Dokument Charty 77 . l6 vz. dok. l

 

Federlnmu shromdn SSR, esk nrodn rad, Slovensk nrodn rad.

kopie: Vzkumn stav penologick /editel doc. dr. epelk/

       SNV SR Praha 4 - Nusle, Tborsk 988

 

         Mezinrodn pakt o obanskch a politickch prvech, kter pro SSR vstoupil v platnost dne 23.bezna 1976, stanov v l. 9 a 10 i nkter zsady, kter se tkaj podmnek vazby obvinnch osob a vkonu trestu odnt svobody. Tyto zsady stejn jako ostatn ustanoven paktu - jsou z rozhodnut nejvych orgn sttn moci zvazn pro celou s. spolenost a je povinnost nejen sttu, ale i kadho obana, aby se jimi dil. V tto souvislosti povaujeme za sprvn a nutn upozornit na to, e s. trestn d (tj. zkon o trestnm zen soudnm) nen v souladu s nktermi ustanovenmi zmnnch lnk paktu. Jet zvanj je skutenost, e vkon vazby a trestu odnt svobody jsou ve velkm rozsahu poruovna i dal ustanoven prvnho du, kter podmnky tohoto vkonu uruj - zejmna pslun ustanoven stavy, trestnho du, trestnho zkona a zkona o vkonu trestu odnt svobody. Chceme tmto dokumentem o vzestv poukzat na poruovn zkon a lidskch prv (l) v tto oblasti a zrove navrhnout nkter cesty, kter by vedly k nprav.

 

                             I. V A Z B A

 

         "Kad, kdo je zaten nebo zadren na zklad obvinn z trestnho inu, mus bt neprodlen pedveden ped soudce nebo jinho ednka, kter je zkonem zmocnn vykonvat soudcovskou pravomoc a m prvo na trestn zen (2) v pimen dob nebo na proputn. Nen obecnm pravidlem, aby osoby ekajc na trestn zen byly dreny ve vazb ..." (cit. pakt. l. 9, odst. 3). Podle s. trestnho du "o vazb rozhoduje soud, v ppravnm zen prokurtor" ( 68 tr. .). Ppravn zen trv obvykle nkolik msc (srvn. 7l tr. .) a jsou znmy ppady , kdy se i ve vazebnch causch protahuje vce ne rok (3). Po celou tuto dobu pslu rozhodnut o vazb prokurtorovi, resp. nadzenmu prokurtorovi. Prokurtor ale nen ednkem zmocnnm zkonem k vkonu soudn pravomoci, nebo se takovm ednkem rozum ten, kdo je podle zkona ve sv funkci nezvisl: to prokurtor podle s. prvnho du nen (viz. nap. zkon o prokuratue, kter pmo stanov podzenost prokurtora nadzenmu prokurtorovi). Je pravda, e o stnosti proti rozhodnut prokurtora o vazb rozhoduje soud ( 146 a tr. .) in tak ale v neveejnm zasedn, jeho se vze neastn (srvn. s cit. ustanovenm paktu"... mus bt neprodlen pedveden..."). Navc, prodluuje-li vazbu generln prokurtor, nelze u jeho usnesen stnost napadnout ( 141, odst. 2, tr. .) (4). Trestn d tak nestanov horn hranici pro dobu trvn vazby, kter by vymezila pimenou dobu (srv. cit. ustanoven paktu), ped jejm uplynutm mus bt vze proputn nebo postaven ped soud rozhodujc o jeho vin, a kter by mu poskytla prvn zruku.

         Je tedy zejm, e rozpory mezi trestnm dem a citovanm ustanovenm paktu lze odstranit jen novelizac trestnho du, kter by ml stanovit, e o vazb bude nadle rozhodovat jen nezvisl soudce (soud) nebo jin ednk se soudcovskou pravomoc, jeho nezvislost ve funkci by byla zkonem zajitna. Dle by ml stanovit horn hranici doby trvn vazby.

         Za nedostaten povaujeme tak zkonn ustanoven podle 67 tr. . o dvodech vazby, kter jsou v bodech sub.b a sub c - formulovny tak voln a nejasn, e pi troe slovn ekvilibristiky me prokurtor zdvodnit vazbu kohokoliv, kdo je trestn sthn . Navrhujeme proto pravu, kter by stanovila, e dvody sub. b. resp. sub. c by mly bt pouity jen vi tomu, kdo se prokazateln pokusil mait vyetovn i po vznesen obvinn proti nmu resp., kdo po nm pokraoval v trestn innosti. Ob strany - obvinn i vyetovatel, by se astnily dkaznho zen o dvodech vazby (sub. a,b. i c) ped soudcem nebo nezvislm ednkem se soudcovskou pravomoc.

         Je pravda, e ani v eskoslovensku nen vazba obvinnch osob pravidlem . Je ale a trestn d to umouje - jevem velmi astm. Statistick daje , kter zveejuje sttn moc, neudvaj poty vznnch osob ve vazb, lze vak seriosn odhadnout, e v poslednch letech tento poet kols mezi 5 a 8 tisci vzni. Pi prmrn dlce vazby - vetn vazby v dob zen ped soudem - ti msce to znamen, e ron projde vazbou 2O a 3O tisc osob. Znamen to tak, e v poslednch letech je vazba uvalovna na 5O a 75 % obvinnch z trestnch in, kte jsou pozdji pravomocn odsouzeni, k nepodmnnm trestm odnt svobody (5). Tato vysok a pravdpodobn zvyujc se procento vazebnch ppad je ovlivnno vysokmi a zvyujcmi se tresty odnt svobody.

         Zvltn zmnky, zasluhuje nezkonn praxe orgn SNB v ppadech tzv. zajitn a zadren. Za uritch okolnost stanovench zkonem o SNB me orgn SNB zajistit a na 48 hodin ruitele veejnho podku: dle pak podle tr. du me vyetovatel SNB vyjmen zadret dvodn podezelho z trestnho inu rovnا na 48 hodin a opt vyjmen ho me zadrovat jako obvinnho z trestnho inu po dalch 48 hodin, co prokurtor rozhodne o vazb. Tchto ustanoven bv asto zneuvno: Zajiovni jsou nejen ruitel veejnho podku, ale kdokoliv (6): Vjimenost podmnek pro zadren podezelho a obvinnho se nerespektuje a ze zkonn vyjmky se stv nezkonn praxe: ustanoven jsou poruovna i tm, e se doby stanoven zkonem se protiprvn nepot doba vslechu, zajitn del ne 24 hodiny se neoznamuje pbuznm atd. (7). Zajitn a zadren osob, kter by mly bt chrnny zsadou presumpce neviny, se odbv v tzv. celch pedbاnho zadren v nehygienickch ....? a lidskou dstojnost poniujcch podmnkch (8). Navrhujeme proto, aby ustanoven o zajitn bylo pro svou nestavnost a pro nesnadnost spoleensk kontroly vboru tohoto opaten bez nhrady zrueno. Pokud jde o zadren podezelho a obvinnho, navrhujeme pravu, kter by zaruila respektovn vjimenosti tchto opaten a kter by umonila jejich uritou veejnou kontrolu, navrhujeme tak, aby aby 4O hodinov lhty byly podstatn zkrceny.

         Zkon sice stanov, e "na toho, jeho vinu pravomocnm rozsudkem nevyslovil soud. nelze hledt, jako by byl vinen" (2, odst. 2 tr. ) a stanov dle, e " ve vazb je obvinn podroben jen tm usnesenm, kter jsou nutn (tj. nezbytn) k zabezpeen spnho proveden trestnho zen ( 360, odst. 2 tr. .). Stanov tak,, e orgny inn v trestnm zen musej pln etit obansk prva zaruen stavou ( 2, odst. 4. Tr. 5). Ovem tato zkonn ustanoven se systematickm zpsobem poruuj. Dokld to nsledujc popis podmnek vazby, jeho jednotliv sti je mono srovnvat a prv uvedenmi zkonnmi ustanovenmi trest. du:

         Nejastji jet ped vzetm do vazby dochz v oblasti obecn kriminality ze strany orgn SNB k fyzickmu trn podezelch osob, zejmna tehdy,je-li pachatel pistien pi inu (vkon tlesnho "trestu") nebo odmt-li doznn a pslunk SNB je pesvden o jeho vin (forma ntlaku). Po vznesen obvinn se vyetovatel uchyluj k fyzickmu trn jen zcela vjimen (9). Reimem vazby je vak obvinn podroben tolika omezenm, e nzor sti vz je ten, e podmnky vkonu trestu odnt svobody , a to i v II. a III. npravn vchovn skupin (lO), jsou snesitelnj ne podmnky vazby. Obvinn jsou ve vazb umisovni do cel, kter jsou celodenn uzameny (ll). Pouze tyikrt nebo ptkrt tdn - nkdy i mn (l2) - jsou vyvdni na 3O minut - nkdy i na krat dobu na dvorek, jeho plocha vtinou nepesahuje lO m2. Pouze jednou za l4 dn mohou odeslat jeden dopis (tak sprva vznice svvoln vykld l3, bod nezkonnch pravidel - viz. ploha), kter je cenzurovn jednak sprvou vznice, jednak vyetovatelem podle svvolnch kritri ("nesm...pst... o situaci ve vznici a jinch obvinnch" viz. 3. bod plohy). Dopisy bvaj na cest asto mnoho dn i tdn. bvaj libovoln zabavovny a jin potovn styk je a na mal vyjmky /viz. body 2O a 21 plohy) vylouen. Pitom cenzura m oporu v zkon jen tehdy, je-li dvodem vazby obava z maen vyetovn ovlivovnm svdk, spoluobvinnch apod. a tato obava by mla bt jedinm kritriem pro konfiskaci dopisu nebo jeho sti, sprvy vznic, kter cenzuruj dopisy obvinnch, kte jsou ve vazb z jinch dvod, se dopoutj trestnho jednn. Pouze jednou za msc maj obvinn prvo,(kter jim me bt odato) pijmout balek s potravinami do vhy 3 kg, jeho obsah podlh mnoha omezenm. Nemaj vbec prvo na nvtvu pbuznch, pokud k n ned vyetovatel souhlas. Jen jednou za deset dn maj prvo se vysprchovat a vymnit si osobn prdlo. Nemaj prakticky prvo uvat svho obanskho odvu. Je jim proti jejich vli zkracovn vlas a odstraovn vous. Nemaj prvo na vbr knih ke ten, na jednoho obvinnho v cele pipad na tden jedna pidlen kniha. Zasln knih v balku vetn trestn prvnch pedpis vzesk sprva znemouje. Z trestn prvnch pedpis je k dispozici vtinou jen tr. zkon a tr. d , z nho na podn dozorce pete to ustanoven, o nا m obvinn zjem, obvinn pitom mus stt a neme si dlat poznmky. Nkup potravin, hygienickch poteb a kuiva je obvinnm umoovn jen jednou za l4 dn ve velmi omezenm sortimentu (l3), piem i toto prvo me bt zkrceno nebo zrueno. nemaj prvo mt v cele dn osobn vci, s vjimkou nakoupench nebo obdrench potravin, nkterch hygienickch poteb (ne vak holcch), trestn prvnch pedpis , (kter je vak prakticky nemon obdret), poslednho dopisu od pbuznch (pedchoz dajn sprva ni) a nkolika povolench fotografi. Mezi 6. a l9. hodinou nemaj prvo leet, nemaj prvo sedt nebo kouit v ptomnosti dozorc, jsou povinni vojensky se hlsit, skldat deky a prdlo do tzv. komnk jako v prusk armd atd. atp. Dozorci, kte ve vznicch vykonvaj slubu , jsou vojensky organizovni v tzv. Sboru npravn vchovy, jeho pslunci slou i v npravn vchovnch stavech, kde se vykonv trest. Jejich psoben ve vznicch, kde jsou vznni obvinni, je ovem pochybn, nebo nprava obvinnch, na nا je nutno pohlet jako na nevinn, nepchz v vahu Pslunci tohoto sboru jsou asto psychicky poznamenni charakterem a podmnkami svho povoln, k jeho volb je teba mt urit mentln dispozice. Proto se mezi dozorci objevuj nezdrenliv psychopati explozivn nebo dokonce sadistick orientace piblin v takovm pomrnm zastoupen jako mezi vzni. To je zdrojem etnch konflikt. Dozorci maj navc prvo vzn bt - jde o prvo, kter m oporu v du vkonu vazby (viz. 6. bod plohy). I kdy deset pklad uvedench druh fyzickho trn (nejastji je bit obukem a stkn slznho plynu do o) lze - podle du a pravidel - pout jen proti tomu, kdo pes pedchoz napomenut nebo domluvu ma el vazby, uvaj ho dozorci asto i bez tto podmnky, zvlt vi mladistvm (od l5 do l8 let, kterch je ve vazb relativn mnoho) a mladm vzm (zhruba do 25 let, jich je ve vazb naprost vtina) a proti Ciknm. Zvlt odsouzen hodn je fyzick trn obvinnch en.Na chodbch s celami, kde jsou umstny eny, konaj bاn slubu i mut pslunci Sboru npravn vchovy, kte nahlej do cel a pozoruj eny i v dob, kdy se vnuj hygien. Naopak dozorkyn hldaj nkdy na muskch chodbch. Za poruen pravidel podku - asto za konflikt, kter vyprovokoval dozorce - jsou vzni protizkonn a v souladu s pravidly podku (viz. bod 4. plohy) trestni a to i umstnm do samovazby a na l5 dn (l4). V nkterch ppadech jsou ukldny i kolektivn tresty nebo je trestn jmenovan "velitel" cely za nco, co nezavinil. S podporou dozorovho prokurtora sprva vznice protiprvn znemouje, aby obhjce obvinnho, kter je souasn jeho prvnm zstupcem, nebo jin advokt jako jeho prvn zstupce jakkoli intervenoval v jeho prospch pi konfliktech s vzeskou sprvou nebo tehdy, domh-li se vze svch prv v souvislosti s vkonem vazby. Pro nedsledn vkon obhajoby nebo pro pekky kladen obhjci vyetovatelem - co je bاn v politickch causch - se ostatn ve vtin ppad obvinn setkv se svm obhjcem poprv a po dvou nebo tech mscch vazby, asto ne dve ne pi seznamovn a vsledky vyetovn.

