BULLETIN SEAH 2/1995Společnost pro elektroakustickou hudbu Praha - Brno
Radlická 99, 150 00 PRAHA 5 - Smíchov, tel . 02-537374
Vážení a milí přátelé, členové SEAH,
při přípravě vydání již druhého čísla našeho "BULLETINU SEAH" jsme reagovali na připomínky a požadavky našich členů, abychom podrobněji a v celistvosti informovali veřejnost a především naše členy o práci a členském složení SEAH. Rozhodli jsme se proto v tomto čísle zveřejnit jména a adresy všech našich členů (někteří členové již adresář obdrželi samostatně), vydat článek dr. Kaducha o našem seniorovi - skladateli Miroslavu Hlaváčovi, který nedávno oslavil významné životní jubileum, a opětovně uvést výsledky minulé soutěže MUSICA NOVA '94, na níž se významnou měrou podílí právě naše SEAH i vyhlášení nové soutěže MUSICA NOVA '95. V největší míře však bude opět bulletin obsahovat informace o činnosti naší Společnosti ve vztahu k našim členům i k veřejnosti.
Opětovně naléhavě žádáme všechny naše členy, aby nám zaslali svoje vlastní aktivity v oblasti elektroakustické a computerové hudby, zejména v současnosti, včetně budoucích plánů. Jedná se o podrobný soupis, popis a doplňování údajů o zkomponovaných skladbách, soupis knih, článků, textů, přednášek (i nepublikovaných), úvodní slovo ke koncertům, soupis rozhlasových, televizních aj. relací a dále pak o realizační podíl na zvukově technickém vzniku skladeb, relací a doprovodů k filmové, televizní a video tvorbě apod. Tyto údaje slouží vedení SEAH k informativním účelům i k prezentaci SEAH v zahraničí, k výběru skladeb pro koncerty, rozhlasové a televizní vysílání, zvukové archivy i pro vydávání CD a jako reprezentativní materiál naší SEAH - pro zahraniční přehlídky, festivaly a soutěže, k výběru vhodných textů, jejich překladů pro naše i zahraniční publikace, zařazování na přednášky, konference, semináře u nás i v zahraničí, vytváření adresářů, slovníků apod. Je tedy ve vlastním zájmu každého člena reagovat na tyto naše výzvy, které jsme Vám již předali v samostatných dopisech i v prvním čísle našeho bulletinu.Jménem vedení SEAH a redakce BULLETINU:
Ing. Karel Odstrčil, Mgr. Rudolf RůžičkaPraha - Brno, dne 15. června 1995.
Adresář členů SEAH k 1.6.1995
Rafael Brom Kloboukova 2203, 143 60 Praha 4
Daniel Brožák Döderholzen, D-83416 Saaldorf, BRR, tel. 0049-8682-7299
Taťána Bublíková, mgr. Poljanovova 3159, 143 00 Praha 4, tel. 4014083
Karel Cón, mgr. Kamenná čtvrť 20, 620 00 Brno
Wanda Dobrovská, dr. Laudova 1018, 163 00 Praha 6, tel. 02-3011589
Jiří Dohnal, ing. VU 6483, 250 02 Stará Boleslav
Lenka Dohnalová, dr. Jeronýmova 7, 130 00 Praha 3, tel. 02-2328824
Jarmila Doubravová, dr. Počernická 82, 108 00 Praha 10
Aleš Dvořák, dr. Uralská 3, 160 00 Praha 6, tel. 02-3124409
Juraj Ďuriš, ing. Experiment.štúdio Slovenského rozhlasu, 812 90 Bratislava SR, tel.07-492389
Daniel Forró, mgr. Luční 40, 316 00 Brno, tel. 05-41218484
Jozef Gahér, dr. Solivarská 4 821 03, Bratislava, SR, tel. 07-233955
Miloš Haase, ing.arch. Aubrechtové 3100, 106 00 Praha 10, tel 02-753157
Jiří Hanousek A.Bebel Str. 7, 63486 Bruchkoebel bei Hanau, BRD, tel.0049-06181-76782
Eduard Herzog, dr. Ostrovní 22, 110 00 Praha 1, tel. 02-24911012
Miroslav Hlaváč, ing. Zelenečská 26, 194 00 Praha 9, tel. 02-8641185
Marta Jiráčková Ve Střešovičkách 45, 169 00 Praha 6, tel. 02-353425
Jan Jirásek, mgr. Kytínská 1188, 102 00 Praha 10, tel. 02-7863588
Čestmír Kadlec, ing. Čes. rozhlas, nám. Míru 10, 320 00 Plzeň, tel. 019-273240
Miroslav Kaduch, dr. L. Podéště 1886, 708 00 Ostrava - Poruba
Afrodita Katmeridu-Staneva ul. Ruse, bl.350, ap. 14, SOFIA 1309, Bulgaria
Petr Klán, dr. Herčíkova 11, 620 00 Brno
Ivan Klúčovský, Ing. Kamínky 15, Brno 60300, tel. 05-339272
Pavel Kopecký Střížkovská 80, 180 00 Praha 8, tel. 02-6835357
Michal Košut, doc.mgr. Třískalova 10, 638 00 Brno, tel. 05-524320
Jaroslav Krček Nad Bertramkou 4, 150 00 Praha 5
Václav Kučera, prof.dr.CSc. Jižní II 778, 14100 Praha 4
Ivan Kurz, doc.mgr. Drtinova 26, 150 00 Praha 5, tel. 02-551401
