématu se na stránkách NN brzy vrátíme.

Marek KOŘÍNEK