--------------------------------------------------------------------------------
Autor: David Radek
Název: Puč umazaných v KPV České Budějovice
Zdroj: NN Ročník........: 0004/015 Str.: 015
Vyšlo: 01.01.1994 Datum události: 01.01.1994 Rok: 1994
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

ČESKÉ BUDĚJOVICE II.

V čísle 14/94 byl uveřejněn stejnojmenný článek, popisující podivnosti, za jakých se do čela pobočky Konfederace politických vězňů v Českých Budějovicích dostali ti, kteří puč zorganizovali a odstranili tak stávajícího předsedu pobočky, pana Stanislava Cábu.

Nový předseda pobočky KPV, pan František Poula ve svém dopise šéfredaktoru Jihočeských necenzurovaných novin (JČNN) ze dne 17. 2. 1994, ve kterém reagoval na výše uvedený článek, mimo jiné uvádí: "...v návaznosti na článek Puč umazaných v KPV Č. Budějovice, publikovaný v JČNN č. 3/94 srdečně zveme Vaším prostřednictvím jeho autora p. Jiřího Kubíka (pokud vůbec taková osoba existuje) resp. Vás k přátelskému objektivizujícímu jednání ve věci cit. článku, který obsahuje krom difamací i mnohá lživá tvrzení. ...S touto vstřícností přicházíme v intencích našich předpokládaných společných zájmů a proto věříme, že nás v tomto směru pochopíte. Neradi bychom totiž v nejkrajnějším případě požadovali satisfakci ve smylu tisk. zákona." Jelikož znám dobře pana Cábu a od několika členů KPV i ty, kteří puč zorganizovali (za pomoci několika skutečně solidně nechutných tahů), odpověděl jsem na dopis v "intencích" těch, že existují lidé, se kterými - bohužel - selhává ochota jednat a vybízí se jen jedna šance komunikace, a tou je pouze ochota o nich psát.

Rozhodl jsem se proto, že z původně jednoho článku, který napsal Jirka Kubík, budu pokračovat volným seriálem tak, aby vyšlo najevo kdo má více důvodů poukazovat na difamace a lživá tvrzení a kdo má více důvodů pro spíše strohé mlčení.

Mají ambice na vedoucí místa v KPV skutečně ti praví?

Pan Stanislav Cába strávil v bolševickém kriminále padesátých let těžkých a dlouhých 14 roků. Po celou tu dobu, až do současnosti, si zachoval kredit čestného a slušného člověka, kterého nemusí "hryzat" zoubky špatného svědomí. Ztěží se obdobnými vlastnostmi a zkušenostmi může pyšnit například pan Beneda, který po 6,5 měsících vězení vystudoval vysokou školu, aby za čas na to mohl stanout ve funkci náměstka v n.p. Potraviny. Již zde se dopouštěl neseriózního jednání - pomluv, za které se musel omluvit jisté paní sekretářce.

Další trest si pak "vykoledoval" v hospodě u piva, kde mimo jiné vysedával i s bolševiky. Za řeči v podnapilém stavu si šel sednout znovu a za úhrnný trest (i s tím prvním) v součtu 13,5 měsíce (tedy déle než rok), může dnes hrdě používat bezplatnou jízdenku ... Po návratu z druhého trestu se však dokázal znovu protlačit. Tentokráte mu posloužila organizace vskutku solidární: Svaz československo-sovětského přátelství (SČSP). Jednalo-li by se o pouhé pasivní členství - budiž. Pan Beneda však nebyl jen pouhým členem SČSP, ale dokonce i funkcionářem, co skutečně již není na hranici únosnosti pro členství v KPV. Svoji aktivitou tak dosáhl toho, že mohl jako bývalý "politický vězeň" pracovat i na tak hlídaném pracovišti, jakým bezesporu je atomová elektrárna, dokonce ve funkci ekonoma! Děti politických vězňů neměly žádnou šanci studovat na střední, natož pak na vysoké škole. Vyjímečnost pana Benedy však jeho dětem vysokou školu vystudovat umožnila. Vzhledem k těmto skutečnostem je podivné, že intriky pana Benedy proti panu Cábovi v současném vedení KPV našly živnou půdu a uspěly!

Dalším "odstraňovačem" zásadových je pan Hajný, jenž svoji "kariéru politických přestupků" započal rozsudkem za "pokus o loupežné přepadení prodejny", když chtěl se svým komplicem "utéct na Západ". Jestliže v roce 1968 musel sám konstatovat, že z tohoto důvodu se nemůže politicky angažovat, dospěl po listopadu 1989 k závěru opačnému, že vlastně může. A když si nechal v 70. letech provést výmaz trestu, může již cokoliv. Nebýt dvou zpolitizovaných pokusů o útěk, za které si vykoledoval další tresty, neměl by dnes ani o čem mluvit.

Když si vyžebral funkci ve vedení pobočky KPV s tím, že se již nebude předvádět, neodolal své chorobné touze po "zviditelnění" a společně s panem Benedou rozvinul celou sérii intrik proti panu Cábovi, který jim stál v cestě.

Nechutné metody ...

Protože byl pan Cába politicky nezranitelný (a je) dohodli se, že využijí rozpadu jeho manželství. Neštítili se ničeho. Z přátelských vztahů pana Cáby s manželi v sousedství chaty, ve které pan Cába již třetím rokem žije, vyrobili za pomoci bývalé paní Cábové intimní vztah. Aby to patřičně okořenili a učinili věrohodnějším, šířili a šíří dodnes pomluvy o paní ze sousedství. Nezastavilo je ani osvědčení MV o negativní lustraci.

Třetí do mariáše ...

Pan Bauer byl do té doby nevýrazný. Odsouzen byl jako voják za účast na manifestaci po měnové reformě v Plzni v roce 1953. V podstatě dbal vždy o svůj prospěch.

Když pan Cába učinil známou skutečnost o činnosti pana Benedy v SČSP, doznal i pan Bauer, že v čemsi podobném setrvával. Patrně zde je možno hledat důvod, že jako politický vězeň mohl studovat a dokonce i vyučovat učně. V rodině své manželky měl ostatně velmi dobru politickou podporu.

Po čase bylo panu Bauerovi dáno na vědomí, že je pro své členství v SČSP ohroženo jeho členství v KPV. I přidal se okamžitě k Benedovi a Hajnému a vyčerpával všechny možnosti (zejména ty méně slušné), aby je podpořil. Za tím účelem objížděl na jízdním kole závody v Českých Budějovicích, aby sháněl kompromitující informace na další členy výboru, kteří by tímto byli donuceni ke spojenectví.

Jen díky naprosté absenci povinné občanské statečnosti, mu není dokázána činnost ještě horší ...

Pokračování ...

Radek DAVID