--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Seibert Eda
Název: Nejen prosperita, ale i morálka a právo
Zdroj: NN Ročník........: 0005/011 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Nejen prosperita, ale i morálka a právo Před hodnocením současné situace v DEU musím provést krátkou exkurzi do nedávn é historie. O praktické politické zkušenosti z polistopadové doby opírám své d nešní přesvědčení. Totiž, že pokud jsem přesvědčen o správnosti svého názoru, mám povinnost ho hlásat i proti mínění mocných. Bez ohledu na to, jsem-li ješt ě dnes v menšině. Pokud názor nevyslovím, většinu získat nemohu. Po kritice hodonínských seznamů (5/90 okres Hodonín - v čele státních instituc í a podniků 96.7% předlistopadových nomenklatur) premiérem jsem v okresní radě OF navrhl pro průkazné udržování komunistů v postech podat na sněmu OF návrh na jeho odstoupení. Jako delegát sněmu v radě přehlasovaný - nemůžeme střílet do vlastních řad - jsem tedy na sněmu vystoupil pouze s kritikou, ne návrhem. Takto podobně jsme "dělali politiku" v OF. Politicky nezkušení věřili osobnost em, masírováni tiskem, mnozí i bez opory doma.
Východisko jsme nakonec viděli ve vzpouře při volbě posledního předsedy OF. Vš em se tímto omlouvám za iniciativu, kterou jsem tehdy projevil. Na ustavující kongres ODS nás většina delegátů přijela s pověřením z okresů neumožnil bývalý m členům KSČ vstup do strany. Sám Klaus se navrhu delegátů zakotnit to ve stan ovách postavil a my couvli. Usnesení kongresu, aby bývalí nebyli 5 voleni do f unkcí na dalším v Plzni rozbil poukázáním na odstřelování našich ministrů Dyby , Kočárníka a Stráského. A zase jsme my delegáti couvli. Přestože jsme si nepř áli dosazování funkcionářů z centra na kandidátky do parlament. voleb krajů, D ÍROU VE STANOVÁCH kandidoval dlouholetý Klausův přítel Stráský za VČ kraj, Hum l ze Dvora Král.n/L. za Semily.
Při ustavování Hospodářské komory jsme na aktivu ODS většinou trvali na dočasn ě povinném členství, umožňujícím vytvoření komor. Přes názory podnikatelů Daby prosadil Klausův názor. Nechtěli silnou samosprávnou, vládou neřizenou instit uci. Mohl bych uvěst další příklady, které byly nakonec důvodem ukončení mého členství.
POLOŽME SI OTÁZKY -
Co je cílem přáce politické strany? Prosadit uplatnění programu strany ve stá tě, ve kterém působí. Jak toho může v parlamentní demokracii dosáhnout? Vstup em do parlamentu, který tvoří zákony. Základním právním dokumentem každé polit ické strany jsou stanovy. Dokonalé stanovy neexistují. Nelze nesouhlasit s náz orem, že naše demokratická strana musí mít stanovy vrcholně demokratické. Ale nejen to. Musí být v soulasu se zákonem, právně dokonalé, správné stylisticky, přehledné, jednoznačně s jasně vymezenými mantinely. Zde si dovoluji zdůrazni t, že takové stanovy DEU nemá.
Co to máme za demokratické ustanovení ve stanovách, že jmenovaný manažer je čl enem předsednictva. Je pouhou náhodou, že ve straně, jejíž předsedkyně je poli toložka, není ve stanovách jediná zmínka o vztahu strany k parlamentu? Jak se navrhují kandidáti na poslance či senátory za DEU? Jak se schvalují a seřazují na kandidátky?
"Už na sněmu nespokojenci chtěli měnit stanovy, dnes se snaží vyvolat dojem, ž e mimořádný sněm je nutný pro záchranu DEU a dokonce chtějí prosadit úpravu st anov nad rámec změn, vynucených novelou zákona, odstranit jasné hranice působn osti.
" Ano, takovou nehoráznou drzost máme, že nechceme stanovy schválit jen formál ně a dokonce je chceme připomínkovat. Není pravdou, jak nám je podsouváno, že chceme změnou stanov dosáhnout jakýchsi výhod, bezpracně obsadit funkce. Chcem e prostřednictvím stanov zabránit možnémanipulace, vymezit kompetence, stanovy dopřesnit. Jsme přesvědčeni, že připomínkovat stanovy je základní právo členů pol. strany, demokratické strany a dokonce jeho povinností, pokud se mu jejic h znění nezdá dokonalé.
