Obsah přílohy 7/1991
Bedřich Karel: Rozchod federace
Usnesení
sjezdu KAN – Bohdan Dvořák
Kostlan
František: Vážení čtenáři
Kostlan
František: Zákaz KSČ, KSS a jejich právních nástupců
+------------------------------------------------------------------------------+
¦Autor:
Kostlán František ¦
¦Název:
Zákaz KSČ, KSS a jejich právních nástupců ¦
¦Zdroj:
NNp Ročník........: 0001/007 Str.: 001 ¦
¦Vyšlo:
01.01.1991 Datum
události: . . Rok: 1991 ¦
+------------------------------------------------------------------------------+
Úplný
obsah:
-----------
Dnes
pokračujeme v našem seriálu"Jak
hlasují poslanci o zákonech
sledujících očistu
společnosti nebo porušujících lidská a
občanská práva"-pozměňovacími návrhy k zákonu
o "Sdružování v
politických
stranách a v politických hnutích".K lepšímu pochopení
situace v
parlamentu se musím
vrátit k již
odsouhlasenému
"Lustračnímu
zákonu".
Přestože "Lustrační zákon"prošel hlasováním,nemohli se někteří
"demokraté" shodnout
na preambuli tohoto
zákona a někteří
skuteční demokraté raději na preambuli netrvali,aby
zákon měl
větší možnost projít v radikálnější
podobě.Neprošli ani návrhy
poslanců
Ladislava Kvasničky (KDH) a Pavla Bratinky (ODA):
Preambule,poř.č.12,posl.Kvasnička
Doplnit
preambuli tohoto znění:
"V období
komunistické diktatury bylo
nespočetné množství
lidí,kteří nezřídka i
velmi krutě platili za to,že se
řídili
především svým
svědomím,přísnou logikou a
nedeformovanou
etikou.Bylo tu
však i mnoho takových,kteří se
z touhy po
penězích,po moci,po
privilegiích dopouštěli velmi
zlých činů
proti
lidskosti.Pro naplnění alespoň jistého minima spravedlnosti
a tím
i pro morální ozdravění naší společnosti je třeba alespoň
ty,kteří
se nejvíce provinili,vykázat z
funkcí,pro jejichž výkon
je
nezbytné požadovat mimo vysoké
způsobilosti odborné i vysokou
způsobilost
morální.
Federální
shromáždění ČSFR se proto usneslo na tomto zákoně:"
Preambule,poř.č.18,posl.Bratinka
Doplnit
preambuli tohoto znění:
"Vycházejíce z
usnesení Federálního shromáždění
č.142 ze dne
23.5.1991 konstatujeme,že režim systematického
útlaku,uvedeným
usnesením odsouzený,byl udržován
především aparátem
KSČ,StB,spolupracovníky
StB a Lidovými milicemi.
Považujeme
proto za nutné v zájmu bezpečnosti demokratického řádu
a
posílení úcty k lidské důstojnosti přijmout následující zákon:"
Takže
tento zákon byl odhlasován bez
patřičného úvodu a je tudíž
o
hodně lépe napadnutelný,protože
fakticky nezdůvodňuje
rozhodnutí v zákonu
obsažená.(Kdo napadá zákony,které
se snaží
očistit společnost víme už z
hlasování o "Lustračním
zákonu").Rozporuplnou situaci
v parlamentě nejlépe
dokreslil
poslanec Petr
Uhl (ředitel ČTK)
z Občanského hnutí-Levé
alternativy (Levá
alternativa je extrémně
levicová,částečně
marxistická organizace,úzce spolupracující s anarchisty
a
komunistickou mládeží),který ač sám po
léta komunisty a StB
žalářován
a diskriminován zamítl i
"stínový" návrh vlády (tento
vládní návrh
nazvali někteří poslanci
zákonem na ochranu
estébáků),a prosazoval,aby příslušníci a spolupracovníci StB a
komunističtí funkcionáři mohli i nadále bez jakýchkoli
omezení
vykonávat všechny
funkce.V tom jej
podpořil poslanec Richard
Sacher
(ČSL),který vyzval k "národnímu usmíření".
Proti těmto snahám legalizovat komunistické
zločiny vystoupili
někteří pravicoví
poslanci,mezi nimiž vynikli:poslanec Václav
Benda (KDS),Petr
Toman (ODS),Stanislav Devátý
(ODS),Bohuslav
Hubálek
(neorg.Konfederace politických vězňů) a další.
V
této atmosféře se začal projednávat i zákon o
"Sdružování v
politických
stranách a v politických hnutích".Tento zákon je,jako
naprostá většina,zákonem nedokonalým a demokracii umezujícím,je
dobrým příkladem
toho,jak se realismus p.Pitharta-vyhledávání
reálného středu,konsensu (souhlasu) a kompromisu
za každou
cenu-naplňuje
v praxi.
Například v 4
zakazující se strany
a hnutí v písmenech
b),c),d),
se píše:"které nemají demokratické
stanovy nebo nemají
demokraticky
ustanovené orgány,které SMĚŘUJÍ k
uchopení a držení
moci,zamezujícím druhým stranám a hnutím ucházet se ústavními
prostředky
o moc nebo které SMĚŘUJÍ k potlačení rovnoprávnosti
občanů,jejichž program
nebo činnost ohrožují mravnost,veřejný
pořádek
nebo práva a svobodu občanů."
Vzhledem k tomu,že
stačí porušení každého
článku zvlášť nebo
dokonce
pouze části každého článku,může být
zakázána strana nebo
hnutí na základě
přesně nedefinovatelných a různými
částmi a
skupinami obyvatelstva odlišně chápaných pojmů,jako
jsou
demokratické
stanovy,směřování(?) k uchopení
moci,směřování(?) k
potlačení rovnoprávnosti občanů,činnosti
ohrožující
mravnost,veřejný
pořádek.
O
rozpuštění či postavení činnosti strany
nebo hnutí bude
rozhodovat
Nejvyšší soud ČSFR,ČR,SR.Ptám se jak vyloží tyto různě
chápané,blíže nedefinované pojmy,když navíc u
nás není možnost
precedentního
rozhodování?
Návrh na
rozpuštění či postavení
činnosti strany nebo hnutí
nebude Nejvyššímu
soudu předkládat parlament,jak by se v
demokratické společnosti dalo očekávat,nýbrž president,vlády
ČSFR,ČR,SR a
příslušní generální prokurátoři.Je tak umožněno
presidentovi a členům
vlád,kteří mohou být
příslušníky jediné
politické strany,pokusit se zlikvidovat touto
cestou své
politické odpůrce.Mějme při posuzování této
části zákona na
paměti,že
i Hitler se dostal k moci demokratickou cestou.
Paragraf č.4
byl ostatně nejspornějším bodem a padlo k němu
nejvíce pozměňovacích návrhů,např. návrh poslance
Michala
Horského
(VPN):
4 doplnit novým písmenem d),které zní:
"d)které šíří
fašismus,nacionalismus a rasismus.",poslance
Bohuslava
Hubálka (neorganizovaný,Konfederace politických věžňů):
4 doplnit novými písmeny d) a e),které zní:
"d)politická
strana nebo politické hnutí (dále jen
"organizace")
budou zakázány,pokud jejich činnost porušovala
či porušuje
základní
lidská práva
e)zakazuje se jakákoliv organizace,v jejímž názvu
se vyskytuje
slovo
"komunistický" ve všech gramaticky možných tvarech.",
poslance
Jozefa Kloknera (KDH):
Doplnit
o nové písmeno d),které zní:
"d)které se hlásí
k fašismu,marx-leninismu nebo
jiné totalitní
ideologii,která směřuje
k nastolení diktatury,k omezování
lidských
a občanských práv a likvidaci principů demokracie.",
a
poslance Ladislava Kvasničky (KDH):
4 doplnit novým písmenem d) tohoto znění:
"d) ktoré stratili dôveru väčšiny občanov tým,že v minulosti
zhanobili
ľudskosť a štát a propagovali triednu nenávisť."
Ani
jeden z těchto pozměňovacích návrhů nebyl schválen.
My se
dnes budeme věnovat
taktéž neschválenému pozměňovacímu
návrhu poslance
Jiřího Jílka (ODS),který
navrhoval doplnit -
4-zakazují
se strany a hnutí-doplnit písmenem d) KSČ,KSS a jejich
právní
nástupci.
Jiří Jílek
zde,podle mého názoru
výborně vycítil,že pokusy
zakázat jenom
počínání jež se dá
kvalifikovat jako fašistické
nebo
nacistické a opomenout přitom počínání komunistické není,
mírně
řečeno,adekvátní situaci.Nacismus a
komunismus jsou,jak
řekl na
mezinárodní konferenci o
zločinech komunismu profesor
Alain
Besangon z Francie,zrůdná dvojčata dvacátého století.
Tento a
někteří další poslanci na rozdíl od
jiných nezapomněl,co
sliboval svým
voličům před volbami
do parlamentů,kdy drtivá
většina občanů
požadovala zákaz Komunistické strany,Státní
bezpečnosti a
Lidových milic,jejich prohlášení
za zločinecké
organizace
a postavení mimo zákon.
