--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Trázník Karel č.: 410
Název: Odstátňování tisku aneb Kdo má v rukou monopol na informace
Zdroj: NN Ročník........: 0001/003 Str.: 008
Vyšlo: 01.01.1991 Datum události: 01.01.1991 Rok: 1991
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Vlády vesele udělují výjimky ze zákonů o vrácení majetku KSČ a SSM
lidu ČSFR. Další obrovský majetek je v akciových společnostech, které
vznikly z vydavatelství denního i jiného tisku. Tyto "legální krádeže",
které umožňují současným i bývalým komunistům a svazákům, estebákům
i jejich konfidentům a kolaborantům s komunistickým režimem udržet
si monopol na informace, respektive možnost dezinformovat obyvatelstvo,
nám byly vesměs předkládány jako odstátnění tisku. "Zlý" stát nebo
"zlá" zakládající organizace bránili "hodným" redakcím, aby se osamostatnili.Bránili
"privatizaci". Otřelý trik, kdy ředitel státního podniku se stane
předsedou představenstva "akciovky" a převede všechna práva a náležitosti
na akciovou společnost, se stereotypně opakuje v mnoha případech.
Beztrestně. V tisku je to stejné. Dnes vás seznámíme se situací v časopise "Květy" a "Rudé právo",
příště o "Českých a moravskoslezských Zemědělských novinách" a "Mladé
frontě Dnes".
Pro koho kvetou KVĚTY normalizátoři - akcionáři všech zemí - spojte se
To, co předváděli někteří komunističtí poslanci v parlamentu při
projednávání návrhu zákona o navrácení majetku KSČ státu, mělo zřejmě
zakrýt i úmysl všelikých exponentů shrábnout stranický majetek do
svých kapes.Jejich rodná strana by sice o majetek přišla, nikoli však
komunističtí normalizátoři. Příkladem, jak to může fungovat v praxi,
je časopis Květy, na přelomu předloňského roku ještě týdeník ÚV KSČ.
Loni se ukryl pod ochranná křídla vydavatelství Delta, jež vzniklo
rozdělením vydavatelství ÚV KSČ Rudé právo. V průběhu roku byla Delta
pověřena správou tohoto majetku - jak fyzického, tak duševního. Ale
tam se soudruzi necítili již dobře, neboť se museli dělit o zisk.
Proto, jak oznámili v letošním prvním čísle, na jehož obálce je Petr
Pithart s pejsánkem, aby čtenáři nabyli dojmu, že Květy to s novým
uspořádáním myslí poctivě,se změnili v akciovou společnost. Předtím
se ovšem museli zbavit všech nespokojenců včetně šéfredaktora, jen
aby mohli začít pěkně po svém. Proč zvolili formu akciové společnosti,je
nabíledni. Vedení časopisu v takové instituci může totiž odvolat prakticky
jen správní rada a představenstvo si soudruzi obsadili podle svého
gusta. Nikdo jim vlastně včetně zaměstnanců nemůže do ničeho mluvit.
Nic proti akciové společnosti, avšak na to, kdo ji zakládá, bychom
se ptát měli.
K podnikatelskému jádru akciové společnosti Květy české patří Jan
Mach, horlivý normalizační komunista, dřívější místopředseda ZO KSČ
v Květech a posluchač Vysoké školy politické ÚV KSČ. Jeho záhadnou
kariéru poněkud osvětlují cesty do Nikaraguy a Kuby pod patronací
MON a MSS. Lze také připomenout jeho normalizátorskou aktivitu, o
níž na stránkách Reflexu v článku Kdo vyšetří zločin policejní dvorek
vyprávěla redaktorka Lidových novin Petra Procházková. V Květech kdysi
krátce působila "...Tehdejší zástupkyně šéfredaktora Divišová si ale
taky přisadila a Mach, současný zástupce šéfredaktora Květů,který
se do té doby tvářil jako můj ohromný kamarád, dokonce potvrzoval,
že protistátní názory jsem měla už dávno a ať si nemyslím, že Havlova
rodina taky kradla..." Pro úplnost, Jana Macha v říjnu loňského roku
stejně jako Jaroslava Těšínského tehdejší šéfredaktor z funkce odvolal.
Krátce nato,když však sám odešel, soudruzi vzdor své minulosti opět
povýšili. Jaroslav Těšínský je šéf akciové společnosti. V šéfování
má zkušenosti,neboť v Květech, když ještě byly týdeníkem ÚV KSČ, šéfoval
politickému vzdělávání a stejně spolehlivě velel vnitropolitickému
oddělení. Do Rudého práva - Květů přešel už jako znalý normalizátor
z ČTK. Po listopadu 1989 zůstal se svými rudými bratry ještě několik
měsíců v KSČ a jen přestali platit příspěvky.