         V tto souvislosti poadujeme, aby zkonodrce vytvoil nezvisl rozhod orgn, jeho innost by byla pod kontrolou veejnosti (spoleenskch organizac, sdlovacch prostedk, iniciativnch obanskch skupin a vbor) a kter by eil spory mezi vznm a sprvou vznice a vyizoval stnosti vz na podmnky vazby. Tmto orgnem by mohl bt i soud, v kadm ppad by vak zkonodrce ml uzkonit zvazn procesn d tohoto orgnu. V procesnm du by mlo bt zakotveno prvo vzn astnit se veejnho zasedn rozhodho orgnu, prvo vzn nechat se zastupovat advoktem, prvo orgnu na eten pmo ve vznici a prvo veejnosti (iniciativnch skupin) na ast na zen(obdoba spoleenskho obhjce a alobce v souasnm trestnm zen).

         K podmnkm vazby lze jet uvst, e ivot vzn pmo v cele mohou ovlivnit i vyetovatel, co jsou policejn ednci (VB nebo StB) v ojedinlch ppadech ednci prokuratury. Vyetovatel StB maj - pokud je vznice v krajskm mst - kancele pmo v objektu vznice. mohou nap. ovlivnit rozhodnut o typu cely, spoluvzncch, uebnicch, povolen trestn prvnch pedpis, ani sv rozhodnut komukoliv zdvoduj, rozhoduj o nvtvch u obvinnch, o jejich pracovnm zaazen (pokud vznice vjimen obvinnmu d monost pracovat atd.) Je bاn , e tto sv "pravomoci" vyetovatel pouvaj k ntlaku na obvinnho, aby vypovdal a doznal se v plnm rozsahu.

         Pocity bezmocnosti a absurdity, jimi obvinn trp, jsou umocovny i tm, e v ad ppad zstv obvinn dlouh tdny ve vazb, ani byl proveden jedin vyetovac kon nebo po skonen vyetovn ek dlouho na hlavn len. Ve vazb jsou vzni nuceni k dlouhodob neinnosti, jsou zasaeni atmosfrou przdnoty a nudy. Prostedk k zbav duevn prci, studiu, hrm, umn nebo sportu (lze-li tak nazvat tlesn cvien v cele) je velmi mlo a manipulace s nimi je jednm z nstroj trznn obvinnch (l5). Dlouhodob smyslov derivace, nesprvn viva, mizern hygienick podmnky, nedostatek pohybu a erstvho vzduchu a dal podmnky vazby maj vliv na vznik rznch duevnch poruch a chorob, ale i mnoha jinch onemocnn, zejmna avitaminz, konch onemocnn, chorob zraku, TBC, vysokho tlaku, nemoc ptee, svalov navy aj. Lkai ve vznici jsou zbaveni monosti prevence, protoe piny nemoc asto spovaj ve vzeskch pomrech. Pokud jde o monost prce, o n se zmiuj pravidla podku (viz. bod 22 plohy), vytv ji - jak eeno - vznice jen velmi zdka: pracovn podmnky pitom neodpovdaj obecnm pracovn prvnm pedpism.

         Finann otzky a zabezpeen rodin obvinnch tvo samostatnou a smutnou kapitolu. Po dobu vazby obvinnho nem jeho rodina, a to ani tehdy, je-li jejm ivitelem , nrok na finann podporu. K velmi tاk, a tragick situaci dochz v rodinch s vtm potem dt, zvlt tam, kde manelka nen vdlen inn. Teprve v dob vkonu trestu m ena relnou monost dostat vivn pro sv dti. Tak soudy vymhaj nklady trestnho zen, kter pravomocn odsouzen hrad pauln stkou (byl-li pizvn znalec nebo tlumonk, je 1000,- Ks), nklady na obhajobu vymh advoktn poradn - i tehdy, jde-li o pidlenho obhjce - take vznnm narstaj dal dluhy. Po dobu vazby a vkonu trestu je zastavena vplata vech druh dchod, co je kritick zvlt tam, kde jsou rodinn pslunci odkzni na tento dchod. Vazbou narst obvinnmu dluh na vivnm, m-li ji z dvj doby soudn stanovenou vyivovac povinnost. V ppadech pravomocnho odsouzen obvinnho (co je ve vazebnch causch vce ne 99 %), je odsouzen povinen vazbu hradit , a to ve vi 2O,-- Ks denn (l6). Stv se pak - zvlt ve sloitch ppadech, mezi nا asto pat vyetovn in politick povahy - e odsouzen po proputn na svobodu dlu sttu mnoho tisc korun (l7). Tuto okolnost je teba povaovat na dal formu postihu, kter dopad nejen na odsouzenho, ale i na jeho rodinu. Jsou znmy ppady exekuc a platu, kter byly provedeny, kdy proputn vze neplatil dn spltky (l8). V tto souvislosti vyslovujeme poadavek, aby nklady trestnho zen vetn nklad na vkon vazby nesl stt.

         Podmnky vazby jsou ped veejnost utajovny Kompetentn orgny ministerstev spravedlnosti a ministerstev vnitra se dokonce protiprvn sna vytvet dojem, jako by jejich zveejnn bylo trestn: v tomto smyslu vymhaj nkdy od vz rzn nezkonn prohlen mlenlivosti, cenzuruj jakkoli zmnky v dopisech apod. (19.20). Dozor nad vkonem vazby, kter pslu nyn prokurtorovi, by ml bt rozen a sven i veejnmu orgnu, kter by ml prvo eten ve vznici. Mlo by bt stanoveno, e sprvce v tomto veejnm orgnu se mohou astnit i spoleensk organizace a iniciativn obansk skupiny Veejnosti by mla bt umonna mnohostrann inn kontrola podmnek vkonu vazby. Zkon by ml rovnا stanovit rozsah psobnosti tohoto orgnu veejn kontroly a ve navrhovanho rozhodho orgnu a formy jejich souinnosti.

         Zatmco pro podmnky vkonu trestu plat zkon o vkonu trestu odnt svobody, zkon o vkonu vazby neexistuje. jedin zkonn ustanoven o podmnkch vazby podle 360, odst. 2 tr. . jsme ji uvedli. Podmnky vkonu jsou v podrobnostech stanoveny rozkazem ministra spravedlnosti nazvanm d vkonu vazby, kter je v pkrm rozporu se zkonem / a cit. zkonnm ustanovenm trestnho du/ a kter nebyl zveejnn. Pat mezi ty prvn pedpisy, kter jsou pro uritou st spolenosti zvazn a pitom jsou utajovny. Konstatujeme to s politovnm. Strun vtah z tohoto du, kter uvd nkter povinnosti a prva obvinnch ve vazb, je formulovn v tzv. Pravidlech vnitnho podku ve vznici, kter jsou vyvena v kad cele. Ani tato pravidla, jejich pouh srovnn s cit. zk. ustanovenm podle 36O, odst. 2 tr. du vznamn poodhaluje nezkonn stav, nebyla jinm zpsobem zveejnna, Charta 77 tak in v ploze tohoto dokumentu poprv.

         V tto souvislosti poadujeme zkonnou pravu vazebnch podmnek, a to bu rozenm trestnho du nebo novm zkonem o vkonu vazby. Stvajc ustanoven podle 360 odst. 2, trestnho du povaujeme - pes jeho obecnost - za vhodn zklad pro navrhovan pravy.

 

         II. T R E S T O D N T S V O B O D Y

 

         V eskoslovensku je nkolikrte vy poet osob ve vkonu trestu odnt svobody ne - vzato pomrn - v jinch vysplch zemch. Nechceme v tomto dokumentu analyzovat piny tohoto jevu: spatujeme je v kontextu celkovch spoleenskch podmnek, v pocitu odcizen, kter spolenost prostupuje, v tom, e zvlt mlad lid (kte jsou nejastji odsuzovni) nevid ivotn perspektivy, v tom, e vkon trestu odnt svobody nepln svj pevchovn el a vtina pachatel se do vzen po ase vrac, v nezjmu veejnosti o tyto problmy, kter je ovem spojen s tm, e chyb jakkoli inn spoleensk kontrola vzestv a e pro sdlovac prostedky jsou jako problmy tabu. Spatujeme je vak i v tom, e ada in, kter trestn zkon oznauje za trestn, nejsou v jinch zemch takto posuzovny a e soudy vynej mnohem vy tresty ne v jinch zemch. Je smutnou statistikou, e poty osob odsouzench k nepodmnnm trestem odnt svobody stle rostou (21):

 

                               rok 1962 1965 1969 1972 1975

a) obvinno osob v tis. 64 74 65 148 138

b) odsouzeno osob v tis. 61 72 60 139 114

c) z toho k nepodmnnm trestm

   odnt svobody 14 20 12 44 40

d) z toho k podmnnm trestm

   odnt svobody 33 37 35 53 40

e) pomr c:d 0.42 0.54 0.34 0.83 1.00

 

         Z uvedench sel je zejm, e se v prbhu let stle zvyuje nejen poet obvinnch a odsouzench, ale e stle roste i podl odsuzovanch nepodmnn. Zven poet odsouzench k nepodmnnm trestm vytv problmy, kter nee ani vstavba novch npravn vchovnch stav (22).

         Zkon o vkonu trestu odnt svobody sice vychz z stavy a trestnho zkona a je tak v souladu s l. lO cit. paktu ("se vemi osobami zbavenmi osobn svobody se jedn lidsky a s ctou k pirozen dstojnosti lidsk bytosti"), ovem praxe je zcela jin. Po formln strnce je teba vytknout to, e zkon o vkonu trestu a odnt svobody je jen rmcov a e konkrtn podmnky vznn uruje opt rozkaz ministra spravedlnosti nazvan d vkonu trestu v npravn vchovnch skupinch, rovnا tento d je ped vznnmi a veejnost utajovn. Podmnky vkonu trestu jsou urovny i dalmi neveejnmi rozkazy ministra spravedlnosti, kter nemusej mt vztah k litee zkona, nebo ji mohou pmo ruit (23). Dokonce i dozorci tento zkon vtinou neznaj, autoritou je pro n jako pro vojensky organizovan sbor, rozkaz nadzenho. Zkon chpou mnoz jako dokument k uchlcholen veejnosti (vetn zahranin) ppadn jako pole pro nevhodn stnosti odsouzench. Zkon sice pedpokld - na rozdl od vazby - kontrolu nrodnch vbor a obanskou kontrolu, kterou maj v npravn vchovnch stavech vykonvat orgny obou nrodnch rad - ovem tato kontrola, pokud k n vbec dochz, je ryze formln. Stejn jako ve vazb i ve vkonu trestu nem vznn zruky svho prvnho postaven. Jeho prvo na stnost je omezeno, odsouzen je navc vystaven riziku potrestn za stnost, zejmna byla-li zamtnuta. V konfliktech se sprvou stavu je naprosto bezbrann, neme bt zastupovn v tchto sporech advoktem. (Sprva Sboru npravn vchovy takto svvoln vykld resp. popr zk. ustanoven podle l5, odst. 3, zkona o vkonu trestu odnt svobody: "odsouzen si me zajistit poskytovn prvn pomoci advoktem, jen m prvo v mezch sv pln moci s odsouzenm si dopisovat a mluvit s nm".) Jednn se sprvou stavu je neveejn a ve zle na benevolenci, i zvli nelnka , vychovatele, referenta nebo strnch. Osobn ast odsouzenho na soudnm jednn v jeho ppadnm obansko prvnm sporu s stavem je velmi obtn, absurdn - akoliv teoreticky prvn mon - se zd cesta trestnho oznmen na pslunka Sboru npravn vchovy. Dozorov prokurtor, poven dozorem nad zachovnm zkonnosti v npravn vchovnm stavu a nad dodrovnm prv odsouzench, je pro odsouzenho dosaiteln pouze pes cenzuru sprvy stavu. Sama o sob pak instituce dozorovch prokurtor svou funkci nepln (24).