Demokracie
se němůže začít prosazovat v
prostředí,ve kterém jsou
i
strany,které v minulosti
porušovaly základní principy
demokracie,v
demokratických zemích uznávané,a
základní lidská a
občanská práva.U
nás se tato
zásada týká Komunistické
strany,respektive
důvěry v její proklamovanou přeměnu na stranu
demokratickou.Poslanci (i
ostatní veřejní činitelé),kteří
komunistům důvěřují,ať už s dobrými
či nečestnými
úmysly,oddalují-odmítáním
zákazu nedemokratické strany-prosazení
skutečné demokracie,demokracie bez
omezujících prvků v nových
zákonech. Dva
hlavní argumenty odpůrců
zákazu KSČ a dalšího
ozdravění
společnosti:neuznání principu
kolektivní viny a vysoký
počet voličů,kteří volili KSČ,smetli do
propasti dějin
představitelé Sovětského
svazu a Ruska
po porážce levicového
puče.
S podporou většiny obyvatelstva a bez svatozáře falešného
humanismu,tolik vlastnímu některým našim
představitelům,zakázali
činnost Komunistické strany.Umožnili
tím,mimo jiné,i
komunistům,kteří se
chtějí skutečně očistit,aby
si založili
stranu
novou,ovšem se stejnými
rozjezdovými možnostmi,jaké mají
nově
vzniklé a vznikající strany-bez
miliardového majetku.(U nás
se,jak
víte,majetkové záležitosti řešily
zvláštním zákonem,který
se však
svpou kvalitou nelišil
od zákonů předcházejících a
umožnil-opět mimo
jiné-aby na návrh
ministryně Kontroly
K.Kořínkové udělila
federální vláda asi
miliardovou
výjímku.Jinými
slovy:komunisté mají i nadále majetkový a finanční
náskok před
stranami ostatními.Vlk se
nažral a koza zůstala
celá.Federální
vláda,místo novely špatného zákona,vyslyšela návrh
nomenklaturního
kádru komunistického režimu ministryně
Kořínkové
(OH).Z několika možných
kroků,to byl jistě
ten
nejjednodušší.kromě
těchto výjímek je majetek převeden do různých
akciových společností,které vedou komunističtí funkcionáři
a
hospodářští pracovníci,přesně v duchu návodu,který jsme
zveřejnili v
Necenzurovaných novinách TY
RUDÁ KRÁVO č.4.Je
zajímavé,že nikdo
nenavrhl zákon,který by
toto "legální
rozkrádání
neumožnil a případně postihoval).
Pozměňovací návrh
poslance Jílka neprošel,protože o něm měli
pochybnosti i
někteří poslanci pravicových
stran.Především
poslanci
Občanské demokratické aliance,o
nichž je známo,že jsou
úzce
provázání s Václavem Havlem a do značné
míry podléhají jeho
vlivu (disidentský komplex),především
pak nesprávně chápanému
pojmu-humanismus,a jejichž "radikalismus" se projevuje většinou
mimo parlament
na různých demonstracích a shromážděních
občanů,ale
i poslanci Občanské demokratické strany. U pragamatiků
typu
Václava Klause to už ani nepřakvapuje (jako člen federální
vlády se podílel
na výjímkách při navrácení majetku KSČ "lidu
ČSFR",má též
na svědomí začátek
fungování tkzv.nástupnické
organizace
Národní fronty-Shromáždění politických stran a hnutí a
tudíž i zachování
APARÁTU NF),překvapuje to však
u některých
dalších členů
ODS,především u těch,kteří hlasování
ignorovali.Možná
by bylo zajímavé zkusit vysledovat,kteří členové
ODS
jsou bývalými komunisty.
Naopak nepřekvapuje hlasování stran levicových."Pro" hlasovali
jen tři
zástupci zatím jediné legitimní demokratické strany,hnutí
Asociace sociálních demokratů (zatím člen
OH) Albert
Černý,Jinřich
konečný,Jiří Souček.
Potěšila Křesťansko-demokratická strana
v čele s Václavem
Bendou,s výjímkou Miroslava Tyla,jenž hlasování
ignoroval,déle
osvědčení jedinci
z ODS:Stanislav Devátý,Milan Hruška,Jiří
Jílek,Erich
Kříž,Michal Malý,Petr Toman a další.
Situaci měla
nejlépe vyjasněnou Veřejnost
proti násilí a
Křesťansko
demokratické hnutí.Z obou hnutí hlasovali
"pro" téměř
všichni
poslanci.
Svým hlasováním a postoji v parlamentě
dává jasně najevo všem
pochybovačům
bývalý komunistický novinář,signatář
Charty 77,Jiří
Ruml,na
kterou stranu se dnes staví.Hlasoval
pro Lustrační zákon
i pro
zákaz KSČ,KSS a právních nástupců.
Na
závěr bych rád řekl svůj osobní názor
na práci a výšku platu
poslanců.byl
jsem,na rozdíl od mnohých
kritiků,přítomen nejednou
jednání poslanců.Nevím jak ve výborech,ale při jednání ve
sněmovně jsem byl
nucen během asi dvanácti hodin vyslechnout
tolik nesmyslných blábolů,protichůdných
tvrzení a
neinteligentních
žvástů,že jsem jen tak tak
neodešel.Zůstal jsem
jenom
proto,že jsem si slíbil,že vydržím
totéž co poslanci.Tímto
způsobem
trpí pravděpodobně i poslanci levicově smýšlející,když
si musí
vyslechnout bláboly ze
strany druhé,od poslanců
pravicových. průměrná práce 12-14 hodin,práce ve
výborech,povinnost
prostudovat návrhy zákonů (třeba i po čtrnácti
hodinové šichtě,navíc,když vím,že mne druhý
den čeká
totéž),připomínkovat
zákony a vedle toho všeho si ještě najít čas
pro
své voliče a běžnou drobnou práci-já smekám.Jsou samozřejmě
poslanci,kteří často
chybí,nepracují tolik intenzivně,ale
ujišťuju
vás,že se dají za poměrně krátkou
dobu odlišit od těch
pilných.
Za "první" republiky prý byl
poslanecký plat 40 000 Kčs
(při tehdejší tvrdosti měny).Nechci to
samozřejmě přehánět,ale
dnešní
plat těm pilným poslancům rozhodně nezávidím.
František
Kostlán
Návrh
poslance Jiřího Jílka:
Doplnit 4 - zakazují
se strany a
hnutí - novým písmenem
d),které
zní:
"d)KSČ,KSS
a jejich právní nástupci"
+------------------------------------------------------------------------------+
¦Autor: ¦
¦Název:
Přehled hlasování podle klubu ¦
¦Zdroj:
NNp
Ročník........: 0001/007 Str.:
002 ¦
¦Vyšlo:
01.01.1991 Datum události: 02.10.1991 Rok: 1991 ¦
+------------------------------------------------------------------------------+
Úplný
obsah:
-----------
Datum:2.10.1991
čas:14:34:55
:17.SPOL.FS-pozm.návrh
poslance Jílka
strana:1 PRO PROTI
ZDRZ. NRHL. NEPRIT
VPN Adam
Gejza *
VPN Adriánová Mária *
VPN Bačinský
Štefan *
VPN Bakšay
Jozef
*
VPN Bláha
Michal *
VPN Čalfa
Marián *
VPN Farkaš
Marián *
VPN Gémesi
Karol
*
VPN Glezgo
Štefan *
VPN Hacaj
Ján *
VPN Haško
Alfréd *
VPN Hlávková
Sonja *
VPN Honner,CSc. Karol *
VPN Horský
Michal *
VPN Kováč
Ladislav *
VPN Kukučka
Martin *
VPN Kulan
Peter *
VPN langoš
Ján *
VPN Mlynárik,CSc. Ján *
VPN Morovič,CSc. Ján *
VPN Peter
František *
VPN Posluch,CSc. Marian *
VPN Rašev
Peter *
VPN Roubal
Miloslav *
VPN Sahligerová
Eva
*
VPN Sándorová Eleonóra *
VPN Savčinský Vladimír *
VPN Smržík
Kornel *
VPN Szölösová
Helena *
VPN Šebej
František *
VPN Šepetka Jozef *
VPN Šútovec,CSc. Milan *
VPN Valko
Ernest *
VPN Világi Oszkár *
KSČS
Adamec,Csc. ladislav *
KSČS
Arnošt František *
KSČS
Benčík,CSc. Michal *
KSČS
Borgula Michal
*
KSČS
Danihel Vincent *
KSČS
Dospíšil Ivan *
KSČS
Drešerová Dana *
KSČS
Filip Vojtěch *
KSČS
Gebas Jaromír *
KSČS
Grebeníček,CSc Miroslav *
KSČS
Jansta Miroslav *
KSČS
Jedinák Zdeněk *
KSČS
jenerál jaroslav *
KSČS
Kanis,CSc. Pavol
*
KSČS
Koncl Jiří *
KSČS Korman
Miroslav *
KSČS
Kos jaroslav *
KSČS
Kostya Libor *
KSČS
Košnár,DrSc. Jozef *
KSČS
Kováč marián *
KSČS
Kubíček František *
KSČS
Kvačkaj Peter *
KSČS
Ledl Lubomír *
KSČS
Masopust,DrSc. Zdeněk *
KSČS
Maštálka Jiří *
KSČS
mečl,CSc. Josef *
KSČS
Měrák pavel *
KSČS
Mináč Vladimír *
KSČS
Mišura Jozef *
KSČS
Mohorita vasil *
KSČS
Muška Milan *
KSČS
Novotný,CSc. Ivo *
KSČS
Olej,CSc. Jozef *
KSČS
Pernica Josef *
KSČS
Ransdorf,CSc. Miloslav *
KSČS
Richterek Richard *
KSČS
Rothmayerová Gabriela *
KSČS
Sedlák Jiří *
KSČS
Seman karol *
KSČS
Serenčéš,CSc. Peter *
KSČS
Stank,CSc. Jozef
*
KSČS
Svoboda Jiří *
KSČS
Sýkora Michal *
KSČS
Šidlík Mikuláš *
KSČS Tolar,CSc.
