--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Kořínek Marek
Název: Kulisy a zákulisí OF
Zdroj: NN Ročník........: 0005/037 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

KULISY A ZÁKULISÍ OBČANSKÉHO FÓRA aneb jak se vyráběl samet Pokračování z minulého čísla

Posledně jsme hovořili o okolnostech, které provázely infiltraci příslušník ů a agentů StB mezi seskupení předlistopadových opozičních struktur a cílech t éto rozsáhlé akce Stb, která měla za účel tyto skupiny ovládnout a popřípadě r ozložit zevnitř. Dnes pokračujeme citacemi z "Pamětí studenta Růžičky alias po ručíka Zifčáka", za kterých vyplývají další zajímavé informace, blíže osvětluj ící pozadí tehdejších událostí.

ČSSR - REJDIŠTĚ ZPRAVODAJSKÝCH SLUŽEB Již tehdy "studenta" Růžičku (dle "Pamětí" vydaných Špíglem) zarazily styky některých disidentů. Například styky pana Lise, Havla, Bendy, a Dienstbiera byly obzvlášť zajímavé a nutno přiznat, že se ani s nimi netajili. Několikrát se při různých příležitostech

objevili v doprovodu jistého pana Normana.O tom, že se tento muž jmenoval Norm an, se Zifčák dozvěděl od přítelkyně paní Šabatové. Znal ho i z agenturních zp ráv, kde se toto jméno často objevovalo. Mimochodem, kdo tedy byl pan Normen? Byl to pracovník velvyslanectví USA. Z našich pramenů bylo již tehdy zřejmé, že se jednalo o kvalitního pracovníka Central Inteligence Agency ICIA - Ústřední zpravodajské služby spojených států. Svými vztahy s předními členy čs. opozice se netajil. Funkce, ve které působil, byla vždy obsazována

pracovníky rozvědky a to nejen v případě USA, ale i jiných zastupitelských úřadů tehdy tzv. kapitalistických států. Pan Normen měl obzvlášť vřelý vztah k dnešnímu prezidentovi ČSFR, k Václavu Havlovi. To dokázal i při propouštění Havla

v půli výkonu trestu. Vozidlo velvyslanecutví USA čekalo před věznicí. Václav Havel vyšel z bran s úsměvem ve tváři,

zamával svým přátelům a známým, kteří jej očekávali před věznicí a zcela suver éně nasedl do vozidla s americkou vlaječkou. Jeho cesta mířila na velvyslanect ví USA.

Kdo seděl ve vozidle s diplomatickou státní poznávací značkou, není snad ani třeba vysvětlovat. Nebyl to nikdo jiný, než kádrový rozvědčík špionážní služby USA - CIA, pan Norman. Proč pan Normen tehdy jak na propouštění Václava Havla čekal, že to nevydržel i přes to, že u propouštění Havla

asistovala i Státní bezpečnosti? Že nechal zaparkovat vozidlo velvyslanectví nedaleko věznice, čímž postavil na hlavu jakoukoliv kon spirační práci zpravodajských služeb.

V.Havel byl zatčen a představen před soud nesčíslněkrát, avšak vyslechněme alespoň jedinkrát také druhou stranu, tedy toho, kdo disiden ty zatýkal. Jedno je jisté. Krátce po Havlově propuštění pan Normen ukončil sv ou misi v ČSSR a na jeho

místo nastoupila další pracovnice zpravodajské výzvědné služby CIA, která navá zala na jeho kontakty v opozičním hnutí

a ještě více je prohloubila. Nutno přiznat, že i přesto, ač pan Norman nepostu poval často konspirativně, učinil v Československu obrovský kus práce. Za jeho působení v ČSFR se opozice zaktivizovala tak dokonale, že s ní od konce roku 1988 musela Státní bezpečnost počítat. Úkoly, kterými byli pan Norman a později i jeho nástupkyně svými nadřízenými pověřeni, beze zbytku spl nili k plné spokojenosti svých zaměstnavatelů...

Vedení 2. správy Státní bezpečnosti bylo opět o průběhu schůzky informováno. NENÍ DISIDENT JAKO DISIDENT...