         Poadujeme proto novelizaci zkona o vkonu trestu odnt svobody. Nov prava by mla vymezit reim npravn vchovnch skupin a urit rozdl reimu. Mla by stanovit, kter prva jsou odsouzenm odata a v kterch jsou odsouzen omezeni a jak . Mla by potvrdit, e ostatn obansk prva jsou zachovna a stanovit zkladn prostedky k jejich uplatnn. Nov prava by nahradila ta ustanoven du vkonu trestu, kter jsou protizkonn, nebo kter zkon obchzej, a zruila by i dal tajn rozkazy, stanovujc nkter podmnky vkonu trestu. prava by mla pihldnout i k mezinrodnm paktm o lidskch prvech. Navrhujeme rovnا, aby vytvoila nezvisl rozhod orgn pro spory mezi vznnmi odsouzenmi a sprvou stavu, kter by ml mt podobn znaky, je jsme popsali v nvrhu na zzen rozhodho orgnu pro vazbu. prava by mla rovnا zajistit innou veejnou kontrolu podmnek vkonu trestu, kterou nen mono svit pouze dozorovmu prokurtorovi a zastupitelskm orgnm (komism krajskch nrodnch vbor a orgnm nrodnch rad) (25). , pokud nemaj tsnj spojen s veejnost a nevzbuzuj jej zjem o problmy vzestv a neumouj jej ast na een tchto problm. Proto i pro vkon trestu - stejn jako v ppad vazby - navrhujeme vytvoen kontrolnho a dozorovho veejnho orgnu s prvem eten ve vznici, jeho prce by se zastnily spoleensk organizace a iniciativn obansk skupiny a vbory.

Nov prava by stanovila formy spoluprce a souinnosti tohoto orgnu veejn kontroly a ve navrhovanho kontrolnho orgnu. Touto novou zkonnou pravou by byly rovnا vytvoeny pedpoklady pro uplatnn modern penologie v praxi vetn experiment. K nkterm otzkm novelizace zkona se vrtme pi popisu skutench podmnek vkonu trestu odnt svobody.

         Skutenost je takov, e hlavnm prostedkem pevchovy je bezduch vojensk dril (2O). ......? systmem organizovanho donaestv (27). ...... ke zlomen odsouzenho , k potlaen jeho individuality a tm i k zjednoduen kol dozorc. Proto je tak podporovna diskriminace veho druhu: nov plch odsouzench vi tm, kte jsou vznni dlouhou dobu, mladch vi starm, odsouzench kte se k dozorcm chovaj rezervovan, vi loajlnm , asto s podporou sprvy stavu jsou ostatnmi utlaovni cikni (28), dle odsouzen za mravnostn delikty a homosexulov, kte pi homosexulnm styku hraj lohu eny . Sprva stavu - tentokrt bez asti ostatnch vz - vemon diskriminuje odsouzen za tzv. protisttn trestn iny nebo ty, na nich m Sttn bezpenost, njak zjem (29). Zvltn pozornost zasluhuje i lkask pe, kter bv nedostaten, co je zpsobovno nedbalost sprv stav , zejmna v mstech, kter jsou vzdlena od vtch mst (3O, 31). Za zmnku stoj i to, e ve vkonu trestu je tm bez lev mezi ostatn odsouzen umstna ada epileptik. Zvlt ve II. npravn vchovn skupin je mnoho odsouzench trpcch psychzami (schizofreni, maniodepresivitou atd.), kte do npravn vchovnch stav, prost nepat a mli by se lit. Vkon trestu odnt svobody v eskoslovensku znamen automaticky i nucen prce. Odmtnut prce je trestno kzesky, soudnm peazenm do vy npravn vchovn skupiny a asto i novm trestnm sthnm pro pein resp. trestn in maen vkonu ednho rozhodnut. Obvykl ve novho trestu je est a devt msc. Prce je vtinou nudn a tاk. Nesplnn smny (i hodiny) nap. v dsledku prostoj nebo nvtvy u lkae musej odsouzen nahradit v pesasech. Za nesplnn vkonov normy jsou kzesk tresty. Pracovn tempo, vynucen normami, je vyerpvajc asto se pracuje i v sobotu. Pracovn podmnky nevyhovuj tm v niem zkonku prce (nejde o dn pracovn pomr) a bezpenostnm a hygienickm pedpism. Dlouhodob vkon nkterch prac zpsobuje trval poruchy na zdrav. Lce pracovn sly odsouzenho se pen i do oceovn jeho osoby, nap. na pracovitch Preciosy Jablonec v npravn vchovnch stavech Plzni- Borech a v Minkovicch, pes den polovina stroj stoj, zatmco v noci bا vechny, aby se vyuilo lacinho nonho proudu, na odsouzenho na tomto pracoviti pipad kad druh tden non smna, na tvrtinu tdn rann a na tvrtinu tdnu odpoledn smna. Naprosto nehumnn a nezkonn (z hlediska zk. ustanoven podle 29, odst. l zkona o vkonu trestu odnt svobody) je systm odmovn odsouzench. Mzdov pedpisy jsou utajovny. V ad ppad dostvaj odsouzen na prci ni mzdu ne pracovnci na svobod. asto nedostvaj non pdavky. Nkter prce se na svobod u dlouh lta nedlaj a odsouzen dostvaj mzdu, kter se za prci vyplcela v 5O. letech. Jen tak je mon, e pi splnn vkonov normy na lOO procent in mzda v nkterch ppadech(nap. Koh-i-noor) pouhch 45O,- Ks msn nebo i mn. V stavech, kde odsouzen nepracuj v podzem (dolech), je prmrn mzda ni ne lOOO,- Ks msn, tedy mn, ne 4O % prmrn s. mzdy. Pokud organizace v n odsouzen pracoval ped vkonem trestu s nm rozve pracovn pomr, nebo pokud ped vkonem trestu v pracovnm pomru vbec nebyl, nezapot se doba bhem n odsouzen ve vkonu trestu pracuje, do doby rozhodn pro stanoven ve dovolen a nemocenskch dvek - rozum se dovolen a nemocensk dvky, kter mu budou nleet v dob po proputn z vkonu trestu a kter vyplynou z jeho pracovnho pomru na svobod (32).Tmto dodatenm trestem,kter psob po dlouh lta po proputn, je postiena vtina odsouzench. Nov prava zkona o vkonu trestu, kterou poadujeme, by mla proto jednoznan stanovit, e pracovn podmnky ve vkonu trestu odnt svobody jsou urovny obecnmi pracovn prvnmi pedpisy vetn pedpis mzdovch. Prce ve vkonu trestu by mla bt povaovna za dn pracovn pomr ze vemi nroky, kter z nho plynou. Zkon by ml rovnا stanovit minimln asovou mzdu (tzv. reie) pro prce pro stav. Nov prava by mla poskytnout prvn zruky, e jej ustanoven budou respektovna (orgn veejn kontroly a dozoru, rozhod orgn, ast hygienika a bezpenostnch technik, ast odbor atd.).

         Npravn vchovn stav pro mladistv odsouzen od l5 do l8 let je asto jen pestupnou stanic pro mlde, kter je proputna z tzv. dtskch domov. Nejtvrd typ tchto domov (tzv. pask) se od npravn vchovnho stavu li pouze v malikostech. Tento pklad vrazn zpochybuje npravn charakter tzv. pevchovnho systmu. Ve vkonu trestu odnt svobody jsou fyzick tresty astj ne v jinch npravn vchovnch stavech, zcela specifick tu jsou klany veden "krli", kter terorizuj ostatn.

         Thotnch en je vznno mlo, k jejich stavu je pihleno pi uvalovn vazby i pi vme trestu: zejmna je-li trest nzk, soud obvykle odsuzuje k podmnnmu trestu. Samo vznn thotnch en je ale zvl kiklavm ppadem nepimen aplikace prvnch norem. dost o peruen trestu nebo o proputn z vazby me bt zamtnuta, zvlt je-li ena odsouzena k vysokmu trestu nebo ek-li ji vysok trest. Pokud lka nerozhodne pedem jinak, probh porod v objektu vzesk nemocnice.

         Porovnme-li stav s. vzestv se situac ped padesti lety, zd se, e se jen mlo co zmnilo k lepmu. Naopak dolo k celkovmu zesurovn podmnek vkonu trestu, k zaveden vojensk disciplny a povinnch politickch kolen o vhodch "relnho socialismu" a o historickopolitick mytologii (33): pibyla diskriminace politickch vz. ivotn podmnky odsouzench osob vak zstaly na podobn rovni. Npravn vchovn stavy jsou umstny bu v objektech, typu "lgr" nebo v budovch z minulho stolet nebo jet starch, odsouzen jed z plechovch lk, lc , sp na palandch nad sebou, v nkterch stavech si top v kamnech uhlm nebo donej vodu v kblech (34). Jejich materiln podmnky jsou alostn: o vi mzdy jsme ji hovoili, ale je teba si uvdomit, e ze mzdy je 8O a 95 % (35) odnmno na nklady vkonu trestu a dal ely (36). Modern penologie jako by neexistovala. Funkce pedagog a psycholog v stavech - pokud jsou vbec obsazeny - maj formln nebo administrativn rz. Opt se klonme k nzoru, e tento stav je podporovn utajovnm vech skutenost, kter souvisej s vkonem trestu odnt svobody a s neast veejnosti na een tchto problm. Protoe soudme, e velk vznam pro popularizaci problematiky vzestv by mohl mt svobodn tisk a psoben rozhlasu a televize, dle pak kolstv, svobodn umleck tvorba a vdeck bdn - pociujeme jet k jednou nutnost zmn, vedoucch k roziovn svobody slova.

         Sociln postaven rodiny odsouzenho bv katastrofln, zejmna u rodin s vce dtmi. Pinou je nejen mal vdlek odsouzenho, ale i to, e sprva stavu tyto otzky pehl, pbuznm nepodv ani informace o vdlku odsouzenho a bez soudnho vroku o povinnosti odsouzenho hradit vivn (a doshnout takovho vroku trv i nkolik msc), zasl - na dost odsouzenho v souladu s dosavadn zkonnou pravou - jen lOO,-- Ks na kad nezaopaten dt msn. Odsouzen jsou navc umisovni do stav vzdlench od bydlit, take nvtva pedstavuje pro rodinu znanou finann ztا. Rodina bv nkdy i diskriminovna (ena v zamstnn, dti ve kole apod.).