Vladimír *
KSČS
Vodehnal Jan *
KSČS
Zán.CSc. Ján *
HSD II
Adámek Jiří *
HSD II
Kladivo Aleš *
HSD II
Ovčáčíková Alena *
HSD II
Tomis Václav *
HSD II
Váňa Vladimír *
HSD II
Žáček ladislav *
SNS
Adámek Miroslav *
SNS
Andelová Olga *
Sns
Baštigál Eduard
*
SNS
Hrivík,CSc. Pavol
*
SNS
Molnár Juraj *
SNS
Moric,CSc. Víťazslav *
SNS
Pánis Stanislav
*
SNS
Pavúková Oľja
*
SNS
Roman ladislav
*
SNS
Slota Ján *
SNS Syč
Ján *
SNS
Šedovič Jozef *
SNS
Tvrdá Zuzana *
SNS
Vrabec Marián
*
KDH
Ambros rafael *
KDH
Anderko Anton *
KDH
Babálová Marta *
KDH
Bobovický Július
*
KDH
Čičmanec,CSc. pavel
*
KDH
Horník Ján *
KDH
Hrušovský Pavol *
KDH
Jambor,CSc. Augustín *
KDH
Kakačka Jozef *
KDH
Kapitulíková Mária *
KDH
kapusta Marián *
KDH
Klokner Jozef *
KDH
Krištofík Štefan
*
KDH
Kučera,CSc. Stanislav *
KDH
Kurťák Michal *
KDH
Kvasnička Ladislav *
KDH
Mornár Peter *
KDH
Petrovič Alfonz *
KDH
Polanský Ivan *
KDH
Rajnič Alojz *
KDH
Šimko Ivan *
KDH
tahy Miroslav *
KDH
Viktorín,CSc. Konštantín*
KDH
Volek,CSc Imrich *
KDH
Vosček Ján
*
MKDH
Bajnok Štefan *
MKDH
batta István
*
MKDH
Boros Zoltán *
MKDH
Duray Miklós
*
MKDH
Magyar.CSc.František
*
MKDH
Molnár ladislav M. *
MKDH
Niedoba Vladislav
*
MKDH
Novitzký,CSc.Vojtěch *
MKDH
SZöcs,DrSc. ferenc
*
MKDH
Varga olivér *
KDU
Bartončík Josef *
KDU
Benda Václav *
KDU
Cuhra jaroslav *
KDU
Černý Jiří *
KDU
Frič Jan *
KDU
Hanák Stanislav
*
KDU
Kaplanová Marie *
KDU Lux
Josef *
KDU
Michálek František
*
KDU
Motyčka Ludvík *
KDU
sacher Richard
*
KDU
Šimečková Irena
*
KDU
Šlápota Jaromír
*
KDU
Tomsa Josef
*
KDU Tyl
Miroslav *
OH
Battěk Rudolf
*
OH
Branná dana
*
OH
Brodský petr *
OH
Bružek Zdeněk
*
OH
Čejková Mahulena
*
OH
Černý Albert *
OH
Diensbier st.Jiří *
OH
Diensbier ml.Jiří
*
OH
Doksanský Josef
*
OH
Gürtler Štefan *
OH Hlavička
Bohumil *
OH
Hradílek Tomáš *
OH
Humpál Václav *
OH
Chýlek Stanislav
*
OH
Janča Bohumil
*
OH Jégl
Pavel *
OH
Ježek,CSc. Karel *
OH
Jičínský,DrSc. Zdeněk *
OH
kačer Jan *
OH
Konečný Jindřich *
OH
Kučera Petr
*
OH Lis
Ladislav *
OH
Mikan Vladimír *
OH
Miller Petr
*
OH
Musílek Jiří
*
OH
Mlynář Ivan
*
OH Němcová
Dana *
OH
patočka jaromír
*
OH
Rynda Ivan
*
OH
Sokol Jan
*
OH
Souček Jiří *
OH
Soukup Jiří *
OH
Ševčík Vlastimil
*
OH Šolc
jan *
OH
Šormová Rút *
OH
Tarhoviská Soňa
*
OH Uhl
Petr *
OH
Valtr Vlastislav
*
OH Vild
Jan *
OH
Vrchovský ladislav
*
OH
Zeman Miloš
*
HZDS
Bellušová Edita *
HZDS Čič
Milan *
HZDS
Kňažko Milan *
HZDS
Kočtúch,DrSc. Hvezdoň
*
HZDS
Kontra,CSc. Martin
*
HZDS
Kováč Michal *
HZDS
Kováč,CSc. Michal
*
HZDS
Laluha,CSc. Ivan
*
HZDS
Mečiar Vladimír *
HZDS
Minka,CSc. Július *
HZDS
Ondrejkovič Anton *
HZDS
Soboňa Viliam
*
HZDS
Šimko Eduard *
HZDS
veverka,CSc. Jozef *
HZDS
Vicen Vlastimil *
HZDS
Zelenay,CSc. Roman *
HZDS
Zlocha Jozef
*
ODA
Blažek Antonín
*
ODA
Bratinka Pavel
*
ODA
Dlouhý,CSc. Vladimír *
ODA
Kroupa Daniel
*
ODA
Kudláček Libor
*
ODA
Novosád Karel *
ODA
Parkanová Vlasta
*
ODA
prokop Michal
*
ODA
Skalický Jiří
*
ODA
Štern Jan *
ODA
Vandas Pavel
*
neorg.
Bugár Vojtech
*
neorg.
Burian Petr *
neorg.
Doležal Bohumil *
neorg.
Dubček Alexander *
neorg.
Hubálek Bohuslav *
neorg.
Mandler Emanuel *
neorg.
Ropek Radomil
*
neorg.
Samková Klára *
neorg.
Vincze Daniel
*
neorg.
Zálešáková Eliška
*
ODS
Bureš Jiří
*
ODS
Devátý Stanislav *
ODS
Gandalovič Petr
*
ODS
Houška František *
ODS
Hruška milan *
ODS
Huml Ondřej
*
ODS
Jílek Jiří *
ODS
Jurečka jaroslav *
ODS
Kessler Zdeněk *
ODS
Klaus,CSc. Václav
*
ODS
Kobylka Jan *
ODS
Kopřiva Tomáš *
ODS
Kovář Jiří *
ODS
Kříž Erich *
ODS
Lacina Jiří *
ODS
Macek Miroslav
*
ODS
Malina Zdeněk
*
ODS
Malý Michal *
ODS
Mlčák Jaroslav *
ODS němec
Igor *
ODS
Petrová jana
*
ODS
Piskoř jaromír
*
ODS
Pobežal jan *
ODS
Pohanka,CSc. Milan *
ODS
Pospíšil
Jiří *
ODS
Richter,CSc. Miroslav
*
ODS
Roček Miroslav
*
ODS
Selner Jaroslav *
ODS
Schneider Jiří
*
ODS
Sláma Věroslav
*
ODS
Soldát Miloslav
*
ODS
Stome Karol *
ODS
Suchánek jaroslav *
ODS
Sychra Miroslav
*
ODS
Šebek Pavel
*
ODS
Šedivý Filip
*
ODS
Tejkl Milan
*
ODS
Toman Petr *
ODS
Vidím Jan
*
ODS
Voleník Lubomír
*
ODS
zahrádka pavel *
ODS
zavřel Miroslav *
ODS
Žalud Stanislav *
NOF
Deyl Vojtěch
*
NOF
Hladík jaroslav *
NOF
Hrušínský Rudolf *
NOF
Kocáb Michael *
NOF
Kovaříková Drahomíra
*
NOF
Ruml Jiří *
NOF
Senjk Rostislav *
SDO
Dostál pavel *
SDO
Fišera Ivan *
SDO
Kavan Jan *
SDO
Komárek DrSc. Valtr *
SDO
Sochor Vítězslav *
SDO
Šamalík,DrSc. František *
SDO
Šilhán,CSc. Věněk *
SDO
Špaček Josef
*
SDO
Wagner Jozef *
SDO
Zukal,CSc. Rudolf *
HSD-SMS
I Konečný pavel *
HSD-SMS
I Krejcar Miloš *
HSD-MSM
I Matochová Soňa *
HSD-SMS
I Nazari Marta
*
HSD-MSM
I Nováková Eva *
HSD-MSM
I Pernica František *
HSD-MSM
I Tichý Bohumil
*
HSD-MSM
I Vysloužil Zdeněk
*
HSD-MSM
I Zapletal Pavel *
+------------------------------------------------------------------------------+
¦Autor:
Kostlán František ¦
¦Název:
Vážení čtenáři ¦
¦Zdroj:
NNp
Ročník........: 0001/007 Str.:
004 ¦
¦Vyšlo:
01.01.1991 Datum
události: . . Rok: 1991 ¦
+------------------------------------------------------------------------------+
Úplný
obsah:
-----------
pouze
ten,kdo je obeznámen se všemi fakty,může proniknout do tajů
fungování
mašinérie Státní bezpečnosti.Odsuzování a zpochybňování
"registru svazků",ve kterém jsou zaneseni
i spolupracovníci
StB,"lustračního" aktu
i "Lustračního zákona" těmi,kdož se
neseznámili se
všemi fakty lze
směle nazvat
diletantstvím,zpochybňování a odsuzování výše uvedeného těmi,jež
se
už s fakty seznámili nemůžeme pak nazvat jinak,než úmyslným
napomáháním
příslušníkům a spolupracovníkům StB.
