--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Kořínek Marek
Název: Justice na pranýři
Zdroj: NN Ročník........: 0005/009 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

JUSTICE NA PRANÝŘI Dne 19.ledna 1995 se konalo před obvodním soudem pro Prahu 1 hlavní líčení ve věci obžaloby bývalého generálního prokurátora JUDr. Jiřího Šetiny, který je o bžalován z ohrožení devizového hospodářství proto, že si měl údajně ukládat fi nanční prostředky v jedné ze švýcarských bank, přičemž toto trestní stíhání by lo vykonstruováno za účinné pomoci bývalého "krále podsvětí" pražského policej ního ředitele Hofmana. Soudce mgr. Fršlínek po dlouhém proslovu k přítomným no vinářům o závažnosti líčení a o příkladných věcech, které se nesmí dostat na v eřejnost, vyzval novináře, aby se legitimovali a nechal jejich jména, data a p opřípadě i redakci, zapsat do protokolu o soudním jednání. Odůvodnil to tím, ž e by mohli být v případě potřeby novináři předvoláni k soudu jako svědci. Jedn ání bylo zcela jasně prohlášeno za veřejné a žádný soudce nemá právo zasahovat takovýmto způsobem nejen do osobních práv novináře..... Ještě pikantnější je, že po tomto extempore pan soudce náhle vyhlásil vyloučení veřejnosti. Dne 25. ledna se konalo u Krajského soudu v Brně odvolací řízení v občanskop rávní věci, ve které figurovala jako navrhovatelka dcera bývalého, respektive normalizačního velitele věznice v Pardubicích Petra Krále. Vzhledem k tomu, že na celém jednání se podepsala alarmující skutečnost, že soudní znalec Dr. Mez ník, o jehož posudek se mělo konečné rozhodnutí opřít, byl kolegou otce navrho vatelky a vykonává funkci ředitele věznice v Kuřimi, zůčastnil jsem se jednání jako pozorovatel.

JUDr. Bilík, který jednání řídil, nepřipustil od účastníků řízení ani jedino u otázku, která by mohla zpochybnit nepředpojetost Dr. Mezníka v projednávané věci a na otázky týkající se jeho vztahů k rodině Králových a jeho politické č innosti reagoval soudce podrážděným křikem a neustálým poukazováním na to, že on jednání řídí a rozhoduje o tom, na co se odpůrce může soudního znalce zepta t a na co ne.

Když jsem k tomuto soudci po skončení jednání přistoupil a chtěl po něm vysv ětlení jeho skandálního a nedůstojného chování, vytrhl mi z ruky novinářský pr ůkaz, a zapisovatelce, která již vytahovala protokol ze stroje, přikázal zapro tokolovat moje jméno, číslo průkazu a další údaje v průkazu obsažené. Přestože byly JUDr. Bilíkovi sděleny ještě před vynesením rozsudku důvody k jeho vylou čení z projednávané věci pro zjevnou předpojatost, rozsudek byl vynesen, aniž byl návrh na vyloučení soudce předložen předsedovi soudu k rozhodnutí, jak to ukládá zákon.

Dne 10.2.1995 jsem byl přítomen jednání u okresního soudu Brno - venkov, kde se projednávala žaloba manželů Zajícových proti Zemědělskému družstvu Blučina o vydání majetku z restitučního podílu. Hned na začátku jednání, jakmile samo soudkyně JUDr. Irena Hladíková zjistila, že jsem v jednací síni přítomen jako novinář, mne požádala o předložení novinářského průkazu. Na moji námitku, že j ednání je veřejné a nikdo nemá právo legitimovat kohokoliv ze zástupců veřejno sti, natož teprve tisku, odpověděla že pokud nepředložím průkaz, budu vyveden justiční stráží. Protože jsem neměl zájem na vyvolávání skandálu a bylo i v mé m zájmu, aby z důvodu nedostatku času jednání začalo co nejdříve, průkaz jsem jako výraz dobré vůle předložil. Vzápětí byl obsah tohoto průkazu diktován do protokolu. Na mé protesty proti protokolaci osobních údajů a žádost o zdůvodně ní tohoto neslýchaného jednání mi bylo naprosto nelogicky odpovězeno, že mé úd aje soud potřebuje pro případ, že bych mohl být k jednání přizván jako svědek, což je samo o sobě holým nesmyslem, protože svědkem v projednávané věci nemůž e být osoba, která je po celou dobu jednání přítomna v jednací síni. Přestože pořizování magnetofonových záznamů v jednací síni je vysloveně povoleno přímo ministrem spravedlnosti a nepodléhá tedy souhlasu samosoudce nebo předsedy sen átu, JUDr. Hladíková při spatření mého diktafonu položila otázku, zda jsem pož ádal o povolení nahrávat průběh jednání. O podobném povolení jsem slyšel poprv e v životě a proto jsem nahrával dále. Když soudkyně zjistila, že mne od nahrá vání jednání neodradí, nechala zaprotokolovat: "Přítomný novinář žádá o možnos t zachycení průběhu dnešního jednání na diktafonový záznam, což se mu p o v o l u j e." Zcela pochopitelně jsem o žádné takové absurdní a nadbytečné povolen í nežádal.

Co Vy na to, ministře Nováku, myslíte si, že podobní "vykladači práva" Vám a Vašemu úřadu dělají čest?

Byl bych velice rád, kdybyste se k těmto případům porušování jednacího řádu a zákonů ze strany těch, kteří mají ochranu zákona a jeho výklad jako celoživ otní poslání, mohl kvalifikovaně vyjádřit a sjednat nápravu. Do našeho trestní ho zákona přibyl zásluhou našich parlamentních poněkud neprozíravých, ne-li úp lně slepých zákonodárců, paragraf 169 - pohrdání soudem. Cožpak se dá takovými to soudy, které pohrdají dokonce vlastním jednacím řádem a zákony jsou pro něj cáry papíru, nepohrdat?

Marek KOŘÍNEK