Ivana Loudová, mgr. Aubrechtové 3100, 106 00 Praha 10, tel. 02-753157
Zdeněk Lukáš Murmaňská 13, 100 00 Praha 10, tel. 02-743294
Zbyněk Matějů, mgr. Kloboukova 2163, 149 00 Praha 4, tel. 02-7932533
Vlastislav Matoušek Jagellonská 21, 130 00 Praha 3, tel. 02-6270163
Jan Málek Francouzská 26/148. 120 00 Praha 2
Ivo Medek, mgr.ing. Sirotkova 67, 616 00 Brno, tel. 05-749840
Bohdan Mikolášek Milchbuckstr.57, 8052 Zürich, Schweiz, tel.0041-1-3611146
Vojtěch Mojžíš, dr. Pod vlastním krovem 23, 182 00 Praha 8, tel. 02-821424
Lubomír Müller, dr. U dálnice 157, 664 81 Ostrovačice
Karel Odstrčil, ing. Poljanovova 3159, 143 00 Praha 4, tel. 02-4014083
Otakar Olšaník Kosmákova 30, 615 00, Brno, tel/fax 05-538894
Arnošt Parsch, doc.mgr. Jiráskova 613, 664 01 Bílovice n. Svit., tel. 05-592414
Petr Pařízek Luční 40, 616 00 Brno, tel. 05-308218
Alois Piňos, prof.ing. Borodinova 12, 623 00 Brno, tel. 05-382301
Oldřich Pukl, dr. Hvězdova 1557, 146 10 Praha 4, tel. 02-420350
Petr Randula, ing. Žukovova 16, 400 03 Ústí nad Labem, tel. 047-32948
Radek Rejšek, mgr. Badeniho 5, 160 00 Praha 6, tel. 02-325219
Rudolf Růžička, mgr. Šeříková 32, 637 00 Brno, tel. 05-41220174
Václav Rysl Valentova 1729, 140 00 Praha 4, tel. 02-7924551
Milan Slavický, dr.CSc. Lukešova 39, 142 00 Praha 4, tel. 02-4714589
Eduard Spáčil, mgr. Litohlavy 15, 277 01 Rokycany, tel. 0181-5227
Václav Syrový, doc.ing.CSc. U smaltovny 30, 170 00 Praha 7, tel. 02-800080
Miloš Štědroň, prof.dr.CSc. Marešova 10, 602 00 Brno tel. 05-787571
Emil Viklický, mgr. Letohradská 36, 170 00 Praha 7, tel. 02-378051
Libor Zajíček 4452 Mattos dr., Fremont, CA 94536 USA
Vít Zouhar, mgr. Halasovo nám. 4, 638 00 Brno, tel. 02-521103
Tomáš Zikmund Novodvorská 1497, 140 00 Praha 4, tel. 02-4711030Pokud došlo u některého z našich členů ke změně adresy, jména, titulů nebo telefonního čísla, příp. k chybnému uvedení v tomto Bulletinu, dejte nám ihned zvědět, abychom mohli změnu zaregistrovat. Také plánujeme zveřejnění všech faxových čísel a E-mailů v příštím čísle našeho Bulletinu. Prosíme proto také o jejich nahlášení!
Na podzim loňského roku proběhla již třetí mezinárodní elektroakustická kompoziční soutěž MUSICA NOVA. Přetiskujeme pro informaci výsledný protokol:
Society for Electroacoustic Music
Czech Music FundFinal protocol
International competition for the best electroacoustic composition
MUSICA NOVA ´94JURY: Dr.Wanda Dobrovská, Dr.Eduard Herzog, Ing.Čestmír Kadlec, Dr.Miroslav Kaduch, Ing.Karel Odstrčil, Prof.Alois Piňos, Mgr.Rudolf Růžička
54 pieces in category "A" and 12 pieces in category "B" were considered from 17 countries.
Category "A" (compositions of autonomous artificial electroacoustic music)
Main prize ( 10.000 Kč ) : Mathew Adkins (GB) - Clothed in the Soft Horizon
First prize ( 7.000 Kč ) was awarded to two pieces:
Paul Dolden (Canada) - L´ivresse de le Vitesse
Jonty Harrison (GB) - ...et ainsi de suite...
Special prize ( 3.000 Kč ) : Pete Stollery (GB) - Shortstuff
Honourable mentions : Vlastislav Matoušek (ČR) - 108 vln větru
Robert Normandeu (Canada) - Éclats de voisCategory "B" (multimedia projects using electroacoustic music)
Main prize ( 10.000 Kč ) : Juraj Ďuriš (SR) - Portrait
First prize not awarded
Special prize ( 3.000 Kč ) : Michal Košut (ČR) - MimikryDecision of the jury is final.
Karel Odstrčil Rudolf Růžička
chairman of the competition chairman of the juryPraha - Prague, October 15, 1994
Společnost elektroakustické hudby a Nadace Český hudební fond uspořádaly dne 6. prosince 1994 v Janáčkově síni v Praze slavnostní koncert z vítězných děl Mezinárodní soutěže elektroakustických skladeb MUSICA NOVA´94 spojený s předáním cen a čestných uznání.
Vítězné skladby soutěže MUSICA NOVA '94 doplněné dalšími úspěšnými skladbami ze soutěže byly s dborným komentářem Rudolfa Růžičky vysílány Českým rozhlasem na 3.programu (stanice "Vltava") ve dnech 24., 25. a 26. ledna 1995 vždy od 10:15 hod. Ze soutěžních skladeb členů naší SEAH byly uvedeny elektroakustické kompozice V.Matouška, P.Kopeckého, M.Košuta, R.Rejška a E.Viklického.