Nemyslíme
si,že lze všechny bývalé komunisty naházet do jednoho
pytle,avšak ti
bývalí,kteří se bohužel
nedokázali zbavit
komunistického způsobu myšlení a zbytků marxistické
dialektiky
jsou
dnes,jako členové Občanského hnutí a Československé strany
sociálně demokratické (a dalších levicových
stran a hnutí)
roztroušeni
ve vládách a parlamentech a zcela vážně se věnují
zachování
kolektivismu,socialismu - zásadní roli
státu v oblasti
plánování a
sociálního zabezpečení - a dalším
levicovým
výstřelkům,které
v historii vedly k násilí a k porobě národů či
skupin
obyvatelstva (šlechta třídní nepřítel,židé a podobně).
V rámci tohoto
úsilí brání odchodu
lidí loajálních či
kolaborujících s komunistickým režimem z funkcí
důležitých pro
zdárný
chod státu,protože s příchodem
nových,nezkompromitovaných
lidí se
"starý režim" budovat nedá a brání seznámení veřejnosti s
informacemi o
fungování represivních složek,sloužících
teroristickému
EXTRÉMNĚ-LEVICOVÉMU režimu.
Z
těchto důvodů jsme pro vás
připravili podstatné ukázky z
rozkazů
(zatím neodtajněných!) ministra vnitra
Obziny,v nichž se
blíže
seznámíte s organizací činnosti Státní bezpečnosti.
Zároveň
se všemi soudnými občany si klademe tyto otázky:
Proč tyto
rozkazy a další
podobné dokumenty nebyly
dosud
odtajněny
a zveřejněny?
Je to i
z toho důvodu,že dnešní ministerstvo vnitra chce používat
stejné
metody?
Nebo proto,že
levicová část vládnoucí
garnitury cítí potřebu
uchovat
stav věcí v dnešní podobě?
Je toto chování Občanského hnuti a
dalších levicových stran a
jednotlivců
ve shodě s tím co jsme žádali po 17.listopadu 1989?
Dnes
tedy výňatek z rozkazu ministra vnitra Obziny:
Směrnice
pro práci se spolupracovníky kontrarozvědky.
František
Kostlán
Bedřich
Karel
Petr
Cibulka
ROZKAZ
MINISTRA
VNITRA
ČESKOSLOVENSKÉ
SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY
Ročník
1978 V Praze dne 25.ledna 1978 Číslo 3
PŘÍSN2
TAJNÉ !
Ministr
vnitra:
doc.PhDr.Jaromír
OBZINA,CSc.,v.r.
RMV
ČSSR č.3/1978 (příloha
ČÁST II
Výběr,prověřování
a získávání
tajných
spolupracovníků
Výběr
kandidátů
tajných
spolupracovníků
Čl. 26
Pracovník kontrarozvědky vychází při výběru kandidátů tajných
spolupracovníků (dále
jen "kandidáti") z důkladné znalosti
situace a z
ní vyplývající konkrétní potřeby využití tajných
spolupracovníků
k plnění státobezpečnostních úkolů
2)Směrnice pro
evidenci,statistiku a administrativu při
kontrarozvědné
činnosti (A-oper-II-1) vydané RMV ČSSR č.4/1978.
Čl. 27
Při výběru
kandidátů se uplatňují
jednak obecná hlediska
vztahující
se na všechny tajné spolupracovníky,jednak speciální
hlediska daná
konkrétní státobezpečnostní situací
a
předpokládanými
úkoly,které má kandidát po získání plnit.
Čl. 28
Obecná hlediska zahrnuji
zejména základní
intelektuální,psychologické a
fyzické předpoklady
kandidáta,objektivní
a subjektivní podmínky spolupráce.
Čl. 29
Speciální hlediska
jsou například požadavky,aby kandidát měl
předpoklady k pronikání
do nepřátelských rozvědných
centrál a
emigrantských
seskupení,k rozpracování konkrétního
případu a pro
plnění
zpravodajských úkolů ve specifickém prostředí.
Prověrka
Kandidáta
Čl. 30
Pracovník kontrarozvědky musí v období
výběru kandidáta
shromáždit podklady
k jeho prověrce. Rozsah a hloubka těchto
podkladů vychází
z charakteru kandidáta
a z předpokládaných
úkolů,které
má plnit po získání.prověrka musí být
prováděna vždy
důkladně
tak,aby její výsledek byl co nejobjektivnější.
Čl. 31
(1)Podklady
k prověrce kandidáta získává pracovník kontrarozvědky
administrativní prověrkou,kontrarozvědnými prostředky a osobním
stykem
s kandidátem.
(2)Administrativní
prověrkou jsou při dodržování zásad konspirace
a za
využívání stanovených legend získávány údaje z oficiálních i
polooficiálních pramenů,jako jsou služební a
pracovní
hodnocení,zprávy
o pověsti a jiná vyjádření.
(3)Při prověrce
kandidáta kontrarozvědnými prostředky
se
využívají především
tajní spolupracovníci a
důvěrníci.V
odůvodněných
případech se podklady k prověrce kandidáta získávají
též
pomocí zpravodajsko-technických úkonů a sledování.
Čl. 32
(1)Pracovník kontrarozvědky prověřuje zejména předpoklady
kandidáta pro plnění
státobezpečnostních úkolů,jeho
politickou
spolehlivost,hodnověrnost a
serióznost,stupeň důvěry u
rozpracované osoby,schopnost navazovat styky se
zájmovými
osobami,schopnost
dodržovat konspiraci apod.
(2)Prověrku a
soustřeďování materiálů k
osobě kandidáta vede
pracovník
kontrarozvědky v osobním spise kandidáta až do doby,kdy
bude
předložen a příslušným náčelníkem schválen ke spolupráci.
(3)Prověrka
kandidáta je prováděna jen po dobu
nezbytně nutnou k
získání
všech důležitých materiálů k objektivnímu posouzení osoby
kandidáta.
ČL. 33
(1)Osobní styk
s vybraným kandidátem slouží pracovníku
kontrarozvědky k
osobnímu poznání,k ověření
a prohloubení
poznatků,které o
něm získal administrativní prověrkou a
kontrarozvědnými
prostředky,dále ke zjištění vztahu kandidáta k
Státní
bezpečnosti a ochoty sdělovat informace.
(2)Osobní
styk s kandidátem musí být uskutečňován
tak,aby nebyla
předem narušena konspirace budoucího tajného spolupracovníka a
nebyly mu
odkryty formy a
metody práce kontrarozvědky,ani
skutečný
důvod styku.
vyhodnocení
prověrky
kandidáta
Čl. 34
Po soustředění potřebných poznatků o
kandidátu přistupuje
pracovník kontrarozvědky k jejich vyhodnocení.Dojde-li k
závěru,že kandidát
odpovídá požadavkům pro
něž byl
vybrán,zpracuje návrh
na získání ke
spolupráci tajného
spolupracovníka (příloha
č.2),který předkládá ke
schválení
náčelníku s
příslušnou schvalovací pravomocí.Tím se uzavírá
období
výběru a prověřování kandidáta.