Dochází k zajímavému oparadoxu. Na straně jedné bylo vedením Státní bezpečnosti rozhodnuto odhalovat a zabránit vlivu disidentů do řad studentů všech vysokých škol země, na straně druhé v této době zároveň začali studovat na vysokých školách děti především předních disidentů. Jejich děti i přes aktivní postoj svých rodičů proti

totalitnímu systému a s "nenávistí vůči KSČ" uvedenou v kádrových materiálech studovali bez větších problémů na nejrůznějších vysokých školách. Tyto děti některých "vybraných" představitelů disentu velmi často studovali i na školách, které byly považovány za vyloženě protekční školy pro děti komunistické nomenklatury. A co se týká bývalého federálního ministra

práce a sociálních věcí Petra Millera, při nástupu do funkce rovněž tvrdil, že z politických důvodů

musel z Vysoké školy ekonomické odejít. Na Vysoké škole ekonomické v Praze ovš em do konce roku 1989 existovaly studijní

záznamy studenta. 1. ročníku Petra Můllera, ve kterých se o žádných politických důvodech nehovoří, spíše naopak!

Také syn současného ministra zahraničních věci Jiřího Dientsbiera, který se narodil

v USA, studoval před listopadem 1989 druhým ročníkem České vysoké učení technické v Praze.

Po listopadě se stal poslancem Federálního shromáždění. Synové křesťansky založeného pana Václava Bendy si taktéž nemohli nijak stěžo vat na intriky tehdejšího režimu. Jinak by totiž nemohli před listopadem 1989 studovat druhým rokem na vysokých školách, když velmi často u méně známých dis identů byla uplatňována pravidla "komplexního hodnocení" kde hrála náboženská otázka velkou negativní roli. Marek Benda studoval Matematicko - fyzikální fak ultu UK v Praze a

Martin Benda České vysoké učení technické. A tak bychom mohli ve vyčtu jmen pokračovat. V případech mnoha jiných aktiv ních disidentů, kteří neměli prostřednictvím zpravodajských služeb vytvořené i mage, státní bezpečnost postupovala podstatně jiným způsobem a děti mnohých tě žce pronásledovaných, ale méně známých disidentů si mohli o nějakém studiu jen nechat zdát.

STB VĚDĚLA NEJVÍC A PODLE TOHO SE TAKÉ CHOVALA Státní bezpečnost se tehdy rozhodla agenturně podchytit případné studentské vůdce. Jedním z nich se stál Růžička - Zifčák a tím vlastně mohl mít pod kont rolou nově se rodící iniciativu, v jejimž pozadí stáli přední čs.disidenti. Měl pomoci zabránit v manipulování s touto význačnou a nikoliv bezvýznamnou čá stí naši společností."V porovnání

s poznatky,které byly získávány z řad tajných spolupracovníků, se informace od Zifčáka jevily jako velmi zajímavé a hodnotově je v mnoha případech převyšují cí, s perspektivou realizací nových požadavků na operativní činnost v rámci ak ce "KLÍN".

Tato slova pocházejí od jednoho pracovníka Státní bezpečnosti, ve kterém ho dnotil informační činnost agenturní sítě. jménu,

pod kterým byl agenturně veden).

V této době vznikala u některých příslušníku státní bezpečnosti velká nevo le k různým

operativními opatřeními nebo k Mimořádným bezpečnostním akcím (MBA). Bylo tomu tak z důvodu jejich nasazováním k potlačování schůzkové činnosti jednotlivých iniciativ jako např. Hnutí za občanskou svobodu (HOS), Nezávislého mírového s družení (NMS), Demokratické iniciatiativy (DI), Charty 77, Výboru na ochranu n espravedlivě stíhaných (VONS) a jiných. Tato práce neměla již nic společného s klasickou

zpravodajskou činností čs. kontrarozvědky, jejiž těžiště práce bylo především v získávání informací a jejich předávání. Z toho je zřejm é, že naše nejvyšší orgány

byly již zhruba dva roky před 17. listopadu 1989 zásobovány informacemi, z nichž jasně vyplývalo, co se připravuje ze strany disidentu k jednotlivým vyročím a k čemu jejich akce směřují. Disidents ké špičky udržovaly velmi úzké styky

se zahraničními nadacemi a vydavatelstvími na Západě. Tyto ovšem byly častokrát jen krycími manévry západních zpravodajských a výzvědných služeb, jako např. americké CIA, německé BND (Bundesnachrichtendiends - Federální zpravodajská služba a rozvědka Spolkové republiky Německo) a SIS (SekretInteligence Service - rozvědka Velké Británie ), a samozřejmě i KGB. Tyto zprávodajské služby nepochybně