Pro rok 1995 vyhlásila SEAH další skladatelskou soutěž "MUSICA NOVA '95" opět v rozšířené formě o multimediální projekty, které využívají elektroakustickou hudbu. Pro informaci uvádíme zde úplná pravidla této nové soutěže, aby se mohli především členové naší Společnosti soutěže zúčastnit:
Společnost pro elektroakustickou hudbu (SEAH)a NadaceČeský hudební fond vyhlašují
mezinárodní elektroakustickou kompoziční soutěž
M U S I C A N O V A '951. Do soutěže může autor přihlásit skladbu z oblasti tvorby elektroakustické hudby (dále jen EAH) libovolného trvání, realizovanou po 1.1.1993 a nahranou ve vysoké technické kvalitě na DAT, CD nebo VHS - PAL.
2. Do soutěžní kategorie "A" může přihlásit autor skladbu z oblasti autonomní artificiální elektroakustické tvorby.
3. Do soutěžní kategorie "B" může přihlásit autor multimediální projekt s využitím elektroakustické hudby (audiovizuální pořady, scénické produkce apod.).
4. Každý autor může do každé kategorie přihlásit jen jednu skladbu.
5. Do soutěžní poroty budou vedením SEAH jmenováni významní a zkušení skladatelé EAH, hudební vědci a kritici, zabývající se oblastí EAH a zvukoví mistři, realizující EAH.
6. Do soutěže nemůže přihlásit skladbu člen soutěžní jury.
7. Soutěžní skladby je třeba zadávat do obou kategorií veřejně, pod autorovým jménem.
8. Autor předloží nebo zašle do1.10.1994 na adresu:
Společnost pro elektroakustickou hudbu
MUSICA NOVA '95
Radlická 99
150 00 PRAHA 5 - Smíchov
zvukový nebo obrazový nosič, doplněný orientačním kompozičním projektem skladby (partiturou, technickým či realizačním popisem, scénickým návrhem nebo grafem apod.) pro posouzení soutěžní porotou.
9. Do soutěže zaslané zvukové a obrazové nosiče a kompoziční projekty nebudou autorům vráceny, zůstanou uloženy v archivu SEAH.
10. Účastí v soutěži dává autor skladby souhlas s uvedením díla v rozhlasovém a televizním vysílání a na veřejných koncertech; autorská práva přitom zůstávají majetkem autora.
11. Ceny budou uděleny vítězným skladbám po rozhodnutí soutěžní poroty, proti jejímuž verdiktu není odvolání; porota může některé ceny sloučit, rozdělit nebo neudělit.
12. Ceny v kategoriích "A" i "B" budou uděleny ve výši:
velká cena: 15.000 Kč, hlavní cena: 7.000 Kč, dále budou uděleny zvláštní ceny a čestná uznání.
13. Rozhodnutí soutěžní poroty o udělení cen a čestných uznání bude oznámeno všem do soutěže přihlášeným autorům do 30.10.1995 a zveřejněno k datu 1.11.1995.
14. V soutěži oceněné skladby budou provedeny na koncertech SEAH a vysílány rozhlasem a televizí.Jury soutěže "MUSICA NOVA ´95" se ke své porotní práci sejde ve dnech 20. až 22. října v Janáčkově síni, Besední 3, v Praze. Předání cen a koncert vítězných skladeb se uskuteční v úterý 28. listopadu v 19:30 hod. opět v Janáčkově síni.
Po potížích (doufáme pevně, že jen dočasných) s realizací autonomních elektroakustických skladeb v Audiostudiu Českého rozhlasu v Praze se vedení naší SEAH podílí na výstavbě a zajištění provozu Elektroakustického a computerového studia Společnosti Nové Hudby v Písku. Vedení SEAH doplněné odbornými pracovníky a poradci se sešlo 24. a 25. května 1995 v tomto novém studiu za účasti D.Brožáka, dr.A.Dvořáka, dr.M.Kaducha, ing.K.Odstrčila a mgr.R.Růžičky. Přítomní projednali perspektivy studia a společně natočili exklusivní rozhovor pro soukromé "Radio Prácheň". které zásluhou hudebního redaktora Jiřího Smrže projevilo neobvyklý zájem o elektroakustickou a computerovou hudbu s perspektivou další spolupráce.
Přepisujeme zde nabídku SNH našim členům pro práci ve studiu, které je určeno především pro vznik autonomních artificiálních elektroakustických a computerových děl. Vedení SEAH plánuje umožnit realizaci skladeb svým členům v tomto studiu formou grantů Nadace Českého hudebního fondu.
Nabídka možnosti práce v Elektroakustickém a computerovém studiu Společnosti Nové Hudby / 39815 v Písku, Velké nám. 102
Soupis zařízení, které je k dispozici:
Počítače:
Apple Macintosh "PERFORMA 450"
"IBM-PC" 486 DX2 se zvukovou kartou "Sound Blaster AWE 32"
Notebook IBM-PC compatible "BONDWELL"
"ATARI" 1040 STF s harddiskem 30 MB
programové vybavení (pro notaci a kompozici mj. LOGIC, NOTATOR, CUBASE, CAKEWALK, PRO 4, CCOMP, CCOMPFOX, GLOBAL, COMPOSER, ISOKWANT, ISONAUT, VARIANT), zvukové programy, textové editory aj.Syntetizéry:
ULTRAPROTEUS
PROTEUS 2
ROLLAND D-110
KORG - Wavestation
KORG - M 1 R
AKAI - symetrická klávesniceTiskárny:
24 jehličková - NEC - P 7
trysková (barevná) - HP 550 CNahrávací a upravovací zařízení:
osmistopý magnetofon "TASCAM"
profesionální magnetofon "REVOX" A1
DAT - recorder "SONY"
CD - player
kazetový magnetofon "SONY"
echo-hall "SONY"
směšovací pult "MACKIE"
směšovací pult "BOSS"
mikrofony "SHURE" (2 kusy)
reprosoustavy "YAMAHA" a "BOSS" (4 kusy)Přihlášky zasílejte na adresu:
Společnost Nové Hudby, Velké nám. 102, 397 01 PÍSEK
(předběžná domluva telefonicky: Rudolf Růžička - 05/41220174)Uvítáme, když zájemci o práci ve Studiu elektroakustické a computerové hudby SNH přispějí na náklady spojené s provozem studia.