 

         Na vtinu odsouzench m vkon trestu, zejmna dlouhodob, sociln dezintegrujc vliv. Pitom postpenitencirn pe, tj. pe o proputn vzn , je naprosto nedostaten a systm socilnch kurtor neinn. Proputn vzni ho chpou jako dodaten nstroj represvnho systmu a sna se mu uniknout. Zkon o ochrannm dohledu, namen proti recidivistm, m vhradn represvn charakter: navc je formulovn tak e by mohl bt pout i proti proputnm politickm vzm, k emu zatm sttn moc neshla (37). Fyzick trn odsouzench je sice mn ast ne ve vazb, nicmn i zde k nmu dochz zejmna pi pokusu o tk (38), pi napaden dozorce - asto i slovnm - a pi dalch pleitostech. Poniovn se projevuje i v tom, e odsouzen je zbaven prva na jakkoli soukrom. Pi osobnch prohldkch, kter nemaj oporu v zkon, dozorci odnmaj ve co chtj, zabavuj psemn poznmky, korespondenci, bsn, uebnice, vpisky z knih (39). Tato opaten postihuj ve zven me politick vzn a intelektuly. Dezintegrujc vliv m i absence heterosexulnho styku. Mezi mui je veobecn rozena onanie, homosexuln musk dvojice s emocionln zvislost tvo okolo l % odsouzench. Zhruba l % mu se propjuje prostituci za platu. V stavech, kde jsou vznny eny, vytv vtina odsouzench en latentn nebo explicitn homosexuln dvojice, piem ve II. a III. npravn vchovn skupin panuj v tchto dvojicch abnormln dominantn submisivn vztahy. Homosexualita je astj v tاch ivotnch podmnkch, pokud je provzena emocionlnmi vztahy, je asto zoufalou nhrakou pervanch nebo nenaplnnch vztah minulho ivota, tuto citovou przdnotu vzesk podmnky a ztrta perspektivy jen umocuj. Pocit bezvchodnosti - zeslen v nkterch ppadech kriz homosexulnho vztahu - dovd odsouzen k etnm sebevraednm pokusm. I kdy vtina z nich jsou fingovan, mnoh jsou mnny vn a nkter kon smrt odsouzenho (4O). Relativn levu nebo pleitost k niku vid nkte odsouzen v sebemrzaen, zpsobuj si razy, demonstrativn polykaj kovov pedmty apod. Iluzorn nik z vzeskho prosted umouj narkotika (4l). ast je tak pokoutn vroba alkoholu. Zoufalm protestem proti nelidskm podmnkm ve vzen bv vzpoura. Tاk tresty, kter trestn zkon stanov pro pachatele tohoto projevu odporu, tuto situaci nee (42). Popsan reakce odsouzench jsou ovem zvltnmi projevy jednn nkterch odsouzench. m del je trest, m tvrd jsou vzesk podmnky a m je vy npravn vchovn skupina, tm jsou tyto projevy astj a veobecnj. Nelze zatm spolehliv vyvrtit hypotzu, e teprve vkon trestu formuje vzn v lovka a asocilnmi projevy chronickho rzu. Znovu se vracme k nzoru, e vznamnm faktorem tto sociln dezintegrace odsouzenho je neustl poniovn, jemu je vystaven (43).

         Je-li ve spolenosti poruovna stavn zaruen svoboda projevu a svoboda nboenskho vyznn, tm spe jsou pak tyto svobody poruovny ve vzench. Nboensk obady nejsou povoleny. V objektech vznic a npravn vchovnch stav byly zrueny kostely a kaple. Zsadn nen povoleno vlastnit bibli. Duchovn nemaj pstup do vznic a stav. Sprvy stav neumouj dokonce ani ty nboensk kony (modlitby, psty, kzn, teologick rozpravy), kter by odsouzen mohli podat sami. Pokud je podaj, in tak tajn, protoe se obvaj kzeskch trest. Politickm vzm je zakazovna politick literatura, vtinou je jim nabzena literatura marxistick nebo pseudomarxistick. Marxist vznn z politickch dvod vak mli i tuto literaturu zakzanou.

         Pi posuzovn mnoha problm z oblasti penologie, teorie prva a dalch spoleenskch vd /vetn politologie/ me mt vznam sociologick pohled na odsouzen. Lze spolehliv odhadnout statistika o tom ml, e mezi odsouzenmi jsou relativn mnohem vce ne v cel spolenosti zastoupeni mlad lid do 25 let,lid s nedokonenm zkladnm vzdlnm, nekvalifikovan dlnci, dlnici vbec, nelenov KS a Cikani. Z druh strany lid, kte ve spolenosti zaujmaj vznamnj postaven, jsou mezi odsouzenmi zastoupeni jen nepatrn. Napovd to mnoh o charakteru spoleenskch konflikt a jejich een i o charakteru spoleensk moci.

         Pracovnci pslunch instituc ministerstva spravedlnosti, vychzej asto ze schmatickho a v podstat nesprvnho nzoru, e trest a podmnky jeho vkonu maj mt odstraujc inek. Proto jsou soudy vedeny k tomu, aby vynely psnj rozsudky Dokonce se proto oficiln pouv termnu "trestn politika". Jej souasn trendy jsou zejm, vce odsuzujcch rozsudk, vce nepodmnnch trest vi podmnnm del tresty, mn podmnnho propoutn z vkonu trestu. Proto se tak od r. l969 podmnky vkonu vazby a trestu odnt svobody neustle zhoruj. Nap. ve vazb bylo zrueno prvo nosit obansk odv, byla zkrcena doba vychzky, byly radikln zpsnny podmnky korespondence a pjmu balk, k omezen vhy balk, jejich povolenho obsahu a ke zhoren podmnek dopisovn dolo i ve vkonu trestu, kde byl omezen i styk s pbuznmi: nvtvy jsou nyn povolovny jednou za l a 3 msce v I. npravn vchovn skupin, jednou za 6 a 8 msc v II. skupin a jednou za rok ve III. skupin . Nvtvy trvaj zpravidla jednu hodinu, okruh nvtvnk je omezen na nejbli pbuzn (ve III. skupin na jednoho pbuznho) a pedmtem rozhovoru mohou bt jen "rodinn zleitosti", jinak me bt nvtva peruena nebo pedasn ukonena. Bhem nvtv se chovaj dozorci k pbuznm odsouzench asto hrub.

         Tak podmnky kzeskch trest se od r. l969 postupn zhoruj. Kzesk tresty postihuj odsouzen, pomrn asto za nejrznj konflikty s dozorci nebo sprvou stavu . asto to bv proto , e odsouzen nepln vkonovou pracovn normu. V nkterch ppadech ji vak nepln proto, e toho nen fyzicky schopen (44). Dsledkem bv snen tzv. stravenky, tj. pdlu potravin, co m opt za nsledek ni pracovn vkon. Odsouzenmu se odnmaj tzv. vhody, tj. nap. monost nvtvy vbrovho filmovho pedstaven, monost sledovat televizi atd. Vlastnmi kzeskmi tresty jsou dtka, odnt prva pijmout balek snen kapesnho a o 5O %, umstn do uzavenho oddlen po pracovn dob, umstn do uzavenho oddlen celodenn a umstn do samovazby Specifickm trestem je umstn do zvltnho oddlen a na ti msce (ve III. skupin na est msc) (45). V tzv. uzavenm oddlen a samovazb /slovo z vzeskho slangu "dra" lpe vystihuje tv tchto pbytk /bv vlhko, chlad, poslen nedostatenm odvem a nedostatkem pikrvek patn vtrn a nedostaten osvtlen (cely jsou vtinou ve sklepench budov nebo v tzv. domecch na "lgrech"). Tyto podmnky spolu s podvivou, zejmna nedostatkem blkovin - jsou ivnou pdou pro tuberkulozu (l6). V ppad kzeskch trest celodennho umstn do samovazby a na 2O dn (oba tresty jsou opakovateln i v asov nvaznosti) a v ppad analogickho opaten ve vazb jde v podstat o umstn do hladomorny, nebo finann stka pedstavujc denn dvku, stravy je rovna 3,-- Ks a 3,5O Ks (pesnji nebylo zjitno, daj je utajovn), piem ve strav nesm bt maso (omka se ced, aby v n nezstal kousek masa). Takov trest - pokud by byl pouit opakovan me znamenat fyzickou likvidaci odsouzenho. V kadm ppad i absolvovn jednoduchho trestu v trvn 2O dn je vnou jmou a vede nkdy k pokozen zdrav . V civilizovan spolenosti 20.stolet je teba oznait tento kzesk trest za barbarsk. Veejnosti zcela ulo, e tento trest - resp. jeho podmnky spovajc v drastickm snen dvek potravy - byl umonn tajnm rozkazem ministra spravedlnosti a druh poloviny r. 1971 a jeho opakovn bezprostedn za sebou bylo umonno novelou zkona o vkonu trestu odnt svobody z r. 1973 (zkon . 47/73 Sb. , kter ovem o mnostvm potravy nehovo).

         V textu dokumentu jsme se nkolikrt zmnili o odsouzench za tzv. trestn iny protisttn povahy, kter - nepesn - nazvme politickmi vzni. Tento dokument pojednv o podmnkch ve vznicch a npravn vchovnch stavech a nezabv se jurisdikc: nepojednv proto o jednotlivch skupinch odsouzench podle trestnch in, za nا byli odsouzeni. Musme vak konstatovat , e je stlou skrovnou s. spolenosti, e nkte lid jsou odsuzovni za politickou opozin innost, za postoje a nzory a nkdy dokonce za politick nebo jin pesvden, kter vyslovili. Urit pehled o jejich potu udv statistika trestnch in podle hlavy I. trestnho zkona odsouzench s. soudy /bez 109 - nedovolenho oputn republiky/, kde ovem nen zaazena cel ada trestnch in politickho i obdobnho charakteru (47):

1958 1961 1964 1967 1968 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975

4337 2740 757 2512 111 942 1576 861 582 279 272 206

 

Drtiv vtina politickch vz v eskoslovensku nepouila ani nehodlala pout nsil. Proti jejich vznn protestuj angaovan oban i svtov veejnost. Ne dojde k zsadnjm zmnm poadujeme, aby politit vzni bez rozdlu nebyli ve vzen diskriminovni, aby byli umsovni mezi ostatn vzn, odsouzen za trestn iny nepolitick povahy. V 7O. letech toti byly v nkterch vznicch a stavech (Mrov, Bory, Opava, Litomice a Ostrava) zzeny - opt na zklad tajnho rozkazu ministra spravedlnosti - politick izolace, jejich hermetinost nemohla nemt - zejmna v ppadech dlouholetho vznn - destrukn inek na zdrav vz (48). Je jen charakteristick, e a na mal vyjmky - co bylo pozdji po stnostech upraveno - formln vyhovovaly podmnky i tchto izolac zkonu o vkonu trestu odnt svobody, z toho je vidt, nakolik je tento zkon "prun" a bezobsan. Nutno uvst , e vtina vz, odsouzench za kritiku politickho systmu nebo jeho projev, za zesmovn uritch jev, za konflikty s polic nebo ednky sttn moci, za nespn pokusy oputn republiky atd. je zaazovna mezi ostatn odsouzen (49). Jen nkte jsou vznni v politickch izolacch (koncem roku l972 to bylo celkem asi 12O osob), co je zvltn dodaten trest, o nm nerozhoduje soud, ale sprva Sboru npravn vchovy podle pokyn politick policie. Pro pesnost je nutno uvst , e od prosince 1976, kdy byli po ptiletm alovn proputni Milan Hbl, Ji Mller, Antonn Rusek a Jaroslav abata, nebyla pravdpodobn tato politick izolace v dn vznici nebo stavu v provozu, a to a do nora l978, kdy nastoupil trest Ji Lederer v ostravsk vznici.

         Odstrann politickch izolac a jakkoli jin diskriminace politickch vz je dleitm krokem k nprav v s. vzestv. Zzen statutu politickch vz , kte by povali zkonn vhody, by bylo dalm humnnm aktem sttn moci. Tento statut bude souviset s naprostm pehodnocenm stanoviska, e lid maj bt trestni za nensilnou politickou innost, postoje nebo dokonce za vysloven nzory. Statut politickch vz v mnoha evropskch zemch (5O) by mohl bt pkladem.

 

                         III. Z V R Y

 

         Navrhujeme, aby Federln shromdn:

l. Novelizovalo trestn d tak, aby byl v souladu s Mezinrodnm paktem o obanskch a politickch prvech Zejmna je teba, aby

- trestn d stanovil, e ten, kdo je zadren na zklad obvinn z trestnho inu , mus bt neprodlen pedveden ped soudce nebo jinho ednka, kter je zkonem zmocnn vykonvat soudcovskou pravomoc, a tedy ednka nezvislho ve sv funkci:

- stanovil horn hranici doby trvn vazby,

- pesnji vymezil dvody vazby,

- zdil nezvisl rozhod orgn, kter by eil spory mezi vznm a sprvou vznice a jeho innost by byla pod innou kontrolou veejnosti,

- stanovil , e nklady trestnho zen vetn nklad vazby nese stt:

- rozil dozor nad vkonem vazby a svil ho i veejnmu orgnu, jeho prce by se mohly astnit i spoleensk organizace a iniciativn obansk skupiny a vbory, a umonil tak veejnou kontrolu podmnek vkonu vazby mj. pomoc sdlovacch prostedk.

2) Provedlo zkonnou pravu vazebnch podmnek, a to bu rozenm trestnho du - z jeho dosavadnho znn podle 360 odst. 2 je teba vychzet - nebo novm zkonem o vkonu vazby, prava by taxativn vymezila ta prva, kter jsou ve vazb odata nebo omezena.