Co bylo podstatou masivní propagandy předsednictva za podpory majitele DEU pro ti frakcionářům a rozbíječům zahájené jeho článkem o Aféře v DEU? Ustavení Liberecké krajské rady. Bylo nazváno trapným podvodem, hrubým porušen ím stanov, předseda si podvodně přivlastnil funkci. Na několika místech jejich dopisů se dovídáme, že jen předsednictvo může ustavovat krajské rady. Toto je jeden ze základních nesmyslů ve výkladu stanov předsednictvem. Opírají se o ustanovení ş 6 odst. 5., podle něhož žádnému okresnímu předsedovi nepřísluší svolávat jednání vyšší, než okresní a nevidí hned vedle, kde je v ş 7. odst. 1 napsáno, že krajská rada je tvořena předsedy a zástupci okresních rad v daném kraji. Přitom výraz daný kraj nemá v žádném zákoně oporu a analog icky ani daný okres. Při tvorbě nových stanov si vůbec nevšimli změny, která s e netýká novely zákona, za kterou se schovali, která se do nich dostala asi ná hodou a sice zaregistrováni podle slovníku zaznamenání, zapsání, zaevidování, zaměnili za dnem vydání registračního listu, podepsaného předsedou...Při kriti ce stavu hovoří o snaze rozložit stranu zevnitř a hlavně, tito lidé ať stranu opustí.
Celé demagogické konstrukce, spočívající na vlastníc výkladech stanov, podsouv ání úmyslů byly nejen obsahem dopisů předsednictva, ale dokonce zaplnily celé noviny DEU č. 1, ročník 2.
Co je cílem našeho vedení a proč takový pokřik, návrhy na vylučování a používá ní stanov jako koštěte na odmetání nepohodlných iniciativních členů DEU ? Není to snaha využít v politice nezkušených, obětavých členů DEU a jejich oprávněn é nespokojenosti s vývojem ve společnosti k ukojení vlastních ambicí? Nebo je strana dokonce nástrojem někoho, kdo potřebuje všechny ty nespokojence zmapova t a cílevědomě je ovládat? K čemu to potlačování jen trochu schopných? Je jasné, že nejdůležitější orgán strany je předsednictvo. Proto si usurpovali právo na výklad stanov, kdy pouze oni mají právo tvořit krajské rady. Proto t akový pokřik při ustavení krajské rady Liberec. Nedej bože, aby takto proběhlo ustavení v celé ČR a vzniklo předsednictvo skutečně zdola, bez jejich režie! To byl hlavní důvod pokřiku. A my máme zmapováno, v jaké atmosféře probíhalo z atím ustavování krajských rad. Když hovoří vytypovaný kandidát, různými způsob y je při projevu pochválen, to je podnětné, výborně atd., případně je mu napov ězeno. U ostatních je projev nenápadně rušen, tak to by nám mohlo stačit, ztré mován otázkami případně uprostřed to stačí. Takováto manipulace, nemluvě o vyv olané atmosféře, provází ustavování krajských rad, tvorbu předsednictva strany . Takto si ing. Hromádková, ing. Majzlík představují se svým "právníkem" ing. Šafránkem tvorbu strany zdola.
Co nám vadilo a nelíbilo se v loňském roce. Pomalé zakládání okresních rad a t ím i krajských. Už dávno mohlo mít předsednictvé k ruce další pomocníky. Zatím jim šlo o to, aby měli sami všechno v ruce a bohužel na vše nestačili. Nevytv oření funkční struktury odborných komisí. Nefunkční kancelář a doslovný bordel v přihláškách, vydávání reg. listů.
Někteří členové neměli několik měsiců legitimace, zápisy nečetli, některé OR n emají dodnes reg. listy. Úroveň práce sklerotickéh p. Mrzílka. Úroveň schůzí p ředsedů MO a OR. Nespolečenské chování předsedkyně, která si předsedy pozve, t i někteří vyjíždí v noci a také se vrací, ona je pozve a po půlhodinové zdravi ci jednání opustí. Nepřipravenost těchto schůzí, impovizace, chaotické vedení, bez výstupu, zápisu, mnohdy bez úkolu.