SEAH organizuje nebo se podílí na realizaci koncertů s elektroakustickými a computerovými skladbami našich členů:
V rámci cyklu koncertů "Organ Masters" vystoupil ve dnech 11. a 24. června v chrámu sv. Voršily v Praze spolu s varhanicí M. Hejskovou jako hráč na syntetizér Eduard Spáčil. Na koncertech byly provedeny mj. skladby K.Odstrčila.
Klubový festival soudobé experimentální tvorby - 1. ročník - VIOLA Praha - 20 hod., koncerty elektroakustické a computerové hudby ve dnech 31. srpna a 6. září 1995
Na festivalu budou provedeny skladby D.Brožáka, D.Forró, A.Katmeridu, P.Kopeckého, M.Košuta, V.Matouška, B.Mikoláška, K.Odstrčila, A.Piňose, R.Rejška, R.Růžičky, M.Slavického, E.Viklického a V.Zouhara.V rámci "Dnů soudobé hudby 1995" v Praze dne 17. října 1995 v 19:30 hod. uspořádá SEAH koncert elektroakustické hudby nazvaný "Elektroakustická hypnóza" ze skladeb našich členů M.Hlaváče (k životnímu jubileu), B.Mikoláška, K.Odstrčila, R.Růžičky, M.Slavického a E.Spáčila.
26. října v 17 hod. připravuje SEAH Koncert elektroakustické hudby z děl členů SEAH v Planetáriu v Brně. Koncert bude věnován životnímu jubileu Aloise Piňose a připomene 75. výročí narození a 10. výročí úmrtí Zbyňka Vostřáka. Dále budou uvedeny skladby K.Horkého, M.Košuta, Z.Matějů a I.Medka.
Vedení Společnosti pro elektroakustickou hudbu požádalo Nadaci Český hudební fond o umožnění vydání reprezentativního propagačního kompaktního disku s nahrávkami elektroakustické a computerové hudby svých členů, kteří jsou občany České republiky. Na tomto CD budou natočeny skladby P.Kopeckého, M.Košuta, V.Matouška, K.Odstrčila, A.Piňose, R.Rejška, R.Růžičky, M.Slavického, E.Spáčila a E.Viklického.
V současné době připravuje dr. M.Kaduch již druhé, opravené a doplněné vydání osobního slovníku skladatelů, programátorů, techniků, hudebních vědců, kritiků a publicistů pod názvem Česká a slovenská elektroakustická hudba 1964 - 1994. Všem našim členům byl zaslán výtisk prvního vydání, které je již nyní rozebráno.
Obdobnou tématikou se zabývá ve svém muzikologickém díle také student českého původu na kalifornské universitě v San Jose, člen naší SEAH, Libor Zajicek. Výňatky z prací těchto i dalších hudebních teoretiků budeme uvádět v dalších číslech našeho bulletinu.
ELEKTROAKUSTICKÁ TVORBA MIROSLAVA HLAVÁČE
Miroslav K a d u c h
Umělecká retrospektiva české elektroakustické hudby sahá do nepříliš vzdálené, společenskou, politickou, hospodářskou a kulturní situací revolučně nabité minulosti. Druhá polovina a zvláště sklonek šedesátých let našeho věku anticipuje dobu vyznačující se ve svých negativních důsledcích mimo jiného i mocenským potlačováním veškerého progresívního umění. Sledovaný elektroakustický okruh se vlivem oficiálního posuzování a následného zatracování stranickou oligarchií dostává do oblasti "stínové hudby".1/ Averzi ideologického činitele vyvolává nejen pomyslná bezprogramovost tohoto umění, nýbrž i vlastní výrazový prostředek. Faktu, jemuž ve stejném historickém času oponuje některá existující tvorba východoněmeckých sousedů, oproti naší sice velmi opožděná a méněčetná, avšak zahrnující právě díla někdejší totalitní angažovanosti.2/
Uvedený stav prostý u nás jakéhokoliv svobodomyslného rozmachu, zpomalil, leč nezabrzdil obrovský vzestup. V prostředí německého teritoria měl vývoj elektroakustického umění daleko větší globální zázemí než povětšině individuální pracovní snahy, rekrutující se na půdě východoevropského, slovansky aklamovaného regionu. Rozhodující byl západní příklad. Vzpomeňme již jen výzkumné práce fyzika Wernera Mayera - Epplera, docenta fonetiky a sdělovací techniky na bonnské univerzitě. Konsekvence jeho myšlenkových vkladů byla popudem ke vzniku studia elektronické hudby severozápadního rozhlasu v Kolíně nad Rýnem (1953). Avšak ani německá současnost v daném odvětví umělecké práce nikterak nezaostává. Oborovou progresivitu splňuje Institut pro elektronickou hudbu, konstituovaný na Vysoké škole pro hudbu a divadelní umění ve Štýrském Hradci. Monotematické reflexe věnované třeba na hudební instrumentář aplikované holografii, CAD (Computer Aided Design), jakož i tzv. modální analýze přiřknuté hudebním nástrojům,3/přináší výtečný územně takřka lokální zdroj kvantifikovaného vědění. Odtud zajisté i nyní pramení přímá noeticky a geograficky podmíněná kontinuita pozvolného rozkvětu elektroakustické4/ hudby české a slovenské provenience.
