--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Kořínek Marek
Název: Jak si Prostějov nechal ukrást noviny...
Zdroj: NN Ročník........: 0004/027 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Jak si Prostějov nechal ukrást noviny, aneb kterak kvarta svazaček k novinám přišla.

O servilních novinářích, kteří jsou schopni prodat svoji čest i svědomí ,pokud tyto vlastnosti vůbec kdy měli,se v poslední doş

bě píše stále více.Pokud si skupina takových rádobynovinářů sama vytvoří podmí nky pro vydávání novin a začne jak se říká od píky,

nelze samozrejmě nic namítat. Pokud podstoupí všechna rizika s tím spojená a n aleznou dostatek nenáročných čtenářů/těch bývá obvykle dostatek/,ať si píší co chtějí a jak chtějí,ať slouží třeba čertu či ďáblu, vždyť máme přece svobodu tisku a slova. Proč tedy této porevoluční vymoženosti nevyužít? O podstatně jinou záležitost, ale přesně zapadající do sameto- vého scénáře vývoje spol ečnosti po 17.listopadu 1989, se jedná v případě, kdy naprosto jediný okresn í týdeník s monopolním postavením,předplatiteli, sponzory a dalšími výhodami /které si každé začínající noviny musejí teprve pracně a dlouhodobě vytvá řet/dostanou téměř zdarma, jen za cenu tří použitých psa- cích strojů do ruk ou bývalí redaktoři normalizačního stranické- ho tisku KSČ.

Týdeník OV KSČ a ONV v Prostějově STRÁŽ LIDU řídil vedoucí redaktor Jaroslav U lrich, známý především svojí ideologickou vyhraněností a tím, že v jeho rukou byla STRÁŽ LIDU jednou z nejvíce slyšitelných hlasných trub komunismu na Prost ějovsku.

Zcela oprávněně byl tento týdeník nazýván mezi svými čtenáři malým Rudým práve m. Rudá hvězda v záhlaví, heslo "Proletáři všech

zemí spojte se" a státní vyznamenání "Za vynikající práci" jen podtrhovaly smě r a politickou linii těchto novin. V předlistopadovém období mu při této práci sekundovali redaktoři Zdeněk Sedláček, Anežka Poláková, Yvona Kadlecová a Jan a Smutná.

Ponechejme historikům, jakou úlohu sehrál při vzniku Občanského fóra v Prostěj ově Arnošt Kohut, zaměstnanec JZD Agrokombinát Slušovice. Se služebním automob ilem označeným znakem JZD na dveřích a nápisem "SMRT KOMUNISMU" na zádech, s a rzenálem výpočetní techniky, tiskáren a faxů (všechno zapůjčilo JZD Slušovice) se stal v oné době jednou z nejvíce diskutovaných a nejrozporůplnějších osobn ostí na Prostějovsku. Na jedné straně tvrdý radikál, na druhé straně obklopen takovými spolupracovníky, o jejichž spolupráci s STB a jejich rektálním horole zectví do příslušných partií příslušné partaje se dalo pochybovat zhruba tak, jako doslova a do písmene věřit všem báchorkám proslulého Barona Prášila. Arn ošt Kohut jako "lídr sametové revoluce" na Prostějovsku, v čele koordinačního centra OF se s plným nasazením pustil do organizování revolučních přeměn. Jako jedna z prvních přišla na řadu obměna rady ONV. Nová rada ONV se krátce po ko optaci poslanců stala vydavatelem okresního týdeníku Stráž lidu.Téměř okamžité odvolání Jaroslava Ulricha z místa šéfredaktora,vyvolalo zcela pochopitelně n ezanedbatelné množství existenčních obav v kolektivu redaktorů. Tito okamžitě započali se snahou, velmi často až křečovitou, přizpůsobit se revolučnímu tren du v zájmu udržení se na svých zdánlivě houpajících se židlích.Proto se počaly náhle stránky těchto novin, ze kterých ještě nedávno trčely pěticípé pichlavé hvězdy na všechny strany,plnit články jejichž obsah ve spojení s minulostí je jich autorů byl častokrát poměrně silným útokem na žaludky podstatně velké čás ti čtenářské obce. Ovšem další vývoj vnitropolitické situace ukázal, že toto m imikry bylo dokonce více než nadbytečné. Stačilo pouze z hlavičky novin odstra nit rudou pěticípou, vymazat heslo proklamující integraci proletářů světa a zm ěnit směr jakoby doprava. Jedni a ti sami redaktoři, kteří ještě nedávno vypis ovali do posledního slovička projevy tajemníků na mimořádných i řádných konfer encích KSČ,náhle udělali mistrný obrat. Navíc se počali tvářit přinejmenším ja ko jedni z těch největších mučedníků normalizačního režimu, který byl dle jeji ch interpretace k nim tak neskutečně zlý, že jím v dřívější době absolutně ned ovolil napsát nic z toho, co si o vnitropolitické situaci skutečně mysleli... A to, že stáli vždy pevně na straně demokratických sil,tvrdili s takovou přesv ědčivostí, s jakou ještě nedávno přesvědčovali své chlebodárce a čtenáře, o sv ojí politické spolehlivosti vůči Velké Straně a pracujícímu lidu. Na místě šéf redaktora se na krátký čas usadil jeho dosavadní zástupce Zdeněk Sedláček. Ovš em skutečně jen na chvíli. V únoru 1989 rozhodla rada ONV o jeho odvolání a šé fredaktorem týdeníku se stal jeden z tzv. osmašedesátníků.

František Sobota, tajný spolupracovník StB, vedený pod č.1101229,známý též po d krycím jménem "Káťa", byl řadovým redak- torem Stráže lidu v letech okolo Pr ažského jara. Po srpnové okupaci se sice dle obsahu jeho publicistické činnost i opravdu snažil změnit kurz normalizačním směrem a tím si zajistit klidnou a ničím nerušenou budoucnost. Ovšem vzhledem k tomu, že k nám tehdy z východu na ší rudí "bratři" přivezli sametu opravdu ža- lostně málo,následující prověrky tento pojem neznaly a pan Sobota byl z redakce urychleně, spolu s některými sk utečnými reformátory, vyexpedován.Poněvadž se ovšem jeho osobnost vyznačovala takovým stupněm tvárnosti, že nevyužít této opovrženihodné vlastnosti by bylo pro rodnou Stranu plýtváním užitečným potenciálem, bylo mu nabídnuto velmi slu šně placené místo v pojišťovně a StB s ním navázala tajnou spolupráci.Že tato spolupráce nebyla ani trochu formální,naopak že se jednalo skutečně o velmi ak tivního konfidenta, není snad třeba ani dodávat. Právě takového člověka tehdej ší "někým" manipulovaná koordinační rada OF zrovna potřebovala. Bylo pro ni te hdy nezbytně nutné z hlasné trouby KSČ udělat urychleně hlasnou troubu OF, a o panu Sobotovi bylo známo /jak prohlašoval jeden mluvčí OF/, že kdo mu dobře z aplatí, pro toho" udělá všechno".Nabízenými službami tak vzácného člověka neby lo možno v zájmu rozvoje sametové demokracie pohrdnout, a tak někdy ke konci ú nora 1989, představili zástupci rady ONV /mezi nimi i dnešní poslanec parlamen tu za Levý blok, Vojťěch Čechák/ redakčnímu kolektivu nového pana šéfredaktora .

Marek KOŘÍNEK