--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Kořínek Marek
Název: Politická záloha KSČ
Zdroj: NN Ročník........: 0005/012 Str.: 003
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Dnes si již jen málokdo ze skutečně logicky uvažujících a dostatečně informova ných lidí dovolí tvrdit, že 17.11.1989 došlo v československu ke spontánnímu o dporu obyvatelstva proti vládě KSČ. Vezmeme-li si za základ Analyzu 17. listop adu od Miroslava Dolejšího a doplníme-li ji jak poznatky svými vlastními, tak dokumenty získanými v poslední době Úřadem pro dokumentaci činnosti StB, zjist íme naprosto nepochybně, že politický převrat byl připravován po mnoho let pře d rokem 1989, přičemž situace k němu byly vypracovávány už od prověrek KSČ 196 9-70 a založením CHARTY 77.

POLITICKÁ ZÁLOHA KSČ

Probereme li se počtem 217 signatářů CHARTY 77 z 1.1.1977, najdeme mezi nimi 1 56 bývalých komunistů, mezi nimiž se nacházejí jména osob výrazně zkompromitov aných přímou nebo nepřímou účastí na komunistickém teroru v padesátých letech. Například: František Krigel, Ladislav Lis, Ludmila Jankovcová, Gertruda Sekan inová - Čakrtová, Jiří Hájek, Miloš Hájek, Oldřich Hromádka, Karel Šiktanc, Lu dvík Vaculík, Pavel Kohout, Jarmila Taussigová, Jaroslav Šabata, Luděk Pachman a další. (M.Dolejší)

Ze zpravodajské analytiky prověrek KSČ v létech 1969-1970 (M.Dolejší) vyplývá, že přibližně 800 funkcionářů KSČ bylo formou vyloučení z KSČ převedeno do tzv . zálohy, t.j. pro použití v takových situacích, jaká vznikla po založení CHAR TY 77, po 17.11.1989 a pro další situace, které jsou projektovány jako variant y pro případ ohrožení vnitřním nepřítelem. Z téže zpravodajské analytiky vyplý vá, že přibližně 1120 komunistů emigrovalo do zahraničí s posláním působit v p olitické opozici a se zpravodajským určením. Do té doby bylo aktivováno pouze asi 260 těchto osob, ostatní zůstávají stále v záloze. Část těchto osob je mož né identifikovat podle privilégií, kterých se jim dostávalo od vlád hostitelsk ých zemí ihned po příchodu do emigrace.

KDO ŘÍDIL ČINNOST CHARTY ?

Celou dobu své existence působila CHARTA 77 se souhlasem a pod kontrolou Státn í bezpečnosti a KGB (čerpáno z Analýzy M.Dolejšího). Vedle mnoha dokumentů StB o tom svědčí i další skutečnosti, o nichž se mohl přesvědčit prakticky každý, kdo disponuje alespoň zrakem a sluchem. Přestože materiály vydávané nepřetrži tě vedoucím VONS Petrem UHLEM (tzv. informace o CHARTĚ 77) byly evidentně ve s myslu tehdejších komunisticko-teroristických zákonů protizákonné (ş 112 tr. zá k.: poškozování zájmu republiky v cizině, ş 100 - pobuřování, ş 98 - podvracen í republiky), nebylo proti vydavatelům nikdy zakročeno, jak to StB v jiných př ípadech bez vyjímky praktikovala. Je mimo jakoukoliv pochybnost, že kdyby činn ost CHARTY 77 nebyla pro splnění určitých záměrů jistých mocenských kruhů žádo ucí, byla by taková skupina lidí zlikvidována během 24 hodin a nikdo by se o j ejí činnosti ani nedověděl, jak to bylo zcela běžné ve všech ostatních případe ch lidí a skupin likvidovaných za činnost proti státu nebo pouze za své osobní postoje proti režimu. CHARTA však bez jakéhokoliv omezení vydávala knihy, pro hlášení, poskytovala interview Svobodné Evropě, Hlasu Ameriky a BBC, v posledn ích měsících před převratem její členové dokonce cestovali do zahraničí (Jiří Hájek, Dana Němcová), kde vedli politické rozhovory - tolik z Dolejšího Analýz y.

