--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Kořínek Marek
Název: Rude obsahy černých talárů
Zdroj: NN Ročník........: 0005/010 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Rudé obsahy černých talárů v tažení proti obětem komunismu Je nutno si vybrat, co je zločin hodný opovržení a co hrdinství hodné násle dování. Je zločin bojovat za odstranění zločinných zákonů zničením zločinného komunistického režimu, nebo je zločin tyto zločinné zákony respektovat a podle nich zločinně postupovat proti odpůrcům komunistického teroru? Petr Cibulka
z článku Odpověď Vládnoucímu dobytku, NN
Citováno z rozsudku Lidového trestního soudu v Ostravě, sp. zn. 1 T 08/59 z 31 března 1959:
vE VŽKG v Ostravě pronášel vícekrát před více zaměstnanci výroky, jimiž znevaž oval státní zřízení Sovětského svazu, napadal vzájemný vztah Sovětského svazu a Československa, brojil a vyvolával nepřátelskou náladu proti naší republice a proti dnešnímu zřízení u nás... osočoval sovětské zřízení z nelidského zachá zení se zajatci a zmiňoval se také o tom, že státní zřízení v Sovětském svazu je udržováno jen terorem členy KSČ..
...Pavel Tunák spáchal trestné činy podle ş125 a) tr.z. a ş 81/1 a) tr.z., .. . Za to se odsuzuje k úhrnnému trestu odnětí svobody na 14 měsíců nepodmíněně. ..
doposud se neoprostil z dosavadních předsudků, což potvrzuje Důl Hlubina, odkud zpráva o pověsti hovoří o oblibě obžalovaného poslouchat za hraniční zprávy kapitalistických států, o jejichž nepřátelském zaměření k dneš nímu zřízení v naší republice nelze mít žádných pochyb. Je proto mít k nápravě obžalovaného, aby si mohl uvědomit podstatný rozdíl mezi společenským zřízení m lid. dem. státu a tzv. býv. slo. státu, uložit mu nepodminěný trest odnětí s vobody, aby jeho výkonem mohlo být působeno na jeho převýchovu po všech stránk ách...
Pod tímto právnickým "veledílem" pocházejícím z konce padesátých let není po depsán nikdo jiný než JUDr. ALOIS KLÁR, dnes soudce Krajského soudu v Ostravě.
*************
Nová vlna politických procesů
V době, kdy se touto republikou opět valí vlna politických procesů a normaliz ace je na postupu, musíme se postavit všemi prostředky proti tomu, aby aktivis ty protikomunistického odboje, kteří po dlouhá léta bojovali proti sovětské ok upační správě a její zločinecké komunististiké straně, dnes soudili za jejich pokračující protikomunistickou činnost příslušníci téže zločinecké organizace, proti které tito lidé celý život vytupovali. Právo na nezávislý a nezaujatý s oud, za které v letech l977 - l989 Charta 77 s vynaložením všech sil neúspěšně bojovala, je základní právem člověka a je zakotveno nejen v Deklaraci lidskýc h práv a v mezinárodním Paktu o občanských a politických právech, které se Čes ká republika zavázala svým podpisem dodržovat, ale dokonce i v platné Ústavě Č eské republiky! Praxe je však stejná jako v dobách nezakrytého komunistického teroru proti vlastním občanům. Tomuto vývoji se už v roce 1992 postavila Chart a 77. Naplnění jejího prohlášení "Přestáváme mlčet"/ NN č. 33-1992/ mohlo vlně politických procesů a sametové normalizaci zabránit.
Toto konstatování vyslovil Petr Cibulka po první stání soudní frašky, ve které JUDR Alois
Klár hájí své komunistické právo páchat beztrestně zločiny na lidech. ***********
...Oddanost soudce JUDr. Klára komunistickému režimu a jeho nespravedlivé ju stici lze také spatřovat v tom, že obžalovanému Pavlu Tunákovi nedovolil púřed seda senátu JUDr. Alois Klár vstup do jednací síně při hlavním líčení. Jakákol iv obhajoba byla obviněnému odepřena...