3) Novelizovalo zkon o vkonu trestu odnt svobody, kter by

- vymezil reim jednotlivch npravn vchovnch skupin a rozdly v nm a stanovil, kter prva jsou vkonem trestu omezena nebo odata, m by nahradil vtinu dosavadnch ustanoven du vkonu trestu v npravn vchovnch skupinch a zruil vechna nehumnn ustanoven odporujc zkonm a paktm o lidskch prvech,

- zdil nezvisl rozhod orgn, kter by eil spory mezi odsouzenmi a sprvou vznice a jeho innost by byla pod innou kontrolou veejnosti,

- zajistil innou sociln podporu rodin odsouzench a zlepil sociln postaven odsouzench ve vkonu trestu i po nm, mj. tm, e by stanovil, e pracovn podmnky (zvl. mzda) odsouzench se d stejnmi pracovn prvnmi (zvl. mzdovmi) pedpisy, kter jsou obecn zvazn pro pracovnky a organizace, a e na prci ve vkonu trestu je teba hledt jako na pracovn pomr se vemi nroky z nho vyplvajcmi,

- kter by dozor a kontrolu nad podmnkami vkonu trestu odnt svobody svil i veejnmu orgnu, jeho prce by se astnily i spoleensk organizace a iniciativn obansk skupiny a vbory, a umonil tak veejnou kontrolu podmnek vkonu trestu odnt svobody, mj. pomoc sdlovacch prostedk,

- vytvoil pedpoklady pro uplatnn modern penologie v praxi

4) vslovn stanovilo, e prava uvedench prvnch norem nle vlun zkonodrci a e veker pedpisy, kter se vkonu vazby a trestu odnt svobody tkaj (rozkazy, stavn dy, smrnice) musej mt veejn charakter / nap. formu vyhlek ministr spravedlnosti).

Ob nrodn rady , eskou a slovenskou, vyzvme, aby:

l) Interpelovaly na zklad tohoto dokumentu ministry spravedlnosti ve vci podmnek vazby a vkonu trestu odnt svobody.

2) Prbh a vsledky tchto interpelac zveejnily

3) Vyzvaly sdlovac prostedky, aby pomohly vyvolat veejnou diskusi k tto problematice.

4) Zvily v rmci svch rozpot vdaje na modernizaci vznic a npravn vchovnch stav, na modernizaci a demilitarizaci Sboru npravn vchovy, na zlepen ivotnch podmnek odsouzench a vz a na rozvoj penologie a uplatovn vzkumu v praxi.

5) Provedly prozatmn nezbytn zkonn pravy : zruily nezkonn rozkazy ministr spravedlnosti a nezkonn ustanoven d vkonu vazby a vkonu trestu v npravn vchovnch skupinch a nahradily je humnnjmi opatenmi, odstranily vekerou diskriminaci, kterou nestanovil soud.

         Tato opaten mohou ob rady podniknout dve, ne dojde k novelizaci trestnho du a zkona o vkonu trestu odnt svobody a k eventulnmu schvlen zkona o vkonu vazby Federlnm shromdnm.

         Charta 77 nabz zkonodrnm sborm a vkonnm orgnm spoluprci pi een problm i v oblasti vzestv. Pipomn, e nedvno se ustavil Vbor na obranu nespravedliv sthanch, kter chce plnit dl koly Charty 77 nejen obranou tch, kte jsou hlavn pro projevy svho pesvden - nespravedliv trestn sthn, ale i tch , kte - bez ohledu na dvody, pro nا se ocitli ve vazb nebo vkonu trestu odnt svobody - jsou obt nezkonnho nebo nehumnnho zachzen. Mezi leny a spolupracovnky tohoto iniciativnho obanskho vboru a mezi stoupenci Charty 77 je mnoho spoluoban, kte jsou odhodlni pispt k een nalhavch otzek s. vzestv.

 

dr. Ladislav Hejdnek Marta Kubiov dr. Jaroslav abata  mluv Charty 77 mluv Charty 77 mluv Charty 77

 

Praha 22. kvtna 1978

Ploha: Pravidla vnitnho podku ve vznici

 

Poznmky k textu:

l) Obraz podmnek vkonu vazby a vkonu trestu by nebyl pln kdyby nezahrnoval i ty rysy, kter nelze postihnout prvnm rozborem) jeho vsledkem je nvrh na prvn pravy). Vedle poukaz na nedostatenosti prvnch norem a na jejich poruovn je teba kritizovat i dal jevy, kter jsou svou povahou spojeny s nectou k pirozen dstojnosti lidsk bytosti a kter, jsouce tاko postiiteln prvnmi normami, souvisej s politickm a socilnm uspodnm spolenosti a s danm stupnm spoleenskho vvoje. Nkter z tchto jev nelze ovem jednoznan chpat jako kritiku souasn politick moci, jsou spe kritikou souasnch monost spolenosti vbec a spoleenskho civilizanho stupn . Mnohdy nejsou ani eskoslovenskm (vchodoevropskm ) specifikem. Jde nap. o tyto problmy, o nich se n dokument zmiuje:

- nkter prvky popisu zachzen s obvinnmi ve vazb a s odsouzenmi ve vkonu trestu:

- hodnocen dozorc a jejich mentlnch dispozic,

- poukazy na recidivu, "trestn politiku" soud a postpenitencirn pi,

- popis nkterch podmnek ve vkonu trestu (vojensk dril, donaestv, diferenciace v podob diskriminace a privileg, vkon trestu mladistvch a thotnch en):

- pas o sociln dezintegrujcm vlivu vkonu trestu a poniovn, o homosexualit, sebepokozovn a narkomanii,

- pohled na sociln skladbu odsouzench

         I kdy nememe pedloit nvrhy na een tchto problm, soudme, e i ony jsou eiteln, jakkoli za souasnho stavu rozvoje spolenosti me jt jen o een sten nebo o pokusy o n. Pedpoklady npravy spatujeme v asti veejnosti, zvlt odborn, ale nejen j - na een tchto problm: podmnkou asti je zjem o tyto problmy a patin znalosti. Soust tchto pedpoklad je svoboda slova a tisku, svoboda sdruovn, svoboda vdeckho bdn a umleck tvorby.

         Doufme, e urit nesourodost dokumentu, kter vznikla smenm poukaz na "dobe eiteln" /lpe: snadno formulovateln/ problmy - a u jejich een veme na prvn pravy nebo na zmny politick a spoleensk atmosfry a praxe - s poukazy na nedostatky, za nا m souasn sttn moc jen hypotetickou odpovdnost, je vyrovnna plastinost a komplexnost pohledu na s. vzestv, kter napomhaj naemu pvodnmu a hlavnmu zmru, jej vydnm dokumentu sledujeme: zaujmout pro tento okruh otzek vt poet lid.

(2) Z uvedenho plyne, e pakt rozum trestnm zenm zen ped soudem. Podle s. trestnho du zan trestn zen ji tehdy, kdy pslun orgn vyd usnesen o zahjen trestnho sthn, tedy ji krtce pot, co se o spchn trestnho inu dozvdl. (Me zahjit trestn sthn neznmho pachatele nebo vznst obvinn proti konkrtn osob). Trestn zen se dl na trestn sthn, kter kon pravomocnm rozsudkem soudu, a na vykonvn a zen, kdy je nap. odsouzen ve vkonu trestu odnt svobody . Trestn zen kon, je-li pachatel odsouzen, zpravidla vykonnm trestu. Trestn sthn m rovnا dv sti : ppravn zen, kter provd vyetovatel a prokurtor, a zen ped soudem, kter zan podnm obaloby prokurtora soudu. Vzhledem k tomu , e cit. pakt je soust s. prvnho du a vzhledem k elnosti jednotn terminologie navrhujeme, aby v dalch vydnch textu paktu bylo msto "trestn zen" uvedeno "zen ped soudem" nebo prv tento smysl z formulace cit. ustanoven paktu jednoznan vyplv.

(3) Nap. Ludk Pachman, Jan Tesa a Rudolf Battk byli vzati do vazby v srpnu a z 1969 a ppravn zen veden vazebn trvalo a do z 1970, kdy prokurtor podal obalobu u soudu a soud ji - podle tehdej zkonn pravy - pijal. /Vc byla , pokud o tyto osoby a Karla Kyncla jde, projednvna u soudu a v lt l972, ovem od jna l97O do konce r. l97l byli ti shora jmenovan na svobod, dal osoby z tto vci ped soud postaveny nebyly, akoliv trestn zen proti nim trv/. Vce ne rok trvala vazba v ppravnm zen i nkterch obvinnch v tr. vci proti ing. Petru Uhlovi a spol. (od prosince 1969 do ledna 1971), tm pl roku trvala dal jejich vazba, o n rozhodoval soud. Tak obvinn, kte byli souzen v lt l972 pro dajn podvracen republiky, pobuovn v Praze, Brn a Bratislav, strvili ve vazb prokurtora a osm msc. Dlouhotrvajc vazba je ast i v ppadech obecn kriminality, zvlt je-li ve vci mnoho obvinnch, obvinn se nepiznv, je shromdno mlo dkaz apod.

(4) Prodlouen vazby je chpno jako ryze formln zleitost. Stv se , e oznmen o prodlouen vazby je vzni dorueno s msnm i vtm zpodnm, a to zejmna tehdy, skonilo-li ji ppravn zen a soud o vazb dosud nerozhodl.

(5) Pi odhadu jsme posoudili vliv mnoha initel: jen mal procento vz ve vazb je sthno pouze za pein, nkte obvinn, kte jsou ve vazb, jsou pozdji odsouzeni jen k podmnnm trestm odnt svobody, jindy soud upust od potrestn apod. (v prbhu roku se nkte vzni vracej, podruh. Vyli jsme pitom i v oficilnch statistickch daj/Statistickch roenek/, kter udvaj, e v poslednch letech je k nepodmnnm trestm odnt svobody ron odsuzovno okolo 4O OOO osob.

(6) Nap. podle 23 zkona o StB byly v r. 1977 zajitny destky signat Charty 77 a jejich stoupenc, i kdy podmnky zajitn /odvdn z byt a pracovi/ vbec znn tohoto ustanoven neodpovdaly ("kdo...ru veejn podek...").

(7) Nap. Ivan Dejmal byl ve dnech 10.2. -14.2.1978 zadrovn tak, e po prvn 48 hodinov lht byl znovu zadren v okamiku , kdy chtl vyjt z budovy SNB. Ani v prbhu druhch 48 hodin nebyl vak obvinn.

(8) Viz. fejeton Jaroslava Huky Proces a report Otky Bednov Jak jsem la navtvit Klementa Lukee.

(9) Nap. Ji Mller, kter byl obvinn z dajnho podvracen republiky a vzat do vazby v listopadu l97l, byl vyetovatelem StB fyzicky trn pi vslechu. Pi vyetovn politickch delikt jde zejm o vyjimen ppad. (Nznaky nsil se objevily i pi vslechu Pavla Ryby, signate Charty 77, bhem jeho vslechu podle l9 zkona o SNB na Chartu 77 v r. 1977).

(lO) Vazba se vykonv ve vznicch ministerstva spravedlnosti. V eskch zemch je vznic jedenct: Liberec a Litomice pro Severoesk kraj, Ostrov n. Oh pro Zpadoesk kraj, Praha-Ruzyn (pevn vazba prokurtora) a Praha Pankrc (pevn vazba soudu) pro Prahu a Stedoesk kraj,esk Budjovice pro Jihoesk kraj, Hradec Krlov pro Vchodoesk kraj, Brno-Bohunice pro Jihomoravsk kraj a Olomouc a Ostrava pro Severomoravsk kraj. Na Slovensku je pt vznic, Bratislava (Justin palc) a Leopoldov pro Zpadoslovensk kraj, Bnsk Bystrica pro Stedoslovensk kraj a Koice a Preov pro Vchodoslovensk kraj, Vkon trestu, se vykonv v npravn vchovnch stavech /dle jen NV/ ministerstva spravedlnosti, kter jsou rozdleny do t skupin: I. npravn vchovn skupina m nejmrnj reim, do II. jsou zaazovni zejmna odsouzen, kte byli v poslednch deseti

letech ve vkonu trestu odnt svobody pro mysln trestn in, nejpsnj III. npravn vchovn skupina je pro nebezpen recidivisty (takto oznan rozsudkem) a pachatele nkterch zvl nebezpench trestnch in (vetn nkterch trestnch in proti republice). NV je v eskch zemch pes dvacet a a na Plze Bory a Prahu -Pankrc - jsou umstny v jinch objektech ne vznice. Koncem r. l975 byl v SSR celkem 45 vznic a NV (bez poboek).