Čl. 35
Dojde-li
pracovník kontrarozvědky k závěru,že kandidát neodpovídá
požadavkům,seznámí s výsledky vyhodnocení náčelníka,který
rozhodne
o tom,zda se osobní spis kandidáta:
a)uloží
do archivu (nejméně na dobu 5 let),
b)nebo zruší
(nemají-li materiály žádnou
státobezpečnostní
hodnotu) a
v evidenci se
uloží jen záznam
o získávání ke
spolupráci
a uvedením důvodu,proč bylo od záměru upuštěno.
Motivace
získávání
tajných
spolupracovníků
Čl. 36
Tajní
spolupracovníci jsou získávání:
a) na
základě ideových pohnutek
b) na
základě výhod
c) na
základě kompromitujících skutečností
Čl. 37
(1)Žádný
ze způsobů získávání tajných spolupracovníků uvedených v
čl.36
nelze považovat za přednostní sám o
sobě, volba způsobu je
vždy dána
obsahem získaných podkladů
s předpokládaným cílem
využití tajného
spolupracovníka,přičemž
platí vždy zásada,že
získávaný
tajný spolupracovník se rozhoduje na
základě vlastního
uvážení
a rozhodnutí.Dobrovolnost ze
strany získávaného tajného
spolupracovníka
je základní a nejvhodnější zásada při získávání
tajných
spolupracovníků.
(2)Za
určitých specifických podmínek práce kontrarozvědky,zejména
tam,kde
by byly ohroženy zvlášť důležité obranné,politické nebo
ekonomické zájmy
státu,je možno s
ohledem na povahu případu
spolupráci vyžadovat.Takovým případem je např.
bezprostřední
nebezpečí
vyzvědačství,teroru,sabotáže,záškodnictví nebo jiné
případy zvlášť
závažného ohrožení československé ekonomiky a
ekonomik
socialistických států.
Čl. 38
Ideové
pohnutky
Ideovou pohnutkou
je osobní přesvědčení
získávaného tajného
spolupracovníka o
nutnosti boje proti
vnějšímu i vnitřnímu
nepříteli,vyplývající z
marxisticko-leninského
světového
názoru,socialistického vlastenectví,odporu k
imperialismu a
imperialistickým válkám,nenávisti k imperialistickým
rozvědkám
nebo některým
jejich pracovníkům,odporu k vnitřnímu nepříteli
(zejména
po zkušenostech z roku 1968),nutnost ochrany a obrany
politických,ekonomických i
vojenských zájmů Československé
socialistické republiky
a ostatních zemí
socialistického
společenství.Ideové
pohnutky mohou být rovněž založeny na osobním
zájmu získávaného tajného
spolupracovníka o bezpečnostní
problematiku
a činnost kontrarozvědky.
Čl. 39
Výhody
(1)Dobrovolné
rozhodnutí spolupracovat s
kontrarozvědkou se může
opírat o
určité výhody poskytované
tajnému spolupracovníku v
průběhu
spolupráce.
(2)Mezi hmotné
výhody může patřit
pravidelný plat,hmotné
zajištění rodiny
tajného
spolupracovníka,ukládání předem
stanovených
částek na jeho vkladní knížku,cílové prémie a jiné
formy hmotných
odměn nebo jiných
výhod,které mohou být mezi
tajným spolupracovníkem a kontrarozvědkou předem dohodnuty na
počátku nebo
v průběhu spolupráce,popřípadě stanoveny
ve
smlouvě.
Čl. 40
Kompromitující
skutečnosti
Ve
zdůvodněných případech jsou získávání tajní spolupracovníci na
základě kompromitujících skutečností.tajný
spolupracovník
získávaný tímto
způsobem se rozhodne
na základě vlastního
uvážení,zda
spolupráce s kontrarozvědkou je pro něho výhodnější
než důsledky,které by ho použitím
kompromitujících skutečností
postihly.
Čl. 41
(1)Kompromitující
skutečnosti ohrožují pověst získávaného tajného
spolupracovníka
ne veřejnosti,v zaměstnání či osobním životě nebo
umožňují jeho
postih pro porušení
zákonů a jiných právních
předpisů.V takovém
případě musí jít
zpravidla o činy nižší
společenské nebezpečnosti,která současně
není vyšší než
nebezpečnost
předpokládané trestné činnosti,k jejímuž
odhalení má
být tajný
spolupracovník
využit.Závažnost kompromitující
skutečnosti
nutno posuzovat z hlediska osoby
získávaného tajného
spolupracovníka
a prostředí,ve kterém žije a pracuje.
(2)U cizince může jít též o
kompromitaci před zákony mateřské
země,před institucemi nebo
organizacemi,jejichž úkoly v
Československé socialistické republice
plní nebo
skutečnosti,které
ohrožují jiné zájmy.
Čl. 42
Nejde-li k
získání tajného spolupracovníka na základě
kompromitujících skutečností,rozhodne náčelník
s příslušnou
pravomocí,při respektování zákonů,zda a jak
budou tyto
skutečnosti
použity.
Čl. 43
Na
základě kompromitujících skutečností
mohou být získávání jen
agenti,v
žádném případě však držitelé PB a rezidenti.
Získávání
ke spolupráci
a
vázací akt
Čl. 44
(1)Po schválení
návrhu na získání
tajného spolupracovníka
příslušným náčelníkem provádí pracovník kontrarozvědky přípravu
na vázací
akt,která vychází z
předem stanoveného postupu
uvedeného
v návrhu.Vázací akt musí být uskutečněn
v co nejkratší
době,nejpozději
do 30 dnů po schválení návrhu.Jsou-li
odůvodněné
překážky,zpracuje pracovník
kontrarozvědky doplněk návrhu
se
zdůvodněním
a předloží doplněk ke schválení náčelníku,který návrh
schválil.
(2)Vázací
akt se provádí v prostředí,které
zaručuje jeho utajení
a
ničím nerušený průběh.Nejvhodnější jsou k
tomu účelu vybrané
místnosti
umožňující konspirativní příchod a odchod získávaného
tajného
spolupracovníka.
(3)Vázání tajného spolupracovníka
provádí pracovník
kontrarozvědky,který ho
bude řídit.Příslušný náčelník
rozhodne,zda
se vázacího aktu zúčastní sám,nebo podle potřeby jim
určený
další pracovník.
ČL. 45
(1)Během
vázacího aktu dodržuje pracovník kontrarozvědky předem
stanovený postup,který upravuje podle vývoje situace a chování
získávaného tajného spolupracovníka,zejména z hlediska
využití
kompromitujících
skutečností.
(2)Ve složitých
případech vázání (zejména
na základě
kompromitujících skutečností,vázání cizinců,zvláštního zájmu
apod.) zaznamenává se průběh vázacího aktu
nahrávací technikou
nebo se
provádí jiná dokumentace při zachování zásad konspirace.
(3)Při
vázacím aktu a instruktáži se neodhalují všechny formy a
metody
práce a zájmy kontrarozvědky,postupuje
se pouze v rozsahu
nutném
pro počáteční spolupráci a přihlíží se k úkolům,které bude
tajný
spolupracovník v počátku spolupráce plnit.
Čl. 46
(1)Souhlasí-li
získávaný tajný
spolupracovník se
spoluprací,podepisuje
připravený závazek ke spolupráci nebo jej
sepíše
sám volnou formou.
(2)Písemný
závazek se nevyžaduje v
případech,kdy by jeho podpis
mohl
ohrozit dobrý vztah získávaného tajného spolupracovníka ke
spolupráci s
kontrarozvědkou.V tomto případě
postačí ústní
souhlas
získávaného tajného spolupracovníka.
(3)Získaný tajný
spolupracovník si sám
zvolí krycí
jméno,neučiní-li
tak,určí je pracovník kontrarozvědky.
Čl. 47
Po přijetí
písemného nebo ústního
závazku provede pracovník
kontrarozvědky
instruktáž získaného tajného
spolupracovníka,při
které
ho poučí o obsahu a hlavních zásadách
spolupráce,zejména o
zásadách
konspirace.Současně s ním projedná nejbližší konkrétní
úkoly,způsob
jejich plnění a způsob vzájemného styku.
ukončení
vázacího aktu
Čl. 48
Po
skončení vázacího aktu sepíše pracovník
kontrarozvědky o jeho
průběhu
záznam,ve kterém stručně zhodnotí průběh rozmluvy,chování
získávaného tajného
spolupracovníka,zejména
jeho reakci na
nabídku spolupráce,dále podstatu informací poskytnutých tajným
spolupracovníkem a
uvede první úkol,který tajnému
spolupracovníkovi
uložil.
Čl. 49
Záznam
o průběhu vázacího aktu předloží pracovník
kontrarozvědky
náčelníku,který schvaloval návrh na získání
tajného
spolupracovníka.Po jeho
souhlasu registruje tajného
spolupracovníka
podle příslušných směrnic 3).
3)Směrnice pro
evidenci,statistiku a administrativu při
kontrarozvědné
činnosti (A-oper-II-1) vydané RMV ČSSR č.4/1978.