Z otevřeného dopisu Ing. Oldřicha Tihelky ministru spravedlnosti Jiřímu Novákovi
ze dne 7. června 1993
***********
Produkty komunistických právnických fakult ve službách pohrobků totality
Přestože již více než rok platí zákon o protiprávnosti komunistického režimu , který vysloveně deklaruje protikomunistický odboj jako činnost zasluhující ú ctu, dnešní státní zástupci, soudci a vyšetřovatelé se chovají stále stejně, j ak byli navyklí v létech nedávno minulých nebo tak, jak jím velí politické pře svědčení v jakém byli vychováváni v komunistických rodinách a následně během s tudií na právnických fakultách pod vedením agentů StB. Jako téměř čítankový př íklad si můžeme rozebrat současně probíhající monstrproces se skupinou disiden tů - účastniků třetího odboje, kteří se nedopustili ničeho jiného, než že nazv ali adekvátním jménem soudce Krajského soudu v Ostravě JUDr. Aloise Klára a tí m ohodnotili jen část jeho bezpříkladně drzých, arogantních a zákonu odporujíc ích rozhodnutí a výpadů proti jiným odbojářským hrdinům, mezi nimiž zaujímá vý značné místo Milo Komínek, který v padesátých letech bojoval se zbraní v ruce a s nasazením života proti nastupující komunistické zvůli. ************
Článek 8 VŠEOBECNÉ DEKLARACE LIDSKÝCH PRÁV: Každý má právo na účinnou ochranu před příslušnými vnitrostátními soudy proti činům, které porušují základní práva, jež jsou mu přiznána ústavou nebo zákone m.
*************
Já, JUDr. Alois Klár, podávám dne 1. března 1993 městské prokuratuře v Ostra vě návrh na zahájení vyšetřování podle ş 160 tr.ř. a vznesení obvinění podle ş 163 tr.ř. proti podezřelému Miloslavu Komínkovi, nar. 20.6.1926 ve Sviadnově, okr. Frýdek - Místek, pov. důchodci. t.č. v Kanadě, v městě Torontu... V souča sné době jsem dostal k nahlédnutí dopis jmenovaného jisté osobě v Ostravě, ve kterém obžalovaný uvádí, že jsem "nenapravitelný darebák" s tím, že můj přípis adresovaný Obecnímu úřadu v PRŽNĚ považuje za hanobící... navádí organizaci p olitických vězňů z celého ostravského ktaje podniknout protestní akci s tím, ž e je v nebezpečí uvalení vazby... Jmenovaný opakovaně hrubým způsobem útočí na mé postavení, navrhuji zahájení trestního stíhání proti jmenovanému s tím, ab y byl při návratu do republiky vzat do vazby a provedeno řízení touto cestou.. .
podepsán JUDr. Alois Klár v.r. *****************
Státní zástupce Lázna nepřekročil stín své minulosti Jak ve filmu o nacistické okupaci, padesátých letech nebo období po roce 197 7 si připadáme, podíváme - li se na celý případ očima nezaslepenýma pokroucený m právním vědomím uplynulých více než čtyřiceti let. Už jen skutečnost, že se vůbec našel státní zástupce, který byl schopen vypracovat tak neslýchanou obža lobu proti obětem normalizace, by nás všechny měla alarmovat a otevřit oči i t ěm nejzaslepenějším, kteří si ještě stále myslí, že si stačí jen na chvíli utá hnout opasky a budeme v ráji... Jak to kontrastuje se skutečností, že pro vypr acování obžaloby na agenta, který chtěl podminovat a vyhodit do povětří budovu RFE v Mnichově nemohl generální prokurátor Jiří Šetina sehnat ani jediného pr okurátora!!!
Obvodní státní zástupce pro Prahu 1 JUDr. Ondřej Lázna se postavil po boku a do jednoho šiku s JUDr. Aloisem Klárem
a společně s ním se chová tak, jakoby se chtěl mermomoci dostat do černé knihy posttotalitního soudnictví. Zcela
v režii své komunistické minulosti zamlčuje v obžalobě dokonce i skutečnost, že obžalovaní jsou jako účastníci
protikomunistického odboje rehabilitováni a tresty, které v době hrůzovlády obdrželi za svoji odbojovou činnost
nesmějí být uváděny v žádných negativních souvislostech a nesmí s nimi být nikde operováno v jejich neprospěch.