(ll) Nap. v Praze - Ruzyni pouze 6 m2, kde jsou umstny dva, ale t ti vzni. V Brn-Bohunicch jsou cely velmi patn vtrateln /plocha 8,5 m2, v cele 5 a 6 vz). Kad vznice m ponkud odlin podmnky, ale zkladn omezen jsou stejn. Jaroslav abata uvd: "Na prvn chodb v Brn -Bohunicch v celch pro dva vzn bylo umstno pt vz. Cela se stvala vtm WC, zvlt v zim, kdy se nesmlo otvrat okno kvli nedostatenmu vytpn. Myt ndob a osobn hygiena nad zchodovou msou jsou pod lidskou dstojnost. Jedenkrt a dvakrt tdn pichzeli dozorci s holicmi potebami. iletka byla tak tup, e holen bylo pln utrpen. Jedinou nekvalitn iletkou se muselo oholit nkolik destek obvinnch ".

(l2) Nap. Pavel Murako byl se spoluvzni ve vazb v Koicch bhem l4 msc v letech 1972 -73 vyvdn na vychzku prmrn dvakrt tdn. Stalo se , e i l6 dn vychzka nebyla vbec.

(l3) Nkde je nkup omezen i finann, nap. v Brn - Bohunicch 6O,- Ks na jeden nkup (tj. na l4 dn).

(l4) Podmnky umstn do samovazby jsou stejn jako u tohoto kzeskho trestu ve vkonu trestu odnt svobody a pojednvme o nich v druh sti dokumentu.

(l5) Obvinn si nemohou pjovat knihy podle svho vbru a pokud chtj studovat, je jim v tom asto brnno. V nkterch vznicch zabavuj dozorci ve, co je psno rukou, take tmto zpsobem likviduj plody monohamsn intenzvn intelektuln prce. Jsou znmy ppady, kdy dozorci znemonili vuku negramotnch, zabrnili vzjemnmu vzdlvn vz, vuce jazyka apod. Dozorci t svvoln nebo podle rozkaz nadzench zakazuj cviit v cele , mluvit na vychzkch, sedt na zemi /i v ppad, kdy je mlo stoliek/, oprat se o ze, poloit hlavu na stl, zatahovat plentu u zchodu, mohou zkrtit sprchovn, nerozsvtit svtlo v podveer, naopak nepepnout na tlumen svtlo po veerce (ve vazb se svt v cele celou noc), nkde pikazuj spt na zdech s rukama na dece atd. atp. Vzni ve vazb jsou nuceni chodit s rukama za zdy, stavt se elem ke zdi, vojensky se hlsit. Na jejich dosti dozorci asto odpovdaj:" Nemli jste pchat trestnou innost" nebo "To budete smt a ve vkonu trestu", co kaj lidem, kte nejsou pravomocn odsouzeni. Poniovn je komplexn : eny nap. trp tm, e dostvaj jen jedny kalhotky na lO dn (je zkaz je peprat) a jeden balek vloek/l2 ks / msn, nkter nap. i tm, e dlouh tdny a msce nevid svj obraz v zrcadle. V tomto smru jsou podmnky ve vkonu trestu odnt svobody volnj, ovem v nkterch ppadech je tomu naopak, mtko sprvy nkterch NVU (nap. Bory, Minkovice) je krut absurdn: za nalezen paprek se slovky cizho jazyka je odsouzen trestn umstnm do uzavenho oddlen, nebo v tom sprva spatuje ppravu k tku. Stejn je posuzovna i jakkoli mapa, nap. antickho ecka.

(l6)Z toho pouze 6.50 a 7.00 Ks (odhad, daj je utajovn ) na celodenn stravu , zbytek jde na ostrahu, provozn nklady atd.

(l7) Nap. Petr Uhl, Jan Frolk a Petruka ustrov ll O2O Ks Jaroslav Suk 9200 Ks, Jaromr Litera 3 500 Ks apod.

(l8) Stalo se to Karlu ejkovi, Janu abatovi, Milanu Danielovi, Milanu ilhanovi, Aloisovi Vyroubalovi a jinm. Zaplacen dluhu za vkon vazby bylo nezbytnou podmnkou pro vyjmut ze svazku s. sttnho obanstv v dubnu 1978 ped odjezdem ing. Antonna Ruska do Rakouska

(l9) Veejnost m jen velmi mlhav pedstavy o podmnkch vazby. Lid bvaj pekvapeni, e ve vazb jsou postele a knihy, e se tam sm kouit atd. asto si ani neuvdomuj, e vazba, kter trv dlouh tdny a msce, je s to zpsobit psychick pote. Upozoruje na to nap. dopis pbuznch politickch vz z l. bezna 1976 Gustvu Huskovi o podmnkch vkonu trestu tehdejch politickch vz. Protoe podmnky vazby jsou v podstat toton s pomry, kter popisuje dopis, zveejujeme z nj tuto pas:

"Nai pbuzn jsou podrobeni dlouhodobmu a krutmu ochuzen smyslovch vjem: jejich svt postrd pirozenost barev, zvuk dojm. Chudost , tm absence novch smyslovch podnt, dlouhodob izolace, dlouhodob nucen spolenost - to ve je prvn z okolnost, kter smuj ke zlomen lovka. Jak dokldaj laboratorn pokusy i zkuenost z arktickch a astronautickch vprav, dlouhodob smyslov deprivace poruuje osobnost. Souasn vda uznv, e lovk m vc ivotn dleitch poteb ne jen poteby fyziologick. Urit, vy poteby jsou prv tak instinktivn, konstitun a pro lidsk druh specifick jako organick poteby potravy, vody apod. Pat sem poteba bezpe, socilnho kontaktu, sebeuplatnn, poteba vidn a porozumn, poteba estetickch hodnot a sebeaktualizovn. (Maslovovu teorii shrnuje K.B. Madsen: Teorie motivace , Academia 1972) Neuspokojovn tchto tzv. vych poteb je prv takovm muenm, jako je muen klasick".

(2O) Svdectv o nedostatku jdla a jeho patn kvalit pin nap. motk, kter byl ten 23.12.1977 na veejnm zasedn sentu krajskho soudu v Plzni v trestn vci proti Frantiku Pitorovi a spol. Autorkou motku je spoluobvinn Fr. Pitora Alena Klmov (Oba byli odsouzeni za pobuovn podle 100, odst. 3y tr. z. ke tem resp. jednomu roku odnt svobody za roziovn Prohlen Charty 77).

(21) Uveden sla jsou pevzata z oficilnch statistickch roenek, kter ovem adu daj nepublikuj: jakkoli daje o vazb, o vi trestu odnt svobody, o potech odsouzench ve vkonu trestu, o socilnm sloen odsouzench atd. Prvn statistick roenka za rok l968 (uvd daje zptn od r. 1958), Naopak v roenkch ze 7O. let dochz k redukci daj. Nkter daje, nap. poet trestnch in podle I. hlavy tr. zkona, nevzbuzuj dvru, protoe roenky s rznch let uvdj zptn u tho roku stejn seln daj, ale jednou s poznmkou "bez 109 tr. z." a jednou bez tto poznmky.

(22) Akoliv v poslednch letech (cca v prvn polovin 7O. let) byl postaven nejmn jeden velk NV u Mlad Boleslavi a dal v anech pravdpodobn uveden do provozu byl zcela nedvno - a podle poteby jsou zizovny rzn poboky, pesto jsou MV - a tak vznice - peplnny. Vzni a odsouzen jsou v nkterch ppadech nuceni spt na zemi na matracch tsn u sebe (postele by se v takovm mnostv do cel nevely) nebo na palandch (v nkterch NV , nap. Mrov, a trojitch). Jsou znmy ppady, kdy v ruzysk vznici byli na 6 m2 i tyi lid, v Bohunicch bylo v cele uren pro est vz trnct obvinnch. Na jednom slamnku museli spt i dva obvinn i v tom ppad , trpl-li jeden z nich akutn kon nemoc.

(23) Je to nap. tajn smrnice o podmnkch vkonu trestu odntm svobody skupiny politickch vz odsouzench v r. 1972, elov vytvoen pro tuto skupinu. Pro tyto politick vzn (a dal, kte k nim byli piazeni (stanovila smrnice reim celodenn uzamench cel (po dvou a tyech odsouzench), take vkon jejich trestu probhal prakticky ve vazebnch podmnkch zostench povinnost pracovat (rovnا v uzamench celch). Smrnice popisovala sebemen detaily tohoto reimu - nap. jak dlouho sm hrt rozhlas a byla znma jen vybranm pslunkm Sboru npravn vchovy, tj. nelnkm vznic a pslunch oddlen apod.

(24) Na stnosti Jaroslava Baty a Jaroslava Suka dozorov prokurtor v Plzni v r. 1971 vbec neodpovdl. Zdenku umavskmu pi pijet prohlsil: " Vae matka si mysl, e m holoubka a zatm jste mizera" Ji Mller dochz k nzoru, e stnost znamen pro odsouzenho vdom sebepokozen. Byla-li stnost zamtnuta, ukldal nelnk kzesk tresty za to, e si odsouzen ponechval u sebe v cele jej kopii. Pjem stnost se nepotvrzuje, vyzen se nadv odsouzenmu do rukou, ale jsou z nho pedtny vybran pase. Sprva NV brnila advoktu (prvnmu zstupci) Jiho Mllera, aby ho navtvil - lo o vkon trestu, kter se odbval v podmnkch politick izolace - viz. pozn. 23 - ve vznici v Litomicch.

(25) Zkon o vkonu trestu odnt svobody . 59/65 ve smyslu novel . 84/69 a . 47/73 stanov, e dozor nad zkonnost v mstech, kde se vykonv trest, pslu prokurtorovi , dle e obanskou kontrolu nad vkonem trestu provdj orgny obou nrodnch rad (Federln shromdn, kter se na zkonu o vkonu trestu odnt svobody usneslo, si monost kontroly vbec neponechalo), e na odsouzen spolupsob i soudci, e se na nprav odsouzench podlej i krajsk nrodn vbory (jejich komise) a konen e se na tto nprav podlej i spoleensk organizace (tj. ROH a SSM) bvalho pracovit a bydlit odsouzenho a spoleensk organizace zvodu, kde odsouzen bhem vkonu trestu pracuj. Tyto instituce maj odstupovan pravomoci: Jen dozorov prokurtor m prvo ruit opaten sprvy NV a vydat pro ni zvazn pokyn. Jen dozorov prokurtor komise nrodn rady a soudce mohou hovoit s odsouzenmi bez ptomnosti tet osoby, piem psobnost soudce je vymezena ppady, kter stanov zkon o vkonu trestu odnt svobody (podmnn proputn, peazen do jin npravn vchovn skupiny, peruen trestu, umstn do zosten izolace apod). Komise krajskch nrodnch vbor sice mohou do NV vstupovat, ale zkon nestanov, e smj s odsouzenmi hovoit. Spoleensk organizace bv. Pracovit a bydlit odsouzenho si s nm smj dopisovat a bt s nm v osobnm styku. Podmnky asti spoleenskch organizac zvodu, kde je odsouzen zaazen do prce, zkon nestanov.

         Tato zkonn ustanoven jsou mrtvou literou. Dozorov prokurtor vykonv dozor jen formln a pokud je odsouzenm pinucen zabvat se jeho ppadem (psemnou stnost), in tak krajn neochotn, m vdy snahu sprvu NV krt. Nad jeho innost nen spoleensk kontrola, je odpovdn jen nadzenmu prokurtorovi. Soudci mezi odsouzen vbec nechod, vyizuje vci v tzv. veejnch zasednch (uvnit objektu NV). Komise nrodnch rad a nrodnch vbor, pokud se dostanou dl ne do budovy sprvy NV , probhnou nkolika celami a pracoviti ani by uvedly, odkud jsou, pro pily a jakou maj pravomoc, polo rychle otzku: "mte njak stnosti" , na co odsouzen bu ml nebo uvedou nco nepodstatnho. Vdy jsou ptomni dozorci Spoleensk organizace bvalho pracovit a bydlit odsouzenho si s nm nedopisuj a nenavtvuj ho (a to nejmn v 99 % ppad), pokud by pokusy v tomto smyslu vykonaly, vyct brzy, e je to nedouc Spoleensk organizace zvodu , kde odsouzen pracuje, ani nemohou jinak psobit, protoe odsouzen pracuj bu pmo v objektu NV (celkem asi polovina), nebo na psn oddlench a steench pracovitch kam nemaj - krom metr a j. urench osob - pracujc na svobod pstup. Je tedy dozor nad vkonem trestu a kontrola nad nm jen na pape.

(26) Od barev khaki a jedovat edi, pes vzesk uniformy, vybaven cel a po hlen, nstupy , rozkazy a kzesk tresty - ve pipomn vojensk vcvik. Mnoh situace jsou absurdn, nap. dlouh poadov cvien /obraty na mst a za pochodu/ mj. i odsouzench en.