AKCE KLÍN A JEJÍ ÚČEL

Uvnitř CHARTY 77 a ostatních jejich odnoží působila rozsáhlá agentura StB (M.D olejší). Podle materiálů, které shromáždil Úřad pro dokumentaci a vyšetřování činnosti StB první návrh celostátního projektu akce "KLÍN" je datován 24. červ na 1987. Jeho smyslem bylo údajně "zamezení programového sjednocení protisocia listických elementů". Akce KLÍN byla podle těchto dokumentů jednou z akcí stát ní bezpečnosti navzujících na začínající tzv. PŘESTAVBU, tzn. pozvolnou přípra vu změny společenského systému v celém východním bloku. Stěžejní myšlenky proj ektu nebyly nové. Již v metodických pokynech z roku 1972 nalezneme čtyři hlavn í body rozkladných opatření: narušení akceschopnosti vnitřního nepřítele, vyvo lání vzájemné nedůvěry, narušení vazeb a spojení (i do zahraničí), a konečně d iskreditaci "nositelů nepřátelské činnosti". Dle slov náčelníka II. správy SNB majora Ing. Chovance, byla Státní bezpečnost velmi dobře informována o pozicí ch a situaci v opozici, která "chybami vedení KSČ a státu získávala". Citujeme : "Akce KLÍN byla zpracována s cílem jednak brzdit sjednocování opozice a naop ak získávat v jejich řadách vliv, aby bylo možné přejít regulovaně k pluralitn í společnosti". Není důvodu těmto slovům nevěřit. Zejména si všimněme podtržen ého slova "regulovaně". StB nikdy v posledních letech před tzv. "převratem" ne pochybovala o jeho neodvratnosti, proto bylo v zájmu státní moci, která zpravo dajskou službou disponovala, aby tento převrat byl "regulován" ve prospěch nom enklatury KSČ, která jen zdánlivě ustoupí z politických pozic, aby následně zí skala moc hospodářskou, k čemuž měla jak se později potvrdilo, nejen nejlepší ekonomické předpoklady a potřebné kontakty z minulosti, ale i zcela volnou a p říznivě nakloněnou legislativu.

Z těchto analýz vyplývá, že akce KLÍN byla jednou z přípravných fází procesu p řeměny centrálně řízeného hospodářského systému na tržně kapitalistický, ve kt erém rozhodující pozice zůstanou v rukách nomenklatury KSČ a nové posty budou přiděleny především tzv. osmašedesátnikům, tedy "záloze".

O tom, že se ve vedení UV KSČ někteří straničtí představitelé připravovali na privatizaci již celý rok před "převratem", existuje například svědectví ze sev eromoravského města Bruntálu, kde si předseda vlády Korčák nechal již v roce 1 988 vyhotovit odhady cen několika hotelů, které v privatizaci odkoupil jeho sy n. Bydliště poručíka StB Zifčáka alias Růžičky, vůdce studentského průvodu na Národní třídu, zřejmě v sametovém scénáři hraje poměrně důležitou úlohu, která ještě stále není úplně objasněna.

Jelikož opozice představovaná CHARTOU 77 byla po stránce různorodosti názorů n a další vnitropolitický vývoj jako velice heterogenní celek pro převzetí moci naprosto nepřijatelná, bylo nutno tuto organizaci vnitřně rozdrobit na skupink y, přičemž nejdůležitějším úkolem bylo provést izolací tzv. bývalých komunistů (kteří již byli fakticky připravováni na převzetí důležitých funkcí ve státní správě) od undergroundu, obětí komunistického právního systému a vlivné nekom unistické emigrace, která byla pro plán převzetí moci exkomunisty největším ne bezpečím pro svůj vysoký ekonomický potenciál a vliv na zahraničí. Toto dokume ntuje již úkolové rozpracování první etapy tohoto projektu - citováno z materi álů Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování činnosti StB: "V souladu se schváleným návrhem dosáhnout v akci AMBICE odtržení exkomunistů od radikálních skupin v CHARTĚ 77. Část bývalých politiků a exkomunistů zaměstnávat spekulacemi nad da lším vývojem ve společnosti a část ekonomů z řad exkomunistů ovlivňovat při zp racovávání tzv. ekonomických studií. Mezi tzv. historiky z řad exkomunistů při pravit vlivové prostředky, které ve druhé etapě budou na základě historických studií vnášet rozpory mezi radikální skupiny v CHARTĚ 77. K plnění ofenzivních úkolů připravit a koncentrovat agenturní prostředky tak, aby zaujaly nezbytné pozice v hlavních skupinách vnitřního protivníka".