Teroristický paragraf 156
Institut "veřejný činitel" je nutno kvalifikovat jako pozůstatek komunistic ké totalitní diktatury, ve které nebylo bráno v potaz jedno ze základních lids kých práv - ROVNOST PŘED ZÁKONEM.
Již sama existence paragrafu 156 tr.z., útoku na veřejného činitele, vedle již dávno diskutované "stotrojky" a jí podobným paragrafům trestajícím občana jen za projev osobního názoru vzbuzuje vážné obavy, že s dosržováním mezinárod ních paktů o lidských právech je naše republika na štíru. Ve vyspělých zemích podobný zákon nikde neexistuje a pokud zůstane v anšem zákoníku, bude stejně j ako teroristické zákony z doby nesvobody ş 102 a 103 - trvalým omezením práva občanů na projevení protestu. TOTO VŠELIDSKÉ PRÁVO JE GARANTOVÁNO CHARTOU LIDS KÝCH PRÁV I PAKTEM O OBČANSKÝCH A POLITICKÝCH PRÁVECH, KTERÁ SE ČESKÁ REPUBLIK A ZAvÁZALA DODRŽOVAT. Ve vyspělých zemích se veřejné osoby stávají často terče m kritiky, ať již oprávněně, tak i relativně neoprávněně. Nikomu totiž nepřísl uší monopol na jedinou a neomylnou pravdu. Proto také patří k nezadatelným prá vům člověka tuto kritiku projevit jako každý jiný názor. POKUD VEŘEJNĚ ČINNÝ O BČAN TRPÍ DOPADEM KRITIKY? POTOM PATRNĚ NEMÁ PRO ZASTÁVÁNÍ VEŘEJNÉ FUNKCE PŘED POKLADY.
CO NA TO ŘÍKÁ ÚSTAVNÍ SOUD ? Najde se skupina poslanců, která by iniciovala př ezkoumání trestního zákona po stránce souladu s ústavou?
Obžalovaný má právo stát před NESTRANNÝM SOUDEM ! Představme si tuto zdánlivě absurdní situaci: Bývalí vězni koncentračních táborů v Osvětimi nebo Dachau jsou souzeni po roce 1945 za to, že o nacistech mluvili jako o prasatech, a "nezaujatý" nacistický soudce, kter ý vězně do koncentračních táborů posílal, by měl rozhodovat o jejich vině. ***********
Článek 10 VŠEOBECNÉ DEKLARACE LIDSKÝCH PRÁV : Každý má stejné právo, aby byl řádně a veřejně vyslechnut nezávislým a nestr anným soudem, pokud jde o určení jeho práv a povinností, nebo o jakékoliv tres tní obvinění proti němu.
Článek 14 MEZINÁRODNÍHO PAKTU O OBČANSKÝCH A POLITICKÝCH PRÁVECH: Všechny osoby jsou si před soudem rovny. Každý má úplně stejné právo, aby by l spravedlivě a veřejně vyslechnut nezávislým a nestranným soudem. který rozho duje buď o jeho právech a povinnostech, nebo o jakémkoliv trestním obvinění vz neseném proti němu.
Nedodržování tohoto práva v našich zemích kritizovaly CHARTA 77 a VONS v let ech 1977 - 1989 nesčíslněkrát a bylo na tento nedostatek poukazováno v mnoha d omácích i zahraničních publikacích od mnoha renomovaných světových organizací organizací na obranu lidských práv.
**************
Doposud neslychanou možnost dala novela našeho trestního řádu soudcům trestn ích oddělení soudů všech stupňů. Soudce totiž o námitkách své podjatosti rozho duje sám a to okamžitě. Obžalovaný si sice může podat proti jeho rozhodnutí st ížnost, ta však nemá odkladný účinek... O stížnosti je v mnoha případech rozho dováno až po vynesení rozsudku a pak je většinou stížnost shledána "nedůvodnou ".