(27) Tento systm byl i institucionalizovn, jeho orgn byl absurdn nazvn "samosprva" odsouzench. leny samosprvy uruje sprva NV z ad loajlnch a jinak vhodnch odsouzench . Zvltn cela, v n jsou lenov samosprvy umstni, je veobecn nazvna "bonzrnou" (bonzk - donae). Do samosprvy zaazuje sprva NV asto odsouzen s dlouhmi tresty, nap. pachatele vrad a loupench pepaden. To byl i ppad vraha Smoenici, kter byl zatkem 7O. let vedoucm samosprvy seku l/2 NV Plze - Bory, poval etnch vhod vetn kadoronho peruen trestu na l4 dn a ve sv innosti se zamoval na kontrolu styk a projev politickch vz.

(28) Diskriminace Cikn se ve vkonu trestu odnt svobody projevuje i jistm apartheidem, tj. jejich nsilnm oddlovnm od ostatnch odsouzench, existuj vlun ciknsk cely v Rnovicch, kde je NV typu "lgr", jsou dva barky, z nich jeden je vyhrazen pevn Ciknm, kte jezd na jinou prci ne ostatn odsouzen (pomocn stavebn prce).

(29) Diskriminace nkterch odsouzench a preference jinch bv vyjadovna i zvltn uniformou nebo oznaen na n. lenov samosprvy bvaj zvl oznaen na n. lenov samosprvy bvaj zvl oznaeni, jinak jsou obleeni odsouzen v kazeskm trestu uzavenho oddlen nebo samovazby. Zvltn oznaen pro "nebezpen" /ale i nkter politick vzn / - zelen pruhy na uniform - nosil v letech l973-l974 i dr. Pavel Murako v NV Mrov. Toto zvl poniujc opaten je v platnosti od konce r. 1972.

(3O) V r. 1972 zemel v NV Mrov jeden odsouzen na otravu krve v dsledku prasknut aludenho vedu, protoe se jeho spoluvzni nemohli v noci dovolat dozorce. Tho roku tam zemel na nsledky hladovky odsouzen Btk.Dr. Ladislav Zalina se stal nsledkem pozdn lenho zrann invalidou. Pplk. Vclav Jesensk z Hranic na Morav , kter byl vznn z politickch dvod, byl v r. 1972 v NV Plze sten mozkovm kolapsem: dozorci se zdlo, e simuluje a dal ho msto na oetovnu zavt do uzavenho oddlen. Vclav Jesensk byl dokonce sthn za vroky, kter se stavu nepetnosti adresoval dozorci: pozdji bylo trestn sthn zastaveno - Konflikty ve vkonu trestu maj pro odsouzen asto za nsledek dodaten trest odnt svobody. Mezi politickmi vzni 7O. let je znm ppad historika Jana Svobody z Ostravy, kter tsn ped skonenm svho dvouletho trestu za dajn podvracen republiky (lo o vroky v soukromch dopisech) byl v lt 1972 opt obvinn a odsouzen k osmi mscm odnt svobody za dajn sniovn vnosti tehdejho presidenta republiky. Tento trest odpykal v tsn nvaznosti na prvn trest. (Koncem r. 1973 byl znovu obvinn a vzat do vazby proto, e svmu pteli peloil do nminy dopis, z vazby byl proputn a vc je stle v ppravnm zen, i kdy u tyi roky nebyl proveden jedin vyetovac kon).

(31) Odsouzen maj nrok navtvit lkae jen jednou tdn v uren den. Ct-li se odsouzen nemocen jindy, zejmna v pracovn dob, vystavuje se nebezpe kzeskho potrestn v ppad, e ho lka neuzn prce neschopnm. Pitom jsou kritria vtiny lka v oetovnch NV poznamenna represvnm zmrem sprv NV (zven teplota do 38 st. C nen dvodem k uznn neschopnosti, bolestiv hnisav rny nepek v prci atd.) MUDr. Sadlek - flka v NV Plze-Bory, odmtal v l. polovin 7O. let povolit odborn veten, i kdy lka internista ho doporuil. V souasn dob je v jeho lkask pi Miroslav ern z Liberce (pobuovn v souvislosti s Chartou 77) - porazov epileptik, jemu jsou podle informac pbuznch odprny lky.

(32) Ve vkonu trestu nen ovem ani dovolen ani se tam nepobraj nemocensk dvky. Po dobu pracovn neschopnosti pobr odsouzen - pokud ped neschopnost pracoval - pouze l korunu kapesnho denn.

(33) Abychom tato kolen piblili obanm, kte NV nepoznali, uvdme , e jsou paralelou k politick sti tzv. kolen civiln obrany pro s. obany mimo vkon trestu. Dle jsou v NV konny rzn pednky veobecn vzdlvacho charakteru, maj vak v naprost vtin nzkou rove a nkdy jsou dokonce dezorientujc.

(34) Uhlm v malch kamnech se top v NV Mrov, Bluice, Orov, Nov Sedlo (do r. 1972). Vehrdy aj. voda se nos v NV Mrov, do nedvn doby i do vazby na Pankrci.

(35) daj platn do r. 1976

(36) Existuje sloit kl srek. Prioritu m soudn stanoven vivn, dle nklady trestu odnt svobody, spltky na nklady trestnho zen a nklady vkonu vazby, dle nhrada ppadnch kod, kterou uril soud, tzv. ulon (vtinou nkolik destek korun msn), kter je odsouzenmu vyplaceno pi proputn z NV za pedpokladu, e nem vi sttu dluhy (jinak je mu vyplaceno nejve 6OO,-- Ks). Vsledn msn kapesn vyplcen v tborovch poukzkch , za nا me odsouzen nakupovat v kantn, pedplcet si tisk a platit l Ks za kad vystaven lkask recept, je tedy velmi nzk opt, nkolik destek korun msn, kapesn nad lOO Ks je v NV , kde odsouzen nepracuj v dolech, vjimen.

(37) Pokus v tomto smru byl zaznamenn u Pavla Muraka, odsouzenho za podvracen republiky (ppad souvisel s innost opozice na sousedn Ukrajin , zvl. s trestn vc proti Ivanu Dzjubovi a spol. (V r. 1975 podal prokurtor nvrh na stanoven ochrannho dohledu Pavla Muraka, ale dve, ne mohl soud o jeho nvrhu rozhodnou, byl P. Muraka proputn. (Zkon o ochrannm dohledu vyluuje, aby toto opaten soud uloil odsouzenmu po jeho propoutn na svobodu).

(38) Okolnosti nkterch nepodaench pokus o tk, kter mvaj krvav prbh (zastelen Marika a zrann Frhlicha v r. l97l na Borech, ppad Balcrka na Borech v r. l972), pipomnaj svm odstraujcm inkem" na ostatn odsouzen obdobn situace z prvn poloviny 4O. a z prvn poloviny 5O . let. Jet dnes se pi tku vz a pi pokusech o tk v mnoha NV ukldaj kolektivn tresty Sprvy NV tm dajn chtj doshnout toho, aby odsouzen ze svho stedu udvali ty, kte se chystaj k tku.

(39) Zkon o vkonu trestu odnt svobody o osobnch prohldkch odsouzench nestanov nic. Srvn. s analogickm ustavenm podle 82, odst. 3 tr. du: "U osoby zadren a u osoby, kter m bt vydna anebo , kter se bere do vazby, lze vykonat osobn prohldku t tehdy, je-li tu podezen, e m u sebe zbra nebo jinou vc, j by mohla ohrozit ivot nebo zdrav vlastn nebo ciz". Judikatura (rozh. 54/7O) navc stanov, e i k tto osobn prohldce mus mt orgn SNV pkaz nebo souhlas prokurtora, pokud provedenm tto osobn prohldky se nezahajuje trestn sthn. To nen v praxi respektovno. Osobn prohldce je pi pjmu do vazby, bhem vazby a bhem vkonu trestu podrobovn kad, a to asto. I kdybychom pipustili, e cit. zk. ustanoven je mono patin pout i pro vkon trestu a orgny SNV, nelze se smit ze zvl tchto prohldek, kter samozejm nejsou zameny jen na zbran a pedmty nebezpen zdrav.

(4O) s. oficiln statistika, kter neuvd daje o sebevradch ani o potu osob ve vkonu trestu, ml tm spe o sebevradch vz. kadoron vak dochz k nkolika destkm dokonanch sebevrad. Okolnosti nkterch vzbuzuj pochybnosti, zda lo skuten o sebevradu, jako v ppad Marie ivn ze Svojanova, studentky filozofick fakulty UJEP, kter zemela ve vazb v Bratislav na jae v r. l974, byla obvinna v trestn vci proti Albt Dankov a spol. (podvracen republiky - ppad "principilnch kesan".

(4l) Odsouzen vdechuj ter, trichloretyln, berou rzn drogy, kter zskvaj nejroztodivnjmi cestami, pij vaen tabk apod. Narkomanie je tak sthna kzeskmi tresty.

(42) Nap. v Minkovicch byla na poslednch lO let nejmn dv takov povstn, v Rnovicch jedno. ivoty dozorc pi nich nebyly nijak ohroeny, na rozdl od ivota vz . Jako vzpoura me bt povaovna i hromadn stnost odsouzench (Rnovice).

(43) Ve vkonu trestu odnt svobody odsouzen nap. smekaj ped dozorci vojensk epice. V Ostrov nad Oh , kde NV sestv z bark, mezi nimi jsou vozovky a chodnky, byly (v r. l972 , mon doposud jsou (chodnky vyhrazeny dozorcm. Pi kzeskch trestech umstn do celodenn uzavenho oddlen a do samovazby je odsouzen osthn dohola - plat od r. l973). Pijmni novch odsouzench tzv. pibylc do vkonu trestu je spojeno s poniujcm aktem pi nm je odsouzen povinen svlknout se do naha, odevzdat veker vci, kter m s sebou, podrobit se koupeli a osthn a teprve po del dob se me pevlci do vzesk uniformy. Podobn poniujc procedury (viz. pozn. 39) jsou vykonvny pi zadren a pijet do vazby. Miroslav Skalick byl v tdnu pedchzejcmu jeho proputn z borskho NV v r. l977 sthn tikrt dohola, naposledy tsn ped proputnm dajn z hygienickch dvod. Na druh stran byl v tomto tdnu umstn do tzv. uzavenho oddlen, kde v noci obtn ze sebe setsal, jak uvd, "hygienick krysy".

(44) Pispv k tomu i nedostaten strava. Na potku pracovnho zaazen nem odsouzen dn kapesn, nebo je dostv vdy l5 tho v msci za pedchzejc msc, take si neme pilepit nkupem potravin z kantny. V nkterch kantnch nelze koupit nic lacinho, m by bylo mono zvit kalorickou hodnotu potravy. V mnoha NV nen ke koupi mslo, v NV Mrov nen cukr, v NV Minkovice nen ani sdlo atd.

(45) Pro nedostatek informac neuvdme podmnky reimu III. npravn vchovn skupiny. V eskch zemch jsou dva NV pro tuto skupinu: Valdice u Jina pro mue a Opava pro eny ve Valdicch je bark, kde jsou na jednotlivch chodbch umstni odsouzen v kzeskm trestu uzavenho oddlen po pracovn dob, celodenn uzavenho oddlen, samovazby, dle odsouzen na zvltnm oddlen a konen odsouzen v zosten izolaci. Jde vtinou o zvl naruen (asociln

 osoby. Pesto vak podmnky, v nich jsou pinuceni t (u zosten izolace est msc a dva roky), jsou neobyejn krut. I zkon o vkonu trestu odnt svobody stanov, e v zosten izolaci nen kapesn, odsouzen nesmj pijmat, balky a zaazuj se do prce jen, tehdy, shled-li to NV elnm. V zosten izolaci jsou dajn odsouzen v celch po dvou a asto tam dochz k vzjemnm projevm nsil.

(46) Cely v uzavench oddlench a v samovazb jsou zazeny tak, aby umonily jen nejzkladnj lidsk poteby, nezbytn k peit. Nkde jsou vak podmnky jet hor, ne uruje pedpis. Nap. v NV Minkovice jsou v nkterch celch msto pryen jen betonov podstavce, na nich odsouzen trv noc (bylo tomu tak aspo jet v r. 1976). V NV Rnovice v uzavenm oddlen vynvaj z betonov podlahy ostr kameny, take vze mus cel den stt nebo chodit, nbytek tu toti nen dn, jen pryny, kter jsou pes den piklopeny ke zdi. Na signl bzuku se odsouzen mus postavit elem ke zdi, za neuposlechnut ho dozorce zbije obukem a zkope ho. Nkte dozorci si s tmto bzukem "hraj" dlouho dobu, jin opt v noci tluou obukem na dvee cel, m odsouzen bud apod. V NV Plze-Bory dozorci v zimnch mscch pivraj nebo zcela zavraj na uzavenm oddlen topen.