měly pod svou kontrolou i Nadaci Charty 77 ve Stockholmu ve Švédsku, rozhlasov é vysílače Rádio Svobodná Evropa (Rádio Free Europe ), Hlas Ameriky (Voice of America ),

britské vysílání BBC, Radio Liberty, Rádio Wien, Bělehrad, Paříž a další, jako ž i různá literární seskupení

a vydavatelství jako např. LISTY, SVĚDECTVÍ, INTERPRESS SERVISE, PALACH PRESS a jiné. Později se dle získaných informací podařilo proniknout do těchto seskupení i další zpravodajské službě a to

izraelské výzvědné službě MOSSAD. Ta měla dokonce svého agenta na nejvyšším postu ve zpravodajské agentuře PALACH PRESS. Pomocnou ruku čs. opozici podal i STO DELLA CITTÁ DEL VATICANO (Vatikánský městský stát). Vatikán zaměřil svou činnost na podporu jak finanční tak i materiální (je jedn ím z největších finančních ústředí hospodářsky vyspělých zemí světa) čs. katol ické inteligenci a ostatním věřícím v Československu i v emigraci. Ve SRN bylo prostředníctvím Vatikánského státu vytvořeno několik

legálních církevních organizací, které pod pláštíkem "víry" prováděli vůči ČSS R podvratnou činnost. Např. OPUS BONUM (Dobré víno) Tcheschise katolische Seel sorge Velehrad

(Česká katolice mise Velehrad) apod. Státní bezpečnost v té době omezila prakticky svou činnost na sběr informací a na nic jiného jim snad ani nezbýval čas. Převážná část těchto informací směřovala k blížícímu se 17.listopadu a k 1.výročí vyhlášení Dne lidských práv, který se měl slavit 10.prosince. Z tohoto důvodu také zřejmě nebyl v tomto období žádný dis ident "preventivně"

zatčen jak tomu bylo vždy zvykem. Daším faktem, že StB ponechávala datum blížícího se 17.listopadu zdánlivě bez povšimnutí, bylo i to , že rozkaz náčelníka správy SNB hl. města Prahy a

Středočeského kraje k Mimořádné bezpečností akci byl vydán až dne 16.listopadu s přílohou plánu bezpečnostního

opatření "STUDENT"! Tento rozkaz měl označení "TAJNÝ!" a byl veden pod číslem 27. Podepsal ho podklukovník Bytčánek, v

té době zastupující náčelníka plukovníka Chmelíčka (viz.Studentské listy č.20.z roku 1990).

Federální ministerstvo vnitra vyhlásilo Mimořádnou bezpečnostní akci na celém území ČSSR až rozkazem ministerstva vnitra. Uvedený rozkaz podepsal tehdejší

ministr vnitra ČSSR generální poručík František Kincl. Na základě tohoto rozkazu vydali své rozkazy i oba

republikoví ministři vnitra RSDr Václav Jireček a ING.Štefan Lazar. Oba rozkazy byly tedy vydány až 17.listopadu!

K tomuto je nutno podotknout, že u příležitosti jiných významných výročí se podobá opatření vyhlašovala několik dní předem. V rozkaze ze dne 16.11. 1989 č.27. se uvádělo : "Dne 17.listopadu 1989 v 16.00 hodin připravuje

studentská sekce Čs.demokratické iniciativy a Nezávislé studentské sdružení mitink a pochod ulicemi Prahy od

Potologické ústavu, přes Karlovo náměstí v Praze, ulicí Štěpánskou až před budovu Hlavního nádraží. MěstV SSM v zájmu podchycení a ovlivnění průběhu akce přistoupil k jednání s organizátor y tohoto mítinku a pochodu s cílem

prosadit tento pochod na Vyšehrad ke hrobu Karla Hynka Máchy. K tomuto účelu proběhlo jednání na ONV Praha 2 a Mě V KSČ. Program mítinku i pochodu prahou byly povoleny s podmínkou, že trasa pochodu povede od Patologického ústavu přímo na Vyšehrad, kde bude pietním aktem ukončen. Vzhledem k nejednotě organizátorů lze předpokládat, že část

shromáždění bez ohledu na stanovenou dohodu (Vyšehrad)se bude snažit dodržet p ůvodní trasu pochodu směrem k Hlavnímu nádraží...