Květy rudé
Nikdo asi nezapomene na Palachův týden v lednu 1989. Do centra Prahy
přicházeli lidé, aby si připomněli Palachův čin. Proti nim nastoupila
hrubá síla. Pak odsoudili komunisté pro výstrahu Václava Havla. V
celém světě se zvedla vlna odporu. Jaroslav Těšínský, ideolog ZO KSČ,
však psal do Květů číslo 6/1989, že "lednové provokace a výtržnosti
na Václavském náměstí odsoudila celá naše veřejnost". V článku nechybějí
ani řádky o cynismu organizátorů Palachova týdne, kteří chtěli, jak
píše Těšínský, "což je nebezpečnější - narušit proces přestavby a
demokratizace života v Československu... příslušníci SNB a jednotky
Lidových milic zasáhly proti výtržníkům. Díky jejich rozhodnému postupu
se v centru města podařilo obnovit klid a pořádek..." Jak bylo tehdy
zvykem, Jaroslav Těšínský pod svůj článek mohl podepsat celou redakci,
aniž by se kohokoli ptal, kdo s takovou špínou souhlasí či nikoli.
K akcionářům patří také Zuzana Divišová, korunní princezna tehdejšího
šéfredaktora plukovníka Milana Codra. Závratná kariéra Divišové -
od písařky k zástupkyni šéfredaktora - je snadno vysvětlitelná. Její
manžel, tvrdý muž normalizace, plukovník Vladimír Diviš, působil jako
vedoucí husákovského tiskového vedení ÚV KSČ. Po listopadové revoluci
se Divišová na čas přesunula do dopisového oddělení Květů, avšak v
dnešních soukromých Květech již opět získala pozici vedoucí oddělení.
Nelze nevzpomenout normalizační pomocnici ideologa ZO KSČ Těšínského
Evu Hirschovou,která přešla do Rudého práva - Květy jako kádrová
posila z Mladé fronty a vskutku se v době normalizace plně osvědčila.
Ve stejné době posílil normalizační Květy i další dnešní akcionář,
superkádr Eduard Karkan. Dobrá služba v Obraně lidu ho předurčila
k tomu, aby se v Květech stal členem výboru KSČ. Z hoffmanovské Práce
se dostavil Jiří Blahota, v Květech pak šéf pseudoodborů ovládaných
KSČ. Miloš Skalka,normalizátor kultury nejen v rodném časopise,
tu získával ostruhy dvacet let. Odměna se dostavila jak prominentním
postavením v televizi a rozhlase, tak tím, že na podzim 1989 kandidoval
za ZO KSČ Květy do CZV KSČ Rudého práva. V akciové společnosti dnes
nemůže chybět ani Jiří Černý,do roku 1990 předseda ZO KSČ, grafička
Jana Medunová,velice pilná pomocnice Milana Codra, pokud šlo o výrobu
publikací a časopisů MON, vznikajících dlouhá léta v normalizačních
Květech. Z dřívějších členů výboru KSČ a dnes členů vlasteneckých
Květů českých akciová společnost, bychom měl vzpomenout alespoň Jaroslavu
Kačírkovou-Polákovou, požívající zvláštní úcty dané tím, že soudruh otec působil jako tajemník
ÚRO.
Prázdné ruce
V Květech číslo 4 seznamuje akciová společnost Květy čtenáře se
svým programem. Soudruzi zde zdůrazňují, že jejich výhodou je tradice.
"Abychom svůj osud měli opravdu ve vlastních rukou, rozhodli jsme
se od 1.ledna stát soukromníky... začínáme doslova s prázdnýma rukama,
a tak zatím nemáme ani na to, koupit si od vydavatelství Delta původní
značku Květů. Nepochybujeme o tom, že nás pod značkou velmi podobnou
snadno poznáte." To opravdu, neboť ta značka se nezměnila a zřejmě
s tak úplně prázdnýma rukama soudruzi nezačínají. Vzácnou benevolenci
domovské Delty se totiž přihodilo, že podpisové právo za redakci Květů
v době,kdy chystali akciovou společnost, měli právě akcionáři. Nikdo
se neohlížel na to, že Úřad předsednictva vlády ČSFR vyhlásil moratorium
na majetek podniku Delta, jehož součástí Květy byly. Dnešní soukromníci
vydávají časopis v dřívější grafické úpravě pod stejnou hlavičkou
a ochrannou známkou,kterou si opravdu nekoupili, ale přivlastnili
stejným způsobem jako v padesátých letech ÚV KSČ a za kterou chtěli
soudruzi z ÚV KSČ po příliš něžné listopadové revoluci tři čtvrti
miliardy korun. Takovou hodnotu tradice a značky vyčíslili poradci.