Za pozornost zde stojí zejména věta o exkomunistech ovlivňovaných při zpracová vání ekonomických studií. O tom, že jedno z hlavních center příprav sametové p erestrojky byl Prognostický ústav ČSAV, není žádných pochyb. O úzkém propojení na další centra příprav, jakým bylo nepochybně JZD Agrokombinát Slušovice, ro vněž. A nyní se dostáváme ke druhé podtržené větě z úryvku dokumentu, hovořící o přípravě a koncentraci agenturních prostředků tak, aby zaujaly nezbytné poz ice v hlavních skupinách opozice. Všechny tyto úkoly pro řídící důstojníky age ntury StB byly terminovány s určením data splnění do 30. ledna 1988. Dne 3. le dna 1988 byla jmenována nová trojice mluvčích CHARTY 77 -

Miloš Hájek, který absolvoval studium dělnického hnutí a dosáhl za komunistick ého režimu docentury a hodnosti kandidáta historických věd,

Stanislav Devátý, technik JZD Agrokombinát Slušovice Bohumil Janát, absolvent filozofické fakulty, který v letech 1975 až 1977 půso bil jako vědecký aspirant v Psychologickém ústavu ČSAV.

V roce 1989 se stali mluvčími CHARTY 77 tyto osoby: Alexandr Vondra, Dana Němcová, Tomáš Hradílek.

Řízení CHARTY 77 bylo dle analýzy M.Dolejšího prováděno velmi komplikovaným zp ůsobem, který dovoloval jeho kontrolu ze strany USA. Podle stejného peramene h lavní řídící funkci pro CHARTU 77 vykonávaly osoby z báze KGB. V Československ u byl pověřen koordinací zahraničních skupin s CHARTOU 77 vedoucí oddělení ÚV KSČ Rudoldf Hegebrant. Ten byl přímo angažován na přípravě převratu od srpna 1 988 a na jeho provedení dne 17.11.1989. Poměrně dlouhou dobu po "převratě" půs obil prostřednictvím plk. STB Vostárka (bývalý náčelník kanceláře FMV Vejnara) a pplk. Krásy na řízení činnosti KC OF, zejména pak jeho personální politiky (schvalování osob pro vládu, poslance FS, zahraniční službu, jiné politické st rany, atd.) Jeho kontakty byly nasměrovány zejména na tyto osoby: Ladislav Lis , Oldřich Hromádka, Zdeněk Jičinský, Jaroslav Šabata, Petr Kučera a kancelář p rezidenta republiky, zejména někteří poradci.

Tyto informace zcela odpovídají zjištění Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování č innosti StB a totiž, že ve druhé etapě akce KLÍN šlo Státní bezpečnosti o odtr žení centra opozice v Praze od středisek v jednotlivých krajích: "S využitím p oznatků a získaných agenturních pozic z první etapy odtrhnout činnost antisoci alistických elementů z jednotlivých krajů od centra v Praze. Agenturními prost ředky z prostředí exkomunistů odhalovat podstatu činnosti radikálních skupin v CHARTĚ 77 a stavět je do role původců společenských konfliktů. Úkolování agen tury a preventivní rozkladná opatření podřídit převzetí pod kontrolu spojení n a zahraničí..." (Sborník úřadu pro dokumentaci a vyšetřování činnosti StB) Tento úkol měl být a také podle zjištění Úřadu pro dokumetaci byl prováděn roz šiřováním informací a desinformací mezi řadové signatáře, např. o zneužívání f inančních prostředků pocházejících z nadace CHARTY 77 skupinou předních pražsk ých představitelů CHARTY 77, mezi něž patřil Václav Havel, Václav Benda, Dana Němcová a mnozí další. Tyto úkoly byly konkrétizovány - příklad: řadový signat ář CHARTY 77 byl jakoby náhodou předvolán k výslechu, kde mu byly kladeny otáz ky tohoto druhu: "Víte o tom, že si mluvčí CHARTY 77 v P/raze udělali ze svých funkcí docela slušnou živnost? Vzápětí mu byl předložen výpis z devizových úč tů mluvčích...