Samotnou profilovou sondu do umělecké výpovědi náležející nelehce prosazované elektronické a konkrétní hudby z let 1968 až 1975 věnuji nyní této osobité tvorbě Ing. Miroslava Hlaváče,5/nar. 23. října 1923 v Protivíně. Skladatele bohatých životních a tvůrčích zkušeností. Studoval Vysokou školu inženýrského stavitelství v Praze (od r. 1945). Zastával profesi projektanta mostů ve Státním ústavu dopravního projektování v Praze (1950 - 67). Od r. 1967 je ve svobodném povolání jako skladatel. Do kompozičních disciplín jej zasvětil Bořivoj Mikoda (1942 - 43) na plzeňské hudební škole. Po nuceném totálním nasazení v Německu za druhé světové války pokračuje Hlaváč ve studiu hudby opět u prof. Mikody (1950 - 53), a posléze se vzdělává u Jaroslava Řídkého (1953 - 57) a Klementa Slavického (1957 - 61) v Praze. Jeho celoživotní dílo (přes 100 opusů) naplňují kromě tvorby sborové a písňové četné skladby komorní a zvláště mnohé barvitě instrumentované symfonické a orchestrální kompozice (Symfonie pro velký orchestr z r. 1960), stejně jako hudebně dramatické práce k nímž patří balety a celovečerní protiokupačně zaměřená opera Inultus, podle Pražské legendy J. Zeyera.
Šedesátá léta znamenala pro tvůrčí rozvoj Miroslava Hlaváče kvalitativní proměny. Projevily se v materiálové povaze skladby: rozšířené tonalitě, rytmické struktuře, témbrovém myšlení a souvisejícími inovacemi voleného instrumentáře. Seznávám též uvědomělé přihlášení se k elektronické a konkrétní hudbě (od r.1968). Skutečností, jejichž umělecký význam ztělesňovaný Hlaváčovým propracovaným kompozičním vyjádřením, dokumentuje raritní specifický komplet jeho originálních grafických partitur elektronické a konkrétní hudby. Skladebného celku Hlaváčem prezentovaného také formu demonstrativních přednášek v řadě českých a německých měst (Jena, Gera, Weimar, Suhl, Görlitz, Dresden, Leipzig, Halle, aj. ), osvětlujících komponistův nelehký tvůrčí zápas. Zde se dostáváme k vlastnímu předmětu naší studie.
Vstupní kompozicí byla časově nerozsáhlá konkrétní hudba6/ LOGOGENESIS (Zrození slova), vytvořená v r. 1968. Hypotetický vznik slova coby sémantického základu řeči, tvoří inspirativní náboj skladby. O programovém obsahu Miroslav Hlaváč poznamenává: "Na počátku se vlní beztvará zvuková hmota, zprvu pomalu, postupně rychleji a nabývá určitějších obrysů. V místech částečného uklidnění se objevují neartikulované pokusy pravěkého člověka o vyjádření nějaké myšlenky, zatím ovšem podobné spíše projevům nižších živočichů." A dále: "Při úrazu ucítí tento člověk bolest, na níž reaguje výkřikem. Po chvíli, v níž doznívá pocit bolesti vyjádřený steny, zjistí, že hláska "ó" je docela zajímavá a začne si s ní pohrávat a opakovat si ji. Přidá k ní postupně další hlásky ("l", "g" ...), složí je dohromady a zprvu nesměle, pak stále nadšeněji se vrací ke zvuku svého prvního vysloveného slova "logos", k němuž se i ostatní lidé radostně přidávají."
Architektonická koncepce tu vychází z organického prostupu dvou proměnlivých rovin. Stylizované vokální složky a celkového zvukového komplexu skladby. Výsledná snaha tkví v estetickém ověřování nových elektroakustických výrazových prostředků, zapojovaných do emocionálních a racionálních procesů na bázi hudební logiky, nastolující nutnost nového kompozičního řádu, vzniklého uměleckého artefaktu.7/Tyto tendence, evidentní i v ostatní Hlaváčově neelektronické a nekonkrétní hudbě, odrážejí nejen skladatelovu technickou erudici; jsou projevem autorova naturelu stejně jako manifestací širších filozofických pohledů, jakož i umělecké odpovědnosti, vyplývající z ryzího tvůrčího konání.
Umělecká technologie elektronické skladby ASTROEPOS8/ (Hvězdný příběh) vychází z fonosyntetických přístupů. Stavebním materiálem byla tentokrát řada sinusových tónů a četné výseky bílého šumu, vytěžené ze zvukových generátorů sinusového napětí. Tektonický aspekt akcentuje dynamický formální útvar ve smyslu promyšleného řazení klidových, gradovaných a kontrastních ploch. Vypjatý úvod se sugestivními zvukovými objekty je vystřídán podmanivými momenty tajemného ticha. Odtud následuje hlavní kompoziční úsek vzestupného a sestupného charakteru. Programová vize daná titulem skladby má podle skladatele vyvolat u posluchačů potencionální asociace "dobrodružné cesty kosmické lodi, jež po explozivním startu opouští naši planetu, prožívá se svou posádkou neklidnou anabázi, až konečně mizí v nekonečných dálkách kosmu. "
V roce 1968 vznikl nejspíše protiokupačně angažovaný ANGELION9/ (Poselství). Je zde opět uplatněn dobový způsob práce, spočívající v umělecké montáži parciálně vytvářených zvuků, svou konečnou skladebnou podobou dosti vzdálený návaznosti na stavebné zákonitosti tradiční hudební formy. Neotřelou konkrétní, obsahovou, kompoziční a parametrickou kvalitu představuje frekvenčně upravený lidský šepot, který - řečeno slovy skladatele - v šesti klíčových místech kompozici dokresluje a přináší barevný kontrast.