Čl. 50
(1)Nebylo-li
dosaženo závazku ke spolupráci nebo na
základě nově
vzniklých
okolností v průběhu vázacího aktu bylo od získání ke
spolupráci upuštěno,pracovník kontrarozvědky uzavře zprávu
návrhem
na uložení materiálů do archivu.
(2)Po
souhlasu příslušného náčelníka se zpráva ukládá se všemi
podklady do
archivu.nemají-li
materiály státobezpečnostní
hodnotu,postupuje
se podle čl.35 písm.b/.
získávání
tajných
spolupracovníků
- cizinců
Čl. 51
(1)Cizinec
může být získáván ke spolupráci s
kontrarozvědkou jen
jako
agent.
(2)Při získávání
cizinců ke spolupráci
s kontrarozvědkou se
postupuje
podle obecných principů
uplatňovaných u všech tajných
spolupracovníků,přičemž je
třeba dbát některých
specifických
rysů.
(3)Vázacímu aktu
musí předcházet důkladné
kontrarozvědné
rozpracování cizince.Po skončení rozpracování,kdy cizinec ukáže
jako
vhodný typ agenta,je zpravidla uplatňována metoda postupného
připoutávání,při kterém pracovníci kontrarozvědky vystupují při
styku s cizincem
buď pod krytím (legendou) nebo otevřeně (bez
legendy).
(4)Zásadou při uplatňování styku s cizincem je,aby byl veden
způsobem,který
snižuje na nejnižší míru riziko vyzrazení záměrů
kontrarozvědky
nepovolaným osobám nebo protivníku.
Čl. 52
Získávání
cizinců ke spolupráci provádějí
jazykově kvalifikovaní
a
zkušení náčelníci nebo
pracovníci kontrarozvědky mající
předpoklady
k jednání s cizinci.
+------------------------------------------------------------------------------+
¦Autor:
Karel Bedřich ¦
¦Název:
Rozchod federace ¦
¦Zdroj:
NNp
Ročník........: 0001/007 Str.:
006 ¦
¦Vyšlo:
01.01.1991 Datum
události: . . Rok: 1991 ¦
+------------------------------------------------------------------------------+
Úplný
obsah:
-----------
Celé dva
roky po listopadovém převratu se mimo potíže ryze politické a
ekonomické, potýkáme
s problémy státoprávního uspořádání. Českou vládní
reprezentaci je
v tomto případě možno označit
spíše za "nereprezentaci",
protože stanoviska, která zastává jsou v zásadním
rozporu s potřebou
skutečné
české politiky. Pokud ovšem za projevy
této politiky nepovažujeme
permanentní taktiku
ústupků stále narůstajícímu tlaku slovenské
nacionálně-socialistické lobby. Tato
pochybená politika ztělesněná českým
premiérem
Petrem Pithartem, který sám sebe označil za "českého
realistu",
není
ničím jiným než pouhou sentimentální
reminiscencí na roky pěstovaný
mýtus zvaný
první republika. Pithartův "realismus" je zoufalou
snahou
uchovat
již nefunkční a prakticky mrtvou československou federaci. Možná,
že Petrovi Pithartovi křivdím, není vyloučeno,
že pana premiéra hryže
svědomí
(má-li jaké) při vzpomínce na loňskou
"pomlčkovou válku" vyvolanou
za
přispění Václava Havla a
na trapnosti, které loňského
podzimu
vyvrcholily
uzavřením impotentních kompetenčních
dohod z nichž nezbyly ani
ty
halušky, které "dohodu"
posvětily. Ve federalistickém zanícení je možno
spatřovat
i určitou neokomunistickou spřízněnost některých reprezentantů
obou
národních vlád, lhostejno zda se jedná
o osmašedesátníky či komunisty
nejčerstvější,
jimiž se Občanské hnutí (i
ODU-VPN), které má téměř beze
zbytku
obsazeny vládní funkce, jenom hemží.
Kořeny
separace
Nacionalismus a jeho
ještě obludnější odrůda - šovinismus, je fenomén
historicky
negativní. Západ s rozhořčením a někdy i s údivem pozoruje dění,
ve kterém
ve střední a
východní Evropě dochází po
pádu totalitních
komunistických
režimů, a které většinou
nechápe. Ve většině západních
evropských
zemí totiž nedocházelo ke konfliktním střetům mezi národem a
státem.
V našem prostoru vznikaly mnohonárodnostní státy, které byly nuceny
národnostní otázku
nějakým způsobem řešit. V průběhu 19. století, kdy
dochází
k národnímu obrození a prvním střetům, bylo Rakousko-Uhersko nuceno
tento
problém řešit rovněž. Pro nesmírnou
složitost se to však nepodařilo a
národnostní problém
zdědila nově vzniklá
ČSR budovaná rovněž jako
národnostní
stát. Vyřešit se to nepodařilo ani
během existence republiky i
díky tomu, že
byla v praxi uplatňována falešná a pokrytecká
idea
československého národa
i praktickou neexistencí práv menšin. Nebyla
respektována
práva Němců, Slováků, ani Maďarů
a není potom divu, že od
třicátých
let dochází k velkým národnostním
problémům v období hospodářské
krize,
které Německu usnadnily rozbití ČSR. A
já jsem přesvědčen, že pokud
by
vývoj pokračoval normálním tempem
a v normálních podmínkách, pokud
by
nedošlo
po II. světové válce roku 1948 k
bolševickému puči, československý
stát,
uměle vytvořený z vůle vítězných
mocností po I. světové válce, tento
problematický státní
útvar by se s největší pravděpodobností
rozpadl.
Proběhlo by
to ovšem v klidu a bez větších
otřesů. Přirozenému rozchodu
zabránilo nastolení komunistické diktatury, která
vůli národů potlačila a
čtyři desetiletí
ji konzervovala. Po listopadovém převratu pak zákonitě
dochází ke
svobodnému projevu vůle
slovenského národa tak, jak to vidíme
dnes.
Není však sporu o tom, že rozpad
státu v dnešní nestabilitě plně
vyhovuje scénáři
nekomunistických kruhů větší
části slovenské politiky,
která zločinnou
marxleninskou ideologii přetvořila v nacionálně
socialistické pojetí
s průvodními znaky
vypjatého antisemitismu a
fašizujících tendencí. To vše s podporou stále
aktivně působící agentury
KGB a
příslušníků StB, kteří
infiltrovali správní orgány i bezpečnost,
jejichž působení
i ve sdělovacích prostředcích se odráží v manipulaci
veřejným
míněním na Slovensku.
Možné
řešení
Ozývají se
hlasy, které vcelku
rozumně argumentují postavením
demokratických, nikoli však nutně profederálních Slováků,
pronásledovaných
polofašistickými bojůvkami, z nichž někteří již byli nuceni
opustit svoje
domovy.
Je zřejmé, že na Slovensku v
příštích volbách bohužel zvítězí
neobolševické
formace - HZDS, SDĽ, SNS atp., jejichž předvolební koalice je
na
spadnutí. V praxi to znamená zastavení
všech transformačních procesů a
obnovení
nedemokratického režimu. Tento problém slovenské společnosti nelze
vyřadit ze zřetele, ale nelze tam ani vnést
demokracii, po které podstatná
část Slovenska
sáhnout nechce. Únavné poukazy na "mlčící většinu", která
nakonec rozhodne, jsou snahou po zamlžení
skutečného stavu. Je jasné, že
neblahý
slovenský vývoj by ovlivnil politické i
ekonomické změny v českých
zemích.
Spojení českých a slovenských kryptokomunistů všech odrůd snažících
se
zvrátit labilní situaci
v oblasti systémových změn, by
bylo pouhým
vyústěním
dalšího spolužití.
Zbývá tedy
jediné řešení: rozdělení
federace na dva samostatné státy -
české
země a Slovensko. Protože nepřistoupíme-li včas k rozumnému rozdělení
státu, může se
situace snadno přiblížit jugoslávskému vývoji. Referendum
potom
není ničím jiným než formou
průzkumu veřejného mínění - nic však
nevyřeší.
Dojemná patriarchální starost
české reprezentace o
osud
demokracie
na Slovensku je chvályhodná, ale pokud se pokládáme za demokraty
a
uznáváme-li právo národů na sebeurčení, nemůžeme do slovenského vývoje
zasahovat
žádným způsobem.
Slovo
závěrem.
Sedmdesát
let trvající československý experiment
se neosvědčil a udržovat
toto
soustátí i nadále by znamenalo opakovat chyby předchozích generací s
rizikem periodiky
se opakujících krizí
provázených rostoucí vzájemnou
nevraživostí.
Novou Evropu bychom měli vidět jako
společenství přirozeným
způsobem
se prostupujících a spolupracujících
regionů a historických zemí,
ve
společenství svébytných území lišících se pouze vlastní tradicí, ale
jedné
evropské kultury. V nové Evropě bude
možno obnovit vztahy mezi Čechy
a
Slováky bez předsudků a zátěže minulosti.