Většina problémů je způsobena tím, že předsedkyně namísto diskuse s vlastními funkcionáři utrácí čas v marných výzvách k diskusi s premiérem. Hlavně sama ne ví, co diskuse je, neumí naslouchat, ráda se poslouchá, má patent na rozum. Co žene p. Kudláčka do boje s NN? To snad má obavu, že mu Petr DEU - jeho maje tek - "ukradne"? Proč neotiskl žádný kritický článek z řad DEU ? Co stojí všechny ty tiskoviny, masírující jednostranné celou členskou základnu k jediné pravdě předsednictva? Nebo je snad tiskne majitel z lásky k DEU zdar ma? Či snad jsou placeny z jeho půjčky DEU? A jak ono to vlastně s tou jeho pj čkou je? Jak zni smlouva, kolik platí DEU? A jak ono to vlastně s tou jeho půj čkou je? Jak zní smlouva, kolik platí DEU úrokovou sazbu, kolik nám to vlastně půjčil a na jak dlouho? V článku o Havlovi píše, že jsme jedinou nezadluženou stranou, tak jak to tedy s půjčkou opravdu je, není dluhem DEU? (Možná je to ta státní podpora drobnému podnikání.)
Co stojí všechny ty výjezdy předsednictva k utváření krajských rad? Co stálo stranu prosazování vlastních ambicí dvou, resp. tří vládců?? Co si to vybrala předsedkyně za právníka (ing. Šafránka), který ji učinil patr ně pachatelkou několika trestných činů? Jaké má právní vědomí předsedkyně stra ny, která má právo a morálku v záhlaví každého letáku, když změnu stanov označ í za "drobnou úpravu pouze v rozsahu vynuceném novelou zákona?. Drobná úprava ceny benzínu se dříve také nenazývala zdražení.
Nejen tato manipulace mi setsakramentsky připomíná marxistické školení. Co odmítáme:
klečet na úpatí Olympu, ze kterého není vidět na vrchol a ze kterého k nám boz i nechtějí sestoupit.
Co nesmíme:
dopustit, aby manšina nemohla vyjádřit svůj názor. Co musíme:
V nejbližším možném termínu na sněmu schválit stanovy demokratickým způsobem, to je ne formálné, nám podstrčené, ale po řádném rozboru, zdůvodnění připomíne k stanovy jako výraz vůle členů DEU. Zvolit nové předsednictvo. Vyjasnit si fi nancování naší strany a vztah k vydavateli ČTD.
Závěrem -
Rozhodnutí rozhodčí komise DEU.
RK konstatuje, že změnou stanov bylo porušeno ustanovení ş 17 stanov DEU, nebo ť každá změna stanov musí být schválena republikovým sněmem. Proto RK doporuču je, aby tato změna byla co nejdříve schválena mimořádným sněmem. Podle ş 6 odst. 1 stanov DEU nelze jednoznačně vyvodit závěr, že slovy "daný o kres" je myšlen současný administrativní okres, protože ani zákon o pol. stran ách č. 118/94 Sb. takto okres nedefinuje. Proto má RK za to, že ve vyjímečném případě, a to z důvodů geograf., hosp., histor., a polit. je možno ustavit 2 o kresní rady i v rámci jednoho "daného okresu". Komise též konstatuje, že souča sné admin. uspořádání má dočasný chrakter, vzhledem k připrav. zákonu o územně správním uspořádání.
RK má analogicky za to, že s vyjímkou specifikace místních podmínek lze vešker ou argumentaci týkající se vzniku více OR v "daném okrese" vztahnout i na KR. I zde RK upozorňuje, že příští uspořádání územních celků je obsahem připravova ného zákona a navíc konstatuje, že na rozdíl od problematiky okresů a OR souča sně neexistují kraje jako adm. celky, takže slova "daný kraj" uvedeme ve stano vách nelze vztáhnout na platné administ. uspořádání.
K rozhodnutí rozhodčí komuse. Rozhodně jsem přesvědčen, že se neskládá z nepřá tel předsedkyně, ačkoli lze takovouto reakci očekávat, ale z normálně myslícíc h občanů. Jsem osobně rád, že ačkoli jsme žádali o přizvání, nalezli tolik roz umu a k jednání nás nepozvali a rozhodovali na základě obdržených dokladových materiálů a našeho podání. Považuji její jednání za korektní a děkuji za občan skou, hlavně stranickou statečnost.
Seibert Eda