Poslechem skladby získáme představu o vytříbené expoziční gradaci, přelévající se do rozmanitých ploch hudebního výrazu. Vysoce stylizovaný "šepot" nabývá hodnoty takřka nerozeznatelného výhradně hudebního média. Celkové vyznění pak vyvolává ovzduší mysteriózního zahalení. Stupňovaným polyfonicky rytmizovaným zvukovým předivem s ostinátně vystupujícími figurami skladatel posiluje vzdálené naléhavé sdělení či úsilí po předání neznámého poselství.
Umělecká a technická tvorba v duchu vytváření fonosyntetických a fonoanalytických zvukových objektů zůstává Hlaváčovou doménou i nadále. Mám na mysli elektronicko - konkrétní BIOCHROMOS10/ (Čas života), vypovídající o statickém, dynamickém a dramatickém pulsu lidské aktivity, hudebně ztvárněný pozoruhodnou receptivně přijímanou plochou, programově spjatou s pronikajícími chronometrickými přeryvy. Následuje elektronický CHIMÉRION11/ (Toužení), čili apoteóza odvěké subjektivní touhy stávající se smyslovým přeludem, neseném čistotou krásy a neskonalé lásky, tedy konfesionální hodnoty idealistického světa. Skladatel získává kompoziční zvukový materiál tohoto výlučně elektronického opusu prostřednictvím generátorů obdélníkového a trojúhelníkového napětí. Odtud plyne velice ozvláštněný sónický tok bohatého alikvotního spektra. Obdobně jako u předchozích skladeb odkrývám tu uplatnění obloukové formy. Z kategorie pomyslného klidu vychází se vzestupnou účinnou gradací osobité kompoziční sdělení. Střední část je konfliktním entropicko - extatickým vyvrcholením, posléze přecházejícím do dynamicky sestupného závěru idylické, rytmické a souzvukové reminiscence s doznívající zvukovou matérií vytrácející se do úplného ticha.
Vývojové aspekty osvojovaného žánru, přivádějí Miroslava Hlaváče ke kvadrofonní technice. Oborovou exaktní erudicí měl k tomu skladatel velice blízko. Své projektantské schopnosti pak zúročil zejména na poli vlastní ortografie komponovaných skladeb, fixovaných na milimetrovém papíru plně technickým způsobem, která by bez konstruktérské průpravy byla pro tradičně vyškoleného skladatele jen stěží uskutečnitelná. Dostáváme se ke dvěma kvadrofonickým kompozicím z počátku sedmdesátých let.
Strhující METAFONIA12/ (Proměny zvuku) je elektronicko - konkrétní kompozice, určena pro čtyřkanálový prostorový poslech. Umělecká realizace, závislá na patřičném technickém vybavení koncertního sálu, počítá ovšem i se stereoverzí. Prakticky to znamená sloučení 1. a 4. stopy (levé přední a zadní reproduktory) a konečně 2. a 3. stopy (pravé přední a zadní reproduktory). Je to řešení pragmaticky nutné, byť progresívní technickou a uměleckou interpretací poněkud retardující. Originální provádění Hlaváčovy elektronicko - konkrétní kompozice s kvadrofonním zacílením má vedle akustické jedinečnosti také význam programový. Čtyři navzájem kontrastní skladebné úseky evokují obecnou vizi rázovitě stylizovaných přírodních pralátek (země, vzduch, voda, oheň) v mohutné, zvukově působivé akustické akci.
Umělecký projev zaplavuje posluchačovy sluchové receptory "dunivou" vlnou první stopy (levý přední reproduktor), vystřídávanou v prokombinovaných přesazích se "zvonivými" zvukovými shluky druhé stopy (pravý přední reproduktor), aby vzápětí zasáhly naše audiovizuální centra jiné bloky, vyvolávající povědomí "kvílivých" živlů třetí stopy (pravý zadní reproduktor), napájených vodním "tlukotem" čtvrté stopy (levý zadní reproduktor). Výsledkem není aleatorická libovůle, nýbrž dokonale prokomponované dílo, formálně rozvržené do tří dílů. Dynamické věty exponující myšlenku inspiračního zdroje, simultánních vstupů, kompozičního rozpracování skladatelových představ a do "ztracena" se rozptylujícím komunikativním uklidněním hudebního proudu.
Ohlasovou kvadrofonií je fascinující FONTANA CANTANS13/ (Zpívající fontána). Okouzlení lahodně sršící fontány v parku pražského Belvederu, spolu s perlivým tlukotem vodních kapek, tvoří přiléhavý námět této konkrétní hudby. Skladbě se dostalo čestného uznání na celosvětové soutěži Společnosti pro soudobou hudbu v Římě (1972). Zvukobarevné punkty vodních kapek či architektonicky usměrněný vodní tok fontány renesančního letohrádku, se staly frekvenční realitou pozoruhodného díla. Parciálně zahuštěný zvuk velké nádrže fontány snímaný na jejím spodním povrchu, jednotlivý i hromadný tón vodních kapek, tvoří stěžejní materiál budoucích strukturálně diferencovaných objektů této u nás i v cizině značně populární skladby.
