--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Seibert Eda
Název: Zodpovědnost za pravomoci
Zdroj: NN Ročník........: 0005/012 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Zodpovědnost za pravomoci Článek Aleny Hromádkové v ČTD č. 20 - Pravomoci a zodpovědnost mě v souvislost
i se současnými událostmi v DEU donutil k sepsání polemiky, pro mne složitější
, protože laika s odborníkem v oboru, drobného funkcionáře s předsedkyní strany
. Přesto cítím povinnost se o tuto pokusit.
Souhlasně s předsedkyní budeme hodnotit situaci ve společnosti, vycházejte z denních zkušeností, snad i vizi budoucnosti. Lišit se asi budeme v nazírání na důvody stavu a metody, postupy v jeho nápravě. Mé závěry budou prosty návaznosti na řeckou demokracii, ale nemohu se vzdát srovnání švýcarských referend a naší polistopadové praxe. ci minulé i současné a samozřejmě
i interní politice DEU.
Použitý pojem "aktivizace zastánců přímé demokracie", který znají členové DEU;
z jiných článků, ve spojení s názorem ve světě, že přímí, tj. "opravdoví" demokraté jsou ti, co mají právo do všeho mluvit a ti druzí to za ně oddřou, s předsta Přestože jsou mi jasné důvody, ze kterých vychází potřeba slovenské emancipace
a následná česká reakce - bez nich nám bude líp, těžko mohu argumentovat proti názoru, že referendum v určitou dobu, třeba v době Havlova přemítání o státních z ho rozhodnutí k tomuto aktu dojít a případně i k zapojení do EU. A například tyto kroky si netroufám jednoznačně přisoudit k odpovědnosti několika politiků, vládnoucí strany, které sice vládne názor většiny, ale tou je mnohdy jen názor premiéra. Tyto kroky a rozhodnutí o nich bych si určitě představoval jako celostátní diskuzi s násle referendu, v komunální politice mnohdy ke škodě měst a obcí neuplatňovaný, který by mohl pomoci zastupitelstvu přenést tíhu rozhodnutí o obecních problémech , týkajících se generací (průtah, obchvat, regulace řeky...) na jejich obyvatele. Výsledky posledních komunálních voleb mnohde nesvědčí o efektivním dopadu zastupitelské demokracie. Osvětlím na příkladu: jedna obce, tři strany, devět
zastupitelů. Dvě strany po čtyřech za průměrně 300 hlasů, jedna s jedním zastupitelem s 50ti hlasy, a tato nejslabší strana rozhoduje o volbě starosty. Sami znáte z okolí možná i komičtější příběhy z voleb. Volba starosty přímou volbo
u byl odmítnutý návrh v zákonu do komunálních voleb.
Uvedl jsem zde prvky přímé demokracie, které v kombinaci se zastupitelskou postupně mohou přivést občany k pocitu odpovědnosti za konání ve státě. Polistopadový zájem veřejnosti o veřejné problémy právě působením zastupitelské demokracie a zejména způsoby jejího uplatňování, výstižně nazývané arogance moci, dovedl společnost zpět do apatie předlistopadové mnohdy umočněné existenčními starostmi.
Nedomnívám se, že zejména v těch menších obcích kandidují vždy ti nejschopnější k její správě a dávno není ještě pravda, že starostu dělá ten nejbohatší sedlák z Naopak, mnohde, kde tomu tak je, může to být i největší zloděj a vůbec tím neříkám, že voličům to vadí. Znám obci, kde ze 200 obyvatel přijede deset a jen v případě, týká-li se jich dnešní rozhodnutí. Prostě nemohu přijmout tvrzení, že v zastupitelské demokracii občan přovede rozhodování na voleného zástupce a čtyři roky ho sleduje, případně potom má právo vyměnit a to je to pravé ořechové. Poslanec, který přijede a populisticky cosi slíbí, lže, ani se nezačervená , jednou za rok, volič se musí pídit po jeho činnosti, zjistí si opak a čeká,
jak za čtyři roky buce mít možnost zvoilit nového, případně lháře, že to je ten nejdokonalejší systém na světě. Takže k tomuto závěrem. Nedomnívám se bohužel vůb e...).Zkrátka rozhodují opravdu sami o sobě. Po vyřešení situace v DEU bych ze srdce přál paní ing. Hromádkové měsíční dovolenou ve Švýcarsku, aby věděla i o anketní formě hlasování, odborných rozborech atd. Ale je nutno zapojit co největší okruh občanů do rozhodován í a to právě přímou demokracii vyžaduje. Se zastupitelskou demokracií úzce sou
visí činnost pol. stran (i když své místo mají i v zemích s demokracií přímou)
. Je jasné, že většina voličů nezná ani údaje o svém poslanci, natož o celé kandidátce. Dává svým hlasem důvěru straně. A ani v té nelze vždy hovořit o kandidatu Záleži na mechanismech, jakými strana své kandidáty do parlamentu dostává. Je
normální v dem. stranách, že je to předem dáno a to prostřednictvím stanov strany. Např. v ODS je uplatněn prvek přímé demokracie, kandidáta schvaluje okres ní sněm, složený z členů okresu. Pořadí sestavuje krajské-regionální sdružení.
Nevím proč, ale zdá se mi činnost DEU jaksi samoúčelná, když ve svých stanovách se vstupem do parlamentu asi nepočítá. I když si dovedu představit, že demokrati vybrat rozpočítadlem, nemyslím si, že by to ve stanovách nemělo být zakotveno
. Při upozornění na tyto nedostatky jsou kritici označeni za chtivé funkci, rozbíječe. A zde jsme u úlohy tisku a tiskovin. Není nic jednoduššího, než tuto zprávu členu DEU opřenému o dubisko (z článku A.H.), kterému bezmezně věří, neboť jiné informace nemá, zaslat dopisem předsednictva, případně ještě otisknou t dezinformaci v ČTD. Ukáže-li se, že zpráva není pravdivá, přesně stejným způsobem, jak je popsáno v článku, jak se dělá veřejné mínění, se zpráva nová zatají, presentuje dílčím a Od prosince ČTD nevytiskl kritický článek na adresu DEU, dopisy předsednictva,
opírající se o nesprávné dedukce, nejsou dementovány, přestože již od 4.3.95
je známo rozhodnutí rozhodčí komise, týkající se stanov z 21.1.95, krajské rady Liberec a okr. rad i další. Ticho po pěšině. Z funkce předsedy strany vyplývají pravomoci, ale k nim přísluší i zodpodvědnost. Zejména za dodržování stanov, programového prohlášení strany, do které jsme vstupovali pro hájení si rovnoprávní, ale někteří jsou rovnopránější, než ti ostatní. Je smutné konstatovat, že je tomu tak i v DEU. Věřím, že většina členů DEU vstupovala do strany ne pro naplnění obsa V nejbližších dnech budou mít všichni příležitost se projevit.
Snad také nastane čas diskuse o programu strany, jehož součástí by měl být názor na uplatnění demokracie zastupitelské nebo přímé, resp. jejich prvků v politice Seibert Eda
P.S. Tel. jsem se dotázal p. Kudláčka - ČTD - (osobně jeho), zda je ochoten polemiku otisknout. Odpověď - Od vás, p. Seibert, ani hovno.