Není bez zajímavosti ani tento úkol druhé etapy akce KLÍN: - cituji z dokument u : "K prohloubení rozporů v prostředí využít diferencovaně osoby postižené za činnost v krizových letech (které se nezkompromitovaly aktivní činností v CHA RTĚ) jejich zapojením (i externě) na únosné úrovni do oficiálních struktur ve vědecké oblasti.

Chartu 77 řídilo 70 až 85 lidí, jejich jádrem bylo 42 mluvčích, kteří se za do bu její existence v tomto úřadu vystřídali. Tato skupina osob byla vytvořena n ěkolika rodinami navzájem spoutanými rodinnými, příbuzenskými a podobnými svaz ky (zájmové a finanční nevyjímaje). Jsou to především rodiny: Havlových, Diens tbierových, Šabatových, Němcových, Paloušových, Hromádkových, Rumlových, Marva nových, Šternových, atd.

Agenturní činností StB proti CHARTĚ 77 se zabývalo na FMV celkem asi 43 důstoj níků StB opět doplňuje Miroslav Dolejší.Každý z těchto důstojníků řídil agentu ru uvnitř CHARTY 77 v počtu 5 - 7 tajných spolupracovníků. Z těchto útvarů, kt eré podléhaly většinou přímo KGB (mezinárodní koordinace), byly registrovány z ahraniční signály ( dispozice) pro činnost CHARTY 77.

Podle dokumentů, které má k disposici Miroslav Dolejš, sehrál nezastupitelnou úlohu Jan Ruml. Když se ministr vnitra dr. Sacher dostal v únoru a v březnu 19 90 do styku s některými materiály, týkajícími se činnosti CHARTY 77 a osobních charakteristik některých jejich vůdců, vzniklo akutní nebezpečí odhalení spoj ení mezi CHARTOU 77 a vedením komunistického státu. Prezident Havel nechal jme novat vládou Jana Rumla náměstkem FMV. Po šesti týdnech jeho působení na FMV s e ztratilo přes 15 tisíc osobních svazků, t.j. osobních materiálů občanů, kteř í byli z jakéhokoliv důvodu předmětem zájmu StB. Prezident si přimo vynutil př adání některých osobních materiálů, které byly z FMv předány CHARTĚ (Uhl, Urba n).

Podle Miroslava Dolejšího je nejvýš pravděpodobné, že nejdůležitější materiály , týkající se CHARTY a jejich prominentů, byly z FMV odstraněny ještě před 17. 11.1989. Ztratily se například magnetofonové kazety s nahrávkami jednání mluvč ích CHARTY, jejího vedení, jednání s některými zahraničními diplomaty apod., k teré vedení CHARTY předávalo StB. Rovněž byly odstraněny osobní materiály vůdc ů CHARTY 77: Václava Havla, Ivna Havla, Jiřího Dienstbiera, Zuzany Dienstbiero vé, Petra Uhla, Jaroslava Šabaty, Anny Šabatové, Ladislava Hejdánka, Václava B endy, Jiřího Gruntoráda, Martina Palouše, Radima Palouše, Kantůrka, evy Kantůr kové, Vlasty Chramostové, Marty Kubišové, zdeňka JIčínského, M. Motejla, dr, D anisze, Zdeňka Rychetského, Petra Pitharta, Urbana, Petra Kučery, Jiřího Hájka , Miloše Hájka, Anny Marvanové, Petrušky Šustrové, Jiřího Rumla, R. Slánského, Waltra Komárka, Miloše Zemana, Václava Klause a dalších...

Koncepce OF , jak konstatuje M. Dolejší, byla dohodnuta asi půl roku před přev ratem a schválena Hegebrantem. Když Václav Havel tuto koncepci vyhlašoval v Re alistickém divadle, sváželi pověření důstojníci StB svými soukromými vozy všec hny hlavní členy CHARTY 77.