Samotná tvůrčí podoba vyústila v estetickém zvukovém obrazu třídílného formálního ústrojenství s uplatněným variovaným návratem a epilogem. Originální zvukové objekty, šumové pásy, rytmické zářezy, frekvenční zahušťování, simultánní profilovanost a kombinatorika prvků, to vše dokáže skladatel skloubit v organicky soudružný, umělecky zářící tvar, věnovaný nadšené oslavě zvukové krásy tekoucí vody.
Časová kontinuita elektroakustické tvorby, avizuje žánrové proměny. CONCERTO DA CAMERA14/pro housle, klavír a magnetofonový pás stereo (22 minut), patří ke kompozicím s neoavantgardními myšlenkovými trendy. Zvuk konkrétní hudby se zde střetává s klasickým projevem tradičních hudebních nástrojů. Jímavý sólový part houslí, rozšířená tonalita klavírních pasáží a instrumentální arpeggia, nemusí být spoutávány harmonickou vertikálou konvenční povahy. Rozsáhlejší konkrétní dílo15/přináší pět náladově odstíněných dílů komorní faktury, kde nechybí strohá aleatorická chaotičnost a témbrová zvrásněnost. Nese znaky symfonického dramatismu s optimisticky zjasněným (housle a klavír) záběrem. Elektroakustická vrstva konkrétního zvukového materiálu je skladatelem zapojována v duchu spíše přehledných evolučních vstupů než polyfunkčních prostupů jeho pozdějších aplikací.
Obdobnou skladbou shora analyzovaného typu, která vznikla téměř v sousedství "tradičně" koncipované Sinfonietty epittafficy16/ (1974), představuje MUSICA DIAFONICA17/pro basklarinet, klavír a magnetofonový pás stereo (24 minut). Vrstvy konkrétní hmoty tu uvozují (vstupní Preludio), propojují i prostupují (Interludia) a uzavírají (Postludio I. , II. , III. ) jednotlivé části čtyřdílné skladby. Daný elektroakustický podklad vyvěrá pouze ze zvuku obou sólových nástrojů, tedy basklarinetu18/ a klavíru.19/ Vznikl poměrně složitou technologií v plzeňském elektroakustickém studiu na tehdy čtyřstopém magnetofonu, schopném provádět simultánní synchronizaci patřičných zvukových vrstev skladby. Dále se počítalo s využitím nejrůznějších transpozic, se zapojením multioktávových a třetinooktávových filtrů, s nasazením modulátorů a zvláště s aktivizací programově řízeného syntetizéru, způsobilého zpracovávat široké zvukové spektrum.
Architektonická výstavba skladby závisí na technických zřetelích provedení. Elektroakustická vrstva je nahrána na magnetofonovém pásku odvíjejícího se rychlostí 38 respektive 9,5 cm/sec. Jedná se o časově souvislý, nepřerušovaný 24 minutový celek, kde sólistické úseky představují nenahranou stopu - tzv. blanky. Striktní synchronizace sólistické hry s posuvem pásku je předpokladem úspěšné realizace skladatelovy představy. Nicméně zde můžeme hledat též zárodky nekonvenčních následně rozvinutých tvůrčích principů, kde je technik, později i posluchač angažován v interpretačních procesech přítomného hudebního umění.
Skladatel Miroslav Hlaváč se vyrovnává také s hudebně dramatickými či jevištními žánry. V roce 1970 komponuje utopický elektronicko - konkrétní balet ATLANTIANA,20/podle libreta zčásti svého a dílem Vladimíra Vašuta. Evropsky proslulo NOCTURNO U FONTÁNY21/ (1973), napsané na libreto Vladimíra Vašuta. Připomínám německou premiéru v Landestheater Halle (13. 2. 1977). Choreografie tohoto jednoaktového lyricko elektronicko - konkrétního baletu v nastudování talentovaného Helmuta Neumanna, vynikala v tanečním ztvárnění Ingrid Krug - žena, Manfred Kalk - muž, Carola Walter - nymfa a Tilo Zubiak- faun. Neméně zdárně vyšla i výprava Bernda Leistnera (řešení fontány se světelnými efekty). Podle dobové kritiky bylo přijetí díla "srdečné a nadšené jak ze strany publika, tak ze strany kritiky"22/
Českého uvedení se dílu dostalo až v roce 1980 Divadlem J. K. Tyla v Plzni23/, po 15 reprízách v Halle. Zaznamenávám též závažnou premiéru v görlitzkém Divadle Gerharta Hauptmanna24/v roce 1981. Dílo posluchače zaujme svým lyrickým amorozem fauna a nymfy, prostředím nočního parku s čarokrásnou fontánou a malebným zurčením dešťových kapek, a konečně vlastním hudebním přístupem. Zvuk buzený tónovými generátory (milostná lyrika) je dán do protikladu s reálnou látkou podanou ve stylizaci konkrétní hudby (zpívající fontány), kdy v součinností baletních kreací, vzniklo ojedinělé dílo nebývalé obliby a působivosti.