Dnes jí mají soukromníci z Květů zdarma a pokračují ve snaze dokonale
zmást čtenáře a získat co nejvíc prostředků i v pokračování Foglarových
Rychlých šípů nebo Lustigovy Modlitby pro Kateřinu Horovitzovou. Ale
ani to jim není dost, a tak ze starých Květů znovu přetiskují román
na pokračování Zelená smrt. Je to jistě dobrý počinek ke startu soukromníků,
Delta ani jiné instituce však zatím nezasáhly. Pravda, na jejich omluvu,
věřili budoucím akcionářům ještě ve dnech, kdy už si Květy přivlastnili,
že soukromníci akciové společnosti budou ctít zákony. Snad ještě několik slov k programu, ke koncepci, o níž ve zmíněném
čtvrtém čísle informují čtenáře. "...Zdá se, že nás většina touží
v dnešním celospolečenském neklidu po jistotách a pohodě." Slova klid,
pohodu jsme slýchávali dvacet let, klid požadoval Jaroslav Těšínský
v článku k Palachově týdnu. Soudruzi, kteří se dali s Květy na soukromou cestu, zčásti splnili
i sen ředitele pražské tiskárny Grafoprint Jiřího Zedníka. Vždyť
po vytvoření podobné společnosti z Květů a tiskárny, kterou zatím
vede, usiloval již po listopadové revoluci ve spolupráci s podnikatelem
z MON a tehdejším šéfredaktorem Květů Codrem. Tehdejší tisk však pokus
získat monopol rozehnal. Paradoxně dnes zní článek redakce Květů, zveřejněný v únoru před
rokem, nazvaný Bitva o Květy vrcholí. Ano,tehdy se bojovalo s ÚV KSČ
o vrácení Květů celému českému národu, neboť "...našim krédem je,
aby zisk proudil do státní pokladny nás všech." Dnes nejde jen o zisk,
ale o to, že soudruzi chtějí přežít pod vlajkou akciové společnosti
ve stejném blahobytu, jaký prominentům poskytovala normalizace. A
čtenáři? Ti se již nemusejí trápit obavami, komu a jak přispívají.
Je to jednoznačné, do kapes soukromníků z Květů a také do kapes ředitele
Grafoprintu Jiřího Zedníka. Jako člen správní rady akciové společnosti
jistě nepřijde zkrátka. Vědí však zaměstnanci tiskárny, komu a proč
musejí dát nyní přednost? Konečně i oni snad vědí, že soudruh k soudruhovi
si sedá.
P.S.Nejde jen o mimikry, o trapnou snahu zapůsobit na čtenáře, když
soudruzi ve svém článku Jak nás vidíte v čísle 4 uvádějí: "...Psát
možná budeme doslova na koleně..." Nenechte se mýlit, v tiráži sice
uvádějí sídlo redakce a administrace: Betlémská 14, kde se nalézá
jen soukromý ateliér. Sídlí však dál v ulici na Florenci 3, kde mají
překrásné kanceláře, patřící Deltě.
Karel T R Á Z N Í K
T R E S T N Í
O Z N Á M E N Í
Obvodnímu prokurátorovi pro Prahu 1
Ovocný trh 14 110 00 PRAHA 1
Věc: Trestní oznámení pro trestný čin porušování závazných pravidel
hospodářského styku, pro trestný čin porušování povinnosti při správě cizího
majetku a trestný čin podvodu.
Podáváme trestní oznámení na ing. Zdenka Porybného, předsedu představenstva
akciové společnosti BORGIS, se sídlem Na Florenci 19, Praha 1, bývalého
ředitele Vydavatelství Florenc se sídlem tamtéž, pro výše uvedené
trestné činy, kterých se dopustil podle našeho názoru níže uvedeným
způsobem.
Pro vyjasnění některých souvislostí považujeme za nutné uvést
rovněž následující: Dne 14.11.1989 došlo k uzavření hospodářské smlouvy o dodávce,
odběru a rozšiřování periodického tisku mezi Vydavatelstvím ÚV KSČ
RUDÉ PRÁVO, Na Poříčí 30, 112 86 Praha 1 a PNS - ústřední expedice
a dovoz tisku Praha, Jindřišská 14, 125 05 Praha 1. Na základě politického
vývoje v naší zemi bylo zřízeno ke dni 1.2.1990 Vydavatelství RUDÉ
PRÁVO se sídlem Na Florenci 19, Praha 1. Ředitelem této organizace
se stal ing. Zdeněk Porybný. Vydavatelství Rudé právo se však již
v první polovině roku přejmenovalo na VYDAVATELSTVÍ FLORENC, jehož
ředitelem byl nadále ing. Zdeněk Porybný. Dne 6.9.1990 byla založena akciová společnost BORGIS, předsedou
představenstva se stal ing. Zdeněk Porybný. V době, kdy byl ing. Zdeněk Porybný ředitelem Vydavatelství FLORENC
a současně předsedou představenstva a.s. BORGIS byla uzavřena podnikem
Vydavatelství Florenc smlouva o nájmu nebytových prostor s pronajimatelem
Typografií, tiskařské závody Praha, Na Poříčí 30, Praha 1, ke dni
1.11.1990, avšak po té byla uzavřena stejná smlouva o nájmu stejných
nebytových prostor, avšak nájemcem v tomto případě byla a.s.BORGIS.