V případě samosoudkyně obvodního soudu pro Prahu 1 JUDr. Ivany Podlipné se n esmyslnost této novely ukázala jako přímo ohromující. Obžalovaní Bedřich Karel , Lubomír Vydra, Fran tišek Kostlán, Petr Placák, Karel Kuchtiak a Petr Cibulk a podali zcela opodstatněnou námitku podjatosti samosoudkyně, která byla činná v justici v období komunistické totality, je tedy ve věci předpojatá ne vztah em k účastníkům, ale vztahem k věci samé jako takové. Jestliže se jedná o věc, ve které figuruje jeko "poškozený" komunistický soudce z období nesvobody (de finovaném příslušným zákonem), neměl by tuto věc rozhodovat soudce, který se n a ni dívá ze stejného pohledu jako on.
Obžalovaní Bedřich Karel a František Kostlán prostřednictvím svého právního zástupce JUDr. Milana Hulíka zdůvodnili námitku podjatosti tak, že dle jejich informací samosoudkyně i státní zástupce, včetně obvodního státního zástupce, který zpracovával obžalobu, jsou osobami, které působily (na tomto místě byla původně v usnesení pravopisná chyba - měkké i) již za totality ve funkcích pro kurátorů a soudců, přičemž obžalovaní byli souzeni již v období totality. Z to ho důvodu bylo vyvozeno, že řízení vedené proti nim takopvými osobami neskýtá záruku objektivity a žádají, aby v řízení proti nim vedeném vystupovaly orgány činné v trestním řízení ustanovené do funkcí výhradně po listopadové revoluci roku 1989. Petr Cibulka a Karel Kuchtiak návrh doplnili o zdůraznění faktu, ž e se jedná navíc i o příslušníky zločinecké organizace (definované zákonem, pr oti které část redaktorů NN po mnoho let aktivně bojovala), a zastánci zrůdnéh o komunistického režimu a jako takovými nechtějí být v žádném případě souzeni. Non comment
Soudkyně okamžitě na místě rozhodla o svém nevyloučení - cituji doslova odův odnění usnesení, pod kterým je sama podepsána: "Samosoudkyně zhodnotila (!!!) námitky obžalovaných a shledala je nedůvodnými. Samosoudkyně byla jmenována do funkce soudce za splnění zákonem stanovených předpokladů, a to podle zákona č . 335/91Sb., což znamená, že splnila podmínky stanovené tímto zákonem schválen ým a účinným až (dokonce - pozn. red) až po listopadové revoluci roku 1989 ". O své předchozí předlistopadové činnosti se soudkyně již nezmiňuje, nehledě na to, že podle stejného zákona, kterým se v usnesení tato samonevylučující se samosoudkyně tak vehementně ohání, byl do funkce ustanoven i JUDr. Klár. Panoptikum bezpráví
Na základě zákona o soudních rehabilitacích bylo vyneseno cca 275 000 osvo bozujících rozsudků. Vezmeme-li v potaz, že za každým nezákonným a teroristick ým rozsudkem stojí nejméně tři lidé - vyšetřovatel, prokurátor a soudce, přich ázíme k číslu 850 000. To je minimální počet trestných činů spáchaných komunis tickou justicí v době totalitní hrůzovlády. Namísto postavení těchto justičníc h zločinců před soud sledujeme nové politické procesy proti aktivistům protiko munistické opozice.
************
Zde jen namátkou vybíráme z dokumentů CHARTY 77 několik příkladů ze stovek vy šetřovatelů, prokurátorů a soudců, na které doposud lavice obžalovaných marně čeká. Jde o nepatrnou část seznamu, který byl sestaven a vytisknut klubem CHAT RTY 77 v Londýně. Obsahuje více než 500 položek a ještě zdaleka není úplný: Dagmar Ř I Č Á N K O V Á
vyšetřovatelka Městské prokuratury v Brně, která vznes la dne 5.12.78 obvinění a tím bylo zahájeno trestní stíhání Petra Cibulky pro ş 156/1b pro útok na veřejného činitele, který měl naplnit tím, že po vynesení rozsudku dne 14.11.1978 užil v rozhovoru s obhájcem větu "tak bych mu dal do drštky". Tento výrok slyšel vedoucí eskorty R. V á š a, který podal na P. Cibu lku trestní oznámení a potom proti němu svědčil.