B.Karel
+------------------------------------------------------------------------------+
¦Autor:
¦
¦Název:
Slovenská národná jednota ¦
¦Zdroj:
NNp Ročník........: 0001/007 Str.: 007 ¦
¦Vyšlo:
01.01.1991 Datum
události: . . Rok: 1991 ¦
+------------------------------------------------------------------------------+
Úplný
obsah:
-----------
NÁRODNÁ
JEDNOTA
VÁS
POZÝVA
Na
celonárodnú demonštráciu pod názvom :
1.
VÝROČIE ZRADY SLOVENSKEJ NÁRODNEJ RADY
Demonštrácia sa uskutoční pri príležitosti 1.
výročia hanebnej
potupy slovenského národa Slovenskou národnou radou,odmietnutím
schválenia
slovenského jazyka,ako jazyka
štátného,na celom území
Slovenska
bez výnimky.
Demonštrácia
sa uskutoční :
dňa 25.
októbra 1991 o 17.OO hod
na
námestí Andreja Hlinku (dnešné SNP)
+------------------------------------------------------------------------------+
¦Autor:
(dag) ¦
¦Název:
Pánis sa vyznamenal ¦
¦Zdroj:
NNp Ročník........: 0001/007 Str.: 007 ¦
¦Vyšlo:
01.01.1991 Datum
události: . . Rok: 1991 ¦
+------------------------------------------------------------------------------+
Úplný
obsah:
-----------
Pánis
sa vyznamenal
A to
hneď po skončení mítingu.Skupinky ľudí ešte postávali na
námestí-jední
nechápajúc a ďalší ti,pre ktorých zostalo konečne
celé námestie.Pretľkajúc sa davom počúvam
vysvetľovania,argumenty,hádky.Pýtam sa
ľudí:Čo nato
poviete?"Ĺudia,ktorí
rušili míting,ukázali jasne svoj charakter a
morálku,nemajú
úctu ani k hlave štátu a ani k ostatným slovenským
predstaviteľol,"povedal
nám ing.Karol Sedlák,prednosta
Okresného
úradu v
Banskej Bystrici.Pán,ktorý pricestoval
z Liptovského
Mikuláša a
reprezentoval Demokratickú stranu
s úžasom
skonštatoval,že
na takomtom mítingu ešte nebol:"Toto bol míting
za
spoločný štát - nemali tu čo hľadať a poviem to otvorene -
"snsáci",fašisti,nacionalisti a komunisti." Doktorka Žemľová z
Galanty
ma hneď zhrozene upozornila na inzultáciu starej pani z
Bratislavy,na
ktorú sa vrhla skupina "hejslovákov".Dotyčná nebola
schopná odpovedať
na moje otázky,triasla sa a bola strašne
vyľakaná.Nuž,a
tých na druhej strane som sa nepýtala,to som totiž
počula.A najmä
som počula hrubé
a vulgárne slová,euforické
výkriky...Úpokojeniu veru
nepomohol ani Stanislav Pánis,ktorý
svoje ovečky,tentokrát naostro,chcel
utíšiť,zrejme pre istotu
(rychlejšie totiž
uplynie) minútou ticha.Napokon sa otvorili
bezpečnostné zátarasy,ktoré ako prvy využil
vyššie menovaný
poslanec
FC a pozval dotyčných na zajtrajší míting.Zúčastneným za
bujarého
povzbudzovania medziiným
povedal:"Ďakujem vám za to,že
ste nám
pomohli dokázať aspoň malým
víťazstvom,že Slovenský štát
se blíži!"Neviem,do akej miery
tomu veri pán Pánis,ale ti,čo
okolo
neho stáli,jasne hovorili o tom,čo nás očakáva.Prispelo k
tomu aj
to,že budúci štát
by zrejme nebol
založený na
víťazstve,ale
na hanbe.Na takej,akej sme boli včera svedkami.
(dag)
+------------------------------------------------------------------------------+
¦Autor:
Dvořák Bohdan ¦
¦Název:
Usnesení sjezdu KAN ¦
¦Zdroj:
NNp Ročník........: 0001/007 Str.: 007 ¦
¦Vyšlo:
01.01.1991 Datum
události: 26.10.1991 Rok: 1991 ¦
+------------------------------------------------------------------------------+
Úplný
obsah:
-----------
Delegáti
sjezdu KAN, konaného 26. října 1991 schvalují
1.
zprávu o činnosti a práci ÚR KAN a jejího předsednictva, jak
ji
podal předseda ÚR KAN,
2.
zprávu o hospodaření ÚR KAN a předsednictva,
3.
návrh rozpočtu na období po sjezdu KAN,
včetně nutnosti úvěru
ve
výši Kčs pro další činnost, a zejména volební účely v roce
1992.
4.
Schvalují rovněž návrh programových
zásad KAN s tím, že budou
dále
rozšířeny a prohloubeny.
Ukládají
ÚR KAN, předsednictvu a sekretariátu ÚR
KAN a vedení místních
klubů:
5. zajištění
politické, hospodářské a
organizační činnosti a
struktury řízení
všech orgánů KAN
v souladu s
přijatými
stanovami.
ÚR KAN zajistí do 3 měsíců vydání členských průkazů
členů
KAN. Do 26. února budou provedeny lustrace členů KAN,
6. zajištění
realizace a dodržování
politického programu KAN
schváleného
sjezdem.
Souhlasí
7. s
uzavřením volební koalice s ODS.
Pověřují
ÚR KAN,
předsednictvo a sekretariát
8. ke
koaličním jednáním s dalšími pravicovými stranami a hnutími
v zájmu
vytvoření silného pravicového bloku ve volbách 1992,
9. k
vypracování statutu činnosti jednotlivých komisí při ÚR KAN,
zejména
z hlediska jejich propojení s místními kluby a ustavení
zemědělské
komise.
a
vedení místních KAN
10. organizováním spojení místních klubů s těmito komisemi v
souladu
s jejich statutem.
11. Pověřují
dále všechny komise
dopracováním politického
programu
KAN a ukládají Ústřední radě, aby jeho plnění pravidelně
hodnotila.
Delegáti
sjezdu schvalují následující prohlášení:
12. KAN považuje státoprávní uspořádání
založené na občanském
principu za
prioritní. Současné politické
reprezentace a
zákonodárné sbory nemají oprávnění k rozbití
společného státu.
KAN
proto podporuje vypsání referenda o státoprávním uspořádání s
otázkou
formulovanou tak, aby odpověď dávala jednoznačný smysl.
KAN se domnívá,
že demokratickým principům
odpovídá většinový
volební zákon
lépe, než poměrné
zastoupení, které může být
zneužito k
nepřiměřenému mocenskému postavení
některých
politických
stran.
13.
Zákon FS ze 4. října 1991 o předpokladech pro výkon některých
funkcí
("lustrační zákon") považují
delegáti sjezdu za minimální
první
krok k debolševizaci naší společnosti,
a rozhodně odmítají
jeho změkčování
formou novelizace. Bez
důsledné očisty se
společnost
nemůže vrátit k účinné demokracii.
Trváme na
"plošném"
zveřejnění jmen všech
příslušníků StB a
jejich
agentů.
14. Delegáti
sjezdu se ztotožňují
se závěry 1. mezinárodní
konference
o zločinech komunismu a považují za
potřebné, aby KAN
v této
činnosti pokračoval.
15. KAN
nadále podporuje radikální
ekonomickou transformaci
založenou
na privatizaci a tržním hospodářství, a rozhodně odmítá
perestrojkovou
ideologii tzv. "třetí cesty"
našeho hospodářství,
hlásanou
především pány Komárkem a Matějkou.
16. Sjezd opakovaně vyjadřuje nedůvěru
předsedovi české vlády
P.Pithartovi
pro stálé politické kolísání a opakované chyby.
17. Požaduje odvolání současného ředitele ČST
J. Kantůrka pro
jeho tendenční
řízení tohoto media.
18.
Vyjadřuje rozhodný protest proti snaze kryptokomunistických
odborů vstoupit
do politiky a s odborářskými finančními
prostředky ovlivňovat
předvolební boj a
politický život v
Československu.
19.
Odsuzujeme postoj předsedy FS A.Dubčeka
v souvislosti s tzv.
lustračním
zákonem FS ze 4.10.1991.
20. KAN bude
při jednání s pravicovými parlamentními stranami
prosazovat,
aby v novém volebním zákonu bylo zakotveno volební
právo
čs. exilu.
21. Delegáti sjezdu prohlašují, že zkušenosti s komunismem a
nebezpečí, které
představuje pro lidstvo,
jsou dostatečným
důvodem k
zákazu činnosti komunistických stran a šíření
komunistických
myšlenek.
Bohdan
Dvořák, předseda ÚR KAN
+------------------------------------------------------------------------------+
¦Autor:
Kostlán František ¦
¦Název:
¦
¦Zdroj:
NNp Ročník........: 0001/007 Str.: 007 ¦
¦Vyšlo:
01.01.1991 Datum
události: . . Rok: 1991 ¦
+------------------------------------------------------------------------------+
Úplný
obsah:
-----------
Po projednání a schválení stanov
promluvili hosté. Postupně k
členům KAN
promluvili zástupci Konfederace
politických vězňů,
Občanské demokratické strany, Liberálně demokratické strany,
Československé strany
lidové, Občanské demokratické aliance,
Hnutí za
občanskou svobodu, Národně
sociální strany,
Republikánské unie a
ekologické organizace Děti země.