HOREČKA NA OBOU STRANÁCH, JEN "MRTVÍ BROUCI" LEŽÍ NA KROVKÁCH Vzduch i atmosféra houstly. K nervovému souboji se chystaly obě strany...Rozumní lidé usilovali o záruky, že státní moc nezakročí sílou, i kdyby nezávislé struktury vystupovaly sebeodvážněji, neboť se jednalo o datum 17. listopadu a to bylo spojeno s agresí nacistických polic ejních složek proti studentstvu za protektorátu.

Pozorným pohledem se na centrum Prahu díval celý svět. StB měla díky poručíku Zifčákovi přesné údaje i o

organizaci protestního pochodu Prahou. Z opisu Denní situační zprávy č.167 ze dne 3.listopadu 1989 vyplívá:

"...že organizátoři pochodu nechtějí jen planě vzpomínat na tehdejší udalosti, ale chtějí se aktivně přihlásit k ideálům svobody...Výpis z této svodky dostává vedení FMV .I.,II.,III.,XII. správa SNB, kraje, členové a kandidáti PÚV KSČ, d ále ministři Jireček ,Lazar a předseda ÚV SSM Vasil Mohorita. Uhlova VIA Praha č.058/89 pod bodem 19 zveřejňuje

"Výzvu NSS o organizaci trasy pochodu" Také tuto kopii Uhlovy zprávy měla StB ve svých svodkách, i přes konspirativní snahu Petra Uhl a. Pod bodem 7 jeho agentura zveřejňuje do světa (západní stanice zprávu také zveřejnily!) leták, kolující Prahou: "Vezmi ssebou květinu!" Je to výzva k aktivní učasti na pochodu 17.listopadu. V Uhlova zpráva VIA končí

informací, že akci podpořil rovněř JUDr.Josef Šárka, účastník událostí před 50ti lety, který byl za svou účast ve studentských akcích za nac istické okupace vězněn v koncentračním táboře. Dr.Šárka vydal k 50. výročí těc hto krvavých represalií text, v němž popisuje i pozdější osudy tehdejších stud entů. Tento poslední předseda tiskové

komise politických vězňů 17. listopadu se při této příležitosti rozhodl, že se stane signátářem Charty 77".

Jedna svodka stíhá druhou... V Souhrnné svodce o akích připravovaných k 17.listopadu 1989 se opakuje zámysl průvodu. Zdůrazňuje se, ž e "...o jeho pořádaní informuje ve

svých relacích hlas Ameriky. ...demonstraci mají předcházet protestní akce na vysokých školách v Praze. Svůj protest hodlají vyjádřit demo nstrací v sedě pod heslem Za kvalitnější výuku! Ve skutečnosti se jedná o protispolečenskou akci

organizovanou NSS (v čele s poručíkem StB Zifčákem - pozn. red.) s cílem vypro vokovat represivní zásah státních orgánů na akademické půdě. Přísně tajná info rmace

o vývoji bezpečností situace v období výročí 17. listopadu zpracovaná sekretar iátem operativního štábu FMV správně analyzuje, že centrem politické aktivizac e studentského hnutí

je pražské DAMU, jejiž posluchači schrávají hlavní roli v nátlakových akcích. Jakeš, Husák, Adamec, Indra, Fojtík, Hoffman a Hegenbart se tváří jak mrtví brouci, přestože oni byli hlavními adre sáty hrozivě vypadajících policejních svodek.

A ti soudruzi? Dělali mrtvé střevlíky..... Stejná parta slepých a hluchých blzonů tentokrát

rozšířená o prohlednuvšího Mohoritu. Ten jediný si vzal ponaučení a začal podnikat konkrétní kroky

Včetně toho, že se oblékl do džínových šatů a na Albertov s mladými šel také...Poslední varování dostalo předsednictvo ÚV KSČ a velení všech ministerstev 15.11.1989,

ve svodce honosně nazvané K situaci mezi studentskou mládeží před 50.výročím událostí 17.listopadu ...

Mrtví střevlíci zůstali mrtvými. Nebo nic dělat nesměli.... Jen plnit tajnou dohodu o předání a převzetí mocí...Snad... Marek KOŘÍNEK

s použitím "Pamětí studenta Růžičky alias poručíka Zifčáka".