Vedením KC OF byli pověření výhradně kmenoví členové CHARTY 77. Kvalifikovaný zpravodajský odhad předpokládá, že pro nasazení v OF bylo uvolněno přibližně 1 100 lidí z nové báze KGB. Agentura StB byla nasazena celá, i když posléze došl o k řadě průvalů, z nichž některé byly účelové (Danisz a pod.) Občanské fórum si zachovalo horizontální organizaci CHARTY, protože to nejlépe vyhovovalo mož nostem průniků, zejména zpravodajských a politických. Nejsilnější pozici v OF si udržovala OBRODA, která byla jeho rozhodující složkou. Zajišťovala kooperac i s KSČ a koordinaci v oblasti personální politiky ve vládě, diplomatickém sbo ru, FS a obou národních radách, republikových vládách a ve sféře komunální. Vš echna rozhodující místa v oblasti veřejné moci, rozhlase, televizi, tisku, prů myslových podnicích, školství, zdravotnictví, soudech, prokuratuře a pod, byla obsazována tzv. bývalými komunisty.

Proto je podle Miroslava Dolejšího výchozím bodem historie a politiky rok 1968 . Je předkládán jako prvotní počátek dnešní "demokratické" politiky a jeho akt éři jsou tak předurčováni k převzetí veškeré moci. "Pražské jaro" 1968 jako po litický akt s plnou podporou ze strany Západu má rehabilitovat hromadné nasaze ní tzv. bývalých komunistů. Je to schéma, které je uplatňované ve všech tzv. p ostkomunistických státech Evropy. U nás je však nejzřetelnější vzhledem k počt u komunistů vyloučených po roce 1968 z KSČ - jejich značný počet si nevynucuje přejmenování strany ani změnu programu, protože tato organizace měla jako svo ji veřejnou variantu OF a později strany, na které se OF rozpadlo - Občanské h nutí a Občanskou demokratickou stranu.

Porovnáním dvou dvou na první pohled naprosto rozdílných materiálů, rozdílných původem vzniku a veřejnosti presentovanou seriosností, se začíná skládat moza ika, která odhaluje přípravu vzniku sametového podvodu zvaný 17.listopad a sou časně odpovídá na to, proč se v poslední době na naší vnitropolitické scéně ob jevuje tak neúnosné množství pseudopolitických afér, dezinformací a snah o man ipulaci s veřejným míněním. Tady nalezneme odpověd i na to, kdo má v současné době v rukou sdělovací prostředky, které společně vytvářejí obraz politické a hospodářské scény, která je naprosto odtržena od reality. Proč se neřeší probl émy, které zasahují široké vrstvy obyvatelstva, ale rozhoduje se o interních z ájmech politických stran. Role občana - voliče je v současné době zásadním způ sobem oslabena. Nelze hovořit o tom, že by v naší zemi fungovaly demokratické principy kontroly na kterékoliv úrovni. Toto vše - podle dokumentů, které jsou citovány, je výsledkem dlouhodobé přípravy velikého podvodu na našem národě. Jedním ze jmen, které se vyskytuje v mnoha dokumentech Úřadu pro dokuemnatci a vyšetřování činnosti StB o akci KLÍN, je i jméno Jaroslav Šabata. Již od počá tku činnosti Občanského fóra v Brně bylo každému zůčastněnému jasné, že se zás tupcem radikálního křídla OF Petrem Cibulkou ztěži naleznou jakoukoliv společn ou řeč. Filosofie každého z nich je totiž postavena na zcela jiném základě, na jiných zkušenostech, a každý z nich se stal představitelem Občanského fóra s naprosto rozdílnou představou. Na jedné straně stojí bývalý krajský tajemník K SČ, který měl ve své době pod svým vlivem složky StB v celém jihomoravském kra ji, na straně druhé zde máme jednoho z těch, kteří neměli v době před listopad em 1989 ani potuchy o nějakých zákulisních zpravodajských hrách StB a KGB, a k teří byli následným vývojem vnitropolitické situace poněkud zaskočeni. O vznik u nejen Brněnského OF, ale i o příčinách a následcích známého sporu mezi Jaros lavem Šabatou a Petrem Cibulkou si povíme v některém z příštích vydání našeho listu.

S použitím dokumentace

zpracoval

Marek KOŘÍNEK