Umělecká tvorba Miroslava Hlaváče, pocházející z let 1968 až 1975, náleží s výjimkou roku 1974 převážně elektroakustické hudební kompozici. Tvoří specifickou, progresívně zaměřenou fázi z jeho poměrně rozsáhlého kompozičního úsilí. V rámci historických skladebných technologií se skladatel přihlásil k hudbě "elektronické" (ASTROEPOS a CHIMÉRION), "konkrétní" (LOGOGENESIS a FONTANA CANTANS), "elektronicko - konkrétní" (METAFONIA, BIOCHRONOS a ANGELION), či hudbě materiálově kombinované (CONCERTO DA CAMERA a MUSICA DIAFONICA). Daná principiální hlediska tektonického významu, reprezentují dobové trendy evropského vývoje probojovávaného elektroakustického hudebního umění.
Osobitý přínos tvorby Miroslava Hlaváče nacházím v programové obsahovosti koncertních i jevištních kompozic. Snivá lyrika, humanistické ideje, oslava přírody, filozofická kontemplace, angažovaný protest a dramatická reálnost, představuje kritickou snahu skladatele po umělecké i občanské odpovědnosti a estetické adresnosti vlastní tvůrčí výpovědi, což jsou skutečnosti, které skladatel znásobuje užíváním vzestupných, sestupných a zejména obloukových průběhů formy, systematičnosti počítající s náležitou vnímatelovou připraveností. Závažnost Hlaváčova elektroakustického díla byla potvrzena v druhé polovině sedmdesátých let příznivými postoji obzvláště zahraniční publicistiky ("Theater der Zeit", "Musik und Gesellschaft", "Thüringische Landeszeitung"). Dokumentovala hodnoty, jejichž umělecká síla je plně platná i v živé současnosti.P o z n á m k y
1/ J. Smolka, Stínová česká hudba 1968 - 1989 , Hudební věda, roč. XXVIII, č.2/1991, s. 153 - 187.
2/ Viz Bernd Wefelmeyer, n. 1940 , Protest pro mezzosoprán, elektronické a konkrétní zvuky, 1975. Rolf Lukowsky, n. 1926, An die Mutter gefallener Freiheitskämpfer pro čtyřikrát dělený sbor a elektronické zvuky, 1976. Paul-Heinz Dittrich, n. 1930, Cantus II. pro soprán, obligátní violoncello s elektrickým měřením timbru, orchestr a magnetofonový pás (Paul Eluard, 1895 - 1952), v německé verzi Stefana Zweiga 1977. Georg Katzer, n.1935, Stimmen der toten Dichter, sólová kantáta pro soprán, klavír a magnetofonový pás, 1977, aj.
3/ Beiträge zur Elektronischen Musik č. 2/1993.
4/ V hledisku výkladu historického vývoje hudby a její tvůrčí technologie, diferencuji mezi pojmy "elektronická", "konkrétní" či "elektronicko-konkrétní" hudba, proti nyní zevšeobecňujícímu termínu "elektroakustická" nebo "computerově podporovaná (nepodporovaná) elektroakustická hudba."
5/ Stěžejní studii o uměleckých aspektech Hlaváčovy tvorby podal M. Zenkl: Současnost tvorby Miroslava Hlaváče, Hudební rozhledy, 6/ Skladebným zvukovým objektem je "konkrétní" tón, vokál, hluk, zvukový šum, atd. vytěžený z reality. Danou matérii skladatel posléze esteticky a technologicky zpracovává ve zvukové laboratoři.
7/ Kompozice byla realizována v srpnu roku 1968 v elektroakustickém studiu ČR v Plzni.
8/ Kompozice byla realizována v únoru roku 1969 v elektroakustickém studiu ČR v Plzni.
9/ Kompozice byla realizována v březnu roku 1969 v elektroakustickém studiu ČR v Plzni.
10/ Kompozice byla realizována v létě r. 1969 v elektroakustickém studiu ČR v Plzni. Dílo dostalo přední cenu v celostátní soutěži elektronických skladeb, konané v roce 1969.
11/ Kompozice byla realizována v únoru roku 1970 v elektroakustickém studiu ČR v Plzni.
12/ Kompozice byla realizována v březnu roku 1970 v elektroakustickém studiu ČR v Plzni.
13/ Kompozice byla realizována v květnu roku 1971 v elektroakustickém studiu ČR v Plzni.
14/ Kompozice byla v partituře dokončena v době od konce srpna až do poloviny října r. 1972. Zvuková složka byla realizována od poloviny října do začátku prosince r. 1972.
15/ Vůči předchozím 8 až 12 minutám skladebné délky , trvá kompozice 22 minut.
16/ Partitura je deponována na ČHF v Praze.
17/ Partitura byla zapsána v době od poloviny ledna do poloviny března roku 1975. Zvuková složka byla realizována v elektroakustickém studiu ČR v Plzni.
18/ Josef Horák z Due Boemi.
19/ Emma Kovárnová z Due Boemi.
20/ Magnetofonový pás je deponován v elektroakustickém studiu ČR v Plzni.
21/ Magnetofonový pás je deponován v elektroakustickém studiu ČR v Plzni.
22/ Srovn. B. Suchý, Úspěch naší elektroakustické hudby , Hudební rozhledy, roč. XXXI, č. 10/1978, s.459. Viz též program Balletabend 1977 v redakci dr. Karin Zauft.
23/ Program 15. 11. 1980. Režie a choreografie Gustav Voborník , scéna a kostýmy Bedřich Barták. Technická spolupráce Ing. Čestmír Kadlec (elektroakustické studio ČR v Plzni).
24/ Viz program Nocturno bei der Fontäne, 22. 5. 1981. Scéna a choreografie Otto Meinecke, výprava Herbert Vogt.
Bulletin SEAH, č. 2 / 1995 - vydavatel SEAH
Společnost pro elektroakustickou hudbu,
Radlická 99, 150 00 PRAHA 5 - Smíchov