Tato smlouva byla uzavřena ke dni 1.1.1991. Dne 27.12.1990 ing. Porybný za a.s.BORGIS uzavřel smlouvu o dodávce,
odběru a rozšiřování periodického tisku s organizací PNS-Ústřední
expedice a dovoz tisku Praha na titul RUDÉ PRÁVO bez jakéhokoliv dalšího
rozlišení názvu. Dne 29.12.1990 uzavřel ing.Porybný ještě jako ředitel Vydavatelství
Florenc, avšak za a.s.BORGIS s podnikem Vydavatelství FLORENC zastoupeným
panem Michalem Rižákem, v té době současně členem představenstva a.s.BORGIS,
hospodářskou smlouvu o dočasném užívání majetku (movitých věcí), avšak
bez souhlasu Fed.ministerstva financí nebo jiného státního orgánu.
Uzavřením této smlouvy se stalo Vydavatelství FLORENC zcela nefunkční,podstatnou
část majetku začala užívat a.s.BORGIS, která začala vydávat RUDÉ PRÁVO
místo Vydavatelství FLORENC, nikoliv jako orgán ÚV KSČ, ale jako levicový
list, přestože předplatitelé zůstali stejní. Majetek, který spravovalo Vydavatelství Rudé právo (později Vydavatelství
Florenc) patřil KSČ a v současné době je podle příslušných právních
předpisů (zákonné opatření FS č.177/1990 Sb. a č.363/1990 Sb., zejm.usn.vlády
č.901/1990 a dalších) převzal stát. Tím, že na základě neplatné smlouvy (nebyla schválena žádným příslušným
státním orgánem) začala užívat a.s.BORGIS majetek Vydavatelství Florenc,
nemůže nadále toto Vydavatelství vydávat periodický tisk a další publikace
a tím dochází současně ke ztrátě, ke škodě čsl. státu, kterou způsobil
svým jednáním ing. Porybný, ve výši cca 4 134 OOO Kčs měsíčně počínaje
dnem 1.1.1991. Všechna výše uvedená tvrzení vyplývají z příloh k tomuto trestnímu
oznámení.
Vzhledem k výše uvedenému máme za to, že ing.Z. Porybný spáchal
trestbý čin porušování závazných pravidel hospodářského styku ve smyslu
paragrafu 127 tr.zákona, neboť svým jednáním, které je v rozporu s
obecně závaznými právními předpisy porušil závažným způsobem pravidla
hospodářského styku v úmyslu opatřit a.s.BORGIS ve značném rozsahu
neoprávněné výhody. Dále ing.Porybný spáchal trestný čin porušování povinnosti při
správě cizího majetku ve smyslu paragrafu 255 tr.zák.,kterého se dopustil
jako ředitel Vydavatelství FLORENC tím, že bez souhlasu příslušných
státních ogánů(FMF) uzavřel smlouvu o dočasném užívání majetku a a.s.
BORGIS. Tato smlouva byla uzavřena zjevně účelově, neboť v době jejího
uzavření byl již ing.Porybný předsedou představenstva a.s.BORGIS.
Současně podle našeho názoru spáchal ing.Porybný trestný čin podvodu
ve smyslu paragrafu 250 tr.zák., neboť tím, že uzavřel za a.s. Borgis
smlouvu o dodávce, odběru a rozšiřování periodického tisku s organizací
PNS na titul RUDÉ PRÁVO bez dalšího rozlišení názvu, PNS nezrušilo
předplatitelskou síť, deník Rudé právo vycházel bez jakékoliv přestávky,
avšak zisk z vydávání tohoto deníku plynul do a.s.BORGIS.
Z výše uvedených důvodů žádáme, aby proti ing.Zdeňku Porybnému
případně dalším odpovědným osobám bylo zahájeno trestní stíhání pro
výše uvedené trestné činy, neboť je důvodné podezření, že se těchto
trestných činů dopustili. Současně navrhujeme, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil ing.Porybnému
nahradit škodu čsl. státu, kterou vyčíslí v přesné výši orgány činné
v trestním řízení.
Za Vydavatelství FLORENC Přemysl B L A H Á K
zmocněnec FMF pro Vydavatelství FLORENC