Sdělení VONS č. 55,56. prap. K R E U T Z N E R
který spolu s nprap. Firlem vtrhli do dne 13.5.1980 po půlnoci do bytu manželů Dolejšových v Mariánských lázních a oba surově zbili. Manželé Dolejšovi byli potom trestně stíháni pro útok na veřejného činitele dl e şş 155 a 156.
Sdělení VONS č. 190 JUDr. M A S A L
předseda okresního soudu v Šumperku, který odsoudil dne 17.11. Ladislava Holáně k sedmi měsícům nepodmíněně a Petra Kaňu k šesti měsí cům nepodmíněně, oba pro tr. čin hanobení světové socialistické soustavy a jej ich představitelů dle şş 102 a 104. Skutková podstata měla být naplněna tím, ž e oba zpívali na horské chatě písničky.
Sdělení VONS č. 62 JUDr. Jan Ž I Ž L A V S K Ý
předsedal městs. soudu v Brně dne 3.10.1978 proti Petru Cibulkovi, Liboru Chaloupkovi a Petru Pospíchalovi. Všichni tři byli již od d ubna 1978 ve vazbě pro společné obvinění z pobuřování dle ş 100/1a. Dne 14.11.1978 všechny tři odsoudil k nepodmíněným trestům odnětí svobody. P. Cibulka 2 roky, L. Chloupek 20 měsíců a P. Pospíchal 11 měsíců. Sdělení VONS č. 42, 48,55. ***********
V Německu jsou již o něco dále
Ve Sjednocené republice Německo byl v roce 1992 soudem osvobozen člověk, kt erý označil komunisty za bandu zločinců a vrahů. Od toho okamžiku je v demokra tickém Německu možné veřejně a beztrestně označit bývalé nebo současné komunis ty za zločince a vrahy.
Tři roky za překrucování práva
Frankfurter Allgemeine Zeitung 21.4.1994 Zemský soud v Berlíně odsoudil 61 letou bývalou státní zástupkyni Německé de mokratické republiky ke třem letům vězení za překrucování práva a odnětí svobo dy v deseti případech. To je nejvyšší trest uložený za zneužití zákonů právník ovi NDR, který byl v Berlíně vysloven. Státní zastupitelství žádalo čtyři roky vězení, obhajoba osvobozující rozsudek. Bývalá státní zástupkyně zatím zůstáv á na svobodě, obhajoba požádala Spolkový soudní dvůr o revizi. Státní zástupkyně pracovala v letech 1976 až 1985 v politickém oddělení 1a g enerálního státního zástupce pro východní Berlín. V této době podala neoprávně ně jeden návrh na vyšetřovací vazbu a v devíti případech nezákonné trestní náv rhy pro "přípravu k překročení hranice ve zvláště závažném případě", ohrožován í státní nebo společenské činnosti", "obchod s lidmi" a "veřejné ponižování" S vými návrhy na tresty způsobila, že odsouzení si museli v NDR odpykat 14 let v ězení. Mezi odsouzené patřila také paní, která v roce 1979 před kamerou západn ího korespondenta označila zavedení šeků pro nákup v "Intershopu" (obdoba naše ho Tuzexu, pozn. překladatele) za zbavení svéprávnosti občanů NDR. Byla odsouz ena k jednomu roku odnětí svobody.
Odsouzená státní zástupkyně stále popírala, že by jednala vědomě v neprospěc h obžalovaných. Údajně se řídila platnými zákony NDR a nepochybovala o vině ob žalovaných.
Předseda 10. Velké trestní komory Zemského soudu v Berlíně řekl při odůvodňo vání rozsudku, že s lidskými právy se nesmí zacházet libovolně. Kritikové reži mu a občané připraveni se vystěhovat, které bývalá státní zástupkyně obžaloval a, chtěli pouze uplatnit svoje práva, jaká jim ústava NDR zaručovala. Ale podl e návrhů státní zástupkyně byli odsouzeni k neoprávněně vysokým trestům. Státn í zástupkyně se tenkrát měla a byla povinna chovat zcela jinak, v krajním příp adě se mohla svého vysokého postavení vzdát.
Svým rozsudkem chce soud podpořit právní kulturu. Připravil Marek KOŘÍNEK