(47) V poslednch letech se stalo nap. obvyklm sthat stoupence neoficiln kultury nebo osoby, ijc nekonformnm zpsobem, za trestn in vtrnictv. To byl v r. l976 ppad hudebnk ze skupiny The Plastic People of Universe, DG 307 a dalch , v r. 1977 ppad Jana Prince, v souasn dob znovu Ivana Jirouse.

(48) Dopis pbuznch politickch vz - viz. pozn. l9 - o tom k: "Tak nap. dr. Jan Tesa trpl v r. 1973-74 vleklmi aludenmi potemi. Byl ti tdny na vyeten ve vzesk nemocnici v Brn (aluden vedy). V kvtnu l974 byl operovn na Pankrci (chronick znt slepho steva). V srpnu a listopadu l975 ml pote moovho stroj. Pt tdn byl na vyeten v Brn, snad onemocnn pankreasu (izotopov vyeten).

(49) Bvaj ovem postihovni drobnj diskriminac spolu s tzv. tki a odsouzenmi, kte se neprojevuj loajln. Pedevm jsou zaazovni spe do tzv. pevnch vzen ne do NV typu "lgr". Vykonvaj hor prce, nesmj bt v tzv. komandech, kter pracuj mimo NV. Jsou umisovny do cel (oddlen), kde panuje zpsnn reim. Diferenciace podmnek reimu - o n samozejm soud, kter vzn do NV odsoudil, ani nev - je vbec jednm z princip, ktermi sprva NV vymh kze a poslunost. "Nejhor" cela na chodb m odaty vechny "vhody". Je astji zamykna, nejvce "vhod" m samosprva. Pitom se bاn pouv kolektivnho potrestn, co podporuje donaestv.

(5O) Zjevn statut politickho vzn vypracovali i politit vzni v SSSR a mnoz se sna podle nho jednat. ady SSSR ho vak dosud neuznaly.

 

                             XXXXXXXXX

 

Ploha - Pravidla vnitnho podku ve vznici

 

I. Povinnosti a prva obvinnch

Obvinn maj po dobu vkonu vazby vedle povinnost, vyplvajcch ze zkon a jinch prvnch pedpis, t povinnosti stanoven dem vkonu vazby.

 

l.Obvinn je povinen dodrovat tato pravidla vnitnho podku ve vznici, plnit pkazy pslunk Sboru npravn vchovy SR, udrovat v podku a istot celu a jej zazen , dodrovat zkladn hygienick zsady, podrobit se bاn spoleensk prav vlas a vous, podrobit se za podmnky uveden v 82, odst. 3 tr. du osobn prohldce, etit majetek vznice a majetek ostatnch obvinnch, chovat se slun ke vem osobm, s nimi pijde do styku (vetn ostatnch obvinnch), zachovvat klid v cele, pi vstupu pslunk SNV SR nebo osob provdjcch inspekn prohldku ve vznici do cely povstat a podat pslun hlen. Pslunkm SNV SR a jinm osobm, kter navtvily vznici, je povinen vykat a oslovovat je "pane" nebo "pan" s uvedenm edn nebo sluebn hodnosti oslovovanho (je-li mu znma).

2. Obvinn je povinen zastnit ser vychzky , a to v trvn 3O minut a l hodiny denn, s vyjmkou dn pracovnho klidu. Obvinn mus mt na vychzce obleen pimen poas. Vychzka se nekon jen tehdy, rozhodne-li tak nelnk vznice vzhledem k nepznivm povtrnostnm podmnkm nebo z jinch zvanch dvod. U nemocnch obvinnch a u obvinnch thotnch en se vychzky konaj jen se souhlasem oetujcho lkae.

3. obvinn nesm navazovat nedovolen styk s jinmi obvinnmi nebo osobami na svobod, pechovvat na cele pedmty , kter by mohly bt obvinnm pouity k pokozen vlastnho zdrav nebo zdrav jinch osob nebo k tku, odpovat vlee mimo dobu stanovenou k odpoinku, ledae mu to bylo ze zdravotnch dvod zvlt povoleno, pokozovat se na zdrav, pst v dopisech, kter nejsou adresovny orgnm uvedenm v bod 2O, o situaci ve vznici a o jinch obvinnch a ve stnostech pouvat urlivch vraz a uvdt v nich vdom nepravdiv skutenosti - Odmt-li obvinn soustavn stravu, bude umstn sm na zvltn celu. Neustane-li v odmtn stravy, provede se opaten podle ustanoven 23 zk. . 20/1966 Sb, o pi o zdrav lidu.

4. Pi zavinnm poruen stanovenho podku nebo kzn me bt proti obvinnmu pouito jedno z tchto podkovch opaten

a) stn dtka

b) odnt prva na pijet balk a zrove zkaz nkupu vc osobn poteby (s vyjmkou hygienickch poteb) , a to a na jeden msc (u mladistvch a na l4 dn)

c) umstn do samovazby a na l5 dn (u mladistvch a na lO dn)

Pi uloen podkovho opaten umstn do samovazby se umst obvinn do cely sm a nen mu povoleno kouit, pijmat a pst dopisy (s vyjmkou korespondence s obhjcem), pijmat balky a nvtvy, s vyjmkou nvtv s obhjcem, nakupovat vci osobn poteby a odpovat na lku v dob od budku do veerky.

5. Proti pouit podkovho opaten m obvinn prvo do 3 dn podat stnost, je nem odkladn inek, Stnost proti druhu podkovho opaten a jeho trvn nen ppustn.

6. V zjmu zabezpeen elu vkonu vazby jsou pslunci SNV SR oprvnni pout proti obvinnm, kte ma el vkonu vazby, a u nich ke zjednn npravy nepostaovala pedchoz vzva nebo domluva, mimodnch podkovch opaten, jimi jsou nap. pedvdc etzky, svrac pouta, hmat. chvat, poutac popruhy, aerosolov slzotvorn rozpraova, sluebn obuek, der rukou, pouit sluebnho psa, der zbran.

7. Obvinn m prvo na stravu, je se mu poskytuje tikrt denn, a to v mnostv, jakosti a kalorick hodnot, kter odpovdaj zsadm sprvn vivy.

8. Obvinn po dobu vkonu vazby pouv stavnho odvu a prdla. Nelnk vznice me ponechat obvinnmu vlastn obansk odv, prdlo a obuv jen za pedpokladu , e obvinn m zajitnu pravidelnou vmnu prdla a jeho odv je hygienicky a esteticky nezvadn.

Osobn prdlo pidlen obvinnmu k pouvn se vymuje jednou za deset dn, lon prdlo alespo jednou za msc.

9. Koupn obvinnch se provd jednou za deset dn.

lO. Pokud obvinn nem zkladn hygienick poteby a neme si je z vlastnch prostedk obstarat, poskytuje mu sprva vznice zejmna mdlo, heben a kartek na zuby.

ll. Obvinn m prvo na 8 hodinov spnek.

l2. Obvinn m prvo na poskytovn zdravotnickch slueb.

l3. Obvinn sm pst a pijmat dopisy zpravidla jednou za l4 dn, pokud pslun orgn inn v trestnm zen nestanov jinak. Toto omezen se nevztahuje na korespondenci obvinnho s orgny uvedenmi v bod 2O, s obhjcem a s advoktem. Korespondenci obvinnmu adresovanou a jm odeslanou postoup sprva vznice pslunmu orgnu innmu v trestnm zen k eventulnmu opaten. Obvinnmu, kter neum nebo neme st a pst, se psemnosti dol mu od orgn a organizac petou a poskytuje se mu pomoc pi sepisovn podn dosti, stnost a dleitch sdlen a pi dopisovn a pslunky jeho rodiny a s obhjcem.

l4. Nvtvy sm obvinn pijmat jen povol-li je pslun orgn inn v trestnm zen. Nvtva se kon za ptomnosti orgnu, kter ji povolil.

l5. Obvinn me s obhjcem mluvit bez ptomnosti tet osoby, pslun orgn inn v trestnm zen mu takovou rozmluvu umon. Jestlie vak je dvodem vazby obava, a e obvinn bude mait vyetovn ( 67, psm. b, tr. du) a dosud se nepikroilo k seznmen s vsledky vyetovn je k rozmluv bez ptomnosti tet osoby zapoteb souhlasu vyetovatele.

l6. Obvinn m nrok na pijmn balk s povolenmi potravinami a jinmi vcmi osobn poteby jednou za msc (netk se vmny osobnho prdla), a to a do vhy 3 kg ) Obsah balku se prohl, obvinnmu se nepedaj vci, kter nesmj bt pechovvny v celch . Zasln lk se obvinnm povoluje jen ve zvlt odvodnnch ppadech.

l7. Obvinnmu se umon jednou za l4 dn nkup potravin nepodlhajcch rychl zkze, ovoce , kuiva, poteb k veden korespondence a jinch vc osobn poteby v pimenm mnostv. M-li vak obvinn v schov vznice men stku, ne je pedpokldan cena jzdnho do msta bydlit obvinnho, nkup vc osobn poteby se mu neumon.

l8. Obvinn ani nakupovat denn tisk a asopisy , vydvan v tuzemsku, pjovat si knihy z vzesk knihovny, vetn trestn prvnch pedpis. Obvinn si ani pjovat a hrt spoleensk hry, kter jsou ve vznici k dispozici.

l9. Obvinn sm mt u sebe na cele psac poteby, noviny, asopisy, knihy, prvn pedpisy, fotografie rodinch pslunk a dal vci osobn poteby, kter mu byly zaslny v balku, kter si nakoupil nebo kter ml u sebe pi pijet do vznice, pokud mnostv nebo povaha tchto vc nenaruuje podek v cele.

2O. Obvinn ani k uplatnn a zabezpeen svch obanskch prv a oprvnnch zjm podvat stnosti, dosti, podn a podnty.

a) Federlnmu shromdn, Kanceli prezidenta republiky,

   esk nrodn rad, Slovensk nrodn rad, vld  eskoslovensk socialistick republiky, vld esk  socialistick republiky, vld Slovensk socialistick  republiky, jako i prokurtoru nebo soudu.

b) vcn pslunm a jim nadzenm orgnm

 

         V te vci vak nesm obvinn podvat stnost nkolika orgnm souasn. Jestlie o to obvinn pod, umon se mu rozmluva s nelnkem vznice, prokurtorem vykonvajcm dozor nad vkonem vazby, orgnem innm v trestnm zen nebo orgnem , kter prv provd inspekn prohldku vznice.

21. Obvinn si me zajistit poskytovn prvn pomoci advoktem, a to i v zleitostech netkajcch se trestn vci, pro kterou je ve vazb. Na nvtvy advokta se uije pimen ustanoven bodu l5.

22. V prbhu vkonu vazby me bt obvinn za souhlasu pslunho orgnu innho v trestnm zen zaazen k vkonu prac, jestlie o to sm pod a je-li pi provozu vznice pracovn pleitost mimo provoz vznice, me obvinn za tchto podmnek zaazen do prce u hospodsk organizace, a to na zklad smlouvy mezi sprvou vznice a hospodskou organizac. Na pracovn zaazen, na odmovn , na nemocensk pojitn a sociln zabezpeen takovho obvinnho se vztahuj pimen pedpisy dokument Charty 77 . l6 upravujc tyto otzky u odsouzench ve vkonu trestu odnt svobody.

II. Denn podek

23 a) Budek ................ 06.00 hodin

     klid cel. a hygiena od 06.00 hodin

                            do 07.00 hodin

     Vdej sndan.......... 07.00 hodin

     Vdej obda ........... 12.30 hodin

     Vdej veee ........... 18.00 hodin

     Odpoinek na lku ...od 19.00 hodin

     Veerka ............... 21.00 hodin

   b) Dojde-li k naruen dennho podku obvinnho (nap.  v dsledku jeho asti na procesnm konu),  zabezpeen se obvinnmu nhradn stravovn, pop.  se mu poskytne monost nhradnho spnku.

III. asov zajitn nkterch prv obvinnch

24. a) vychzky obvinnch se konaj denn

    b) Koupn obvinnch se provd viz. l . 9

    c) Nkup pro obvinn se provd viz. l. l7

    d) Pjovn knih obvinnm se provd lx tdn

    e) Pjovn spoleenskch her obvinnm se provd na  podn

    f) Ambulantn lebn preventivn pe se poskytuje 2x  tdn v nutnch ppadech denn

 

    IV. Pravidla nabvaj innosti dnem l. ledna 1971