Zástupci
demokratických
stran se shodli na potřebě společné
kandidátky do
následujících
voleb do parlamentů.
Po obědě
projednali a schválili
delegáti program a usnesení
(otiskujeme na jiném
místě) a zvolili novou Ústřední radu KAN,
která
následně zvolila předsednictvo a nového předsedu ÚR KAN.
Staronovým
předsedou se stal Bohdan Dvořák z Pardubic, členové
předsednictva
jsou JUDr. Vojen Guttler za Prahu a Čechy, Daniel
Šíma
za Moravu a Slezsko a Juraj Olejček za Slovensko. KAN je
tedy
organizací federální. Členy ÚR KAN byli mimo jiných zvoleni:
známý disident, vězeň svědomí Petr Cibulka
z Brna a jedna z
vedoucích
osobností KAN, nepostradatelný Vladimír Talášek.
Delegáti
potvrdili pravidlo, že členem KAN se
nemůže stát nikdo,
kdo
byl, byť jen krátce, a až po listopadu
1989, členem jakékoli
strany.
Znovu tím potvrdili, že i nestraníci
mají svá dogmata a
jsou do
určité míry (někteří z nich) poznamenáni výchovou, kterou
nás obdařili komunisté prostřednictvím soustředěné
propagandy.
Velmi důležitý bod jednání se týkal
lustrace všech členů KAN,
který byl
přes námitky jednotlivců
nakonec schválen, takže
členové KAN
budou na rozdíl
od členů politických stran
lustrováni. Přes drobné
nedostatky v organizaci
proběhl sjezd
Klubu angažovaných nestraníků úspěšně, a
je zřejmé, že v KAN
budeme mít
jednu z mála
organizací, která bude
prosazovat
radikální
debolševizaci společnosti, jako nutný začátek nastolení
demokracie
v Československu.
František
Kostlán
+------------------------------------------------------------------------------+
¦Autor:
Dvořák Bohdan ¦
¦Název:
¦
¦Zdroj:
NNp Ročník........: 0001/007 Str.: 008 ¦
¦Vyšlo:
01.01.1991 Datum
události: 03.11.1991 Rok: 1991 ¦
+------------------------------------------------------------------------------+
Úplný obsah:
Jméno a příjmení bydliště rod.číslo
podpis
Předsednictvo
Federálního shromáždění
P r a h
a
Ve
smyslu petičního zákona č.85/90 Sb. žádáme, aby na program 18.
schůze FS
byl zařazen bod,
požadující odvolání předsedy
Federálního
shromáždění, pana Alexandra Dubčeka z jeho funkce.
Odůvodnění:
1)
Pan Alexandr Dubček demonstrativně odmítl podepsat lustrační
zákon,
schválený Federálním shromážděním 4. října 91. Tento zákon
považujeme na
rozdíl od pana
Dubčeka za nezbytný první krok
k očistě
naší společnosti od exponentů bývalého režimu.
2) Pan
Alexandr Dubček svým postojem k
událostem na náměstí SNP
fakticky podpořil
nacionalistické bojůvky, které podle našeho
názoru
jednoznačně porušily řadu ustanovení čs. trestního zákona.
Postoj pana
Dubčeka tak přispívá
k podpoře separatistických
tendencí
k rozbití společného státu.
3)
Pan Alexandr Dubček svými
prohlášeními v zahraničí poškozuje
zájmy
demokracie a České a Slovenské
federativní republiky, když
presentuje vývoj
v Československu jako
pokračování obrodného
procesu z roku
1968, což je v zásadním rozporu se skutečným
obsahem
změn v naší zemi.
Za
petiční výbor KAN:
Bohdan
Dvořák, předseda KAN, tř. Míru 58
530
01 Pardubice
V
Praze, 3.11.1991
Petiční
podpisové archy zasílejte na adresu:
PO. Box
504, 111 21 Praha 1
+------------------------------------------------------------------------------+
¦Autor:
KAN členové ¦
¦Název:
KAN ¦
¦Zdroj:
NNp
Ročník........: 0001/007 Str.:
008 ¦
¦Vyšlo:
01.01.1991 Datum
události: 08.10.1991 Rok: 1991 ¦
+------------------------------------------------------------------------------+
Úplný
obsah:
-----------
Vážení
spoluobčané,
my, členové KAN
Plzeň, s odvoláním na Listinu lidských práv a
svobod 23 si dovolujeme postavit se na obranu
demokratického
řádu naší
společnosti, a proto
vystupujeme s následujícími
požadavky
:
I.
Požadujeme provedení úplné debolševizace naší společnosti, což
představuje
:
1.
Důsledné dodržování zákona o
politických stranách, zejména té
části, podle
níž strany, které
svojí činností a
ideologií
porušují lidská práva, mohou být postaveny
mimo zákon. V této
souvislosti žádáme
- podle závěrů
Mezinárodní konference o
zločinech
komunismu, zveřejnění tajných archívů
KSČ a na základě
konkrétních důkazů o
zločinech uvážení možnosti
postavení KSČ
mimo zákon.
2. Trváme na
urychlené realizaci zákona
o lustracích v praxi,
tzn.,
aby lidé, kteří nesou zodpovědnost za
devastaci naší země,
kteří
ji vědomě uvrhli do katastrofálního stavu, byli nuceni nejen
opustit své
posty, ale hnáni
k zodpovědnosti. Požadujeme
potrestání
všech členů aparátu KSČ a SSM (viz lustrační zákon),
příslušníků
SNB (zejména StB), Sboru nápravné
výchovy, Vojsk MV,
ČSLA, LM, pracovníků orgánů činných v trestním
řízení, kteří
aktivně vystupovali proti tzv. nepřátelům
socialistického
zřízení.
Při obžalobách je možné se opírat o svědectví archivů,
ale
i o svědectví občanů zaslaná Mezin. konferenci o zločinech
komunismu.
Navrhujeme, aby po jistou dobu (min. 10 let) nemohli
lidé
aktivně spjatí s minulým režimem
vykonávat jakékoli vedoucí
funkce
v místní a státní správě a na všech úrovních řízení. U
těch,
kteří mají nárok na starobní důchod, požadujeme, aby jim
byl
vyměřen v minimální výši stanovené zákonem.
3. Žádáme,
aby bylo urychleně dokončeno předání majetku KSČ a SSM
státu. Navrhujeme
provést revizi osobního
majetku bývalé
vládnoucí garnitury, v případě nelegálního
nabytí jej odebrat.
Trváme
na tom, aby byly vyvozeny důsledky proti těm, kteří vědomě
zdržovali
a bránili předání tohoto majetku.
4.
Požadujeme schválení zákona o nesvobodě a uznání III. odboje.
II.
Požadujeme, aby bylo zamezeno nekontrolovatelnému přelévání
majetku KSČ,
SSM a NF a prostředků
nelegálně nabytých do
soukromých
společností. Jsme pro deetizaci společnosti, ne však
pro
vznik nových hospodářských mafií.
III. Žádáme
vytvoření odpovídajících legislativních a
materiálních předpokladů
pro potírání organizovaného zločinu.
Navrhujeme
urychlení prací na přijetí zákonů o
domovském právu,
o
obecní policii, o železniční a letecké policii, o občanských
komisích
a novelizaci stávajících zákonů č.333 o
Federálním pol.
sboru,
č. 283 o Policii ČR, č. 244 o FBIS a č. 335 o soudech a
soudcích za
účelem zvýšení pravomocí
při potírání trestné
činnosti a novelu
přestupkového a trestního zákona ve smyslu
zpřísnění
trestů.
IV. Jsme
pro vybudování občanské
společnosti založené na
demokratických základech,
která by navazovala
na human. a
demokratické
tradice první republiky a opírala by se o principy
západních
demokracií. Státoprávní uspořádání by mělo být založeno
na
zásadách občanských a územních, nikoli národních. Požadujeme
vypsání
referenda o budoucím státoprávním uspořádání.
V.
Bude-li zachován společný stát, chceme mít jednoho prezidenta,
jedinou zahraniční a obrannou politiku,
jedinou emisní banku,
jednotný celní,
daňový a rozpočtový
systém, nedělitelnou
energetickou
a dopravní síť. Ve společném státě budeme trvat na
důsledném potrestání všech projevů fašismu,
šovinismu,
antisemitismu.
..................................................................
Pokud se,
vážení spoluobčané, ztotožňujete s těmito našimi
požadavky, můžete nás
podpořit tím, že na naši adresu zašlete
vyplněné podpisové
archy (se jménem,
bydlištěm /stačí obec/,
povoláním
a podpisem).
V Plzni
dne 8.10.1991